_-o - ' - IV sjez1y t-a štas\n~,. Z\"o\ t1\\a dé. genetace

_-o - ' - IV sjez1y-. 1987 -- ~ t-a štas\n~,. Z\"o\ t1\\a dé genetace

OSLAVTE VÝZNAMNÉ D~ P~'EHLíDKOU PA-PíROvÝCH MODELťJ 2, číslo vyšlo 25, 9. 1987 -IV SJEZD 1987 ŠI<ola~ pro instrul<tory.... Každoročně zabezpečo vat včas vedoucí pro všechny oddíly a podle mož- ností i jejich zástupce a instruktory, řádně je na práci s dětmi připravit..., To jsou slova z rezoluce, kterou přijala IV. celostátni konference pionýrských pra- covniků letos v Bratislavě. Co si pod těmi- to slovy máte představit? Tak třeba takový klub instruktorů, jaký pracuje v Městském domě pionýrů a mládeže v Rumburku, Spousta lidí si pod názvem dům pioný- rů a mládeže, představuje nejrůznější zá- jmové kroužky, oddily, herny, kreslírny, tě- locvičny, dílny, modelářů i pracovny ma-, lých programátorů a v nich pionýry a je- jich vedoucí. Většina lidi už nebere na vě- domí tu druhou část názvu.,, a mládeže. Pravda je, že mnoha domech opravdu ma - jí převahu pionýři a těch mládežníků tam. - chodí málo. V Městském domě pionýrů a mládefe v Rumburku tomu tak neni, i když ten klub, o kterém jsem se zmínila na začátku, pracuje vlastně také pro pio., nýry a jejich oddily či družiny. Vychovává totiž jejich budouci vedoucí. Vychovává, to není zrovna moc přijemné slovo pro oči třináctiletých čtenářů, což? Ovšem, záleži na tom, co si kdo pod tím slovem předsta - vule, Sestnáct svazáků, studentů, studentek a učňů rumburské zdravotní školy, gym- názia a polygrafického učiliště se na tuhle "výchovu" opravdu těší. Vytvořili si totiž bezvadnou partu lidi, kteři si dobře rozu- měji, a tak si doslova hrají, soutěží, pozná- vaji Výchovný systém Pionýrské organiza- ce SSM, zkrátka dělají všechno pro to, aby se naučili vést družiny, oddíly, aby uměli děti zaujmout, aby jim dokázali předat všechno, co se sami naučili ve svých bývalých oddílech a kroužcich, co se naučili ve svém instruktorském klubu, Jednou je schůzka zaměřena na techni- ku, jindy na problémy přírody, učí se pra- covat s březovou kůrou, z kůže vyráběji drobné šperky, pečou vizovické pečivo, ze. zbytků materiálu, který získávají od mist- nich závodů, jako jako je Desta nebo By- tex, vyrábějí loutky a s nimi pak pro jiskry vymýšleji a nacvičují pohádkové hry. Samozřejmě že všichni instruktoři, kteří se ve svém klubu scházej i, prošli některým z rumburských pionýrských oddílů, a většina jich zůstala svému domovskému oddilu věrna. Tam pak dětem předávají to, co se naučili. Jak své malé kamarády zaujmout 'si prověřuji i v kroužcích, které při domě pionýrů pracují. Tam si to pod vedenim pracovniku domu zkoušejí. Mnozí z vás skončili v červnu svoji pionýrskou éru a připravuji se na vstup do svazu mládeže. Mnohým z vás se z dobrého pionýrského oddílu nechce, Zažili jste tam spoustu zajimavých schůzek, výletů, táborů, mnohému jste se naučili a chtěli byste pokra čovat. Rozhlédněte se, na vštivte dům pionýrů, třeba i u vás pracuje klub instruktorů, a jestliže ne, dohodněte se s pracovniky domu a založte jej. Iniciativa pionýrů a svazáků, to je také jeden z úkolů, který před vás staví jednáni IV, sjezdu Socialistického svazu mládeže, Helena Škodová Foto Jaroslav Drahokoupil

KDY KDE KDO ( (tj -jak- KTER'Y e CO je to kabel bratislavských svazáků? / v Na VIII. celostátní výstavě Zenít 86 získal stříbrnou medaili exponát svazáků výzkumného ústavu kabelů a ízolantů v Bratíslavě - jednovláknový optický kabel, který umožňuje přenosy optoelektríckých signálů. - Přenosovým prvkem tohoto kabelu je skleněné vlákno československé výroby v plášti z plastů. Bez zajímavosti určitě není ani to, že kilogram skleněného vlákna tohoto kabelu nahradí více než deset tun mědi v klasickém kabelu, a to při stejné přenosové kapacitě. Exponát z Bratislavy reprezentoval v listopadu loňského roku technickou tvořívost naší mládeže na výstavě v Kulturnim a informačním středisku ČSSR v hlavním městě NDR Berlíně. -šk- PROC CO je to serval? KDE potkáte vlak na ulici? Uvidět na živé městské ulici tramvaj není vůbec níc neobvyklého. Objeví-Ii se však na kolejích zasazených do městské dlažby vlak s parní lokomotivou, to už není opravdu běžné. S touto zajímavostí se mů.žete setkat v sousední NDR. Uzkorozchodná železníce spojuje městečko Bad Doberan, ležící na hlavní trati Rostock-Schwerín, s přímořskýmí lázněmí Kuhlungsborn na baltském pobřeží. Původně byla otevřena roku 1886 v délce 6,5 km a vedla z Doberanu přes Heiligendammer do Eísenbahnu a roku 1910 pak v celé délce 15.4 km se sedmi stanicemi jak je v provozu dosud. Dráha je neustál~ využívána zejména turisty a lázeňskými hosty. Zajímavostí je nejen provoz s parními lokomotívamí řady 99, ale také vedení dráhy v Bad Doberan po jedné z městských ulic. Vláček projíždí po ulicí, neustále vyzvání zvonem na lokomotivě a zastavuje u chodníku na zastávce V Goethově ulící jako obyčejná tramvaj. Jízdu sledují desítky zvědavců až do chvíle, než souprava sedmi vozů zmizí mezi louka mí a pastvinamí Meklenburska. Loni u příležitosti stého výročí vybudování dráhy, která je svým rozchodem 900 mm jedínou v NDR, bylo na nádraží v Kuhlungsbornu otevřeno malé muzeum, kde jsou vystavena některá stará technícká zařízení včetně původního nákladního vagónu. -rr Foto Radovan Rebst6ck V 24. čísle minulého ročníku jste našli výzvu, abyste vymysleli přiléhavá a hezká jména pro párek malých servalů, kteří se 16. dubna narodíli v brněnské zoo. Tento mimořádný chovatelský úspěch (servali se zde narodíli poprvé v dějínách česko slovenských zoologických zahrad) podtrhuje i fakt, že o měsíc později, v polovině I května, se stejného potěšení dočkalí i v Ústí n. L. Obě zoologické zahrady vzorně spolupracují a plánují výměnu mladých samečků, takže by vznikly hned dva nadějné mladé páry. Je to zapotřebí, protože dlouhonohé africké kočky jsou pro svou krásnou kožešinu horlivě pronásledovány a jejich stavy rychle klesají. Serval stepní (Leptailurus serval) obývá africké savany. Pro pohyb ve vysoké trávě je vyzbrojen dlouhýma nohama a "maskovacím" zbarvením, před přehřátím ho chrání veliké ušní boltce, fungující jako chladiče. Serval je skvělý lovec ptáků - sráží je úderem tlapy v okamžiku, kdy pták vylétá z podrostu. Lovi hlavně perličky. Foto íng. Ludvík Hauser -iz- KDO byl mnich Cyprián? V půvabném prostředí Pieninského národního parku leží památný starobylý Červený Kláštor (foto 1). Byl založen roku 1319, v nedávné době obnoven a z větší části slouží jako muzeum. Červený Kláštor byl zejména v 18. století významným kulturním střediskem na Slovensku. V té době zde žil přirodovědec mnich Cyprián, který sestavil nejstarši zachovaný herbář na Slovensku (z let 1765 až 1771). Součástí muzejni expozice je i "zahrádka mnicha Cypriána" (foto 2). Na polostinném dvorku sevřeném klášterními zdmi jsou v úpravě někdejších klášterních zahrádek a záhoncích vysázeny druhy rostlín, které se od středověku takto pěstovaly a sloužily jako léčivé byliny, zelenina a koření, případně i k některým, dnes bychom řekli technickým účelům. Přes klášterní zahrádky se k nám dostaly mnohé užitkové rostliny, které se pak rozšířily ve venkovských zahrádkách. výběr z nich je v Atlase ABC pod názvem Koření našich babiček. Foto Jan Čeřovský -nč - 000000000000000000000000000000000000000000 VíTE, ŽE... - někteří, zejména datlovití ptáci pomáhají částečně v boji proti šíření grafiózy? Tuto chorobu jilmů přenášejí mimo jiné bělokazi, jejichž přezimující larvy vyzobávají tito ptáci z kůry stromů. - raroh velký hnízdil v oblasti Prahy naposledy před půl stoletím? Loni umístili sokolníci pokusně hnízdo s párem mláďat těchto vzácných dravců na jedné pražské věži. Letos pokus opakovali s třemi většími mláďaty. Tři z těchto pěti vypuštěných mladých rarohů však skončili opět v chovné stanici (dva s přeraženými křídly). Zbývající dva rarozi letos v létě už samostatně lovili. Jejich kořistí jsou holubi, kteří se v Praze nežádoucně rozmnožili, přenášejí různé parazity a svým trusem poškozují cenné stavitelské památky. I když raroh uloví jen asi jednoho holuba denně, předpokládá se, že by tento dravec mohl postupně početná holubí hejna rozptýlit. Proto se v Praze s experimenty s těinito sokolovitými dravcí počítá i v dalšich letech.. - v sousednim Rakousku mají velké starosti s přilišným odlesňovánim hor také pro zimní turistické účely? Jen za posledních pětadvacet let byly v rakouských Alpách vykáceny široké pásy lesa pro více než 20000 lyžařských sjezdovek a 3500 lyžařských vleků. Na mnoha takových odlesněných pásech docházi při silných deštích k uvolňování a splavováni půdy, bahna a kamení do údolí a obnažené svahy nedokážou zadržovat srážkovou vodu jako dřivější přírozené porosty. -da- 3

Čas neúprosně letí a a generace, která přímo ze školních lavic odcházela budovat právě osvobozenou republiku, pomalu končí svou kariéru. Trochu se dívá nazpátek, ale hlavně ji zajímá,.kdo převezme její dílo se všemi úspěchy i nedostatky. Hledá ruce, které se chopí štafety, aby ji předaly zase vám - a stará se hlavně, jaké to jsou ruce. Zatím je můžeme zastihnout ještě píšící nebo listující v knihách ve školách a učilištích. Ale o prázdninách se s nimi setkáme na nejrůznějších místech, kde zkoušejí svou sílu, obratnost a schopnosti. Jedním z míst, kde se o prázdninách můžeme s mnoha mladými tvářemi setkat, je pražská zoo. Přirozeně, že jsme nepřešli bez povšimnutí kolem třetího letos narozeného převaláčka a nezapomněli se pokochat mladými plameňáky, tak nepodobnými svým rodičům, ale naším cílem byla docela jíná setkání. NEŠTíTí SE HADA ANI KRUMPÁČE Tak nám ho představil dr. Kůs z výchovného odděleni - a v zápětí nás přesvědčil, že je to opravdu tak. Studující přírodovědecké a pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Zdeněk Roller pracuje od letošního ledna v pražské zoo jako stálý průvodce, ale žádné práci se nevyhýbá. Má úva zek na 40 hodin měsičně - a to v pátém ročníku není žádná maličkost. Ač je jeho oborem matematika a biologie (bude totiž JEZEĎAČKA TĚLEM I Duší Doslova tak se charakterizovala Ivana Rohlenová z Loun a vidle v jejich rukou jen hrály; svědčily o tom, že nemluví do větru. Uklízela právě výběh zubrů, a to věru není práce pro křehkou dívku. Denně se zubrům, bizonům a skotskému náhornímu skotu navozí přes 16 metráků krmíva. I když Ivana není na to množství sama, pracují zde stálí ošetřovatelé, přece jen musí přemístit nemálo zeleného krmiva i hmot daleko méně vábných. Ale za měsíc a osm dní, které si dosud odsloužila u velkých turů, se jí práce nepřestala líbit. Připadalo nám samozřejmé, že dívka s fortelem se ohánějící zemědělským nářadím, musí studovat VŠZ nebo aspoň biologii, a dost nás. překvapilo, když jsme se dozvěděli, že právě s úspěchem zdola- 4 la prvni ročnik matematicko-fyzikální fakulty. Původně chtěla studovat veterinu, ale rozmluvili jí to. Škoda. Ivana má pro zvířata cit a neboji se. Ale jednou z ní patrně bude učitelka matematiky a fyziky, tvor mezi žáky obávaný a zpravidla málo oblíbený. Jenomže tahle rázná dívka, která si prázdninovou dřinu v zoo sama vybrala, vyjednala a neváhala spát ve stanu, dokud se nenašla solidnější střecha nad hlavou, si určitě získá oblibu i mezi žáky. Kdo se nebojí práce, umí si se vším poradit, a navic může k abstraktním vědám přidat zajimavou zkušenost a znalost při rody, ten nemůže být špatným kantorem.

pedagogem s tímto zaměřením) a svou díplomovou prácí dělá už dva roky na larvách páteříčků, v zoo betonuje, vyvěšuje jmenovky, vede kroužek Klubu mladých přírodovědců, podílí se na organízací letní školy í exkurzí (třeba nedávno do Veltrus). Jak se vlastně kluk z Teplíc v Čechách dostal do pražské zoo? lnu, příroda ho přítahovala vždycky, už na základní škole se zabýval entomologíí a v rámcí bíologických olympiád se nejednou probojoval do krajského kola. Zákonitě se dostal na bíologickou fakultu, í když na učítelský směr. Je to však neklidná povaha; nestačilo mu studium páteříčků, kteří jsou, jak leckdo ví, skupínou poměrně málo propracovanou a v chovech velmí náročnou. Nestači la ani činnost v SSM - v koleji, kde zatím bydlí, ani na fakultě, kde je kulturním referentem. A tak ve volném čase začal docházet do zoo a pomáhat, kde se dá. Dnes už patří ke stálému kádru spolupracovníků a kdo ví, zda tu nezakotví natrvalo. Bylo by to jen dobře. Potkali jsme ho v terénu, kde za pomoci oblíbeného hroznýše Vojtěcha se zdarem přesvědčoval malé návštěvníky zoo, že hadi nejsou ani odporní, ani zlovolně útoční. A než jsme skončil i pohovory, potkali jsme ho s károu naloženou jmenovkami, jak s nimi uhání kamsi ke sloninci. Tak i tak se ukázal jako č l ověk na svém místě. Ale pokud bude přece jen kantorem, asi bude možné jeho žákům závidět. Dovede například výborně vysvětlit, proč párek marabuů nyní sidlí ve velké voliéře mezi dravci - fungují totiž jako uklizeči, ale svým dravým sousedům dovedou dát najevo, že s nimí nejsou žádné žerty. A pro žáky je takové vysvětlení cennější než stovky vět biflovaných z učebnice. ZÁSOBY PRO 64 HEKTARŮ Ano, přesně tolik má " pod palcem". Jana Semotánová a ještě jedna její spolupracovnice. Absolventka gymnázia nastoupila před třemi roky do zoo jako zahradnice a nyní, kromě toho, že dálkově studuje VŠZ, pracuje v tzv. zásobní zahradě. Zásobní zahrada je takový zastrčený koutek, kam návštěvníci nikdy nepřijdou a nikdo o ní vlastně neví. Ale hlavně na téhle záhradě záleží, jak bude vypadat zeleň v celé zoo. Tady se ze semen pěstují dřeviny, trvalky i některé okrasné "pokojové" rostliny. Je třeba je vyškolkovat, přeškolkovqt, piplat a opatrovat, až konečně dorostou do formátu, kdy je možné je vysázet na záhony, do trávníků, ale i do terárií a pavilónů. Dvě dívky se mají co točit, aby všechnu tu práci v pařeništích, sklenících i na záhonech zvládly. Možná že si řeknete, proč sem raději nedají silné chlapíky, jenomže v zoo je na cejou obrovskou plochu jen deset zahradníků a práce v terénu není o nic. snazší, spiš naopak. A tak v zásobni zahradě kraluje dívčí tým. Jana ostatně měla zájem o botaniku již ve škole a kytičky má i v soukromi za svého konička. A nenáročná věru není, její zájem patří vstavačovítým, rostlinám, které jsou po všech stránkách citlívé, vrtošivé a vyžadují velkou péči. Zatím v zásobní zahradě nemá mnoho možností svou zálibu uplatnít, zoo nemá dosud podmínky pro vytvoření tropického pavilónu, kde by se mezi. květy orchidejí třepetali rajky a kolibříci, ale jednou může být. Moc bychom to přáli Janě, zoo i sobě. DVACET PÁRŮ ŠiKOVNÝCH RUKOU Představili jsme vám jen tři mladé tváře - brigádnici, průvodce a zahradnici. V zoo jich však je mnohem víc - zdejší organizace SSM má přes dvacet členů a docházejí do ní i svazáci ze sousední botanické zahrady. Jsou mezi nimi ošetřovatelé, zahradníci i zoologové ze všech částí velikého organismu zoologické zahrady. Samozřejmě že každý z nich musí plnit své povinnosti, v zoo velice náročné a různorodé. Ale mladí si přesto najdou čas a pomohou, kde je třeba. Byla už řeč o malých plameňáčcích. Je to teprve třetí odchov v naší republice - a umožnila ho iniciativa svazáků. Brigádnicky upravili výběh pro plameňáky tak, aby vyhovoval podmínkám, které tito ptáci potřebují k hnízdění, a stihli to včas, takže nádherní exotičtí ptáci mohli i v letošním nepříliš příznivém roce úspěšně vyhnízdit. V tomto případě ovšem vypomáhali mladí tam, kde nestačily síly zodpovědných pracovníků. Teď zase upravují výběh koz šrouborohých - ve strmém terénu, kde se těmto impozantním zvířatům líbí. Není to žádná maličkost čistít skály od zvětralých kamenů a náletu dřevin a budovat zařízení tak důkladně, aby je silná a obratná zvířata nedokázala zdemolovat. Hlavní snahou organizace SSM v zoo však je vyzbrojovat své členy pro vlastní práci znalostmi a zkušenostmi. Proto.organizuje exkurze do jiných zoologických zahrad v ČSSR i v zahraničí a rozmanité jiné akce, kde si mladí mohou rozšířít obzory. Určitě to budou potřebovat. Mají šikovné ruce. Ale pro úspěch svého díla potřebují hlavy co nejchytřejší. V zoo musí zkrátka každý, od řadového ošetřovatele až po odborné pracovníky, na sobě stále pracovat. Člověk nikdy neví dost a nikdy nemůže říci, že se už nemá co naučit. Ale to vlastně platí všude a pro každého. Foto dr. E. Kůs -kh- 5

Na soutoku Havoly a Sprévy, tam, kde se dnes rozkládá jedno z nejdůležitějších evropských velkoměst - Berlín, bývaly kdysi staré slovanské osady. U jedné z nich založili roku 1237 němečtí rybáři a obchodníci malé městečko, kterému po- '"... Náměstí Akademie těsně po skončení války v roce 1945 a dnes nechali původní název Kolín. Záhy potom, roku 1240, vzniklo nedaleko další městeč ko, Berlín. Obě sídliště se nakonec spojila a vznikl Berlín. V roce 1486 se stal sídelním městem braniborských kurfiřtů, roku 1709 pruských králů a od roku 1871 hlavním městem Německa. Po porážce německého fašismu v roce 1945 byl Berlín rozdělen na čtyři sektory (sovětský, americký, britský a francouzský) a měl jednotnou správu. Roku 1948 západní mocnosti jednotné spravování rriěsta rozbily, takže vznikla západní (má asi 2 milióny obyvatel a rozlohu 481 km2) a '/ýchodní část (s počtem obyvatel přibližně, jako má Praha, a rozlohou přes 400 km 2 ). Západni Berlín je dnes městem se zvláštním politickým statutem, které je hospodářsky a vnitropoliticky propojeno s NSR, ale není její Palác pionýrů je rozsáhlá stavba (213 metrů dlouhá a 120 metrů široká) uprostřed rozlehlého parku

Těžce poškozený kostel sv. Mikuláše dostal nové špice věží Vlevo berlínská televizní věž, v pozadí budova ra'dnice součástí. Východní část Berlína je od roku 1949 hlavním městem Německé demokratícké republíky. Během staletí utrpěl Berlín nejeden šrám, zejména v období třícetíleté a sedmíleté války, ale nejvíce škody způsobila druhá světová válka. Po porážce německého fašísmu v roce 1945 zůstalo obyvatelům Berlína smutné dědictví: rozstřílené a pobořené město bez vody, plynu, dopravy, elektříny, potravín, hromady sutin a rozvalin. Skoro polovina budov byla úplně zničena. Berlíňané příšlí o 185 tísíc bytů a 400 tísíc jích bylo tak těžce poškozeno, že se musely - pokud to bylo možné - s velkýmí náklady přestavovat a opravovat. Trosky následků války se ve městě odklízely téměř celá dvě desítiletí. Avšak souběžně s tím se stavěla nová sídliště, nové tovární haly, budovaly se nové ulice, komuníkace, náměstí a parky, vysazovala se zeleň. Přímo z trosek vyrostly budovy Humboldtovy univerzity, Opery a Červené radníce, opravovaly se cenné hístorické stavby, ať už to bylo Pergamonské muzeum, Berlínský dóm nebo kostel svatého Mikuláše. 139 metrů vysoký devětatřícetiposchoďový hotel Stadt Berlín záhy přerostla štíhlá televízní věž s vyhlídkovou kavárnou, jejíž špíce dosahuje výše 365 metrů a je nejvyšší stavbou hlavního města NDR. Na ostrově, který je dnes spojen s okolním městem desetí mosty, stojí - kromě řady jíných budov - i nový Palác republiky. V jedné z okrajových čtvrtí města vyrostl Palác píonýrů Ernsta Thálmanna s několika sály, plaveckým bazénem a desítkamí pracoven, které využívají mladí přírodovědcí, te;chnici a další chlapci a děvčata různého zájmového zaměření. V neístarší částí Berlína byly opraveny a zmodernizovány staré budovy v původní archítektonícké podobě, aby se zachoval osobítý ráz starobylých městských ulic. Celý soubor těchto rekonstruovaných domů v prostoru mezí náměstím Marxe-Engelse a Červenou rad~.icí.byl předán. do užívání právě letos, u pnlezltostl 750. vyročí založení Berlína. Snímky ze zahraniční~o tisku K. D. POČíTAČ VICTOR PĚSTUJE SEMENÁČKY Z celkové pětadvacetíhektarové plochy velkoškolky Krkavec Lesního závodu Plzeň - Bílá Hora tvoří folníky 1,31 hektaru. Je jich celkem jedenatřicet a rozměry každého z ních činí devět krát čtyřícet pět metrů. Rozloha folníků je to bezesporu úctyhodná, ale jejich hlavní zvláštností je to, že už druhou sezónu se v ních o předem stanovený režím stará počítač Victor z Anglíe. "Nejprve automatickou podtlakovou sekačkou, vyrobenou v Závodu lesní techníky Tachov za naší spolupráce, vysejeme semena do předem připravených přepravek se substrátem. Pak jíž stačí semena zasypat pískem, zavézt přepravky do jednotlivých folníků a další práci přebírá počítač," říkal na úvod vrchní místr pěstebního střed i ska Krkavec Pavel Kavina. "Tak předveď, co vlastně umiš," obracím se k počítači, u něhož je operátor Miroslav Mařík. Na řidicí jednotce se objevovala řada zelených číslíc, obrazovka displeje doplňovala křivky současných hodnot v jednotlivých folnících, tiskárna zapísovala na vložený papír změny protí vloženému programu. "Není to žádná věda. Náš Victor pracuje od května minulého roku. K němu je připojena meteorologická stanice, která předává změny počasí, " řikal Miroslav Mařik. "Včera v nocí byl velký vítr s bouřkou a sílným deštěm. Podíváme se tedy, jaký byl průběh noci." Mařikovy prsw se rozkmitaly na klaviatuře a během několika okamžiků se objevovaly žádané údaje. Největší vlhkost se před půlnoci zastavila na 97 procentech. "Tento údaj předala meteorologická staníce doplněný o rychlost větru za sekundu, \?očitač vydal povel k uzavření. Semenáčky byly tedy před nepohodou chrá-. něny a stanovený režim byl dodržen," vysvětloval operátor Mařik a pokračoval : "Počítač má celkem 224 programů. Sleduje a ovlívňuje všechno, teplotu, zálívku, včetně automatického uzavírání kohoutů, kyselost půdy, hnojení..., a to nejenom v současných, ale i v minimálních a maximálních hodnotách. Právě teď třeba vítr dosahuje rychlosti 8,5 metru za sekundu, a jestliže zesílí, větráky se zastaví a uzavřou." Počítač je víc než dobrým pomocníkem. Loni zde vypěstovali z kilogramu semen borovice lesní 91000 semenáčků, což je jednou tolik, než je zdejší průměr na volných plochách a ve sklenících. U smrku byl výsledek ještě lepší, dvaapůlkrát vyšší než průměr. "Bez počítače si zde naši práci neumíme představít, vždyť nám pomáhá í při ínventurách. Teď ho chceme využít ještě pro skleník a termosklad. Jeho paměť je větší než naše a rozhodně šetří i naše nohy. Dovedete si představit, kolik kílometrů bychom muselí naběhat třeba jen při spouštění závlahy? A to nemluvím o spoustě údajů, které je schopen okamžitě poskytnout, ať už jsou to informace o osivu, o jeho klíčivosti, kdy bylo vyseto, do které oblasti je určeno," uzavíral Pavel Kavina. Uzavírat a otevírat folník, pouštět automatickou zálivku, sledovat kyselost půdy, hnojit, to všechno nedě lají' ve velkoškolce Krkavec lidé, ale počítač Počítač Victor řídí všechny operace v jednatřiceti folnících Bylo minulou noc ve folnících všechno v pořádku? Miroslavu Maříl<ovi odpoví počítač na displeji hned, stačí nastavit příslušný program s potřebnými údaji V rámcí resortu lesního a vodního hospodářství jde zatím o jediný počítač, který se takto využívá. Lesníci z Krkavce si pochvalují výhody, které jim už nyní jeho činnost přináší. Je to nejen úspora pracovníků, kteří se mohou věnovat dalším pracím ve školce, ale především větší počet semenáčků a sazenic pro výsadbu lesa, pro všechny lesní závody v kraji. Foto J. Fidler Antonín Procházka 7

~IONÝRSKÝ KffiMPAS ROZUMY Z RADY $511 IV SJEZD 1987 Sjezd SSM Nad stolem, kolen:j něhož seděla celá, naše oddílová rada a ještě i.ved9uci družin, se 'nesla družná debata. Čekali jsme na vedouciho. Měli jsme probrat hodnoceni činnosti a také návrh nového plánu. " Počkáme a po sjezdu se uvidi," proklamoval ' Honza, jinak vedouci družiny Krystalka. " A jak máme čekat? Se založenýma ru.kama?" ptal se rozmrzele Má'rek. "Na nástěnku dáme velký nápis: Teď neděláme, čekáme! Po sjezdu se uvidí. " " Tak jsem to nemyslel," bránil se Honza.,,~ I o mi h l avně o přesné formulace do plánu." " Já vim, žes to' tak nemyslel, promiň," omlouval se Marek, " prostě mě mohou rozčilit lidi, kteř í si sednou a čekaji, až ně kdo rozhodne, pak zauvažuji, posoudi rozhodnuti, no a zcela opatrně se daji do práce, ale' vždycky ' připraveni přibrzdit nebo dokonce zastavit. Takhle kdybychom přistupovali k životu, tak se nenaučime pořádně ani čist, protože nám nikdo nevybral a nedoporučil tu správnou literaturu." " A j éje, Marek se pustil do filozofováni," podotkla Petra a. hned zaútočila : " Hele, a ty něco o toni sjezdu viš?" " No vim a nevim. Je to předevšim zá ležitost dospělých, ale budou rozhodovat i o nás. My totiž nebudeme pořád malí, a když ch'ceme být něco platni, musime hodně vědět. Na j aře byly konference pionýrských pracovniků. 'Vzpomináte si, 'jak nám vedou ci četl část svého diskusniho přispěvku?" ptal se Marek. -. " "Ténkrát šlo o klubovny, společensky prospěšnou činnost a o spolupráci s družebnim závodem," vzpominala Petra. " Správně, ale hlavně se jednalo o tó,.. jak dál. Pak jsme se _ přece seznámili s materiály z našeho okresu," přispěla také Olina se svou paměti'. "Ale veliké, důležité a zásadni změny může udělat jenom sjezd. Slyšel jsem, že má dojit k nějakým změnám v připravě našich vedoucich," informoval nás Aleš. "Ovšem, podrobnosti neznám, ty nám možná řekne Miloš." "Také že povim," přerušil Aleše náš vedouci Miloš, který p r ávě vstupoval do dveř í. "Něco už jsme probirali na kolektivu, ale teď musime pečlivě sledovat Mla-' dou frontu a také Pionýrskou štafetu. Až to všechno vyjde, detailně si to probereme a začlenime do plánu práce nejen odd ilu, ale i jednotlivých družin. Proto jsem také pozval jejich vedouci," převzal slovo Miloš. "Abyste všichni tisk sledovali a už dopředu si promysleli, jak budeme úkoly, které nám sj ezd uloži, plnit 'fl přišt i ch pěti letech." A co vy? Sledovali jste jednáni konferenci pionýrských pracovniků? Určitě nezapomeňte sledovat jednáni IV. sjezdu SSM. Kronikářka Pavlina Kresba J. Tesař PIONÝRŠTí DOPISOVATELÉ HLÁsí Ke D(li tisku, rozhlasu a televize každo. ro čně vyhodnocujeme soutěž n aš ich d o pisovatelů. Loni b ýl dopisovatel č. 351 Milan Rykl z Loučeně mezi vyhodno cenými, ale letos je přímo na šp ičce! V těsném zá věsu za ním je Jarka Šulc, dopisovatel Č. 294 z Nové Paky, následuje dopisovatelka Č. 340 Hanka ' Krajčová z Uherského Hradiště, za n í je Marti. na Kresáčová i Kamenice nad Cirochou, dopisovatelka č. 349, a konečně Vašek Brýdl' Gottwaldova, dopisovatel č. 319. Spatně si nevedli ani lva Li,brová z Blanska, dopisovatelka Č. 346, Přemek Belza z Rokycan s dopisovatelským číslem 318 a Jitka' Horáková z Uhet ského Hradiště, dopisovatelka číslo 327. Všem našim nejmladším spolupracovníkům srdečně blahopřejeme, posíláme diplomy a odznaky a těšíme se na jejich, ale i na vaše příspěvky. Těm, kt,eří letos čestný odznak nezískali.. držíme palce, aby příští rok byli mezi nejlepšími. Když budou chtít. určitě se to poda ří. Jaroslav Šulc, dopisovatel č. 294, Nová Paka - Z Nové Paky do Krkonoš. Neni to daleko, ale i tak to ' může stát za t o. Se svou kamarádkou z oddilu Evou Urbanovou jsem letos navštivil dva tábory. Jeden Rořáda l a naše piol)ýrská skupina při 1. Z~ a byl ve Velké Upě. N a ně m se rekreovaly převážně mladši d ěti. Ten druhý pořádal dům pionýrů a m ládeže na chatě stanice mladých turistů ve St rážném. Byli tu p i onýři ze všec h kout ů okresu JiČin. Na obou táborech nám téměř po celou dobu počasi p ř álo a toho jsme využivali k častým výlet ů m do blízkého i vzdáleného okolí; Martin Slanina, Moravská Třebová - Pionýrská skupina Adolfa Cihláře, která pracuje př i II. základni škole v Moravské Třebové, uspořádala o letošnich prázdninách pro své pionýry deset různých táborů na nejkrásnějš í ch m istech naši republiky. Jed noho z nich, putovního hvězd i co v ého tábora Beskydy-Na Kasárni, jsem se zúčast- TAJEMNÝ PROGRAM Nedočkaví stopaři... Problémy s mapou.., Podzimní úkol Abíka... Filmové záběry s otazníkem... Nové pokyny pro operační skupiny ABC.. Uteklo už skoro čtrnáct dní, a Abík mlčí, " posteskl si na pravidelné sch9zce Stopařů Hřibek... Není v tom nějaká porucha?"... Zádná ~orucha, " opáčil mu Inženyr:, : Přece riámřikal, že'-se sáin ozve. Trpělivost přináší růže.. Na podzim však jiřiny," dodal ještě, když uviděl, že do klubovny vstoupila dvojčata Petra a Pavla s kyticí květin z čeledi složnokvětých. Pavla, která zaslechla posledni slova, se k debatě připojila :.. Abík je mazany a nechtěl nás zaneprázdňovat dřív, než dokončime úpravu klubovny, než v oddíle provedeme volby. ".. Ale teď už máme všechno v pohodě," nenechal Pavlu domluvit nedo č kavy Hříbek... Co já, jako kronikář, ptám se, mám udělat s těmi kupóny č i obdélníčky, či co to je?".. Kájo, dnes máš u Abíka službu ty, že jo? Tak zajdi nahoru, třeba se už probral," rozhodl nakonec InženYr. Kája se rozběhl ke schodům a za pár minut byl zpět. V pravici třima l arch papiru z počitačové tiskárničky. Stálo na něm:.. Pokyny pro druhou část soutěžni hry: Na tuhou čtvrtku formátu A4 si nakreslete hranični obrys naši republiky v měřit ku 1 : 300 000. Můžete si takových mapek vyrobit i vice. Pak je ' připevněte na podložku, do které se daji pichat špendliky. Za splněný úkol a uhádnutou hádanku vám moje tiskárnička vydá kupóny v počtu, který odpovidá vyhodnoceni spl něného úkolu. Dva druhy už máte z prvního dílu, další tři můžete dostat po splnění dnešního. Do konce hry jích získáte šedesát pět. Čtyříc é t jedna jich bude bilych, bez označení. Čtyřiadvacet kupónů bude o čí slo váno a budou se vztahovat k hádankám. Na konci hry z této mozaiky složíte mapu ČSR. Podklad, tj, slepá mapa ČSSR pro nalepení dílků, vám o příštich prázdninách vydá moje tiskárnička. Natisknu vám jich tolik, kolik budete potřebovat. Já totiž doufám, že se vám takovych republik podaři doplnit několik. Na cvičnou mapku si je můžete píchat už v průběhu soutěže. Už teď jistě víte, kam umistit kupón Č. 1. To město jste už uhádli., A ještě něco. Nebuďte netrpěliví. S každym dílem a s úkoly se vám ozvu vždy po čtrnácti dnech. Mám to, tak naprogramováno. A vy přece máte také svůj program, ktery jste si vymysleli. Nemůžete po ř ád sedět u mého terminálu. Kdybyste však přece jen potřebovali n ěco vyřešit nebo kdybyste si chtěli zahrát se mnou nějakou. hř í čku, tak mne do chodu uvedete tlačítkem ZZ a já vám nabídnu celou řadu programů... Teď vš,!k pozor, máte zde další dva úkoly:. :... Ukol Č. 2a - ZAHAJTE AKCI VElIKE SBIRANI. SBIREJTE SUROVI NY KAŠTANY ŽALUDY, SUŠTE JEŘABINY, SHROMAŽĎUJTE SEME NA' NA ZIMU PRO PTACTVO - MOŽNÁ VAS NAPADNE I NĚCO NA- VjS'kOI Č. 2b - VYROBTE SI VTIPNÝ, VKUSNÝ TALISMAN, KTERÝ VÁS BUDE DOPROVÁZET NA VAŠiCH STOPAŘSKÝCH TOULKÁCH. 8

