Dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji



Podobné dokumenty
Organizační řád obce Nový Jáchymov

Svazek obcí Mikroregion České Středohoří S T A N O V Y. svazku obcí. 1. Základní ustanovení. Čl. 1 Název a sídlo

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Opavsko, IČ: za rok 2015

O r g a n i z a č n í ř á d

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce ,17 Kč a tvoří je:

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Svazek obcí Cyklostezka Nový Jičín - Hostašovice, IČ: za rok 2014

Identifikační karta č. Ing. Martin Hajduk kontrolor pověřený řízením 390/03/ Jméno, příjmení Funkce Pověření č.

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí DSO Mikroregion Hvozdnice, IČ za rok 2016

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí ČOV a kanalizace Hradec nad Moravicí - Branka u Opavy, IČ: za rok 2018

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Svazek obcí regionu Novojičínska, IČ: za rok 2014

Horizontální spolupráce obcí

S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU MODŘICE

Stanovy občanského sdružení Místní akční skupina Krkonoše, o.s.

Stanovy Asociace pracovníků středisek výchovné péče

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městského úřadu Němčice nad Hanou

STANOVY Dobrovolného svazku obcí - Mikroregionu Slušovicko

MĚSTO HORNÍ SLAVKOV TAJEMNÍK MĚSTSKÉHO ÚŘADU ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU HORNÍ SLAVKOV. zaměstnanci města zařazení do městského úřadu

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

O R G A N I Z A Č N Í. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Legislativní rámec

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí ČOV a kanalizace Hradec nad Moravicí - Branka u Opavy, IČ: za rok 2016

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí DSO Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady, IČ: za rok 2018

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Svazek obcí Cyklostezka Nový Jičín - Hostašovice, IČ: za rok 2017

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. orgánů obce Hrušky. Vypracovala: Ing. Božena Kratochvílová

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí DSO Svazek obcí regionu Novojičínska, IČ: za rok 2016

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Petrovice, IČ za rok 2014

Město Brno. VYHLÁŠKA č. 18/2000,

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Sdružení obcí povodí Morávky, IČ: za rok 2017

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí DSO Svazek obcí mikroregionu Hlučínska, IČ: za rok 2017

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Rusín, IČ za rok 2017

Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník. Datum tvorby Srpen 13 Anotace. Zdroje

STANOVY Mikroregionu Moštěnka

Statut Technologické agentury České republiky

ROZPOČTOVÝ PROCES. dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění posledních předpisů

Pravidla hospodaření VŠE. Článek 1 Úvodní ustanovení

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Svazek obcí regionu Novojičínska, IČ: za rok 2017

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Organizační řád obce

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Mikroregion Krnovsko, IČ: za rok 2018

ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, Ostrava

S T A N O V Y. Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, zapsaný spolek. Čl. I Úvodní ustanovení

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Písečná, IČ za rok 2017

Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Brodec S t a n o v y...

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. orgánů obce Hrušky. Vypracovala: Ing. Božena Kratochvílová

Organizační řád svazku obcí Ladův kraj

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, Ostrava

Zápis o výsledku dílčího přezkoumání hospodaření obce Dolní Lomná, IČ v roce 2016

Příloha č. 2 STANOVY. Čl. 1 Základní ustanovení

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Vělopolí, IČ za rok 2014

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Razová, IČ za rok 2014

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Svazek měst a obcí okresu Karviná, IČ: za rok 2017

Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Zápis o výsledku dílčího přezkoumání hospodaření obce Býkov-Láryšov, IČ v roce 2016

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Region Poodří, IČ: za rok 2016

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Dolní Tošanovice, IČ za rok 2014

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí VODA - svazek obcí, IČ: za rok 2016

KRAJSKY URAD MORA VSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, Ostrava

Stanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů

Stanovy občanského sdružení ErnetFree

STANOVY SPOLKU. Článek I. Základní ustanovení

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí DSO Mikroregion Slezská Harta, IČ: za rok 2015

Stanovy spolku Golf Club Hostivař. Článek 1 Název, trvání spolku. 2. Klub je zapsaným spolkem podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení

Rozpočtový proces obcí a DSO. Krajský úřad Jihomoravského kraje 21. října 2011

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí ČOV a kanalizace Hradec nad Moravicí Branka u Opavy, IČ: za rok 2015

Statut společnosti MAS 21, o.p.s.

Ivana Pařízková. Rozpočtové právo ÚSC

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Pazderna, IČ za rok 2014

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Smilovice, IČ za rok 2014

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a sdílených služeb 28. října 117, Ostrava

Mikroregion Litavka dobrovolný svazek obcí Husova 2, Zdice IČO : Místo uskutečnění přezkoumání: Ul. Čs.

ZÁVĚREČNÝ ÚČET za rok SDRUŽENí POHRANiČNíCH OBcí A MĚST OKRESU JINDŘICHŮV HRADEC SE SíDLEM VE SlAVONICíCH

Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská STANOVY SPOLKU. Čl. I Název, sídlo a charakter spolku

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Malá Štáhle, IČ za rok 2012

Státní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv

STANOVY SPOLKU SPOLEK RODIČŮ A PŘÁTEL GYMNÁZIA PŘI GYMNÁZIU, PRAHA 4, POSTUPICKÁ 3150, Článek I Úvodní ustanovení

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Svatoňovice, IČ za rok 2014

Auditor odpovědný za přezkoumání: Ing. Jan Svoboda (oprávnění KAČR č. 433).

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku

Přezkoumání hospodaření ÚSC. Finanční právo

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí DSO Mikroregion Slezská Harta, IČ: za rok 2017

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Dobrovolnické centrum Kladno

OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÁ LÍPA

S T A N O V Y. Vodohospodářského sdružení obcí Rakovnicka ( VSOR ) zájmového sdružení právnických osob. Změna č. 4. Úplné znění stanov ke dni.

Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s.

FOKUS České Budějovice, z. s.

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Vřesina, IČ za rok 2014

STANOVY SPOLEČNOSTI FRANZE KAFKY zapsaného spolku

O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D

S T A N O V Y ASOCIACE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ

STANOVY. Profesního sdružení instruktorů prací ve výškách. Název sdružení : Profesní sdružení instruktorů prací ve výškách II.

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Svazek měst a obcí okresu Karviná, IČ: za rok 2018

ZPRÁVA NEZÁVISLÉHO AUDITORA O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ MIKROREGION RADBUZA

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Mikroregion Slezská Harta, IČ: za rok 2014

STANOVY Svatý Florián Dobrovolní hasiči roku

ZPRÁVA O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ. Město Modřice IČO:

Místní akční skupina Podještědí, z. s. Liberecký kraj STANOVY. Schváleno: Valná hromada MAS Podještědí, z.s. dne - 1 -

Transkript:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji Diplomová práce Autor: Bc. Petra Kiclová finance Vedoucí práce: Ing. Alena Maaytová, PhD. Praha Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.. Petra Kiclová V Karlových Varech dne 29.4.2012

Poděkování Děkuji Ing. Aleně Maaytové, Phd. za odbornou pomoc při zpracování této diplomové práce a zástupcům dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji za poskytnuté informace.

Anotace Diplomová práce přináší ucelený přehled o fungování dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji. První část je věnována obcí a formám jejich spolupráce, Druhá část práce se věnuje dobrovolným svazkům obcí a základní charakteristice jejich fungování. Třetí část je zaměřena na finanční stránku fungování dobrovolných svazků. Ve čtvrté části je analyzováno fungování dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji. V páté části je analyzováno fungování konkrétního dobrovolného svazku obcí, včetně SWOT analýzy. Klíčové pojmy: Dobrovolný svazek obcí, fungování dobrovolných svazků obcí, Karlovarský kraj, mikroregion, SWOT analýza

Annotation This thesis offers a comprehensive overview of how municipal volunteer associations operate in the Karlovy Vary Region. The first part is devoted to the municipalities and the ways in which they work together. The second part of the work focuses on municipal volunteer associations and the basic principles of how they operate. The third part explores the financial aspects of the work of volunteer associations. The fourth part offers an analysis of how municipal volunteer associations operate in the Karlovy Vary Region. The fifth part presents an analysis of the working of a specific municipal volunteer association, including a SWOT analysis. Key words Municipal volunteer association, operation of municipal volunteer associations, Karlovy Vary Region, microregion, SWOT analysis

OBSAH ÚVOD... 7 1 Obce České republiky... 10 1.1 Základní charakteristika obce... 10 1.1.1 Orgány obce... 11 1.1.2 Působnost obce... 13 1.1.3 Hospodaření obce... 14 1.2 Formy spolupráce obcí... 15 1.2.1 Meziobecní spolupráce... 17 1.2.2 Spolupráce obcí s jinými subjekty... 18 1.2.3 Spolupráce s obcemi jiných států... 20 2 Dobrovolné svazky obcí... 21 2.1 Charakteristika a předmět činnosti dobrovolného svazku obce... 22 2.2 Orgány a subjekty dobrovolného svazku obcí... 24 3 Finanční stránka fungování dobrovolných svazků obcí... 25 3.1 Hospodaření dobrovolných svazků obcí... 25 3.1.1 Rozpočet dobrovolných svazků obcí... 28 3.1.2 Rozpočtový výhled... 29 3.1.3 Kontrola a přezkoumání hospodaření dobrovolných svazků obcí... 30 3.1.4 Závěrečný účet dobrovolných svazků obcí... 32 3.1.5 Majetek dobrovolných svazků obcí... 33 3.2 Financování dobrovolných svazků obcí... 33 3.2.1 Financování z vlastních zdrojů... 34 3.2.2 Dotace... 35 4 Dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji... 38 4.1 Analýza fungování dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji... 39 5 Dobrovolný svazek obcí Sdruţení Krušné hory - západ... 56 5.1 SWOT analýza dobrovolného svazku obcí Sdruţení Krušné hory - západ... 62 ZÁVĚR... 71 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 74 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ... 78 SEZNAM PŘÍLOH... 80

ÚVOD Obce trpí nedostatkem organizační kapacity k iniciování rozvoje území, které sdílejí s ostatními obcemi. Východiskem k většímu zapojení obcí do péče o prostředí v daném regionu a k uvaţování nad rozvojem v širším kontextu se stala sdruţení obcí, tzv. mikroregiony, které byly v roce 2001 transformovány na dobrovolné svazky obcí v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Pro jednotlivé kraje skýtají dobrovolné svazky obcí velkou příleţitost ke zvyšování absorpční kapacity a zejména v odlehlých venkovských oblastech napomáhají k posilování profesionálního zázemí pro realizaci rozvojových záměrů. Zároveň jsou příleţitostí k eliminaci některých nedostatků při výkonu státní správy. Nespornou výhodou spolupráce dotčených obcí je pak moţnost řešení společných problémů včetně plánování rozvoje a to zejména díky managementu rozvoje, jeţ je výkonným článkem dobrovolného svazku obcí. Současně můţe přispívat k úspoře vynakládaných finančních prostředků při zajištění tzv. sdílených sluţeb. Zaloţení dobrovolného svazku obcí nabízí obcím moţnost operativnějšího a schůdnějšího řešení regionálních problémů, a to jak v oblasti čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, národních rozpočtů nebo z fondů Evropské unie. Čerpání finančních prostředků je mnohem efektivnější, peníze získané z těchto zdrojů se nerozdrobují a je moţno zabezpečovat akce, které by jinak byly nad rámec moţností jednotlivých obcí. V konečném důsledku dochází k vytváření zaměstnaneckých moţností a tím i k posilování sociální a ekonomické stability regionů a k jeho rozvoji. Cílem této diplomové práce je analyzovat fungování dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji. K naplnění hlavního cíle byly stanoveny následné dílčí cíle: Charakterizovat formální zásady fungování dobrovolných svazků obcí. Provést analýzu fungování vybraného dobrovolného svazku obcí v Karlovarském kraji. V první kapitole stručně charakterizuji institut obce, jakoţto nejniţšího územně správního celku. Druhá část kapitoly je věnována systematizaci spolupráce obcí. Zmíněny jsou jednotlivé formy spolupráce a uvedeny hlavní motivy, které obce vedou k realizaci tohoto kroku. 7

Základní a nejtypičtější formou spolupráce obcí v České republice, přímo uvedenou v zákoně o obcích, jsou dobrovolné svazky obcí. I přes řady společných rysů jsou značně různorodou skupinou. Liší se jak účelem vzniku, předmětem činnosti, tak intenzitou spolupráce. Dobrovolným svazkům obcí je věnována druhá kapitola. Konkrétně se zabývám charakteristikou tohoto institutu, čímţ zároveň nastiňuji způsob jeho fungování. Vzhledem k faktu, ţe dobrovolný svazek obcí je určitý druh organizace, který se neobejde bez potřebného řízení, je v závěru stručně charakterizován management dobrovolného svazku obcí. Finanční stránku fungování dobrovolných svazků obcí shrnuje třetí kapitola. V úvodu je nastíněna krátká retrospektivu vývoje hospodaření dobrovolných svazků obcí v České republice v letech 2000 2010. Poté je práce zaměřena na mechanismy a procesy hospodaření svazků obcí. V závěru jsou uvedeny moţnosti financování společných projektů dobrovolných svazků obcí - a to financování z vlastních zdrojů a z cizích zdrojů. V této části práce jsou dále uvedeny dotační programy určené pro svazky obcí, a to jak z národních rozpočtů, tak z fondů Evropské unie. Čtvrtá, analytická část práce, je věnována analýze fungování dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji. V rámci této kapitoly je provedena podrobná analýza dobrovolných svazků obcí z hlediska roku zaloţení, účelu vzniku, počtu členských obcí a předmětu činnosti. Dále je práce zaměřena na konkrétní fungování svazků, jaké výhody či nevýhody tato spolupráce přináší a jaké problémy musejí svazky obcí v kraji řešit. Závěr kapitoly je zaměřen na analýzu finanční stránky fungování svazků. Výsledky výzkumu jsou průběţně shrnuty relevantními závěry a návrhy řešení. V návaznosti na provedenou analýzu fungování dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji je v páté kapitole provedena analýza fungování konkrétního dobrovolného svazku obcí Sdruţení Krušné hory západ. Poznatky plynoucí z této analýzy jsou následně vyuţity v praktické aplikaci analýzy SWOT. V práci jsou pouţity metody obsahové analýzy vyplývající z odborné literatury a platné legislativy a z toho vyplývající popisné metody. Dále pak metody dotazníkového šetření a následně metoda komparace, kterou jsou ověřovány obecné teoretické poznatky s poznatky praktickými a metoda syntézy poznatků získaných během práce. 8

Data pro analytickou část práce byla získána pomocí emailového dotazování zástupců dobrovolných svazků obcí na území Karlovarského kraje a také s vyuţitím existujících statistik a údajů, které jsou součástí internetových databází Ministerstva financí České republiky. 9

1 Obce České republiky Obec je tradičním základem územní samosprávy. Její právní základ je dán článkem 99 ústavního zákona 1, podle kterého se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávními celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávními celky. Postavení obcí v českém právním řádu dále upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), v platném znění 2 (dále jen zákon o obcích). Právo na místní samosprávu obcí je zakotveno v Evropské chartě místní samosprávy 3. Kaţdá obec má svůj název, názvy mohou mít také části obce. Seznam obcí České republiky najdeme na internetových stránkách ministerstva vnitra České republiky 4. 1.1 Základní charakteristika obce Obec je územním společenstvím občanů, kteří se sami spravují. Cílem tohoto společenství je pečovat o rozvoj svého území a uspokojovat potřeby a zájmy obyvatelstva. K tomu, aby obce mohly toto své poslání plnit, je důleţité vytvořit jim k tomu předpoklady, a to jak ve sféře legislativní, tak sféře ekonomické. Obec je dle zákona veřejnoprávní územní korporace, která můţe nabývat vlastní majetek. V tomto smyslu se jedná o majetek jako takový a dále peněţní prostředky, které jsou soustředěny v rozpočtu obce. Při realizaci svých pravomocí má povahu veřejného úřadu. V právních vztazích má obec postavení právnické osoby a má právní subjektivitu. Právní subjektivita se vţdy pojí s územní samosprávou jako takovou, nikoliv s jednotlivými jejími orgány. Kaţdá obec musí být trvale obývána lidmi. Obyvatelstvo obce je personálním znakem obce, patřícím mezi její základní a nutné prvky. Mezi stálými obyvateli právní řád vyčleňuje kvalifikovanou skupinu obyvatel, s nimiţ spojuje určitá subjektivní práva 1 ÚSTAVNÍ ZÁKON č. 319/2009 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. 2 č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení); ve znění zákona č. 273/2001 Sb.; ve znění zákona č. 450/2001 Sb.; ve znění zákona č. 320/2001 Sb.; zákona č. 313/2002 Sb. (1. a 2. část), dále č. 311/2002 Sb. a s odkazem na 320/2002 Sb.; zákona č. 59/2003 Sb.; zákona č. 22/2004 Sb.; zákona č. 216/2004 Sb.; zákona č. 257/2004 Sb.; ve znění zákona č. 421/2004 Sb. s účinností ke dni 1. května 2004. 3 Evropská charta místní samosprávy byla vydána Radou Evropy v roce 1985 ve Štrasburku a jménem České republiky byla podepsána 28.5.1998 a publikována ve Sbírce zákonů č. 181/1999 Sb. 4 http://aplikace.mvcr.cz/adresa/index.html 10

občany obce. 5 Občanem obce jsou fyzické osoby, které jsou státními občany České republiky, a které jsou v obci hlášeni k trvalému pobytu. Tito občané mají na základě zákona o obcích zaručena jistá práva. Především se jedná o právo volit zastupitelstvo, v případě ţe dosáhli věku 18 let, či právo být do obecního zastupitelstva volen. Dalším z práv je právo na informace o hospodaření obce či právo hlasovat v místním referendu. 1.1.1 Orgány obce Obec jakoţto instituce má jistou vnitřní strukturu, která je vymezena v zákoně o obcích. Ten výslovně uvádí orgány obce, jejich pravomoci, působnost a vzájemnou provázanost. Nejvyšším orgánem obce, který ji samostatně spravuje, je zastupitelstvo obce. Tento orgán, je jako jediný ústavně zakotven. Skládá se z jednotlivých členů zastupitelstva, kteří jsou voleni na čtyři roky. Počet členů se odvíjí od velikosti obce. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce a rozhoduje ve věcech v samostatné působnosti. Poklesne-li počet členů zastupitelstva o více jak polovinu či pod pět, nemůţe vykonávat svou rozhodovací povinnost. Výkonným orgánem obce v samostatné působnosti je rada obce, která je za svůj výkon zodpovědná zastupitelstvu. V oblasti přenesené působnosti radě přísluší rozhodovat, jen stanoví-li zákon, tzn. vydávat nařízení obce. Členy rady jsou starosta, místostarosta či místostarostové a radní volení z řad členů zastupitelstva. V obcích, kde zastupitelstvo nemá alespoň 15 členů, se rada obce nevolí. Starosta obce zastupuje obec navenek. Je volen z řad členů zastupitelstva a musí mít státní občanství. Za výkon funkce je taktéţ odpovědný zastupitelstvu. Dále starosta: jmenuje a odvolává, se souhlasem ředitele krajského úřadu, tajemníka obecního úřadu, svolává a řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jejich jednání; s místostarostou pak společně podepisují právní předpisy obce, můţe pozastavit výkon usnesení rady obce v samostatné působnosti, je-li nesprávné, 5 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva : Zákon o obcích v komentovaném znění. Brno : Doplněk, 2006. Občanství obce, s. 93. ISBN 80-7239-193-3. 11

odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce, plní úkoly zaměstnavatele či odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce. 6 Po dobu nepřítomnosti starosty jej zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo můţe volit více místostarostů a svěřit jim zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti. Pokud je více místostarostů, určí zastupitelstvo, v jakém pořadí zastupují starostu. Obecní úřad je výkonným orgánem obce jak v samostatné působnosti, tak v působnosti přenesené. Orgány, které obecní úřad tvoří, jsou starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci obce. Tajemník obecního úřadu je funkcí obligatorně zřízenou v obcích s pověřením obecným úřadem nebo v obcích s rozšířenou působností, fakultativně pak můţe být tato funkce ustanovena i v ostatních obcích. Hlavní náplní této funkce je zajišťovat úkoly v přenesené působnosti, plnit úkoly uloţené zastupitelstvem, radou či starostou. Jako kontrolní a iniciativní orgány jsou zřizovány výbory zastupitelstva, které mu předkládají svá stanoviska, návrhy a jsou mu odpovědny. Kaţdá obec musí mít zřízen finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor provádí především kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady a dodrţování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem. V obcích, ve kterých ţije alespoň 10 % občanů, kteří se hlásí k národnostní menšině, se zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Volenými členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, ti musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru. V obydlených částech obce můţe zastupitelstvo zřídit výbor osadní, jehoţ hlavní činností je hájit zájmy obyvatel, ţijících v dané části obce. Dalšími orgány, které jsou zřizovány radou obce, jsou komise. Jejich funkce je především poradní. Komise předkládá svá stanoviska a náměty, a to radě obce. Nově zavedeným institutem je pak správce obce. Jedná se o pracovníka krajského úřadu, který v obci zajišťuje výkon přenesené působnosti (není-li v dané obci tajemník obecního úřadu) a dále schvaluje rozpočet a závěrečný účet obce. 7 6 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva : Zákon o obcích v komentovaném znění. Brno : Doplněk, 2006. Orgány obce, s. 93. ISBN 80-7239-193-3. 12

