Velká Británie a počátky britského impéria 1707 * Spojené království Velké Británie spojení Anglie a Skotska od r. 1714 vládne hannoverská dynastie zavázala se: 1. dodržovat svobodné volby do parlamentu 2. svobodu politického a náboženského vyznání 3. svobodu podnikání 18. století Velká Británie = země bez náboženského a politického útisku Parlament : (soupeří mezi sebou bohaté vrstvy obyvatelstva zastoupené dvěma politickými starnami) a) konzervativnější toryové hájili zájmy statkářské aristokracie b) svobodomyslnější whigové hájili zájmy obchodních podnikatelů 2. polovina 18. století zvyšuje se hospodářská síla Velké Británie díky: vynález tkalcovského člunku vylepšení parního stroje vylepšení tavby železné rudy ve vysoké peci + v chudších krajích S a Z Anglie vznikají v blízkosti vodních toků a uhelných ložisek nová průmyslová střediska Manchester, Leeds, Birmingham, Sheffield =!!! počátek průmyslové revoluce zahraniční politika: - soupeření o nadvládu v zámoří hlavně v Severní Americe, západní Africe a v Indii - r. 1763 nadvláda Velké Británie v zámoří získala Kanadu (od Francie) převaha v obchodu s Indií převaha v obchodu mezi západní Afrikou, Amerikou a Evropou nejvýnosnější obchod = s černými otroky z Afriky vliv na cenu třtinového cukru, tabáku, rumu, kávy, kakaa..potravin z USA!!! Britské kolonie 1.britskou kolonií = americká Virginie /založená r. 1607 londýnskou obchodní společností další kolonie : - Irsko - kolonie dobyté na Španělích Bermudy, Bahamy, Jamajka, Gibraltar (viz válka o španělské dědictví r. 1704) - po porážce Francie (viz. sedmiletá válka) r. 1763 zisk francouzských území v Indii = Bombaj, Bengálsko ----- průkopníkem koloniálních výbojů do této oblasti se stala především soukromá Východoindická společnost - r. 1763 zisk původní francouzské kolonie Kanady!!!! na východním pobřeží Atlantiku mezi Kanadou a Floridou vzniklo třináct anglických osad (1624 1752) = založili je především vystěhovalci z Irska a Holandska 1
+ r. 1788 do jižního Tichomoří byl vypraven 1. transport trestanců a vojáků vytvořili osady v Austrálii a na Novém Zélandě 18. 1. 1788 - v australské zátoce Botany Bay se vylodil kapitán a pozdější guvernér Artur Phillip snaha o lepší základnu 26. 1. 1788 založil 1. trestaneckou kolonii Sydney odměňoval trestance za dobré chování = stali se samostatnými a soběstačnými farmáři (r.1792 Sydney = 3 500 obyvatel) Vznik Spojených států amerických!!!! na východním pobřeží Atlantiku mezi Kanadou a Floridou vzniklo třináct anglických osad (1624 1752) - založili je především vystěhovalci z Irska a Holandska - dále přistěhovalci z Francie, Španělska a Anglie! zapamatuj - poměrně pozdní expanze /klimatické a půdní podmínky - silnější příliv anglických přistěhovalců /viz. v jiných zemích byl lid připoután k půdě - zabírání půdy domorodým Indiánům + násilně zatlačování na západ do vnitrozemí - feudální poměry se v koloniích neprosadily volné podnikatelské úsilí, rychlý růst bohatství osadníků - demokratické poměry - úsilí o vzdělání univerzity / vliv francouzských a anglických filozofů - téměř dva a půl milionu obyvatel rozdílný hospodářský ráz a společenské poměry osad 1. severovýchod tzv. Nová Anglie - převážně horská oblast - např. Connecticut, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island - osídlen převážně anglickými emigranty kalvinistickými puritány - menší farmy / obilí 2
- zemědělská malovýroba, rybolov na pobřeží, těžba dřeva, námořní obchod /viz. přístav Boston 2. střed - např. Pensylvánie, New York, New Persey - národnostně různorodé obyvatelstvo = emigranti z kontinentu, především z Holandska, Německa + Židé, Irové, Skotové, pouze 1/3 Angličanů - převažuje řemeslná a manufakturní výroba textilu a železářství - menší farmy popř. nájem půdy - výroba pro trh bohatí obchodníci - centra průmyslové výroby a obchodní centra = př. New York, Philadelphia - náboženská tolerantnost 3. jih - např. Maryland, Virginie, Severní a Jižní Karolína - velkostatkářské zemědělství plantáže s monokulturami (tabák, cukrová třtina, bavlník, indigovník - práce černých otroků z