nil. Bylo to deset nádherných slunných dnů v krásné přírodě. Všichní účastníci tábora mají n.a svém kontě devadesát pět nachozených kilometrů a nové poučné poznatky. Za to za všechno děkujeme našim obětavým vedoucím a já sám si dávám záva~ek, že až jednou budu dospělý, budu take pracovat jako pionýrský vedouci; Martina Kresáčová. dopisovatelka č.349. Kamenice n. Cir. - Okresní dům pionýrů a mládeže ve spolupráci s redakcí Podvihorlatských novin vyhlásil soutěž pro pionýry pod názvem Bio-eko-hra. Do ni se zapojila i naše pionýrská družina. Pozorně jsme sledovali každé číslo Podvihorlatských novin a odpovidali na otázky zaměřené na faunu a flóru našeho okresu. Naše námaha byla odměněna úspěchem. Za správné odpovědi a splnění dalšich úkolů jsme ziskali účastnický list úspěšného znalce ochrany přírody v okrese Humenné. VÝRočí PŘíŠTíHO MĚsíCE Mnoho pionýrských oddílů a skupin má za své patrony svazáky z vojenských útvarů, v mnohých oddílech pracují vojáci jako oddíloví vedoucí, spousta pionýrů jezdí alespoň jedenkrát za rok za vojáky do kasáren, podívat se, jak žijí, jakou obsluhují techniku, prohlédnout si jejich učebny, kluby, ubytovny, zkrátka celá kasárna. Bývá to obvykle kolem 6.. října, což je Den Československé lidové armády. Proto " vám tento den připomínáme už dnes, abyste na své starší kamarády v ze' lených uniformách nezapomněli a včas si u nich dohodli návštěvu. Nebudete zklamáni, uvidíte. Nezapomeňte ani na drobné dárky a moc se přimlouváme, 'pokud váš vedoucí nebo instruktor zrovna v této době plní svoji občanskou pólíinnost a Je na základni vojenské službě, nezapomeňte mu napsat, informovat ho, jak váš oddíl bez něho šlape, co děláte, a případně mu pošlete také nějaký drobný dáreček : Jistě ho potěší, že si na něho vzpomněli pionýři, kterým věnoval tolik ze svého volného času. Helena Škodová Co zpracoval a radí,'d",oo '-," 11/.,., {Z tajemného programu RS+ MJ Nová soutěž už se rozbíhá, přihlášky docházejí. Ještě máte čas, nenechte si naši dobrodružnou soutěž ujít. Jak se přihlásit? Vraťte se k prvnímu číslu tohoto ročníku, nepřehlédněte stranu 8-9, zaměřte se na článek pod titulkem Tajemný program RS+ M, a hlavně na poslední odstavec. Tam najdete rady, jak na to, aby i vaše družina patřila mezi soutěžící. Samozřejmě že se soutěží o pěkné ceny, ale hlavně o to, zažít správné dobrodružství a dokázat sobě í ostatním, že vaše síly a vědomosti na soutěž stačí (i když si právě ty vědomosti občas budete muset prohloubit a osvěžit). Ale protože jsme stále ještě neotiskli všechna hlášení k jednotlivých úkolům minulé soutěže, vrátíme se k nim. D 29 Štěňata z Louňovic - Na prázdniny jsme si naplánovali výpravu k pramenům naši řeky Blanice a vybudováni ' další základny. Vzali jsme stany, spacáky, kotlíky a šli jsme neznámou krajinou kolem Blanice stále proti toku. Z řeky zbyla říčka, potok, potůček. Na louce nedaleko obce Blanice jsme postavili stany a vařili první večeři. V táboře zůstala hlídka a ostatní odjeli autobusem do Vlašimi, kde je lidová hvězdárna. Měli jsme. štěstí, že nebylo moc zatilženo a že jsme viděli spoustu hvězd. Poslechíi jsme si -výklad o hvězdárně, dalekohledech, otočné kopuli a samozřejmě nejvíce o hvězdách. Při odchodu jsme si u vchodu všimli velkých slunečnich hodin, takže jsme se dozvěděli ' něco i o historii měření času. Hvězdy jsme pozorovali i cestou zpět na naše tábořiště. O 13 Orion i Moravské Třebové - Deset dní na začátku prázdnin jsme měli návštěvu z NDR - družební oddíl z Neubrandenburgu. Chodili jsme společně na vylety, pro své hosty jsme připravovali stravu, a když nám počasí přálo, chodili jsme i na koupaliště a večer sedávali u táborového ohně. Když bylo špatné počasí, vyráběli jsme dárky pro naše kamarády z NDR. I když jsou prázdniny, práce máme stále plno. V letošním roce jsme vlastně naposledy spolu. Od září se rozjedeme na různé školy. Všichni jsme se umístili podle svých přání, jen Pavel musei na železnični škole změnit obor a Pepík nebude nábytkářem, ale elektromontérem. Teď už se těšíme na společné putování po NDR a pak na nové prostředí škol a učilišť. Slíbili jsme si ale, že naše stará parta bude v oddíle pokračovat jako turistický oddíl mládeže a budeme se scházet první sobotu v měsíci. Na vaše přihlášky i první hlášení se těší centrála operačních skupin ABC FOTOREPORTÉR CHVÁlÍ tradici, kterou se žáci osmých tříd základní školy v Halenkovicích se svou školou loučí : Každým rokem sehrají pro své spolužáky i ostatní divadelní představení, s kterým vyjíždějí i do okolních měst a vesnic. Letos byla představení dvě. Osmá A se pochlubila pohádkovou hrou Honza a čaroděj. Jejich představení se líbilo dětem i dospělým. Radim Karbowiak, dopisovatel č. 356, Halenkovice Se splněním úkolů nemusíte pospíchat. Stačí, když mí výsledek naťukáte za dva týdny. Pak dostanete hádanku.ahoj! ABíK." Při plněni pokynů dalo Stopařům nejvíc práce nakreslení požadované mapky. Převádění měřítka velké mapy na měřitko Abikem stanovené jim dost zašmodrchalo hlavu. Každý Stopař- ďb stal nákres jako osobni úkol. Kdo bude prvni a nejpřesnějši? Dvojčata ' na to šla za pomoci maminky mřížkovou metodou a řešila to dokónce úměrou. Sasanka a Hřibek, nezávisle na sobě, pátrali v atlasech, encyklopediich a brožurách, zda někde neobjevi mapu čssr v daném měřitku. Jedno je jisté: prácič~a to byla zajimavá a určitě poučná. Uspěch měli ve Velkém sbirání. Za sběr získali penize, pro ptáky a zvěř si vybudovali zásobárnu. Jako talisman vyrobili ze silných hlinikových drátů a z textilu figurku Stopaře. Trošku se zakabonili, když se jich jeden z Poutniků zeptal, kde vzali toho detektivniho pajduláka. Abik však byl spokojen, přidělil jim nové kupóny a zadal hádanku čislo dvě. Měli ji vyčíst z videozáznamu. Na obrazovce Se nejdříve objevil šik lidových milicí. Poté muž - státnik - v beranici řečnil k velkému shromáž, dění na Staroměstském náměstí. Nový barevný záběr ukázal načervenalé, poněkud starší činžáky, za nimiž vykukovaly krabice moderního sídlí ště. Před očima diváků nějaký stroj přišival svršek boty k podrážce. Hned nato z jiné boty vykoukla hlavička loutky, která se mermomocí snažila dostat ven. Nízká budova, zřejmě kino, byla ozdobena nápisem: Světový festival filmů pro děti a mládež. A na závěr otázka: CO O TOMTO MĚSTĚ A JEHO OKOLÍ VíTE?. Úkoly a hádanka pro Stopaře patří i vám, operačním skupinám ABC. Stejně jako Stopaři po splněni a vyhodnoceni obdržíte od centrálního počítače tyto kupónky: Vaše zprávy čekáme v redakci do konce října. Centrála operačních Kresby H. Vilgusová skupin ABC 9

"v Čechách je Brontosaurus, na Slovensku Strom života a v Bratislavě v Bajkalské ulici Alfonz." Touto větou byl motivován článek, který jsme před devíti lety četli v novinách. Udělali jsme si uzel na kapesníku. Až pojedeme do Bratislavy, nesmíme na Alfonze zapomenout... V Dunaji uteklo hodně vody, než se návštěva pro jiné úkoly uskutečnila. Příležitost se však našla. Skoro jsme se báli, když jsme se blížili k druhému bratislavskému obvodu, že Alfonz už nebude živ. Devět let je dlouhá doba. Ale Alfonz nás přivítal. Byl čilý, pamětníci tvrdí, že aktivnější a svižnější_ než kdykoliv předtím. Alfonz se narodil v Bratislavě v Bajkalské ulici Č. 20 ve školním roce 1978-1979. Jeho duchovní matkou byla učitelka Blanka Tekalová a u kolébky stáli členové pionýrské skupiny Česko - slovenské vzájomnosti. Hned po narození mu byla přisouzena úloha skřítka - strážce čistoty, pořádku, v šatnách a na chodbách, zalitých čí nezalitých květin, střežil správné stolování v jidelně, aby se tu nikdo nechoval jako čuník, hlídal u zastávky autobusů, aby tu nikdo nezahazoval jízdenky a papírky, kuřáci nedopalky cigaret. Pečlivě rozdělil areál školy a okolí na úseky, nakreslil ba revný situační plánek a přidělil pečovatelskou službu jednotlivým oddílům. Pak hlídal, bouříl na nástěnkách, tabulích i ve školním rozhlase. Nedostatky kritízoval, co zasloužilo chválu, chválil, vyhlašoval ankety na téma Co by se ve škole a v okolí dalo ještě zlepšit. Zkrátka otevíral všem dětem očí a nutil je, aby se pozorně dívaly kolem sebe, aby jim nepořádek nebyl lhostejný. Ještě v roce svého narození vytvoří I hlídky zeleně a zorganízoval péči o zahradu kolem památného domku na Priekopách nedaleko školy, kde se za druhé světové války, v době protifašistického odboje, scházela ilegální organizace komunistické strany a kde se tiskly ilegální noviny. V tomto duchu pokračoval Alfonz, řízený skupinovou radou, až do konce školního roku 1980-1981, kdy se jeho činnost ještě více prohloubila. Začalo to ochranářskou dvanáctkou - dvanácti body, dvanácti ochranářskými zákony. Nebudeme vám je vypisovat, V podstatě to byly články upozorňující na dodržování těch částí školního řádu, které žáci nejčastěji porušují. Alfonzovy zákony jsou přísné, ale oprávněné. Jak jinak očekávat od pionýrů, že pochopí zásady ochrany a tvorby životního prostředí v celku, kdyby si nedovedli, jak se říká, zamést před vlastním prahem. Na Alfonzovo pozvání pak začali přicházet do školy i nejrůznějši odborníci, kteří dětem poutavě vyprávěli o ochraně zemědělské půdy, o chráněných zvířatech a rostlinách, o čistotě vod a ovzduší, o tom jakým indikátorem čistoty jsou například lišej- 10

níky, jaký význam pro člověka a vůbec pro veškerý život na naši planetě maji zelené rostliny. A nezůstalo jen u teorie. Bajkalská ulice je totiž velmi rušná komunikace. Přivádi do hlavního města Slovenské socialistické republiky dopravu z jihovýchodu a proud osobních i nákladních automobilů, autubusů i mezinárodnich kamiónů tu plyne téměř bez p ř erušení od rozbřesku do večera. V létě se pro ten ruch nedala ve škole otevřít ani okna. Bylo tu k zalknuti. Z Alfonzova popudu vyrostla mezi školou a živou autostrádou zelená zvuková prachová a protismogová fronta dřevin. Nebo jiný příklad: V těsné blízkosti školy je prodejna státniho drůbežářského závodu UNIGAL. To vite, jak to asi vypadalo před obchodem, kde byly mimo jiné k dostáni různé mrazené skladkosti "na kládě" nebo v kelímcich. Alfonz se mohl uzoufat, ukřičet, zlostí zbláznit. Kritizoval nepořádniky, pranýřoval ten svinčík v rozhlasových relacích, organizoval úklidy a hlídky čistoty. Odpadků neubývalo, spíš naopak. A tak sedl a napsal vedeni UNIGALU: "Vyhotovím tabule, aby lidé udržovali před obchodem pořádek. Naši pionýři půjdou příkladem. Vy se, prosim, postarejte, aby byl před obchodem dostatek pravidelně vyprazdňovaných velkých košů!" Jednoduché co? Vynikající nápady nebývají složité! Akce měla úspěch. Listovali jsme Alfonzovou kronikou. Jsou v ní zápisy ze života tohoto devítiletého pionýrského skřítka, výstřižky z novin a časopisů, které si jeho záslužné č i nnosti všimly. Jsou tu zprávy o ocenění Alfonzovy práce. V roce 1982-1983 se například zapojil do celoslovenské soutěže Strom života. V roce 1984 mu bratislavský rozhlas uděluje třetí místo v celoslovenské soutěži Čistík Stromu života. Četli jsme pochvalný list Pionierske lastovičky Československé televize v Bratislavě, pochvalu Smeny, Ohníka, Kamaráta, Elektrónu. Pionier posílá čestnou vlajku. Nu a teď, právě tímto článkem volá ABC: Milý Alfonzi, drž se! Jen tak dál! A Alfonz se drži. Na školním pozemku pěstuje léčivé rostliny - mátu peprnou, šalvěj lékařskou, řepík lékařský, meduňku lékařskou. Suší je a odevzdává do sběrny. Za poslední dva roky vysadili pionýři základní školy v Bajkalské ulici dalších 42 okrasných keřů, 30 keřů rybízu, doplnili ovocný sad novými jabloněmi, rozvěšují vlastnoručně vyrobené ptačí budky a krmítka. Pod dozorem pracovníků bratislavské zoologické zahrady krmí labutě na Štrkoveckém jezeře (to je také nedaleko školy). Každý přinese na kousky rozkrájený usušený chléb, který zbyl v domácnosti, a o potravu je postaráno. Peter Bratko a Ivan Raschman,." IV SJEZD 1987 žáci 8.B, vedoucí jisker, jsou zase hlavními organizátory sběru druhotných surovin. V rozhlasových relacích informují spolužáky, kde se bude sbirat, a pak každé pondělí, každou st ředu a čtvrtek pomáhají při vážení a nakládání surovin do připravených kontejnerů. "Jen kdyby ~běrné suroviny přeplněné kontejnery svižněji odvážely," posteskli si. A nás napadlo, že by je měl trochu popíchnout osvědčený Alfonz. Za korunky ze sběru se pak nakupují ceny do nejrůznějších soutěží (skupina má největší úspěchy ve sportovně-branných závodech). diplomy, literatura pro vedoucí a instruktory. Přijeli jsme za pionýry v Bajkalské ulici a za Alfonzem o jedné z pracovních sobot. Kolem byl značný ruch. Kmitaly se hrábě, košťata, lopaty, kolečka - uklízelo se. Tradiční ohníčky neh o ře ly, aby se neznečisťoval už tak nepříliš čistý vzduch velkoměsta. Ta aktivita byla součástí závazku na počest IV. sjezdu Socialistického svazu mládeže, v kterém mimo jiné stojí: Pionýrská sku pina Česko - slovenské vzájomnosti v Bratislavě, Bajkalské ulici 20, bude pravidelně sbírat druhotné suroviny a každé čtvrtletí odevzdá 10000 kilogramů tohoto národnímu hospodářství tolik potřebného materiálu. Při zkrášlování životního prostředí, v kterém se děti učí a žijí, odpracujeme 10000 brigádnických hodin. Vybuduje hřiště, které bude mít hodnotu 20 tisíc korun, a z prostředků, které pionýři společensky prospěšnou prací získají, 1 000 Kčs odevzdá na Fond solidarity. Tak vidíte, Alfonz i pionýři, které zmobilizova l, se mají k sv.ětu i po devíti letech soustavné a užitečné práce. Velká hra s malým skřítkem pokračuje. Koneč n ě, co to je devět roků! Teď jde AIfonz do těch nejhezčích pionýrských let. Foto Bohuš Král' Helena Škodová 11

KALENDÁŘ MLADÉHO PŘíR@ DOVEDCE sa presúvam až na okraj andezitovej skaly. Jej vrchol je tíež porastený kosatcami, mňa však zauj íma ružovo kvitnúci krík vzácnej mandl'y nízkej. Na bralnatom svahu nachádzam vzácnosti, ako napr. hrachor panónsky, jaštericu zelenú a krátkonožku Štíhlu. Ta mi sposobila najviac starostí, no predsa sa mi ju podarilo odfotografovať. Zaujatý fotografova ním ani nezbadám, že sa r u čič ka hodín bliži k š~stnástej hodine. Je čas sa zberať, veď pred sebou mame dlhu cestu. Vraciam sa na lúku, kde sedia všetci moji spoločnici. Rozprávame o všel i čom, no najviac o tom, čo sme fotografovali. Náš priater Ivan z Bratislavy nás oboznamuje s rezerváciou. "Kováčovské kopce bol i vyhlásené za rezerváciu v roku 1966. Skladajú sao z. dvoch častí: SPR-} uh - Lužné skalnaté svahy Burdy nad ustlm Hrona do DunaJa - a SPR-sever - územie nad Iprom. My sa nachádzame na území SPR-juh. Táto oblasť je charakteristická skalnou termofilnou stepou a teplomilnými zmiešanými dubovými lesmi s bohatým výskytom vzácnej a zriedkavej flóry. Rastie tu i pupenec kantabrijský, bociannik o b yč ajný, valeriánka nizka, ibiš taurský, hlav á čik plamen ný, vr~n ia nožka šupinatá, k u r ič k a klbkatá, p oniklec vel'kokvetý a cernastý, iskerník ilýrsky, p rietržník sivý, kavyl" hrubosteblo- Tipy pro odborníky VZÁCNOSTI KOVÁČOVSKÝCH KOPCOV v jedno aprílové ráno som s príatel'mí nasadol do osobného auta a vydalí sme sa na juh. V družnom rozhovore sme sa tešílí z pekného dňa a s napatím očakávali, či sa nám podarí odfotografovať velmi vzácneho živočícha - krátkonožku Štíhlu. To bola hlavná úloha našej cesty. V každom z nás hlodal červík neistoty, či sa nám ju vobec podarí uvidieť. Konečně sme tu. Auto zaparkujeme na konci dediny. Tu už za čína štátna prírodná rezervácia. Andezitové bralá sa vypinajú do výšky a poskytujú prekrásny pohl'ad. Ešte posledná kontrola, či sme zobrali všetku potrebnú fotografickú aparatúru, a vyrážame úzkym chodníkom popri záhradách smerom k vrcholu. Prvé prekvapenie nás čakalo už po niekolkých krokoch. Pod nohami sa nám mihlo hnedé telo plaza. S istotou spoznávame krátkonožku. Na fotografovanie však nie je príležitosť - hnedé telo mizne ako blesk v suchej tráve. Povzbudení kráčame ďalej chodníkom a po ceste nachádzame vzácne rastliny, ktoré skrášl'ujú toto územie. Nal'avo od cesty kvitne hlaváček jarný, ktorého žiarivožlté kvety "svietia" z verkej diarky, popri ceste rozkvitá vzácna zimozeleň bylinná. Na vrchole brala prechádzame cez verkú lúku. Tu sme sa rozhodli usadiť s cielom nafotografovať túto nádheru. Moja prvá cesta vedie k nádhernému fialovému kobercu, ktorý tu vytvorili husto pri sebe kvitnúce kosatce nízke. Potom... Štátna prírodná rezervaci a Kováčovské kopce-juh. 8ralá tvorené andezitovými aglomerátmi sa dvíhajú nad Dunajom... K najvzácnejším rastlinám riedkych lesných porastov patri zimozeleň bylinný (Vinca herbacea) ~ Mandl'a nízka, reprezentujúca tzv. matranskú flóru, na jar kvitne množstvom prekrásnych ružových kvetov vý, prilbica žitá a jedhojová a ďalšie druhy. Z botanického hradiska je táto oblast jedinečná, mnohé druhy tu majú svoju jedinú lokalitu v ČSSR. Zo vzácnej fauny možeme spomenút okrem krátkonožky jaštericu zelenú a múrovú, užovku hladkú a stromovú, pestroňa vlkovcového, cikádu viničnú, hnedá č ika osikového, fúzača vel'kého aď. SPR-sever je významná z toho hl'adiska, že sú tu zachované prirodzené společensttá bukových a hrabových dubín s najjužnejším a najnižším výskytom buka na Slovensku. I tu sa vyskytuje celý rad vzácnych a chránených druhov." Zaujatý počúvanim sme ani nepostrehli, že sa slnko už hodne sklonilo na západ. Balíme preto ve ci a schádzame dolu. Cestou sa ešte kocháme nádhernou panorámou susedného Mad arska, kde sa hrdo vypína bazilika. Nad tou nádherou sa vznáša rogallo. Konečne prichádzame k autu. Posledný pohl'ad na bralnatý svah SPR, posledné zábery... tažko sa lúčime Začíná nový školní i pionýrský rok, je na čase pustit se do nových podniků, zvolit si pro nadcházející období zajímavou a užitečnou činnost. Aby se vám lépe vybíralo, doporučujeme vám několik cenných knih. Co říkají Vesmírní sousedé? Jste zvědaví? Buďte, stojí to za to! Kniha Vesmírní sousedé, která vychází v nakladatelství Academia již ve druhém vydání, obsahuje mnoho zajímavých údajů a je psána hezkou, místy až poetickou češtinou. Psal ji vynikající odborník a skvělý popularizátor Zdeněk Kopal (nar. 1914 v Litomyšli). Tento náš krajan patří k světové astronomické špičce. Po studiích na Univerzitě Karlově v Praze odešel v roce 1937 do USA jako stipendista. Po vypuknutí druhé světové války se v Americe usadil, pracoval na Harvardo- vě univerzitě a v Massachusettském technologickém institutu, tedy v institucích vynikající úrovně. V roce 1961 přesídlil do. Velké Británie, kde přednášel na univerzitě v Manchestru. Nyní je již na odpočinku, ale astronomii se věnuje dál. Zvláštni zájem má o Měsíc. Napsal mnoho knih, u nás vyšla v MF Zpráva o vesmíru a již dvakrát Vesmírní sousedé. Ti vesmírní sousedé jsou planety naší sluneční soustavy a autor vypráví o nich i o nejnovějšich výsledcích jejich výzkumu pomocí kosmických sond. Stať o Měsíci je zvlášt zajímavá a poutavá - nečetl jsem o našem nejbližším sousedovi nic lepšího. Autor skloubil výsledky měření i všechny teoretické otázky týkající se vnitřní stavby, původu a vývoje naší pří rozené družice. V kapitole o Marsu se dovíme, proč se nesplnily naděje na setkání s Marťany, a poznáme důkazy o tom, že jsme v naší sluneční soustavě osamělými běžci. Z toho autor vyvodil a přesvědčivě doložil, že lidstvo má zvýšenou odpovědnost vůči pozemskému životním prostředi. Uvažuje proto, jak asi bude Země vypadat v budoucnosti, pochopitelně jen tehdy, když ji my lidé dokážeme uchovat zdravou, pro život vhodnou a když ji nezničíme válkou. Výpověď Vesmírných sousedů je tedy nesmírně závažná. -šk- Kniha o holubinkách Holubinky. již dávno upoutaly pozornost mykologů i houbařských nadšenců pro svůj pěkný vzhled, rozmanitost znaků, hojnost výskytu a druhové bohatství. Je to velice přirozená a stejnorodá skupina, spolu s rodem ryzec zřetelně ohraničená od všech ostatních lupenatých hub. Holubinky jsou vázány na kořeny různých dřevin, s nimiž žije jejich podhoubí v úzkém symbiotickém vztahu. Proto sbíráme holubinky všude tam, kde rostou stromy a keře. Jsou teplomilné a považují se právem za houby vrcholného léta a začátku podzimu, s prvními holubinkami se 12

s týmto krásnym krajom. Cestou domov sa ešte dohovárame na ďaršej akcii - : Tipy pro odborníky o týždeň chceme ofotografovať vzácne rastliny stredného Slovenska, korunku strakatú a šafran Heuffelov. Vonku sa cel kom zotmelo, keď sme dorazili do Bá noviec nad Bebravou. Bol to dlhý, pre krásny deň. Pred očami sa mi ešte raz objavujú všetky tie krásne rastliny a živočichy, ktoré som odfotografoval. Spokoj VÝPRAVA ZA MLUvícíMI PTÁKY ný tvrdo zaspávam. A ještě slovníček pro české čtenáře: Myslite, že ;;i s ptáky pěkně bralo = skála, zimozeleň bylinná = brčál pohovořite? Ze vám řeknou bylinný, mandl'a nízka = mandloň nízká, něco zajímavého? V tom příjašterica = ještěrka, pupenec kantabrij- padě budete zklamáni. Ptáci ský = svlačec kantabrijský, bociannik nemluví jako my, pouze napoobyčajný = pumpava obecná; valeriánka dobuji často slyšené zvuky nizka = kozlíček nizký, ibiš taurský = a jejich projevy jsou podložeproskurnik daurský, vrania nožka šupina- né podmíněnými reflexy. To tá = vrani nožka šupinatá, kurička klbka- jen my lidé rádi zviřata pol idtá = kuřička klubkatá, po ni klec = koni- šťujeme. Líbí se nám po svém klec, iskerník ilýrsky = pryskyřník ilyrský, zdokonalovat ten kousek živé prietržník sivý = průtržník sivý, kavyr hru- přírody, který ziskáme a chobosteblový "~ kavyl tlustostébelný, prilbi- váme ve své blízkosti. Mezi ca žitá a jedhojová = oměj žlutý a jed hoj, ptáky je mnoho takových, j ašterica múrová = ještěrka zední, pest- kteří se naučí opakovat lídská roň vlkovcový = pestrókřidlec podražco- slova _ havranovití, špačci vý, fúzač vel'ký = tesařík obrovský, ko-. ' naši i exotičti - vynikajicími mluvky jsou runka strakatá = řebčík kostkovaný, hrab. např. majny nebo loskutáci, ale hlavně = habr. papoušci. Po špačkovitých, kteří patří Ing. [u bor Čačko Foto autor. mezi ptáky měkkožravé, je dost náročný úklid,' proto jsou méně oblibenými cho- vanci. Zato s papoušky je celkem snadné pořízeni, i když jde o velké a ovšem i ná- ležitě drahé druhy, jsou jako amazoňani nebo uznávaný řečník papoušek šedý zvaný žako. Ne každý papoušek se naučí mluvit. Velci papoušci se k nám většinou dostá- vaji už tak staří, že se nemohou přizpůso - bit novému prostředi a majiteli, zůstávají : k~:!~éa b~~vdyůvaěř!~iiimna~~kr~~~~~b ~~~~~ jsou ovšem i tak pro každého milovníka : přírody stálým zdrojem potěšeni. Ale pro toho, kdo usilovně touží po "mluvícím" papouškovi, je lepší obyčejná nenáročná andulka. Je nejen pohledná, ale chována. o samotě i přítulná a mazlivá. Patří totiž k ptákům společenským, a nemá-ii společnost svých soukmenovců, nachází náhradu v člověku. Dvě andulky se již věnují samy sobě a o chovatele a jeho řeči už mnoho nedbají. V současné době je chov andulek velkou módou v celém světě a je vyšlechtěno množství krásných barevných forem. Také korela chocholatá, další nenároč ný australský papoušek, dobře imituje. Naučí se však lépe hvízdat melodíe než opakovat slova a její rejstřík nedosahuje bohatosti andulčího. Ochočit lze i barvami hýříc i rozel u pestrou, která se nauči, byť i skromně, napodobovat zvuky a hviz- dy. Je však krotká a příjemná a harmonie jejich barev z ní činí okrasu každého interiéru. Všechny tyto papoušky si můžete docela snadno za nevelké sumy opatřit i vy. Chovatelé se však nezajimají jen o mluvící papoušky. Existují stovky druh, ů jiných exotických ptáků, jejichž chov je u nás i ve světě velmi rozvinut. Jsou to předevš í m drobni pěnkavoviti ptáci, překrásně zbarveni a roztomilí. Jejich půvab vystihuji i české názvy - panenky, motýlci, stříbrozobky nebo zlatoprsky. Nejstarší tradíci i největší úspěchy však má chov kanárů, chovaných v řadě barevných odstínů, typů opeření nebo tvarů postav. Celou tu plejádu druhů chovaných v klecích a volíérách si můžete prohlédnout na celostátní výstavě okrasného ptactva s mezinárodní účastí Exota Olomouc, jejiž devátý ročnik se bude konat ve dnech 8. až 11. října ve všech pavílónech olomouckého výstavíště Flora. Zde budou vystaveny téměř tři tisíce živých exponátů, které sem dovezou nejen' chovatelé z celého Československa, ale í mnoha jiných zemí. Snad největší vzdálenost překonají chovatelé z Uzbekístánu, kteří přijíždějí na Exotu již tradičně. Patrně se tu od mluvicich papoušků nedozvíte nic mimořádného, ale stejně to bude neobyčejně pestrá a krásná podívaná. Nepřijedete také? Foto autorka Ing. Eva Hrubešová však setkáváme již v polovině května. V chladném a deštivém létě, jako je letošní, bývá ovšem holubinek poskrovnu a také vysoký obsah oxidu siřičitého v ovzduši silně ovlivňuje a. poškozuje tyto citlivě reagujicí houby, což je veliká škoda. Jedlé holubinky se totiž hodí do polévek, k při pravě omáček, k dušení se zele. ninou, k smaženi s vajíčky, k nakládání do octa, k opékání a dalšim způsobům kuchyňské úpravy. Nejméně vhodné jsou k sušení. Poslední knížka o holubinkách vyšla před téměř 40 lety, proto mykologové i houbaři-amatéři nadšeně uvítali moderni příručku Holubinky, kterou napsali RNDr. M. Smrček, CSc., doc. ing. J. Erhart a M. Erhartová a v edici Živou přirodou vydalo nakladatelství Academia (Praha 1984). ~ Jl.isahuje 81 obrázků, char~~ t' rocl'l(holubinka, zařazeni do s. mu, tl ~~ zásady určováni h o 'ich ekologii, zeměpism m r zení p tickém významu, ~to p tupu při po- -O (o(j ~- OCi li'ooo"~ pisu druhů. Dále je zde systematický přehled rodu Russula a stručný klíč k určování druhů vyskytujicích se v Evropě podle vnějšich znaků. Hlavní část knihy je věnována popisu jednotlivých druhů holubinek včetně názorných vyobrazení a barevných fotografií. Na závěr je zařazen výběr ze základni líteratury, rejstřiky a více než 110 abecedně seřazených českých názvů holubinek od akvamarinové a ametystové až po žlučovou a žlutou. Pěkně upravená.knížka o 168 stranách stojí 36 Kčs. ing. dr. B. Tesařik Atlas l éči vý c h rostlin Ještě není pozdě, ještě leckde rostou a kvetou rozmanité rostliny, zdánlivě třeba plevelné, mající však velkou hodnotu pro obsah účínných léčivých látek. Všechno se o nich dozvite v atlase, který napsali dva naši vynikajicí odborníci, doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., a RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Dokonale věrné a výstižné ilustrace vytvo' říi Frantíšek Severa a knihu v pěkné úpravě a na kvalitním papíře vydalo Státni pedagogické nakladatelství. Obsahuje nejen obrázky a podrobné popisy 112 našich nejdůležitějších léčívek, ale také úvodní stať, v níž je zhodnocen význam léčivých rostlin, uvedeny charakteristiky hlavni.ch účinných látek, kapítolku o koření i praktické pokyny o sběru a pěstování léčivek. Velmi cenný je kalendář sběru léčivých rostlin, v němž se nejen dočtete, že v řijnu se sbírá např. šafrán setý, oddenky anděliky, kořeny lopuchu nebo ruliku zlomocného, ale kde najdete i přesné pokyny pro sběr a ošetření nasbíraných a usušených rostlin. Textovou část uzavírá seznam doporučené literatury, seznam botanických značek a zkratek,. slovníček méně známých odborných terminů a rejstřík. Kniha sice stoji 69 Kčs, ale jeji hodnota tuto cenu plně vyváží, takže vám doporučujeme, abyste si na ni ušetřili. Ne náhodou tuto publikaci ocenil i Český svaz ochránců přírody. -kh- 13