1.1.2 Působnost obce Zákon o obcích definuje samostatnou a přenesenou působnost obce. Do samostatné působnosti obce patří především otázky, které řeší zájem obce a občanů, kteří v ní ţijí. V rámci samostatné působnosti se tedy obec stará o komplexní územní rozvoj v souladu s místními zvyklostmi a předpoklady, zejména pak o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, pro uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdravých ţivotních podmínek, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, dopravy a spojů, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Pro výkon samostatné působnosti můţe obec zřizovat a zakládat právnické osoby a organizační sloţky obce a či vyvíjet spolupráci s dalšími obcemi. Do samostatné působnosti obce zejména patří: hospodaření obce, nabývání, zcizení a zatěţování majetku obce, poskytování a přijímání půjček, vydávání komunálních dluhopisů, program rozvoje územního obvodu obce, schvalování územního plánu obce a regulačního plánu a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou, vydávání obecně závazných vyhlášek, rozpočet a závěrečný účet obce, zřizování obecní policie. 8 Přenesená působnost obce znamená výkon státní správy, tzn., ţe stát na obec delegoval část svých výkonných pravomocí. Rozhodovací pravomoc však nadále zůstává na úrovni státu. Obec se při výkonu přenesené působnosti řídí právním řádem, usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních celků. Výkon přenesené působnosti je nejen právem, ale i povinností obce. Musí být řádně zabezpečen, protoţe osoby mají právo na fungující veřejnou správu. Podle míry přenesení státní správy rozlišujeme: všechny obce, na něţ je přenesen základní výkon státní správy, obce s matričním úřadem, obce se stavebním úřadem, 7 HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst. 1.vydání. Brno: Olprint, 2004, s. 10. ISBN 80-210-3356-8. 8 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva : Zákon o obcích v komentovaném znění. Brno : Doplněk, 2006. Působnost obce, s. 93. ISBN 80-7239-193-3. 13

obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, statutární města, Brno se zvláštní přenesenou působností Praha s působností kraje. 9 1.1.3 Hospodaření obce Hospodaření obce je upraveno v zákoně o obcích. Obec musí hospodařit účelně a svůj majetek dle zásad dobrého hospodáře chránit. Kaţdá obec vede evidenci svého majetku, který je povaţován za obecní statek v případě, ţe slouţí k uspokojení potřeb jednotlivců. Kaţdá obec sestavuje rozpočet, jehoţ obsahem jsou příjmy, výdaje a ostatní peněţní operace, a to včetně tvorby a pouţití peněţních prostředků (neprobíhají-li mimo rozpočet). Do poloţky příjmů patří především příjmy z vlastního majetku a hospodářské činnosti, výnosy z místních poplatků a daní, dotace z jiných veřejných rozpočtů, peněţní dary a peněţní prostředky z Evropské unie. Do výdajů se řadí závazky na plnění povinností uloţených právním řádem, výdaje na vlastní činnost a výkon přenesené státní správy, výdaje na úhradu půjček a úvěrů. Rozpočet obce má vnější vztahy ke státnímu rozpočtu, ke krajům, jiným obcím a jiným osobám, ale i vnitřní vztahy k vlastním organizacím. Rozpočet se zpravidla schvaluje jako vyrovnaný. Po skončení kalendářního roku se údaje ročního hospodaření obce souhrnně zpracují, a to formou závěrečného účtu, ve kterém jsou obsaţeny údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, státním fondům a jiným rozpočtům. Na základě zákona o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků 10 obec ţádá o přezkoumání hospodaření obce, a to buď příslušný krajský úřad, nebo přezkoumání zadá auditorovi. Veškeré náklady na auditora jsou hrazeny z peněţních prostředků obce. Ze zákona obci dále plyne povinnost projednat závěrečný účet spolu s výsledky přezkoumávání hospodaření za uplynulý rok do 30. června následujícího roku. 9 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva : Zákon o obcích v komentovaném znění. Brno : Doplněk, 2006. Působnost obce, s. 93. ISBN 80-7239-193-3. 10 Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. 14

1.2 Formy spolupráce obcí Spolupráce má důleţitý význam v kaţdé oblasti lidské společnosti. Díky spolupráci snadněji a efektivněji dosahujeme stanovených cílů či významnějších výsledků, o které bychom se jinak pokoušeli sami. A jinak tomu není ani v regionální politice. Rozhodujícím faktorem pro rozvoj obcí bývá jejich vzájemná spolupráce. Díky ní mohou obce realizovat klíčové rozvojové záměry, připravovat a naplňovat rozvojové projekty, které by samostatně pro jednotlivé obce byly nedosaţitelné, umoţňuje jim tímto způsobem sníţit překáţky související s jejich malou populační velikostí či nevýhodnou územní odlehlostí. V rovině obecné lze rozlišit různé druhy spolupráce, a to dle jejího významu, dle formálních způsobů vymezení podmínek spolupráce, mechanismů spolupráce, aktérů spolupráce, ekonomických modelů, nástrojů spolupráce a spousty dalších charakteristik 11. Z formálního hlediska pak lze rozlišit tři úrovně spolupráce obcí, a to spolupráci institucionalizovanou, smluvní a ad hoc. Nejvíce pouţívanou formou spolupráce je pak její institucionalizovaná forma. Důvody pro vznik obecní spolupráce bývají účelového charakteru, který spočívá ve spojení obcí se záměrem zabezpečit potřeby, které jsou obci v rámci samostatné působnosti ze zákona svěřeny. Pokud realizace potřeb přesahuje moţnosti obce, navazují obce účelovou spolupráci s cílem: zabezpečit investiční akce, které přesahují moţnosti jedné obce, popřípadě zabezpečit takové investiční akce, které se uskutečňují na katastrálních územích více obcí (kanalizace, plynofikace, vodovody apod.), podílet se na projektech, které souvisí s rozvojovými aktivitami regionu a mají významný efekt pro zvyšování konkurenceschopnosti regionu. Dalším důvodem vzniku spolupráce obcí je povinnost, která obcím plyne ze zákona, a to zabezpečit výkon přenesené působnosti státní správy. Z hlediska charakteru aktérů rozlišujeme: 11 GALVASOVÁ, Iva a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje [online]. Brno: Georgetown, 2007 [cit. 2011-11-28]. Význam, moţnosti, podmínky a znaky spolupráce obcí, s.23. Dostupné z WWW: <http://www.garep.cz/publikace/spoluprace-obci-jako-faktor-rozvoje.pdf>. ISBN 80-251-20-9. 15

meziobecní spolupráci, spolupráci obcí se soukromým, ziskovým i neziskovým, sektorem, spolupráci obcí s jinými subjekty veřejné správy. V případě meziobecní spolupráce v návaznosti na cíle pak rozlišujeme tři základní okruhy spolupráce a to celkový rozvoj území, rozvoj určitých aspektů území a řešení konkrétních dílčích problémů. Na základě výše uvedených znaků spolupráce můţeme rozlišit konkrétní formy spolupráce. Obrázek č. 1: Schéma členění způsobů a forem spolupráce Zdroj: GALVASOVÁ, Iva, a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje [online]. Brno: Georgetown, 2007 [cit. 2011-11-28]. Formy spolupráce obcí, s.28. Dostupné z WWW: <http://www.garep.cz/publikace/spoluprace-obci-jako-faktor-rozvoje.pdf>. ISBN 80-251-20-9. Formy spolupráce ale častěji rozlišujeme podle právního hlediska, přesněji podle typu zúčastněných subjektů. Na základě těchto specifikací rozlišujeme spolupráce výlučně meziobecní a spolupráci jiných fyzických a právnických osob (tedy i obcí). Následující tabulka blíţeji přibliţuje vztahy mezi konkrétními formami spolupráce a právními formami spolupráce. 16

Tabulka č. 1: Právní formy spolupráce obcí Právní forma Subjekty Norma Konkrétní formy Smlouva ke splnění konkrétního úkolu pouze obce Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí pouze obce Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích svazky obcí Společná právnická osoba obcí pouze obce Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Obchodní společnost fyzické a právnické osoby Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Obecně prospěšná společnost Zájmová sdruţení právnických osob fyzické a právnické osoby právnické osoby Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech Zákon 40/1964 Sb., občanský zákoník místní akční skupiny euroregiony sdruţení obcí místní akční skupina svaz měst a obcí ČR Národní síť zdravých měst Smlouva o sdruţení fyzické a právnické osoby Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník euroregiony Občanské sdruţení fyzické a právnické osoby Zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů místní akční skupiny Zdroj: GALVASOVÁ, Iva, a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje [online]. Brno: Georgetown, 2007 [cit. 2011-11-30]. Formy spolupráce obcí, s.30. Dostupné z WWW: <http://www.garep.cz/publikace/spoluprace-obci-jako-faktor-rozvoje.pdf>. ISBN 80-251-20-9. 1.2.1 Meziobecní spolupráce Na základě zákona o obcích, mohou mezi obcemi vznikat následující typy spolupráce: Smlouva mezi dvěma a více obcemi uzavřená ke splnění konkrétního úkolu, která se uzavírá buď na dobu určitou či neurčitou. Jedná se o poměrně novou formu spolupráce mezi obcemi. Právním podkladem spolupráce je smlouva, kterou lze vymezit jako dvoustranný či vícestranný správní úkon. Z této smlouvy však nevzniká ţádná právnická osoba. Základní zásadou je skutečnost, ţe smluvními stranami musí být pouze obce. Smlouva musí být vţdy písemná a musí být předem 17

schválena zastupitelstvy všech obcí, které jsou smluvními stranami. Zákon o obcích stanovuje základní náleţitosti, které musí smlouva obsahovat 12. Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí, která se uzavírá za účelem ochrany a prosazování společných zájmů. Členy svazku mohou být pouze obce. Samotné obce mohou jak vytvářet svazky obcí, tak mohou vstupovat do svazků obcí jiţ zaloţených. Svazky obcí mají postavení právnických osob, to znamená, ţe v právních vztazích vystupují svým jménem, nesou odpovědnost z těchto vtahů vyplývajících a samostatně hospodaří s příslušným majetkem. Dobrovolné svazky obcí jsou zřizovány smlouvou o dobrovolném svazku obcí. O vytvoření svazku obcí, popřípadě o vstupu do jiţ existujícího svazku rozhoduje zastupitelstvo příslušné obce. Povinnou součástí smlouvy o vytvoření svazku jsou stanovy. Svazek můţe být jednoúčelový či víceúčelový. Zakládání právnických osob podle zvláštního zákona mezi dvěma nebo více obcemi se realizuje zejména podle obchodního zákoníku 13. Tady potom, a to v souladu s ustanovením 23 zákona č. 250/2000 Sb. 14, přichází v úvahu zakládání a provozování společně zaloţených akciových společností či společností s ručením omezeným. Dále se zakládají obecně prospěšné společnosti a to na základě zákona č. 248/1995 Sb. 15. Na rozdíl od prvních dvou forem spolupráce, kdy bliţší podmínky spolupráce upravuje samotný zákon o obcích, v tomto třetím případě je nutno vycházet z právní úpravy obchodního zákoníku. 1.2.2 Spolupráce obcí s jinými subjekty Podle zákona o obcích lze na spolupráci mezi obcemi a jinými fyzickými či právnickými osobami v občanskoprávních vztazích pouţít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruţeních právnických osob a o smlouvě o sdruţení. Jedná se tedy o spolupráci, kdy na straně jedné stojí obec a na straně druhé fyzické či právnické osoby. 12 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.. 13 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 14 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 15 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. 18

Místní akční skupina (MAS) je společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z Evropské unie a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER+ 16. Účast zástupců veřejné správy v místní akční skupině je maximálně 50 %, druhá polovina je pak tvořena zástupci podnikatelů a neziskových organizací. Nejběţnější právní formou je občanské sdruţení. Místní Agenda 21 (MA21) je program konkrétních obcí, měst, regionů, který zavádí principy trvale udrţitelného rozvoje do praxe při zohledňování místních problémů. Je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi a jeho cílem je zajištění dlouhodobě vysoké kvality ţivota a ţivotního prostředí na daném místě. Partnerství soukromého a veřejného sektoru (PPP) je spolupráce veřejného a soukromého sektoru vzniklá za účelem vyuţití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných sluţeb. Jednotlivé varianty PPP, jsouli odborně a úspěšně aplikovány, zvyšují kvalitu i efektivnost veřejných sluţeb včetně výkonu státní správy a urychlují realizaci významných infrastrukturních projektů s pozitivním dopadem na rozvoj ekonomiky. Charakteristickými příklady PPP jsou projekty v oboru infrastruktury, zdravotnictví, školství či obrany. PPP se realizují dvěma způsoby. První způsob spočívá v zaloţení společnosti, a to společně veřejnou institucí a soukromou fyzickou či právnickou osobou, za účelem realizace nějakého konkrétního projektu. Za provedenou investici pak na tento projekt tato společnost získá oprávnění k provozování. Druhý způsob je zaloţen na principu financování veřejně prospěšné stavby soukromým investorem, který pak tuto stavbu spravuje a provozuje a dostává za tuto sluţbu úplatu. 16 Program Evropské unie probíhající v letech 2000-2006, který byl zaměřen na podporu rozvoje venkova prostřednictvím realizace Strategie rozvoje území působnosti místní akční skupiny a Projekty spolupráce. 19

Tabulka č. 2: Znaky spolupráce u svazků obcí a místní akční skupiny Forma spolupráce Funkce spolupráce Účel spolupráce Náplň spolupráce Formální přístup Typy aktérů Svazek obcí např. společný postup sdílení zkušeností celkový rozvoj území např. realizace projektů společné akce institucionalizovaný obce Místní akční skupina např. koordinace rozvojové projekty podpora rozvojových aktivit např. pravidelná setkávání příprava projektů institucionalizovaný obce, podnikatelé, neziskový sektor Zdroj: GALVASOVÁ, Iva, a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje [online]. Brno: Georgetown, 2007 [cit. 2011-12-05]. Znaky spolupráce, s.26. Dostupné z WWW: <http://www.garep.cz/publikace/spoluprace-obci-jako-faktor-rozvoje.pdf>. ISBN 80-251-20-9. 1.2.3 Spolupráce s obcemi jiných států Spolupráce obcí s obcemi jiných států je představována těmito moţnostmi: Přeshraniční impulzní centra (GIZ) představují program v oblasti spolupráce v regionech podél příhraničních oblastí České republiky, Německa, Rakouska a Maďarska. Spolupráce je zaměřena především na oblast hospodářství, cestovního ruchu, kultury a sociální. Euroreginy jsou nadnárodním typem svazků či sdruţení obcí a měst. Jejich cílem je podpora a realizace projektů odráţející všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami. Hlavním důvodem zakládání těchto svazků je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. 20

2 Dobrovolné svazky obcí Vytvoření dobrovolného svazku obcí představuje formu spolupráce mezi obcemi, která spočívá v oprávnění obcí být členem dobrovolného svazku obcí, a to za účelem prosazování a ochrany společných zájmů. 17 Členství ve svazku je právem, nikoli povinností obcí. Členem svazku mohou být pouze obce. Svazky obcí mají postavení právnických osob, z čehoţ vyplývá, ţe v právních vztazích vystupují svým jménem, nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících a samostatně hospodaří s příslušným majetkem. O vytvoření svazku obcí, eventuelně o vstupu do jiţ existujícího svazku obcí rozhoduje zastupitelstvo příslušné obce. Dobrovolné svazky obcí se v České republice řídí právními předpisy, které upravují jejich činnost. Nejdůleţitějším právním předpisem upravujícím činnost dobrovolných svazků obcí je zákon o obcích. Hospodaření dobrovolných svazků obcí upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. V otázkách právní způsobilosti, registrace, zrušení a zániku se řídí ustanoveními 20i a 20j zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dále je činnost svazku obcí upravena zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, soustavou daňových zákonů zákon o dani z příjmů, o dani silniční, dědické, darovací, z převodu nemovitosti. Uvedené právní předpisy se rozumí ve znění pozdějších předpisů, které je doplňují. Dobrovolné svazky obcí rozlišujeme podle účelu, pro který byly zřízeny na mikroregiony a monotematické svazky. Jako mikroregiony bývají často mylně označovány všechny svazky obcí. Mikroregionem lze definovat takový svazek obcí, který vznikl seskupením obcí kolem přirozeného centra, obecně se jedná o jakási spádová území. Mikroregiony vyuţívají principu soudrţnosti, kde více obcí propojuje své zájmy za účelem dosaţení všech ţádoucích změn na daném území. 18 17 Česká republika. Zákon o obcích (obecní zřízení). In: 128/2000. 12.4.2000, 2000, 128, 038/2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128 18 LABOUNKOVÁ, Vladimíra, Milan PŮČEK, Ludmila ROHREROVÁ a KOLEKTIV. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. První. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 47 s. ISBN 978-80-87318-02-7. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/metodickeprirucky/nabidka/2009/metodika-srd-2009.pdf 21