Afriky / mluvící dobytek před r. 1763 anglické kolonie dobré vztahy a Anglií / pomoc Anglii v sedmileté válce! změna po válce: Anglie vyčerpána omezování osadníků v podnikání bránila samostatnému hospodářskému rozvoji zdroj laciných surovin a odbytiště anglických výrobků úsilí o nadvládu nad osadami finanční přítěž anglické královské vojsko (zůstalo po porážce Francie v Kanadě v koloniích) omezování námořního obchodu /platnost navigačních akt z r. 1651 = dovoz zboží pouze na anglických lodích = zákaz přímého obchodního spojení s Evropou!!! zákaz rozšiřování hutnictví a osazování území směrem na Z od Appalačských hor (= vlastnictví anglického krále - levné kožešiny od Indiánů) vysoká cla na vnucované dovážené anglické výrobky (např. na papír, čaj, sklo) zvyšování daní + nové daně (např. na cukr) r. 1765 kolkový zákon /na písemnosti r. 1767 Townshendovy zákony zavedení nepřímých daní na spotřební zboží /zrušeny 1770 r. 1776 tzv. výslovný zákon = zdaňování bez účasti (schvalování všeho anglickým parlamentem bez zastoupení kolonií o nich bez nich = snaha osad o sjednocení poprvé vyslovena myšlenka r. 1754 v Albany B. Franklin 1763 1775 = zhoršení vztahů odpor, protesty, protibritské akce.ponecháno pouze clo na čaj - organizování společného odporu + myšlenka sjednocení => tzv. korespondenční výbory + provinční kongresy - požadavek stejných práv, jako mají Britové 3
osadníci: a) loajální kolonisté /tories = proti nezávislosti, na straně Anglie (anglická šlechta, plantážníci) b) kolonisté pro aktivní boj za nezávislost / patriots = obchodníci a podnikatelé c) nerozhodnutí kolonisté 1773 bostonské pití čaje = ze 3 lodí Východoindické společnosti vyhozen náklad čaje do moře osadníky převlečenými za Indiány / protest proti poplatkům tvrdý postih krále Jiřího III. Hanoverského omezení samosprávy, posílení vojska, uzavření přístavu pro všechny lodě = osadníky nazýváno zákony nesnášenlivosti!!! vliv radikálních osvícenských idejí o přirozených právech svoboda, rovnost, právo občana volit si vládu r. 1774 1. kontinentální kongres v Philadelphii / zástupci 12 osad bez Georgie - S. Adams, G. Washington, R. H. Lee, P. Henry, J. Dickinson - domluvili společný postup proti britské zvůli + slib vzájemné podpory + myšlenka úplného rozchodu s Anglií = Deklarace práv a stížností osad - vznik ozbrojených oddílů milic - většina zástupců je stále ještě pro vyjednávání /viz. John Jay - požadavek plných práv britských občanů, samosprávy, bojkot anglického zboží VÁLKA ZA NEZÁVISLOST 1775 1781 1775-1. ozbrojené střetnutí milic s britským vojskem u Lexingtonu a Concordu = začátek války 1775 2. kontinentální kongres ve Philadelphii nutnost boje za nezávislost a práva Američanů vznik americké kontinentální armády v čele G. Washington 4. 7. 1776 - Prohlášení o nezávislosti a unii - autorem Thomas Jefferson - založena na 2 principech demokracie : a) všichni lidé mají přirozené právo na život, svobodu, rovnost před zákonem b) všechna moc vychází z lidu, vláda musí chránit individuální svobody, jinak ji nutno odstranit a zvolit novou /= odůvodněna odluka od Anglie - vliv osvícenských filozofů / viz. J. Lock Vznik Unie (USA) odmítnuto anglickým králem a anglické vojsko se vylodilo v Americe bojující strany : britská armáda dobrý výcvik nejlepší námořnictvo žoldnéři z Evropy osadníci / Američané stateční, vlastenci špatný výcvik neukázněnost dobrovolníci pomoc z Francie (markýz de La Fayett), Španělska, polského generála Tadeusze Kościuszka 4
