Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav technologie vody a prostředí. Environment, France

Podobné dokumenty
Comparison of different sludge disintegration methods with respect to production of organic substrate for enhancement of nitrogen removal

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

Biologické odstraňování nutrientů

Řízení procesu čištění odpadních vod na základě měření koncentrace dusíku.

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.

ANAEROBNÍ FERMENTACE

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Trendy ve vývoji technologie čištění odpadních vod ve velkých čistírnách

Odstraňování dusíkatého a organického znečištění pomocí Biotechnologie Lentikats

Moderní čistírenské procesy a technologie umožňující dosáhnout odtokových limitů podle požadavků směrnic EU a recyklaci odpadních vod

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Ing. Radim Staněk, prof. Ing. Jana Zábranská CSc. Čištění odpadních vod z výroby nitrocelulózy

Základní údaje o čistírně odpadních vod

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR

Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. ID_OPATŘENÍ 2 NÁZEV OPATŘENÍ Intenzifikace nebo modernizace ČOV DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005

Klasifikace znečišťujících látek

Vliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody. Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod

EFFECT OF ORGANIC SUBSTRATE ON REMOVAL OF NITRATES FROM INDUSTRIAL WASTEWATER

Redukce, modifikace a valorizace čistírenských kalů

PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory Čištění odpadních vod

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

FUNKČNÍ VZOREK. AUTOŘI: Radek Stloukal 1, Jan Mrákota 1, Petr Kelbich 2, Michal Rosenberg 3, Jarmila Watzková 1

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK

Vývoj a testování biodegradačních metod sanace znečištění výbušninami

Biogeochemické cykly biogenních prvků

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

ZKUŠENOSTI S VÝPOČTEM ČOV POMOCÍ SOFTWARE WEST

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: III/2

Vstupní šneková čerpací stanice

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

VYUŽITÍ AKUMULACE DUSITANŮ PŘI BIOLOGICKÉM ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Možnosti monitoringu a řízení pro ekonomiku a spolehlivý provoz ČOV. Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. VŠCHT Praha

čistírnách odpadních vod (PČOV) hl. m. Praha

EXKURZE ÚSTŘEDNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD PRAHA. Katedra zdravotního a ekologického inženýrství. Stará čistírna odpadních vod Papírenská 199/6 Praha

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D.

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe

Výstavba čistírny odpadních vod

Jak se čistí odpadní voda

Lis na shrabky INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD. Cenné látky v odpadní vodě / Separované čištění proudů vod

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Denitrifikace vod s vysokým obsahem solí pomocí biotechnologie Lentikats

Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění:

Aktivační nádrže oběhové čistírny odpadních vod (ČOV) a projekt jejího demonstrátoru

Stabilizovaný vs. surový ČK

05 Biogeochemické cykly

Procesy čištění odpadních vod. Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

OVĚŘENÍ FUNKČNOSTI BIONOSIČŮ LEVAPOR

ze dne 2016, Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Čistírna odpadních vod

*S00BX01GI8XA* MAGISTRÁT MĚSTA PARDUBIC OZNÁMENÍ. STAVEBNÍ ÚŘAD Štrossova 44, Pardubice V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A

POZNATKY K PROJEKTOVÁNÍ. Ing. Stanislav Ház

MEMBRÁNOVÉ ČOV MOŽNOSTI, PRAKTICKÉ APLIKACE A PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

PLENÁRNÍ SEKCE. NAPLŇOVÁNÍ CÍLŮ LEGISLATIVY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V ČR Punčochář P 1

REMOVAL OF NITRATES FROM INDUSTRIAL WASTEWATER BY ACTIVATED SLUDGES FROM BIOLOGICAL WASTEWATER TREATMENT PLANT

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU

Voda ve farmacii. část odpadní vody Prof. Pavel JENÍČEK (budova B, 1.p. 117, tel. 3155, Zásoby vody na Zemi

ZPRACOVÁNÍ KALŮ V CIRKULÁRNÍ EKONOMICE. Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí

Popis stavby. Obrázek číslo 1 mapa s vyznačením umístění jednotlivých ČOV. ČOV Jirkov. ČOV Údlice. ČOV Klášterec nad Ohří ČOV Kadaň.

Zkoušení malých čistíren odpadních vod ve VÚV TGM, v.v.i.

