AMERICKÁ VÁLKA ZA NEZÁVISLOST VZNIK USA ( ) 13 anglických kolonií na východním pobřeží dnešních USA: W. Raleigh zakládá Virginii 1620

Transkript

1

2 AMERICKÁ VÁLKA ZA NEZÁVISLOST VZNIK USA ( ) 13 anglických kolonií na východním pobřeží dnešních USA: W. Raleigh zakládá Virginii 1620 loď Mayflower na palubě otcové poutníci (Pilgrim Fathers) zakotvila nedaleko budoucího Plymouthu ve státě Massachusetts zajímavost: Den díkůvzdání (Thanksgiving Day) poprvé ho slavili otcové poutníci se spřátelenými domorodci (1621). V současnosti slaven čtvrtý čtvrtek v listopadu v USA a Kanadě / sejde se celá rodina a na stole nesmí chybět krocan s nádivkou a brusinkovou omáčkou a také dýňový koláč.

3 Den díkůvzdání

4 13 kolonií patřilo anglickému králi; obyvatelé jsou jeho poddaní; rozhodoval o nich anglický parlament. Zástupcem krále v kolonii byl guvernér. Osm ze třinácti guvernérů bylo jmenováno králem. příčiny: Sedmiletá válka ( ) Velká Británie porazila Francii, která uznává ztrátu naprosté většiny svého území v severní Americe. Zaniknutím francouzské hrozby se pro kolonisty otevřelo území na západě. Britská vláda však zřídila pouze tři nové správní celky a úrodné pláně přenechala Indiánům (zakázáno jejich osídlování a parcelace). Během války britskou vládou zavedena řada daní a cel, které měly uhradit výdaje Británie na obranu Ameriky před Francií.

5 VB chtěla rozšířit své zisky: tzv. cukerný zákon (1763), který uvaloval clo na dovoz různého zboží a rozšiřoval vývozní monopol VB. zákon o kolkovném byly zdaněny veškeré tiskoviny a právní listiny (i noviny) / pro odpor zrušen vzniká odpor proti tomu, že o osadách rozhoduje anglický parlament, ve kterém osady nemají své zástupce (osadníci se odvolávají na anglické historické právo (nelze zdanit svobodného občana sněmem, ve kterém nemá zastoupení) vliv osvícenství (zdůraznění lidských práv) / v osadách vznikají organizace synové svobody a dcery svobody snažící se sjednotit lid a bránit svoje práva Townshend Act zdanění např. papíru, skla a čaje. Následoval bojkot britských výrobků a 1773 bostonské pití čaje (Boston Tea Party): občané převlečeni za indiány pronikli na loď Východoindické společnosti a celý náklad čaje vyházeli do moře.

6 reakce VB: posílení vojenské přítomnosti uzavření bostonského přístavu, dokud kolonie neodškodní obchodníky, kterým bylo zničeno zboží odebráno práva na samosprávu kolonie Massachusetts

7 Základnou pro Americkou revoluci bylo třináct anglických kolonií v Americe. Tyto kolonie se však mezi sebou lišily (jak hospodářsky, tak národnostně). V severních osadách se rozvíjelo farmářství, těžba dřeva, rybolov, obchod; v jižní oblasti plantážnictví (obchodovali přímo s Anglií), pracovali tam otroci.

8

9 1763 situace v Severní Americe po Sedmileté válce: zajímavost: Luisiana přidělena Španělsku 1800 Francouzi nabyli svrchovanost nad její západní částí 1803 jí Napoleon prodal USA

10 1774 se v Philadelphii sešli zástupci dvanácti osad. Začal tzv. první kontinentální kongres : Deklarace práv a stížností adresovaná anglickému králi Jiřímu III. / mj. požadavek odchodu britských vojsk. Anglie to považuje za vzpouru a se snaží ji potlačit vyslání dalších vojáků do kolonií. Osadníci formují z dobrovolníků domobranu a připravují se na ozbrojený střet vypukla Americká válka za nezávislost bitvou či spíše potyčkou u Lexingtonu a Concordu (úspěch rebelů). Krátce po střetu se ve Philadelphii se sešel druhý kontinentální kongres, který se stal revolučním parlamentem. Milice byly prohlášeny za americkou armádu a v jejich čele stanul původně plantážník z Virginie, George Washington

11 zástupci třinácti kolonií jednomyslně odhlasovali přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států amerických, která vyhlásila nezávislost Spojených států na britské koruně. Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí. (Deklarace nezávislosti USA)

12 T. Jefferson (autor většiny Deklarace)

13 1777 bitva u Saratogy americká milice porazila britské vojsko Benjamin Franklin jako diplomat a vyslanec provincií v Paříži vyjednal s Francií finanční + vojenskou pomoc + uznání USA 1781 bitva u Yorktownu Britové obleženi Američany a donuceni kapitulovat 1783 mírová smlouva v Paříži

