POJEM LICHVY A JEHO VNÍMÁNÍ VE ZVOLENÉM ČASOVÉM OBDOBÍ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo POJEM LICHVY A JEHO VNÍMÁNÍ VE ZVOLENÉM ČASOVÉM OBDOBÍ Concept of Usury and its Perception in Selected Time Horizon Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. František Kalouda, CSc., MBA Autor: Eliška KUTÁLKOVÁ Brno, 2013

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Eliška Kutálková Pojem lichvy a jeho vnímání ve zvoleném období Název práce v angličtině: Concept of Usury and its Perception in Selected Time Horizon Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. František Kalouda, CSc., MBA Rok obhajoby: 2013 Anotace Předmětem bakalářské práce,,pojem lichvy a jeho vnímání ve zvoleném období, je vytvoření pracovní definice pojmu lichva. Tato práce má charakter historické studie, tedy součástí jejího obsahu není praktická část, ale pouze teoretická. V celém jejím obsahu, je vyuţito dostupných literárních a právních zdrojů, které souvisejí s vybranými tématikami. Jedná se o tyto témata: Chammurapiho zákoník, Starověké Řecko, Starověký Řím a Středověk. Annotation The submitted bachelor's thesis "Concept of Usury and Its Perception in a Selected Time Horizon aims at establishing a working definition of usury. The thesis has the character of a historical study, therefore its contents are made by a theoretical part only, not a practical one. In its entirety available literary and legal sources related to the selected theme have been employed. It concerns the following topics: The Code of Hammurabi, Ancient Greece, Ancient Rome and the Middle Ages. Klíčová slova Chammurapi, Chammurapiho zákoník, řecká společnost, Solón, římská společnost, Zákon XII. desek, Corpus Iuris Civilis, středověká společnost, sv. Tomáš Akvinský, úvěr, půjčka, úroková sazba, úrok, lichva, lichvář, Mutuum, Commodatum. Keywords Hammurabi, the Code of Hammurabi, the Greek society, Solon, the Roman society, The Law of the Twelve Tables, Corpus Iuris Civilis, medieval society, St. Thomas Aquinas,credit, loan, interest rate, interest, usury, money-lender, Mutuum, Commodatum.

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: KUTÁLKOVÁ Eliška Finance a právo Název tématu: POJEM LICHVY A JEHO VNÍMÁNÍ VE ZVOLENÉM ČASOVÉM OBDOBÍ Concept of Usury and its Perception in Selected Time Horizon Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Cílem BP je prezentovat a srovnat chápání fenoménu lichvy (v co nejširších právních souvislostech) v období od starověku a ve vybraných časových úsecích středověku. BP bude mít tedy charakter historické srovnávací studie, jejímţ výsledkem bude i pracovní definice pojmu lichva v (pokud moţno) universalistickém pojetí. Postup práce a použité metody: 1) Z dostupných fondů vyberte relevantní prameny. 2) Popište způsob vnímání a s tím spojené definice pojmu lichvy ve zkoumaných časových obdobích tak jak jsou presentovány ve zvolených pramenech. 3) Definujte skutečnosti, které vnímání a definice pojmu lichvy ovlivňují. 4) Zformulujte zobecněnou pracovní definici či definice pojmu lichva (časově podmíněnou), včetně determinantů, které ji mohou ovlivnit. Pouţité metody: Literární rešerše, popis, analýza, historická analogie, syntéza.

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 35 45 stran Seznam odborné literatury: LE GOFF, JACQUES. Peníze a život: ekonomika a zbožnost ve středověku. Vyd. 1. Praha: Argo, 2005. 85 s. ISBN 80-7203-657-2. URFUS, VALENTIN. Právo, úvěr a lichva v minulosti: uvolnění úvěrových vztahů na přechodu od feudalismu ke kapitalismu a právní věda recipovaného římského práva. 1. vyd. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 1975. 170 s. Vedoucí bakalářské práce: Ing. František Kalouda, CSc., MBA Datum zadání bakalářské práce: 28. 11. 2011 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 28. 11. 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Pojem lichvy a jeho vnímání ve zvoleném období vypracovala samostatně, pod vedením Ing. František Kalouda, CSc., MBA a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

Poděkování Tímto bych velice ráda poděkovala panu Ing. František Kalouda, CSc., MBA, za jehoţ odborného vedení bylo moţné zpracovat tuto práci a zároveň za jeho vstřícný přístup.

Obsah Úvod... 10 1 Definice pojmů související s lichvou... 12 1.1 Lichvář... 12 1.2 Úrok... 12 1.3 Úroková sazba... 12 1.4 Půjčka... 12 1.5 Commodatum... 13 1.6 Mutuum... 13 2 Chammurapiho zákoník... 15 2.1 Postava Chammurapiho... 15 2.2 Vznik, charakter a uspořádání Chammurapiho zákoníku... 17 2.2.1 Vznik... 17 2.2.2 Charakter... 19 2.2.3 Uspořádání... 22 2.3 Společnost v době panovníka Chammurapiho... 26 2.4 Úprava lichvy v zákoníku... 27 2.4.1 66... 28 2.4.2 71... 28 2.4.3 78... 29 2.4.4 88... 30 2.4.5 89... 30 2.4.6 90... 31 2.4.7 94... 31 2.4.8 96... 32 2.4.9 98... 33 2.4.10 101... 33 2.4.11 106 107... 34 2.4.12 108... 35 2.4.13 114... 35 2.5 Shrnutí... 36 3 Starověké Řecko... 38 3.1 Poznatky o úvěrování ve starověkém Řecku... 38 3.2 Solón... 40 4 Starověký Řím... 42 4.1 Zákon XII. desek... 42 4.2 Postava a vliv panovníka Justinián I.... 44 4.3 Corpus Iuris Civilis... 45 4.4 Úvěr, úrok a lichva ve starověkém Římě... 46 5 Náhled na středověkou společnost, úvěr, úrok a lichvu... 50 5.1 Středověk... 50 5.2 Středověká společnost... 50 5.3 Osoba sv. Tomáše Akvinského a jeho pohled na lichváře... 52 5.4 Středověký náhled na úvěr, úrok a lichvu v obecné rovině... 55 5.5 Náhled na úvěr, úrok a lichvu ve středověku na území Čech... 59 6 Klíčové přínosy bakalářské práce... 62 Závěr... 64 Seznam pouţitých zdrojů... 66 Knižní zdroje... 66 Elektronické zdroje... 67

Právní normy... 67 Seznam zkratek... 68 Přílohy... 69 Příloha č. 1... 69 Příloha č. 2... 70 Příloha č. 3... 71 Příloha č. 4... 72 Příloha č. 5... 73 Příloha č. 6... 74 Příloha č. 7... 74 Příloha č. 8... 74 Příloha č. 9... 75 Příloha č. 10... 75 Příloha č. 11... 75 Příloha č. 12... 76 Příloha č. 13... 76 Příloha č. 14... 77 Příloha č. 15... 77