Monotematické svazky vznikají za účelem realizace konkrétního záměru či projektu a po dokončení tohoto jednorázového úkolu spolupráci ukončí nebo na tomto základě staví sdruţené obce svoji další spolupráci. Nejčastějším důvodem vzniku monotematického svazku bývají důvody související s budováním technické infrastruktury, jako například vybudování kanalizace, plynofikace či čističky odpadních vod. 2.1 Charakteristika a předmět činnosti dobrovolného svazku obce Svazek obcí se zakládá smlouvou o vytvoření dobrovolného svazku obcí podle 46 odst. 2 písm. b) zákona o obcích. Obec je návrhem smlouvy vázána ode dne jeho schválení zastupitelstvem obce do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy. Smlouva je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak (jinak tj. později, nikoli dřív). Smlouva by měla obsahovat obecné náleţitosti smluv, tedy vymezení jednotlivých účastníků smlouvy (název, sídlo, identifikační číslo) včetně uvedení osob oprávněných jednat jménem zakladatelů (obvykle starostové), projev vůle zaloţit dobrovolný svazek obcí včetně vymezení názvu, sídla a předmětu činnosti svazku, datum a podpisy. Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, ve kterých musí být uvedeno: název a sídlo členů svazku obcí, název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti, orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování, majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí, zdroje příjmů svazku obcí, práva a povinnosti členů svazku obcí, způsob rozdělování zisků a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí, podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu, obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily. 22

Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí včetně stanov a změny dokumentů musí být schváleny zastupitelstvy všech členských obcí. 19 Svazek obcí nabývá právní způsobilosti zápisem do registru zájmových sdruţení právnických osob vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí. Do registru se zapisuje mimo jiné název svazku obcí, sídlo svazku obcí, identifikační číslo osoby svazku obcí atd. 20 Svazek obcí zaniká dnem výmazu svazku z registru. Před zánikem svazku obcí se vyţaduje likvidace, jestliţe jmění svazku obcí nepřechází na právního nástupce. Předmětem činnosti obcí mohou být některé z těchto činností vymezených zákonem o obcích: úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, poţární ochrany, veřejného pořádku, ochrany ţivotního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromaţďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, vyuţití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obsluţnosti daného území, úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na vyuţití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí, provoz lomů, pískoven a zařízení slouţících k těţbě a úpravě nerostných surovin, správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi. 21 19 Česká republika. Zákon o obcích (obecní zřízení). In: 128/2000. 12.4.2000, 2000, 128, 038/2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128 20 Přesný výčet uvádí Ustanovení 20i Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 21 Česká republika. Zákon o obcích (obecní zřízení). In: 128/2000. 12.4.2000, 2000, 128, 038/2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128 23

2.2 Orgány a subjekty dobrovolného svazku obcí Zřízení orgánů svazku obcí vyplývá ze stanov, ve kterých musí tyto orgány být uvedeny. Neexistuje jiţ ale povinnost zřizovat konkrétní formy orgánů, coţ znamená, ţe je na daném svazku obcí, jaké orgány zřídí. Valná hromada je nejvyšším orgánem, zpravidla sloţeným ze zástupců všech sdruţených obcí. Valná hromada má rozhodující činnost ve věcech souvisejících s řízením a činností svazku obcí. Rada je výkonným orgánem. Pravomoci jsou radě uloţeny stanovami nebo valnou hromadou. Úkolem rady je řídit svazek obcí mezi zasedáními valné hromady, uskutečňovat usnesení valné hromady, apod. Předseda a místopředseda rady nebo svazku obcí představují statutární orgán, jehoţ hlavním úkolem je jednat jménem svazku obcí s třetími osobami a zajišťovat styk s peněţními ústavy. Pravidlem bývá, ţe předsedou svazku obcí je starosta největší ze zúčastněných obcí ve svazku. Kontrolní orgán, je-li ustanoven, dohlíţí na činnost výše zmíněných orgánů. Konkrétní náplní práce tohoto orgánu je kontrola dodrţování předpisů a stanov, plnění usnesení, hospodaření s majetkem a evidenci účetnictví. 22 Kvalita a intenzita obecní spolupráce závisí na klíčových účastnících spolupráce, a to především na jejich kvalitě a na vzájemných vztazích mezi nimi. Hlavními aktéry spolupráce jsou především starostové obcí a orgány spolupráce (manaţer spolupráce 23 ). Neméně důleţitými účastníky jsou dále orgány samosprávy obcí (zastupitelstvo či rada obce), podnikatelé, neziskové organizace, občané a kraje. 22 Zdroj: GALVASOVÁ, Iva, a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje [online]. Brno: Georgetown, 2007 [cit. 2011-01-25]. Organizace vztahů mezi aktéry, s.56. Dostupné z WWW: <http://www.garep.cz/publikace/spoluprace-obci-jako-faktor-rozvoje.pdf>. ISBN 80-251-20-9. 23 Činnost manaţera dobrovolného svazku obcí spočívá v zabezpečení chodu organizace a vykonávání administrativy, které souvisí s fungováním svazku obcí. Funkce manaţera není povinná ze zákona, její zřízení je však pro svazky obcí přínosem. Manaţer působí jako jednotící prvek při slaďování zájmů obcí či diplomatickém řešení sporů. Zřízení funkce manaţera můţe být pro malé svazky obcí finančně nákladné či jednoduše ve svém rozpočtu nemají dostatek prostředků na plat manaţera, proto pracují s manaţerem na základě smluvní spolupráce, coţ znamená, ţe práci manaţera vykonává osoba, která působí jako manaţer i pro jiné obce či subjekty. Konkrétní náplň práce manaţera se liší podle zaměření činnosti svazku, existují však obecné znaky, které jsou pro všechny svazky společné. Manaţer vykonává činnosti spojené s administrativou, zodpovídá za splnění povinností svazku vyplývajících ze zákona, organizuje nebo i vede jednání svazků, koordinuje přípravu a realizaci rozvojových cílů. 24

3 Finanční stránka fungování dobrovolných svazků obcí Dobrovolný svazek obcí je právnickou osobou zřízenou výhradně podle zákona o obcích. Znamená to, ţe svazek obcí musí dodrţovat všechna ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, vztahující se na svazek obcí. Tento zákon uvádí, ţe finanční hospodaření svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. Roční rozpočet musí vypracovat a schválit orgány svazku obcí, kterými se řídí financování jeho činnosti včetně provádění pravidelné, systematické a úplné kontroly svého hospodaření. Schválený rozpočet musí vyjadřovat závazné ukazatele (tzn. schválené příjmy a výdaje). Podle zákona o obcích musí svazek obcí nechat své hospodaření přezkoumat a dále sestavuje závěrečný účet. Dobrovolný svazek obcí vede účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3.1 Hospodaření dobrovolných svazků obcí V roce 2010 působilo na území České republiky 766 dobrovolných svazků obcí. Tyto svazky obcí hospodařily s příjmy ve výši 4,5 mld. Kč, coţ oproti předchozímu roku znamenalo nárůst o 1,3 mld. Kč. Největší část příjmů představovaly transfery z různých úrovní rozpočtů, které v souhrnu dosáhly 3,7 mld. Kč. Největší podíl na těchto příjmových zdrojích měly dotace, a to dotace investičního charakteru (činily 78 % celkového objemu). Vlastní příjmy svazků obcí činily 0,8 mld. Kč a byly tvořeny především příjmy z pronájmu majetku, příjmy z vlastní činnosti a kapitálovými příjmy. Výdaje dobrovolných svazků obcí v tomto roce činily 4,5 mld. Kč, coţ znamená, ţe svazky obcí v tomto roce hospodařily s téměř vyrovnaným rozpočtem. Nejvíce prostředků směřovalo na úhradu investičních potřeb, kapitálové výdaje činily 3,9 mld. Kč, coţ představovalo 86 % celkových výdajů. 24 Očekává se, ţe hospodaření svazků obcí za rok 2011 skončí se schodkem -0,1 mld. Kč. Odhaduje se, ţe celkové příjmy budou činit 4,6 mld. Kč, z toho objem přijatý prostředků by měl činit 3,7 mld. Kč. Z celkového odhadovaného objemu transferů by 24 Veřejné finance: státní rozpočet. Ministerstvo financí České republiky [online]. Praha, Copyright 2005 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet_62813.html?year=present#ii1 25

investiční transfery měly tvořit cca 78,4 %. Vlastní příjmy se odhadují v roce 2011 v částce 0,9 mld. Kč, coţ oproti roku 2010 znamená mírné zvýšení. Výdaje by v tomto roce měly činit 4,7 mld. Kč, z toho výdaje na investiční potřeby by měly činit 80,9 %. Tabulka č. 3: Přehled příjmů a výdajů dobrovolných svazků obcí v letech 2000 2010 (v mil. Kč) Rok Běţné příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Příjmy celkem Běţné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem 2000 263,8 32,1 734,2 1 030,1 187,7 892,3 1 080,0 2001 374,6 66,9 1 053,4 1 494,9 264,6 1 199,3 1 463,9 2002 365,2 121,2 1 641,1 2 127,5 418,3 1 661,9 2 080,2 2003 328,2 161,2 1 900,3 2 389,7 539,3 1 844,2 2 383,5 2004 409,4 82,6 1 829,1 2 321,1 531,8 1 821,8 2 353,6 2005 483,9 219,1 2 267,9 2 970,9 683,4 2 392,9 3 076,3 2006 484,6 540,0 3 564,2 4 588,8 1 235,1 3 913,3 5 148,4 2007 632,9 237,5 2 928,0 3 798,4 955,3 3 196,0 4 151,3 2008 552,3 183,0 2 477,1 3 212,4 765,1 2 092,4 2 857,5 2009 584,7 91,4 2 496,7 3 172,8 824,9 2 585,9 3 410,8 2010 710,3 66,3 3 716,7 4 493,3 632,9 3 857,3 4 490,2 Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: ARISweb [online]. Praha, Copyright 2005-2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/. Vlastní zpracování. Na základě údajů v tabulce č. 3 lze jednoznačně říci, ţe svazky obcí financují své potřeby především z dotačních zdrojů z různých úrovní veřejných rozpočtů (z rozpočtů krajů, z rozpočtů, ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z rozpočtů regionálních rad soudrţnost). Naproti tomu vlastní příjmy tvoří podstatně malou část (příjmy z pronájmu majetku a kapitálové příjmy). 26

Graf č. 1: Celkové příjmy dobrovolných svazků obcí v letech 2000 2010 (v mil. Kč) Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z tabulky č. 3 Rozhodující část výdajů představují kapitálové výdaje, které tvoří 78 % výdajů dobrovolných svazků obcí (jde zejména o investiční nákupy). Běţné výdaje, které zajišťují provoz svazků obcí tak tvoří necelou čtvrtinu celkových výdajů. Graf č. 2: Celkové výdaje dobrovolných svazků obcí v letech 2000 2010 (v mil. Kč) Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z tabulky č. 3 Pro hospodaření dobrovolných svazků je charakteristické schodkové hospodaření, které je dané specifickým postavením a funkcí svazků obcí. Schodkové hospodaření je zpravidla kryto úvěry. 27

Graf č. 3: Vývoj salda v hospodaření dobrovolných svazků obcí v letech 2000 2010 (v mil. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: ARISweb [online]. Praha, Copyright 2005-2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/. Vlastní zpracování. 3.1.1 Rozpočet dobrovolných svazků obcí Rozpočet dobrovolného svazku obcí je finančním plánem a jako takovým se jím řídí financování činnosti svazku obce. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Při sestavování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. Pravidla pro sestavování, projednávání a schválení rozpočtu jsou dána zákonem o obcích, zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákonem o státním rozpočtu. Rozpočet se zpravidla sestavuje jako vyrovnaný. Můţe však být schválený jako přebytkový, v případě, ţe některé příjmy daného roku jsou určeny k vyuţití aţ v následujících letech nebo jsou určeny ke splácení jistiny úvěrů z let předchozích. Rozpočet lze schválit také jako schodkový, ale pouze za podmínky, ţe schodek bude moţné uhradit buď finančními prostředky z minulých let nebo půjčkou, úvěrem či návratnou finanční výpomocí. V případě kladného zůstatku finančních prostředků rozpočtového hospodaření běţného roku se převádí k pouţití v dalším roce a to ke krytí rozpočtových výdajů nebo se převádí do peněţních fondů. Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech. 25 Změny rozpočtu se provádějí pomocí tzv. rozpočtových opatření. V případě, ţe není rozpočet schválen do 31. prosince, řídí se 25 Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: 250/2000. 07.07.2000, 2000, 073/2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250. 28

hospodaření svazku obcí rozpočtovým provizoriem, a to aţ do chvíle schválení rozpočtu. Pravidla související s plynulým zajištěním hospodaření stanoví orgány svazku obcí. Příjmy a výdaje realizované v době rozpočtového provizoria se po schválení rozpočtu stávají jeho příjmy a výdaji. Podle rozpočtové skladby lze rozpočet rozdělit na dva segmenty, a to na rozpočet běţný a kapitálový. Běţný rozpočet je bilance běţných příjmů a výdajů, které se kaţdoročně opakují a vztahují se k danému rozpočtovému roku. Z tohoto důvodu představuje stabilní část rozpočtu, rozhodování o něm je rutinní věcí a hledání potenciálních úspor poměrně těţké. Saldo běţného rozpočtu by mělo být kladné a výsledkem hospodaření by měl být přebytek. Naproti tomu kapitálový rozpočet představuje nestabilní část rozpočtu, jednotlivé poloţky se mohou v čase měnit. Kapitálové příjmy a výdaje jsou zpravidla jednorázové a neopakovatelné. Tento rozpočet by měl slouţit ke kumulaci zdrojů na získávání dlouhodobých aktiv. Struktura a velikost příjmů rozpočtu souvisí s předmětem činnosti svazku a jeho aktivitami. Obecně lze příjmy svazků obcí rozdělit na nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace. Konkrétně lze příjmy svazků obcí definovat jako příjmy z vlastní činnosti, příjmy z hospodaření subjektů, v nichţ má svazek obcí majetkový vklad, převod prostředků z vlastních peněţních fondů, přijaté dotace a příjmy návratného charakteru. 3.1.2 Rozpočtový výhled Povinností svazku obcí je sestavovat vedle rozpočtu i rozpočtový výhled. Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtový výhled pomocný nástroj střednědobého finančního plánování. Sestavuje se na dva aţ pět po sobě následujících roků a obsahuje souhrnné údaje o příjmech a výdajích, především o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. 26 Při sestavování rozpočtového výhledu se vychází z předpokládaných výdajů svazku obcí. Při odhadu výdajů je nutno respektovat cíle rozvoje svazku obcí. Následně na to se vytyčí budoucí příjmy, které zpravidla bývají niţší neţ výdaje, coţ zapříčiní vznik schodku. 26 Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: 250/2000. 07.07.2000, 2000, 073/2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250. 29

Na základě rozpočtového výhledu pak svazky obcí mohou stanovit, zda budou v budoucích letech schopny financovat své kapitálové výdaje a mohou posoudit vhodnost daného způsobu zadluţení. 27 3.1.3 Kontrola a přezkoumání hospodaření dobrovolných svazků obcí Procesně přezkoumání hospodaření upravuje zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, který stanoví předmět, hlediska, postup a pravidla uplatňovaná při provádění přezkoumání hospodaření. Dále stanovuje práva a povinnosti jak kontrolorů, tak i přezkoumávaných územních celků. Svazky obcí kaţdoročně podléhají tomuto přezkoumání hospodaření a je jim zákonem dána moţnost výběru kontrolního orgánu, který je vykoná. Mohou se rozhodnout, zda tuto sluţbu zadají auditorovi či auditorské společnosti nebo zda poţádají o přezkoumání příslušný krajský úřad. Krajský úřad tuto činnost zajišťuje bezplatně, přezkoumání provedená auditorem si hradí územní celek ze svého rozpočtu. Graf č. 4: Vývoj v počtu přezkoumání dobrovolných svazků obcí v letech 2006-2010 Zdroj: Veřejné finance: Přezkoumání hospodaření:. Ministerstvo financí České republiky [online]. Praha, Copyright 2005 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_ph_vysledky_dozorove_cinnosti_68018.html 27 ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra, Z. KUČEROVÁ, M. PAVLAS, T. PÁPOL a M. ŠIMKA. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů: Výzkumný úkol WB-09-05 Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci programu "Výzkum pro potřeby regionů". Praha, 2006, 277 s. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/editor/image/stranky3_soubory/-wb0905-hlavni-dokument-.pdf 30

Předmětem přezkoumání jsou zejména oblasti dotýkající se plnění příjmů a výdajů rozpočtu, náklady a výnosy podnikatelské činnosti, hospodaření a nakládání s prostředky poskytovanými z Národního fondu a s dalšími prostředky ze zahraničí a dále pak vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu a k rozpočtům krajů. Další oblastí kontroly je nakládání s majetkem ve vlastnictví územního celku, svazku obcí, zadávání a uskutečňování zakázek, stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi, zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob a účetnictví vedené svazkem obce. Všechny tyto oblasti přezkoumání se ověřují z hlediska dodrţování povinností stanovených zvláštními právními předpisy, zejména o finančním hospodaření územních celků, o hospodaření s jejich majetkem, o účetnictví a o odměňování. Dále se ověřuje soulad hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem, dodrţení účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a věcná a formální správnost dokladů o přezkoumávaných operacích. Tabulka č. 4: Povinnosti svazků obcí vyplývající ze zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí Povinnost dle zákona 420/2000 Sb., Lhůty Podání ţádosti o přezkoumání Do 30. června kalendářního roku Uzavření smlouvy s auditorem Nesplnění povinnosti poţádat o přezkoumání Povinnost informovat Krajský úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději do 31.1. následujícího roku Oznámí přezkoumávající orgán svazku obcí do 28.2. následujícího roku a přezkoumání vykoná Písemné oznámení zahájení přezkoumání (podává osoba určená stanovami) Nejpozději 5 dnů před dnem zahájení Písemné stanovisko územního celku k návrhu zprávy (námitky) Do 30 pracovních dnů Roční zpráva z provedených finančních kontrol Zapíše se a odešle do 15.2. následujícího roku Zdroj: Česká republika. Zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. In: 420/2004. 10.06.2004, 138/2004. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-420. 31

3.1.4 Závěrečný účet dobrovolných svazků obcí Údaje o ročním hospodaření dobrovolného svazku obcí se po skončení kalendářního roku souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. Závěrečný účet obsahuje údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění dle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a pouţití fondů v natolik podrobném členění a rozsahu, aby bylo moţné zhodnotit finanční hospodaření svazku obcí. Závěrečný účet dále obsahuje vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům a jiným fondům a také obsahuje vyúčtování k hospodaření jiných osob. Dobrovolný svazek obcí má povinnost dát přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok a výsledek tohoto přezkoumání je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech svazku obcí. Návrh závěrečného účtu musí být zveřejněn po dobu patnácti dnů před jeho projednáváním. Projednávání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením: souhlasu s celoročním hospodařením bez výhrad, coţ znamená, ţe hospodaření svazku obcí a údaje jeho účetní závěrky a závěrečného účtu odpovídají daným poţadavkům, souhlasu s celoročním hospodařením s výhradami, na jejichţ základě přijme svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků (zároveň vyvodí důsledky vůči osobám, které mu svým jednáním způsobily škodu). Pouţije se v případě, ţe byly zjištěny skutečnosti, které zásadním způsobem ovlivnily správnost účetnictví a tím i pravdivost účetní závěrky a závěrečného účtu, souhlas s celoročním hospodařením s váţnou výhradou. Pouţije se v případě, ţe byly zjištěny takové skutečnosti, které znamenají váţné porušení rozpočtové kázně, jako například neoprávněné pouţití rozpočtových prostředků. 28 28 MARKOVÁ, Hana. Finanční hospodaření územních samosprávných celků. Praha: Eva Rozkotová - IFEC, 2008, s. 118-119. ISBN 978-80-87146-08-8. 32