14 1787/88 přijata/rafitikována Ústava USA 1791 bylo přijato deset doplňujících článků ústavy (Bill of rights) zajišťujících základních občanská a politická práva George Washington (první prezident USA: ) James Madison (otec americké ústavy)

15

16 Britsko-americká válka ( ) důvody války: spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu Britská strana těžila ze své vstřícnější politiky vůči indiánům, která byla hlavním důvodem, že většina indiánů účastnících se války bojovala na její straně, Američané zase z toho, že většinu britské pozornosti i zdrojů poutaly napoleon. války. Britové brzy ovládli Atlantický oceán. V pozdějších fázích války, kdy se jim podařilo po porážce Napoleona vyslat do Ameriky větší síly, bez potíží napadali americké pobřeží a obsazovali některé menší přístavy relativně malý britský kontingent bez potíží rozehnal americké milice a vypálil Washington.

17 Kapitol po vypálení Brity

18

19 Naproti tomu boje o New Orleans (1814/1815) skončily drtivým vítězstvím Američanů. Na pevnině dosáhli Britové a indiáni zpočátku řadu úspěchů dobyli Detroit a ovládli velkou část Michiganu. Naproti tomu americký pokus o obsazení Horní Kanady skončil drtivou porážkou v bitvě na Queenston Heights. Smrt Tecumseha v bitvě na řece Thames a drtivé vítězství námořnictva USA v bitvě na Erijském jezeře (1813) přinutily Brity k ústupu zpět do Horní Kanady. Patová situace na bojišti (rozhodnout válku ve svůj prospěch nedokáže ani jedna ze stran) + ekonomická náročnost války vedla k mírové smlouvě smlouva z Gentu, která v Severní Americe status quo ante bellum.

20

21 USA ( ): počet států Unie vzrostl z 23 na 33 a množství obyvatel z 9,6 na 31,3 milionů koupila vláda od Napoleona LUISIANU její území bylo postupně osidlováno: vznik 13 nových států (viz mapa na dalším slidu). Kolonizace osidlování severo- a středozápadu USA: Volné zabírání pozemků (bylo upraveno 1862 zákonem o přidělování půdy zdarma 60 ha) Kolonizace probíhala ve třech vlnách: po squatterech (usedlících na divoko ), pionýrech a trapperech (lovcích a chovatelích dobytka) přicházeli hraničáři (farmáři), za nimiž pak následovali obchodníci, spekulanti a řemeslníci.

22 1819 zakoupena FLORIDA od Španělska Mexiko bylo nuceno odstoupit území TEXASU (1845) a vzápětí také další oblasti, z nichž nejvýznamnější se stala KALIFORNIE (1848), kde byla krátce po připojení k USA objevena bohatá naleziště zlata, což vyvolalo tzv. zlatou horečku. Územní expanze USA na americkém kontinentě byla uzavřena roku 1867, kdy zakoupily od ruského cara ALJAŠKU.

23 Územní vývoj USA

24 Trappeři / pionýři / squatteři

25

26

27 Během osidlování vypukly také tzv. zlaté horečky např v Kalifornii / a největší vůbec: na Klondiku

28

29

30

31

32

33

34 hranice osídlení (frontier) byla dosti nebezpečná: Divočina / nepřátelští indiáni / civilizace a zákon dorazil později lidé se zprvu v mnoha ohledech museli spoléhat na vlastní síly.. Z toho dodnes plyne silná tradice individualismu a sebevědomí resp. sebedůvěry. Celý proces kolonizace se nesmírně zrychlil výstavbou transkontinentální železnice (viz dále) a jejích odboček USA dostaly pověst země neomezených možností a přistěhovalecké vlny hlavně z Evropy (vč. Čechů viz Chicago třetí největší české město) vytvořily pověstný melting pot tavící kotel všech přistěhovalců a zformoval typický americkou identitu a postoj obyčejného člověka.

35

36

37

38 1823 Monroeova doktrína [monrouova] prohlášení amerického prezidenta J. Monroea, motivované nebezpečím znovudobytí nově utvořených latinskoamerických států (viz mapy na následujících slidech) evropskými kolonialisty (kontrolu nad těmito územími ztratili během napoleonských válek, čehož využilo národněosvobozenecké hnutí Simón Bolívar / San Martín) zahraniční politika USA se nebude vměšovat do evropských záležitostí ( Amerika Američanům! ), za to však USA vyžadují, aby evropské státy neintervenovaly jakýmkoliv způsobem do záležitostí svobodných států na americkém kontinentu = izolacionismu vůči Evropě a hegemonismu vůči Latinské Americe

39

40

41 OBČANSKÁ VÁLKA V USA ( ) Situace před válkou rozdíly mezi Severem a Jihem: SEVER rychlý rozvoj kapitalistických tržní ekonomiky (svobodné podnikání zal. na iniciativě jednotlivců + námezdní prac. síla) + industrializace. Seveřané také kolonizovali další území na západě - farmáři proměnili široký pruh prérií mezi řekou Mississippi a Skalistými horami v obilnářskou a dobytkářskou oblast. Rodinné farmy zaváděly do zemědělské produkce nové stroje (parní mlátička, samovaz..) a obešly se bez otroků. Průmyslníci, obchodníci a bankéři severu (Republikánská strana) prosazovali politiku celní ochrany proti vyspělé Británii.