Úvod V dnešní, bezesporu nesnadné ekonomické situaci, jak pro jednotlivce, tak pro firmy, se kaţdý snaţí dosáhnout uţitku. Tato snaha však můţe vést, aţ k neoprávněně nabytému majetku, nehledě na to, ţe můţe způsobit oţebračení některého z účastníků vztahu. Můţeme říci, ţe lidé si do značné míry kolikrát neuvědomují, k čemu se zavazují. Zejména se jedná o lidi, kteří nejsou zrovna ekonomicky gramotní a především ti, kteří se řadí do nejchudších vrstev společnosti. Ať uţ se jedná o minulost či přítomnost, je smutným faktem, ţe musíme konstatovat, nepřetrţitý výskyt lichvářů v naší společnosti. Jak v minulosti, tak bezesporu i v současnosti, platí výše zmíněná skutečnost, ţe vrstva lidí, která se uchyluje k řešení své situace prostřednictvím vyuţití sluţeb nelegálních půjčovatelů peněz, je právě skupina lidí, kteří patří do nízkopříjmové kategorie. Ať uţ je k tomu doţene skutečnost, ţe legální půjčovatelé, tedy banky je eliminují svými poţadavky, které musí pro půjčku splňovat, a tím do jisté míry dělají z nelegálních peněţních zapůjčovatelů jednoduše dostupné finanční zdroje, nebo bohuţel horší z těchto dvou situací a to, ţe v některých oblastech neexistuje moţnost úniku, a to proto, ţe jedinou moţností, jak si půjčit peníze jsou lichváři. Máme na mysli zejména z geografického pohledu oblast východní Afriky. Zatím jsme stále hovořili o tom, ţe se jedná o nelegální činnost. Abychom mohli něco označit za nelegální, tak pro to musíme najít příslušnou právní kodifikaci, která tuto činnost zakazuje. V českém právním řádu bychom takovéto ustanovení, které by se stavělo proti lichvě, hledali v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění. Konkrétně bychom šli do 218, kde je řečeno: (1) Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo 10

c) způsobí-li takovým činem jinému stav těžké nouze. (3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. 1 Bakalářská práce si klade za cíl nahlédnout do časově vymezených právních kodifikací a souvislostí, které ve své době upravovali lichvu, nebo se aspoň o nějaká její omezení snaţily. Samotný obsah této bakalářské práce je rozdělen do pěti kapitol, kde v první kapitole věnujeme výkladu základních pojmů, které usnadní orientaci v řešeném problému. V Druhé kapitole věnujeme pozornost jedné z nejstarších dochovaných právních památek a to Chammurapimu zákoníku. Zaměřujeme se jak na jeho tvorbu, tak i obsahovou stránku, která souvisí s úvěry. Třetí kapitola se zabývá vztahem řecké společnosti k úpravě lichvy. Další, tedy čtvrtá kapitola zaměřuje svůj obsah na rozsáhlé římské právní kodifikace a zároveň popisuje vztah tehdejší společnosti, k úvěrovým vztahům a jejich provázanost s lichvou. V předposlední páté kapitole se věnujeme středověku, jeho společnosti a vnímání zejména úroku v očích církve. Vybrali jsme si dějinný úsek od počátku středověku po 15. století. Poslední kapitola v sobě kompletuje klíčové přínosy bakalářské práce, jichţ bylo dosaţeno pomocí porovnání zjištěných historických poznatků v oblasti půjčování peněz a jiného zboţí. Dále pak jak ukládá cíl bakalářské práce, tak uvádíme i pracovní verzi definice pojmu lichva pro tento historický časový úsek a její moţnou implikaci v současnosti. Závěr práce pak pouze uvádí, čemu jsme se v rámci práce věnovali. 1 218, zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 11

1 Definice pojmů související s lichvou Na úvod této práce povaţujeme za nezbytné osvětlit některé ekonomické pojmy, jeţ s touto historickou studií souvisí. Domníváme se, ţe bez znalosti těchto pojmů, by mohlo dojít k špatnému pochopení, některých částí textu. Pro jednotlivé pojmy vycházíme z všeobecně uznávaných a pouţívaných definic. 1.1 Lichvář Jedná se o osobu, jeţ bez oprávnění provozuje činnost, v rámci které poskytuje vysoce úročené úvěry. Tudíţ se jedná o neoprávněné obohacení, které je v současnosti v mnoha zemích bráno jako trestný čin. Pouze pro zajímavost, můţeme zmínit informaci, ţe v některých muslimských zemích je za lichvu povaţováno vybírání, jakéhokoliv úroku, tzn., ţe nikdo dokonce ani banky si nesmějí za poskytnutý úvěr vzít úrok. 2 1.2 Úrok Z dostupných zdrojů vyplývá, ţe se jedná o cenu za časově vymezené období, po které je poskytnut kapitál. Nejčastější formou je peněţní zápůjčka nebo úvěr. Úrok je stanovován na základě nabídky a poptávky na trhu s penězi. Celkový úrok je však tvořen více faktory, mezi něţ musíme zahrnout účel úvěru a riziko s ním spojené. Je stanovován úrokovou sazbou z dluţné částky po určité období. 1.3 Úroková sazba Neboli úroková míra, je procentním vyjádřením poměrů velikostí úroku a zapůjčeného kapitálu. 3 1.4 Půjčka Definice tohoto pojmu, je pro tuto práci stěţejní, jelikoţ pojem lichva je nejčastěji spatřován v souvislosti s existujícím institutem půjčky. Tradičně existovaly dva druhy půjček: commodatum, v kterémţto případě se převádí pouze uţití věci a vypůjčovatel je povinen věc vrátit, jakmile ji uţije. Druhým typem bylo mutuum, jímţ se převádí vlastnictví půjčené věci. 2 GERLEŠOVÁ, J., SEKANINA, M., Lexikon našich hospodářských dějin: 19. a 20. století v politických a společenských souvislostech. 1. vyd. Praha: Libri, 2003, 488 s. ISBN 80-7277-178-7, s. 192. 3 GERLEŠOVÁ, J., SEKANINA, M., Lexikon našich hospodářských dějin: 19. a 20. století v politických a společenských souvislostech. 1. vyd. Praha: Libri, 2003, 488 s. ISBN 80-7277-178-7, s. 400. 12

V tomto případě se věc předává za účelem spotřeby a vypůjčovatel je povinen vrátit věci stejného mnoţství a kvality, jaké původně přijal a spotřeboval. 4 1.5 Commodatum Slovo commodatum je latinským překladem slova půjčka. Konkrétně se jedná o reálnou dohodu, v níţ vystupují dvě strany, jednou z nich je věřitel a druhou vypůjčovatel či komodátor. Věřitel v tomto vztahu vystupuje jako osoba, která předmět dohody poskytuje k uţívání po určitou dobu straně druhé. Jakmile dojde k uplynutí doby, na kterou je věc zapůjčena, je vypůjčovatel povinen přesně tuto věc navrátit vlastníkovi zpět. Commodatum je nazýváno reálnou půjčkou, díky tomu, ţe musí dojít k reálnému převzetí půjčované věci. Podstatným faktorem je skutečnost, ţe věřitel jako takový je po celou dobu vlastníkem předmětné věci a dluţník se k věci nechová jako ke své vlastní. 5 1.6 Mutuum Jestliţe jsem u pojmu commodatum hovořili o reálných půjčkách, potom v případě latinského výrazu mutuum hovoříme o půjčování tzv. věcí zastupitelných 6, spolu s věcmi, které nějakým způsobem spotřebováváme. Jako základní příklad mutuua je uváděn peněţní kontrakt, jelikoţ peníze jako takové jsou věcí zastupitelnou. Opět jde o vztah věřitele, jeţ své disponibilní prostředky půjčuje druhé straně, avšak tentokrát zde podstatnou roli sehrává faktor času a skutečnost, ţe dluţník s penězi nakládá jako by byly jeho vlastní. Strana, která si peníze vypůjčuje je povinna ve sjednaný den, tedy na konci výpůjčního období navrátit celou sumu peněz. Kontrakt mutuum znamená směnu,,současných statků za,,budoucí statky, neboť zakládá půjčku věcí zastupitelných. Tudíţ, na rozdíl od commodata, je v případě mutuua sjednání dohody o úrocích běţné, protoţe následkem časové preference (podle níţ, za jinak stejných okolností, jsou současné statky preferovány před budoucími) jsou lidé ochotni vzdát se jistého mnoţství nahraditelných věcí jen výměnou za větší mnoţství nahraditelných věcí 4 HUERTA DE SOTO, J. Peníze, banky a hospodářské krize. 1. Vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 908 s. ISBN 978-80-7357-411-6, s. 1. 5 HUERTA DE SOTO, J. Peníze, banky a hospodářské krize. 1. Vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 908 s. ISBN 978-80-7357-411-6, s. 2. 6 Tamtéţ pan HUERTA DE SOTO, J. definuje v poznámkovém aparátu věc zastupitelnou takto: Věci zastupitelné jsou takové, jeţ mohou být nahrazeny jinými téhoţ druhu. Jinými slovy jedná se o věci, s nimiţ nezacházíme jako s jednotlivými, ale spíše v pojmech mnoţství, hmotnosti či objemu. Římané říkali, ţe věci quae in genere suo functionem in solutione recipient jsou zastupitelné, tedy věci res quae pondere numero mensurave constant. Věci spotřebovatelné jsou obvykle zastupitelné. 13