3.1.5 Majetek dobrovolných svazků obcí Svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vloţily do svazku obcí jeho členské obce podle stanov svazku obcí a dále hospodaří s majetkem, který získal ze své vlastní činnosti. Majetek, který obce vloţily do hospodaření svazku obcí, nadále zůstává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu, nelze převést na orgány svazku obcí. 29 Vloţený majetek musí být uveden v příloze smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí, stejně tak tam musí být uveden způsob rozdělování zisků a podílů členů na úhradě ztráty a také podmínky majetkového vypořádání v případě, ţe obec vystoupí ze svazku obcí. Podle zákona o obcích je jednou z činností svazku obcí správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi. 30 Společné hospodaření s vybranými skupinami majetku vede k provozním úsporám jednotlivých obcí. Další výhodou je fakt, ţe ke správě velkého objemu majetku lze zřídit kvalifikovaný aparát a dosáhnout tak vyšší kvality péče o majetek, popřípadě i vyšších zisků. 31 3.2 Financování dobrovolných svazků obcí Svazky obcí mohou při realizaci svých rozvojových záměrů vyuţít tří různých přístupů financování: financování z vlastních zdrojů, které se skládají z prostředků sdruţených do rozpočtu svazku obcí a prostředků z rozpočtů jednotlivých členů svazku obcí, financování z cizích zdrojů, které zahrnují dotace a přijaté úvěry, smíšené financování, které lze charakterizovat jako finanční spoluúčast svazku obcí a třetích osob. Tento způsob financování je nejčastěji vyuţívanou formou 29 Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: 250/2000. 07.07.2000, 2000, 073/2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250. 30 Česká republika. Zákon o obcích (obecní zřízení). In: 128/2000. 12.4.2000, 2000, 128, 038/2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128 31 GALVASOVÁ, Iva a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje [online]. Brno: Georgetown, 2007 [cit. 2012-02-18]. Význam, moţnosti, podmínky a znaky spolupráce obcí, s.69. Dostupné z WWW: <http://www.garep.cz/publikace/spoluprace-obci-jako-faktor-rozvoje.pdf>. ISBN 80-251-20-9. 33

financování. Důvod lze spatřovat v čím dál tím víc vyuţívaných dotačních programech, které pokrývají pouze převáţnou část nákladů. 3.2.1 Financování z vlastních zdrojů Tento způsob financování představuje sdruţování vlastních rozpočtových prostředků, jak z vlastního rozpočtu svazku obcí, tak z rozpočtů sdruţených obcí. Systémy naplňování rozpočtů svazků obcí jsou dvojího typu, v závislosti na typu svazku dle účelu. V případě monotematických svazků je systém financování jednoznačnější. Tyto svazky vznikají za účelem realizace konkrétního projektu a po jeho dokončení činnost svazku ustává. Příspěvky jednotlivých obcí jsou dány mírou uţitků, které kaţdá obec z realizovaného projektu má. Výpočet příspěvku můţe být vázán na katastrální výměru členské obce, délku silniční infrastruktury apod. V případě mikroregionů, tedy rozvojových svazků obcí, které mají za cíl dlouhodobější spolupráci, je situace komplikovanější. Tyto svazky musí hospodařit s vlastními finančními prostředky a ty vyuţívat k realizaci vytyčených projektů. Výše příspěvků je zpravidla určena ročním příspěvkem na jednoho obyvatele vynásobeného počtem obyvatel členské obce. Sporným je objem finančních prostředků, které by měl mít svazek obcí k dispozici. 32 Z hlediska účelu poskytnutých příspěvků definujeme jejich dva typy. Prvním z nich je příspěvek na zajištění běţného provozu svazku obcí, druhý příspěvek je na realizaci společného projektu. Vzhledem k faktu, ţe se ve svazcích obcí sdruţují především menší obce, jejichţ rozpočty neumoţňují realizaci finančně náročnějších rozvojových investic, je financování z vlastních zdrojů v podmínkách České republiky vyuţíváno spíše pro finančně méně náročné rozvojové projekty neinvestičního charakteru či k zajišťování společných sluţeb (svoz komunálního odpadu, společná péče o zeleň apod.) 33 32 GALVASOVÁ, Iva a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje [online]. Brno: Georgetown, 2007 [cit. 2012-02-20]. Význam, moţnosti, podmínky a znaky spolupráce obcí, s.65. Dostupné z WWW: <http://www.garep.cz/publikace/spoluprace-obci-jako-faktor-rozvoje.pdf>. ISBN 80-251-20-9. 33 ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra, Z. KUČEROVÁ, M. PAVLAS, T. PÁPOL a M. ŠIMKA. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů: Výzkumný úkol WB-09-05 Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci programu "Výzkum pro potřeby regionů". Praha, 2006, 277 s. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/editor/image/stranky3_soubory/-wb0905-hlavni-dokument-.pdf 34

3.2.2 Dotace Při zajišťování financování společných projektů hrají dotace důleţitou roli. Je to dáno skutečností, ţe dobrovolné svazky obcí sdruţují převáţně menší obce venkovského charakteru, jejichţ rozpočty neumoţňují realizaci finančně náročnějších projektů. Dotace jsou čerpány prostřednictvím dotačních programů, které lze rozdělit do několika skupin (a to podle subjektu, který dotační program spravuje): dotační programy nestátních/soukromých organizací, krajské dotační programy, národní dotační programy, nadnárodní dotační programy. 34 Dotační programy nestátních/soukromých organizací jsou zaměřeny na podporu v oblasti komunitního plánování a péče o ţivotní prostředí. Příspěvky se pohybují v rozmezí deseti aţ sta tisíců korun. Z hlediska náročnosti přípravy ţádosti o dotaci a její administrativu jsou nejméně náročné. Krajské dotační programy lze rozdělit na Krajské granty a na Regionální operační programy. Krajské granty bývají plně financovány z krajských rozpočtů. Jejich výše se pohybuje od desítek tisíců do několika miliónů korun. Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Přestoţe regionální operační programy spadají administrativně pod regiony soudrţnosti 35, lze je řadit do skupiny krajských dotačních programů, protoţe ovlivňují kraje a nikoli orgány centrální státní správy. Kaţdý Regionální operační program je řízen samostatně Regionální radou příslušného regionu soudrţnosti. Na regionální operační programy je z fondů Evropské unie vyčleněno 4,6 mld. (cca 131,4 mld. Kč). Jedná se o Regionální operační program NUTS II Jihozápad, Regionální operační program NUTS II Severozápad, Regionální operační program NUTS II Severovýchod, Regionální operační program NUTS II 34 PÁPOL, Tomáš a Miroslav PAVLAS A KOL. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. První. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2006, 90 s. ISBN 80-903813-1-6. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/editor/image/stranky3_soubory/sbornik---kolokvium-24102006.pdf 35 Regiony soudrţnosti jsou v oblasti regionální politiky základními statistickými jednotkami pro výpočet ukazatele HDP/obyvatele, na základně kterého je přidělena podpora ze strukturálních fondů. Jsou jimi regiony na úrovni NUTS II (NUTS - klasifikace územních statistických jednotek). V programovacím období 2007 2013 má kaţdý Region soudrţnosti historicky poprvé svůj vlastní Regionální operační program, který je úzce zaměřen na řešení problémů daného regionu. 35

Střední Čechy, Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko a Regionální operační program NUTS II Střední Morava. Podpora z Regionálních operačních programů se zaměřuje na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionů vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k ţivotu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Výše dotačních prostředků dosahuje v těchto programech aţ několika miliónů korun, přičemţ výše alokace je u kaţdého programu určena jinak. Národní dotační programy lze rozdělit na tzv. Operační programy a na státní dotační programy financované z rozpočtových kapitol jednotlivých ministerstev či státních organizací a fondů. 36 Operační program je základním strategickým dokumentem finanční a technické povahy pro konkrétní tematickou oblast nebo konkrétní region soudrţnosti. Za realizaci operační programů je zodpovědný příslušný ministerský resort, který je zároveň řídícím orgánem programu. Z kategorií, vypsaných v operačních programech, připadají jako dotační zdroje pouze Operační programy: Podnikání a inovace (svazky obcí mohou ţádat o dotaci s projekty zaměřenými na podporu rozvoje podnikatelského prostředí, podporu vzniku nových a rozvoje stávajících firem, na podporu jejich inovačního potenciálu a vyuţívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Jeho řídícím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu.), Ţivotní prostředí (program je zaměřený na zlepšování kvality ţivotního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Svazky zde mohou uplatnit projekty, přispívající ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, projekty řešící problematiku odpadů a průmyslového znečištění, projekty zaměřené na podporu péče o krajinu a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Podpora je poskytována formou nenávratné finanční podpory. Jeho řídícím orgánem je Ministerstvo ţivotního prostředí.), 36 ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra, Zita KUČEROVÁ, Miroslav PAVLAS, Tomáš PÁPOL a Michal ŠIMKA. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů: Výzkumný úkol WB-09-05 Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci programu "Výzkum pro potřeby regionů". Praha, 2006, 277 s. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/editor/image/stranky3_soubory/-wb0905-hlavni-dokument-.pdf 36

Lidské zdroje a zaměstnanost (svazkům obcí můţe být poskytnuta dotace na projekty zaměřené na zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti. Jeho řídícím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí.), Integrovaný operační program (svazky obcí mohou ţádat o dotaci na projekty související se zaměřením na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné sluţby a územní rozvoj: rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních sluţeb, veřejného zdraví, sluţeb zaměstnanosti a sluţeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. Jeho řídícím orgánem je ministerstvo pro místní rozvoj), Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 (je určený pro subjekty podnikající v zemědělství a pro projekty realizované na území obce do 2000 obyvatel. V případě svazků obcí se jedná o zaměření na investice do lesů, hospodářství a občanského vybavení a sluţeb, investice do přírodního a kulturního dědictví venkova, investice do vzdělávacích a informačních aktivit. Svazky obcí mohou čerpat přímé nenávratné dotace, které počítají se spolufinancováním. Řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství). 37 Státní dotační programy představují další zdroj finančních prostředků na projektové záměry svazků obcí. Tyto programy jsou financovány jednotlivými ministerstvy či státními organizacemi a fondy 38. Kaţdý dotační program má svá specifika a pravidla. Národní dotační programy, v souvislosti se svazky obcí, jsou to programy příhraniční spolupráce, které mají za cíl podporu hospodářské a sociální integrace příhraničních území. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. 37 Programy 2007-2013. Fondy Evropské unie [online]. 2006 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/programy-2007-2013. 38 Např. Českomoravská záruční a rozvojová banka, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond ţivotního prostředí apod. 37

4 Dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plzeňským. Společně s Ústeckým krajem tvoří oblast soudrţnosti Severozápad, tzv. NUTS 2. Rozloha Karlovarského kraje je 3314 km2, coţ činí 4,25% rozlohy České republiky. Karlovarský kraj tvoří tři okresy chebský, karlovarský a sokolovský. Celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 518 částí. Nejrozsáhlejší z okresů je karlovarský (46 % rozlohy kraje) s největším počtem obcí, a to 54. Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí srovnatelné (Sokolov má 38, Cheb 40 obcí). Kraj je rozdělen na správní obvody obce s rozšířenou působností: Aš, Cheb, Mariánské Lázně, Sokolov, Kraslice, Karlovy Vary a Ostrov nad Ohří. V kraji je celkem 37 měst. Obrázek č. 2: Mapa Karlovarského kraje Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Karlových Varech. Český statistický úřad [online]. Karlovy Vary, ČSÚ, 2012, 21.1. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/mapy_a_grafy_karlovarskeho_kraje Nejčastější, typickou a často pouţívanou formou spolupráce mezi obcemi je vytvoření svazku obcí. Celkem je v Karlovarském kraji zaregistrováno 16 svazků obcí s různým zaměřením a specifickými cíli (např. technická infrastruktura, nakládání s odpady, vodní hospodářství, zemědělství, obnova venkova, ţivotní prostředí a příroda, cestovní ruch, přeshraniční spolupráce, apod.), které sdruţují 121 obcí kraje. Celkem je v kraji 38

do dobrovolných svazků obcí sdruţeno 91,7% obcí. Průměrně je kaţdá obec členem jednoho aţ dvou dobrovolných svazků obcí. Jedenáct obcí v kraji není členem ţádného svazku obce. Pouze dvě obce, a to obce Abertamy a Merklín, jsou členem čtyř svazků obcí současně. Na území okresu Karlovy Vary má sídlo sedm svazků obcí, v okrese Cheb pět a v okrese Sokolov čtyři dobrovolné svazky obcí. Členství jednotlivých obcí v kraji znázorňuje příloha č 3 4.1 Analýza fungování dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji Cílem této kapitoly je analýza fungování dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji. Analýza bude provedena na základě dotazníkového šetření. Na emailové adresy manaţerů nebo statutárních zástupců dobrovolných svazků obcí byly rozeslány dotazníky, celkem odpovědělo 15 dotazovaných. Celková návratnost tedy činila 93,75%. Výsledná data byla zpracována s pouţitím aplikací Excel (pro potřeby tabulek a grafů). Dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji budou klasifikovány podle několika hledisek. Prvním hlediskem bude klasifikace svazků obcí podle základních kritérií, jako jsou datum zaloţení, účel zaloţení nebo počet členských obcí. Data pouţitá na tuto část, jsou získaná jak z veřejně dostupných zdrojů, tak i z vyplněných dotazníků. Druhým hlediskem pak bude klasifikace svazků obcí na základě dat získaných výhradně z dotazníků. Institut dobrovolných svazků obcí poprvé v České republice definoval zákon č. 367/1990 Sb. 39, na jehoţ základě mohly svazky vznikat. V Karlovarském kraji byl první dobrovolný svazek obcí registrován 9. února 1993. Tento svazek Vodohospodářské sdruţení obcí západních Čech svou činnost vyvíjí dodnes. 39 Zákon č. 367/1990 Sb., České národní rady o obcích (obecní zřízení) 39

Tabulka č. 5: Přehled dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji z hlediska roku jejich zaloţení Zdroj: vlastní zpracování Rok zaloţení Počet DSO Rok zaloţení Počet DSO 1993 1 2003 5 1994 1 2004 1 1995 1 2005 1 1996 0 2006 0 1997 0 2007 0 1998 0 2008 1 1999 1 2009 0 2000 0 2010 1 2001 1 2011 1 2002 1 Největší boom v zakládání nových svazků obcí přišel v roce 2003. Dle mého názoru byl hlavním důvodem blíţící se vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 a s tím související moţnosti čerpání dotací z prostředků Evropské unie na společné projekty. Po roce 2004 jiţ počet zakládaných nových svazků v kraji klesá. Další zjišťovanou skutečností byl prvotní účel vzniku dobrovolných svazků v kraji, tedy důvod, který vedl jednotlivé subjekty k zaloţení dobrovolného svazku obcí. Prakticky všechny dobrovolné svazky v kraji lze dle účelu vniku rozdělit do šesti základních skupin. Tabulka č. 6: Přehled dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji z hlediska účelu vzniku Rozvoj Všeobecná Společný Odpadové Rozvoj území cestovního Získání dotací spolupráce vodovod hospodářství ruchu 7 4 2 1 1 1 Zdroj: vlastní zpracování Lze říci, ţe téměř polovina svazků obcí byla zaloţena za účelem rozvoje území. Jedná se tedy o svazky obcí, které byly zaloţeny ne za konkrétním účelem, ale za účelem, zpravidla, komplexního rozvoje regionu, tedy kulturního, zemědělského, turistického atd. Druhou skupinu (25%) tvoří svazky obcí, pro které byla důvodem zaloţení všeobecná spolupráce, tedy účel, bez bliţší specifikace. Třetí skupinu tvoří svazky obcí, které byly zaloţeny za účelem rozvoje cestovního ruchu, tedy zaloţení svazku mělo 40

konkrétní důvod. Stejně tomu je i u posledních skupin, kdy účelem vzniku svazku zabezpečení kvalitní správy, provozování a rozvoje veřejných vodovodů a kanalizací v majetku obcí u dobrovolného svazku Vodohospodářské sdruţení obcí západních Čech či zavedení integrovaného systému nakládání s odpady v Karlovarském kraji u dobrovolného svazku EKOODPADY. Zajímavým důvodem zaloţení bylo získání dotací u svazku Mikroregion Pod Chlumem. Daná segmentace svazků obcí však ve velké míře závisí na úvaze hodnotitele, protoţe hranice mezi jednotlivými kategoriemi jsou velmi tenké. Další hodnotícím kritériem je počet členských obcí sdruţených ve svazcích obcí. Velikost svazku obcí z hlediska počtu obcí se pohybuje v rozmezí od 2 do 87 obcí. Svazkem obcí, který sdruţuje nejvíce obcí je Vodohospodářské sdruţení západních Čech - 87 obcí. Nutno podotknout, ţe tento svazek obcí sdruţuje obce i ze sousedních krajů (30 obcí z Plzeňského kraje, 1 obec ze Středočeského kraje a 5 obcí z kraje Ústeckého). Nejmenší svazky obcí sdruţují dvě obce. Jsou jimi svazek obcí Plešivec a nově vzniklý svazek obcí Hornoslavkovsko. Svazky obcí v kraji mají ve velké většině do deseti členských obcí. Konkrétně je to 69 % všech svazků. Nejčastěji je zastoupen svazek obcí, který sdruţuje 9 obcí. Tabulka č. 7: Přehled dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji z hlediska počtu členských obcí Zdroj: vlastní zpracování počet obcí počet DSO počet obcí počet DSO 2 2 10 1 3 1 12 1 5 1 14 1 6 1 15 1 7 1 22 1 8 1 87 1 9 3 Součástní analýzy fungování dobrovolných svazků obcí je i zjištění předmětu činnosti svazků obcí. Nutno podotknout, ţe respondenti na otázku týkající se předmětu činnosti volili i více moţností, v průměru jeden svazek obcí označil 1 5 předmětů činnosti. Předmětem činnosti dobrovolných svazků obcí v kraji jsou jak měkké činnosti (školství, 41

sociální péče, zdravotnictví, kultura, apod.), tak tzv. tvrdé investiční činnosti (ochrana ţivotního prostředí, cestovní ruch, dopravní infrastruktura, cyklostezky, apod.). Nejčastějším předmět činnosti vyplývají z dotazníkového šetření je cestovní ruch, který se vyskytuje ve 14 případech. Dalšími často označenými byly kultura, ochrana ţivotního prostředí, dopravní infrastruktura a rozvoj cyklostezek. V tomto lze spatřovat analogii s účelem vzniku svazků obcí, kde v Karlovarském kraji byly svazky nejčastěji zakládány za účelem komplexního rozvoje regionu. Graf č. 5: Přehled dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji z hlediska předmětu činnosti Zdroj: vlastní zpracování Zajímavé je podívat se, jak činnost a fungování svazků hodnotí sami jejich představitelé. V dotazníku mohli hodnotit jak samostatnou činnost svazku obce, tak i výsledky jeho fungování. K hodnocení byla respondentům nabídnuta škála od jedné do pěti, kdy: 1=velmi spokojen, 2=spokojen, 3=ani spokojen, ani nespokojen, 4=nespokojen, 5=velmi nespokojen. 42