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI VEGETAČNÍ KOŘENOVÉ ČISTÍRNY

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO. Pracovní list ke kapitole PITNÁ A ODPADNÍ VODA

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

Technologické zlepšení výtěžnosti bioplynu. Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování. Legislativní nařízená předúprava VŽP:

Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS

TESTOVÁNÍ VLIVU VYBRANÝCH FAKTORŮ NA PRŮBĚH NITRIFIKACE KALOVÉ VODY. PAVEL ŠVEHLA a, PAVEL JENÍČEK b, JAN HABART a, ALEŠ HANČ a a JIŘÍ BALÍK a

Současný stav čištění odpadních vod a zpracování kalů v ČR Karel Hartig. SWECO Hydroprojekt a. s., Táborská 31, Praha 4

BIOLOGICKÁ ČÁST ČOV. Obsah. Biologické čištění odpadních vod. Vývoj ištní odpadních vod. Redukce znečištění

Úprava odpadní vody Biologická úprava odpadní vody

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

VÝVOJ KALOVÉHO PRAHA ZA POSLEDNÍCH 10 LET

MATHEMATICAL MODELLING OF NITRIFICATION CAPACITY OF THE WASTE WATER TREATMENT PLANT

Bioremediace půd a podzemních vod

QUANTI-QUALITATIVE ANALYSIS OF ANAEROBIC FERMENTATION OF FOOD WASTE KVANTI-KVALITATIVNÍ ANALÝZA ANAEROBNÍ FERMENTACE GASTRONOMICKÝCH ODPADŮ

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod

Fouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Vyhodnocení provozu. období leden Dr. Ing. Libor Novák

Zkušenosti z provozu vybraných membránových bioreaktorů

Transkript:

Produkce organického substrátu fermentací čistírenských kalů s možností minimalizace N amon pomocí zeolitů Jana Vondrysová 1, Pavel Jeníček 1, Eva Pokorná 1, Emilie Lacaze 2 1 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav technologie vody a prostředí 2 University of Limoges, National Engineering School of Limoges, Department Water and Environment, France Keywords: Fermentace čistírenských kalů, CHSK, amoniakální dusík, zeolit, denitrifikace, odstraňování nutrientů Abstrakt Organický substrát limituje účinnost denitrifikace na většině městských čistíren odpadních vod, což je nepříjemné zvláště v tzv. citlivých oblastech. Řešením může být dávkování externího substrátu, které však s sebou nese výrazné zvýšení provozních nákladů. Alternativní řešením může být produkce substrátu z interních zdrojů z kalů vznikajících pří čištění odpadních vod. V naší práci se zabýváme hodnocením fermentace z hlediska druhu použitého čistírenského kalu, doby a teploty fermentace a možností odstranit uvolňovaný amoniakální dusík sorpcí na zeolit. Průběh fermentace je hodnocen podle nárůstu rozpuštěných organických látek (CHSK) a koncentrace amoniakálního dusíku ve fugátu. Jsou porovnávány hodnoty z fermentace primárního, surového, zahuštěného přebytečného aktivovaného kalu z pražské ÚČOV. Úvod Dusík se nejčastěji odstraňuje z odpadních vod biologickou oxidací amoniakálního dusíku na dusitany a dusičnany (nitrifikace) a posléze v anoxických podmínkách biologickou redukcí na plynný dusík (denitrifikace). Odstraňování dusíkatého znečištění je v současnosti závažným problémem na mnoha ČOV. Jedná se zejména o problémy s nedostatečnou účinností nitrifikace a/nebo denitrifikace. Zatímco v případě nitrifikace bývá příčinou nízká růstová rychlost nitrifikantů, účinnost denitrifikace je limitována především přítomností dostatečného množství snadno rozložitelného organického substrátu. Fermentace Nižší mastné kyseliny (NMK), případně jiné nízkouhlíkaté snadno rozložitelné látky jsou hlavním substrátem jak pro denitrifikanty tak pro poly-p bakterie, které spotřebovávají NMK během anaerobní fáze. Bylo zjištěno, že přidání NMK obsažených ve fermentovaném primárním kalu nebo surovém primárního kalu do anaerobního nebo anoxického stupně aktivace může mít užitečný efekt na odstraňování nutrientů (Lie a Welander, 1997, Battistoni a Fava, 1995). Pokud má odpadní voda přitékající na ČOV nízký poměr mezi CHSK a nutrienty pro jejich efektivní odstranění biologickým způsobem, může být zvýšen přídavkem externího substrátu např. methanol, acetát, nebo může být produkován přímo na ČOV fermentací primárního kalu. Navíc, při použití produktů fermentace se dosahuje vyšší denitrifikační rychlosti než se syntetickými substráty (Moser-Engeler a kol., 1998). Při hydrolýze jsou pomocí extracelulárních hydrolytických enzymů rozkládány makromolekulární rozpuštěné i nerozpuštěné organické látky (polysacharidy, lipidy, proteiny) na nízkomolekulární látky rozpustné ve vodě. Produkty hydrolýzy jsou během acidogeneze dále rozkládány na jednoduché organické látky, hlavně kyseliny, alkoholy, CO 2 a H 2 (Chudoba a kol., 1991). Typická biologická fermentační reakce dusíkaté látky je např. rozklad alaninu (rovnice 1) (Randall a kol., 1992): CH 3 -CHNH 2 -COOH CH 3 -CO-COOH + NH 3 CH 3 -COOH + CO 2 + NH 3 (1)