v budoucnu, tedy na konci lhůty. 7 Z výše uvedených skutečností vyplývá, ţe úrok je roven rozdílu mezi objem jednotek, jeţ byly na počátku období zapůjčeny a objemem jednotek, které po uplynutí zápůjční lhůty byly věřiteli navráceny. Podstatným závazkem, přítomným u kontraktu mutuum, je vrácení stejného mnoţství jednotek stejného druhu a kvalit, jaké byly přijaty, na konci určeného termínu, i kdyţ dojde ke změně ceny statku. To znamená, ţe vypůjčovatel má po uplynutí sjednané lhůty vrátit pouze věc, kterou přijal, bude mít výhodu dočasného vlastnictví věci, a tudíţ i její plné dostupnosti. 8 Proto pro naše účely bychom měli přiměřený úrok chápat, jako cenu, jeţ vypůjčovatel platí za moţnost uţívat věc na úkor věřitele, jehoţ momentální spotřeba tohoto statku je omezena. Jak jiţ bylo výše zmíněno, podstatným faktorem u kontraktu typu mutuum je čas, a to v podobě pevně stanovené lhůty, na niţ je kontrakt sjednáván, jelikoţ přesně za tuto délku omezení uţívání statku je vypůjčovatel povinen zaplatit úrok věřiteli, jestliţe byl sjednán. Jedná se o typický znak těchto kontraktů. 7 HUERTA DE SOTO, J. Peníze, banky a hospodářské krize. 1. Vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 908 s. ISBN 978-80-7357-411-6, s. 3. 8 tamtéţ 14

2 Chammurapiho zákoník 2.1 Postava Chammurapiho Dříve neţ se budeme věnovat samotnému kodexu, povaţujeme za podstatné osvětlit postavu samotného tvůrce zákoníku a to panovníka Chammurapiho 9. Z dostupných zdrojů vyplývá, ţe usedl na trůn jako šestý a nejvíce známý panovník první babylonské dynastie, jeţ je datována do let 1894-1596 př. n. l. Chammurapi se narodil jako syn babylonského krále Sír-muballita, někdy kolem roku 1800 př. n. l., stejně jako jeho otec byl příslušníkem kmene západosemitských Amoritů. Po smrti krále Sír-muballita roku 1792 př. n. l. Chammurapi usedá na trůn. Ihned od počátku své vlády je nucen se potýkat s nepřáteli. Jedním z nich byl i Rím-Sin I. z Larsu, jemuţ je připisováno obsazení území, nazývaného Isin 10. Je uváděno, ţe toto území se nacházelo někde mezi Larsem a Babylonem. První válečné taţení proti Rim-Sinovi uskutečnil Chammurapi roku 1787 př. n. l. a dobyl tak město Uruk. Druhá válečná výprava se pak konala o rok později. Následujících dvacet let klidu umoţnilo Chammurapimu uskutečnit rozsáhlou reformu ve správě Babylonie. Zemi rozdělil do různých oblastí, v jejichţ čelech stáli správci, kteří zodpovídali za budování zavlaţovacího systému, starali se o chod polností, výstavbu komunikací a samozřejmě dbali na dodrţování práva na svém území. V samotném Babylonu začal zakládat úřady, které spravovaly finance, vybíraly daně a vedly pozemkové knihy. 11 V tomto období, taktéţ vzniká, jeho nejslavnější dílo, a to Chammurapiho zákoník (dále téţ,,chammurapiho zákoník, nebo zákoník ). Detailnějšímu popisu zákoníku se budeme věnovat později. Nyní pouze zmíníme, ţe originál je umístěn v muzeu Louvre v Paříţi 12. 9 Český překlad jména tohoto panovníka má dvě moţnosti interpretace a to buď Chammurapi anebo Chammurabi. Obě formy můţeme najít v dostupných českých literárních materiálech. Já pro potřeby své práce budu pouţívat první z nich, tedy Chammurapi. V německém a anglickém jazyce je jméno psáno jako Hammurabi. Jeho podobizna je uvedena v příloze č. 1. 10 viz příloha č. 2 11 http://zivotopisyonline.cz/chammurapi-vladl-asi-1792-pr-n-l-1750-pr-n-l-nejvetsi-z-babylonanu/ dne 9. 4. 2013 v 11:30 středoevropského času. 12 Podrobnosti o nálezu Chammurapiho zákoníku citujeme z díla KLÍMA, J. Zákony Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 216 s. ISBN neuvedeno, s. 18:,,Bylo to v lednu 1902, kdy M. Jequier, člen francouzské archeologické výpravy De Morganovy, která prováděla vykopávky v Suzách, někdejší metropoli říše elamské, našel kuţelovitou stélu z černého dioritu, která sice leţela ve sklepení objevené budovy rozlomeny na tři kusy, avšak tyto bylo moţno s nepatrnými stopami poškození sloţiti v původní celek. Stéla dosahuje výšky 2 1 / 4 m, její obvod na vrcholku je 1,65 m a v základu 1,90 m. Horní třetina přední strany stély je vyplněna basreliéfem, představující boha Šamaše, sedícího na trůně, a Chammurapiho, jenţ před ním stojí v pokorné pokloně, s pravicí zdviţenou k uctivému pozdravu a snad i k přijetí odznaků vládní moci, které bůh Šamaš drţí ve své ruce. Na ostatní plochu stély, pečlivě vyhlazenou, byl vtesán klínopisný text, jenţ obsahuje jednak úvod, jednak vlastní zákonodárnou část díla a konečně doslov se sankcemi zákonodárce. Text 15