MO) K~ NíČEK(MO)E ZÁLI~A 1 chází voda ve vyvěračce z plošiny Svoraď, zjistili speleologové tzv. barvící zkouškou. Na plošině nalili do závrtů i na další místa intenzívní barvivo, které se později objevilo ve vodě vyvěračky. Podle množství vody ve vyvěračce se má za to, že někde v podzemí Prosiecké doliny mohou být rozsáhlé jeskynní prostory. I přes značné průzkumné a sondovací práce se je však dosud nepodařilo objevit * ČEDiČOVÉ SLOUPCE V CHUCHELNÉ Mnohé přírodní výtvory nejde minout bez povšimnutí. Jsou natolik nápadné, že si je na výletě přinejmenším alespoň prohlédneme. Mnozí pak začnou pátrat v odborné literatuře; aby přišli věci na kloub. Mezi takové nepřehlédnutelné výtvory patří pravidelná sloupovitá odlučnost čediče. Je to mladší výlevná vyvřelá hornina černé barvy a celistvého vzhledu. Vysvětlení, proč se mnohde v místě výskytu odlučuje právě v čtyřbokých, pětibokých nebo nejčastěji v šestibokých sloupcích, není nikterak obtížné. V době svého vzniku byl čedič žhavou tekutou hmo- 2 Tipy na geologicl<é exl<urze VYVĚRAČKA V PROSIECKÉ DOLINĚ K nejkrásnějším dolinám Chočského pohoří i celého Slovenska patří dolina pojmenovaná podle obce Prosiek. Vstup do doliny je velmi impozantní. Srázné vápencové stěny se k sobě při blíží na vzdálenost jen n'ěkolika málo metrů a mezi nimi jako skalními vraty vstoupíme do další části Prosiecké doliny. U na šich nohou se přes kameny čeří voda potoka Prosečianky. V době tání je jí někdy tolik, že není ani možno Vraty, jak je vstupní soutěska pojmenována, do doliny vejít. Velkým překvapením pro každého návštěvníka je jistě to, že nedaleko Vrat prochází místy, kde veškerá voda Prosečianky vytéká se šuměním mezi kameny ze země. Je to krasová vyvěračka (foto 1). Zbytek doliny v délce asi tří kilometrů je po většinu roku suchý. Odkud se bere voda vytékající z vyvěračky? Vysoko nad dolinou je rozlehlá krasová náhorní plošina zvaná Svoraď. Za dešťů nebo z tajícího sněhu puklinami ve vápenci vsakuje voda do podzemí. V západní části náhorní plošiny jsou i dvě oválf2é sníženiny - závrty, jimiž také prosakuje do podzemí voda. Ze po- ŠKŮDCI OVOCE A ZELENINY VIII Bělásci na zelenině Bělásci, středně velcí motýli čeledě bě láskovitých (Pieridae), patří k našim nejběžnějším denním motýlům. Housenky některých zástupců této čeledě současně patří k velmi vážným zemědělským škůd cům. V zahradách na košťálové zelenině se nejčastěji setkáváme s poškozením způsobeným housenkamí dvou druhů...:. běláska zelného (Pieris brassicae) a běláska řepového (P. rape). Bělásek zelný patří bezpochyby k nejvážnějším škůdcům zeleniny. Jeho housenky napadají především košťálovou zeleninu - zelí, kapustu, květák, kedlubny, ale nalezneme je též na hořčici, ředkvi, na řeřichách apod. Škody jimi způsobené se každoročně odhadují na deset procent výnosu a v letech přemnožení jsou housenky schopny zničit i celou úrodu. 14 1 Imága (dospělí motýli) běláska zelného vyletují počátkem května z přezimujících kukel. Oplozené samičky kladou vaj íčk a ve skupinách na spodní stranu listů řepky, hořčice a četných plevelů z čeledě ' brukvovitých. Každá samička klade asi dvě stě až tři sta vajíček. Housenky se líhnou po osmi až deseti dnech. Zprvu se drží pohromadě (obr. 1). Nejdříve požírají obal vajíček, pak se živí listy živné rostliny: okusují povrch spodní části čepele, poté vykusují dírky, rozlézají se a ožírají listy tak, že zbude pouze nejsilnější nervatura. Po třech až čtyřech týdnech žíru housenky (obr. 2) dospívají, opouštějí rostlinu, za kuklí se a po dvou týdnech vyletují imága druhé generace. Ta je již mnohem početnější než první generace, a pokud se opomenou ochranná opatření, způsobuje katastrofální škody. Dospělé housenky se na podzim kuklí a kukly přezimují. Je-Ii podzim dostatečně teplý, mohou vylétnout i motýli třetí generace. Někdy nalezneme na košťálovinách uhynulou housenku' bě' láska obklopenou

tou, která se vylévala na zemský povrch nebo zaplňovala nejrůz- 3 nější prasklíny v zemské kůře. Pří chladnutí tato žhavá hmota zmenšovala svůj objem a při tom v ní vznikaly nepatrné puklíny, ohraníčující příští sloupce. Jestliže se čedič rozlil po zemském povrchu vodorovně v pří. krovu, vznikly v něm sloupce, stojící ve svislé poloze. Tak je známe třeba z s;hráněného přírodního výtvoru Panská skála u Kamenického Senova nebo z nedalekého Zlatého vrchu. Pokud čedič zaplnil širší puklinu, bývají sloupce uloženy vodorol(,ně, tak jak je to v chráněném přírodním výtvoru Čertova zeď u Ceského Dubu. Ukázkou vějířovitého uspořádání sloupců je chráněný přírodní výtvor Vrkoč u Ústí nad Labem. Toto uspořádání bývá v čedičových kupách, na okraji žil nebo příkrovů. Největší a nejkrásnější ukázky čedičových sloupců jsou dnes chráněnými přírodními výtvory (zkratka CHPV). Najdeme však í desítky dalších míst, kde se čedíčové sloupce vyskytují. Mezi ně patří i Chuchelná u Semil. Tato obec se starým opuštěným lomem se nachází na severovýchodním svahu Kozákova (744 ml. Podstatnou část jeho masívu tvoří vyvřelina mladších prvohor - melafyr. Ve třetihorách tu však prorazil k povrchu i čedič. V Chuchelné v něm byl odkryt lom. Ten dnes sice již není v provozu, ale v nižší části jeho čelní stěny je odkryta pěkná ukázka sloupovité odlučnosti i postupného zvětrávání sloupů (foto 2). Shora se rozpadají v kratší části, které se na hranách a v rozích zaoblují, na povrchu se tvoří světlá zvětrávací kůra. Do rozšířených puklín zatéká voda, tlačí se kořeny rostlin a kdysi tvrdá hornina se mění v sypkou zvětralínu. * KAMENNÉ MOŘE U VVHNĚ V mladších třetihorách - neogenu (así před 20 až 25 milióny lety) - probíhala na několika místech dnešního Slovenska sopečná činnost. Tehdy vznikly i Štíavnické vrchy. Setkáváme se tu s horninami andezitem, ryolitem, dacitem i čedičem, jejich lá vovýmí proudy, tufy, tufity i aglomeráty. Některé výtvory sopečné činnosti se během doby již změnily, jako třeba lávový proud na pravé straně Vyhnianské doliny pod Kamenným vrchem. Tvoří jej výlevná hornina růžovohnědé barvy - ryolit. V základní jemnozrnné hmotě jsou dobře vidítelné vyrostlice žívce, křemene a biotitu. I když je ryolit velmi tvrdý, byl v pleistocénu rozlámán vodou, která mrzla v jeho drobných puklinách. Drsné mrazívé klima, při kterém voda střídavě tála a znovu mrzla, způsobilo rozpad lávového proudu na větší a menší balvany.. Protože svah Kamenného vrchu je srázný, došlo ke gravitační mu vytřídění vzniklých balvanů. Největší z nich dosahují délky až 3 m. Kamenů o objemu okolo krychlového metru je ve spodní části kamenného moře (nověji se říká plošná akumulace hranáčů) celá řada. Nahoře ve svahu se mezi menšími kameny uchycuje vegetace: smrky, borovice, břízy, akáty, buky a duby. Ryolitové hranáče leží na ploše así pěti hektarů a tvoří nejro~sáhlejší kamenné moře ve vulkanické části Karpat (foto 3). Celé území plošné akumulace hranáčů u obce Vyhne bylo vyhlášeno za chráněné již v roce 1937. Toho roku se tu také přes talo se zpracováním větších hranáčů na mlýnské kameny. Stopy této čínnosti (tenké ploché odštěpky ryolítu) jsou víditelné dodnes. Podle údajů zde bylo zpracováno tolik kamene, kolik by se odvezlo v osmdesáti vagónech. -jd- Foto Jaroslav Duchoň žlutými elipsovitými kokony v počtu asi čtyřiceti kusů, které připomínají vajíčka. Lidé je většinou skutečně pokládají za vajíčka housenky, a proto je z nevědomosti často ničí. Netuší, že se jedná o velmí uži tečného spojence v boji protí běláskům, o jehož pomoc se takto připravují. Jsou to totiž kukly lumčíka žlutonohého (Apantehles glomeratus). jehož samičky kladou vajíčka do mladých housenek bělásků. Napadené housenky dospívají, ale před zakuklením hynou. Ještě před jejich smrtí z nich vylézají larvičky lumčíka a kuklí se na povrchu těla housenek. Škůdcem košťálové zeleniny je i bělásek řepkový. Je velmi podobný bělásku zelnému, je však znatelně menší a má i menší černou skvrnu na okraji předních křídel. Samička běláska řepkového na rozdíl od samičky běláska zelného klade vajíčka jednotlivě. Také housenky žíjí jednotlivě, takže jsou celkem nenápadné a snadno ujdou pozornosti (obr. 3). U nás má tento druh dvě generace -do roka. Foto autor Ing. V. Pokorný, CSc. 15

Mláďata brtníků narozená v zajetí LISTY Z ČERVENÉ KNIHY Medvěd je odjakživa jedním z nejpopul árnějších zvířat. Medvědy se hemži pohádky i bajky, dobrodružné romány pro děti i pro dospělé, ctihodné pověsti i strašidelné "napináky" pochybné hodnoty. Možná, že je to t ím, že medvědi jsou nejmohutnější šelmy současného světa. Možná, že za to může nesmírné r ozšíření medvědího rodu. Totiž původní nesmírné rozšířen í. Dnes už medvěd i nežijí v mnoha zemích, kde byli kdysi i člověkem považováni za vládce a obávané soupeře. Než se však soustředíme na chmurné statistiky a osudy současných medvědů, s!!známime se se všemi sedmi druhy, které ještě obývají naši planetu. Když se řekne medvěd, každý si před staví medvěda hnědého neboli brtníka, zkrátka huňatého Míšu našich lesů. Nu, docela právem, protože původní, a dokonce ještě i současné rozšíření druhu Ursus arctos je - skutečně imponující. Medvěd hnědý obýval skoro celý palearkt, to znamená celou Evropu a větší polovinu Asie až na Kamčatku, do Japonska a sovětského Přímoří a celou západní část Severní Ameríky. Na tomto nesmírném území vzniklo množství poddruhů medvěda hnědého, z nichž některé dosáhly takové proslulosti, že je lidé považují za zvláštni druhy. Příkladem může být například slavný a obávaný grizzly (Ursus arctos horribilis), obrovitý kodiak (U. a. middendorfii) nebo malý medvěd syrský (U. a. syriacus). Medvěd hnědý je zvíře neobyčejl)ě přizpůsobivé. Žije na mořském pobřeží i vysoko v Himálají, kde jeho světlou formu (U. a. isabellinus) považuji někteří skep-. t i čtí zoologové za předobraz "sněžného muže". Loví ryby i lesní zvěř, ale neváhá slídit na smetištích a vybírat stravitelné odpadky z kontejnerů. Pase se na trávě, sbírá bobule a semena lesních stromů, nepohrdne mršinami, vybírá med a leckdy dostane zálusk na domácí zvířata. Zkrátka medvěd hnědý je druh nesmirně životaschopný a plastický. Teprve vytrvalé pronásledování člověkem ho místy zahnalo do defenzívy. Sotva však vyhlazovaci nápor člověka. trochu' povolí a medvědov i se dostane aspoň skromné ochrany, hned se stavy rychle zvedají. Bylo tomu tak i u nás. Po první světové válce žilo na Slovensku všeho všudy 28 medvědů a díky trvalé ochraně dnes už slovenské huňáče počítáme na stovky. Kromě medvěda hnědého obývají palearktickou oblast ještě medvěd lední, Thalarctos maritimus, toulavý lovec v krajich kolem severního pólu, medvěd ušatý (Selenarctos thibetanus), zasahující od Himálaje až do Mongolska a na Ussuri, a amerícký baribal (Ursus americanus), obývajicí severoamerický subkontinemt jak na mistech, o něž se dělí s.e svým ' větším konkurentem, medvědem hnědým, tak í na východě Severní Ameriky, kde je jediným pánem lesů. Medvědi jsou v našich představách zvířata lesní a severská, mimoděk je vždycky hledáme v hlubokých jehličnatých lesich, v divokých horách nebo i v kraji věčného sněhu - lední medvěd patří neodmyslitelně k ledovým krám. Kupodivu však medvědi žijí i v pásmu tropickém, a dokonce i na jižní polokoulí. Tito medvídci jsou však nejen méně známi, ale také nepoměrně menší než severští obři - zatímco kodiak a medvěd ledni dosahují hmotnosti 800 až 1 000 kg, jižni medvědi váží kolem 100 kg, jen zřídka více. _ Dva z těchto malých medvědů žijí v jižní a jihovýchodní Asii, jeden' v Jižní Americe. Nejmenší z medvědů je medvěd malajský. (Helarctos malayanus), medvídek sotva 70 cm vysoký, tedy así jako velký pes. Tento černý krasavec se zlatožlutou tlamou a oranžovou podkovou na hrudi má velmi krátkou přiléhavou srst, takže aní moc medvěda nepřipom í ná. Zato medvěd pyskatý, obyvatel Indie a Srí Lanky, odborně zvaný Melursus ursinus - v českém překladu to znamená medový medvěd medvědovitý, - je velice kosmatý a vypadá se svými prodlouženými pysky tak podivně, že' jej staří přírodo '1ědci omylem považovali za lenochoda. Však také byl popsán jako lenochod medvědovitý (Bradypus ursinus) a to podivné druhové jméno mu už zůstalo, i když se později ukázalo, že jde o pravého medvěda. - Oba tito asijští medvědi žijí v hustých pralesích Předni i Zadní Indie. Naproti tomu medvěd brýlový, nověji brýlatý (Tremarctos ornatus), žije v horách ve výši 1 500 až 2000 m, a to v Kordillerách od Venezuely až po Chile. Není o nic větší než medvěd malajský, má však delší srst a jeho bledě zlatá kresba má docela jiný tvar -' vypadá opravdu jako brýle' s neúplnými' obroučkam i.. V rozmanitých kníhách m ůžete najít ' nejrůznějši vyobrazení těchto medvědů a jen zřídka se barva i kresby shodují. To proto, že medvěd i jsou z vířata ne.obyčejně promě nlivá. I mezi našimi domácími brtníky najdeme jedince s větle kávové, sytě hnědé a vzácně i k rásně tmavohněd é. Ani př íslovečné "stříbrné" zbarvení obávaných g rizzlyů ' není pravidlem, naopak, většinou jsou d ocela obyčejně hnědi. Světli "bílí me dvědi", žijí jen v určitých o blastech, např. v národním parku Katmai na Aljašce. N ejsou to však žádní albíni, jejich srst je viceméně světle hně d á s ještě světlejšími špičkami pesíků. Pokud jde' o zbarvení medvědů, je těž ké najít nějaké pravidlo, kterým by se jeho proměny řidily. Dřive s,!l soudilo, že jižní medvědí jsou světlejš í než" jejích soukmenovci z drsného severu. Vycházelo se z toho, že např í klad syrští brtníci jsou velmi světlí. Zdá se však, že t o ne-

OBRAZOVÁ ŠKOLA 2/32 PAŽENí /' Dolování bez těžních věží TĚŽE VRT VRT OŠI~OKO~ROFIl~ VY VRTCERPACI ITĚŽEBNí I.0.0. 11 21 e 31 e o o I O O O ŠTíHLÝ VRT ČERPACí e štíhlý VRT VTLÁčEcí e 41 O O I O ~,-.-, e O.-. I I O.-.-... O ' 0' 0..0.0 ~ 0 / \ O / O 0.-. O.~. O... O O O '. O 11 ČTVERCOVÁ 21 ŠESTIÚHELNíKOVÁ, 31,41 LINiOVÁ síť VRTÚ URANOV' LotlSKO POD LOt. M 87 Kresba R. Mrázek

Těžba hornin má v severních eechách staletou tradici. Dnes však může vypadat i docela jinak, než jsme byli mnoho generaci zvykli Uranové rudy jsou základní surovinou pro jadernou energetiku. Palivové články obsahující tablety oxidu uraničitého tvoří tzv. vsázku do jaderných reaktorů elektráren. Organizací, která v Československu těží a vyhledává uranové rudy, je Československý uranový průmysl, koncern Příbram. Uranové rudy se těží na mnoha místech republiky, a to podobně jako jiné rudy - hornickým dobýváním. Existuje však ještě jiný způsob získávání uranu - chemické loužení čili hydrochemická těžba. Loužení má své výhody. Je celkově lacinějši než těžba hornická, lze ho užít i pro dobývání rud chudších, s menším obsahem kovu, a proto se vyplatí i tam, kde by hornická těžba byla příliš nákladná. Má ovšem i určité nevýhody: loužicí proces trvá dlouho a nelze ho použit na každém ložisku. S podzemním vyluhováváním uranových rud se v minulosti začalo ve Francii a v Kanadě. Dnes je rozšířeno zejména v zemích východni Evropy a od roku 1975 v USA. V roce 1978 se v USA podzemním loužením získalo 800 tun uranu, o dva roky později stoupla hydrochemická těžba na 3000 tun ročně. Už v 19. století se takto získávala v Americe měď. Také sůl a síru lze těžit použitím podobného principu, i když poněkud jinou technologii. Podzemního vyluhovávání uranu lze užít u takového ložiska, které je v podzemí uloženo téměř vodorovně či s malým sklonem mezi dvěma nepropustnými geologickými vrstvami. Takové vhodné podmínky jsou např. v severních Čechách, kde těžbu uranu provádí koncernový podnik Uranové doly Hamr. Teď si povězme, jak vlastně podzemní loužení probíhá. Podstata je jednoduchá: do ložiska se svislými vrty vtlačuje roztok s kyselinou. Roztok prochází ložiskem, rozpouští uran a pak se těžebními vrty čerpá na povrch. V chemických stanicich se uran z roztoku odděluje a roztok se po doplnění potřebné koncentrace kyseliny použije znovu pro další cyklus loužení. Na pohled jednoduchá reakce - rozpouštění uranu. Na pohled jednoduchá technologie - vtlačování roztoku a čerpání roztoku. Skutečnost je ovšem složitějši. Každý vrt, vtláčecí či čerpací, musí být ve všech podzemních vrstvách - kromě vrstvy uranového ložiska - naprosto nepropustný. Kyselinový roztok totíž nesmí proniknout jinam než právě do rudné vrstvy. Proto jsou vrty chráněny ocelovými a polyetylénovými trubkami, které se v celé hloubce vrtu (s výjimkou vrstvy ložiska) zacementují. Vrty vtláčecí a vrty čerpací se zakládají v určitých vzdálenostech od sebe. Vzdálenosti kolisají podle charakteru terénu, technologických vlastností roztoku, podle geologického složení zemských vrstev a použité čerpací techniky. Někdy jsou vrty od sebe 30 m, někdy i 50 m. Síť vrtů tvoří na povrchu terénu buď obrazce (jak ukazuje kresba). nebo častěji souběžné řady, což platí zejména pro naše severočeská ložiska. Čerpací vrty mají obvykle větší průměr nežli vrty vtláčeci. Kromě vrtů vtláčecích a čerpacích se však na obvodu ložiska - i v něm - uskutečňují hydrogeologické kontrolní vrty. Pomocí vrtů na obvodu se zjišťuje, zda loužicí roztok neproniká mimo ložisko. Ven proniknout nesmí, znehodnotil by podzemní vody v okolí těžebního pole. Krajina, kde se uran těži podzemním loužením, vypadá jinak než kraje s těžbou hornickou. Nejsou tu těžní věže ani rozsáhlé haldy, jsou tu však povrchová potrubí a čerpaci stanice. Tak se vlastně poněkud změnil ráz severočeské krajiny. Stále tu však rostou smíšené lesy, stále tu žijí králíci, zajíci i srnčí, pořád rostou hou by. V rovině mezi potrubím vznikají obilná pole, rozsáhlé skleníky a fóliovníky. V nich se pro pěstován í květin a zeleniny využívá odpadniho tepla z kompresorových stanic. Stlačený vzduch se totiž používá pro vtlačování loužicího roztoku do vrtů i pro čerpáni. Na povrchu nad uranovým ložiskem se také rozšiřuje chov ovci. Vtláčení loužicího roztoku a čerpání výluhu pomocí stlačeného vzduchu - metoda aerlift - se ale v poslední době nahrazuje užitím elektrických čerpadel ponořených ve vrtech. Ponorná čerpadla spotřebují totiž méně elektrické energie. Je ovšem třeba upravit konstrukci vrtů (např. zvětšit jejich průměr) a změny se týkají i systému vrtných síti. Nakonec ještě dvě poznámky k Obrazové škole. Za prvé: každý vrt musí být pokud možno svislý. K zachování svislosti slouží centralizátor - je schematicky zachycen na kresbě nahoře uprostřed. Za druhé: dolní kresba zachycuje na levé straně osamělý vrt. Ten představuje kontrolni vrty na okrajích a po obvodu ložiska. Vpravo je zakresleno vrtů několik. Ve skutečnosti jsou jich desítky a desítky, takže kresba je spíše symbolická. Kdyby měla odpovídat skutečnosti, bylo by to na úkor přehlednosti. Jiří Gutwirth déčko 02

Andělika lékařská Archangelica officinalis ~iill~ U~ FJ 't.i:~~ ~~1~i 4!r:N.If!:L~~ :N.~\W Fenykl obecný Foeniculum 'Vulgare Libeček lékařský Levisticum officinale Majoránka zahradní Majorana hortensis Meduňka lékařská Melissa officinalis

KOŘENí NA~ICH BABI~EK KOŘENí NA~ICH BABI~EK KOŘENí NA~ICH BABI~EK KOŘENí NA~ICH BABI~EK Koriandr setý (Koriandes siaty). Většina druhů zeleniny používaných ke kořenění pokrmů i nápojů pochází z čeledi rostlin mrkvovitých - či dnes správ ~ něji miříkovitých (Apiaceae). dřive okoličnatých (podle květenství - okoliků - z jednotlivých drobných květů). Do tohoto příbuzenství patří i koriandr setý. drobnější bylína (jen do 0,5 ml, která pří rozemnutí vyrazně páchne (koris znamená řecky štěnice). Její používanou částí jsou plody. Koríandr setý je jednoletá lysá bylína. Přímá, nahoře větvená lodyha je jemně rýhovaná a celá olistěná. Dlouze řapíkaté, světle zelené listy jsou různotvaré, od jednoduchých až po peřenosečné do úzkých úkrojků. Koncové stopkaté okoliky se skládají z tří až pěti okolíčků s drobnými květy bělavé či načervenalé barvy. Plody jsou kulovité, hnědožluté a hladké, 3 až 5 mm velké. Bylina kvete v červnu a červenci. Plody jsou známy pod různými jmény, jako např. koriandrové semínko nebo štěniční kopr. Odvar l nich se v léčitelství používal proti břišním potížím, též proti střevním parazitům. Připravoval se z nich i prášek na otoky a vředy a proti krvácení z otevře -. ných ran. "Semena" dodnes plati za dobré koření, použivané leckde podobně jako kmín, například v jižní Evropě na některé druhy místního pečiva. Soudí se, že oblastí původního výskytu koriandru je východní Středozemí. Znali jej už staří Egypťané, a to nejen jako lék, ale i jako přísadu do opojných alkoholických nápojů. Ve střední Evropě se jeho pěs tování v užitkovych zahrádkách rozšířilo asi od 16. století. Dnes je zde však plodinou téměř neznámou a jen místy v teplých oblastech přeživá jako rostlina zplanělá. Pelyněk kozalec (Palina dračia). Pelyněk z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), kdysi složnokvětých. se pro aromatickou příchuť stal symbolem hořkosti. Tato chuťová vlastnost však i přímo předurčila mnohé druhy, aby se staly vitaným, vyhledávaným, často přímo ušlechtilým kořením. Například estragonový ocet je přichucován pelyňkem kozalcem, někdy též nazývaným estragon. Pelyněk kozalec je vytrvalá bylina, 0,5 až 1,5 m vysoká. Je cela lysá, nejnápadnějším znakem jsou čár kovité nedělené (vzácněji jen naspodu trojklanné) listy. Cetné a hustě větvené lodyhy vyrůstají v celých trsech. Zakončeny jsou prutovitými latami vzpříme ných kulovitých úborů bělavé, později načervenalé barvy. Rozkvétá od srpna do září, někdy i v říjnu. Estragon pochází z jihovýchodní Evropy. Kdysi to byla bylína, která nechyběla v žádné venkovské zelinářské a kořenářské zahrádce. listy a nať se použí. valy k ochucování pokrmů i nápojů. Tento druh pelyňku býval součásti oblibeného " hořkého koření" (směs různých bylin - kromě pelyňku zeměžluč, vachta, puškvorec aj.), jež podáváno s horkou vodou zvyšovalo chuť k jídlu. Pelyněk kozalec měl mnohostranné uplatnění i v lidovém léčitelství. Dnes ve střední Evropě jeho pěstování zna č ně ustoupilo, ale v některých zemich západni a jižní Evropy se dosud udržuje. Z někdejších kultur zaběhl kozalec do volné přírody, a proto byl i v Ceskoslovensku několikrát hlášen z teplejších krajů jeho zplanělý výskyt. Kerblík třebule (Treburka pravé). Rod kerblik (Anthríscus) z čeledi rostlín oko li čnatych patří v naší přírodě k celkem běžným jevům. Jsou to jednoleté, dvouleté i viceleté byliny s listy dvakrát až čtyřikrát peřenosečnými, s četnými koncovými okolíky z drob ~ ných květů s korunami bilymi, nažloutlymi nebo na ~ zelenalymi. Vyskytuje se u nás v několika různych druzích, z nichž ve volné přírodě jen jako zplaněly roste kerblik třebule. Je to jednoletá bylina až 0,5 m vysoka, která po rozemnuti vyrazně sladce voní. Lo ~ dyha je hranatá, listy jsou lesklé a stopky okolíčků nápadně chlupaté. Cárkovitě podlouhlé lesklé černé nažky jsou asi 1 cm dlouhé. Kvete v květnu až čer~ vnu. Kerblik třebule pocházi z jihovýchodni Evropy a Asie. Ceněn byl jako zelenina již ve starém Řimě. Používal se i v lidovém léčitelstv í, napři klad proti růz ~ nym ekzémům. Ve středověku byl běžnou bylinou středoevropských selských zahrádek. Mladé čerstvé í sušené listy se přidavaly pro zvyšení chuti do polé ~ vek, omáček a jiných pokrmů. Dnes se rostlina pěs~ tuje jen tu a tam v naší zemi a zemích okolních, ve Francii a Velké Británii, USA i jinde v zámoří je její kultura běžnější. Pro velké množství vitamínu C a provitaminu A by však tato bylina podobná petrželi (existuje i odrůda s kadeřavými listy) neměla nadobro zmizet z našich zelinářských zahrádek. Pěstuje se snadno z přímého jarního výsevu, již po půldruhém měsíci se mohou listy sklízet a použít jako přísada do různých pokrmů a na zdobení hotových studených jídel. Andělika lékařské (Archanjelika lekárska). Jednou z našich nejstatnějších bylin z čeledi mrkvovi ~ tych - nověji miříkovitých a dříve okoličnatých - je rostlina s "andělským" jménem, o níž pověst praví, že archanděl Rafael prozradil lidem její léčivou moc. Andělika lékařská dorůstá do výše 1 až 2,5 m. Silně aromaticky voní. Má dutou, rýhovanou a oblou lody ~ hu a troje ně dvakrát až třikrát zpeřené listy, které jsou v obrysu trojboké. Velké okolíky (až 15 cm) jsou složeny z drobnych květů s nazelenale bílou koru ~ nou. Andělika je dvouletá až víceletá bylina, kvete však jen jednou. Má řepovitě ztlustlý černohnědý oddenek (až 0,5 m dlouhý) a lysou dutou lodyhu, dole silnou někdy jako lidská paže. I listy jsou obrovské: spodni měři 0,5 m až 1 m. Okolíky květů jsou koncové na lodyze a jejich větvích. Smáčklé nažky jsou 0,5 až téměř 1 cm dlouhé, a jakmile dozraji, rostlina odumírá. Přes léto rozkvétající bylina se přirozeně planě vyskytuje v severnější Eurasii jako druh pramenišť a vlhkých houštin. U nás roste planě jen ve vyšších horách a je vedena v červeném seznamu jako druh vyžadující další pozornost. Andělika lékařská je vyznamná léčivá rostlina, sbírají se její listy a oddenek. Obsahové látky působí povzbudivě, odstraňují zah l enění, léči střevní choroby a zvyšují chuť k jídlu. Proto se také pěstovala ve venkovských zahrádkách a používala jako zelenina a kořeni. "Andělský kořen" se pro chuť a vůni přidá val též do různých domácich i prodávaných kořali ček. Dnes pěstování anděliky lékařské upadlo v za pomenutí. KOŘENí NA~ICH BABI~EK KOŘENí NA~ICH BABI~EK KOŘENí NA~ICH BABI~EK KOŘENí NA~ICH BABI~EK Meduňka lékafská (Medovka lekárska). Meduňka lékařská patří mezi "pyskaté" - tedy do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Středně velká rostlina je hustě měkce chlupatá. Malé trubkovité květy jsou bělavé, narůžovělé nebo nafíalovělé, do 1 cm délky. Celá rostlina vydává charakteristickou vůni citrónů, proto se jí také říká meduňka citrónová. Meduňka lékařská je vytrvalá bylina 30 až 100 cm vysoká. Z podzemního šupinatého oddenku vyrůstá přímá, větvená a hustě olistěná lodyha. Dlouze řapí katé listy jsou vejčité až kosočtverečné, po okrajích pilovitě zubaté, na povrchu trochu lesklé. Květy jsou v řídkých lichopřeslenech v úžlabí listům podobných, ale menších listenů. Kvete od června do srpna. Polostinná a teplomilná meduňka lékařská je rozší řena ve Středozemí a u nás ve volné přírodě zplaňuje spíše jen ojediněle. Má se za to, že evropské a asijské Středozemí je jejím původním domovem. Pěsto valí ji už staří Aekové a Rímané, po nich Arabové, ve střední Evropě nejprve mníši v klášterech, odtud se rozšířila do venkovských zelinářských a kořenář ských zahrádek. Jak druhové jméno napovídá, je to vyznamná bylina léčivá. Čaj z usušené natě a listů se používá proti nachlazení a žaludečním potížím. Listy s kořennou a osvěžující "citrónovou" chutí se také přidávají do salátů. Jako koření se přidává do hotových polévek, omáček a pečeni, zejména zvěřiny a drůbeže. Silice lisovaná z listů se používá v kosmetickém průmyslu. Napsal J. Ceřovský, kresby A. Zezula Majoránka zahradní (majorán zéhradný). Majoránka patří do čeledi rostlin hluchavkovitých (Lamiaceae) - dřive pyskatých, do příbuzenství mateřídou šek. Vyznačuje se celokrajnými listy a květy v úžlabí okrouhlých šedoplstnatých listenů. Listy, listeny a květy bývají nahloučeny v jakési šištice, které jsou nejhodnotnější užitkovou částí rostliny, neboť obsahují nejvíce silice - nejkvalitnější obsahové látky majoránky. Majoránka zahradní je bylina jednoletá, vcelku drobná, dorůstajici výšky 20 až 40 cm. Rostlina je tro chu šedozelená, mírně pýřitá a celá příjemně silně voní. Vystoupavé nebo přímé lodyhy j sou hustě olistěné a hustě větvené. Drobné, hlá v kovitě nahlučené (po 8 až 12) květy maji jen několik milimetrů dlouhé bílé nebo bledě růžové koruny. Plodem jsou čtyři tvrdky jasně hnědé barvy. Rostlina kvete v srpnu až září. U majoránky zahradní není oblast jejího původu ' zcela vyjasněná. Pochází patrně ze severní Afriky. Jako koření se používala v Orientě od pradiwna, v Ří mě a v Aecku ve starověku jako léčivka při nachlazení, ve střední Evropě se pěstuje jako léčivá a aromatická bylina s největší pravděpodobností od konce středověku. Z nati se připravují č aje pro utišení ba lestí, k uklidn ě ní, na podporu triwení i proti kašli. Su šená, dlouho neskladovaná majoránka je hledaným kořením k ochucování polévek, omáček a pečeni. I když z užitkových vesnickych zahrádek téměř vymizela, současný zájem o toto koření ji do kultury zase vrací. Pěstuje se ze semen, vyžaduje teplé a slunné polohy a živinami bohaté půdy. Případy zplanění jsou u nás velmi řídké. Libeček lékařský (Ligurček lekársky). Pohodou a vůni babiččiny venkovské zahrádky na nás dýchne zejména libeček. Je to jedno z nejpůvabnějších pojmenování, jaké čeština pro rostliny má. Silně aromatická bylina patří mezi., okoličnatky" - do čeledi miříkovitých (mrkvovitých). Libeček lékařský je vytrvalá lysá bylina, 1 až 2 m vysoká. V zemi má tlustý větvený hnědý oddenek, pokrytý listovými zbytky. Lodyha je oblá, rýhovaná a dutá, v horní části se větvi. Velké, sytě zelené a lesklé listy jsou dosti podobné listům celerovým (i vůni připominá libeček celer). Jsou trojeně dvakrát až třikrát zpeřené. Husté okolíky se skládají až z 20 okoličků na hranatých stopkách. Koruny drobných květů jsou bledě žluté. Plody jsou ploché nažky velikosti kolem 0,5 cm se třemi vyniklými žebry na hřbetě. Rostlina kvete v červenci a srpnu. Byly různé dohady o vlasti libečku, dnes převažuje názor, že jí je Irán. Rostlina se pěstuje po celé Evropě - ve Středozemí už od starověku, dále na sever od raného středověku. Je to významná léčivá bylina, z jejíhož kořene a semen se připravovaly čaje k tišení bolesti, zevně k hojení ran. Aromatické kořeny se pojidaly jako kořenová zelenina podobně jako celer. Cerstvé listy se používají k ochucování polévek, omáček a pečeni. Výborným kořenim (asi jako jemny pepř) je mleté libečkové semeno, jehož obliba v poslední době zase stoupá. Proto libeček lékařsky ze zahrádek mizí nejpomaleji, stále se v nich udržuje, a dokonce i rozšiřuje. Poměrně často jej u nás v ČSSR můžete zastihnout na lukách a v pobřežních houštinách zplanělý. Fenykl obecný (Fenikel obyčajný). Fenykl patři do čeledi miříkovitých (mrkvovitých, okoličnatých). Je to bylina 0,5 až 2 m vysoká, s listovými úkrojky tence nitkovitymi, celá sivě ojíněná, lysá. Zejména při rozemnutí vydává typickou "fenyklo"ou" vůni. Známa je řada plemen a variet. Fenykl obecný je rostlina dvouletá až víceletá. V kultuře prý může být i jednoletá. Plané rostliny ve volné přírodě jsou vytrvalé a jejich přímé, v horní části rozvětvené lodyhy ve spodní části dokonce dřevnatí. Jsou zakončeny okolíky do 15 cm v průmě ru, složenými až z 25 okoličků, bez obalu a oba líčku, s množstvim drobnych květů se žlutými korunami. Plody jsou hranaté, s pěti vyniklými žebry, 0,5 až 1 cm dlouhé. Rostlina kvete koncem léta, někdy až do října. Fenykl pochází ze Středozemí, dnes je rozšířen po celém světě v oblastech s mírným, nejspíše oceánickým podnebím. U nás v Ceskoslovensku byly zazna menány jen ojedinělé zplanělé výskyty. Fenykl se pěstuje jako zelenina, léčivá a aromatická bylina od pradávna. Ve střední Evropě je známa v užitkových zahrádkách od raného středověku. Dnes se objevuje v kultuře poměrně zřídka. Fenykl, kterému pro jeho podobnost s koprem ří kaji lidé vlašský kopr, je i bylina léčivá. Naše babičky jej ordinovaly proti kašli a při poruchách trávení, ze vně (odvar ze semen) k bystřeni zraku. Ostře nasládlá chuť plodů vedla k jejich širokému použití jako koře ni. Varieta zvaná fenykl sladký nebo také boloň s ký vytváří rozšířenými spodnimi částmi lístových řepíků nadzemní hlízu velikosti cibule. Pěstuje se jako j em ná lahůdková zelenina, u nás bohužel velmi málo.