Graf č. 6: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska hodnocení spokojenosti s činností Zdroj: vlastní zpracování Ve čtyřech případech představitelé svazků sami sebe nebyli schopni (nebo ochotni) ohodnotit. S výsledků průzkumu lze konstatovat, ţe svazky obcí svou činnosti hodnotí kladně. Velmi spokojeno se svou činností je pouze 27 %, tedy čtyři svazky obcí. Nejčastěji (40 %) respondenti hodnotili činnosti svazků číslem 2, coţ znamená spokojen. Na základě průzkumu lze vyvodit závěr, ţe svazky obcí sdruţených s menším počtem obcí hodnotí svou činnost kladně a bezproblémově. Taktéţ je to u svazků obcí, které mají zřízenou funkci manaţera. Zajímavé hodnocení se mi dostalo od manaţera svazku obce Mikroregion Pod Chlumem, který hodnotil činnost velmi nespokojen. Jako důvod uvádí neshody u většiny členů svazku, kteří řeší osobní vztahy. Obdobně jako činnosti svazků respondenti hodnotili i konkrétní výsledky fungování svazků obcí. Graf č. 7: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska hodnocení spokojenosti s konkrétními výsledky Zdroj: vlastní zpracování Vzhledem k tomu, ţe u svazků obcí nepřevládá stoprocentní spokojenost s jejich činností a výsledky fungování, je dobré zaměřit se na důvod proč tomu tak je. 43

Více jak polovina dotazovaných uvedla, ţe svazek obcí by potřeboval více finančních zdrojů. Myslím, ţe toto je problém, který trápí nejen dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji. Další problémy svazky obcí spatřují v nedostatečném dosahování dlouhodobých cílů, které byly svazkem vytyčeny. Některé svazky by téţ uvítaly moţnost mít více zaměstnanců, avšak z finančních důvodů si je nemohou dovolit. Zajímavé je zjištění, ţe ani jeden ze svazků by neuvítal větší počet členů, tedy více sdruţených obcí. Graf č. 8: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska potřeb pro úspěšnější plnění cílů Zdroj: vlastní zpracování Další otázkou, kterou jsem se zabývala, byla existence problémů s fungováním dobrovolných svazků obcí. Téměř polovina všech respondentů uvedla, ţe největším problémem fungování svazků obcí je jednoznačně nedostatek finančních prostředků. Velkým problémem svazků je také nezájem nebo malá angaţovanost jednotlivých členských obcí při společném řešení problémů. Další problém, který existuje mezi svazky obcí v Karlovarském kraji, je špatná komunikace mezi členskými obcemi či chybějící zpětná vazba. Myslím, ţe tento problém se týká především svazků, které nemají zřízenou funkci manaţera svazku, který by působil jako určitý tmelící prvek. Pouze tři svazky obcí ve svém fungování nespatřují ţádný problém. 44

Graf č. 9: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska problémů s fungováním Zdroj: vlastní zpracování S fungováním dobrovolných svazků obcí souvisí fungování managementu. Nejprve jsem se zaměřila na zajištění běţné administrativní činnosti prostřednictvím těchto kategorií - zabezpečení administrativy, příprava návrhů rozpočtů, zajištění vnější komunikace svazku obce s veřejností a jeho propagace a koordinace činností s jinými subjekty (podnikatelé, neziskové organizace a spolky). Z výsledků průzkumu je zřejmá vyrovnanost rozdělení činností, které zajišťuje předseda dobrovolného svazku obce a manaţer, zhruba 1:1. Největší záběr běţných činností, které zajišťují předsedové svazků obcí, spočívá především v přípravě návrhu rozpočtů svazků obcí a v administrativním zajištění chodu svazku obcí. Naopak zajištění komunikace s veřejností a propagace svazku obcí připadá na manaţery těchto svazků. Graf č. 10: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska zajišťování administrativních činností a vnější komunikace Zdroj: vlastní zpracování 45

Dále jsem se zaměřila na principy zajištění projektových činností, a to v následujícím rozsahu zpravování projektových dokumentací k investičním projektům, přípravy projektových ţádostí na získání dotací, přípravy strategických dokumentů a realizace konkrétních projektů. Řízení rozvoje u více jak poloviny svazků obcí zajišťují zaměstnanci v pracovně-právním vztahu, jedná se většinou o účetní, předsedy, manaţery, koordinátory či jiné administrativní pracovníky. Necelá polovina dobrovolných svazků obcí nemá zaměstnance vůbec a nikdo zde není za práci odměňován. Naopak pouze sedm svazků obcí má zřízenou funkci manaţera svazku. Jejich funkční vymezení je určeno především v přípravě projektové dokumentace, zajištění běţného chodu, komunikací s veřejností, propagací a koordinací činností. Graf č. 11: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska zajišťování projektových činností Zdroj: vlastní zpracování Z výsledků je zřejmé, ţe vyuţívání externích firem a poradců je pro svazky obcí v kraji běţným jevem, a to nejčastěji pro zpracování projektových ţádostí a strategických rozvojových dokumentů. Dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji velmi často pro zpracování projektových ţádostí vyuţívají MAS Sokolovsko, o.p.s. 40. Další zkoumanou oblastí je úroveň strategického plánování dobrovolných svazků obcí. Drtivá většina dobrovolných svazků obcí má zpracovanou rozvojovou strategii s dlouhodobými záměry, prioritami, opatřeními a někdy i konkrétními rozvojovými projekty (záporně odpovědělo pouze šest svazků obcí). Více jak polovina všech svazků obcí má zpracovanou strategii ve střednědobém horizontu (3 7 let), coţ koresponduje s programovacím obdobím Evropské unie pro čerpání strukturálních fondů 2007 40 MAS Sokolovsko o. p. s. byla úspěšně zaloţena dne 21. 7. 2006 se 17-ti zakladateli z řad veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru. Společnost byla zaloţena za účelem poskytování obecně prospěšných sluţeb, jejichţ cílem je rozvoj regionu Sokolovsko 46

2013. Dominantní postavení mezi zpracovateli strategických plánů mají externí poradenské firmy (65 %), pouze ve třech případech bylo uvedeno zpracování vlastními silami. Obtíţné je však interpretovat, nakolik jsou zmíněné strategické dokumenty aktuální či neaktuální a do jaké míry jsou tyto dokumenty v praxi vyuţívány. Hrubým odhadem lze za aktuální označit pouze pět aţ šest dokumentů, tj. pouze jedna třetina těchto dokumentů je pravidelně aktualizována nebo se jejich plnění opakovaně vyhodnocuje pomocí indikátorů nebo jiného klíče. U zkoumaných strategických dokumentů obecně převaţují zaměření na tvrdé investiční záměry typu rekonstrukce nebo budování vodovodních sítí či kanalizace, méně často jsou strategie zaměřeny na měkké neinvestiční opatření (vzdělávání, propagace, společenské akce). Častou odpovědí je zaměření strategie na oblast cestovního ruchu, kterou lze vnímat jako potenciálně nejsnazší moţnost domluvy a širší spolupráce členů svazků obcí. Z odpovědí nelze jednoznačně soudit, co přesně mají dotazovaní cestovním ruchem na mysli a zda jsou navrţené formy v souladu s udrţitelným rozvojem. Pro některé svazky obcí to znamená podporu budování nových cyklotras, pro jiné rekonstrukci a budování sportovišť nebo materiály pro propagaci turismu. V rámci fungování dobrovolných svazků obcí je důleţité zaměřit se na konkrétní projektovou činnost svazků obcí. Otázky v dotazníku jsem záměrně koncipovala tak, ţe respondenti mohli uvést maximálně tři nejvýznamnější projekty. Z hlediska tohoto počtu sice nelze vyvozovat obecné závěry týkající se projektové činnosti, nicméně trendy vysledovat lze. Průměrný počet uváděných projektů byl 1,5. Nejčastěji respondenti uváděli jeden projekt, druhým nejčastěji uváděným počtem byly projekty dva a tři. Další zjišťovanou skutečností byl celkový finanční objem uvedených tří realizovaných projektů. Při pohledu na průměrnou výši uváděného celkového finančního objemu realizovaných aţ tří nejvýznamnějších projektů jsou výrazné rozdíly. Například dobrovolný svazek obcí Mikroregion Chebsko uvedl projekty s finančním objemem 2 200 000,- Kč, 1 000 000,- Kč a 397 000,- Kč a Mikroregion Sokolov východ projekt o objemu 5 100 000,- Eur. Dále jsem se v souvislosti s projektovou činností svazků obcí zaměřila na období realizace projektu. Nejvýznamnější projekty realizují subjekty nejčastěji během jednoho aţ dvou let. Dobrovolné svazky obcí nejčastěji zahájily některý z nejvýznamnějších projektů v letech 2005-2006. Tato 47

skutečnost souvisí jednak s obdobím vzniku dobrovolných svazků obcí a jednak s rozvojem moţností čerpání finančních prostředků v závislosti na vstupu České republiky do Evropské unie. Nejčastější oblastí dopadů nejvýznamnější projektů je cestovní ruch. Jedná se především o projekty zaměřené na vybudování cyklostezek, informačních a propagačních materiálů. Projekty cestovního ruchu zaujímají 56 % všech projektů. Další významná oblast, na kterou se projekty zaměřují, je zaměřena na rozvoj regionu - zpracování projektové dokumentace, zpracování strategických rozvojových dokumentů, rozvoj dobrovolného svazku obce. Všimnout si lze i skutečnosti, ţe dobrovolné svazky obcí realizují projekty zaměřené na informace a komunikaci či projekty zaměřené na obecní infrastrukturu a vybavenost obcí. Graf č. 12: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska oblasti dopadů projektů Zdroj: vlastní zpracování Největším problémem fungování dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji je nedostatek finančních zdrojů, i proto jsem se v dotazníkovém průzkumu zaměřila primárně na zdroje financování činnosti svazků spojené s chodem svazků jako takových a zvlášť na financování konkrétních projektů. Svazky obcí v kraji financují své potřeby v 31 % z příspěvků členských obcí a v 31 % z rozpočtů obcí a krajů. V 21 % je činnost svazků financována prostřednictvím dotací z nadnárodních rozpočtů, především z Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad. Pouze v 7 % případů představují finanční zdroje dotace z národních rozpočtů - jednotlivých ministerstev, státních organizací a fondů. 48

Graf č. 13: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska zdrojů financování jejich činnosti Zdroj: vlastní zpracování Nutno podotknout, ţe svazky obcí nefinancují svou činnost výhradně jedním z výše zmíněných způsobů, ale všechny svazky obcí pouţívají tzv. smíšené financování. Například třináct z patnácti dotazovaných svazků financuje svou činnost z členských příspěvků sdruţených obcí a zároveň ze samotných rozpočtů těchto obcí. Dalšími zdroji příjmů jsou sponzorské dary nebo nájemné z pronájmu (konkrétně u Vodohospodářského sdruţení obcí západních Čech a vyplývá ze specifické činnosti tohoto svazku, kdy pronájem se týká vodohospodářské struktury jejímu provozovateli). Další sledovanou oblastí, která doplňuje informace o fungování dobrovolných svazků z hlediska financování jejich činnosti je systém členských příspěvků. Nejdřív jsem se zaměřila na fakt, zda vůbec dobrovolné svazky mají nastavený nějaký systém vybírání členských příspěvků. Výsledkem je, ţe všechny svazky obcí v Karlovarském kraji mají nějakým způsobem určitý systém nastaven. V zájmu mé pozornosti byl dále způsob určování výše těchto příspěvků. Nejběţnější způsob určování výše členských příspěvků je podle počtu obyvatel členských obcí na člena. 49

Graf č. 14: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska určování výše členských příspěvků Zdroj: vlastní zpracování Podobně jako u financování činnosti svazků bylo zkoumáno, z jakých zdrojů svazky obcí realizují své nejvýznamnější projekty. Svazky obcí nejvíce vyuţívají zahraniční dotační zdroje, tj. zdroje plynoucí z fondů Evropské unie a to prostřednictvím programů Phare, Phare II, Sapard či ISPA či zdroje poskytnuté v rámci regionálních operačních programů. Druhým nejvíce vyuţívaným způsobem financování nejvýznamnějších projektů dobrovolných svazků obcí jsou tuzemské dotační zdroje, které jsou získávány z veřejných rozpočtů v rámci České republiky. V Karlovarském kraji jsou nejvíce vyuţívány dotační prostředky z plynoucí z rozpočtu Karlovarského kraje - Program obnovy venkova. V případě vlastních finančních prostředků se více méně jedná o prostředky, které jsou svazky označovány jako vlastní, ale ve skutečnosti se jedná o cizí zdroje financování projektů. V případě vyuţívání dotací musí svazky obcí na realizaci projektu vydat poměrnou část z vlastních zdrojů, protoţe málokterá dotace je poskytovaná v 100% výši hodnoty realizovaného projektu. Svazky obcí tyto prostředky zajišťují formou úvěru, proto zdroje cizí. 50

Graf č. 15: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska zdrojů financování jejich projektů Zdroj: vlastní zpracování Co se hospodaření dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji týká, do roku 2004 hospodařily se schodkem. Tabulka č. 8: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska vývoje salda v hospodaření v letech 2000 2010 (v tis. Kč) Rok 2001 2002 2003 2004 2005 Saldo -15 325,56-54 685,69-17 189,49-1 780,46 37 186,74 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Saldo 21 380,97-17 655,58 17 674,95 29 535,70 34 895,80 Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: ARISweb [online]. Praha, Copyright 2005-2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/. Vlastní zpracování. Rozhodujícím část (63%) celkových příjmů tvoří běţné příjmy, které jsou tvořeny především příspěvky členských obcí, z rozpočtů sdruţených obcí a z pronájmu majetku. Pouhá dvě procenta všech příjmů tvoří kapitálové příjmy. Zbytek (35%) tvoří transfery z různých úrovní veřejných rozpočtů a z regionálních rad soudrţnosti. 51

Graf č. 16: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska celkových příjmů v letech 2001 2010 (v tis. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: ARISweb [online]. Praha, Copyright 2005-2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/. Vlastní zpracování. Graf č. 17: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska celkových výdajů v letech 2001 2010 (v tis. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: ARISweb [online]. Praha, Copyright 2005-2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/. Vlastní zpracování. Rozhodující část výdajů představují kapitálové výdaje, které tvoří celých 90 % výdajů, jde zejména o investiční nákupy. Běţné výdaje, které zajišťují provoz dobrovolných svazků obcí tak tvořím pouhých 10 %. 52

Tabulka č. 9: Přehled příjmů a výdajů dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji v letech 2000 2010 (v tis. Kč) Běţné příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Příjmy celkem Běţné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem 2001 80974,90 3630,05 24765,21 109370,16 19645,04 105050,68 124695,72 2002 127168,75 9220,48 16674,22 153063,45 17399,06 190350,08 207749,14 2003 81626,56 4000,21 57710,03 143336,80 10964,41 149561,88 160526,29 2004 93707,05 1162,36 53100,00 147969,41 7093,74 142656,13 149749,87 2005 105991,75 492,81 33421,26 139905,82 15170,18 87548,90 102719,08 2006 99717,44 7205,04 50218,16 157140,64 11212,40 124547,27 135759,67 2007 105131,01 375,90 192479,33 297986,24 18723,01 296918,81 315641,82 2008 107792,62 0,00 64994,91 172787,53 17452,52 137660,06 155112,58 2009 106540,33 421,86 33301,57 140263,76 22201,55 88526,51 110728,06 2010 131893,99 1035,00 60849,10 193778,09 27198,00 131684,29 158882,29 Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: ARISweb [online]. Praha, Copyright 2005-2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/. Vlastní zpracování. Poslední otázka týkající se finanční stránky fungování dobrovolných svazků obcí byla zaměřena na hodnocení ekonomického přínosu pro obce. Respondenty nebyly svazky obcí nýbrţ starostové jejich členských obcí. V 41 % se mi hodnocení nedostalo nebo respondent hodnocení neprovedl. Celkové hodnocení ekonomického přínosu, tzn. poměr vydaných peněţních prostředků k přijatým, vyznívá pro svazky a jejich fungování příznivě. Více jak čtvrtina oslovených starostů hodnotí přínos členství jejich obce ve svazku obcí jako dostačující. Ve dvanácti procentech byl ekonomický přínos hodnocen jako maximální, v několika případech se mi dostalo slovního hodnocení jako výrazný či téměř maximální. V 17 % dotazovaní hodnotí poměr vydaných k přijatým peněţním prostředkům jako minimální. 53

Graf č. 18: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska hodnocení ekonomického přínosu Zdroj: vlastní zpracování V souvislosti s řešenou problematikou mě zajímal i názor představitelů svazků obcí na silné a slabé stránku fungování dobrovolných svazků obcí. Nejprve jsem se zaměřila na pozitiva vyplývající z této formy obecní spolupráce. Jak z průzkumu vyplývá, téměř polovina respondentů v této formě spolupráce spatřuje jako pozitivum společnou strategii a její realizace při komplexním rozvoji regionu. Dalším nejčastěji uváděným kladem je dostupnost finančních prostředků a dotací, především větší efektivita při jejich získávání. Často si také respondenti chválí větší kvalitu a připravenost projektů. Dalšími zmiňovanými byly výhody v oblasti moţnosti prezentace svazku navenek prostřednictvím výstav, veletrhů a členství v MAS či moţnost komplexního poskytování sluţeb spojených se zásobováním vodou a odkanalizováním sídel členů dobrovolných svazků obcí. Graf č. 19: Pozitiva fungování dobrovolných svazků obcí vyplývající z této formy spolupráce Zdroj: vlastní zpracování 54

Nejčastější nevýhodou je nedostatek finančních prostředků. Myslím si, ţe to není negativum, které přímo souvisí s modelem dobrovolných svazků obcí jako takových. Na základě bliţšího šetření jsem došla k závěru, ţe problémy s financováním souvisí často s propady rozpočtů obcí v posledních letech, coţ má za následek menší objem finančních prostředků přesouvaný z rozpočtů sdruţených obcí do rozpočtů dobrovolných svazků obcí. Ve 40 % respondenti neshledávají ţádné negativní stránky. Méně často byla zmiňovaná sloţitá administrativa a struktura, sloţitá komunikace, sloţitá legislativa a právní problémy. Graf č. 20: Negativa fungování dobrovolných svazků obcí vyplývající z této formy spolupráce Zdroj: vlastní zpracování 55