Tak jak postavu panovníka Chammurapiho známe dnes, muselo po tak dlouhém období míru dojít k nějakému konfliktu. To se stalo roku 1764 př. n. l., kdy dochází ke střetu s koalicí, která byla tvořena Aššurem, Ešnunnou a Elanem. Kdybychom chtěli vyjádřit význam tohoto konfliktu, tak si musíme uvědomit, ţe členové výše zmíněné koalice byli mocnosti, jeţ drţely kontrolu nad povodím řeky Tigrid. Tento fakt sám osobě by byl dostatečným důvodem, avšak hlavním důvodem byl fakt, ţe mocnosti drţely strategickou pozici v přístupu k nalezištím drahých kovů. Tyto naleziště bychom v dnešní době hledali na území Iránu. 13 Po dlouhých dvaceti třech letech, tedy roku 1763 př. n. l. se Chammurapi rozhodl vést poslední vítězné taţení proti svému nepříteli Rím-Sinovi. Obléhal jeho město Larsu, tak dlouho, aţ po několika dnech podlehlo. Rok 1762 př. n. l. bylo uskutečněno taţení proti východním mocnostem. Následujícího roku vede z neobjasněných příčin taţení proti svému dosavadnímu spojenci vládci Meri. V období mezi lety 1757-1755 př. n. l. vedl úspěšné taţení na východ, kde dobyl město Eshunna. Neţ panovník Chammurapi roku 1750 př. n. l. umírá, staví hradby a opevnění proti nájezdníkům z východu, kteří se snaţili dobít Babylon. Pokud budeme ţivot tohoto panovníka posuzovat čistě jako osobnostní celek, tak nesmíme přehlédnout, ţe na svou dobu, byl skvělým politikem s výbornými diplomatickými schopnostmi, jeţ dokázal vyuţít k udrţení 20- ti letého míru, mezi ním a jeho úhlavním nepřítelem Rím-Sinem. Zároveň tohoto míru vyuţil, aby zabezpečil chod Babylonie po stránce právní a hospodářské. Z tohoto pohledu musel Chammurapi v sobě mít kus demokracie. Samozřejmě, ţe nad vším drţel pevnou kontrolu, ale uţ pouhý fakt, ţe byl ochoten svoji moc delegovat, je jistým prvkem demokracie. byl rozdělen do 51 sloupců, rýhou od sebe oddělených, psaných odprava doleva, vodorovně pod sebe na šířku stély. Jen samo vtesání tohoto textu po obou stěnách stély, jeţ bylo provedeno ještě, kdyţ stéla nebyla vztyčena, bylo výkonem vskutku úctyhodným, vyţadujícím nejvyšší zdatnosti v písařském i kamenickém umění toho, kdo tímto úkolem byl pověřen. Na přední stranu stély připadalo 23 sloupců, na zadní, na níţ nebylo jiţ ţádné skulpturní výzdoby, se vešlo 28 sloupců. Avšak na přední straně stély padlo posledních 7 sloupců zdola za oběť hrubému zásahu vítězného elamského usurpátora Šutruk-nachchunte, který ve 13. stol. př. n. l. odvlekl tuto stélu jako válečnou trofej z Esagily, velechrámu Mardukova v Babyloně, do své residence v Suzách. Na vyhlazeném místě měl být patrně vyryt nápis vítězného dobyvatele, k čemuţ však jiţ z neznámých důvodů nedošlo. Stéla zůstala na tomto svém novém místě aţ do svého odkrytí, odkudţ byla před půl stoletím odvezena do Paříţe, kde je nejpřednější chloubou oddělení orientálních staroţitností musea v Louvru. Pro přesnější představu uvádíme v příloze č. 3. 13 http://zivotopisyonline.cz/chammurapi-vladl-asi-1792-pr-n-l-1750-pr-n-l-nejvetsi-z-babylonanu/, dne 9. 4. 2013 v 11:30 středoevropského času. 16

2.2 Vznik, charakter a uspořádání Chammurapiho zákoníku 2.2.1 Vznik Důkazy o společenství kolem krále Chammurapiho a vůbec o fungování společnosti okolo řek Eufrat a Tigrid bychom mohli označit za důvěryhodné. Toto tvrzení je podloţeno skutečností, ţe dochovaných památek psaných klínovým písmem jak na destičkách, sochách a kamenech je velké mnoţství ve srovnání s jinými kulturami té doby. Dalo by se říci, ţe uţ tuto skutečnost můţeme povaţovat za důkaz vyspělosti této společnosti, jelikoţ opravdu neexistují pro jiné společnosti starověku takto rozvinuté a bohaté dokumenty o vývoji společnosti a zejména o jejich právním vývoji. Samozřejmě jak uţ z úvodu vyplývá, tak pro účely této práce, ale i z historického hlediska je nejdůleţitějším dokumentem Chammurapiho zákoník. Vedle něj bychom neměli zapomínat na existenci jiných právních kodexů, mezi něţ například patřil kodex, který vznikl mimo území Mezopotamie 14, byl psán chetitsky, a je datován do poloviny 2. tisíciletí př. n. l., za překlad tohoto kodexu vděčíme jazykovědci Bedřichu Hroznému, který jako první dokázal rozluštit chetitský typ klínového písma. 15 Chammurapiho zákoník je řazen mezi největší právní památky v otrokářské společnosti. Důkazem vyspělosti této kultury je i skutečnost, ţe tento právní dokument byl svou podstatou předstiţen, aţ o dva a půl tisíce let později, právní kodifikací byzantského císaře Justiniána. Pravdou zůstává, ţe se nejedná o první právní kodifikaci starověku 16, avšak tato kodifikace nám jako první podává konkrétní informace o uspořádání společnosti v oblastech hospodářských, sociálních a v oblasti právních vztahů, mezi jednotlivými třídami společnosti, na nichţ byla babylonská společnost zaloţena. 17 Kdyţ pomineme vliv tohoto zákoníku pro současnost a zaměřím se na jeho vliv pro dobu, v níţ byl vytvořen, tak jako hlavní účel vzniku zákoníku bychom jednoznačně identifikovali v pozici posílení postavení despocie 18, ve které byl stvořen. Logickou úvahou, dospějeme k problému, který vyvstal z výše uvedených skutečností. Jestliţe byl zákoník vytvořen pouze pro účely posílení despocie v Babylonu, jak je potom moţné, ţe právní úprava stvořená touto dobou, jeţ měla hlavní cíl 14 Řekové takto označili a pojmenovali území Assyrie a Babylonie, které se nacházelo mezi dvěma řekami Eufrat a Tigris. 15 Ukázka klínového písma z Chammurapiho zákoníku v příloze č. 4. 16 Přehled starověkých právních a hospodářských pramenů viz příloha č. 5. 17 KLÍMA, J. Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, s. 2. 18 Despocie odvozená z řeckého despotés jeţ v překladu znamená panovník či hospodář, je výrazem pro způsob vlády. Jednalo se o neomezený způsob vlády, nad poddanými, jimţ nebyla udělena, ţádná práva. 17