D I ~ I povinné poličko nebo sem musíš vstoupit r-1 D oáza jistoty ~ nebo zde nelze vyhodit [ <>Jlo [ pol;".,.d."; ~ házej ještě jednou políčko smutku vrať se o 5 políček zpět Kresba I. Hajičová Vážené a milé čtenářky (a nejenom vy) V minulém čísle jsem vás žádal ó radu v případě chybějících přísad v receptech ze staré kuchařky od prababičky. Mezitím jsem se stačíl poradit s odborníky, START NOVÁ SPOLEČENSKÁ HRA! Učí kombinačním schopnostem, postřehu, soustředění, pozornosti, strategii i taktice a je vhodná pro dva až čtyři hráče. Každý z hráčů má tři figurky zvolené barvy a hraje se za pomoci dvou hracích kostek. Hráči postupně, podle pořadi u stolu, házej i dvěma kostkami. Mají možnost využít počtu bodů na jedné kostce pro jednu svou figurku, počtu bodů na druhé kostce pro dalši svou figurku, nebo pro jednu svou figurku využít součtu bodů na obou kostkách. Podle uvážení nebo v připadě n.evhodných pozic hráč může samozřejmě využít pouze body jedné kostky, nebo nevyužít body žádné. Úkolem je dostat všechny figurky co nejrychleji do cíle. Je dovoleno vyhazovat sou peře z místa stejným způsobem, jako je tomu u člověče nezlob se (výjimku tvoří vyhrazená místa, odkud nelze nikoho vyhodit). Figurka, která vstoupila na některé povinné, předepsané poličko, nebo vyhodila z místa figurku soupeře, už nemůže pokračovat ve hře za pomoci bodů druhé kostky. (Předepsaná, povinná místa je možné absolvovat pouze po hození přesného počtu bodů.) Pokud však budete mít ve hře ještě další figurky, můžete hrát s nimi a tím body využít. Pokud se vám podaří hodít oběma kostkami stejné číslo, získáváte prémii neboli dvojnásobný počet bodů (tj. pokud hodíte dvě 3, pak 3+3=6, 6+6=12, máte tedy 12 bodů, které můžete využít pro jednu nebo dvě své fígurky). Jak už jsme psalí, vítězem se stává ten z vás, komu se povede dovést do cíle všechny své figurky jako prvnímu. -tet- kteří zaplnili prázdná místa následovně: 1. Bramborové granáty s uzeným masem - zelí. 2. bramborové tašky s tvarohem - vejce, bílek. 3. Rychlý chlebový nákyp - jablka. 4. $penátové lívanečky s vejci - olej. Píďa

O.r:: ~ :J c: E N >.>t!. c: -co > o.r:: ;,5 [Jl > > c: Ol,' >() c: O.>t!. O O SKŘíŇKA SE ZÁSUVKOU

SKŘíŇKA SE ZÁSUVKOU Jako doplněk pokoje pro panenky z ABC Č. 20 přinášíme našim děvčatům na str. 06 ještě skříňku se "šuplátky", z nichž jedno je vysouvací. Je to skříňka " starožitná", podobné se vyráběly v 16. a 17. století a dědily se z generace na generaci. V minulém a j eště počátkem našeho století, dokud se vyrábělo převážně ručně v řemesln i ckých dílnách, se historický nábytek často na podoboval a majetné vrstvy obyvatelstva se pyšnily renesanční mi, barokními, rokokovými či empírovými skříněmi, komodami, sekretáři nebo křesly. Dodnes bychom v některých rodinách na šli jednotlivé kusy, které - vhodně začleněné do moderniho za řízení - mohou vytvářet zajímavé a útulné prostředí. Takže i vy si tuto skříňku budete moci popř í padě umístit i do některého z " modernějš í ch" pokojíčků, které později otiskneme. Díly 1,2 a 5 pro zpevnění podlepte slabší čtvrtkou a zatěžkané nechte doschnout. Plné lomové čáry s šipkami na koncích zna menají ohýbat v lomu dozadu, čerchované čáry (-.-.-) u dilu 2 ohýbat kupředu. Lomové čáry rýhujte před vystřižením dílu. Díl 1 vystřihněte a proškrtnutý bílý obdélník - otvor pro zá suvku - opatrně vyřízněte (nebo požádejte o tuto službu tatínka), zatím však neslepujte, pouze díl složte podle lomů. Vystříh něte a zalomte díl 2 - vodítko zásuvky - a podle návodné kresby jej nalepte z rubové (podlepené) strany na díl 1 okolo vyříznutého otvoru. Aby byl po slepení umístěn ve skříňce rovně, odměřte a označte si předem na rubu zadní stěny, kam přilepíte druhý konec. Vyzkoušejte si vše napřed nasucho. Teprve nyní, když máte jistotou, že vše dopadne dobře, potřete lepidlem ši rokou záložku na boku dílu 1 í zbývající tři záložky u dílu 2 a skříňku slepte. Přitom sledujte správnost usazení dílu 2 podle předem nakresleného označení. Skříňka nemá dole dno, je však vlepeným dílem 2 dostatečně zpevněna. Díl 5 - zásuvku - vystřihněte a složte podle lomů, zatím však ji neslepujte. Vystřižený dil 4 nalepte na bílou plochu dílu 5 tak, aby tmavohnědý pruh směřoval vzhůru (v návodné kresbě je tmavohnědý pruh vyznačen širokou černou linkou). Dolní okraj dílu 4 musí..lícovat" (přesně se krýt) se spodním okrajem složené zásuvky. Tmavohnědý pruh bude tedy nahoře přečnívat. Světle hnědé proužky po stranách dílu 4 přečnívají přes díl 5 na obou stranách stejnoměrně. Nyní v přední stěně zásuvky (díly 4 a 5) propíchněte 'širší jehlou otvor do středu bílého kroužku. Ostře zahroťte špejli a stří davým otáčením špejle opatrně rozšiřte propíchnutý otvor, až jím špejle zcela projde. Spejli z otvoru vytáhněte a od ř ízněte z ní z druhé (nezahrocené) strany díl asi 5 mm dlouhý a zalepte jej do otvoru tak, aby vpředu vyčníval asi 3 mm. To bude držátko, za něž můžete zásuvku vysouvat. V otvoru vznikne na rubové straně z vytaženého papíru malý val, ten však neseřezávejte, poslouží vám k lepšímu přilepení držátka. Nakonec takto připrave nou zásuvku slepte a po zaschnutí ji můžete zasunout do sk ří ň ky. Nakonec slepte díl 3 - vrchní část skříňky - a přilepte jej podle návodné kresby na horní zá ložky slepeného dílu 1. Pro zpevnění skříňky můžete do rohů vlepit dlouhé zápalky, jak to znáte již z předchozích prací podle ABC Č. 20. Tím je skříňka hotová a vaše panenka si do ní může uložit své cennosti. Přejeme vám mnoho ú spěchu př i práci a těš í me se na shledanou u dalších vystříhovánek. Přemysl Kubela Zlákáme vás pro fyziku? V 10. čísle minulého ročniku našeho ča sopisu jsme vás informovali o fyzikální olympiádě, soutěži pro žáky středních a základních škol se zájmem o fyziku a řešení zajímavých problémů. Letos probíhá už 29. ročník této soutěže. Kategoríe E, o níž vás chceme informovat, je určena žákům 8. ročníků základních škol. Mohou se jí však zúčastnít výjímečně i žácí 7. ročníků. V 1. kole vám předkládáme sedm úloh, které budete řešít doma. Po jejích vyřešení sepíšete protokol na papír formátu A4, každá úloha musí začínat na novém listě. V záhlaví uvedete své jméno, třídu a školu. Pak uvedete stručný zápis xtu úlohy, v průběhu řešení nestačí na at jen vzorce a dosazovat do nich, a. doprovázet svůj postup vysvětlení V očty můžete provádět na kalkul ní prvních tří úloh odevzdáte sv ' ujícímu fyziky do konce listopadu odr bnější pokyny utěž. učitel fyziky v I 29. roc iády, který :~ zí na všechn~.. A NYNf UŽ ŘEŠTE NÁSLEDUJfCf ÚLOHY: 1. Jirka a Mirek se domluvilí, že pojedou na kolech z místa A do místa B a zpět. Jirka jel průměrnou rychlostí 24 kmih, Mirek jel rychlostí o 4 kmih menší. Oba vyjeli současně a za dobu 0,5 h se potkali ve vzdálenosti 1 km od místa B. a) Jaká je vzdálenost míst A, B? b) Za jakou dobu se vrátil každý z chlapců do místa A? 2. Chlapci sledují na břehu pohyb motorové lodě s vlečnými čluny po splavné řece. V okamžíku, kdy začátek soupravy je právě na úrovni mista, kde chlapci stojí, vyjde chlapec A ve směru pohybu soupravy a chlapec B proti směru jejího pohybu. Ctllapec A zjistí I, že souprava ho předjela za dobu t, = 50 s, chlapec B zjistil, že ho souprava minula za dobu t2 = 30 s. Oba chlapcí kráčeli rychlostí v = 1 mls. a) Jak velkou rychlostí Vs se souprava pohybovala? b) Jaká je délka d soupravy? cl Za jakou dobu t by projela souprava kolem chlapců, kdyby zůstali stát na původním místě? 3_ V odměrném válci je voda o objemu 200 cm 2, přičemž volný povrch vody je ve výšce 10 cm nad dnem válce. Př i lijete - ' všechnu vodu z odměrné válce prázdné kádinky, bude volný povr vody ve výšce 4 cm nad a) Určete hydrostatický, ného válce a u dna ká b) Určete velikost h síly, kterou působí vo ho válce a na dno Inky. c) Vysvětlete, proč je velikost hydrostatické tlakové síly v obou případech úlohy stejná, ale hydrostatický tlak u dna v obou případech úlohy různý. d) Na jakou velikost by se změnila hydrostatická tlaková síla působící na dno kádinky, kdybyste ji naplnili vodou do stejné výšky, jako byla voda v odměrném válci? -iv-

\ cti Cii ;(3 o..c:. ~ I S~ ::J C E N > -'" c ' cti > o E <ll > 0"2 c Q) U c o -'" o Cl ~ j I i ""ff- 5;.'. ~~FI '" YY3~~----~~~~~~--L-~~==~~ ~~~~--L-~~~ ~6 ~~ ~ ~~.~/,~3--------_3=~ --~ ~~~ ~3~ ~ ~/-~2~ ~2~ ~ Z 4 Li4'\r/~--",~'\r/4' /;/, ~ ~~~~ I!=::::Q~;;;;;;;;;;~ 1 1\ I~,/ - (

Touto humornou situaci z obrázku nechceme vyhlúit nepřátelstvl automobilové dopravě ani jejlm uživatelům. Dobře vlme, že motorismus má své výhody a leckdy je i nezastupitelný. Chtěli bychom však poukázat na to, že neukázněné chováni některých řidičů ohrožužuje ostatnl účastnlky silničnlho provozu, zejména pak cyklisty. S přibývajlclm počtem automobilů je bezpečnost cyklisty stále vice ohrožena. A přesto i v době motoristické exploze, nenl cyklistika na ústupu; Je 'tomu právě naopak. Kolo se dostalo do popředl zájmu světové veřejnosti a stává se nejen užitečným dopravnlm prostředkem, ale i významnou součútl pohybové rekreace. Abychom mohli na kole jezdit za zdravlm, muslme jezdit bezpečně. Má však bicykl své vyhražené mlsto mezi ostatnlmi účastnlky silnlčnlho provozu? Na tuto a řadu dalšlch otázek se pokuslme odpovědět v naši přlloze věnované tentokráte vynálezu, který jako jeden z nejstaršlch dopravnlch prostředků prodělává renesanci a jlzda na něm se stala celosvětovou módou. ČIm to tedy je, že právě kolo vedle rychlých a pohodlných konkurenčnlch dopravnlch prostředků zlskává opět své významné postaveni? Modernl život dnešnl společnosti, který na jedné straně přinášl řadu výhod a pozitivnich změn, nese ssebou na straně druhé negativnl vlivy, které působ I zejména na zdravl lidi. Pohodlný život, který si dlky vyspělé technice dopřáváme, přinášl řadu civilizačnlch chorob. V boji proti nim významně pomáhá pohybová rekreace. Jednlm z osvědčených prostředků zdravého pohybu, který doporučuji lékaři, je jlzda na kole. Pravidelný pohyb na kole posiluje nejen srdečnl sval, ale celou řadu svalových skupin. Přisplvá k značnému výdeji energie a ke spalováni zásob tuku v těle. Přlznivě ovlivňuje látkovou výměnu a působl na zlepšeni funkce oběhového systému v těle člověka. Pravidelný pohyb pro zdravl je tedy jeden z hlavnlch argumentů, který stál na cestě návratu kol na silnici. Kolo má však i dalšl výhody. Nenl hlučné a neprodukuje jedovaté látky obsažené ve výfukových plynech, takže. zvýšenlm počtu kol na úkor automobilů, by se podstatně snižil hluk a množstvl zplodin motorů. Měli bychom všichni zdravějšlživotnl prostředl a lepši náladu, protože jlzda na kole přlznivě působl i na psychiku člověka. Umožňuje mu být v kontaktu s přlrodou a vnlmat jejl krúu. V poslednl době je celosvětovou snahou i ozdravěni ovzdušl ve městech, zejména pak v jejich centrech a vytlačováni automobilové dopravy na periférii. Mezi dalšl výhody kola patři i poměrně nlzká pořizovacl cena. Ve srovnáni s automobilem i motocyklem je kolo podstatnělevnějšlm dopravnlm prostředkem. Jlzda na kole, v neposlednl řadě, ukrývá v sobě i kus romantiky, zvláště pak pro mladé lidi. Na dovolenou strávenou s dobrou partou, na stovky ujetých kilometdl, a na dalšlzážitky spojené s cykloturistikou zůstávajl dlouholeté vzpomlnky. Proto je jlzda na kole stále lákavá a neztrácl nic ze své krúy. Pozor pane fidičil Silnice nenl Jenom pro vás. My cyklisté chceme také bezpečně Jezdit. Mějte k nám více ohledů. Jsme rovněž účastníky silničního provozu a není nás málo. A na silnicích jsme jezdili dl'íve, než jste se k nám pl'idali ve svých automobilech. A tak než budeme mít více vlastních cyklistických stezek, iádáme o vědí porozumění. Nehoda není náhoda. Naučme se proto být k sobě ohleduplní. základnl přeměnu drezlny v jlzdnl kolo, jak je známe dnes. Mnohá historická jlzdnl kola byla v loňském roce vystavena na Světové výstavě dopravy ve Vencouvru v Kanadě. Ale protože do Kanady je to poněkud daleko, navštivte technické muzeum v Praze, kde můžete rov- NEŽ ALÁPNETE DO PEDÁLŮ Pokud se má bicykl stát vašim dobrým kamarádem, je potřeba nejen o kole, ale I cyklistice něco vědět. Pro začátek si připomeňme ve stručnosti něco z historie. Předchůdce jlzdnlho kola byla tzv. "drezlna", která měla dvě kola, rám, sedátko, ale neměla šlapadla. Pozdějšl vynález šlapadel, kuličkových ložisek a volnoběžky s protlšlapacl brzdou dokončil 2

Horská kola s tl'emi pl'edními tahl'i a mimol'ádně velkým pi'evodem se stala v NSR velmi módními. Během loňského roku byl uspol'ádán v Garmlch-Partenklrchenu i první závod horských kol. něž vidět řadu našich historických kol. Prvni C:eský klub velocipedistů byl založen v roce 1881 v Praze. Na Moravě byl po Vyškově založen v Brně, kde byla v roce 1889 otevřena Bauerova rampa - slavný brněnský cyklistický velodrom, který brzy oslavi 100. výroči založeni. Od 15. listopadu téhož roku až do dneška vydávaji cyklisté svůj časopis "Cyklista". Také výroba jizdnich kol má u nás dlouholetou tradici. Prvni továrna na jizdni kola Premiér byla založena anglickými podnikateli v roce 1875, o něco později vznikla konkurenčni německá firma Eska. V roce 1880 ze smichovské strojirny vznikla prvni česká továrna na jizdni kola. V současné době národni podniky vyrábějici jizdni kola jsou zařazeny ve VHJ Prago-Union. Jsou to tyto podniky: Velamos Sobotin, kde se vyráběj i dětská kola, pro mládež a kola cestovni. Jedná se napřiklad o typy Lady 26, Cantilever, 20, 24, UNl 16, Bibi 16, Cross 20, Cross 16, Trial, Pionýr 22. Sportovni a závodni kola, kola páteřová se v desitkách modelů a ve čtyřech typových řadách vyráběj i v národn.im podniku Eska Cheb. MeZI známou sportovni značku patři kolo Favorit. Výrobcem kol pro děti převážně předškolniho věku je TDV Mělnik. Tento závod však vyrábi i kola pro dospělé se svařovaným páteřovým rámem značky Liberta 24 a dále kola cestovni a kola sportovniho charakteru, Liberta 28, s klasickým pájeným rámem. Celkově se v naši republice vyrobl asi kolem 800 tisic kol ročně. Šedesát tisic kol je vyráběno družstevnimi podniky. Protože i kola podléhaji módnim vlnám a je potřeba na nich neustále něco vylepšo, at, připravilo vývojové oddělenivhj Prago-Union pro osmou pětiletku několik inovovaných typů. Jedná se napřiklad o horská kola Tersy a' Radiál, vicerychlostni kolo Premiér a páteřové kolo typové řady Liberta, které nahradi jizdnl kolo Eska 638 s páteřovým rámem. Rovněž během osmé pětiletky budou v prodeji špičková závodni kola Favorit se středovým složenim, ze slitin hliniku, měničem převodu a přesmykačem značky Walter. Do výroby se připravuji jizdni kola Sport-turist, Cross 24, Cross - special, Cross 12 a řada dilů a přislušenstvi, která zpestři sortiment jednotlivých modelů. A tak jestliže si budete kupovat nové jizdni kolo, dobře zvažte k čemu bude určeno. Vybirejte podle toho, zda chcete jezdit přiležitostně, nebo je potřebujete pro každodenni jizdu, sportovni či turistickou cyklistiku. CO JE POTŘEBA DÁLE ZNÁT 1 když je jizdni kolo stroj celkem jednoduchý, neni na škodu znát hlavni součásti kola a jejich funkci. Kdo chce bezpečně jezdit, musi mit kolo v dobrém pořádku a nesmi mu nic chybět z povinného vybaveni. Je potřeba znát i jak si kolo opravit a jak jej pravidelně ošetřovat. Ale o tom jsme již podrobně psali v přiloze Ahoj na kole, uveřejněné v ABC č. 3 dne 14. 10. 1985. Proto jen ve stručnosti si zopakujme několik technických terminů. Hlavnim nosným prvkem kola je rám. Upevňuji se na něj všechny součásti. Tvar rámu určuje velikost a výšku kola. V otáčecim rámu je umistěna předni vidlice, která umožňuje řizenl. Otáčeni umožňuje skupina součásti s ložisky, které jsou uloženy v hlavové rámové trubce. Otáčenlm řiditek pevně spojených s vidlici se otáči i přednl kolo uchycené k vidlici. Předni a zadni kolo se skládá z nábojů, paprsků (tzv. drátů) a ráfků přizpůsobených k uloženi plášťů nebo galusek. Je potřeba, aby dráty v kolech byly rovnoměrně vypnuté a náboje dobře promazané Kola bývaji většinou obuta pláštěm a duši. Důlžitou součásti kola jsou také brzd y. Předni a zadni kolo bývá nejčastěji opatřeno ráfkovou a čelisťovou brzdou s jednostranným centrálnlm tahem. Také sedlo sehrává důležitou roli zejména při technice jlzdy. Může být kožené nebo plastikové a připevňuje se k trubce, jejimž prostřednictvim se posouvá. Je potřeba, aby mělo správnou výšku a sklon. Měnit převod zajizdy umožňuje měnič převodu. Všechna jizdni kola s výjimkou závodnich musi být osvětlena. Je potřeba, aby kolo bylo vybaveno světlometem (vrhá světlo ve směru jizdy), 3

koncovým světlem (je upevněné vzadu a záři červeně proti směru jlzdy jako výstražné znamenl) a odrazovým sklem. Mezi základnl vybaveni kola patři ještě zvonek s objlmkou pro upevněni na řldltka, hustilka, blatnlky. Při delšlm turistickém výletu Je potřeba mlt nosiče zavazadel, koše na lahve a řadu dalšlch drobnosti. Seznámili jsme se ve stručnosti, z jakých základnich součásti se kolo skládá, vlme, jak postupovat při jeho výběru. Než však šlápneme do pedálu, je potřeba znát ještě něco: KDY MŮŽETE NA SILNICI Většina z vá, vi, že podle vyhlášky č. 100 federálnlho minsterstva vnitra muže cyklista samostatně jezdit po veřejné komunikaci ve věku od 10 let. Nedosáhl-Ii ještě tohoto věku, musl Jezdit po silnici na jlzdnlm kole Jen pod dohledem osoby staršl 15 let. Dále tato vyhláška ukládá cyklistum jezdit při pravém okraji vozovky a zakazuje jim jezdit vedle sebe. Cyklisté nesměji jezdit bez drženi řldltek, držet se jiného vozidla, vést za jizdy druhé kolo, ručni vozlk, psa nebo jiné zvlře. Nesml jezdit v těsné bllzkosti' za motorovým vozidlem. Při jlzdě musl mlt cyklista nohy na šlapadlech. Na jlzdnlm kole nenl dovoleno jezdit ve dvou. Je-Ii kolo vybaveno pomocným sedadlem pro přepravu dltěte s pevnými opěrkami na nohy, sml osoba staršl 18 let vézt osobu mladšl 7 let. U jlzdnlho kola se sml užlvat přlvěsnéno vozlku, který nenl širšl než 80 cm a má vzadu odrazku červené barvy a Je s jlzdnlm kolem spojen pevným spojovadm zařlzenlm. Ve většině zemi se nevyžadúje od cyklisty, aby skládal řidičské zkoušky s výjimkou Polska, kde cyklista staršl deseti let, který Jezdi po veřejných komunikacich, musl vlastnit cyklistický prukaz. Ten obdržl na základě úspěšně složené zkoušky. I když u nás cyklisté nemajl tuto povinnost, v době Rakousko Uherska k Jlzdě na kole po veřejných komunikacich bylo potřeba oprávněni. Cyklisté museli Jezdit rovněž podle pravidel a k jlzdě na kole potřebovali licenci, neboť kola měla evidenčnl člsla. V současné době, kdy jlzda na silnidch je mnohem nebezpečnějšl než ve starém mocnářstvl, je potřeba intenzivněji pusobit na výchovu cyklistu ke kázni a zodpovědnosti. V poslednl době narustá totiž procento dopravnl nehodovosti cyklistů. Proto Vládni výbor pro bezpečnost silničnlho provozu (Besip) věnuje v poslednich letech značnou pozornost dopravnl výchově zejména u děti. Po několikaletém experimentálnlm ověřováni zavedl ve 4. ročnlku základnich škol kurs dopravnl výchovy se zaměřen lm na cyklistický provoz. Na školách však tento kurs nenl přifiš využlván. Hlavni překážkou jsou nevhodné nebo vubec žádné prostory pro výcvik cyklistů. Tam, kde majl k dispozici dopravnl hřiště, dosahuji v této oblasti dobrých výsledků. Dokazuji to i výsledky ze soutěže cyklistů, kterou rovněž Besip organizuje pro děti ve věku od 11-14 let Již téměř deset roku. 4 KOMUNIKACE PRO CYKLISTY Je tedy zřejmé, že vedle dobré technické vybavenosti kola, znalosti dopravnich předpisů, jsou výrazným faktorem ovlivř.ujlcim bezpečnost cyklisty komunikace pro cyklisty. Ideál nim řešenim pro bezpečný provoz cyklistu jsou zvláštnl samostatné komunikace - cyklistické stezky. Pro ty, kteřl se s tfmto pojmem ještě nesetkali - podáme stručné vysvětleni. Stezka pro cyklisty je komunikace jedno- nebo obousměrná, vedená samostatně, při pad ně v souběhu s jinou komunikaci, oddělená výškově nebo prostorově. Základ nimi typy komunikaci pro cyklisty jsou: - cyklistické stezky podél silnic - cyklistické jlzdnl pásy v úrovni a těsném souběhu s vozovkou pro silničnl a motorová vozidla, fyzicky nebo opticky od ni oddělené. Dále do sltě komunikaci pro cyklisty mohou náležet určité dopravně zklidněné ulice, trasy pro cyklisty v pěšich zónách, polnl a lesnl cesty, vhodné trasy v rekreačnich oblastech a parclch. Modrých terču s bllou siluetou jlzdnlho kola, které znači stezku pro cyklisty, je u nás zatfm velmi málo. Prvnl a dlouhá léta u nás jediná cyklistická stezka spojovala Otrokovice se ZlInem (dnešnlm Gottwaldovem). V Poděbradech mohou cyklisté jezdit po stezce podél Labe z Podě brad až do Libice nad Cidlinou, po lesnich cestách a po navigaci Labe až do Kollna. Výhledově se plánuje stezka z Poděbrad do Nymburka. Zvláštnl pozornost je pak věnována cyklistum v Hradci Králové. MĚSTO CYKLISTŮ V roce 1960 zpracoval Ing. Mach z kálovsko-hradeckého Stavoprojektu dokumentaci na výstavbu druhého městského okruhu a současně návrh cyk'istických stezek v délce 12 km. Ty byly budovány s jednotlivými etapami výstavby jako jednosměrné stezky po obou stranách komunikace. Od roku 1967 se na těchto stezkách jezdi. V roce 1983 z podnětu vedeni MěNV v Hradci Králové byl městským urbanistickým střediskem zpracován generel cyklistických stezek, který stávajlcf slť doplňuje a vy tváři tak ucelený komunikačni systém. Nejnáročnějši pro tuto pětiletku bude výstavba sedmi kilometru stezek, která bude situována do centra. Cyklistická stezka v Hradci Králové byla stavěna nejméně o deset let dřive než cyklistické stezky v zahraniči. JAK SE JEZDí VE SVĚTĚ V mnoha evropských 2emich je věnována cyklistům a jejich bezpečnosti mimořádná pozornost. Výraznou pozici má cyklistika napři klad v Holandsku. Na 14 miliónu obyvatel připada téměř 10 miliónů jizdnich kol. S rozvojem motorismu i zde začalo docházet k vážným dopravnim nehodám a počet cyklistů se snižil. To byly hlavni duvody pro vládu a mistni orgány, aby věnovaly cyklistice zvýšenou pozornost. V roce 1975 vydala vláda..prognózu rozvoje dopravy". Jejl realizace si vyžádala zpracovat návrh cyklistických stezek, které propoji všechny duležité městské čtvrtě. Podmlnkou bylo, aby jizda na stezkách byla nejen bezpečná, ale i atraktivnl. Pro modelový projekt byla vybrána města Haag a Tilburg. Vzorový projekt určil hlavni zásady podle kterých se bude postupovat. Experiment se zaměřil na zjišťováni bezpečnosti na stezkách, na rekreaci cyklistů, na možnosti umlstěnf odstavných ploch pro kola, ale i na názory majitelů obchodu ležlcich na budouclch stezkách. Zjistilo se, že počet projíždějlcich cyklistu vzrostlo 70 procent. Na základě těchto zkušenosti byly poznatky rozpracovány a předány městským správám v Holandsku. Na podporu cyklistiky v 80 létech začaly vznikat komunikačn! systémy. Napřlklad v Rotterdamu bylo již v roce 1982 vybudováno 244 km cyklistických stezek. Také v Německé spolkové republice jlzdnl kolo zlskafo v poslednl době mezi obyvateli značnou popularitu. Dokladem toho je I skutečnost, že v roce 1983 vydal ADFC (Algemeiner Deutscher Fahrrad-Club) soubor 34 přehledných cyklistických map pokrývajlcich celé územ! NSR a téhož roku i podrobný katalog, který uvádl celkem 558 titulu. NeJznámějšlmi cyklistickými městy jsou napřlklad Karlsruhe, kde je v provozu 280 km cyk-