5 Dobrovolný svazek obcí Sdruţení Krušné hory - západ Sdruţení Krušné hory západ bylo zaloţeno jako právnická osoba neziskového charakteru se sídlem ve městě Ostrov. Zaloţení Sdruţení bylo připravováno a vytvářeno během roku 1993, kdy v únoru 1994 byly dány jasné cíle a smysl zaloţení prvního sdruţení v okrese Karlovy Vary 41, kdy se 24. 5. 1994 konalo ustavující Valné shromáţdění obcí Sdruţení Krušné hory západ, na kterém přítomní starostové podepsali z pověření svých obcí 42 zakladatelskou smlouvu a schválili Stanovy sdruţení, za účelem dosaţení těchto hlavních cílů: a) vytvořit efektivně fungující management mikroregionu, který se bude cílevědomě zabývat zajišťováním koncepčních a koordinačních funkcí při naplňování rozvojových záměrů mikroregionu, b) vytvořit orgán, který bude zastupovat mikroregion navenek tak, aby mohl tento celek vstoupit do podvědomí jiných subjektů, c) vytvořit předpoklady pro sniţování nákladů na výkon vybraných, zejména pak integrovaných, samosprávných funkcí a činností u jednotlivých obcí a mikroregionu jako celku, d) zajistit vliv na formování stylu ţivota spoluobčanů, jenţ odpovídá zvykům, zvyklostem a způsobu ţivota v daném období a v tomto mikroregionu, který je schopen přejímat vymoţenosti současnosti i budoucnosti. 43 Od té doby prošlo Sdruţení Krušné hory západ určitým vývojem. Právnické osoby, které byly členy tohoto dobrovolného svazku obcí, postupně svoje členství ukončily, stejně tak jako některé obce vystoupily a některé se k myšlence Sdruţení Krušné hory západ přihlásily. K 1. 6. 2008 došlo k transformaci Sdruţení na dobrovolný svazek obcí. Hlavním důvodem byla moţnost čerpání dotací z fondů Evropské unie. V současné době je členy Sdruţení Krušné hory západ 22 obcí. Všichni členové mají svá sídla na území Karlovarského kraje v okrese Karlovy Vary a Sokolov. 41 Oficiálně bylo Sdruţení zaloţeno aţ 9. 6. 1994 zápisem do registru zájmových sdruţení právnických osob na Okresním úřadě Karlovy Vary, pod č.j. 2/94 42 Abertamy, Boţí Dar, Děpoltovice, Jáchymov, Nová Role, Pernink, Potůčky, Vysoká Pec 43 MARIÁNSKOLÁZEŇSKO, d.s.o. Strategie rozvoje Sdružení Krušné hory západ na období 2008-2013. 2008, 89 s. 56

Za dobu své existence Sdruţení Krušné hory západ započalo spolupráci i s jinými sdruţeními Slavkovský les, Vladař či Sdruţení centrální Krušnohoří. Další významná spolupráce vznikla s obcemi a okresním úřadem Aue-Schwarzenberg v blízkém příhraničním Sasku. V posledních letech také byly uzavřeny další partnerské smlouvy jako např. s dobrovolným svazkem obcí Mariánskolázeňsko, dobrovolným svazkem obcí Region Karlovarský venkov, Krajskou knihovnou Karlovy Vary, Pedagogickým a vzdělávacím centrem Karlovarského kraje, o.p.s. nebo s Komunitním centrem Český západ, o.s. V prosinci roku 2007 se stalo Sdruţení Krušné hory západ spoluzakladatelem Místní akční skupiny Krušné hory západ, o.s. (MAS), která byla zaloţena na podporu rozvoje venkova. Zaloţení MAS logicky navazovalo na stávající činnosti Sdruţení. Byla zpracována rozvojová strategie území MAS a na základě společného konsenzu bylo ústředním tématem strategie zvoleno Zlepšování kvality ţivota a ţivotního prostředí ve venkovských oblastech. Hlavním cílem byla větší moţnost dosáhnout na finanční prostředky určené na rozvoj území z Evropského zemědělského fondu pro rozvoje venkova na období 2007 2013. Jak jiţ bylo zmíněno, pro efektivní fungování dobrovolných svazků obcí je důleţité kvalitní fungování managementu včetně jeho řízení. U dobrovolných svazků obcí se jedná především o struktury formulované v základních smlouvách či stanovách. V případě dobrovolného svazku obcí Sdruţení Krušné hory západ jimi jsou Valná hromada a Rada svazku obce, které představují formální sloţku managementu a předseda a místopředseda, kteří představují jeho výkonnou sloţku. Rozvoj území je zprostředkováván pomocí externích projektových konzultantů. Obrázek č. 3: Schéma managementu dobrovolného svazku obcí Sdruţení Krušné hory - západ Valná hromada Rada DSO Předseda Místopředseda Zdroj: vlastní zpracování Expertní projektoví konzultanti 57

Valná hromada je nejvyšším orgánem svazku obcí a tvoří ji všichni jeho členové. Je svolávána nejméně 2x ročně. Program Valné hromady je zajišťován radou dobrovolného svazku obcí, která taktéţ zajišťuje svolání Valné hromady, a to nejpozději 14 dnů před jejím konáním. Valná hromada volí radu Sdruţení, která ze zvolených zástupců volí nového předsedu. Valná hromada schvaluje rozpočet na daný rok, schvaluje hospodaření roku minulého, schvaluje plán činnosti Sdruţení. Dále schvaluje podání projektových záměrů a získávání dotací z různých dotačních titulů (DF Bavorsko, Cíl3/Ziel3 Sasko, POV Karlovarského kraje, POV MMR ČR, ROP NUTS 2 Severozápad), zpracování studií pro obce a další záměry, které mohou pozitivně ovlivnit činnosti Sdruţení. Rada Sdruţení je sedmi členná a je volena Valnou hromadou. Rada se schází dle potřeby jedenkrát za 6 8 týdnů. V případě potřeby je rada svolávána i častěji a v časové tísni a z operativních důvodů můţe hlasovat i telefonicky (následně je hlasování potvrzeno písemně). Jednatel manaţer - vykonává pro svazek obcí všechnu administrativní činnost a zajišťuje celý provoz svazku obcí zpracovává a podává projekty, ţádosti o granty, zajišťuje výstavy, oslovuje sponzory, zpracovává účetnictví atd. Do roku 2008 vykonával tuto funkci externě, od tohoto roku je ve sdruţení zaměstnán na plný pracovní poměr. Do roku 2008 byl nedostatek finančních prostředků na mzdu manaţera, to se však změnilo s vyhlášením dotačního titulu č. 4 Činnost manaţerů mikroregionů v Programu obnovy venkova Karlovarského kraje, ze kterého svazek obcí čerpá finanční prostředky určené právě na mzdu manaţera svazku obce. Významným prostředkem pro fungování dobrovolných svazků obcí je i existence strategického rozvojového dokumentu, ve kterém jsou zakotveny určité dlouhodobé výhledy směřování svazků obcí a které by měli určitým způsobem korespondovat s cílem svazku obcí, který si svazek dal při svém vzniku. Sdruţení Krušné hory západ zpracovalo svoji strategii v listopadu 2008, a to na období 2008 2013. Strategie je zpracována do těchto částí: analytická část demografické vymezení, občanská vybavenost, technická a dopravní infrastruktura, hospodářská charakteristika, cestovní ruch, ochrana ţivotního prostředí, kritické oblasti, SWOT analýza 58

strategická část formulace vize, strategické cíle, programy a opatření. 44 Strategie rozvoje má následující rozvojové cíle zpracované do specifických cílů, aktivit a měřitelných výstupů: rozvoj cestovního ruchu, rozvoj infrastruktury, zlepšení kvality ţivotního prostředí. Na základě těchto vytyčených cílů Sdruţení směřuje svou činnost, kterou od prvopočátku zaměřilo na propagaci regionu v oblasti cestovního ruchu. Prvotním úkolem bylo vypracování propagačních materiálů, kterými byly prezentovány všichni členové Sdruţení. Pro rozvoj regionu a k získávání návštěvníků Krušných hor Sdruţení navazuje kontakty prostřednictvím účastí na výstavách a veletrzích, a to s finanční podporou krajského úřadu či se sponzorskou podporou firem peněţní i materiální. Velmi významná je v tomto ohledu spolupráce se zástupci obcí a dobrovolných organizací v Sasku a Weidenu. Sdruţení se pravidelně zúčastňuje významných veletrhů cestovního ruchu v České republice Regiontour Brno a Holiday World Praha a výstav v zahraničí (většinou ve městech v příhraniční oblasti v Sasku a Bavorsku). Zahraniční prezentace jsou zaměřeny na Spolkovou republiku Německo, která je v oblasti cestovního ruchu nejvýznamnější příjezdovou destinací. Sdruţení se v rámci této prezentace kaţdoročně zúčastňuje workshopu propagačních materiálů v Chebu, který pořádá Euregio Egrensis 45. Propagace regionu je dále zajišťována inzercí v turistickém katalogu EUROBEDS a sezónních periodikách. Společné projekty dobrovolných svazků obcí umoţňují členům svazků obcí a i samostatným obcím financovat akce, které spojují dané území a které je efektivnější financovat ze společných zdrojů. Sdruţení se jiţ od svého vzniku spolupodílí na rozvoji regionu. Finanční prostředky na projekty s tím související čerpá z dotačního titulu 44 MARIÁNSKOLÁZEŇSKO, d.s.o. Strategie rozvoje Sdružení Krušné hory západ na období 2008-2013. 2008, 89 s. 45 Regionální sdruţení obcí a měst Euregio Egrensis je zájmové sdruţení právnických osob v okresu Cheb, okresu Karlovy Vary, okresu Sokolov a okresu Tachov, jeho sídlem jsou Karlovy Vary a jeho cílem je všestranně působit k prohloubení a rozvíjení přátelských vztahů mezi ČR a SRN - obcemi, městy, institucemi i jednotlivci. Doporučuje náměty ke spolupráci partnerských stran v příhraničním regionu trojmezí Čech, Bavorska a Saska. Sdruţuje celkem 57 obcí a byl zaloţen v roce 1993. 59

Program obnovy venkova Karlovarského kraje. Naopak finanční prostředky z fondů Evropské unie jsou vyuţity na projekty zaměřené na rozvoj dopravní infrastruktury a cestovního ruchu na pasportizaci cyklotras, zhotovení projektu cykloznačení či umístění značek do terénu v horské oblasti. Další realizované projekty jsou zaměřeny na internetizaci obcí regionu (Abertamy, Horní Blatná, Merklín a Hroznětín), kde obcím byla zakoupena výpočetní technika a tím došlo k vytvoření malých venkovských informačních center. Prostřednictvím Sdruţení byla podána ţádost o dotaci na vybudování parkoviště u kostela v Nových Hamrech a na vybudování lyţařského areálu v Perninku. Přehled realizovaných projektů Sdruţení Krušné hory západ je v následující tabulce: Tabulka č. 10: Dobrovolný svazek obcí Krušné hory západ z hlediska přehledu realizovaných projektů do roku 2010 Krušné hory Rozvoj turistického ruchu 280 000,- Parkoviště u kostela v Nových Hamrech 300 000,- Kč Seminář CR 2 295,- Strategie rozvoje MAS 250 000,- Kč Výstava NOBA 3 125,- Propagační broţura Krušné hory Tvorba web stránek 2 576,- Lyţařský areál v Perninku 7 500,- 1 250 000,- Kč Výstava OFRA 3 295,- Technická podpora MAS 200 000,- Kč Strategie rozvoje mikroregionu Krušné hory - západ Výstava NOBA, Marktredwitz, Weiden 5 230,- 9 336,- Výroba a umístění značek cyklotras do terénu Strategie rozvoje mikroregionu 2008-2013 81 000,- Kč 129 000,- Kč Studie proveditelnosti stavební úpravy cyklotras 4 789,- Studie rozvoje cestovního ruchu 140 000,- Kč Workshop propagačních materiálů 4 690,- Případová studie odpadového hospodářství 20 000,- Internetizace malých obcí Zdroj: vlastní zpracování 110 000,- Kč Budování kapacity rozvoje regionu Krušné hory - západ 4 300 000,- Kč Od konce roku 2008 je svazek obcí registrován v Národní síti zdravých měst ČR a přihlášen k Místní agendě 21. Sdruţení uspělo s ţádostí u Revolvingového fondu Ministerstva Ţivotního prostředí a získalo dotaci na projekt Místní agenda 21 v regionu Krušné hory. V současnosti svazek realizuje projekt Budování kapacity rozvoje regionu Krušné hory západ. Finanční prostředky jsou čerpány z Regionálního operačního programu Regionu soudrţnosti NUTS 2 Severozápad 60

Priorita 2.1 a to ve výši 88,4 % celkové částky (7,5 % tvoří příspěvek z Karlovarského kraje a 4,1 % tvoří vlastní podíly obcí). Sdruţení Krušné hory západ vede jednoduché účetnictví, kaţdoročně je na hospodaření zpracováván audit. Hlavním zdrojem příjmů jsou především členské příspěvky, které tvoří 70 % financování celé činnosti. Dalšími zdroji financování a získávání finančních prostředkům na aktivity a činnosti Sdruţení je zpracovávání a podávání projektů v Programu obnovy venkova Karlovarského kraje, které jsou cíleně zaměřené pro jednotlivé obce v návaznosti na obce ostatní a zpracování ţádostí na jednotlivé granty, které jsou vyhlašovány ať Ministerstvem pro místní rozvoj nebo Karlovarským krajem. V roce 2010 hospodařil svazek obcí s příjmy v celkové výši 1 318 723,69,- Kč a s celkovými výdaji ve výši 1 275 887,- Kč. Větší část příjmů tvoř kapitálové příjmy (59 %) - příspěvky obcí v celkové výši 387 800,- Kč a přijatou dotací od Karlovarského kraje ve výši 390 000,- Kč. Tato dotace byla pouţita na financování mzdy manaţera sdruţení (310 000,- Kč) a na výstavu, jíţ se Sdruţení zúčastnilo (80 000,- Kč). Běţné příjmy pak představují 41 % celkových příjmů. Graf č. 21: Dobrovolný svazek obcí Krušné hory západ z hlediska rozdělení běţných příjmů Zdroj: ÚFIS. Ministerstvo financí České republiky [online]. Praha, 2005-2009 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufisusc/seznam.pl?nuts=cz0412 61

5.1 SWOT analýza dobrovolného svazku obcí Sdruţení Krušné hory - západ Výsledkem mnou provedeného analytického procesu bylo vypracování analýzy fungování dobrovolného svazku obcí Sdruţení Krušné hory -západ. Na základě této analýzy jsem zpracovala SWOT analýzu - analýzu silných a slabých stránek a potenciálních příleţitostí a hrozeb. Příleţitosti a hrozby popisují fungování dobrovolného svazku obcí z hlediska faktorů klíčových pro budoucí rozvoj. Silné stránky Sdruţení se nachází v západní části ČR, na hranicích s Německem (Bavorsko a Sasko), coţ je silnou stránkou zejména z pohledu cestovního ruchu Silnou stránkou zejména pro cestovní ruch je blízkost celé řady hraničních přechodů s Německem, umoţňujících bezproblémový přístup turistů a ostatních návštěvníků regionu Sasko a Bavorsko Pozitivní celkový image dobrovolného svazku obcí Navázána spolupráce se zástupci obcí a dobrovolných organizací v Sasku a Weidenu Fungující spolupráce s Karlovarským krajem a jeho odbory Fungující spolupráci dalšími organizacemi v kraji Kvalitně zpracovaný strategický rozvojový dokument Strategický rozvojový dokument je aktuální Strategický rozvojový dokument je zpracovaný ve střednědobém horizontu (2008-2013), coţ koresponduje s programovacím obdobím Evropské unie pro čerpání strukturálních fondů 2007 2013. Ve strategickém rozvojovém dokumentu zaměření na tvrdé investiční i měkké neinvestiční záměry Fungující management dobrovolného svazku obcí Zřízena funkce manaţera zastupování jedním člověk (úspora času), přenos knowhow Členství v Euroregia Egrensis umoţňující propojení na společné projekty s německými partnery s vyuţitím financování z fondů EU 62

Slabé stránky Nedostatek finančních prostředků Nízký počet zaměstnanců v pracovně právním poměru Velký počet členských obcí Předmět činnosti svazku zaměřen převáţně na cestovní ruch Sloţitá administrativa a struktura Částečná totoţnost území s jinými dobrovolnými svazky obcí Závislost na dotacích Členské obcí jsou členy více dobrovolných svazků obcí Svazek obcí hospodaří se záporným saldem Příleţitosti Rostoucí zájem Čechů o domácí turistiku (roste podíl těch, kteří mají zájem více poznávat krásy České republiky a pro něţ zahraniční dovolená se stává ekonomicky stále náročnější) Ekonomický profil regionu s vysokou nezaměstnaností a nízkou úrovní kvalifikace pracovních sil naznačuje dobrou příleţitost pro získání vládních, předstrukturálních a strukturálních fondů. Rostoucí poptávka po speciálních volnočasových aktivitách, jako je sjezdové lyţování, jízda na běţkách, skoky na lyţích, cykloturistika, pěší a horská turistika, agroturistika. Vyuţití dobrovolného svazku na tzv. sdruţené sluţby nákupy, propagaci apod., kdy dodávky a sluţby pro více subjektů společně je výhodnější pro více obcí, jako má tento svazek obcí Společné projekty umoţňují členům svazku obcí a i samostatným obcím financovat akce, které spojují dané území ze společných zdrojů a efektivněji Větší dostupnost finančních prostředků Sníţen administrativních nákladů na řízení společných projektů plným vyuţíváním 63

Hrozby Zhoršování ekonomické situace v ČR. Fungování celého svazku řeší jeden manaţer, coţ můţe být rizikové a nestabilní Z důvodů sloţitější komunikace mezi členy svazku obcí můţe vyvstat problém nalézt společné řešení či témata společných projektů Problém členských obcí, které jsou členy více dobrovolných svazků obcí současně, identifikovat a společně postupovat v případě plnění zvolených strategických cílů Velká závislost na dotacích (aţ skončí dotace, skončí i fungování dobrovolného svazku obcí) Závislost na politické situaci v členských obcích (starostové samotní nemají rozhodovací pravomoc a vše se musí být schváleno zastupitelstvem) 64

Z předchozího stručného shrnutí faktů, které vyplynulo ze zpracované analýzy fungování dobrovolného svazku obcí Sdruţení Krušné hory - západ a na základě srovnání s dobrovolnými svazky obcí v Karlovarském kraji, vyplynuly následující silné a slabé stránky Sdruţení Krušné hory - západ: Tabulka č. 11: Silné a slabé stránky Sdruţení Krušné hory - západ Silné stránky 1+. Strategická poloha dobrovolného svazku obcí (ČR, Německo) 2+. Dostatek hraničních přechodů dostupnost dobrovolného svazku obcí pro návštěvníky ze sousedních států 3+. Spolupráce se zástupci obcí a dobrovolných organizací v Sasku a Weidenu 4+. Úspěšnost při získávání dotací 5+. Fungující spolupráce s dalšími subjekty v kraji 6+. Aktuálnost strategického rozvojového dokumentu zpracovaného na období 2008-2013 7+. Fungující management 8+. Zřízena funkce manaţera dobrovolného svazku obcí 9+. Členství v Euroregia Egrensis 10+. Jiţ vybudované zázemí a image Sdruţení Krušné hory - západ Slabé stránky 1-. Nedostatek finančních prostředků 2-. Nízký poměr zaměstnanců v pracovně právním poměru 3-. Velký počet členských obcí 4-. Částečná totoţnost území Sdruţení Krušné hory - západ s jinými dobrovolnými svazky obcí v kraji 5-. Závislost na dotacícht 6-. Členství členských obcí i v jiných dobrovolných svazcích obcí 7-. Zaměření činnosti pouze na cestovní ruch 8-. Hospodaření se záporným saldem Zdroj: vlastní zpracování 65