1. fáze - boje na severu, zpočátku neúspěch osad (kolísavost Kongresu,!! ochota uzavřít mír s králem) - převaha britských jednotek ( 1776 britská evakuace Bostonu; obsazen New York) - předáci revoluce, zvláště politik+žurnalista+agitátor TOM PAINE (spis : Zdravý rozum) alarmují veřejné mínění ====== nutnost svrchované koloniální nadvlády, myšlenka svobody a rovnosti + diskuse o cílech revoluce 2. fáze - trvalý obrat zásluhou Benjamina Franklina - spojenectví s Francií (půjčka, 6. tisíc vojáků, francouzské loďstvo == znesnadňovalo zásobování britských vojsk), se Španělskem a Nizozemím - 1777 = bitva u SARATOGY vítězství Američanů / Angličané (North) nabídli příměří - Boje na jihu - 1781 = bitva u Yorktownu ve Virginii vítězství Američanů (americké + francouzské námořnictvo)!!!!britské vojsko se vzdalo ===!!!! konec britské nadvlády nad Konfederací 13 osad (!!! Ponechala si Kanadu) - KONEC VÁLKY - 1782 = uznána nezávislost Spojených států amerických (USA) - hranice stanovena na severu na Velkých kanadských jezerech, na západě na řece Mississippi, na jihu na Floridě - Francii a Španělsku byla vrácena část zámořských kolonií - o míru vyjednává Benjamin Franklin - 1783 = versailleský mír / evakuace britských vojsk ze země ROZHODOVÁNÍ O SMĚRU VÝVOJE NOVÉHO STÁTU směry: - zemědělská země - anglická cesta k průmyslové revoluci 2 názorově odlišné skupiny: a) přívrženci decentralistické ústavy a volné konfederace, pokračování zemědělské politiky státu === farmářsko-měšťanské demokratické republiky, orientace na Francii (Thomas Jefferson) b) přívrženci federativního systému se silnou ústřední vládou, průmyslovou cestou vývoje === vyspělý průmyslový stát s kladným vztahem k anglickému ekonomickému partnerovi (Alexandr Hamilton) - zpočátku volný svazek nezávislých států == Unie (zachování ústav, samostatnost ve vnitřní politice) - 1781 vstoupily v platnost tzv. ČLÁNKY KONFEDERACE (vytvořeny a přijaty 1777), = 1. ústava nezávislého státu, demokratické prvky, zákonodárný a výkonný orgán = jednokomorový Kongres (zástupce z každého státu) --- právo vyhlásit válku, uzavřít mír, řídit zahraniční politiku, volební právo rozšířeno na všechny muže platící daně 5
- konfederační období trvalo do roku 1789 === neosvědčilo se slabá neefektivní vláda (bez pravomocí stanovit daně, razit peníze, regulovat obchod s cizími zeměmi. atd.) - vnitřní problémy a rozpory = hospodářská krize, za války zadlužení státu (zahraniční půjčky) a farmářských usedlostí ----- zvyšování a vymáhání daní k splacení státního dluhu + spekulace s prodejem půdy na západě + znehodnocení měny = nespokojenost farmářů a chudiny, živelná povstání (nesli důsledky obtíží) např. povstání Daniela Shayse (1786) potlačeno vojskem === impuls k vypracování nové ústavy - 1787 ústavní Kongres ve Philadelphii schválena revize ústavy z roku 1781 (omezení samostatnosti jednotlivých států) - 1789 vyhlášena nová ústava = federativní ústava --- kompromis mezi přívrženci centralismu a stoupenci volného soustátí; uchovává práva jednotlivých států (včetně otroctví na jihu), v severních státech otroctví zrušeno - = vytvořena silná ústřední vláda + přijata zásada federativního státu 3 ústřední mocenské orgány: KONGRES = nejvyšší zákonodárný orgán; dvoukomorový zastupitelský sbor : Sněmovna reprezentantů + Senát PREZIDENT = výkonná moc 1789-1797 1. prezident George Washington 1801 1809 3. prezident Thomas Jefferson NEJVYŠŠÍ SOUDNÍ DVŮR = nejvyšší soudní moc (předseda John Jay) platí se změnami dodnes 1791 přijato 10 doplňků konstituce = tzv. Listina práv (zajišťuje základní práva občanů Spojených států == svoboda náboženství, slova, tisku, shromažďování, petiční právo, právo nosit zbraně, ) Odlišnost tehdejší demokracie od současné volební právo omezeno na dospělé, svobodné muže, kteří měli majetek = práva bílých obyvatel!!! ženy, černí otroci, Indiáni bez politických práv - rychlý průmyslový rozvoj - + další obsazování území západně od Appalčských hor kolonizace směrem k Tichému oceánu X Indiáni - odstraněny překážky svobodného rozvoje průmyslu a obchodu USA = 1. nezávislý národní stát na americkém kontinentě od příchodu evropských kolonizátorů, vznik nového národa; obyvatelé osad = Američané Přínos americké revoluce boje za nezávislost : - boj za národní osvobození z koloniálního útlaku a za demokratické zřízení - nový druh vlády - nové vztahy mezi občany (ovlivněny evropským myšlením) - inspirace a posila evropské zápasu o emancipaci člověka od feudálního útisku a za uvedení lidských práv do praxe - vzor pro národně osvobozenecký boj v Jižní a Střední Americe (počátek 19. století vlna revolucí proti španělským kolonistům) - vývoj světa směrem k občanské společnosti 6