posílit despocii, byla schopná přeţít dva a půl tisíce let, aniţ by byla právně překonána. Bezesporu velkou roli sehrával fakt, ţe jednotlivé despotické vlády té doby a dob pozdějších, neměly zásadní potřebu jej nijak zásadně novelizovat, poněvadţ se shodoval s jejich způsobem hospodaření a společenským uspořádáním společnosti. Tento zákoník, byl jen jedním z mnoha nástrojů, kterými si Chammurapi upevňoval svoji moc. Vedle tohoto způsobu upevnění jeho moci, je uváděno organizování válečných výprav, díky nimţ byl schopný babylónskou říši zvětšovat o území, jeţ dobil. Avšak stále politickoprávní vliv byl velmi výrazný, jelikoţ při usilování o stabilizaci moci převáděl těţiště správy a soudnictví z rukou hierarchie do rukou civilních soudců. Zároveň vytvořil nový kult a to kult státního boha Merduka v Babyloně a kněţí i kněţky tohoto kultu zahrnoval mnohými výsadami. 19 Velmi opatrně musel oklešťovat práva Sumerů, jelikoţ právě z jejich kulturního bohatství říše z velké části ţila. Chammurapi si této skutečnosti byl dobře vědom, a proto při vytváření zákoníku k tomuto faktu přihlíţel, a dával najevo úsilí o sjednocení moci v různých podobách, mezi něţ je řazena například, přebírání jistých sociálních a právních institutů od Sumerů. Jeho záměrem tedy nebylo Sumery ze společnosti vymazat, ale snaha propojit právní a sociální nahlíţení na společnost dvou kultur sumerské a semitské. Chammurapiho zákoník je výrazný z pohledu, ţe se jiţ nejednalo o právní úpravu malých městských států, nýbrţ tyto zákony měly zajišťovat veškerá vlastnická a hospodářská práva v celé jeho říši. Chammurapi nahlíţel na to co se děje na zemi jako na mikrokosmos, tedy, ţe události jsou ovlivněny boţstvem, tedy makrokosmem. Sám své dílo prohlásil za vůli makrokosmu a on, ţe je pouhým tlumočníkem této moci. Proto můţeme vidět to, ţe slibuje boţskou odměnu těm, kdo se zákoníkem budou řídit a naopak prokletí bohů a věčnou zkázu těm, kdo by jeho zákon porušili či odstranili. 20 Tento zákoník je pouze jeden, tedy neexistují dochované kopie z dané doby, avšak byly nalezeny dochované fragmenty zákoníku v Assur-babylonově knihovně. Z dostupných zdrojů zjišťujeme, ţe Chammurapi není sám, kdo takto obhajoval své zákony, tedy vyšší silou, dokonce i vladař sumerského města Isinu vydal zákoník, který byl o půl druhého století starší neţ Chammurapiho, a taktéţ jej prezentoval jako vůli bohů a sebe pasoval do pozice tlumočníka. Mohli bychom si tedy 19 KLÍMA, J. Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, s. 2. 20 KLÍMA, J. Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, s. 3. 18

dovolit konstatovat, ţe tento starší právní kodex se mohl stát předlohou pro jisté části Chammurapiho zákoníku. Pan doc. Dr. Josef Klíma ve svém učebním textu uvádí, skutečnost, ţe,,chammurapiho zákoník, ačkoliv není tedy originálním dílem, přece jen můţe být povaţován, jednak za důsledek hospodářských změn, nastavších za vlády nové dynastie, jednak za výraz vítězství semitské dynastie a snahy po unifikaci právního řádu pro celou říši (na rozdíl od předchozích partikulárních- městských- právních sbírek). 21 Nyní pouze nastíníme, kterými problematikami se zákoník zabývá, a podrobněji se tomuto tématu budeme věnovat v kapitole o uspořádání Chammurapiho zákoníku. Mezi hlavní problematiku, níţ se zákoník zabýval, bychom v dnešní době řadili do oblasti práva rodinného. Důvody pro úpravy vztahů byly bezesporu i v oblasti hospodářsko-obchodních vztahů, mezi něţ byly řazeny především právní vztahy související se mzdovými náklady, a mimo jiné i hospodaření s pozemky. Oblast, která pro účely této práce bude nejpodstatnější, je část kodexu, která se týká poskytování úvěrů a vše co je s tím spojené. Dále svoji pozornost při tvorbě zákoníku věnoval babylonskému obchodu, avšak úpravu kupní smlouvy jako takové, zákoník neobsahuje. Oblastí, kterou bylo nutno taktéţ právně upravit, byly vztahy vládnoucí vrstvy a vrstvy slabších členů společnosti. V zákoníku můţeme vidět fenomén, který se s despotickou povahou vládnutí moc neshoduje, a to postavení slabších členů společnosti, kterým je zaručena soudní ochrana. Ochrana slabší strany, jako takové, je přece prvkem demokracie. Despotický vládce však především chrání sám sebe, coţ přesně z dostupných informací vyplývá. Chammurapi chtěl předejít oslabení hospodářské síly celé země, proto zabránil vzájemnému vykořisťování, aby se obraz hospodářství neodehrával v nesmyslných dohadech, ale aby hospodářství bylo základním kamenem prosperity babylónské říše. 2.2.2 Charakter Dalo by se říci, ţe Chammurapiho zákoník je vrcholným výsledkem činnosti v oblasti práva dob předcházejících i dob následujících po jeho vzniku. Tuto skutečnost dokazuje dříve zmíněný fakt, ţe tento právní kodex byl překonán aţ o dva a půl tisíce let později. Za další důkaz tohoto tvrzení povaţujeme skutečnost, ţe po celou dobu trvání babylonské despocie na trůnu, byl zákoník implementován i na nově vznikající poměry v říši. Společnost jako celek 21 KLÍMA, J. Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, s. 3. 19

pokračovala v třídním uspořádání, avšak v pozdějších dobách můţeme pozorovat nárůst počtu nesvobodného obyvatelstva. Jak jiţ bylo zmíněno, doc. Dr. Josef Klíma ve svém díle uvádí, ţe v případě Chammurapiho zákoníku se nejednalo o originální dílo, jelikoţ se neopíralo pouze o nepsané právo obyčejové, nýbrţ mohlo čerpat z předešlých děl sumerských a akkadských. 22 Jestliţe bychom přistoupili k porovnávání s díly předešlých dob, potom bychom jisté odlišnosti našli. Jako příklad můţeme uvést, ţe na rozdíl od sumerských dochovaných písemných památek pozorujeme převod těţiště celostátního hospodářství k soukromému vlastnictví. Podle těchto faktů, by se v případě Chammurapiho zákoníku jednalo o rozsáhlou reformu v různých právních oblastech. Nesmíme zapomínat, na skutečnost obtíţného postavení panovníka Chammurapiho v pozici zákonodárce, jelikoţ krom uvedení nových podmínek stanovených v zákoníku, které musely být v souladu s dosud známými prameny práva psaného a obyčejového, tak zároveň musely být v souladu s různým společenským zaloţením Sumerů a Akkadů. Shrneme-li dosavadní informace, potom dospějeme k názoru, ţe Chammurapi ač chtěl dosáhnout svého prioritního zákonodárného cíle, tak výslovně nerušil předchozí právní kodifikace, ani nikterak nenarušoval vţité zvyklosti, ba naopak toto dědictví dob minulých přetvořil tak, aby co nejúčelněji napomáhaly rozkvětu a rozmachu Babylonie. Další informací o právním charakteru jsme hledali v díle pan doc. Dr. Josef Klíma, kde je uvedeno, ţe,,chammurapiho dílo ovšem nemůţeme povaţovati ani za zákoník v našem slova smyslu. Bylo by jistě velikou chybou, kdybychom se na toto dílo orientálního starověku chtěli dívati moderníma očima a posuzovati je dnešním měřítkem. Zákonodárce sám, jak lze zřetelně vyčísti z jeho vlastního prohlášení v doslovu díla, předloţil své zákony jako pramen veškerého práva, v němţ kaţdý měl najíti rozhodnutí pro svůj sporný případ. Chammurapi zde přímo vyzývá, aby kaţdý, kdo se dostane do sporu nebo komu bylo ukřivděno, si vyhledal v jeho díle rozhodnutí svého případu. 23 Z toho vyplývá, ţe zákoník je tvořen soupisem konkrétních případů, coţ je doloţeno i rozsáhlým počtem ustanovení, avšak nikterak neřeší jakoukoliv abstrakci, či vztaţení na širší spektrum případů. Jako příklad můţe uvést, ţe zákoník upravuje institut vraţdy loupeţné a úkladné, avšak chybí jakákoliv obecná formulace 22 KLÍMA, J. Zákony Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 216 s. ISBN neuvedeno, s. 29. 23 tamtéţ 20