Vzhledem současnému vývoji národního, regionálního, ekonomického, sociálního, kulturního prostředí jsem identifikovala následující objektivní příleţitosti a hrozby, které vytvářejí základní rámec pro vyuţití subjektivních silných a slabých stránek Sdruţení Krušné hory - západ: Tabulka č. 12: Příleţitosti a hrozby Sdruţení Krušné hory západ Příleţitosti A. Větší dostupnost finančních prostředků B. Moţnost čerpání národních a mezinárodních podpůrných programů dotací (předstrukturální a strukturální fondy) C. Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po specializovaných produktových balících (sjezdové lyţování, běţecké lyţování, cykloturistika, pěší a horská turistika, agroturistika) D. Podmínky pro nadmikroregionální produktové balíky v cestovním ruchu E. Rostoucí zájem Čechů o domácí turistiku Hrozby a. Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů / mikroregionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu b. Růst konkurence mezi regiony při získávání investic c. Citlivost sektoru cestovního ruchu na zvraty v ekonomice d. Nekoncepčnost státní politiky v podpoře vybraných regionů e. Zhoršování ekonomické situace v ČR Zdroj: vlastní zpracování K odhalení souvislostí a vazeb mezi sledovanými kritérii slouţí konfrontační matice SWOT. V souvislosti s tím jsem posuzovala přednosti a slabiny, příleţitosti a hrozby ve vztahu, jako spolu (v příslušném řádku) souvisí. Hodnocení jsem provedla na základě této hodnotící škály: 3+ (-) významná souvislost 2+ (-) souvislost 1+ (-) malá souvislost 0 ţádná souvislost. 66

Poté jsem všechny přidělené hodnoty v řádcích a v sloupcích matematicky sečetla. Tabulka č. 13: Konfrontační matice SWOT SILNÉ STRÁNKY PŘÍLEŢITOSTI HROZBY A. B. C. D. E. a. b. c. d. e. 1+. Strategická poloha dobrovolného svazku obcí (ČR, Německo) 0 2 3 3 3 11 3 2 1 2 0 8 19 2+. Dostatek zahraničních přechodů dostupnost pro návštěvníky ze 0 0 2 1 2 5 2 2 2 1 1 8 13 sousedních států 3+. Spolupráce se zástupci obcí a dobrovolných organizací v Sasku 1 1 2 2 1 7 0 1 0 0 0 1 8 a Weidenu 4+. Úspěšnost při získávání dotací 3 3 2 1 0 9 1 3 2 2 2 10 19 5+. Fungující spolupráce s dalšími subjekty v kraji 1 0 2 2 2 7 2 1 0 0 1 4 11 6+. Aktuálnost strategického rozvojového dokumentu zpracovaného na období 2008-0 1 0 0 0 1 1 1 0 0 0 2 3 2013 7+. Fungující management 2 2 0 1 1 6 3 2 0 0 1 6 12 8+. Zřízena funkce manaţera dobrovolného svazku obce 2 0 0 0 0 2 2 1 0 0 0 3 5 9+. Členství v Euroregia Egrensis 2 1 1 1 1 6 1 1 1 0 0 3 9 10+. Jiţ vybudované zázemí a image Sdruţení Krušné hory - západ 0 1 2 2 2 7 3 2 0 0 1 6 13 11 11 14 13 12 18 16 6 5 6 SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŢITOSTI HROZBY A. B. C. D. E. a. b. c. d. e. 1-. Nedostatek finančních prostředků -2-3 -1-1 0-7 0-1 -2-2 -3-8 -15 2-. Nízký poměr zaměstnanců v pracovně právním poměru 0-1 0 0 0-1 0-1 0 0 0-1 -2 3-. Velký poměr členských obcí -2-2 0 0 0-4 0 0 0 0 0 0-4 4-. Částečná totoţnost území Sdruţení Krušné hory západ s jinými -1 0-3 -3-3 -10-3 -3 0 0 0-6 -16 dobrovolnými svazky obcí v kraji 5-. Závislost na dotacích -3-3 0 0 0-6 0-2 -2-2 -1-7 -13 6-. Členství členských obcí i v jiných dobrovolných svazcích obcí -2-1 0 0 0-3 -1-2 0 0 0-3 -6 7-. Zaměření činnosti pouze na cestovní ruch 0-1 -3-3 -3-10 -3-1 -3-1 0-8 -18 8-. Hospodaření se záporným saldem -3-3 -3 0 0-9 0 0-1 -1-2 -4-13 -13-14 -10-7 -6-7 -10-8 -6-6 -2-3 3 6 6 11 6-2 -1 0 Zdroj: vlastní zpracování Na základě vyhodnocené konfrontační matice (viz příloha č. 5) jsem sestavila SWOT analýzu tak, ţe jsem vybrala poloţky předností (silné stránky) v konfrontaci s příleţitostmi, s hrozbami a nakonec s příleţitostmi a hrozbami současně a ty jsem sestavila sestupně, počínaje poloţkou s nejvyšším počtem bodů, podle ohodnocení v konfrontační matici. 67

V oblasti rozvojových aktivit (konfrontace předností a příleţitostí) se jeví pořadí předností (silných stránek) následovně: Strategická poloha dobrovolného svazku obcí (ČR, Německo) 11 1. Úspěšnost při získávání dotací 9 2. Fungující spolupráce s dalšími subjekty v kraji 7 3.-5. Jiţ vybudované zázemí a image Sdruţení Krušné hory - západ 7 3.-5. Spolupráce se zástupci obcí a dobrovolných organizací v Sasku a Weidenu 7 3.-5. Členství v Euroregia Egrensis 6 6.-7. Fungující management 6 6.-7. Dostatek zahraničních přechodů dostupnost pro návštěvníky ze sousedních států 5 8 Zřízena funkce manaţera dobrovolného svazku obce 2 9. Aktuálnost strategického rozvojového dokumentu zpracovaného na období 2008-2013 1 10. V oblasti vyuţití předností v rámci obrany proti hrozbám se jeví pořadí předností následující: Úspěšnost při získávání dotací 10 1. Strategická poloha dobrovolného svazku obcí (ČR, Německo) 8 2.-3. Dostatek zahraničních přechodů dostupnost pro návštěvníky ze sousedních států 8 2.-3. Fungující management 6 4.-5. Jiţ vybudované zázemí a image Sdruţení Krušné hory - západ 6 4.-5. Fungující spolupráce s dalšími subjekty v kraji 4 6. Členství v Euroregia Egrensis 3 7.-8. Zřízena funkce manaţera dobrovolného svazku obce 3 7.-8. Aktuálnost strategického rozvojového dokumentu zpracovaného na období 2008-2013 2 9. Spolupráce se zástupci obcí a dobrovolných organizací v Sasku a Weidenu 1 10. Při celkovém zhodnocení, vzhledem k v současné době identifikovaným příleţitostem a hrozbám, je vyuţitelnost předností dobrovolného svazku obcí následující: Úspěšnost při získávání dotací 19 1. Dostatek zahraničních přechodů dostupnost pro návštěvníky ze sousedních států 13 2.-3. Jiţ vybudované zázemí a image Sdruţení Krušné hory - západ 13 2.-3. Fungující management 12 4. Fungující spolupráce s dalšími subjekty v kraji 11 5. Strategická poloha dobrovolného svazku obcí (ČR, Německo) 10 6. Členství v Euroregia Egrensis 9 7 Spolupráce se zástupci obcí a dobrovolných organizací v Sasku a Weidenu 8 8. Zřízena funkce manaţera dobrovolného svazku obce 5 9. Aktuálnost strategického rozvojového dokumentu zpracovaného na období 2008-2013 3 10. 68

Poté jsem vybrala poloţky příleţitostí konfrontované s přednostmi a přednostmi a slabinami současně (viz příloha č. 6) a sestavila je sestupně počínaje poloţkou s největším počtem bodů, získaných v hodnocení v konfrontační matici. A opět jsem sestavila SWOT analýzu. Vzhledem k přednostem dobrovolného svazku obcí se jeví pořadí vyuţitelnosti příleţitostí následovně: Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po specializovaných produktových balících (sjezdové lyţování, běţecké lyţování, cykloturistika, pěší a horská turistika, agroturistika) 14 1. Podmínky pro nadmikroregionální produktové balíky v cestovním 13 2. Rostoucí zájem Čechů o domácí turistiku 12 3. Moţnost čerpání národních a mezinárodních podpůrných programů dotací (předstrukturální a strukturální fondy) 11 4.-5. Větší dostupnost finančních prostředků 11 4.-5. Při komplexním zhodnocení příleţitostí z pohledu jak předností, tak i slabin mikroregionu, je vyuţitelnost těchto příleţitostí následující: Podmínky pro nadmikroregionální produktové balíky v cestovním 6 1.-2. Rostoucí zájem Čechů o domácí turistiku 6 1.-2. Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po specializovaných produktových balících (sjezdové lyţování, běţecké lyţování, cykloturistika, pěší a horská turistika, agroturistika) 4 3. Větší dostupnost finančních prostředků -2 4. Moţnost čerpání národních a mezinárodních podpůrných programů dotací (předstrukturální a strukturální fondy) -3 5. Na základě provedené SWOT analýzy navrhuji následující principy vedoucí k rozvoji Sdruţení Krušné hory západ. Dlouhodobě nejvýznamnější je pro dobrovolný svazek obcí oblast cestovního ruchu, proto doporučuji zaměřit se na její rozvoj. To by mělo být realizován některým z následujících způsobů: Rozvoj produktů cestovního ruchu. Rozvoj nabídky speciálních produktových balíků (cykloturistika, agroturistika, lyţování). Rozvoj kvality sluţeb spojených s cestovním ruchem, zejména: kvalita informačních sluţeb, kvalita ubytovacích sluţeb. 69

Rozvoj doplňkových atrakcí pro volnočasový cestovní ruch bazény, fitcentra, zábavní centra, herny, nákupní centra. Vzhledem k úzké provázanosti s okolními regiony a s celým Karlovarským krajem (a jejich Regionálními operačními programy) a následně s celorepublikovým rozvojem (a jeho Národním operačním plánem) a se sousedními zahraničními německými regiony, doporučuji zaměřit se na principy rozvoje, propojující mikroregionální charakter s rozvojem sousedních mikroregionů, regionů a celorepublikovým rozvojem: Zajištění harmonizace rozvoje dobrovolného svazku obcí a komunikace se sousedními regiony a s dalšími subjekty v rámci regionálního rozvoje Karlovarského kraje (NUTS III a NUTS II). Zajistit a udrţovat vazbu na subjekty, které ovlivňují regionální rozvoj na národní úrovni (Ministerstvo pro místní rozvoj, Česká centrála cestovního ruchu). Vytvářet vazby na subjekty a instituce, schopné přispět k zajištění finančního a kapitálového posílení jak regionu, tak dobrovolného svazku obcí. 70

ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo analyzovat fungování dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji. V rámci práce byly shromáţděny informace vedoucí k analýze a následné deskripci fungování svazků obcí. Výsledky analytického procesu jsou průběţně uváděny v práci, u některých zjištění jsou nastíněny způsoby jejich řešení. Dobrovolné svazky obcí vznikají kvůli společnému prosazování zájmů obcí s cílem dosáhnout změn. Svazky obcí v Karlovarském kraji vznikají převáţně za účelem obecného rozvoje území, na kterém působí. Velikost svazků obcí je rozmanitá, přesto více jak polovina z nich má do deseti členských obcí. Nejvíce svazků obcí bylo zaloţeno v roce 2003, v souvislosti s blíţícím se vstupem České republiky do Evropské unie, který sebou přinášel větší moţnosti v čerpání dotačních titulů. Nejčastějším předmětem činnosti svazků obcí v kraji je cestovní ruch. Vysokou prioritu má také rozvoj dopravní infrastruktury a rozvoj cyklostezek. Opomenout však nelze ani činnosti zaměřené na ochranu ţivotního prostředí a kulturu. Více jak polovina svazků obcí v kraji je s fungováním a výsledky své činnosti spokojena. Z odpovědí je zřejmá paralela mezi výsledky hodnocení spokojenosti a počtem členských obcí. Větší spokojenost s fungováním vládne ve svazcích obcí sdruţujících spíše menší počet obcí. Obdobná je souvislost mezi hodnocením spokojenosti a strukturou managementu. Svazky obcí, které mají zřízenou funkci manaţera, jsou se svým fungováním spokojeni výrazně víc. Největším problémem ve fungování dobrovolných svazků obcí v kraji je nedostatek finančních prostředků, který představuje největší překáţku v jejich rozvoji. Výrazným problémem se také ukázal být nezájem nebo malá angaţovanost jednotlivých členských obcí při společném řešení problémů a nedostatečná podpora svazků obcí ze strany starostů obcí, kteří řeší hlavně aktivity své obce a ne aktivity svazku jako takového. Z mého pohledu je to krátkozraké, neboť přínos plynoucí z fungování svazku obcí má být vyuţit na sdruţené sluţby. Ukázalo se, ţe řízení rozvoje zajišťují především předsedové svazků obcí, kteří vykonávají administrativní zajištění chodu svazku obcí. Naopak zajištění komunikace s veřejností a propagace svazku obcí připadá na manaţery těchto svazků. Funkci manaţera svazku má však zřízeno pouze sedm svazků obcí. Pro svazky obcí v kraji je 71

běţným jevem vyuţívání externích firem a poradců, a to nejčastěji pro zpracování projektových ţádostí a strategických rozvojových dokumentů. Více jak polovina všech svazků obcí má zpracovanou strategii ve střednědobém horizontu (3 7 let), coţ koresponduje s programovacím obdobím Evropské unie pro čerpání strukturálních fondů 2007 2013. Dominantní postavení mezi zpracovateli strategických plánů mají externí poradenské firmy. Strategické dokumenty jsou nejčastěji zaměřeny na oblast cestovního ruchu, kterou lze vnímat jako potenciálně nejsnazší moţnost domluvy a širší spolupráce členů svazků obcí. Financování činnosti svazků obcí probíhá kombinací vlastních a cizích zdrojů. Drtivá většina svazků financuje svou činnost kombinací členských příspěvků sdruţených obcí a finančními prostředky plynoucími z rozpočtů těchto obcí. Dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji od roku 2004 hospodaří s přebytky. Největší část příjmů tvoří běţné příjmy, coţ je, v porovnání s republikovým srovnáním, výjimečné. Naproti tomu, přijaté transfery tvoří pouhou třetinu všech příjmů. Moţná by se svazky v kraji měly více zaměřit na moţnosti vyuţívání různých dotačních titulů a tím zvýšit přísun finančních prostředků. Výdajovou stránky tvoří ve velké většině výdaje běţné. Vyhodnocením fungování dobrovolného svazku obcí Sdruţení Krušné hory západ formou SWOT analýzy bylo zjištěno, ţe svazek obcí by měl i nadále vyuţít své strategické polohy a svou činnost zaměřit na rozvoj aktivního cestovního ruchu a své budoucí projekty směřovat jak na rozvoj cestovního ruchu, tak na přípravu produktových balíků pro cestovní ruch. K tomu by měl svazek vyuţít jiţ fungující spolupráci se sousedními příhraničními regiony. Svazek obcí je velmi úspěšný v čerpání dotačních titulů České republiky i Evropské unie, v čemţ by měl i nadále pokračovat. Sdruţení Krušné hory - západ by se mělo zaměřit na spolupráci s dobrovolnými svazky obcí Plešivec, Bystřice a Vodohospodářské sdruţení západních Čech, jejichţ členy je i několik členských obcí Sdruţení, z důvodu dosaţení větší synergie. Na základě vyhodnocení SWOT analýzy jsem dospěla k názoru, ţe administrativní činnosti Sdruţení Krušné hory západ je schopen zajistit pouze dosavadní manaţer dobrovolného svazku obcí. 72

Z provedené analýzy vyplývá, ţe hlavními faktory úspěšného fungování dobrovolných svazků obcí jsou: jednoznačně kvalitní a kompetentní management a především existence manaţera svazku, jasně definované rozvojové cíle a strategie dobrovolného svazku obcí, větší aktivita a efektivita při vyuţívání vnějších podpůrných programů (krajských, národních, Evropské unie), zajištění institucionálního financování existence finančních zdrojů na zajištění provozních nákladů, dosaţení konsensu, jaké cíle budou svazky obcí společně povaţovat pro další rozvoj svého regionu za důleţité, včetně sladění jejich různých zájmů a potřeb. 73

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY BALÍK, Stanislav. Komunální politika: Obce, aktéři a cíle místní politiky. Vydání 1. Praha: GRADA Publishing, a.s, 2009. ISBN 978-80-247-2908-4. CÍSAŘOV, Eliška. Průvodce komunálními rozpočty: aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu. Praha: Transparency internacional, 2008. ISBN 978-80- 87123-06-5. GALVASOVÁ, Iva Spolupráce obcí jako faktor rozvoje [online]. první. Brno: Georgetown, 2007. ISBN 80-251-20-9. Dostupné z: http://www.garep.cz/publikace/spoluprace-obci-jako-faktor-rozvoje.pdf HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1.vydání. Brno: Masarykova universita, 2004. ISBN 80-210-3356-8. KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva: Zákon o obcích v komentovaném znění. Brno: DOPLNĚK, 2006. ISBN 80-7239-193-3. LABOUNKOVÁ, Vladimíra, M. PŮČEK, L. ROHREROVÁ a A KOLEKTIV. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. První. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 47 s. ISBN 978-80- 87318-02-7. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/metodickeprirucky/nabidka/2009/metodika- SRD-2009.pdf MARIÁNSKOLÁZEŇSKO, d.s.o. Strategie rozvoje Sdružení Krušné hory západ na období 2008-2013. 2008, 89 s. MARKOVÁ, Hana. Finanční hospodaření územních samosprávných celků. Praha: Eva Rozkotová - IFEC, 2008. ISBN 978-80-87146-08-8. PÁPOL, Tomáš a Miroslav PAVLAS A KOL. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. První. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2006, 90 s. ISBN 80-903813-1-6. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/editor/image/stranky3_soubory/sbornik---kolokvium- 24102006.pdf PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008. ISBN 978-80-7357-351-5. 74

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teroria a praxe. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., Praha. ISBN 970-80-247-2097-5. REKTOŘÍK, Jaroslav a Jan ŠELEKOVSKÝ A KOL. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací: (ROPO, O.P.S., A.S., SRUŽENÍ OBCÍ). I. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999. ISBN 80-210-2126-8. SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba v roce 2008: rozpočtový proces a správce rozpočtu, návody, vzory, praktická řešení. 1. vydání. Roţďalovice: REVOS- L, 2008. ISBN 978-80-903160-7-2. STRECKOVÁ, Yvonne. A KOL. Faktory efektivnosti fungování veřejného sektoru a obecné poznatky o vlivu řízení veřejného sektoru na rozvoj regionu. 1. vydání. Brno: Vydavatelství MU, 2005. ISBN 80-210-3623-0. ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra, Z. KUČEROVÁ, M. PAVLAS, T. PÁPOL a M. ŠIMKA. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů: Výzkumný úkol WB-09-05 Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci programu "Výzkum pro potřeby regionů" [online]. Praha, 2006, 277 s. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/editor/image/stranky3_soubory/-wb0905-hlavni-dokument-.pdf ŠKRABAL, Ivo, S. NUNVÁŘOVÁ, J. NOVÁK a B. ŠAFÁŘOVÁ. Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění managementu rozvoje v mikroregionech a MAS [online]. 2008. ISBN 978-80-86902-75-3. Dostupné z: http://www.mladiprovenkov.cz/zpravy-z-regionu/default.aspx INTERNETOVÉ ODKAZY Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2012, 21.1. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home Deník veřejné správy [online]. Praha: Triada, spol. s r. o., 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/ Fondy Evropské unie [online]. 2009 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/ Karlovarský kraj: Informační portál Karlovarského kraje [online]. Karlovarský kraj, 2010, 24.1.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.krkarlovarsky.cz/kraj_cz/karlov_kraj Kraj Živých Vod [online]. 2009 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.krajzivychvod.cz/ 75