IIstlckých stezek a Erlangen. V tomto městečku severně od Norlmberka je délka komunikaci pro cyklisty 165 km. Rovněž v Rakousku v některých městech se postupně přistupuje k rozsáhlejšim rekonstrukclm s cllem vybudovat kvalitni, fyzicky nebo opticky oddělené komunikace pro cyklisty a to na úkor automobilové dopravy. Velké popularitě se těši zřizováni cykloturistických stezek z měst do rekreačnlch oblasti. V roce 1985 napři klad Rakouské spol kové dráhy nablzely vypůjčeni kol na 95 nádražlch. Videňské dopravni podniky povolily na zkoušku i přepravu jizdnich kol metrem. Také hornaté Švýcarsko podporuje rozvoj cyklistiky a zejména ve spojeni s hromadnou dopravou. V roce 1984 bylo napřiklad na nádrižnfch zastávkách Švýcarských spolkových drah 20 tisfc odstavných mlst pro jlzdni kola a dalšl se buduji. V socialistických zemfch zvýšená pozornost cyklistickému provozu je věnována centrálnlmi orgány a organizacemi předevšlm v Maďarské lidové republice a v NDR. V Maďarsku tuto činnost řldi a podporuje silničnl odbor ministerstva dopravy se základ nim cllem zvýšit bezpečnost silničnlho provozu. Do roku 1990 má být podle návrhu žup vybudováno 570 km komunikaci pro cyklisty a na 76 km komunikaci budou uplatněna dopravně organizačni opatřeni. Také v NDR se zvyšuje zájem obyvatel o jlzdnl kolo. Byly zde schváleny.. Principy plánováni cyklistické dopravy ve městech". ABY SE JEZDILO BEZPEČNĚ I U NÁS I když většina našich měst má kopcovitý reliéf, měly by v každém z nich býtalespoň základnl páteře cyklistických stezek. postaveny. Touha všech cyklistu jezdit po zvláštnlch komunikaclch narážl na řadu překážek a administratlvnlch bariér. I když některé organizace usiluji o realizaci cyklistických stezek,zatim jejich činnost nenl dostatečně koordinována. A tak mnoho dobrých nápadů a podnětů zůstává zatim v projektech. ~ada z nich zazněla i na celostátnim semináři v Pardublclch v roce 1986. Téměř celá stovka odbornlků, kteřl dlky svým profeslm maji do dalšlho osudu kola co mluvit, sl sdělovala své poznatky. Byl zde předložen I metodický návrh ke zřizováni komunikaci pro cyklisty, který zpracoval Státnl ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů z pověřeni České komise pro vědeckotechnický rozvoj. Publikace by měla přispět ke zlepšeni dopravnlch podmlnek cyklistu v zastavěných územlch, předevšlm v městských aglomerarcfch a v přilehlých rekreačnfch oblastech. Návod obsahuje i stavebně inženýrské zásady, které je nutno při stavbě a údržbě cyklistických stezek respektovat. Nechybi ani dopravnl značeni vodorovnými symboly a piktogramy. Návod rovněž obsahuje návrhy na zařlzenl k odkládáni kol, jako jsou nejrůznějšl stojany, uzavíratelné boxy. Je určen předevšlm národ nim výborům a dalšlm organizaclm, které by měly co nejrychleji navržené cyklistické stezky realizovat. CO JE ZATíM V PROJEKTECH Žďárské vrchy jsou mlstem, které svými podmlnkami přlmo vyblzl k rekreaci a turistice. Jedná se o chráněnou oblast, z niž je část zapsána do Zelené knihy Unesco. V důsledku toho zadal Jihomoravský KNV práce na likvidaci nežádoucfch prvků v krajině. To znamená, že v této oblasti je potřeba omezit i automobilovou dopravu. Množstvi silnic I. a II. třldy, na kterých je jen řldký provoz, vy tváři dobré podmlnky pro cyklistický provoz. Na základě těchto zjištěni byl vypracován generel cyklistického provozu, který by sloužil nejen mlstnim obyvatelům, ale i k rekreačnlm účelům. Počítá se I se zajištěnlm ubytovacfch prostor. ale i dalšlch služeb. Rovněž je naplánováno zřizeni cyklistických turistických základen, kde by si zájemci mohli vypůjčit jizdni kola. A CO PRAHA? skou dopravu, zejména na metro. Zároveň stavbou cyklistických stezek je potřeba vybudovat i dostatečné množstvl úschoven pro jlzdnl kola. Pro rozvoj rekreačnl dopravy byly v generelu vybrány nejpřlznivějšl parkové a lesoparkové oblasti, jako Ďáblický háj, les Vidrholec u Klánovic, lesopark Hostivař, Miličovský les, Kunratický les, Prokopské údoll, Divoká Šárka, Letenský park, Třešňovka na Balkáně. Mezi cyklistické stezky, které budou ještě v tomto roce v Praze zprovozněny, patři tyto dvě: Cyklistická stezka ve Stromovce, která začlná v prostoru vstupu do PKOJF a pokračuje podél oploceni po obvodu Královské obory adáleodbočujevpravo pod železničnl nadjezd a konči u východu do ulice Za elekrárnou naproti mostu na Císařský ostrov. Celková délka cyklistické stezky je 1,3 km. Cyklistická stezka je na obou konclch vyznačena orientačni tabuli se základ nimi informacemi o trase, způsobu vyznačeni a zásadách pohybu cykhstů a pěšfch. Druhá cyklistická stezka je na Jižnlm Městě v okoll Milfčova. Bude sloužit předevšlm obyvatelům Jižnlho Města k rekreačnl cyklistice. Kromě této stezky dostanou děti na Jižnlm Městě ještě jeden dárek. Je jím cyklistické. -. " I CYKLlSTICKA STEZKA VE. STROMOVCE. Pokud se pražský cyklista obrní silnou dávkou trpělivosti a odvahy, může se vydat na kole po pražských komunikaclch. Musl se však připravit doslova na potyčku s automobily, nákladnlmi vozy, autobusy, ale i tramvajemi. Navlc se ani nevyhne nástrahám v podobě děr a výmolů. Máme na mysli vyspělého cyklistu, který má již řadu zkušenosti a ovládá předpisy. Je téměř vyloučené pustit do tohoto provozu dltě. Kde mohou městské děti bezpečně jezdit - to je zatim otázka k nezodpovězeni. Přestože i na sidlištlch cyklistické stezky byly projektovány, k jejich realizaci nedošlo. V parcfch i na lesnfch cestách jlzda na kole neni rovněž dovolena. Zbývá tedy chod ni k, na němž se střetávaj l mall cyklisté s nepřlznivým ohlasem chodců. A jlzda zde je rovněž nebezpečná. V poslednl době mají pražštl cyklisté naději, že se jejich nepříznivá situace poněkud zlepšl. Na návrh Národnlho výboru hlavnlho města Prahy zpracoval Ústav silničnlho hospodářstvl generel pěšlho cyklistického provozu. Prozatlm se ukazuje jako nejlepšl řešeni propojit okrajové čtvrti Prahy sitl cyklistických stezek, které by měly návaznost na hromadonu měst- -------...,.- "/./ rejdiště. Jedná se o kopec protkaný sltl asfaltových cest. Hotové eldorádo pro ruzné typy kol, kde se mohou cyklisté nejen volně projiždět, ale pořádat i různé soutěže v bikrosu, cyklotrialu, ale i cyklistické závody v jizdě zručnosti apod. Nestálo by za to, vybudovat obdobná cyklistická rejdiště i na jiných sldlištichl Škoda, že je toho tak málo, co se pro cyklisty a zejména jejich bezpečnost dělá. A přitom by pro začátek stačilo vybrat vhodné cesty v parcích, lesnl cesty, kde by se zákaz vjezdu všech vozidel nahradil Zákazem vjezdu motorových vozidel a značkou Stezka pro cyklisty. Příkladem, kde mohou cyklisté zcela bez obav jezdit po lesnfch cestách, protože jsou označeny Stezkou pro cyklisty, jsou napřiklad Poděbrady. Vite-Ii o dalšlch mlstech, napište nám. Přestože cyklistických stezek zatim mnoho nemáme, zájemců o cykloturistiku přibývá. Pro ty, kteři ještě nemajl dostatek zkušenosti s turistikou na kolech a chtěli by se vydat na svém bicyklu na výlet, nabizíme několik užitečných rad. Většinu z nich jsme vybrali z publikace Ivo Hrubiška.. Na kole za zdravim". 5

NEŽ SE VYDÁTE NA KOLE DO PŘíRODY Než se vydáte s kolem na výlet, je potřeba znát, jaké cesty jsou k tomuto účelu nejvhodnějšl. Pojedete-Ii po hlavnlch silnicich s hustým provozem motorových vozidel, bude ve většl mlře ohrožena nejen vaše bezpečnost, ale cyklistika pak ztrácf svůj zdravotni a rekreačnl význam. Proto je potřeba vybrat si takové cesty, kde je co nejmenšl automobilový provoz. Zkuste sl sami zmapovat v okoll svého bydliště vhodné trasy od jednotlivé projižďky až po celodennl výlet. Vypracujte sl vlastni cyklistický atlas, doplněný poznámkami o kilometráži, časovými údaji, poznámkami o možnostech odpočinku a rekreace, o dopravnl frekvenci v různých obdobleh a o sjlzdnostl lesnlch a pol nich cest. Pojedete-Ii na delšl cestu, můžete využit kombinace kola s Jinými dopravnlmi prostředky, napřlklad se železnici. KOLO JAKO CESTOVNí ZAVAZADLO Než se s kolem vydáte k vlaku, je potřeba si ověřit, zda má vlak zavazadlový prostor. Kolo muslte podávat včas (nejméně 15 minut před odjezdem vlaku), a to vždy s platnou jlzdenkou. Na kolo připevněte visačku se jménem a stanici určeni. Na některých menšleh zastávkách, kde nenl výpravna zavazadel, se zavazadla přijlmajl i vydávajl u vlaku. Podává-Ii cestujlci kolo přlmo u vlaku, musl si je sám naložit. jestliže si kolo nevyzvednete ihned po zastaveni v určené zastávce, dostanete jej až v nejbližšl obsluhované stanici. Rovněž se vyplatl kolo při podáni k přepravě pojistit. Při cestách na cykloturistické akce můžete využit slevy jlzdného, kterou železnice poskytuje členům těl.ovýchovných jednot C::STV I členům škol nich turistických kroužků. Sleva se poskytuje na společné zájezdy u vice než šesti osob, u škol nich kroužků minimálně šesti žákům s jednlm vedoucfm. Průkazem na slevu je.,přihláška tělovýchovného zájezdu", kterou je potřeba předloilt nejpozději dvě hodiny před odjezdem vlaku. Na žáky, studenty a učně se vztahuje sleva jlzdného pro školnl akce. Tato sleva platl i pro účastnlky zájezdu ve věku 15 let. Organizátorem akce nemusl být jen škola, ale také dům pionýrů a mládeže, připadně pionýrská organizace. Sleva se uplatňuje v cestovnl kanceláři, výjimečně na železničnl stanici, nejpozději dvě hodiny před odjezdem vlaku. KOLO A AUTOMOBIL.. Dalšl možnosti, jak se dostat předevšlm z centra měst, je vyvézt kolo na zahrádce automobilu. Osobnl automobil, který má na střeše speciál ni nosič kol, lze použit pro osmi -desetičlennou výpravu. Pro delši cesty,zejména do zahraniči, se vyplatl použlvat doprovodné vozidlo, které veze stany, spaci pytle, potřeby k vařeni a náhradnl součástky. Pro většl skupiny je vhodný speciálně upravený autobus. Doprovodné vozidlo však výrazně ovlivni náklady na turistické putováni a často nenl k dispozici. DO PŘíRODY S "PLNOU POLNí" Vydáte-Ii se na delšl turistický výlet bez doprovodného vozidla, Je potřeba sl pamatovat několik zásad. Všechna zavazadla muslte umlstlt na kolo, nikoliv přes sebe. Přes rameno je vhodná pouze lehká plátěná taška s osobními věcmi. Ostatnl je potřeba umlstit na nosič. Zadnl nosič se montuje tak, aby byl mlrně skloněný dopředu k sedlu. Vezete-Ii stan nebo spaci pytel, připevněte ho po délce nosiče. Máte-Ii oboji, le vhodnějšl pokládat tato zavazadla napřlč nosiče. Váha nákladu na nosiči by neměla přesáhnout 20 kg. Pokud máte vice zavazadel, je vhodné pořldit si ještě lehký nosič na řldltka pro nosnost do 5 kg. Rovněž je potřeba zajistit věci pro spanl, osobnl doklady a některé dalšl drobnosti proti dešti ochranným obalem z umělé hmoty, Vydáte-Ii se na delšl cestu, je třeba kromě stanu, spaciho pytle, vařiče, mlt I dokonale vybavenou lékárničku. CO MÁ LÉKÁRNIČKA OBSAHOVAT Pro přlpad poraněni nebo úrazu má v lékárničce být desinfekčnl prostředek a hladká náplast s polštářkem, hydrofilnl skládaná sterilnl gáza, hotové sterilnl obvazy pro prvnl pomoc, širšl sterilnl pryžové obinadlo. Z běžných léků je vhodný univerzálnl Acylpirin nebo Superpyrin. Z léků proti žaludečnlm potlžlm je nejvhodnějšl živočišné uhli (Carbosob, Citrocarbon, Carbocit). V lékárničce je dobré mlt i mast nebo zásyp (Septonex, Aviril, Framykoin), jeleni lůj, octan hlinitý a borovou vodu. UMíTE POSKYTNOUT PRVNí POMOC? Protože, jak jsme již řekli úvodem, že nehoda ne ni náhoda, může se i vám přihodit, že zejména při delšim cykloturistickém putováni se někdo porani. je dobré znát, co dělat, když k takovéto situaci dojde. jestliže někdo z vás utrpi poraněni, které krváci, je důležité v prvé řadě krváceni zastavit. Obvykle stačl přiložit sterilni gázu, obinadlem mirně stáhnout a zavázat. Na menši ranku stačl přiložit sterilni polštářkovou náplast. Rány se nikdy nedotýkejte prsty, nlčlm JI nevymývejte a nezasypávejte. jestliže hrozl vykrváceni - krev vystřikuje z rány proudem, stlačte otevřenou tepnu přlmo v ráně a urychleně přivolejte lékařskou pomoc. Při pádu z kola může rovněž dojit k vykloubeni končetiny či ke zlomenině. Raněného je potřeba nechat ležet v klidu a vyhledat pomoc lékaře. jestliže je potřeba raněného k lékaři dopravit, upevněte končetinu do dlahy, ruku do třlcipého šátku. jedná-ii se o podvrknutf, je dobré použit obklad z octanu hlinitého a končetinu ponechat v klidu ve vodorovné poloze. Zejména při delšl jlzdě na kole v parném počasl může dojit k úžehu čl úpalu. V tomto přlpadě postiženého dopravte do chladné mlstnostl, nebo alespoň do stlnu. Uvolněte mu oděv, podávejte studené nápoje, na obličej, hlavu a hrudnlk přikládejte studené obklady. Při mdlobách a bezvědoml je nutné postiženému uvolnit u krku oděv, zaklonit hlavu a pokusit se o uvolněni hornlch cest dýchacich. Co nejrychleji pak vyhledat lékařskou. pomoc. Rovněž se může stát, že raněnému muslte poskytnout umělé dýcháni. Na rozevřená ústa raněného položte kapesnlk, poklekněte kolmo k hlavě, pravou rukou tlačte na jeho čelo, prsty stlačujte nos. Levou rukou zvedejte čelist. Rty musl zůstat otevřené. Hluboce nad ech něte, přiložte ústa na ústa raněného a vydechněte. Přitom sledujte pohyb hrud nlku raněného, zda se při vdechováni zvedá. Odkloňte hlavu, opět se nadechněte a přiložte ústa na ústa raněného a vydechněte. V mezidobl raněný automaticky vydechne a hrudnlk poklesne. Uskutečnit se má asi šestnáct dechů za minutu. 6

I KOLO MŮŽE ONEMOCNĚT Při cestách na kole je potřeba mit s sebou základ ni nářadi k opravě kola. Dobře upotřeblte kleště, malý šroubovák, klič na matice paprsků~~liče ~a kužele nábojů (2 kusy) a sadu dvoustranných maticových klicu (velikost 6-7 a 14-15). Pro kola s měničem převodů se vám bude hodit nýtovač řetězu a stahovák na volnoběžný pastorek s patřičně dlouhým kličem nebo kličem a prodlužovaci trubkou. Z náhradnichdilů a opravářského materiálu jsou nejdůležitějšl potřeby k opravě defe~tu pneumatiky, tj. souprava lepeni dušl nebo galusek, náhradnl ventilky, náhradnl duše nebo galusky, lepidlo k přilepeni galusky na ráfek. Rovněž je dobré mits sebou paprsky k přednlmu azadnlmu kolu včetně~!fiatic, lanka k přednl a zad ni brzdě i k měniči převodů a přesmykacl, brzdové špaliky, klinky ke klikám s maticemi a různé šrouby, matice a podložky vyskytujícl se na kole. JEZDIT A VYTRVAT jak jsme se již zmínili, od patentu na dřevěnou drezínu, přes kostitřas s přednlm velkým kolem až k dnešnlm velocipedům všech velikosti, se kolo vyvljelo nejen technicky, aie měnil se i jeho vztah k užiti. Z dopravnlho prostředku se ve stále většl mlře stává sportovnl pomůcka. Při turistice na kolech nám záležl na tom, jak daleko se dostaneme po vlastni ose. Na oválu hřiště se snažlme ujet, byť i krátkou vzdálenost, co nejrychleji. Obdivujeme závodnlky na dlouhých silničnich etapách i krouženl stihačů na velodromech. Ale měli bychom si vždycky uvědomit, že na silnici jsme v prvnl řadě účastnlky silničnlho provozu, a proto musíme přesně dodržovat všechna jeho pravidla, na vymezených okruzích, pak musíme respektovat ostatni cyklisty a chodce. I když vám rodiče určitě sjednali úrazové pojištěni mládeže, popřípadě úrazové připojištěni ke sdruženému pojištěni mládeže nebo rodinnému pojištěni, nenl to ještě důvod k tomu, abyste si mohli dovolit zanedbávat bezpečnost svoji nebo ostatnlch. Vždyť ujedete-ii za minutu půl kilometru, znamená to, že jedete rychlosti 30 km/hod. A to nenl málo. Nesmlte rychlost poměřovat tlm, že se v autě s rodiči řitíte po dálnici stovkou. Vždy muslte jezdit tak, abyste kolo za každých okolnosti ovládali, muslte mlt kolo v bezvadném technickém stavu a muslte nejen znát, ale i dodržovat všechna pravidla, která vá,?l silničnl pr<:>voz, ale i jízda na vymezených mlstech předepisuje. Uz podle toho, lak se dnes na kole chováte se pozná, jestli z vás později budou rytlři či piráti silnic, jestli si vás lidé jako řidiče automobilu budou vážit, nebo jestli se vás budou bát. Dobré vyšlápnuti do pedálů vám přeje Česká státnl pojišťovna. A tak pro ty, kteřl to s cyklistikou mysli opravd u vážně a toužl zaměnit pohodlný život za tvrdé sedlo a trochu námahy a budou respektova~ všechna pravidla silničnlho provozu, nablzíme ještě několik typů na vylet. Z PRAHY DO STAROBOLESLAVSKÝCH LESŮ Pojedete z Malé Strany ulici Na kampě na Klárova nábřežlm k Čechovu mostu. Potom se vydáte kousek pěšky na Letenskou pláň kolem kavárny Letná do ulice Čechovy. Zde můžete opět nasednout na kolo, projedete cyklistickou stezkou ve Stromovce na Trojskou lávku. Dále pojedete proti proudu Vltavy po navigaci až k ulici Bulovka a dále světelnou křižovatkou do ulice Střižkovské na Prosek. Ulici Teplickou do ulice Lovosické, Kytlické, Opočenské a přes křižovatku vlevo do ulice Beranových, dále za samoobsluhou se dáte doprava a na konci zástavby vlevo na panelovou cestu, kterou po 120 m vystřldá dalšlch 150 m asfalt a potom 200 m škvárové cesty. Přijedete na ulici K sldlišti a ta ~,ás dov.ede na ulici Ke sta~diónu, kterou najedete vpravo a podél stadionu ulici Oderskou zatocfte do Ostravské a dále Cukrovarské kte~á vás za~e?e na silnici Přezletice. V Přezleticfchse plánuje vybudovanl cyklistické stezky v trase polnl cesty do Popovic. Nynl však muslte udělat objlžďku takto: Pojedete Přezleticemi na Mladoboleslavskou silnici I. třídy. Vyjedete ve Vinoři v mlstě konečné stanice městského autobusu č. 259. Úsek Vinoř - Dřevčice musíte přetrpět po státnl silnici. Zde jeďte zvláště opatrně. Za Dřevčicemi uhnete ze státovky na Popovice a u restaurace jednoty vpravo do Brandýsa nad Labem. Za železničním přejezdem se dáte vpravo a kolem pošty zámeckou aleji na most přes Labe. Brandýsem můžete projet i tak, že za přejezdem se dáte vlevo, sldlištěm přijedete k náměstl a kolem Katovny (kde je okresnl muzeum a stoji za to navštlvit je), k mlýnské strouze a proti proudu k mostu. U mostu se můžete rozhodnout pro cestu na lázně Toušeň a Čelákovice (kde je rovněž přlstupné muzeum) a přes zdymadlo, Grado kolem svatého Václava do Lysé nad Labem a Nymburka. jestliže si chcete odpočinout a vykoupat se, přejedete most a dáte se prvnl cestou vlevo, která vás přivede k vodnlm plochám, které vznikly po těžbě štěrkoplsku a nynl sloužl jako přlrodnl koupaliště. Za mostem můžete jet také vpravo kolem Tj jezdeckého oddllu až k dálnici, kterou přejedete po silnici vedouci do Káraného a v prvnl ostré zatáčce se dáte doprava a dojedete k hájovně Zelená bouda, odkud můžete pokračovat do Otradovic, Sojovic, Před měřic a Kačova a podél Jizery do Benátek nad jizerou a odtud přes Starou Lysou do Dvorců a kolem nové vodárny do mlsta zvaného V dobrém pivě do Káraného a po modré turistické značce zpět do Staré Boleslavi. V městské bráně ve Staré Boleslavi je expozice okresnlho muzea a za návštěvu stoji i prohlidka obou kostelů. CESTY KOLEM HODONíNA Rovinatá krajina v okoli Hodonina přimovybizl k vyjlžďkám na kole. Zejména v jarnlch měslclch lze na silnicfch potkat mnoho mladých cyklistů. Chcete-Ii se k nim přidat i vy, nablzlme vám tyto trasy: Hodonln-Rohatec-Petrov-Strážnlce-Tvarožná Lhota-Lučina -Radějov-Petrov-Sudoměřice-Skalica-Hollč-Hodonln. Celková délka trasy je asi 60 km. Ve Strážnici můžete navštlvit skanzen "Vesnice jihovýchodnl Moravy", na Lučině v letnlch měslcich jsou dobré podmlnky pro koupáni. V Petrově si můžete prohlédnout architektonické památky "Petrovské plže". Trať je rovinatá, pouze ve Tvarožné Lhotě je asi 1 km stoupáni. Nedostatkem je, že trať z Hodonlna do Strážnice vede po silnici I. třldy, která je značně frekventovaná. Z hlediska bezpečnosti je vhodnějšl jet přes Ratlškovice (mezi Ratlškovicemi a Rohatcem-Kolonii je odbočka na lesnl asfaltovou ces- 7

tu, ktenl vede napi'lč lesem a! do Bzence-Pi'lvozu) na Bzenec -Pi'lvoz a po silnici II. třidy do Strážnice. Trasa se prodlouil asi 010km. Dalšl cyklistická trasa vede z Hodonlna do luiic-josefova-průšánek-moravského Žižkova-Velkých Bllovic-Podivlna-lednice Břeclavi a zpět do Hodonlna. Měřl rovněž 60 km. V lednici můžete navštivit státnl zámek a zahradu s minaretem. Mezi lednici a Břeclavi ležl rybnlk Apolo, který je vhodný ke koupáni. Profil trati je rovinatý bez výrazného převýšeni. V přlpadě potřeby mužete použit I vlak z Břeclavi do Hodonlna. Trasa se tak zkrátl asi o 20 km. Třetl trasa vede z Hodonlna do Dolnlch Bojanovic-Starého Poddvora- čejkovského větrného mlýnu. Je dlouhá 30 km. Na trati mezi Starým Pod dvorem a Cejkovicemi se na vrcholu kopce odbočl doleva a asi po 500 metrec~ přijedete ke stavbě chráněné památkovou péči, ke starému větrnému mlýnu. Do Hodonlna se vrátlte po stejné trase. Profil trati je kopcovitý. Poslednl trasa vede z Hodonlna - do Ratlškovic-Milotic-Vacenovic-Ratlškovic a zpět do Hodonlna. Je dlouhá 26 km. V Milotlclch můžete navštlvit státnl zámek a prohlédnout sl zámecké zahrady. Pobllže je I rybnlk vhodný ke koupáni. Profil trati je mlrně zvlněný. PíSECKÉ HORY V těsné bllzkosti města Plsek leil oblast tzv. Územ I klidu, která je vhodná k cykloturistice. Jedná se o prostor Plseckých hor, kde je poměrně hustá slť asfaltových i prašných cest, které směřuji do zhruba 15 km vzdálených obcl Albrechtice, Paseky, Kluky atd. Tato oblast jevhodná provyspělejšl cyklisty, protoie jsou zde značné vý!kové rozdlly. To vbk vynahradl neobyčejně nádherná pi'lroda. Pro trénink cyklistů, ale i pro cykloturistiku a sportovánl mládeie byl vytvořen vpisku - Hradišti v lesnlm prostoru asfaltový okruh. Nenl zde však zatlm vyřešena bezpečnost ve vztahu k motorovým vozidlům, protože okruh nenl celý uzavřen. PODÉL LIPENSKÉHO JEZERA V okrese Ceský Krumlov se můžete vydat na výlet po silnici z Rožmberka do Vyššlho Brodu-Lipna nad Vltavou-Frymburka-Cerného v Pošumavl-Hornl Plané-Nové Peci. Ke krátkým cykloturistickým výletům sloužl I silnice Ceský Krumlov-Přldoll-Silničnl Domky. V současné době problhá jednáni mezi TJ Start Ceský Krumlov a podnikem Státnl lesy o využitllesnlch cest, které jsou v dobrém stavu a mohly by být využlvány pro cykloturistiku. Těchto několik navržených cyklistických tras jistě neuspokojf všechny zájemce o tento sport. Proto vám nabfzfme ještě jednu radu. V závěrečné kapitole publikace Ivo Hrubfška najdete návrhy cyklistických výleti'l z dvanácti největšfch měst C:SR. Vyjfžc!ky jsou navrženy jako ce/odennf výlety.s přestávkami na oddech a s poznávánfm pnrodnfch zajfmavostf, historických památek. Jejich pri'lměrná délka je 50-60 km. Zvládnou je i méně zdatnf cyklisté. A než vám popřejeme šťastnou cestu, máme pro, vás ještě několik zajfmavostf ze zahraničf. ~ Zajímavou novinku vystavovala na p'lfížském salónu jízdn!ch kol firma Sachs. Jde o elektronický dlgitálnl tachometr Multronlc, uka %ujicí permanentně momentáln! rychlost, počet kilometrů ujetých od začátku jizdy a počet kilometrů u jetých vůbec. Zafizeni nemá fádný kabel ani náhon a pracuje na optickém sledováni pohybu pj'edn!ho kola. T Skládacl kolo, které bylo velkým m6dnim hltem v minulých letech, neni nic nového pod sluncem. Jak m6žete % obrázku vidět, uplatnil se skládací velocipéd pfedevlim ve vojenských válečnických akcich liž na konci minulého stoleti ~ Holandská firma Sparta % Apeldoornu o prálila 50 let starou ideu kol a nabíd jizdní kola s pomocným motorkem. Nový motor Sachs o hmot hmotnosti 5 kg, objemu 30 cms a výkonu 0,66 kw pohání pl'ímo zadní náboj kola (vi% průfez) a umožňuje pfl spotfebě na 1 litr na 100 km rychlost 15 km za hodinu. Palivová nádrl je umlstěná nad zadnim kolem a motorek se ovládá pomoci pj'ep!nače na J'ldítkách. Pi'lIoha 32. ročnlku časopisu ABC. Pl'lpraveno ve spolupnlcl s Vlád nim výborem pro bezpečnost sllničnlho provozu CSR a Ceskou státnl pojišťovnou. Napsala Nada Synková. Spolupracovali Ing. Vladimlr šabata, Ing. Jan Pavliček, Ing. Jaroslav Klofáč, Ing. Stanislav Marš!ček, Ing. Miroslav Tenči. Fotografie Ing. Vladlmlr Šabata, reprofoto Josef Soumar, Petr Mlnai'lk, kresba M. Vlšek. Grafická 6prava Zdena Kocourková. Tisk Polygrafia, n. p., Praha 2, Svobodova 1. 8