vraţdy. Tímto tvrzením však nikterak nechceme upřít snahu zákonodárců o pokrytí co nejširší oblasti jak právní, tak hospodářské. 24 Plynule od právního charakteru díla, přejdeme k jeho charakteru publicity. Máme, namysli zejména to, jak zákonodárce zabezpečil, aby se obyvatelstvo se zákony mohlo seznámit a tím je i dodrţovat. Při posuzování této skutečnosti nesmíme zapomínat na fakt, ţe jistě velká část obyvatelstva nebyla gramotná, tudíţ neuměla číst a nemohla se tak s obsahem zákoníku seznámit jinak, neţ ţe jí byl ústně interpretován. Otázkou zůstává, zda všichni kdo zákon uměli přečíst, jej zároveň uměli i interpretovat. Pan doc. Dr. Josef Klíma ve svém díle taktéţ uvádí informaci, ţe se domnívá, ţe zákoník byl patrně postaven v chrámovém okrsku, v chrámu Esagile, jenţ byl zasvěcen bohu Mardukovi. Nacházel se tudíţ v místě, kam měl přístup omezený okruh osob a zbytek jej mohl pozorovat jen z uctivé vzdálenosti. 25 Týká-li se písemného porozumění, byla většina lidu odkázána na ústní interpretaci, avšak základní informaci, jenţ měl zákoník za úkol sdělit, byla vyobrazena na vrcholu stély a tomu jiţ porozumět dokázali. Obraz Chammurapiho vyobrazuje jako despotu, jeţ je pokorný vůči vůli bohů, ale zároveň od bohů přebírá symbol vladařské moci nad obyvatelstvem, čímţ demonstruje svoji sílu. Jak můţeme z předešlého odstavce pozorovat, tak důleţitým charakteristickým rysem zákoníku bude bezesporu i jeho vztah k náboţenství. Chceme-li hledat nějaké zmínky o náboţenství, čí rituálech, musíme svoji pozornost soustředit zejména do dvou částí a to do prologu a epilogu 26. Nicméně jisté útrţkovité úpravy najdeme i ve zbytku díla, mezi něţ patří zejména úprava, jeţ se týká majetkových práv chrámových kněţek. Z výše uvedeného tedy vyplývá, ţe předmluva a doslov, představují tu část zákoníku, jenţ je povaţována za jistý etický a právní ukazatel, kdeţto striktní právní kodifikaci bychom hledali v části s právními předpisy. V návaznosti na tyto charakteristické znaky pan doc. Dr. Josef Klíma ve svém díle uvádí vysvětlení toho, proč Chammurapi a předešlí zákonodárci, kladli důraz na předmluvu a doslov. Tímto aktem chtěli v lidech vzbudit pocit, ţe zákonodárce jest osoba nanejvýš spravedlivá, jejímţ zájmem je prospěch země a blahobyt obyvatelstva, a zároveň chce 24 KLÍMA, J. Zákony Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 216 s. ISBN neuvedeno, s. 32. 25 KLÍMA, J. Zákony Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 216 s. ISBN neuvedeno, s. 35. 26 Význam slov prolog a epilog je shodný s významem slov předmluva a doslov. 21

zákonodárce motivovati i rub své činnosti, čímţ byl poţadavek, aby se všichni podrobili jeho příkazům, jeţ zároveň prezentuje jako příkazy bohů. 27 Jako despotičtí vládcové, tedy svoji téměř neomezenou suverenitu vlády částečně schovávají, za boţí vůli, jejímţ jsou zprostředkovatelem a zároveň ze své pozice ukládají bohům, koho a jakým způsobem mají potrestat, jestliţe odporuje jejich vůli. Celkově z výše uvedeného můţeme učinit charakteristický závěr, ţe toto dílo je moţno, i přes zjevné vady a nedostatky, které vznikly ve snaze upravit co nejširší oblast společenských vztahů té doby, povaţovat za počátek primitivní pravovědy. Z pohledu dnešní doby, bychom účel zákoníku mohli přirovnat k právním úpravám dnešních států. 2.2.3 Uspořádání Z dosavadních poznatků vyplývá, ţe panovník Chammurapi se snaţil svým dílem za pomoci právní kodifikace podat věrný a ucelený obraz společnosti své doby. Avšak z pohledu dnešních nároků na zákonodárná díla, prokazuje zákoník značné neúplnosti, jeţ jsou v dnešní době pro celistvost právních norem povaţovány za nezbytné. Jak jiţ bylo zmíněno, tyto nesrovnalosti jsou spatřovány zejména v oblastech kasuistického výčtu skutečností upravených zákoníkem, dále pak v řešení jistých skutečností přímým nařízením panovníka a mimo jiné i v zachování sloţek obyčejového práva. Musíme si však uvědomit, ţe chceme-li provádět nějaké porovnání, tak nemůţeme Chammurapiho zákoník porovnávat s legislativou dnešní doby, nýbrţ se starověkými právními úpravami, neboť některé vztahy důleţité z pohledu právní úpravy v době starověku, by dnes nenašly pro svoji kodifikaci opodstatnění. Vzhledem ke kulturní provázanosti semitské a sumerské kultury povaţujeme za nejvhodnější starověkou kodifikaci, s níţ zákoník krátce srovnáme zákony Lipit- Ištara z Isinu. Jak ve svém díle uvádí pan doc. Dr. Josef Klíma, tak počáteční předpisy Lipit- Ištarova díla, jak můţeme pozorovat z dochovaných fragmentů, byly patrně věnovány úpravě právního postavení hospodářů, či zaměstnanců vladařského paláce. Bezprostředně po úpravě těchto vztahů následovaly předpisy o říčním právu a předpisy zemědělské. V těchto dvou předešlých oblastech byla spatřována potřeba upravit trestní činnost související s přechováváním cizích otroků. Na tyto ustanovení pak navázala úprava, jeţ se zabývala postavením polosvobodných 27 KLÍMA, J. Zákony Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 216 s. ISBN neuvedeno, s. 37. 22