Tabulka 9: Závislost množství amoniakálního dusíku zachyceného na zeolitu v procentech na čase v termofilních podmínkách (AKp - zahuštěný přebytečný aktivovaný kal, Sur - surový kal, Prim - primární kal, 25% - přídavek zeolitu na odstranění 25 % uvolněného N amon, 50% - přídavek zeolitu na odstranění 50 % uvolněného N amon ) čas (dny) AKp25% AKp50% Prim25% Prim50% Sur25% Sur50% 0 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0,97 60% 78% 49% 72% 68% 83% 1,98 58% 78% 48% 71% 67% 85% 3,03 60% 78% 53% 76% 69% 86% 4,01 60% 83% 51% 53% 67% 85% 6,97 55% 88% 45% 69% 67% 86% Závěr Kvalitu produkovaného substrátu lze ovlivnit výběrem použitého kalu, dobou fermentace, teplotou fermentace, rovněž lze kvalitu substrátu ovlivnit přídavkem zeolitu. Jako optimální z hlediska kvality produkce substrátu se jeví fermentace v mezofilních podmínkách. Bylo zjištěno, že k nejvyššímu navázání N amon došlo při fermentaci v mezofilních podmínkách, a to u přebytečného zahuštěného aktivovaného kalu, kdy dávce 25 %, resp. 50 % zeolitu došlo k navázání 95 %, resp. 98 % uvolněného N amon oproti fermentaci bez zeolitu. Rovněž nejvyšší poměr CHSK/N amon byl zaznamenán v mezofilních podmínkách u přebytečného zahuštěného aktivovaného kalu. Lze říci, že přídavek zeolitu na počátku fermentace zlepšuje poměr CHSK/N amon. Obvyklé množství uvolněného organického dusíku 0,02 0,10 g/g (N amon, CHSK) lze použitím zeolitu snížit na 0,01 0,05 g/g (N amon, CHSK) při přídavku 25 % zeolitu resp. na 0,01 0,02 g/g (N amon, CHSK) při použití 50 % přídavku zeolitu v mezofilních podmínkách. Acknowledgment This study was supported by EU project FP6-018525 - REMOVALS and by The Czech Ministry of Education, Youth and Sports, project MSM60461373 Seznam literatury Battistoni P., Fava G. (1995): Fish processing wastewater: production of internal carbon source for enhanced biological nitrogen removal, Wat. Sci. Techol., 32, 9-10, 293-302 Brinch P.P., Rindel K., Kalb K. (1994): Upgrading to nutrientremoval by means of internal carbon from sludge hydrolysis, Wat. Sci. Tech., 29, 12,31-40 Chanona J., Ribes J., Seco A., Ferrer J. (2006): Optimum design and operation of primary sludge fermentation schemes for volatile fatty acids prodction, Wat. Res., 40, 1, 53-60 Lie E., Welander T. (1997): A method for determination of readily fermentable organic fraction in municipal wastewater, Wat. Res., 31, 6, 1269-1274 Moser-Engeler R., Udert K. M., Wild D., Siegrist H. (1998): Products from primary sludge fermentation and their suitability for nutrient removal, Wat. Sci. Techol., 38, 1, 265-273 Pokorná E., Jeníček P., Torró M.T.(2006): Vliv technologických parametrů na mechanismus a účinnost odstranění nutrientů z kalové vody ve filtru se zeolitovou náplní, Sborník Kaly a odpady 2006, 19.-21.6. 2006, Brno Zamarský V., Kudělásková M., Slivka V. (1990): Mineralogie a petrografie. Vysoká škola báňská, Ostrava Zhou C.F., Zhu J.H. (2005): Adsorption of nitrosamines in acidic solution by zeolites, Chemosphere, 58, 109-114.