II II I I I REDAKČNí OZNAMOVATEL V této rubrice uveřejňujeme jen takové zprávy, které souvisejí s obsahem našeho časopisu, to je s technikou a přírodovědou, a jen těm čtenářům, kteří za každých pět slov své zprávy přiložili do dopisu jednu nepoužitou korunovou známku. Koupi a prodej nezprostředkováváme, pouze výměnu. Zprávy do této rubriky přijímáme pouze od prvního do desátého v každém měsíci! Obálku označte nápisem Redakční oznamovatel, zprávu začínejte svým věkem a úplnou adresou včetně PSe. Vladimír Šeda, 43987 Očihov 28 - shání vše na TI (i jednotlivě), kluzák Nautic Spurt a plánek nebo perfektní model lodě. Nabízí 11 vystřihovánek Fl, vagónek a 2 výhybky na N, 30. ročník ABC, 3 poškozená rádia. atlas lodí, civilní letadla I. a II. díl. stavebnici letadla, speciál 85, 86, 15 seriálů, 70 vysiřihovánek, 31 Pifíků; Jan Porth, U Plátenice 2, 15000 Praha 5-Smíchov - shání plánek na barevnou hudbu a různé doplňky na autodráhu. Výměna podle dohody; Martin Čermák, Lučanská 1801,43801 Žatec - nabízí díly k železnici TI a ABC roč. 29 a 30 (roč. 29 bez prvních 7 č ísel); Zdeněk Pátek, Lidická 607/27, 434 01 Most - nabízí ABC od roč. 28 s déčky, i jednotlivě. Seznam pošle. Dále nabízí vláčky TI s doplňky. Shání tachometr na kolo; Tomáš Zima, Karlovo nám. 19, 12000 Praha 2 - shání vše k elektronice. Napiš, co chceš; Milan Hronek, Sad pionierov II 77, 98401 Lučenec - za Tatru 815 Si, Tatru T 148, vysokozdvižnou požární plošinu PP 27 1, vůz Bobr, JCB 3C, CAS 32 T, hrad Litice, karavela Isabela, Golden Hind, dá provzdušňovací motorek a speciál 85. (Vše s plánky a neslepené) ; Vojtěch Moravec, Muchova 7/222, Praha 6 - shání nesestavený kit vrtulníku MI 24 od jakékoli západní firmy. Nabízí nepoškozená déčka ročníků 29-31; Radoslav Hromek, Komenského 26, 08501 Bardejov - shání masožravou rostlinu nebo její semena. Odepíše všem, výměna podle dohody; Patrik Petrík, Bajkalská 6, 04001 Košice - shání všechny vydané atlasy ABC - tramvaje a vše, co se jich týká. Vymění za vystřihovánky a atlasy ABC; František Šuchta, Maurerova 3, 04001 Košice - shání ABC roč. 1-26, ABC speciály, ABC do kapsy, barvy Humbrol, plastikové modely letadel 1 :72; Pavol Frdo, 01361 Kotečová 475 - za T 813 tahač Kolos, UNC 151, stavební stroj Jobdog, UDS Detvan, válec Bomag dá vystřihovánky vysokozdvižný vozík DV HM 2022 N, stavby k vláčku a jiné. Výměna i jednotlivě, odpoví všem; Radek Klimeš, Engelsova 13, 67801 Blansko - vymění kaktusy, koleje na HO a plánek na tankovou televizní hru za jiné kaktusy, hlavně parodie; Martin Jirman, Horní 302, 54954 Police n. Metují - shání digitální nebo televizní hru (nebo plánek). Nabízí plánek na vysílačku na řeč (bez přijímače), vystřiho vánky, atlasy ABC a různé radiotechnické součástky. Výměna podle dohody, odepíše všem; Michal Soukup, 1. máje 1140, 386 01 Strakonice 1 - shání knihu Od agamy po žraloka a Jitro kouzelníků. Dále seriály Dobrodružstvi Johna Cartera na Marsu, Dobrodružstvi Thuvie z Ptarhu, Výprava do ztracené země a jiné fantastické kreslené seriály. Napiš, co žádáš, odepíše všem; Milan Kučírka, Komenského 26, 08501 Bardejov - shání knihu o kaktusech. Výměna podle dohody, odepíše všem; Viktor Procházka, Čermná 36, 34561 p. Staňkov - shání neslepený plastikový model letadla P 38 nebo P 39 od firmy Novo. Dá, oč si napíšeš; Dušan Hora, Hálkova 285, 273 06 Libušín - nabízí velké množství vystřihovánek (F 1, stavební stroje 1 :32, domky, auta, lokomotivy atd.), dále nabízí Druhá výprava (pouze Č. 1, 5, 8, 9,10-17,21). Shání prospekty a obrázky automobilů, motocyklů a vše, co se týká počitačů; Jiří Kašík, Barchov Č. 73, p. Čepí 53332 - shání kombajn E 515 (neslepený). Dá 20 růz ných atlasů; Petr Otiepka, Školní 497/15, 431 51 Klášterec n. Ohří - vymění vzduchovací motorek do akvária. Dohoda dopisem; Petr Herynek, Heřmanice 56,471 05 p. Valteřice - shání husity, husitské vozy a křižáky; Petr Franc, K rokli 299, 27301 Kamenné Žehrovice - by si chtěl dopisovat s chlapcem nebo divkou se zájmem o pěstováni tropického ovoce (banánovník, fikovnik, marhaník, mučenka. citrusy atd.), možná výměna rostlinného materiálu (rouby, řizkovanci, roubovancí aj.). Nabizi také semena kaktusů rodu Mammillaria, Rebutia, Aylostera; Milan Novák, Litoměřická 501, 411 08 Štětí - sháni barevnou hudbu, odepíše všem; Roman Vobejda, 378 05 Klikov 65 - sháni stará rozbitá tranzis\ _ -ová rádia a jiné rozbité elektronické přístro je Výměna podle dohody; René Bartoš, Gottwa: _va 27, 73601 Havířov - shání dosud vyšlé F 1 a Jiné automobily. Napiš, co chceš; Jiří Rozkošný, Tyršova 463, 46342 Hodkovice nad Mohelkou - sháni vysilačku na ovládání aut, jakoukoliv, i nefungující. Odepíše všem; Pavel Vosička, Za chlumem 3/3, 41801 Bílina - shání zájezdní hostinec ze Slezka II. část, i kompletní; Karel Pleva, Leninova 3372, 76701 Kroměřiž - shání ABC roč. 25 a 26, kompletní i jednotlivě. Nabízí barvy Unicol a různé vystřihovánky. Napiš, co žádáš; Marcela Prokopová, Holubova 6, 15000 Praha 5 - by si chtěla dopisovat s 14-15 letou divkou nebo chlapcem se zá jmem o akvaristiku; Martin Doleček, 517 21 Petrovice 74 - shání vystřihovánky stavební stroj Detvan, silniční válec Bomag BW 210, nákladní automobil Kamaz 5 320, vysokozdvižný vozík DV HM 2022 N, nakladač UNC 151, Liaz 100.47, vysokozdvižná požárni plošina a Avia DVS A 30 (vše neslepené, s návody). Nabízí 15 různých vystřihovánek; Richard Tangelmayer, 91642 Moravské Lieskové 1154 - shání semena masožravých rostlin, sazeničku bonsaj s návodem na pěstování. Odepíše všem, výměna podle dohody; Marek Podzemný, lidových milicí 459,75701 Valašské Meziříčí - shání podrobný plánek na jakoukoli digitální hru. Nabízí plánek na zkoušeč tranzistorů; Roman Las6k, 74718 Píšť - shání T 815 S 1. Nabízí silniční válec VV 8H; Pavel Kříž, Vltavská 1080, 251 01 Říčany - za P 61 Beaufighter dá ABC speciál 85, 86, seriály Tvrz a Slavné vraky, vystřihovánky Honda GP 500, Mitsubishi, vlak SNP. 5 kusů Fl, technické atlasy; Jan Jelšovský, ul. LM 465, 51301 Semily II - nabízí ABC roč. 19 Č. 17, 18, roč. 20, Č. 11, 20, 21, 23, roč. 24 Č. 5, 10, 12, 18,20, 22,23, roč. 25 Č. 5, 6, 8,18,19, 24, roč. 26 Č. 10,14, 17, 24, roč. 27 Č. 1-20, roč. 28 Č. 20, roč. 29 Č. 9. Dále nabízí seriály Tichý střelec Č. 1, Zákeřný kord Č. 7, 10 a román Objevení Sluneční země str. 57-64, 137-154, 161-168, 169-184, 113-120, 1-8, 9-16. 129-136, 121-128, 73-80. Shání Petronely Č. 1, Turecké varhany 1, 2, Zákeřný kord 1, 8, Objevení Sluneční země str. 17-40, 49-56, 65-72,97-104, husity a křižáky a vůz (roč. 23 Č. 6, 7, 12, 13). Indiány a kovboje +tee-pee (roč. 23 Č. 21-23). Dále shání ABC roč. 1-17, roe. 21 Č. 13 a roč. 28 Č. 7; Marek Czadera, kpt. Jaroše 754, 735 14 Orlová-Lutyně - shání plánek na barevnou hudbu. Výměna podle dohody; Radek Kovařík, Okarec 11, 67502 Koněšín - shání nesestavené plastikové modely letadel Focke Wulf a Messerschmitt v měřítku 1 :72. Nabízí za jedno letadlo pět různých neslepených vystřihovánek; Josef Baňas, ul. 1. mája 365/35 Stará I:ubovňa 064 01 - za 50-601itrové akvárium a rostlinky vyměni různé vystřihovánky (seznam pošle), obrazové školy a 1 078 atlasů; Zdeněk Matěcha, Pražská 586, 33805 Mýto - shání všechny dosud vyšlé nákladní automobily ABC. Výměna podle dohody; Viliam Čverha, Jánošíkova 4, 08001 Prešov - vymění 42 obrazových škol, 112 technických atlasů, 312 přírodovědných atlasů, seriály Střilející ruka, Osm kulí, Přerušený souboj a několik vystřihovánek za elektronickou hru; Michal Macháček, tř. Přátelství 1981, 39701 Písek - shání plánek na vícekanálovou vysílačku na RC modely za déčko ABC roč. 27, 28, 30, 31; Martin Halama, Bludo~ická 397, 19900 Praha 9 Letňany - shání plánek na barevnou hudbu. Nabízí vystřihovánku Ferrari 312 T2 (neslepenou s návodem). Pouze vymění; V6clav Bodrov, ul. K. Čapka 1 335, 356 01 Sokolov - shání plastikové modely tanků v měřítku 1 :48 i poškozené, podmínka pásy, výměna podle dohody; Jan Sochor, Horáčkova 1212/19, 14000 Praha 4-Krč - shání automaják. Odepíše všem; Jana Vitásková, ČSR 24, 78701 Šumperk - shání suchozemskou želvu. Výměna podle dohody; Daniel Drábek, Gončarenkova 30, 14700 Praha 4-Braník - shání vše, co souvisí s vláčky TI. Nabízi neslepené vystřihovánky s návody Volvo 240 turbo, Bugatti T 32, letadlo Bestiola, vysokozdvižný vozik DVHM 2022 N, tank ISU 152, Rallye ABC Gama, loď Batory, dělový člun Pika a jiné; Lucie Zimová, Karlovo nám. 19, 12000 Praha 2 - by si chtěla dopisovat s dívkou 12-13 let se zájmem o psy a koně; Martin Kňourek, 69002 Brod nad Dyjí - shání barvy Unicol model, Hlásenickou tvrz, hrad Sion, Pražský hrad, hrad Kost a jiné (neslepené). Nabízí různé vystřihovánky ; Jiří Blecha, Vřesová 9, 695 01 Hodonín - za akvaristickou literaturu a potřeby dá déčka od 29. ročníku.

Ohrožené a vzácné druh táků DRAVCI... ' Orel mořský

eze drav- I pre a jiných savců, další hubi velké druhy hmy~, například sara1l,če, na které síly malých ptáků nestačí, Orli do~once omezují stavy líšek a mnozí z dravcp se podílejí na odsttaitování mřš in ~t, ~.ocných zv í řé!:ta'tak!tán í- šíření nak~ž I~qtfrtemo cí. Ještě dlo, )O bychom mohli uv"mt pří klady užitečnosti dravců jako celku, ale myslím, že to stačí. Je jasné, že dravce musíme chránit, a to nejen u nás, ale na celém světě světě. Dravci patří k nejvíce ohroženým skupinám ptáků. K nejvzácnějším dravcům patří beze sporu téměř všechny druhy orlů - naši nejsou výjimkou. Z nich vůbec nejvzácně j i u nás hnízdí orel mořský (Haliaetus albicilla). slovensky orliak morský. Pravidelně hnízdí jen v lužních lesích u Dunaje na Slovensku, ale počet párů lze spočítat na prstech jedné ruky. Na Moravě ani v Čechách nehnízdí, ale pravidelně tu zimují mladí jedinci, například na Moravě v Podyjí, v Čechách na Třeboňsku. Před více než sto lety však mořský orel hnízdil v jižních Čechách u Hluboké a od té doby se podmínky zase tak velmi nezměnily. Ale orli mořští jsou konzervativní, staří ptáci se po celý rok drží věrně v okolí svého hnízda a mladí, ve vzdálenějších místech zimující ptáci na jaře zase odlétnou do oblasti svého rodiště. Za vyhubené orly se tedy jen těžko v přírodě najde náhrada. Ale co kdyby v jižních Čechách našli svůj rodný kraj mladí ptáci, kteří by se tu snáze usadili? Tomu musí napomoci člověk. Proto ornitologové na Třeboňsku získali z voliérového chovu v zahraničí několik mladých orlů mořských, pro které ~yla voliéra s okolím již jejich domovem. Ukol to nebyl snadný a pokus sledovali s napětím nejen ochranáři a zoologové, ale i široká veřejnost. Od roku 1978 vypustili už ornitologové čtyři samce a pět samic orlů mořských. V roce 1984 se jeden pár poprvé pokusilo hnízdění, ale samec byl tehdy ještě mladý. V roce 1985 se hnízdění opakovalo, ale vejce byla rovněž neoplozená. Teprve v roce 1986 založil pár nové hnízdo na starém smrku a vyvedl dvě mláďata. Co však kalí ochranářům radost je fakt, že v únoru téhož roku někdo zastřelil jinou vypuštěnou orlici, již už v dubnu 1985 kdosi postřelil a kterou ornitologové s velkou námahou vyléčili. Jak se mohou s klidnou myslí věnovat svému úkolu (který není ani snadný, ani levný). když se kdesi v okolí potlouká nezodpovědný ničema, vlastnící Ohrožené - " ~ a vzacne druhy ptáků DRAVCI loveckou zbraň? To už není pouhý vandalismus, to je zločinné poškozování zájmů celé naší společnosti. Pachatel takového činu zasluhuje nejpřísnější trest, ale hlavně opovržení všech lidí, jimž leží na srdci ochrana přírody a životního prostředí. O málo častěji se u nás vyskytuje orel skalní (Aquila chrysaetos). slovensky orol skalný. Hnízdí sice řídce, ale pravidelně v Karpatech, např. na východním Slovensku hnízdí asi 13 párů. V Čechách a na Moravě hnízdil naposled v minulém století v horských oblastech. Ve své domovské oblasti se zdržuje po celý rok a hnízdo používá po několik let po sobě. Buduje si je ve výklencích skalních stěn. Vzácnější je orel královský (Aquila heliaca). slovensky orol krárovský, hnízdící ojediněle v okrajových pásmech Karpat na Slovensku. Občas se zatoulává i na jižní a východní Moravu, kde by mohl zahnízdit. Hnízdo si staví na vysokých stromech. Na východě Slovenska známe asi šest pravidelných hnízdišť. Ojedinělým druhem je orel nejmenší (Hieraaetus pennatus). slovensky orol malý, který hnízdí na Slovensku v listnatých lesích. Pravidelně hnízdí pouze na dvou místech východního Slovenska. Hnízdo mívá na listnatých stromech nebo na borovicích. Řídce hnízdí na Slovensku i orlík krátkoprstý (Circaetus gallicus), slovensky hadiar krátkoprstý, živící se převážně plazy a obojživelníky. Na východním Slovensku pravidelně hnízdí asi pět párů, jinde zahnízdí občas. Hnízdo najdeme v hustých korunách starých stromů. Našimi kraji s množstvím rybníků nebo neregulovaných řek každoročně protahuje několik jedinců orlovce říčního (Pandion haliaetus), slovensky kršiak rybár, ale jeho hnízdění nebylo dosud prokázáno, ač na několika místech na Slovensku ornitologové pozorovali pokusy o zahnízdění. Poměrně hojně však orlovec říční hnízdí v NDR na jezerech severně od Berlína. Neobyčejně vzácně se u nás vyskytují také některé druhy motáků. Např. moták stepní (Circus macrourus), slovensky kaňa stepná, našimi kraji občas protahuje, ale hnízdění dosud nebylo zjištěno. Velmi zřídka u nás hnízdí moták lužní (Circus pygargus) - kaňa popolavá. Ojediněle zahnízdí v Čechách, vzácně, ale pravidelně hnízdí na jižní Moravě a ve Východoslovenské nížině, kde vyvádí každoročně mláďata čtyři až sedm párů. Moták lužní si buduje hnízdo vždy na zemi, v porostu trav, v obilí nebo v ostřicích na okraji rybníka. Další druh, moták pilich (Circus cyaneus). slovensky kaňa sivá, je sice také vzácný, ale hnízdí pravidelně po celém území ČSSR, ovšem ostrůvkovitě. Také on zakládá hnízdo jen na zemi. Vyhubením jsou ohrožené u nás některé druhy sokolovitích dravců. Je to především sokol stěhovavý (Falco peregrinys) - sokol sťahovavý, o jehož hnízdění v Cechách nemáme v posledních letech žádný záznam, ačkoli ještě v padesátých letech hnízdil v samém okolí Prahy a často lovil holuby nad Vltavou u Národního divadla. Také na Slovensku je většina hnízdišť opuštěna a jen na východním Slovensku hnízdí ještě nejvýše tři páry. Jen o málo lépe je na tom raroh velký (Falco cherrug) - sokol rároh. Na Slovensku hnízdí pravidelně několik párů. Také na Moravě bylo vzácně zaznamenáno hnízdění, zatímco v Čechách v současnosti není hnízdění potvrzeno. Proto se ochranáři rozhodli sokola stěhovavého a raroha velkého u nás před vyhynutím zachránit. V Miloticích u Hodonína vybudovali voliérové odchovny a mláďata pak vypouštějí do volné přírody. Například v roce 1986 byl pár mláďat raroha velkého umístěn na věži u Apolináře v Praze. Ptáci měli na těle připevněné miniaturní vysílačky, aby bylo možné sledovat jejich počínání. Samice se však při vzlétnutí zabila. Ale přesto první pokusy vypadají nadějně; u raroha velkého je výhodné, že se páry v okolí hnízdiště zdržují po celý rok. Na celém území ČSSR hnízdí v lesích vzácně ostříž lesní (Falco subbuteo). slovensky sokol laštovičiar. Před léty vyhnízdil dokonce jeden pár na území Prahy, v lese u Malé Chuchle. Hojnější je na východním Slovensku, kde pravidelně hnízdí 20 párů. Ojediněle hnízdí na jižním a východním Slovensku (kolem šesti párů) a na jižní Moravě poštolka rudonohá (Falco vespertinus) - sokol kobcovitý. Tento druh původně hnízdil v koloniích a s oblibou hnízdí na okrajích kolonií havranů, V dřívějších dobách hnízdila na jižní Moravě a na jižním Slovensku i poštolka jižní (Falco naumanni) - sokol bielopazúravý. V poslední době však její hnízdění na území ČSSR není prokázáno. Další sokolovitý dravec, dřemlík tundrový (Falco columbarius) - sokol kobec, se u nás vyskytuje jen za tahu. Podle některých pozorování by však mohl zahnízdit v Krkonoších. Také luňáci patří u nás k nepříliš často se vyskytujícím dravcům. Na jižní Moravě a na Slovensku však pravidelně hnízdí luňák hnědý (Milvus migrans) - haja tmavá, nejhojnější je na východním Slovensku, kde hnízdí asi 17 párů. V Čechách hnizdí ojediněle - v r. 1986 vyhnízdil v okolí Českých Budějovic. Mnohem vzácnější luňák červený (Milvus milvus) - haja červená - pravidelně hnízdí jen na východním Slovensku (asi deset párů). jinde nebylo hnízdění prokázáno. Luněc šedý (Elanus caeruleus) - luniak sivý - byl u nás zastižen jen jednou, a to u Moravského Krumlova. Obývá především Afriku a jižní Asii. ' Avšak i někteří dříve hojní dravci mizí ze svých původních hnízdišť. Tak třeba včelojed lesní (Pernis apivorus) - včelár obyčajný - je na našem území rok od roku vzácnější. V posledních letech znatelně ubyl i krahujec obecný (Accipiter nisus) - jastrab krahulec - a znatelně poklesly stavy i jestřába lesního (Accipiter gentilis) - jestrab vel'ký. Již z tohoto přehledu vyplývá, že ochrana dravců je svrchovaně důležitá a že předpisy chránící tyto cenné ptáky nelze brát na lehkou váhu. RNDr. Jiři Felix déčko 012

tlověk CHCE BYDLET, k tomu však nestačí jen postavit si př í bytek. Holé stěny a prázdná podlaha k pohodlnému a přijemnému bydlení nestačí. Proto si lidé zača l i obydlí zařizovat. Prvni placatý kámen, sloužící v pravěké jeskyni jako stul či sedátko, za čal rozvíjet DEJINY NÁBYTKU 1 ;;; MALÁ ENCYKLOPEDIE ABC Připravuje a píše MARTIN PILNÝ. Kreslí PŘEMYSL KUBELA 1987

Nahlédněme do obydlí Žádný z historiků vám přesně nepovi, kdy vznikl prvni kus nábytku. Zcela určitě vám však potvrdi, že nejstaršim je lůžko, druhým nejstarším sedátko a stolička. Třetím v pořadi je schránka na úschovu věcí, zprvu snadno přenosná - truhla, později pak skřiň. Od starověku se však také běžně používá stůl a známá je i police. Protože nábytek od nepaměti slouží k potřebám života lidí, jsou jeho tvary a vzhled přizpůsobeny způsobu života v jednotlivých historických údobích. Není proto divu, že historické slohy se promítly také do tvaru nábytku. Nemalý vliv na jeho vývoj mělo i společenské postavení lidí. Chudák byl rád, když měl kus kůže nebo rohože na ulehnuti, bohatému nestačilo ani vysoko nastlané lůžko. Chudákovi stačila mošnička na majetek, boháčovi bývalo málo i něko l ik truhel. Proto také vznikal a dodnes vzniká nábytek jednoduchý a účelný, ale také reprezentativní, okázalý, ne vždy plně užitečný. Když člověk nechtěl uléhat na chladnou zem, sestavil si pod sebe dřevěný rám na podpěrách, vyplněný chvojím, slámou či senem - byla zde postel. Obdobně vznikla sedačka a s ní brzy související stůl, i když pravděpodobně ten první byl obět ní. Rychlý byl také vývoj schránky, vzniklé sestavením několika dřevěných desek do kubického tvaru. Rohy se orámováním zpevňovaly, což mělo význam nejen vzhledový, ale bránilo to zborcení tvarů při sesychání dřeva. Jak se velikost truhel zvětšovala, přestalo víko shora vyhovovat a bylo nahrazeno víkem na čele truhly - dveřmi. Vznikla tak skříň. Vzhled nábytku ovlivněný kulturou lidstva v jednotlivých údobích dal vzniknout dějinám nábytkového umění, které jsou stejně zajímavé jako třeba dějiny malířství. Je užitečné o nich něco vědět, poznat, co dokázali kdysi vyrobit prostí tesaři a zruční truhláři a řezbáři. Většina soudobých řemesln í ků by nedokázala dnes vyrobit to, co naši "primitivní" předkové. Není bez zajímavosti, že nejstarším dodnes nejpoužívanějším materiálem k výrobě nábytku je dřevo. Přes všechny snahy je nahradit přetrvalo dřevo mnohatisíciletý vývoj. Odolalo Římanům, snažícím se některý nábytek, zvláště sedačky a stoly, vyrábět z kamene. Odolalo v 19. století kovům a čalouněním, odolává i v současnosti, kdy je snaha vyrábět nábytek z plastických hmot. Je pravda, že dřeva na naší planetě ubývá, ale zřejmě ještě hodně dlouho se bude pro své vlastnosti používat k výrobě nábytku. Vždyť je lehké a přitom pevné, dobře se tvaruje a má pěkný vzhled. Pojďte s nami nyní letmo nahlédnout do příbytků předků - chudých i bohatých, abyste si mohli udělat alespoň stručnou představu o způsobu bydlení v jednotlivých historických obdobích. Záměrně se pro tentokrát vyhneme lůžkům či celým ložnicím a zaměříme se na obývací prostor domů, místo, kde se scházela rodina, přijimaly návštěvy, odehrávaly nejrůznější události. Měli bychom začit jeskyní, plnou koží a plochých kamenů či hrubých klád. Mohli bychom hovořit o vybavení primitivních chýší a přístřešků pravěkých lovců. To však ještě se skutečným nábytkem mnoho společnéo nemělo. Teprve v kultuře starých Sumerů, Babylóňanů a Asyřanů se již vyskytuje lůžko, sedačka, stůl a truhlice. Nic z toho se však nezachovalo. Více se již ví o nábytku z jednotliých dynastií egyptských vládců, především diky detailním reliéfům, zobrazujícím život starých Egypťanů, dále pak díky zachovalým kusům nábytku z hrobů a z pyramid. Je zajímavé, že některý staroegyptský nábytek se již vy r áběl z méně hodnotného dřeva a byl dýhován vzácnými dřevy. Lepidlo či klíh byly tak dokonalé, že i přes 3000 let staré kusy nábytku stále pevně drží pohromadě a dýha se neodlepuje. Egyptský nábytek byl typický svými malými rozměry a lehkostí. Nízké sezení u nízkého stolu, vše snadno přenosné, často skládací. Nábytek byl bohatě zdoben řezbou, ale také pestrými veselými barvami. Sedací nábytek byl často pokrýván čalouněním nebo alespoň přehozy z vlněných tkanin. Calouněné polštáře byly plněny peřím, žíněmi a sušenými travami. Potahy byly často kožené s vrubovanými vzory. Sedačky měly většinou anatomické prohnutí sedadla i opěradla. Celkově však v egyptském domě mnoho nábytku nebylo, podobně jako ve všech domech oblastí Přední Asie a ve Středomoří. Ani Řekové a Římané si na velkém množství nábytku nepotrpěli. Hlavní bylo lehátko. Z jednoho asyrského rel iéfu, pocházejicího ze 7. století před naším letopočtem, je dobře patrný nábytek z královského paláce. Vysoká křesla i stůl, u něho vysoká pohovka, na které leží hodující král. Služebnictvo používá nízkou skládací sedačku. Je zřejmé, že vysoký nábytek u asyrských panovníků, ale nejen u nich a nejen v té době, byl znakem moci a nadřazenosti. Zvyk lehat u jídla místo sezení převzaly i dal í antické národy, zvláště pak Řekové a Rímané. Zatímco obydlí starých Beků bývala poměrně prostě zařízena, Rímané, zvláště bohatí, měli honosné prostory. Dům byl prostorný, na ploše až 800 metrů čtverečních, většinou bez oken do ulice. Uvnítř byl malý uzavřený svět sám pro sebe, kam se jen tak někdo cizí nedostal. U hlavního vchodu byl vrátný, otrok s pořádným klackem na nevítané hosty. Hlavními obývacími prostory bylo atrium s otevřeným stropem uprostřed, kde také byl bazének k za chycování dešťové vody, doplňovaný čerstvou vodou z fontánky. V atriu se přijímaly návštěvy, sedalo se zde a žilo. Po obvodově byly ložničky s okny do atria, někdy samostatná jídelna a hlavně koupelna. Zprvu se v atriu nejen jedlo, ale také vařílo. Přibližně od 2. století př. n. I. bylo atrium již pouze okázalou vizitkou zámožnosti majitele domu. Z atría se vstupovalo do další obytné dvorany, nazývané perystilium, kde bývala malá zahrádka, vodotrysk a okolo další vstupy do obytných i účelových místností. Římané přejali výrobu nábytku od Řeků a Etrusků, ovšem styl byl více strnulý, bez velké ladnosti a praktičnosti. Přesto Rímané přinesli do nábytkového umění novou myšlenku : plastický tvar a prohnutí podpěr nábytku. Nohy stolů i lůžek se staly sochařsko-řezbářskými díly, většinou se zvířecími či náboženskými motívy. O pár set kilometrů na západ, sever i východ od starého Říma žili tehdy lidé v nuzných chýších a slaměných chatrčích doslova na podlaze. O vyspělé civilizaci na jihu neměli potuchy. Ještě v 8. století neměli lidé v polozemnicích jiný nábytek než slaměné lůžko, stoličku a trámce nahrazující stůl. Zánik římské říše však nedal zcela zaniknout kultuře a tím i nábytkovému umění. Díky kupcům i vojenským výbojům se přeneslo na východ, do oblastí byzantské říše, a s pronikáním Germánů pak i do "oblastí na sever a západ od Říma. V románském období se objevil další " zajímavý prvek u jinak dosti jednoduchého a střízlivého nábytku. Byly to soustružené podpěry. Nohy židlí, křese l i lavíc se hojně ozdobně soustružily a čepovaly do sebe. Navíc pod sedací plochou křese l a lavic bývaly malé truhly, přístupné zved nutím sedátka. Že by v této době vzn iklo úsloví "sedí si na majetku"? Románská doba hojně používala předevš ím sedací nábytek a truhlice. Stoly byly podřadné, měly podobu malých písařských pultových stolků a sloužily spíše pro psaní. Stůl často nahrazovala truhla. Kolem roku 1200 se objevily první vysoké truhly s čelními dveřmi - skříně. Na většině nábytku z té doby nechybí bohaté zdobení kováním i řezbou, materiálem byl převážně dub. Středověký nábytek byl z téhož materiálu. U skříní však ubylo masívní kování, které zůstalo jen na truhlách. Nábytek z časného středověku byl ještě hrubě tesařsky zpracováván, vždyť vodní pily a tenká prkna byly známy až v polovině 13. století. Pozdní středověký nábytek, z období gotiky, již dokazoval, že primitivní, hrubý a nejistý způsob života ustoupil. Patnácté století, typické rozkvětem kultury, přineslo nový styl nábytkového umění. Ríká se mu měšťanský. Už nepřevládalo dubové dřevo, ale stále častěji i smrk a jedle, u lepších kusů s dýhami z ušlechtilých dřevin. Začal se také používat jasan, javor, buk, ořech a " k řezbářským doplňkům a dekorům neocenitelná lípa. Tesaři a truhláři se sdružili do cechů, což mělo přiznivý vliv na další vývoj výroby nábytku, jeho tvarů a ozdobnosti. Ovšem v téže době se v prostých chalupách nikdo nezatěžoval s dekorativností nábytku a nepředbíhal se v používání drahých dřev. Chalupníkovi musel stačit vlastnoručně vytesaný nábytek - prostá lavice, sloužící v noci jako postel, a hrubý stůl, kolem něhož bylo stále mnoho hladových krků. Neutěšenost prostředí ještě podtrhoval kouř z otevřeného ohniště a ze smolných osvětlovacích loučí. Komín v té době neznali. V první polovině 15. století se v Itálii oživilo antické umění a s ním nový umělecký směr nazývaný dnes renesance. Po Evropě se rozšířil v 16. století a velkolepě se uplatnil nejen ve stavitelství, ale i v nábytkářství. Více než sto let, až do třicetileté války, ovládal evropskou kulturu. Hlavním materiálem této doby bylo ořechové dřevo, ale také hruška, cypřiš, javor a jedle. Renesanční nábytek vynikal živostí a úžasnou řezbářskou výzdobou, zlacením a malováním. V obytných prostorách se nádnerné malby dostaly i na dřevěné stropy, které dnes památkáři vzácně odhalují při rekonstrucích starých domů. Cím bohatěj ší byl majitel, tím zdobenější měl nejen nábytek, ale i stěny a stropy místností. V renesanci se objevily nové druhy nábytku, například casetone - zásuvková truhla, cassapanca - truhla s honosnou "lavicí, dále sekretář, psací skříň, kabinet, příborník, kredencové a skříňové stoly a další. Renesance dala základ nejen uměleckému truhlářství, ale také novým druhům nábytku pozdějších dob. O tom si však povíme příště. MARTIN PILNÝ

o půvabu motýlích křídel není třeba dlouho vyprávět. Každý ho zná a snad každý si zkusil, jak je neuvěřitelně křehký. Stači lehký dotyk a z duhových křidel zbude troska a trochu šedého prášku na prstech. Ve skutečnosti však nejde o prášek, ale o šupinky s velice složitou stavbou, kterou prozradí teprve elektronový rastrovací mikroskop. Jen díky složitému utváření šupinek, které připomínají krajkoví, mají motýlí křídla duhový lesk nebo sametový pel, jemuž se sotva co vyrovná. O podstatě toho jevu a o způsobu, jak se na jemňoučkých šupinkách lomí světelný paprsek, si povíme někdy příště. Dnes se jen podívejte, jak složitý a jemně tvarovaný je povrch motýlího křídla. Ty barevné "tašky", připomínajíci spravovanou střechu, to je detail křídla babočky pavího oka na obyčejném makrosnímku. Mikroskop při r ůzném zvětše ní ukáže uspořádáni šupin na křidle (1), jejich jemnou strukturu a charakteristické zakončeni (2) a konečně i ukotvení šupinky na tenké blance křídla (3). Ten obrázek sám stačí k pochopení, proč je krása motýlích křide l tak pomíjivá. Není však motýlí křídlo jako motýlí křídlo. Následující dva snímky ukazují jednoho z našich drobných motýlků, pernatušku (Alucita pentadactyla). Její křídla se spíše podobají peříčků m (odtud také název celé skupiny) a jen elektronový mikroskop prozradí, že i na t ěchto peříčkovítých křídlech jsou normální motýlí šupínky. -kh- Foto ing. L. Hauser Mikrofoto dr. Jan Kulich Na území, které před více než sto lety prozkoumával N. M. Prževalskíj. se dnes rozkládá několík významných přírodních rezervaci s neobyčejně cennýmí druhy rostlin í ŽívoČíchů. Na soutoku Ussuri a Amuru je to Bolše-Chechcirská rezerva- ce, založená v r. 1964, nedaleko jezera PŘ'íRODA Chanka jsou rezervace Suputinská a Kedrovaja paď, na pobřeží Japonského moře USSURIJSKÉHO Sudzuchinská a Síchote-Aliňská. V seriálu se objevilo jen několik málu zástupců zdejší zvířeny - tesařík Rosalia coele KRAJE stis, motýl Papilio maaki, kormorán velký, jeřáb japonský a kachnička mandarínská. Vedle medvěda hnědého, s nímž se Prževalskij utkal, zde žije i medvěd ušatý, tygr ussurijský, mohutni jeleni, kabar pižmový, rys, liška, sobol, kuna charsa, psi k mývalovitý, mnoho druhů hlodavců, netopýrů i hmyzožravců. Hnízdí zde nejméně 200 druhů ptáků a na tahu se zde objevuje dalších 150 druhů, v jezeře Chanka a okolních řekách žije losos tajmen, amurský síh, lenok, lipan severní, štika amurská, tolstolobik a mnoho dalších. Prževalskij zde objevil množství málo známých nebo vědě dosud neznámých druhů rostlin i žívočichů, mímo jiné i jedínou zdejší palmu, endemit Microbiota decussata, liány, staleté tisy, limby, arálie - vždyť jen v rezervaci Kedrovaja paď, kudy procházel, napočítali moderni botanici 815 druhů vyšších rostlin. -Ieh-

2. Dobrodružství na Ussuri v Chabarovce, dnešním Chabarovsku, se N. M. Prževalskij a jeho druh Jagunov zdrželi několik dní a pak vypluli, protí proudu řeky Ussuri, která se p rávě zde vlévá do Amuru. Na dolním toku této řeky byly ve vzdálenosti 10 až 25 km kozácké osa dy a tu a tam i vojenské stanice. Cílem výpravy bylo jezero Chanka, n e smírně bohaté na ryby i ptactvo, jehož výzkum zabral cestovatelům hodně ča s u. Odtud došli až do Vladivostoku a podél pobř e ží a údolím Tazuši a Lifu do kozácké stanice Busse. Na podzim roku 1869 expedice na Ussuri skončila. Prževalskij se vrátil do Petrohradu (dnešního Leningradu) a s sebou vezl herbá ř s dvěma tisici položkami náležejícími ke 300 druhům, 310 druhů pták ů, mnoho meteorologických pozorování, map a úda j ů o původn í ch obyvatelích Ussurijského kraje. I při vojenských povinnostech důkladně prozkoumal tuto oblast. Píší <Cl Helena Kholová a Karel Dunda, kreslí <Cl Milan Víšek 1987 2 Déčka (přílohy) časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců. Ročník 32 (1987-88). Adresa : ABC, DDMT, Radlická 61, 15002 Praha 5-Radlice.