řemeslníků, zemědělských malovýrobců a s tím související úprava veřejných dávek. Ke konci Lipit- Ištarova díla, je pozornost věnována zejména oblastem dědického a manţelského práva. Celý kodex je pak zakončen ustanovením o nájmu dobytka. 28 Nyní se budeme věnovat podrobnému rozboru skladby a uspořádání Chammurapiho zákoníku. Předem můţeme říci, ţe zde budeme spatřovat daleko větší logičnost v uspořádání jednotlivých částí, jimiţ se zabývá. Zároveň můţeme pozorovat jednotlivé oddíly, jeţ se věnují určité vymezené skupině právních a hospodářských vztahů například mezi ně můţeme zahrnout vztahy v oblastech dědického, majetkového, rodinného a bezpochyby trestního práva. V rámci celého zákoníku tedy pozorujeme snahu o praktické řešení v oblastech právní, hospodářské, soudní a administrativní. Pro prolog, jakoţto první část zákoníku, je charakteristickým rysem chvalozpěv na postavu panovníka. Chammurapi se při prezentování staví do pozice tlumočníka, avšak neopomněl opodstatnit svoji roli jakoţto vládce. Vyjmenovává veškeré hodnosti a tituly, jeţ vlastní, prezentuje sám sebe, jako osobu s vynikajícími tělesnými i duševními vlastnostmi. A zároveň poukazuje na svoji významnou roli ve věcech státních a válečných. Za předmluvou následuje část s předpisy, která je rozdělena do 282 ustanovení. Pro srozumitelnost budeme kaţdé ustanovení označovat jako paragraf a věnovat se jednotlivým částem, dle dělení podle knihy doc. Dr. Josefa Klímy. 29 Vezmeme-li to popořadě, tak v 1-5 zákoníku, najdeme pravděpodobně ustanovení, která Chammurapi povaţoval, za podstatné zpracovat a uvést je hned v úvodu zákoníku. Tato oblast je věnována kasuistickému výčtu skutečností souvisejícími se soudním řízením, jehoţ reformu Chammurapi povaţoval za nezbytnou. V důsledku toho můţeme pozorovat oproti předešlým kodifikacím stíhání křivé výpovědi nejen svědka, ale i ţalobce. Dalším výrazným společenským a právním posunem, je i odpovědnost soudců za svá konání v rámci udělených pravomocí. Z dostupné literatury pana doc. Dr. Josefa Klímy je pro následující ustanovení pouţito členění do tří větších celků. Jestliţe úvodní paragrafy bychom označili za úpravu nezbytnou 28 KLÍMA, J. Zákony Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 216 s. ISBN neuvedeno, s. 39. 29 KLÍMA, J. Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, s. 4. 23

v procesně právní oblasti, tak zbývající tři části zákoníku, bychom rozdělili do tří právních oblastí, a to majetkoprávní, rodinnoprávní a trestněprávní. Nesmíme zapomínat, ţe toto dělení je značně nadčasové pro starověkou právní kodifikaci, a proto se musíme smířit s tím, ţe některá ustanovení, bychom dneska jejich obsahem, řadili do jiné oblasti práva, neţ v kterém je uvádí Chammurapiho zákoník. 30 Jako první celek budeme zpracovávat majetkoprávní oblast, která zahrnuje ustanovení 6-25. Tato oblast upravuje zejména vlastnická práva a jejich trestněprávní ochranu. Do trestně právní ochrany je zahrnut majetek panovníka, jakoţto i majetek soukromý a chrámový. Za nejtěţší delikty jsou označovány krádeţ, vloupání, loupeţ a loupeţná vraţda. V ustanovení 14 můţeme vidět, ţe i únos dítěte, je povaţován, za neoprávněný zásah do majetkových práv, stejně jako ukrývání cizího otroka, nebo napomáhání mu k útěku. Další podoblastí tohoto majetkoprávního celku, jsou ustanovení 26-41, jeţ se zaměřují na úpravu postavení drobných podnikatelů v oblastech zemědělské a řemeslné výroby, jakoţ i osob vykonávajících vojenskou činnost. Na první pohled se můţe zdát, ţe tento díl do majetkoprávního celku nepatří, avšak musíme si uvědomit, ţe panovník těmto jedincům, udělil práva k uţívání jeho půdy. 31 Další ustanovení jsou zaměřena zejména na výčet skutečností v zemědělské oblasti. Proto pouze uvedeme základní rys daných ustanovení, bez podrobnějšího rozboru. V 42-52 upravuje pacht zemědělské půdy, 53-56 je upravena povinnost udrţování hrází a zavlaţovacích zařízení, 57-58 souvisejí s pastevectvím, 59-65 upravují zakládání a vlastnictví zahrad. 32 Jak jiţ bylo zmíněno, tak část zákoníku, byla poškozena, po jeho ukradnutí, toto poškození bohuţel zahrnuje oblast, jenţ pro obsah této práce je nejpodstatnější. Proto tedy následující ustanovení budeme charakterizovat podle dochovaných fragmentárních opisů, díky nimţ jsme schopni říci, ţe v 66 je upraveno vyrovnání peněţní zápůjčky, 78 mluví o nájmu domů, 88-96 popisují úpravu zúročitelné zápůjčky, 98 se dotýká tématu společenské smlouvy, 30 KLÍMA, J. Zákony Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 216 s. ISBN neuvedeno, s. 40. 31 tamtéţ 32 KLÍMA, J. Zákony Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 216 s. ISBN neuvedeno, s. 41. 24

99-107 rozebírá problematiku komisionářské smlouvy, 108-111 jsou zaměřeny policejním, či inspekčním směrem z pohledu dnešní doby, avšak z pohledu doby starověku, bude lépe uvést zaměření v oblasti administrativního dozoru nad provozovateli výčepních zařízení, 112 ten řeší problematiku spediční smlouvy, 113-119 obsahují ustanovení upravující zástavní právo. Ustanovení 120-127 je skupina věnující se různým oblastem, těţko je proto charakterizovat do nějakého specifické majetkoprávní oblasti jako předešlé části. 33 Druhý celek souvisí s rodinnoprávní kodifikací. Zahrnuje v sobě části práva manţelského a dědického, a zároveň upravuje majetkoprávní skutečnosti, které v rámci nich vznikají, trvají a zanikají. Stěţejní právní úpravu v této oblasti musíme hledat v 128, v němţ je upraven vznik manţelství. V rámci institutu manţelství je například upravena nevěra manţelky, stejně jako násilné cizoloţství. Jedna z nejpodstatnější části tohoto celku je upravena v 133-149. Jedná se o problematiku v oblasti rozvodu. Je zjevné, ţe zákonodárce kladl důraz na fakt, ţe jsou různá manţelství, proto nacházíme rozdílné úpravy pro manţelství, ve kterém byly děti a manţelství bezdětná. Dále pak řeší, zda byl rozvod z viny manţela, či manţelky. Z pohledu zaměření této práce ještě zmíníme 151-152, ve kterém nacházíme úpravu, kde se manţelé zavazují za dluhy vzniklé, za doby trvání manţelství, a zároveň i za dluhy s nimiţ do manţelství vstupovaly. Právní kodifikace související s manţelskoprávními skutečnostmi, končí ustanovením 164. Oblast dědického práva je ohraničena ustanoveními 165 a 194. Oblast dědického práva zahrnuje skutečnosti, které byly z pohledu tehdejší společnosti podstatné. Jednalo se například o dědění potomka, tedy syna v době, kdy ještě nedosahoval hranice dospělosti, dále pak institut vydědění a vypuzení syna, jeţ je upravena v 168-169. Zákoník dokonce upravoval i podmínky, za nichţ bylo moţné, aby se vdova, která měla děti z předešlého manţelství, mohla znovu provdat. Z pohledu zákonodárce se zdálo býti podstatné zařadit do úpravy i právo na adopci, jenţ se nachází v závěru tohoto celku a to v 185-193. Závěrečný celek se zabývá trestně právní oblastí, pro niţ jsou vyhrazena ustanovení 195-282. Pan doc. Dr. Josef Klíma ve svém díle uvádí, ţe tato část je uvozena řadou případů, v nichţ se postupuje podle zásady odvety v různých případech těţkého ublíţení na 33 KLÍMA, J. Zákony Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 216 s. ISBN neuvedeno, s. 41. 25