42 JIH zemědělský pěstování bavlny, tabáku, rýže na rozsáhlých plantážích bylo závislé na cca 4 milonech černých otroků Plantážníci jihu (Demokratická strana) prosazovali politiku nízkých cel, ulehčující vývoz bavlny do Británie a dovoz britského průmyslového zboží. Spor (kromě protikladného názoru na cla) se rozhořel v otázce OTROCTVÍ. Objevil se ABOLICIONISMUS (z lat. abolitio zrušení) - hnutí za zrušení otroctví a obchodu s otroky. Černí otroci se nacházeli v postavení majetku plantážníků bez jakýchkoli práv. To bylo jednoznačně nelidské, nemorální a příčilo se to osvícenskému duchu Ústavy USA.

43 10 15 milionů otroků přepraveno z Afriky do Ameriky / ve státech Konfederace jich byly cca 4 mil.

44

45

46

47

48

49 Během války za nezávislost také řada otroků získala za vojenské služby svobodu nebo utekla na Sever a vznikl tak fenomén masové existence svobodných černochů na Severu. Tato skutečnost brala vítr z plachet těm, kteří se domnívali, že černoši nejsou schopni žít svobodně a potřebují nad sebou dohled. Abolicionistické hnutí sílilo i pod dojmem jaký ve světě zaznamenala Chaloupka strýčka Toma H. B. Stoneové. Hrdinové tohoto románu reprezentují černošský lid utlačovaný bílými otrokáři, který je ale bystrý, inteligentní, charakterní a často i zbožný. Kniha mimo jiné zachycuje krutost otrokářského systému. Kniha vyšla 1851 a významně ovlivnila Ameriku i Británii v boji proti otroctví.

50 Frederick Douglas sociální reformátor, řečník, spisovatel a politik. Poté, co uprchl z otroctví, se stal jednou z vůdčích osobností amerického abolicionistického hnutí. John Brown - radikální abolicionista a křesťan, který věřil, že ozbrojené povstání je jedinou cestu k ukončení otrokářství vedl neúspěšný útok na federální zbrojnici v Harpers Ferry ve Virginii s cílem vyzbrojit uprchlé otroky a vyvolat povstání proti otrokářům. Za tuto akci byl popraven.

51 volba představitele Republikánské strany ABRAHAMA LINCOLNA (vystupujícího proti šíření otroctví do nových států Unie) prezidentem podnítila nejprve vystoupení (secesi) Jižní Karolíny ( ) a dalších jižních států z Unie. únor 1861 vytvořily Konfederaci států Ameriky (s vlastní vládou a prezidentem J. Davis). Vznikla dvě znepřátelená území. Lincoln prohlásil odtržení za protiústavní čin a Rozhodl se zabránit rozpadu USA i vojenskou silou. Vyzval proto státy Unie, aby povolaly své občany do zbraně.

52

53 Nová ústava učinila provždy konec agitačním otázkám týkajícím se naší zvláštní instituce otroctví Afričanů, jak u nás existuje a náležitého postavení černochů v naší civilizaci. To byl bezprostřední důvod roztržky a současné revoluce. Jefferson to předvídal, jako kámen, o který se Unie rozštěpí. ( ) Převážný názor jeho a většiny vůdčích státníků v době vzniku ústavy byl, že zotročení Afričanů je v principu zlem, sociálním, morálním a politickým. Bylo to zlo, o kterém věděli, ale se kterým si nevěděli rady, o němž ovšem předpokládali, že nějakým způsobem řízením prozřetelnosti pomine a zanikne. ( ) Tyto představy byly od základu chybné. Spočívaly na představě rovnosti ras. ( ) Naše současná vláda je založena na zcela opačné ideji. Jejím základním kamenem je velká pravda, že černoch není roven bílému muži, že otroctví podřízenost nadřazenější rase je jeho přirozeným a normálním stavem. Naše vláda je tedy jako první v historii světa založena na této velké fyzické, filosofické a morální pravdě. (A. H. Stephens viceprezident Konfederace řeč o základním kameni ).

54 Konflikt Severu (Unie) a Jihu (Konfederace) přerostl do největší a nejtragičtější války v dosavadních dějinách USA: V důsledku válečných operací přišlo o život lidí. Sever - 23 států - převaha - v podobě lidských (2x), materiálních a výrobních kapacit (4x) se projevila až postupně. Válečné loďstvo Severu vytvořilo účinnou nám. blokádu přístavů Jihu.