platí pro jíné typy hnědých medvědů. Například hímálajský medvěd hnědý (U. a. pruinosus) může být velmi světlý i velmí tmavý. Proměnlívým zbarvením vyniká i baribal. který bývá obyčejně černý, má však i formu skořicovou (U. americanus cinnamonum) a stříbřitou (U. a. emmonsii). Kromě základniho zbarveni se mění í kresby, které bývají na hlavě a na hrudi. Bývají bílé, žluté až oranžové a jejich tvar i velikost jsou snad u každého jedince jiné. Dokonce docházi i ke k změnám bě- ' hem života jedince - náš medvěd mívá v mládí bílý "límeček " rozmanítého tvaru. U některých zvířat přetrvává bílá skvrna i v dospělosti. Přes tu velkou proměnlívost jsou právě barevné skvrny spolehli' výmí pomocníky pji určování živých medvědů. Bařibala, medvěda malajského a pyskatého poznáme podle světle zbarvené tlamy, medvěda brýlatého podle kresby v.oblíčeji, medvěd pyskatý, malaj- ' ský i ušatý mají na hrudi bilou nebo žlutou, nejčas~ěji podkovovitou skvrnu. '. Sedm. druh~ medvědů se navzájem ve-, lice liší, osud však mají v mnohém společný. A6kolí jsou (až na medvěda ledního) všežráví a člověku v zásadě ' neškodí, byli vždy pronásledováni..ani ne tak z důvodů tl'ospodářských, ale pro trofej - dekorativní kožešinu a dlouho i pro zuby' a drápy, z nichž se stávala ózdoba marnivého lovce. Zabít medvěda, to byla ode-. dávna touha všech lovců a nejeden i dnes rád zaplatí nemaldu sumu, aby si mohl na huňatého krále lesů vystřelit.,areály všech druhů medvědů se však zmen'šuj~ a patrně zmenšovat 'nepřesta' nou i z jiného důvodu. Ač se medvěd dovede přizpůsobit nejrůznějším okolnostem a zvykne si i na člověka, přece jen pot~ebl,lje klidná místa ke spánku a k přezimování, dostatek' pestré potravy" a hlavně pro'stor, kde by se jeho zájmy nestřetávaly se zájmy člověka. V hustě zalidněné nebo silnému rekreačnímu tla- Medvěd uiatý ku vystavené krajině se zvyky medvědů mění. Už nejsou plaší, drze vylupují včelíny, škodí na domácích zvířatech, slídí kolem tábořišť i a obydlí a dřív nebo později dojde ke střetu, Obyčejně platí medvěd životem, jen v chráněných územích je lapen a odvezen do vzdálených neobydlených končin. V Evropě byl medvěd na území mnoha států (i v Čechách a na Moravě) doslova vybit. Nepatrné pozůstatky živoří na Pyrenejském poloostrově, v Itálii v Abruzzách a tu a tam se objevují snahy obnovit královskou zvěř i na francouzské straně Pyrenejí nebo ve Skandinávíi. Poměrně sílné stavy medvědů dosud existují na Slovensku, v Polsku, v balkánských státech (velmocí v tomto směru je Rumun- ' skol a v SSSR. Ač má Sovětský svaz ve Starém světě nejvíc medvědů, přesto se dosta!í i do Červené knihy SSSR, a to některé zvlášť ohrožené subspecie. Vzácně se ' hnědí medvědi objevují í na území Mongolska. Severní Amerika vypadá zdánlivě jako medvědi ráj, Kanada a Aljaška mají pro huňáče ideální podmínky a také vysoké stavy těchto zvířat. Jinak je tomu v USA. Tam byl medvěd hnědý, zejména obávaný grizzly, na mnoha místech vyhuben a dostatek medvědů je jen v národních parcích. Jenže právě zde mají ochranáři mnoho starosti s medvědy i s návštěvníky. A tak zde probíhá intenzívní výzkum medvědích zvyků dokonce i za pomoci speciálních družic, které sledují medvědí vysílačky na neschůdném území a snímkují nedostupné terény. Předmětem stejně intenzívního výzkumu je i medvěd lední, dnes přísně Chráněný na územi SSSR, Kanady a Aljašky. Nemenší pozornost se věnuje i baribalovi - znáte ho spíš pod indiánským jménem muskva, jenž je menší a pohyblivější a v krajích s hustším osídlenim způ sobuje problémy, pro které obyvatelé žádají jeho hlavu, leč vzdor tomu, že nepatří mezi druhy ohrožené, má i on zaručenu účinnou ochranu. Medvěd ušatý je zatím zabezpečen nepřístupnými terény své domoviny. leč v okrajových územích je i on přísně chráněn a najdeme ho v několika červených knihách, např, v sovětské (v SSSR žije v Přimoří), v mongolské aj. Nově zřizované rezervace v Cíně poskytuji ochranu i jemu. Hůř jsou na tom tropičtí medvědi - jejich životní prostředí valem mizí a přeměňuje se v pole a plantáže, Jim patrně zbude jen útočiště v rezervacích. A pokud jde o medvěda brýlatého, ten byl vždy poměrně vzácný, Dnes ho rozvíjející se hospodářstvi jihoamerických států, likvidace horských lesů a výstavba komunikaci zatlačují do stále nevýhodnějších stanovišť. I tento zajímavý medvídek potřebuje přísnou ochranu a území, kde by mohl v klidu žit. Sedm druhů medvědů zatím ještě obývá naši Zemi: Někteří mají vyhlídky na přežití dobré, někteři dokonce výborné, jini však nemají zaručenou účinnou ochranu a patrně ještě z mnoha oblastí vymizejí. My se za hospodaření s největší evropskou šelmou stydět nemusíme. Pomineme-Ii hříchy předků, kteří vyhubili medvědy v českých zemích, jsme na tom výborně. Naši medvědi se soustřeďují hlavně ve Středoslovenském kraji, menši část žije v krají Východoslovenském. Dohromady' jích je 699. Podle sčítání k 31. 3. 1986 bylo ve Středoslovenském kraji 604 medvědů (78 ve vyhrazených honítbách, 177 ve státních a 349 v revírech mysliveckých sdružení) a na východním Slovensku 95 (33 kusy ve vyhrazených a 43 ve státních honítbách, a 19 u mysliveckých sdružení). To už je stav tak vyrovnaný, že si m'ůžeme dovolit každoročně zhruba 30 kusů odlovit. loni to bylo 36 jedinců. Přirozená reprodukce tento úbytek snadno nahradí, takže se o budoucnost slovenských medvědů opravdu nemusíme bát. Foto ing. L. Hauser a ing. J. Cibulka vok- 17

Za vichřice do klubu fair play Závěr rybářskě sezóny byl na dohled, jenže počasí se natolik pobláznilo, že rybáři konec sezóny málem považovali za konec veškerěho rybaření. Teplotní výkyvy uvedly do pohybu masy vzduchu a vítr proháněl po obloze stáda mračen jako šílený pastýř. Řeka už nevěděla, čí je, co chvíli ji bičoval zběsilý liják, vzápětí se na ni výsměšně usmálo sinavě světlo probleskující mezi mraky. Voda se zkalila a Davíd věděl, že se štikami už nemůže počítat. Několik jich v tě to sezóně ulovíl, většinou malých; a - teď rozmýšlel, kam se vypravit, aby se pokusil uskutečnit svůj záměr - ulovit stou rybu těto sezóny. Byla to jeho první sezóna, kdy mohl lovit ryby samostatně, ještě vloni směl s pruty k vodě pouze za doprovodu osoby starší osmnácti let. Nemohl se své, tak rázem nabyté volnosti nabažit a každou volnou chvíli trávil u vody. A teď ke konci sezóny zjistil, že mu do rovné stovky letos ulovených ryb chybějí pouhé tři kusy. Umínil si, že ve své první samostatné sezóně musí té bájné stovky dosáhnout, značně by posílil svoje rybářské sebevědomí, během roku poměrně často otřásané. Mělo to pro něj stejný význam jako pro fotbalistu vstřelení stého gólu, jímž se otvírají dveře do klubu kanonýrů. I on chtěl být členem podobného, byť pomyslného klubu stovkařů. Za uskutečněním svého cíle se vypravil k Lužnici, aby se v ůseku mezi jezem Pokorného mlýna a jezem Na papírně pokusil ulovit tlouště. Ti se ještě tu a tam dali zahlédnout při hladině, pár se jich zkrátka nenechalo náladovým počasím znechutit a sbírali si dál potravu plovoucí těsně pod hladinou, jako by se nechumelilo. Kromě toho výprava za tloušti zaváděla Davida do míst, kde svou první samostatnou sezónu zahajoval. Bylo to brzy zjara, kdy ryba, zvolna se probouzející k plnému životu, přijímá potravu jen sporadicky a nutí rybáře, aby obcházel břehy s prutem seřízeným k lovu na plavanou a vyhledával tišiny, ozve-li se alespoň ojedinělý záběr. David vzpomínal na první záběr, na to, jak jej propásl, protože sotva znatelné vychýlení splávku JAROSLAV SV ADLENA považoval za dílo proudu, a než si uvědomil, že tam dole je ryba, bylo pozdě. Vzpomínal na první letošní rybu, kterou každý rybář pouští na svobodu, aby si naklonil svatého Petra, patrona rybářů. David jako první ulovil krásnou plotici, určitě největší, jakou kdy chytil, a chvíli se rozmýšlel, než ji pustil zpět do vody; ale nelitoval toho, protože svatý Petr mu pak během roku neodepřel spoustu krásných ůlovků. Vzpomínal i na to, jak tenkrát při jeho prvním samostatném lovu pršelo, vlasec se lepil k prutu, nohy v holínkách klouzaly po blátivém břehu a po kamenech. Déšť ne zadržitelně prosakoval až k tě-. lu. Nic z toho rybáři nevadilo, protože to nevnímal. Ztrácel pojem o čase, pouze si nejasně uvědomoval, že čas u vody probíhá v jiných dimenzích. Zase tedy míjí zeď Pokorného mlýna a rozevírá se před ním údolí se strmými stráněmi. Po levé straně probleskuje hladina řeky a nutí Davida udělat předpisové vlevo hleď, přestože zdaleka ještě nebyl na vojně. Všechno je tu známé, a přece jiné, především k Davidovu zděšení není při hladině ke spatření ani jeden tloušť. Je ráno, ale po hladině už se prohánějí šipky nevyzpytatelných nárazů větru, který nevěstí nic dobrého. Z malé zásoby růžových žížalek, které vůbec nebyly fit, vybral rybář tu nejčerstvější, nastražil ji na udici a nahodil v první tišině, kde se dali tloušti očekávat. Ti bohužel nebyli ani v další tišině, ani v proudu. Vítr se zatím mění ve vichr, úpí v korunách stromů, za rybářovými zády poděšeně sténá les a po hladině se všemi směry rozbíhá neklid rozháraného povětří strhávajícího udici, která chvílemi vlaje ve vzduchu rovnoběžně s hladinou a místo rybám nabízí nástrahu ptákům bouřňákům. Kolem deváté hodiny se snáší divoká sprška, David ji přečká v provizorním rybářském přístěnku a zuby mu střídavě drkotají zimou a skřípou vztekem nad zmarněným lovem. Sbohem, zelená kravato klubu kanonýrů, loučí se se svým snem, letos už mi předseda klubu kravatu na krk neuváže. Déšť se přehnal, a že se vítr zmírnil, to si David spíše vsugeroval. Žížalky zaměnil za kostičku chleba a tvrdošíjně nahazoval udici v další bůhví už kolikáté tišině. Voda se po dešti trochu přikalila. Splávek se vesele koupe na vlnkách; náhle bez jakéhokoliv varování prudce mizí pod hladinou. Rybář zasekává a už se hladina čeří nesmlouvavým bojem. Je to tloušť! Pěkný kousek. Jen aby se nevyprostil, strachuje se rybář a možná zbytečně dlouho vodí rybu při hladině, než ji navádí nad podběrák a pak vítězoslavně vyzdvihuje z vody. Ještě dva, povzbuzuje se div ne nahlas a slastně přivírá oči, aby ve vídinách, byť dosud mlhavých, spatřil předsedu klubu stovkařů, jak slavnostním krokem kráčí k němu a přes napjaté paže mu visí zelená kravata se znakem klubu. Vítr chvílemi přímo rve prut z rukou. Ve stráni se s rachotem zřítil strom. Povětřím poletují ulámané větvičky. Hrozivý kužel větrného víru se ozdobil vyrvanou prstí. David přešel na jiný post, do závětří strmé stráně, kam větrné nárazy pouze znaveně uléhají, když předtím odevzdaly většinu své energie v korunách stromů. Kdyby to neviděl na vlastní oči, sotva by někdy uvěřil, že smrky a borovice jsou tak pružné a mohou se ohýbat téměř do oblouku jako kvalitní rybářský prut. Znovu nastražil na háček růžovou žížalku a s napětím sledoval, ozve-li se další tloušť. Od prvního záběru již uběhlo mnoho času a David se obával, že štěstěna se na něj už neusměje. Usmála se, jenže jen na chvilku. Davidovi připadalo, že se splávkem není cosi v pořádku, částečně tedy zasekl a částečně povytáhl vlasec v domnění, že stejně jako o záběr může

jít spise o vázku či o ponoření splávku vodním vírem. V následujícím okamžiku ožil, protože na udici vězela ryba. V okamžiku, kdy ji spatřil, se z udice vyprostila. Zoufale obrátil oči v sloup a nastražil další žížalku. Zanedlouho se splávek opět váhavě vychýlil, David zasekl rázněji a po krátkém boji zdolal druhého tlouště, tentokrát menšího. Míru však spolehlivě měl, proto ho přidal k tomu prvnímu. Protože při hladině dosud žádné tlouště nespatřil, usoudil, že se ukrývají v hloubce, a povytáhl na vlasci splávek, aby se nástraha dostala hlouběji. Zbývá ulovit jednu jedinou rybu a David si je téměř jist konečným úspěchem. Jeho lovecké vzrušení dostupuje vrcholu, nabývá na svébytnosti, osamostatňuje se a jako by už nepatřilo k jeho osobě. Rybář se ocitá ve ztuhlém sloupci času a uvědomuje si všechno to, co už je pak v normálně ubíhajícím času nesdělitelné.,.a je to tady," vydechl nahlas, Když se splávek dvakrát škubavě potopil a David po záseku ucítil silný tah ryby. "To bude tloušť jako poleno," pomyslel si, ale spíš to řekl zase nahlas, protože dobře věděl, že ši:roko daleko není v takovém ne čase ani živáčka; takže si mohl podle libosti dopřávat úlevné samomluvy. Když se ryba vymrštila nad hladinu, podivil se jejímu zvláštnímu zbarvení. Ani způsob boje nepřipomínal tlouště. Co jen je to za rybu? Rezolutně určoval pravidla zápasu a ještě jednou přivedl již znavenou rybu ' k hladině. Vždyť je to pstruh! A Davidovo rybářské srdce se zatetelilo štěstím, protože lepší stý ůlovek si nemohl přát. Teď s ním honem z vody ven, aby se k':r'7.i',n,fl: ' sen stal skutečností.,, ~~:(.~,;'\!II.;;J!.~ Kde se tady takový pstrch vzaí?...;.;.;:.. Nejspíš připlul s velkou vodou odkudsi ze pstruhových přítoků na horním toku. David nedočkavě navedl rybu nad podběrák, ale pstruh nehodlal prodat svou kůži lacino, se zbytky posledních sil se znovu pustil do boje o život. Pstruhův protivník náporu ůspěšně čelil a napodruhé už se mu rybu podebrat podařilo. Pstruh se v síťce podběráku třpytil jako klenot a David se na něj nemohl vynadívat. Nebylo di-. vu, vždyť to byl jeho první pstruh. Ve vzdálených pstruhových revírech nikdy nelovil a v Lužnici jsou takové ůlovky opravdu jen dílem šťastné náhody. Protože pstruhové revíry nenavštěvoval, už mu vymizely z paměti podrobnosti o podmínkách lovu v těchto revírech. Podle červených teček poznal, že ulovil pstruha obecného, a náhle si s ůlekem uvědomil, že jeden ze dvou druhů pstruhů je touto dobou již hájený. Ale který? Doufal, že jím není pstruh obecný, nýbrž ten druhý, duhový. Vnořil podběrák se pstruhem do vody, aby si ryba mohla hovět ve svém živlu a přitom nehrozilo ne" bezpečí, že upláchne; rukojeť podběráku zatěžkal kamenem. Pak třesoucíma se rukama vyhledal v batohu pouzdro s doklady a s brožurkou rybářského řádu. Nalistoval příslušnou stránku a přečetl si, že hájený je právě pstruh obecný. Zklamaně sešitek zaklapl. To má svou stou rybu pustit zpět? Má se vzdát vytouženého vstupu do klubu stovkařů? Má se prokřehlý zimou, v pokročilé ho- dině, kdy už stejně musí co nejdřív končit, s mizivou nadějí znovu plahočit za stým úlovkem? Pátravě se rozhlédl kolem sebe. Samozřejmě nikde nikdo. Co kdyby si pstruha nechal? Vždyť nikdo nic nepozná. Nakonec, pstruh jako pstruh... A co když doba hájení platí jenom pro vody pstruhové? Dobře věděl, že taková výjimka neexistuje, a pokušení ponechat si pstruha mu náhle začalo připadat jako hanebné. Přistoupil k podběráku a pootočil jeho rukojetí. Pstruh na okamžik nevěřícně setrval v síťce nakloněného podběráku, pak bleskově vystřelil do volné vody a zmizel v tůni. Místo trpkosti pocítil úlevu. Byl rád, že to dokázal a že to má za sebou. Ještě několikrát zkusil s oběma nástrahami štěstí v tišinách i v mírném proudu, záběru se však nedočkal. Složil prut a vydal se po ůzké stezce zpět. Tušil, že mu počasí v nejbližších dnech znemožní lovit nadobro. Se vstupem do vybájeného klubu stovkařů sotvá už může počítat. V jeho mysli se znovu uhnízdilo rozčarování, které mu nedovolilo uvědomit si, že před několika okamžiky vyplnil přihlášku do stejně významného, ne-li významnějšího klubu, do klubu fair play. Vítr téměř ustal a ůdolím se ' opět nesl nikdy nedokončený zurčivý proslov řeky Lužnice. Stezku pokrývaly úlomky větviček a zeleně borové šišky. Vichřicí pocuchané borovice voněly pryskyřičným ozónem. Kresba L. Junger

A-A 28 25 24 15 11 20 21 2 It---- -. - _. -t-f-~ 20

Z6DÁNO PR@ TECHNIKY JISI<RA EX 500 Model lodě, který jsme pro vás připravili, je vhodný pro rekreační ježdění i k SOlltěžím v nové žákovské kategorii EX 500. Je stavebně i materiálově nenáročný, a je-ii správně postaven, výborně udržuje směr jízdy. Motorovou jednotku tvoří so-. větský modelářský.motorek s lodní vrtulí, t který se u nás běžně prodává. Stavební návod: Z překližky tloušťky 3-4 mm vyřežete žebra 1 až 5a ostrým nožem začistíte zářezy pro lišty. Zrcadlo O a příď 6 vytvarujete z dřevěného hranolu (hodí se balza, lípa, olše, smrk). Kostru trupu budete stavět dnem vzhůru. Nejprve však ohnete palubní vazníky 7 (lišta 3 x 5 mm), které tvoří půdorysný obrys paluby. Vazníky položíte na pracovní desku s výkresem a zajistíte je modelářskýmí špendlíky. Stejným způsobem upevníte i lišty manipulačního otvoru 11 (3 x 3 mm). K lištám přilepíte zrcadlo O a postupně í žebra 1 až 5. Ke zpevnění jednotlivých spojů zhotovíte trojúhelníkové výztuhy 12 a přilepíte je k lištám i žebrům. Samostatně zhotovíte kýlové lišty 9 a 10, které v místech mezi žebry 1 a 2 zesílíte lištami 3 x 5 a v místě, kudy bude procházet lodní hřídel, vytvarujete zářezy pro trubku. Takto upravené kýlové lišty vlepíte do výřezu v žebrech a zrcadle. Pozor, nesmíte ale zapomenout na dvoumilimetrovou mezeru, do které později zasadíte kýl 17! Kostru trupu dokončíte připevněním outorových lišt 8 (3 x 5 mm) a přidě 6. Po zaschnutí lepidla sejmete kostru trupu z pracovní desky a přebrousíte ji brusným papírem. V této fázi stavby trup potáhnete překližkou tloušťky 0,8 mm. Postupovat budete tak, že ustříhnete proužek balicího papíru, přiložíte jej podél kostry trupu, prstem přejedete po vnějších hranách a vytlačený obrys vystřihnete. Získáte tak šablonu, pomocí které vyříznete překližkové bočnice. Stejným způsobem zhotovíte i obě poloviny dna. Dnem také začnete kostru trupu potahovat. Na lišty a žebra.nanesete lepidlo, přil o žíte překližku a pojistíte ji kolíčky na prádlo. Pozor, mezera 2 mm musí být stále zachována! Jakmile lepidlo zaschne, vybrousíte případný p~esah obou polovin dna a stejným způsobem připevníte bočnice.. Do drážky ve spodní čá s ti trupu nasunete a za lepíte klín 18, který získáte odříznutím vrchní části kýlu. Kýl 17 je zhotoven z ocelového plechu tloušťky 1,5 mm, přičemž otvory v horní části kýlu jsou technologické a slouží k lepšímu spojení kýlu s trupem. Do vnitřku trupu vložíte hranoly 20 (jsou zhotoveny z měkkého dřeva rozměru 10 x 25 x 25 mm) a přilepíte je k zrcadlu. Hranoly slouží jako držáky kormidel, a proto do nich př e d zalepením uděláte drážku st e jně jako do dna. Kormidla 21 zhotovíte z tenkého pozinkovaného plechu tlo u šťky 0,3 až 0,5 mm. Nyní odšroubujete z pohonné jednotky 19 lodní vrtulku a motorek s hřídelkou nasunete do lodi. Pozor, hřídelka musí být vysunuta ze dna podle výkresu! Hřídelku dokonale zalepíte a spodní část trupu uzavřete přilepením kýlu 17. Po vytvrzení lepidla prolakujete vnitřek trupu čirým syntetickým lakem. Následuje paluba 16. Vyřiznete ji z překližky tloušťky 0,8 mm, nesmite však zapomenout na manipulační otvor k obsluze motorku a baterií. Palubu přelakujete z vnitřní strany čirým lakem a přilepíte ji k trupu. Manipulační otvor zakryjete odnímacím krytem, který je opět zhotoven z překližky a lišt podle výkresu. Na něm je také znázorněno olemování okraje otvoru, které slouží k ustavení krytu. Kryt dokončite přilepením "bubliny" z čirého plastiku (výrobek Modela č.4112). avšak doporučujeme vám nejprve kabinu vybavit figurínou pilota, přístrojovým panelem a podobně. Kryt kabiny pojistíte rámečkem 24, který vy řežete z pře k ližky tloušťky 0,8-1 mm. Tím je trup hotov. Několikrát jej přebrous í te brusným papirem a může te začít lakovat. Začnete syntetickým základem, který po zaschnutí přebrousíte, zatmelíte případné nerovnosti, přebrousíte, opět přelakujete základní barvou a znovu vybrousíte. Na takto p ř ipravený povrch nanesete konečnou barvu. Horní část modelu (až po čáru ponoru) natřete bílou barvou, spodek červeně. V obou případech použijete syntetický email. Pozor, paluba ale zůstane v barvě dřeva, a proto k její impregnaci použijete čirý lak. Po jeho zaschnutí přidáte palubní nástavby (vlajku s žerdí 29, záchranný kruh 30, poziční světla 34, 35 a světlomet 36). Na závěr provedete elektrickou instalaci. Do paluby připevníte vypínač 32, jeho kontakty spojíte s přívody elektromotorku a baterie 33 (použijete plochou baterii 4,5 V). Na lodní hřídel nasunete vrtulku a můžete motorovou jednotku prověřit. Otáčí-Ii, se vrtulka správným směrem, je vše v pořádku. V opačném případě "přepólujete" přívod k elektromotorku. Zajíždění modelu je velmi jednoduché. Loď položíte na vodní hladinu a zko[1trolujete, zda odpovídá ponor. Případným posunutím baterie loď vyvážíte, spustíte motor a plavidlo vypustíte na předem určený cíl. Souměrně postavený model jede rovně, uhýbá-ii však na některou stranu, vychýlíte opačně kormidla. Po prvni jízdě se přesvědčíte, zda do lodi neproniká voda, a můžete jezdit "naostro". Nakonec však jedna důležitá rada. Ten, kdo se ještě nenaučil plavat, ať raději nechodí k vodě sám, nýbrž s kamarádem, který plavat umí. Jan Horák Seznam nejdůležitějšího materiálu: lišty 3 x 3 mm délka 1 m... :... 1 ks lišta 3 x 5 mm délka 1 m............ 5 ks překližka tloušťka 0,8-300 x 600 mm................... 1 ks. překližka tloušťka 3-200 x 200 mm 1 ks ocelový plech tloušťky 1,5-45 x 450 mm......... 1 ks měkké prkénkol0'x 30 x 300 mm... 1 ks lodní motor s hřídelí a vrtulí........ 1 ks. páčkový vypínač................... 1 ks plochá baterie 4,5 V............ 1 ks souprava lepidla Epoxy 1200....... 1 ks kryt kabiny Modela............ 1 ks pozinkovaný plech tloušťky 0,3-40 x 80 mm............ 1 ks vod i č délky 1 m................ 1 ks syntetická základová barva syntetický tmel syntetický email bílý syntetický email červený brusný papír syntetický čirý lak 21

30 -ff 25~_ -.34-35._ ~~=====j >JISKRA < u' --r- - -- -~r-! - -1:7'1 I r-it6jf, ' 21 III J I/IT ~:~ ~ I111I._-_JJ -='0 29 ~ O ----- _==== I O _--=--=--==--=- -=-=--=-- - -- I _-=--= _ ~=-===--=--~-. =---=-~-~~- 1'---[11111- de~%n1=--i~111111 36 3 - --~ ~ ~ ---. --- ------ --- I I /--- 6 :30::;', rc=l~ L--. ~-. -.--- ----o JISKRA - EX 500, KONSTRUKCE: J. HORAK '-"'-"''i.- ( /' ---.1...-J- " --- ~ '------- ----

~ :

kouzelníka Čáryfuka niky, banky a pošty. Odborníci mluví o tzv. dokumentové telegrafii. OD PANTElEGRAFU KE GAZETĚ V době, kdy se u nás na cisařsko - královských poštách objevily poprvé vývěsky.. Potřebujete někam rychle doručit zprávu? Podejte u nás telegram!", pokoušel se italský abbé Giovanni Gaselli v carském Rusku přenášet po telegrafních linkách mezi Petrohradem a Moskvou obrázky. Bylo to však příliš složité a nespolehlivé. Elektrický kontakt na kyvadle pře j ížděl po obrázku překresleném nevodivým inkoustem na povrch kovového válečku. Postupně.. ř ádkoval" kresbu a pokaždé, když přejížděl přes vodivé spojení, vznikl elektrický sígnál. Ten putoval po telegrafním drátu k přijímací stanici. Tam muselo ve stejném rytmu kývat kyvadlo nad destičkou nalakovanou citlivou chemikálií. Jiskry kývajícího se kontaktu.. vypálily" do destičky negativ obrázku. Ten sice za moc nestál - ale princip telegrafování obrazů byl na světě! Do praxe se ovšem mohly prosadit až přístroje bez kyvadel, založené na fotoelektrickém principu, který se stal celoživotním dílem francouzského inženýra E. Belina. Jeho.. belinograf" pře - nesl roku 1907 první novinářské fotografie po podmořském kabelu z Evropy do Ameriky. Této službě řikáme dnes telefoto a slouží převážně tiskovým agenturám k dálkovému přenosu fotografií. V každých novinách dnes najdete několik telefot z Československé tiskové kanceláře. Meteorologové potřebovali na dálku Speciální telefax Hell Pressfax pře nese matrici novinové stránky za tři minuty! Právě p~ed sto pa pe sáti lety se zásluhou malíře Samuela Morseho proklubal na svět telegraf. Tak se lidé naučili na dálku přenášet písmenka, slova a celé telegrafické depeše. Necelých padesát let poté byl vynalezen telefon. Od té doby se lidé mohou navzájem domlouvat na líbovolnou vzdálenost. Zatím ještě málo rozšířeným videotelefonem se můžeme při rozhovoru na dálku i navzájem vidět. Můžeme si přát od telekomunikací ještě něco vic? Ano! Lidé si přece už dávno také dopisují a v obálkách si posílají třeba i fotografie, obrázky a různé dokumenty. Jenže když budu chtít spolužákovi ukázat, jak jsem vyřešíl domácí úkol z geometrie, nemohu se spokojit s čekáním, než můj dopis a poznámky doručí listonoš. Moderní elektronická pošta však dokáže i takový zázrak, jakým je vzájemné dopisování, kreslení, zasílání článků a fotografií. Přístroj. který ve spojení s telefonní stanicí dokáže přenášet obrázky, se j'menuje TE LEFAX a v poslední době dostal i sourozence, jemuž říkáme TELESKRIPT. Jeho prostřednictvím si můžeme s kýmkoliv, kdo má doma telefon, bez čekání dopisovat. Dříve než mohlo dojit k zavádění tak skvělé techniky až do bytu, poř í dily si takové spojení obchodní společnost i, pod- Vysílač faksimile : světelný zdroj na krokujícím snímači osvětluje v pruzích dokument položený na skleněnou desku. Paprsek po odražení dopadá na fotosnílhač CCD.ž';rovktl přenášet synoptícké mapy. Proto jsou hlavní meteorologické stanice světa vyzbrojeny přístroji (např. Hellfax nebo Ladoga). které ze signálů vysílaných obvykle na dlouhých radiovlnách tisknou na pás papíru přehled meteorologické situace v okolí konti nentu. V poslední době po speciálních linkách i přes družice přenášejí ústřední redakce celé novinové stránky v podobě matric do vzdálených měst, aby tam z nich mohli na místě tisknout noviny, protože jejich tisk v hlavním městě a rozvážení vlaky či letadly již neumožňuje zařazení aktuálních zpráv. Sovětskými přís!roji Gazeta-2 se dnes přenášejí matrice Rudého práva, Práce a Ceskoslovenského sportu z Prahy do Brna a Ostravy, bratislavská Pravda zase putuje do tiskáren v Žilině a v Košicích a podobné je to i s denikem Mladá fronta. Podniky a organizaée jsou už dávno propojeny samostatnou dálnopisnou sítí, která má u nás 12 tisíc stanic. Navzájem mo-

hou navázat spojení a při psaní na klávesnici odesilatele píše zároveň elektrický psací stroj přijímací stanice, třeba na druhém konci republiky. Připravuje se dokonce "inteligenrní" dálnopis - tzv. TELETEXT, který píše malá i velká pismenka a má k dispozici všechny symboly a znaménka, takže obchod ni dopis přenese za několik sekund kamkoli do světa. ' ' Moderni doba však vyžaduje přenášet na dálku i mapy, výkresy, náčrty... Geologové daleko od své základny potřebují např. speciální mapu z ústředí. Montéři v zahraničí potřebují okamžitě ' vykres součástky, která se poškodila. Takovou službu nabízí TE- LEFAX!. CO JE,TO FAKSIMILE? '.. Je to věrně přenesený plánek, výkres nebo dápis, mapa, potvrzení nebo účet. Toto nezvyklé slovo prý vzniklo z latinského "fac simile", čili "dělej podobné". Dá telefaxu vložíme dokumel)t. Nad kres~o, 4 přejiždí a i,řádkuje:~ ' hlavice. Její světelný paprsek osvětluje dokume'rit a citlivý fotosnímač snímá jeho odraz. Ten je největší 0<;1 bílé plochy a slabší od čar. Elektrický signál m!,!sí být důmyslně zakódován a vysílá se po telefonním vedení' nebo i rádiem přes družici k přijímací stanici. A tam na speciální papír se [lěkolika odlišnými pripcipy tiskne věrná kopie obrázku. ',," i..., '-.'. - Ustarych typ~ tzv ~ první skupiny tr~á přénos stránky'kancélářského formátu 6 minut, u dnel> nejrozšířenějšich telefaxů asi 3 minuty. Využitím digitálniho přenosu a kódováni se tato doba, za kterouuživatel plati, zkracuje pod jednu mi'nutu! V několika zemích již poštovní správy zavedly_veřejnou službu telefaxu, která dostala název bureaufax. U nás bude zavedena. na vybraných po,štách na konci této pětiletky. Za příslušný poplatek podáte u přepážky dopis, plánek nebo obrázek do formátu A4 a pošta jej odvysílá nejbližší stanicí v blízkosti adresáta. Tam vytištěnou k,opii doruči jako telegram. S rozvojem telef.onni sitě a elektronických ústředen se však otevřela cesta i:k domácímu telefaxú, ktérý pošty pronajímaji k trvalému uživání. -, V zahraničí již funguje víc než milión domácích a kancelářských telefaxů '. Bez ohledu na to, zda jde o výrobek italské firmy Olivetti, britský Telecopierer nebo americký,,3m ", je postup účastníků při posílání obrázků shodný. Nejdřive je třéba adresáta zavolat telefonem. Po spoíeni položí oba účastníci mikrotelefony (tak se správně říká sluchátku) do prolisu skřině telefaxu, který stojí vedle telefonního přístroje. Do štěrbiny skříňky vložíte dokument. Elektronicky řízený sní mač řádkuje nad dokumentem a kmitočtově nebo amplitudově modulované signály vysílá akusticky do mikrotelefonu. Tak se signál dostane po telefonním spoji do telefaxtf volaného. Využitím termického nebo elektrostatického principu asi za tři minuty u adresáta vyběhne ze skříňky papír s přesnou kopií dokumentu! Pro kontrolu je na něm vytištěn i začátek a konec přenosu a telefonní čislo volajícího i volaného. I, VZÁJEMNÉ DOPISOVÁNí. Zvláštní "odrůdou" telefaxů Le systém pro přímý přenos psa-, né nebo kreslené zprávy. Zrodil se z potřeby zemí, kde se používá kreslené písmo s tisíci znaky. To nedokáže žádný telegraf nebo dálnopis přenášet. Japonští spojaři vyvinuli kreslicí elektronickou " desku "~ která dokáže, píšete-ii na ni elektronickým perem na konci ohebného kablíku nebo i jen obyčejnou kuličkovou tužkou, rozložit pohyb vaši ruky do dvou souřadnic. Tento "čárymáryfuk" pak signály souřadnic vysílá v pásmu 30Q Hz vyděleném v normálním telefonnim kanálu za ce'nu sotva znatelného zhoršeni slyšitelnosti. Přijímaci přistroj tahy vaší ruky - a tedy i písmo - zobrazí na displeji s 'tekutými krystaly. Japonské pošty již zavedly experimentálně tuto službu pod ná-. zvem Teleskript a v NSR se na výrobu poměrně levnýctí přístrojů chystá firma SEL. K tomu, abychom si mohli dopisovat po telefonu, pomáhat si při řešení domácích úkolů nebo i na dálku hrát různé společenské hry, je ovšem zapotřebí nejprve zdokonalit spojovou síť a přejít k celostátní digitální síti integrovaných služeb, která je ovšem zatím jen ve výhlédovém plánu našich spojů'. Foto archív autora Ing. Jan Tůma Prototyp t~leskriptu SEL S kreslicí deskou, 'elektrickým perem a s plochou obrazovk,?u. Na ní účastníci rozhovoru sledují přenášený. obraz. Po sejmutí psací desky teleskriptu vidíme, že přístroj je osazen mikroprocesorem a devíti integrovanými obvody Přenosný teleskript do aktovky nám v budoucnu umožní připojit se ke kterémukoliv telefonu a odesílat tak obrazové zprávy z cest Kresba Z. Kocourková