těle. Této uvozující části je věnováno celkem deset ustanovení, pro něţ je charakteristickým rysem třídní zaměření zákoníku. Tento fakt dokazuje obsah ustanovení, který říká, ţe tuto zásadu uplatníme pouze tehdy, jedná-li se o těţké ublíţení mezi příslušníky vládnoucí třídy. Jestliţe byl poškozen polosvobodný občan, pak se místo odvety uplatnil institut peněţité náhrady. Za velmi pokročilé povaţujeme to, ţe zákonodárce rozlišoval mezi zaviněním úmyslným a neúmyslným ( 206-214). Následující předpisy 215-240, se věnují odměňování lékařů a stavitelů, mimo ustanovení 226-228, které se zabývá trestem za protiprávní odstranění otrocké známky. 34 Následující ustanovení se věnují skutečnostem, které pro předmět této práce nejsou nutné rozebírat do detailu, proto pouze zmíníme, ţe 241-277 se zabývá chovem dobytka a řeší například situace, kdy je s dobytkem zacházeno nepoctivým způsobem, jako třeba protiprávní zisk majetkových práv k dobytčeti. Celý zákoník je ukončen ustanoveními 278-282, jeţ se zabývají poměry otroků. Zajímavým ustanovením je 282, který říká, ţe otrok můţe svého pána nařknout, ţe není jeho pánem, nicméně jestliţe pán prokáţe nepravdivost tohoto tvrzení, můţe otrokovi uříznout ucho. Celý zákoník je zakončen epilogem, v němţ Chammurapi opět vyzdvihuje svoji osobu a zároveň vybízí, aby lidé hledali řešení na své problémy v zákoníku. Taktéţ zavazuje své následovníky, ţe nebudou na zákoníku nic měnit, tedy co se textu týče. Za coţ jim slibuje slávu a náklonnost bohů a varuje před boţím trestem ty, kdo by se opováţili nějak měnit obsah, či odstranit jméno zákonodárce. 35 2.3 Společnost v době panovníka Chammurapiho Vzhledem k zaměření této práce, jsme se rozhodli uvést pouze základní charakteristiku třídního uspořádání společnosti za dob panovníka Chammurapiho. Jestliţe bude později potřebné vysvětlit podrobněji některé postavy a označení té doby, učiníme tak v rámci poznámkového aparátu. Budou uvedeny veškeré postavy a pojmy, jeţ jsou podstatné pro pochopení daných ustanovení, která budou předmětem hlubšího zkoumání. Třídní společnost za dob panovníka Chammurapiho je panem doc. Dr. Josefem Klímou charakterizována jako společnost, která je třídně velmi ostře diferencována. Samotný zákoník s těmito třídními rozdíly ve společnosti počítá a zároveň přesně stanovuje práva a povinnosti 34 KLÍMA, J. Zákony Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 216 s. ISBN neuvedeno, s. 43. 35 KLÍMA, J. Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, s. 6. 26

příslušníků jednotlivých tříd, třebaţe panovník Chammurapi sám sebe okrasně nazývá vladařem veškerého lidu od bohů určeným, jehoţ úkolem je přinésti blaho všem poddaným. Nicméně z obsahu zákoníku vyplývá, ţe jako dílo představitelů babylonské aristokracie, tvořících vybranou vrstvu vládnoucí třídy, měl chránit především tuto privilegovanou nejvyšší vrstvu společnosti. Tedy zejména nejvyšší třídu a třídu patricijů, stejně jako svobodné a plnoprávné občanů. Avšak těţko bychom někde v zákoníku hledali jakýkoliv náznak reformy, která by přinesla změnu v postavení babylonských otroků 36 2.4 Úprava lichvy v zákoníku Z výše uvedeného, kde je popsán účel a zaměření této práce v kombinaci s částí práce ohledně uspořádání zákoníku vyplývá, ţe pro charakteristiku pojmu lichvy v době panovníka Chammurapiho, bude nezbytné zaměřit pozornost na majetkoprávní celek, tedy 66-126. Nyní budeme postupovat po jednotlivých dochovaných ustanoveních této části, avšak vzhledem k faktu, ţe tato část obsahuje šedesát právních ustanovení, i kdyţ jak jiţ bylo výše zmíněno, některé části díky vyhlazení zákoníku v této oblasti se nedochovaly, navzdory tomu se budeme zabývat pouze právním obsahem těch ustanovení, které na první pohled inklinují k předmětnému pojmu lichva. Jednotlivá ustanovení budeme uvádět jako výňatky z díla KLÍMA, J. Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, a následně provedeme rozbor uvedeného ustanovení. Kaţdému ustanovení budeme věnovat jednu podkapitolu textu a pro názvy podkapitol uţijeme označení jednotlivých ustanovení, tak jak je označuje pan doc. DR. Josef Klíma ve své knize Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, na stranách 9-12. 36 KLÍMA, J. Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, s. 6. 27

2.4.1 66,,Jestliže avelum přijal (jako půjčku) od tamkara 37 peníze a jeho tamkarum je od něho vymáhal a neměl-li z čeho zaplatiti, dal-li tamkarovi svou obdělanou zahradu a řekl mu, vezmi si všechny datle, jež se v zahradě sklidí, za tvé peníze, nebude to tamkarovi dovoleno. Datle, jež se v zahradě sklidí, vezme si vlastník zahrady a vyrovná tamkarovi dluh s úrokem podle znění jeho tabulky (dlužního úpisu), zbývající datle, jež se v zahradě sklidí, si vezme vlastník zahrady. 38 Toto ustanovení poukazuje zejména na postavu tamkara, kterému zakazuje zabavení celé úrody, jakoţto úhradu závazku, který k němu avelum má, nicméně nezabraňuje tamkarovi naúčtovat si úrok, podle jeho tabulky. Tento úrok však můţe v jistých případech znamenat to samé, jako zabavení celé úrody. Proto je velmi obtíţné s jistotou označit půjčování tamkara v tomto případě za lichvu, jelikoţ nemáme dochované skutečnosti ohledně tabulky, podle níţ byl úrok za zápůjčku stanoven. 2.4.2 71,,Jestliže avelum 39 dá obilí, peníze nebo zboží na dům, patřící k služebnímu postavení, jenž je domem jeho souseda a jejž hodlá koupiti, ztratí vše, co zaň dal, dům připadne zpět majiteli, jestliže tento dům nepatří k služebnímu postavení, může jej prodati, za takový dům dá peníze, obilí nebo zboží. 40 Toto ustanovení jsme se rozhodli zařadit z pohledu ukázky ostré diference v třídní společnosti té doby. Nicméně by se dalo říci, ţe zabavením celého majetku, který hodlal za předmětný dům zájemce dáti, se někdo dopustil neoprávněného obohacení na úkor jiného, coţ by se v jistých ohledech dalo brát jako lichva. Jestliţe například zájemci o koupi předmětného domu byla zatajena informace o tom, ţe předmětný dům je ve vlastnictví jeho souseda, coţ by znamenalo, ţe zájemce byl záměrně uveden v omyl a někdo se na jeho úkor neoprávněně obohatil. Na první pohled se můţe zdát zcestné přirovnání k lichvě, kdyţ ta je nejčastěji 37 Tímto názvem byla označovaná osoba, jeţ poskytovala úvěr. Tedy jednalo se o bankéře neboli obchodníka s penězi. 38 KLÍMA, J. Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, s. 9. 39 Tento název byl přidělen plnoprávným občanů, kteří spadali do vládnoucí třídy. 40 KLÍMA, J. Zákoník Chammurapiho. 1. Vyd. Praha: Karlova universita v Praze, 1951. 48 s. ISBN neuvedeno, s. 9. 28