Mariánskolázeňsko, dobrovolný svazek obcí [online]. 2010 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.marianskolazensko.org/ Mikroregion Chebsko [online]. Mikroregion Chebsko, 2010 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.chebsko.net/ Mikroregion Pod Chlumem [online]. Olivius, 2010 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.medard-cyklo.eu/ Mikroregion Sokolov - východ [online]. 2009 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.sokolov-vychod.cz/ Ministerstvo financí České republiky: ARISweb [online]. Praha, Copyright 2005-2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2009 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/ Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2010 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/ Obec Pernink [online]. 2009 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.pernink.eu/obec/statisticke-udaje/ Oficiální stránky obecního úřadu Otovice [online]. 2009 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.otovice.cz/ Regionální informační servis [online]. CRR ČR, 2010-2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/karlovarsky-kraj/regionalni-informace/okraji/ Sdružení Ašsko [online]. 2009 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://assko.obeckrasna.cz/ Sdružení Krušné hory - západ [online]. 2009 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.skhz.cz/ Ústav územního rozvoje [online]. (c) Ústav územního rozvoje, 2006-2009 [cit. 2012-04- 19]. Dostupné z: http://www.uur.cz/imr/imr.asp Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech [online]. Web Revolution, Copyright 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.vsozc.cz/ Zákony pro lidi: Sbírka zákonů ČR v aktuálním i konsolidovaném znění [online]. AION CS, 2010-2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/ 76

LEGISLATIVNÍ DOKUMENTY Česká republika. Obchodní zákoník. In: 513/1991. 1991, 098/1991. Česká republika. Občanský zákoník. In: 40/1964. 1964, 019/1964. Česká republika. Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. In: 319/2009. 2009, 099/2009. Česká republika. Zákon o obcích (obecní zřízení). In: 128/2000. 2000, 038/2000. Česká republika. Zákon o podpoře regionálního rozvoje. In: 248/2000. 2000, 073/2000. Česká republika. Zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. In: 420/2004. 2004, 138/2004. Česká republika. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: 250/2000. 2000, 073/2000. ODBORNÁ PERIODIKA OBEC & finance. Praha: TRIADA, spol. s.r.o., 2010, XV, 1-5. ISSN 1211-4189. OBEC & finance. Praha: TRIADA, spol. s.r.o., 2011, XVI, 1-5. ISSN 1211-4189. 77

Seznam obrázků SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obrázek č. 1: Schéma členění způsobů a forem spolupráce Obrázek č. 2: Mapa Karlovarského kraje Obrázek č. 3: Schéma managementu dobrovolného svazku obcí Sdruţení Krušné hory - západ Seznam tabulek Tabulka č. 1: Právní formy spolupráce obcí Tabulka č. 2: Znaky spolupráce u svazků obcí a místní akční skupiny Tabulka č. 3: Přehled příjmů a výdajů dobrovolných svazků obcí v letech 2000 2010 (v mil. KČ) Tabulka č. 4: Povinnosti svazků obcí vyplývající ze zákona č. 420/2000 SB., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí Tabulka č. 5: Přehled dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji z hlediska roku jejich zaloţení Tabulka č. 6: Přehled dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji z hlediska účelu vzniku Tabulka č. 7: Přehled dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji z hlediska počtu členských obcí Tabulka č. 8: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska vývoje salda v hospodaření v letech 2000 2010 (v tis. Kč) Tabulka č. 9: Přehled příjmů a výdajů dobrovolných svazků obcí v Karlovarském kraji v letech 2000 2010 (v tis. Kč) Tabulka č. 10: Dobrovolný svazek obcí Krušné hory západ z hlediska přehledu realizovaných projektů do roku 2010 Tabulka č. 11: Silné a slabé stránky Sdruţení Krušné hory západ Tabulka č. 12: Příleţitosti a hrozby Sdruţení Krušné hory západ Tabulka č. 13: Konfrontační matice SWOT Seznam grafů Graf č. 1: Celkové příjmy dobrovolných svazků obcí v letech 2000 2010 (v mil. KČ) Graf č. 2: Celkové výdaje dobrovolných svazků obcí v letech 2000 2010 (v mil. KČ) Graf č. 3: Vývoj salda v hospodaření dobrovolných svazků obcí v letech 2000 2010 (v mil. Kč) Graf č. 4: Vývoj v počtu přezkoumání dobrovolných svazků obcí v letech 2006 2010 Graf č. 5: Dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji z hlediska předmětu činnosti Graf č. 6: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska hodnocení spokojenosti s činností Graf č. 7: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska hodnocení spokojenosti s konkrétními výsledky Graf č. 8: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska potřeb pro úspěšnější plnění cílů Graf č. 9: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska problémů s fungováním 78

Graf č. 10: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska zajišťování administrativních činností a vnější komunikace Graf č. 11: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska zajišťování projektových činností Graf č. 12: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska oblasti dopadů projektů Graf č. 13: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska zdrojů financování jejich činnosti Graf č. 14: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska určování výše členských příspěvků Graf č. 15: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska zdrojů financování jejich projektů Graf č. 16: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska celkových příjmů v letech 2001 2010 (v tis. Kč) Graf č. 17: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska celkových výdajů v letech 2001 2010 (v tis. Kč) Graf č. 18: Dobrovolné svazky obcí Karlovarského kraje z hlediska hodnocení ekonomického přínosu Graf č. 19: Pozitiva fungování dobrovolných svazků obcí vyplývající z této formy spolupráce Graf č. 20: Negativa fungování dobrovolných svazků obcí vyplývající z této formy spolupráce Graf č. 21: Dobrovolný svazek obcí Krušné hory západ z hlediska rozdělení běţných příjmů 79

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 ZAKLADATELSKÁ SMLOUVA DOBROVOLNÉHO SVAZKU OBCÍ Příloha č. 2 VÝŇATEK ZE ZÁKONA Č. 128/2000, SB. O OBCÍCH (OBECNÍ ZŘÍZENÍ) Příloha č. 3 ČLENSTVÍ OBCÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE V DOBROVOLNÝCH SVAZCÍCH OBCÍ Příloha č. 4 DOBROVOLNÉ SVAZKY OBCÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI Příloha č. 5 KONFRONTAČNÍ MATICE SWOT PŘEDNOSTÍ SDRUŢENÍ KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD Příloha č. 6 KONFRONTAČNÍ MATICE SWOT PŘÍLEŢITOSTÍ SDRUŢENÍ KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD 80

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1 ZAKLADATELSKÁ SMLOUVA DOBROVOLNÉHO SVAZKU OBCÍ Zakladatelská smlouva Dobrovolný svazek obcí. I. OBECNÁ USTANOVENÍ 1. Dobrovolný svazek obcí byl zaloţen na základě zákona 367/1990 Sb., o obcích v platném znění a v souladu s ustanoveními 20f souhrnného znění občanského zákoníku č. 47/1992 Sb. na setkání starostů obcí. v okrese.. dne. za účelem nalézání a prosazování společných zájmů svých členů. II. Název dobrovolného svazku obcí, sídlo 2. Název dobrovolného svazku obcí: 3. Sídlem dobrovolného svazku obcí:... III. Předmět činnosti 4. Předmětem činnosti dobrovolného svazku obcí je: a) Ochrana společných zájmů a veškerých aktivit, které povedou k ekonomickému, kulturnímu a sociálnímu rozvoji mikroregionu. b) Příprava a realizace rozvojových projektů a strategií. c) Přeshraniční spolupráce bez potřeby vzniku nové právnické osoby. d) Aktivity vedoucí k postupnému vyrovnávání rozvojového potenciálu všech členů svazku. e) Rozvoj území dle územního plánu, podpora cestovního ruchu. f) Vytváření, zmnoţování a správa společného majetku. 5. Za předmět činnosti se povaţují i takové akce a aktivity, které činí jen některé členské obce a z objektivních důvodů se netýkají ostatních členů svazku. Výhody těchto aktivit však jsou v zájmu dobrovolného svazku obcí. IV. Členové dobrovolného svazku obcí 6. Zakládajícími členy dobrovolného svazku obcí jsou:

Obec Zastoupená Sídlo Příloha č. 1 List č. 2 Obec Zastoupená Sídlo Obec Zastoupená Sídlo 7. Vznik dobrovolného svazku obcí. je podmíněn schválením této zakladatelské smlouvy obecním zastupitelstvem kaţdé z výše uvedených obcí. 8. Zánik členství můţe nastat těmito způsoby: a) zánikem dobrovolného svazku obcí b) vystoupením obce z dobrovolného svazku obcí c) vyloučením obce z dobrovolného svazku obcí. 9. Vystoupení obce z dobrovolného svazku obcí. je nutné písemným vyjádřením. 10. Členství obce v dobrovolném svazku obcí. je ukončeno dnem doruční oznámení předsednictvu dobrovolného svazku obcí. Vyloučení můţe nastat jen v případě neplnění členských povinností. V. Majetek dobrovolného svazku obcí 11. Majetek dobrovolného svazku obcí je tvořen: a) majetkovým vkladem členů b) jiným vkladem, který obce na dobrovolný svazek obcí převedou ve smyslu stanov c) členským příspěvkem. Majetek dobrovolného svazku obcí se můţe zvyšovat nebo sniţovat v souladu se stanovami.

... VÝŇATEK ZE ZÁKONA Č. 128/2000 O OBCÍCH (OBECNÍ ZŘÍZENÍ) Příloha č. 2 List č. 1 Svazek obcí 49 (1) Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. (2) Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakoţ i vstupovat do svazků obcí jiţ vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce. (3) Svazek obcí je právnickou osobou. 50 (1) Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, poţární ochrany, veřejného pořádku, ochrany ţivotního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromaţďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, vyuţití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obsluţnosti daného území, d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na vyuţití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v bytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí, e) provoz lomů, pískoven a zařízení slouţících k těţbě a úpravě nerostných surovin, f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi. (2) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichţ musí být uvedeno a) název a sídlo členů svazku obcí, b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti, c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování, d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí, e) zdroje příjmů svazku obcí, f) práva a povinnosti členů svazku obcí, g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí, h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu, i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily.

51 Příloha č. 2 List č. 2 (1) Obec je návrhem smlouvy podle 46 odst. 2 písm. a) a b) vázána ode dne jeho schválení zastupitelstvem obce do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu. (2) Smlouva podle 46 odst. 2 písm. a) a b) je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak. (3) O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní zákon. 52 Občané obcí sdruţených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni a) účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlíţet do zápisů o jeho jednání, b) podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy, c) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu svazku obcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí. 53 (1) Svazek obcí dá přezkoumat auditorem hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok. (2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek obcí ze svých rozpočtových prostředků. (3) Ustanovení 43 a 45 platí pro svazek obcí obdobně.

Příloha č. 3 List č. 1 ČLENSTVÍ OBCÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE V DOBROVOLNÝCH SVAZCÍCH OBCÍ

DOBROVOLNÉ SVAZKY OBCÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI Příloha č. 4 List č. 1 Sdruţení Ašsko Účel vzniku Všeobecná spolupráce Počet členských obcí 5 Datum vzniku 25.5.1999 Rozloha 143,7 Km 2 Počet obyvatel 17 879 Okres Cheb Členské obce Aš, Hazlov, Hranice, Krásná, Podhradí Dobrovolný svazek obcí Sdruţení Ašsko byl zaloţen jiţ roku 1999 za účelem komplexního rozvoje území. Je tvořen katastrálním územím měst Aš a Hranice a obcí Hazlov, Krásná a Podhradí, které se nachází v západním cípu okresu Cheb na rozloze 143,7 Km 2. Statutárním zástupcem sdruţení je starosta obce Krásná pan Luboš Pokorný. Sídlo sdruţení je v Aši. Sdruţení Ašsko je i členem svazku Přátelé v srdci Evropy (vznikl v roce 2002 a skládá se z pěti českých a devíti německých měst a obcí). Mezi nejvýznamnější projekty tohoto svazku patří projekt Poznej svého souseda, jehoţ cílem je propojení sdruţených měst a obcí společně s německými partnerskými městy příhraniční spolupráce. Projekt je rozdělen na dvě části. První část propojuje město Aš, obce Krásná a Hazlov a bavorské město Rehau. Druhá část se týká měst Aš a Hranice, obce Podhradí a saského města Bad Elster. Finanční prostředky na realizaci tohoto projektu byly směřovány prostřednictvím dotace z prostředků Evropské unie prostřednictvím programu Cíl 3. Na první část projektu byly čerpány prostředky ve výši 1,5 mil. Kč, na druhou část téměř 2 mil. Kč. Dokončení projektu je naplánováno na jaro tohoto roku.

Svazek měst a obcí Kraslicka Příloha č. 4 List č. 2 Účel vzniku Rozvoj území Počet členských obcí 9 Datum vzniku 3.11.1996 Rozloha 283,46 Km 2 Počet obyvatel 7 321 Okres Sokolov Členské obce Bublava, Dolní Nivy, Jindřichovice, Oloví, Přebuz, Stříbrná, Šindelová, Rotava, Kraslice Datem vzniku svazku je 3. listopad 1995. Svazek obcí se nachází na katastrálním území města Kraslice a obcí Bublava, Dolní Nivy, Jindřichovice, Oloví, Přebuz, Stříbrná, Šindelová a Rotava. Celková rozloha území je 283,46 Km 2. Svazek obcí se nachází na hranici s Německem, v hornaté oblasti okresu Sokolov. Svazek byl zaloţen za účelem rozvoje území. Dalším důvodem ke vzniku sdruţení však byla moţnost vstupu do Euregia Egrensis, sdruţení, které podporuje přeshraniční spolupráci mezi českým a německým územím a s tím související větší moţnost získat dotace z fondů Evropské unie, snadnější spolupráce s německými partnery při rozvoji kulturních vztahů a turistiky a také lepší koordinace projektů jednotlivých obcí.

Příloha č. 4 List č. 3 Slavkovský les pro obnovu venkova Účel vzniku Všeobecná spolupráce Počet členských obcí 15 (10 obcí z Karlovarského kraje, 5 obcí z Plzeňského kraje) Datum vzniku 5.6.1995 Rozloha 540 Km 2 Počet obyvatel 11 715 Okres Karlovy Vary (Plzeň - sever) Členské obce Bochov, Stanovice, Teplička, Bečov nad Teplou, Nová Ves, Mnichov, Ovesné Kladruby, Teplá, Otročín, Chodov u Bečova nad Teplou; Plzeňský kraj: Úterý, Bezvěrov, Krsy, Úněšov, Všeruby Tento dobrovolný svazek obcí byl zaloţen roku 1995 za účelem celkového rozvoje území. Svazek obcí Slavkovský les pro obnovu venkova je kompaktním územním celkem na jihu Karlovarského kraje. Svazek sdruţuje celkem 15, z toho pět obcí Plzeňského kraje. Z hlediska přírodních podmínek leţí svazek obcí v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a nachází se po částech ze severní strany na Touţimské plošině, Tepelské a Bezdruţické vrchovině. Strategie rozvoje svazku se dělí do třech základních skupin, a to na oblast ekonomické a technické infrastruktury, oblast lidského potenciálu a oblast potenciálu ţivotního prostředí. Asi nejvýznamnější realizovaným projektem je projekt Kraj ţivých vod, který vznikl uţ roku 2006. Cílem tohoto projektu je změnit oblast regionu. Tento projekt je naplňováním strategických cílů rozvoje svazku obcí v působnosti místní akční skupiny NÁŠ REGION.

Vodohospodářské sdruţení obcí západních Čech Příloha č. 4 List č. 4 Účel vzniku Počet členských obcí Datum vzniku 9.2.1993 Rozloha 3 014 Km 2 Počet obyvatel 183 000 Okres Členské obce Zavedení společného vodovodu a kanalizace 89 (52 obcí z Karlovarského kraje, 31 z Plzeňského kraje, 1 ze Středočeského kraje, 5 z Ústeckého kraje Karlovy Vary, Sokolov (Chomutov, Tachov, Rakovník) Abertamy, Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bezdruţice, Bochov, Bor (okr. Tachov), Boţičany, Boţí Dar, Březová, Bublava, Cebiv, Ctiboř, Částkov, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Erpuţice, Hájek, Halţe, Horní Blatná, Horní Slavkov, Hory, Hroznětín, Chodov, Chodová Planá, Chodský Újezd, Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kladruby, Kokašice, Kolová, Konstantinovy Lázně, Kovářská, Krásné Údolí, Krásný Les, Kryštofovy Hamry, Kyselka, Lestkov, Lišany, Loučná pod Klínovcem, Merklín, Mezholezy, Měděnec, Milíře, Mírová, Nová Role, Nová Ves, Nové Hamry, Obora, Ostrov, Ostrov u Bezdruţic, Ošelín, Otročín, Otovice, Pernink, Pila, Prameny, Přinda, Pšov, Rozvadov, Sadov, Stanovice, Staré Sedlo (okr. Tachov), Staré Sedliště, Stráţ (okr. Tachov), Stráţ nad Ohří, Struţná, Stříbro, Studánka, Svojšín, Štědrá, Tachov, Tatrovice, Teplá, Teplička, Tisová (okr. Tachov), Touţim, Útvina, Vejprty, Velichov, Verušičky, Vojkovice, Vrbice, Zadní Chodov, Zboř, Ţlutice Vodohospodářské sdruţení obcí západních Čech (VSOZČ) je dobrovolný svazek 89 měst a obcí z Karlovarska, Tachovska, Sokolovska, Chomutovska a Rakovnicka, který byl zaloţen za účelem zabezpečení kvalitní správy, provozování a rozvoje veřejných vodovodů a kanalizací v majetku obcí. Vodohospodářské sdruţení obcí západních Čech úzce spolupracuje se společností Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. (Vodakva), a to na zajišťování rozvoje veškeré vodohospodářské infrastruktury. Veškeré projekty na rozvoj vodovodů a kanalizací obcí a jejich investice jsou financovány z příjmů sdruţení, které tvoří nájemné od Vodakvy, výnosy z akcií ve Vodakvě a účelové investiční dotace, bez zatěţování obecních rozpočtů. VSOZČ se ve spolupráci s Vodakvou snaţí doplnit vlastní finanční zdroje z regionálních, národních či evropských dotačních programů, aby vysoké investiční náklady co nejméně ovlivnily vodné a stočné. Ve spolupráci s odborníky Vodakvy tak mohou obce společně optimálně řešit problémy týkající se zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod, nejlépe rozšiřováním skupinových vodovodů a výstavbou skupinových kanalizací s čistírnami odpadních vod pro více obcí.