A~ECEDA šik VNÝCH DEVČAT,JEŠTĚ.JEDNOU SVETR (tentokrát pro kluky i děvčata) Ručně pletené svetry jsou stále oblíbenější a stávají se pomalu mó?ní~ hit~m. Děvčata, která je~tě plést neumějí, se také dočkají; ale pro ~~, ktera uz zvl~dla alespoň základy, přínášíme stříh a návod, aby si ještě před pnchodem podzimu stačila takový zcela jednoduchý svetr uplést. Střih je přibližně na velikost 12-14Iet. Pletete na jehlicích č. 3,5 nebo 4. Celý svetr je p letený hladce, vzor na něm tvoří oka upletená obrace. Dolní okraj, lemy rukávu a výstřihu jsou pleteny patentem. Postup práce: Nejprve si upleťte vzorek, abyste si mohly spočítat, na kolik ok ~"""'-4S musíte začít. Po upletení pružného lemu upleťte jednu řadu pouze hladce a teprve potom začněte plést vzor. Šipka na náčrtku vzorečku označuje střed předního či zadního dílu. Vzor se na všech d í lech stále opakuje. Jednotlivé díly po dokončení sháčkujte nebo sešijte. -abr- BlBl RADí Ahoj Radku, myslím, že nejsi sám, kdo má podobné problémy. Příčíny jsou různé. Závísí přírozeně nejvíce na povahových vlastnostech rodičů a na jejich vyspělosti. Někteří rodíče jsou velmi tolerantní a dovolí svým dětem téměř všechno, jíní jim naopak nedovolí nic. Mnohdy to ani není závíslé na dětech. "Tolerantní" rodíče třeba vůbec nemusí být tolerantní. pouze nemají na své dětí dostatek času, nebo mají jiné zájmy, nebo... Stejně na škodu je však i přílišná péče a úzkostlívost rodičů, kteří naopak nenechají své potomky ani ukrojit krajíc chleba. aby se nepořezalí. Správný přístup by tedy měl být takový. že by rodíče mělí odhadnout, jak jsou jejich děti zručné a šíkovné, ukázněné a samostatné, jaké mají schopnosti duševní a možností fyzícké a psychické. jak jsou na tom zdravotně apod., a podle toho jim potom dávat větší čí menší volnost. ale také úkoly a pracovní vytížení. Z tvého dopisu ovšem nemohu poznat, jaké jsou příčiny a motivace toho, jak s tebou tvoji rodiče jednají. Představuji si, že jsi jedináček (alespoň se o žádném sourozenci nezmiňuješ), a v těchto případech mívají rodiče často sklon k přehnané úzkostlivostí. Do toho bych zahrnula třeba i to, že tě nechtějí pustít na tábor. (Za předpokladu. že je k zákazu nevedl například tvůj zdravotní stav.) Na druhou stranu ale nemohu posoudit, proč ti zakázali třeba kino. Mohl to být okamžitý po- 26 pud. třeba měli špatnou náladu, něco se jim nedařilo, ale zrovna tak dobře sis to mohl zavinit sám. Možná jsi ten den přinesl ze školy špatnou známku nebo jsi nesplnil některou ze svých povinností doma apod. To opravdu nevím. O sobě se totiž ve svém dopise moc nešíříš. Zkus se tedy v první řadě zamyslet, zda alespoň část viny není na tobě, zda se v některých momentech opravdu nechováš jako sedmiletý kluk. Budeš-Ii se chovat jako ukázněný. rozumný kluk, schopný i samostatné práce. na kterého se mohou rodiče kdykoliv spolehnout, určitě s tebou začnou jednat přiměřeně tvému věku. V případě, že takový jsi, a přesto jsou tvoji rodiče tak přehnaně úzkostliví. ti ovšem v tuto chvíli není pomocí. Zbývá ti jediné. zachovat se skutečně jako rozumný skoro dospělý muž, zatnout zuby a říct si, že to těch pár let ještě musíš vydržet. Všichni rodiče se o svoje děti bojí a jejich péči a starostlivost, třebaže někdy až nežádoucí. jim nelze mít za zlé. Určitě to s tebou nemyslí špatně a chtějí pro tebe jen to nejlepší. Ahoj. Bibi. KRE.JČOVSKÉ MINIMUM Záhyby ~. if I I I I ~ I ~, W ~ Záhyby na sukních (jejich umístění, množství, hloubka zašití apod.) se řídí módou. Vždy by však měly mít hezký vzhled a při nošení oděvu by měly dobře držet. Proto je vhodné, aby střed záhybu šel u tkaniny "po niti". U kostkovaných materiálů a u proužků musíme navíc dbát i na návaznost vzoru. U materiálů střižef 1\,""- I I. I ných šikmo je třeba dávat pozor, abychom záhyby při žehlení nevytáhly. Záhyb prostehujeme vždy celý - to znamená i tam, kde nebude zašitý. látku si přitom položíme na rovnou plochu - nejlépe na stůl - a stehujeme od spodního okraje sukně směrem nahoru. Záhyby sešíváme vždy těsně vedle stehování, shora dolů až do určené délky záhybu. V hloubce sešití záhyb ukončíme obloučkem přes šířku záhybu, aby se tak snadno nevytrhl (obr. 1). Při jiném, méně vhodném způsobu zakončení záhybu se konec strojového šití podloží asi 2 cm dlouhým kouskem začisťovací stužky a konec strojového šití prošijeme přes dva stehy zpět a ušijeme uzávěrku (obr. 2). Podobně sešíváme í protizáhyb. Po ušití záhyby pečlivě sežehlíme a teprve :potom vytáhneme pomocné stehování. -hf-

OZDOBNA. síť Někdy se stane, že potřebujete opticky oddělit dva prostory, ale tak, aby jim dělící stěna neubírala světlo. Řeší se to ne JrůzneJslml způsoby: od všelijakých ozdobných dřevěných či kovových mřížek až po květinové stěny. Vyhovujícím řešením pak jsou i různé řídké závěsy: háčkované, pletené, z korálků nebo řídkých průhledných tkanin. Dekorativní a netradiční závěs si pak můžete vyrobit i z nejrůznějšich šňůrek a provázků. Tento způsob je vhodnější spíš pro menší přepažení; abyste podobným způsobem dělili celou místnost, na to byste potřebovali spíš lana a rybářskou síť. Jako materiál vám poslouží nejrůznější šňůry, kroucené i pletené, od konopného šviha dla přes prádelní (bavlněné) šňůry až po konzolové či barevné kroucené šňůrky z galanterie. Použít můžete pro zpestření i zlaté či stříbrné vánoční řetězy nebo navlečené korálky, opět nejlépe dřevěné. Celá siť by měla působit spíš přírodním dojmem, neměly by se v ní proto objevovat příliš nápadné materiály z umělých hmot a svítivé pestré barvy. Převládat by měly různé tóny béžové, hnědé, šedé... Postup práce je jednoduc.hý a jasný z obrázku. Všechny. provázky navažte na dřevěnou (osmirkovanou) tyčku, tu položte napříč např. mezi dvě opěradla židle, aby provázky splývaly dolů a nezamotávaly se vám, a můžete začít pracovat. Používáte ty nejjednoduší uzlíky - jednoduché očko a provlékat. Optickou "osu" celé sítě tvoří nejsilnější provázky, od nich proto začínejte, postupně přibírejte i ty tenčí, které tvoří výplň. -jil- Kuřeci stehna na paprikách Potřeby: 4 kuřecí stehna, 80 g anglické slaniny, 1 větší cibule, 3 stroužky česneku, sůl, sladká paprika, vegeta, 40 g másla, 3 čerstvé papriky. Anglickou slaninu nakráfíte na plátky, cibuli na kolečka a rozložíte na dno zapékací mísy. Na to dáte opraná kuřecí stehna, osolíte, posypete sladkou paprikou, vegetou, potřete prolisovaným česnekem a dáte do vyhřáté trouby na půl hodiny péci. Mezitím operete papriky, zbavíte jádřinců, nakrájíte na silnější proužky a přidáte i s máslem na stehna, zalijete několika lžicemi vody a ještě asi 20 minut zapečete. Jako přilohu podáváte brambory a zeleninový salát. Kuře po dobrovicku Potřeby : 1 středně velké kuře, 120 g másla nebo dukátu, 2 cibule, 250 g fazolových lusků, 200 g mrkve, 3 lžice kečupu, 70 g anglické slaniny, lžička hladké mouky, sůl, na špičku nože zázvoru. Na části másla nebo dukátu zpěnime cibuli, přidáte tři lžíce kečupu. Za stálého míchání chviličku podusíte a podlijete šálkem vody. Očištěné kuře rozčtvrtíte, prsa a stehna protáhnete slaninou, osolíte a opečete v troubě asi půl hodiny na zbývající části másla nebo dukátu. Na cibulový základ přidáte kolečka mrkve, očištěné nakrájené fazolové lusky, na špičku no~e zázvoru a lžičku hladké mouky. Tuto směs c;lusíte 20 minut, pak přidáte opečené porce kuřete, podle potřeby podlijete a ještě necháte chvíli podusit. Podáváte s dušenou rýží a švestkovým nebo meru~kovým kompotem. Ďábelské kuře Potřeby: 1 středně velké kuře, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 1 lžice sekané petrželové natě, sůl, pepř, půl lžičky mletého zázvoru, na špičku nože pálivé papriky, 2 lžíce oleje, 1 lžíce kečupu, máslo na vymazání zapékací mísy. Do misky dáte kečup, olej, velmi jemně nakrájenou cibuli a pažitku, prolísovaný česnek, sůl, pepř, zázvor, podle chuti pálivou papríku a vše dobře promícháte. Oprané a očištěné kuře potřete připrave nou směsí navrch i uvnitř. Zapékací mísu vymažete máslem a kuře za občasného podlévání upečete do zlatova. Takto připravené kuře můžete také grilovat. Jako přílohu podáváte brambory a zeleninový salát nebo kompot. -bat- 27

Dál do hlubin kosmu Jádro Halleyovy komety je vlastně šišoid, V květnu se sondy přiblíží až do vzdálenoských prohlašují vědci, kteří pomocí sovětsti pouhých 50 m od povrchu měsíce sond Vega získali nové informace. Phobos. Od sond se oddělí dvojice vědeckých Vynikající spolupráce na těchto zařízeních modulů, které na Phobu přistanou. přinesla československým vědcům a technikům Jeden modul bude dokonce pohyblivý. další příležitost - podíl na projek Pomocí pružinového mechanismu se pře tu Phobos, který nese pojmenování podle místí desetkrát na nové stanoviště a provede jednoho ze dvou měsíců planety Mars. rozbor půdy. Při průletu nad tímto Jak je vidět z názvu projektu, není jeho hlavním cílem Mars, ale jedna z jeho družic. Čím vlastně láká vědce? Poslední dobou rozeklaným balvanem se ke slovu dostane i československá laserová aparatura. Její paprsek odpaří z povrchu obláček materi se vědci stále více zaobírají malými álu, který bude zachycen a dalšími přístro kosmíckými tělesy, jako jsou komety, planetky ji analyzován. Počítá se také s tím, že troji-o a družice planet. Na nich je velice ce kamer pořídí stereoskopické záběry pozoruhodné. to, že za milióny let jejich hmota zaznamenala mnohem menší změny než hmota planet. Proto se vědci domnívají, že poznáním malých těles se lidstvo s rozlišením podrobností na Marsu 7 km a na Phobu až 6 cm. Manévrování sondy nad povrchem Phobu nebude i při malých rychlostech vůbec přiblíží k rozluštění záhady původu jednoduché, vzhledem k nepravidelnos vesmíru. tem tvaru obě;:', lice. Pohyb nad hlubokými Obě družice Marsu - Phobos i Deímos brázdami a výstupky bude možný jen tehdy, - patří k nejtajuplnějším tělesům sluneční bude-ii sonda vybavena "mozkem" soustavy. Vědc i dosud neznají původ schopným vyhodnocovat situaci a rychle těchto obrovských úlomků skal nepravidelného se rozhodovat. Sonda Phobos bude tedy tvaru (Phobos v nejširším místě souhrnem nejnovějších poznatků sovět měří 27 km, Deimos 15 km). ani jejich stáří ské kosmické techniky, především elek, složení a strukturu. Phobos je pokryt troniky. Rozpracování programů sondy si velikým množstvím kráterů (stokrát hustěji vyžádá obrovské úsilí. Program musí než Mars). Obíhá kolem Marsu po kru hové dráze za 7 hodin 39 minut. Předpokládá umožnit nejrůznější varianty práce sondy podle předpokládaných i nepředpokláda se, že se obě družice skládají z tzv. ných situací. Ostatně, vznikne-ii během uhlíkatých chondritů. Podle většiny modelů budoucích letů potřeba přistát na nějakém sluneční soustavy však tato látka kon denzuje až ve dvojnásobné vzdálenosti, vesmírném objektu, měla by to sondenzuje da zvládnout také. než je vzdálenost Marsu od Slunce. Nelze Po splnění programu výzkumu Phobu vyloučít, že obě tělesa pocházejí odjinud přejde sonda k plnění dalších úkolů. Bude a působením přitažlívosti Marsu se stala sn ímkovat odvrácenou stranu Slunce jeho družícemi. Desetidenní startovní okno k Marsu se a vědci se také jejím prostřednictvím pokusí zjistit místa, kde je na Marsu největší otevře v červenci příštího roku. Na cestu vlhkost, a kde je tedy neúčelnější hledat se vydají dvě totožné sondy zcela nové stopy života. V říjnu 1989 se předpokládá konstrukce. Sovětští odborníci předpokládají, že po premiéře u Marsu dostanou tyto sondy příležítost k výzkumu dalších planet, ukončení všech výzkumů. Na celém programu se podílejí vědci nejrůznějších zemí. Na protokolech můžeme číst podpisy komet a přirozených družic. zástupců Rakouska, Bulharska, Švýcar Po dvou stech dnech letu sondy dorazí k Marsu a budou navedeny na eliptickou dráhu ve výšce 4200 až 60000 km nad jeho ska, Svédska i západoevropské kosmícké organizace ESA. Ani sondy Vega 1 a Vega 2 nezůstanou povrchem. Oběžná doba bude v této bez dalšího využití. Svůj hlavní úkol - fázi 72 hodin. V únoru a březnu 1989 se průzkum Helleyovy komety - splnily, ale uskuteční dva manévry pro úpravu dráhy. jso"u stále v použítelném stavu. Jedinou Oběžná doba bude pak 8 hodin. Od sond překážkou je nízká zásoba paliva, která se oddělí již nepotřebný motorový oddíl. neumožní rozsáhlejší manévrování. Sestava orbitálního komplexu MIR s transportními loděmi a moduly Sovětští vědci s lítostí poznamenali, že nelze využít ani gravitačního pole některé planety. Poslední výpočty však naznačuj í, že v polovině července příštího roku by obě Vegy měly v přijatelné vzdálenosti proletět kolem jedné menší planetky, označené 1982 DB. Na její průzkum by zá soba paliva měla stačit. Uspěch závisí i na spolehlivosti automaticky orientovaných plošin československé výroby. O tom, že československá technika pracuje v kosmu výborně, svědčí i příklad subsatelitu Magion S-l, který byl na oběž nou dráhu naveden s družici Interkosmos 18 dne 24. října 1978. Od 14. listopadu létal Magion samostatně. Původně se předpokládalo, že palubni aparatura bude pracovat tři týdny, a na tuto dobu byly naplánovány společné výzkumy s družicí Interkosmos. Naše první umělá družice však vysí1ala až do 10. září 1981, kdy po 1 053. dnech činnosti zanikla v atmosféře. V pražském Geofyzikálním ústavu CSAV se připravuje nový typ subdružice. Měla by být použita celkem ve čtyřech exemplářích v samostatných experimentech v letech 1988 až 1989. Celková hmotnost navrhované družice je 40 až 50 kg. Za základní tvar byl zvolen kulový dvacetišestistěn, který nese nástavbu pro upevnění výklopných ramen. Na těchto šesti ramenech budou citlivá čidla vědeckých aparatur. Družice bude vybavena i reaktivním korekčním motorem KDU na stlačený vzduch. Družice zatín~ nese označení S-2 a projekty, při nichž má být nasazena, se jmenují Interbol, Aktivní a Apex. Při experimentu Interbol bude použito dvou družic. Jedna bude navedena na dráhu s apogeem 25000 km a druhá na velmi výstřed ní dráhu s apogeem 200000 km. Přístrojové vybavení každé ze čtyř družic bude odpovídat vždy potřebám jednotlivých projektů a experimentů. Nedávno jsme si připomněli dvacáté výročí oficiálního zahájení projektu Interkosmos. Českoslovenští vědd v něm právem zaujímají jedno z předních míst. Naše spolehlivé plošiny najdou uplatnění í na jednom z vědeckých modulů orbitální stanice Mir. Modifikace plošiny bude mít označení ASP-G-M a měla by nést speciální aparaturu pro výzkum naší planety, který bude cenný jak pro rozvoj našeho národního hospodářství, tak pro objevování nových zdrojů nerostného bohatství celé planety. -T-bk-

HALO ZDE REDAKCE r~,. ~ _ Luciášova ~ J t~ poradna ~~ ~ ~ Maji milí přátelé, tak už tu zase máme p.odzim a já bych vám chtěl přip.omen.out, že je nejvyšší čas se starat.o přípravu na zimu. Nemyslim tím.opravy bruslí, lyží a všelijakéh.o jinéh.o sp.ort.ovníh.o vybavení, ale úpravu krmítek, vytv.oření zás.ob p.otravy pr.o r.ozmanité zimní strávníky, a hlavně zm.obilizavání znal.ostí a zkušen.ostí, abyste m.ohli p.omáhat zvířatům v.ohr.ožení. Tahle zimni péče bývala tradičně d.omén.ou venk.ovských dětí, ale čím víc se mění naše krajina na venk.ově vlivem intenzívnih.o h.ospodařeni, tim vic ptáků i malých savců se stěhuje d.o vesnic a měst, d.o těsné blizk.osti čl.ověka. I druhy velmi plaché, které nikdy dřív nebyla vidět na.obydlených místech, dnes přezimují přím.o ve městě a živi se, jak se dá. A tak příp.omínám : Pr.o dr.obné pěvce jsa u nejlepší p.otrav.ou semena různých plevelů, například jitr.ocele, merlíků, b.odiáků a různých jiných sl.ožn.okvětých (hvězdnicovitých) rostlin. Ta si musíte nasbírat, stejně jako musíte vlastnoručně vyrobit a usušit metličky s hrozny různých podzimnich plodů - bezinek, hloži- Kancem července se d.o Havličk.ova Bradu sjela družstva z patnácti evr.opských států, aby tu změříla své.síly v 6. mezinár.odní s.outěži mladých p.ožárníků CTIF. S.outěžil.o se v p.ožárnim út.oku s překážkami, ale ke sl.ovu přišly i sp.ortavní s.outěže, a hlavně výměna zkušen.ostí i tr.ocha rekreačnih.o p.obytu. Naši p.ožárnici m.oh.ou být sp.ok.ojeni. Vych.ovávají si.opravdu zdatné nástupce, Svědčí.o tam skutečn.ost, že palmu vítězství si.odnesla družstva ČSSR - chlapci z N.ové Hradné.. Fata P. Hanzák.ová nek, trnek, šípků a různých b.obulí. Napr.oti t.omu k.oupit lze semena slunečn ice, lnu a jiných.olejnatých r.ostlin, loupaný.oves, proso a další krmivo včetně h.ot.ové směsi. Pr.o ty nejskr.omnější strávníky se hadí i tr.ocha.ovesných vl.oček, ti nejnár.očnější p.otřebuj í r.ostlinné i živ.očišné tuky a d.o nich přidané směsi.olejnatých semen, tlučených.oříšků a p.od.obných výživných věcí. Vitaným přispěvkem na jídelnim listku sýk.or j s.ou valně zavěšené mak.ovice. Zalistujte ve starších r.očnicích ABC a vyhledejte náv.ody na různá krmítka a pusťte se d.o jejich výr.oby. A když už budete v tam líst.ování, zapakujte si, jak můžete p.om.oci pří přezim.oviiní ježkům a jiným dr.obným savcům a ca můžete udělat pr.o l.ovn.ou zvěř, která se zat.oulá až d.o blizk.osti vašeh.o.obydlí. Někd.o vám m.ožná řekne, že se zbytečně staráte, pr.ot.ože si ptácí najd.ou d.ost p.otravy kalem p.opelníc. Níc na ta nedejte, pr.ot.ože různé zbytky jídel, kterých se p.ovaluje v neuklizených k.outech sidliště všude d.ost, jd.ou k duhu nejvýš.otužilým měst ským vrabcům a kasům, eventuálně havranům. Citlivější druhy však přijímaji tak.ov.ou p.otravu jen v n.ouzi nejvyšší a časta na ta d.oplatí. Takže uděláte d.obře, když budete svěd.omitě krmit přezimující ptáky i zvířata. Odměn.ou vám bud.ou zajimavá p.oz.or.ování. Za všechny děkuje Váš Luciáš vlastní packa u Dvacet tisíc mil pod mořem Je t.omu sice UŽ víc než sta let, ca Jules Verne d.opsal tent.o svůj fantastický sen.o Nautilu kapitána Nema, sena dok.onalé p.odm.ořské l.odi. Řada čtenářských generací celéh.o světa sled.ovala s napětím d.obr.odružné plavby Nautilu a.osudy hlavních hrdinů, ale přest.o má i dnes r.omán.o tajuplné p.on.orce ca říci svým čtenářům. I když mn.ohé z fantazií J. Verna technický výv.oj přek.onal, nikdy nezestárla myšlenka, jak nebezpečné je zneužiti výsledků technickéh.o p.okr.oku. Knihu Dvacet tisíc mil pad m.ořem vydala v edíci P.odivuh.odné cesty nakladatelství Albatr.os. -šá- Děkujeme všem našim spolupracovníkům, autorům, dopisovatelům, pionvrským oddílům a skupinám i soutěžícím kolektivům, kteří nám ze svých prázdninových putování poslali pozdravy. Všechny pohlednice nás moc potěšily. - r - NENECHTE SI UJíT film z pr.ostředí hřebčína, který pad t itulkem Outsider natočil v G.ottwaldově režisér Zdeněk Sirový. Outsiderů - tedy lidí či zde i zvířat mimo soutěž, mima hru - je v tomto snímku více. Kůň. Palisandr je vrozenou vad.ou odsouzen k prodeji j iné stáji nebo v horším případě na jatka. etrnáctiletý J.ožka Palát se s.ouhrou náhod d.ostává m imo svůj vysněný cíl - závodiště v Chuchli. Otec Palát zachrání při pře pravě k.oní vzácný náklad, ale svůj stateč ný čin vzápětí smaže krádeží obili. Je odsouzen do vězení a jeho synovi se pak uzavře cesta do učiliště v Chuchli. Místo t.oho nastoupí po prázdninách do střední zemědělské školy, kde nemá právě dobré postavení. Uzavře se do sebe a jedinou jeho radostí se stávají víkendy trávené v hřebčíně. Podaří se mu přemluvit kamaráda Toníka, který začne připravovat Palisandra k malému dostihu. Po návratu z vězení Palát p.och.opí, jak hrozně muselo chlapci být, a chce mu zajistit místa v Chuchli, a když í Palísandr vyhraje svůj životni boj, zdá se, že J.ožka je nejspok.ojenější člověk na světě. -MAL- Nová sezóna * v Ponrepu V minulém roce jsme zahájilí sem představení Odpoledne s ABC v Ponrepu, kde pražští čtenáři zhlédli řadu zajimavých snímků z archivu Česk.osl.oven skéh.o filmové ha ústavu. Let.os budeme p.okračovat, ale s tím rozdílem, že představení proběhnou vždy p.oslední neděli v měsíci v 15.00 h.odin. V časopise budou opět kupóny, na které sí budete moci zakoupit dvě vstupenky po 3 Kčs. Každý soub.or filmů d.oprovodí zasvěceným k.omentářem redaktoři a spolupracovnici ABC a film.ový hist.orik Václav Merhaut. Na co se můžete těšit? 27. září Jak to bylo s Tarzanem 25. října O letadlech druhé světové války 29. listopadu Kosmonautika ve filmu 20. pr.osince Psí filmové hvězdy 31. ledna Svět Julesa Verna 28. února Opice ve filmu a ve skutečnosti 27. března Plachetní lodě 24. dubna Senzace kolem vulkánů 29. května O životě Eskymáků 26. června Podmořské výzkumy Jak vidíte, výběr je pestrý, náměty zajímavé, ale poz.or! Změna programu vyhrazena! Těšíme se na setkání již 27. září v Ponrepu!. 30

K~ LEM SVĚTA OD LETOŠNíHO DUBNA se na pražském ruzyňském letišti můžete setkat s letouny 11-62 na pravidelné lince do Taškentu. Cestující do SSSR tedy mohou za své cílové letiště zvolit již, Moskvu, Leningrad, Kyjev, Simferopol, Adler, Tbilisi nebo Taškent. Velký význam má i spolupráce ČSA a Aeroflotu při výcviku posádek i technických odborníků. Významnou událostí, která tuto vzájemnou spolupráci zahájila, bylo otevření linky Praha Moskva 1. září 1936, Aeroflot létal tehdy do Prahy spolehlivými celokovovými dvoumotorovými letouny ANT-9. A dnes? Již brzy se na linkách ČSA objeví další stroj z Tupolevovy kanceláře - spolehlivý Tu-154 M. ' -T- OPRAVD.UZVLÁŠTNí psací stroj vyvinula v r. 1984 firma IBM v USA. Opravuje totiž automaticky pravopisné chyby, jichž se dopustí písařka. Kontrolní systém srovnává napsané slovo se záznamem v elektronickém slovníku, který obsahuje asi 50 tisíc pojmů. Pokud pravopis není v souladu se vzorem, vydá stroj varovný 'signál a chybu odstraní beze stopy. Voiceprint je zařízení schopné tisknout lidskou řeč přímo na papír. Zařízení dosud nepracuje bez chyb, ale až se- je podaří všechny odstranit, což prý má být asi do roku 1990, nebude už prý nutné učit se stenografovat a písařky na stroji budou mít méně práce. Místo dosavadního cell<em nepříjemného diktování písařce postačí hóvořit srozumitelně do mikrofonu. Foto autor -mě- CHLAPCI NA OBRÁZKU je sedm let, jeho závodně vyhlížející motocykl není vyšší než 50 cm a má mot.or o objemu 50 cm'. Je to jeden z početné skupiny nejmladších maďarských motoristů, kteří s~é první závodní zkušenosti získávají v motocyklových slalomech. -min- SVĚTOVÝ REKORD cestovních automobilů ve spotřebě, utvořil koncem června tenhle čtyřmístný prototyp Renault VESTA 2 s vynikající aerodynamikou (Cx ~O,19) v běžném provozu na silnici Bordeaux-Paříž. Vzdálenost 501,5 km obsazen dvěma osobami - ujel pří průměrné rychlosti 100,9 km. h - ' na 9,747 litru paliva (benzin Super). Což znamená, že vůz s rozměry 3 540 x x 1 580 x 1 300 mm, vybavený tříválcem o objemu 716 cm' a výkonu 20 kw, dosáhl téměř neuvěřitelné spotřeby 1,941/100 km. -min- BRITSKÁ FIRMA Garden Way přišla se zajímavým nápadem na jednoduchý plátěný sáček pro sběračky malin. Sáček nejen urychluje sklizeň, ale chrání tilké ruku před ostny. Ruka protažená pichlavým trním malinového keře až k lákavým plodům se nemusí s každým plodem prodírat zpět. Nápad stojí určitě i vám za zkoušku. STOLETÉ NOVINKY Na rychlém a bezpečném přechodu přes vodu závisí nezřídka celé bytí vojenské výpravy, a zejména zdar jejích podniků. Ing. Doyen z Bruselu sestrojil pro menší přechody pěchoty takový skladný a přenosný můstek, jenž všeobecnou pozornost budí. Mostová konstrukce sestává z dřevěných latí, které jsou vespolek tak spojeny, že se dají jako nůžky rozevírati. Po přechodu dá se most na druhou stranu přetáhnouti. Nejmenší druh dá se na 6 m rozepnouti a nosí se na zádech. V belgickém vojsku jest zaveden hlavně pro vyzvědače. Druhý model montován jest na dvojkolé káře ruční. Pomocí jeho lze překročiti prostor 10 m. Největ ší druh umístěn jest na voze čtyřkolém a má rozepnutí až 18 m. V době potřeby způsobí se natažením můstku komunikace, která pak se opětným složením můstku zase přeruší. Podobné můstky mohou se umístiti i na vyšších patrech domů pro případ požáru. Sestrojení jejich jest pak tak jednoduché, že je dovedný řemeslník zhotoviti může.. Vědáa práce 1900 -ký-

. o 2. Kapitán Treskow - Čtyři kamarádi, Alena a Břetík Wintrovi a Cyril a David Kočá ~DINOV E A D BRODRUZI kovi, přiteli s rodiči na pobř~ž! Baltickéh.<? moře v NDR,. aby tady prožili.tři t~dny p~ázdpl " ta' na Treskowa n~n. Chtell. S! vyj~tna okruzn.1 plavbu pns~av~m, al.e uj.el? Jim poslednl lod. Čtyrhstek vsak dostava necekanou nabldku od neznameho namornlka.... O CD ~ X w C 2 VIDíl1,z"E. JSTE. VŠICHNI i!.věf)allr.... I/:JÁ VÁH Dwlif1 vysvttťení. /lno, NIlRODIl JSEH s~ I.J VÁS Y ČECHMJ/.... jl DĚď/NI". /1I/HIIoI KA BYtl/ NlttJa:j, TltT/NEK. čech. :JITENovP.L Sé 7J/!isJ<I!. Syto ft/ I!TRNÁCT, I<j)Y2" lar!/tl4 PRvNí S VĚTO vtf V4L-""l 1\ OTécNA/2dl<oVAL. SKONČIL V ZAJE.77 V! FI<AJJcrJJ A HY.lSHE SE ZA Níl1 ft) VÁlCE WS lefloilal I.,...,:'rI... ~,rn o.o :::J...J @ u; ~.:.!. c' <tl E o I- > <tl u;.;::; rn <tl :> Q),rn o:::