20Ad 5/2016-48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce RNDr. J. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 18.1.2016, o změnu výše invalidního důchodu, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : [1] Žalobci byla zamítnuta žádost změnu výše invalidního důchodu. I. [2] Žalobce v zákonné lhůtě podal u zdejšího soudu žalobu, ve které poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav s odkazem na znalecký posudek prim. MUDr. Mgr. M. P., Ph.D, dle kterého by se měl v lidské společnosti pohybovat pouze v přítomnosti průvodce. Znalecký posudek byl vypracován pro potřeby šetření Policie ČR. Dále poukázal, že byl dva roky posuzován MPSV v rámci průkazky ZTP/P bez jakéhokoliv psychiatrického nálezu. Uvedl, že od r. 2013 není úředně schopen ani péče o
pokračování -2-20Ad 5/2016 domácnost, což vyplývá z místního šetření ÚP Třinec. Pohyb v MHD bez průvodce je pro něj téměř nemožný, po cca dvou hodinách od posledního vymočení v cizím prostředí se u něj dostavují obrovské fobické strachy a stresy a dostává se do plně nekontrolovatelného stavu. Nikdy a nikde nebyl použit hlavní závěr uvedeného znaleckého posudku, tj. mít stálou potřebu průvodce. Navrhl, aby soud přikázal žalované změnit výrok tak, že má nárok na invalidní důchod ve III. stupni. [3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě dne 15.2.2016 odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a s ohledem na námitky žalobce navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR ve smyslu ust. 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. [4] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 31.10.2015 č.j. X potvrdila s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná (dále jen OSSZ) ze dne 14.10.2015 není účastník řízení invalidní pro invaliditu II. stupně ani III. stupně, ale je nadále invalidní pro invaliditu I. stupně. Stejně tak novým posudkem o invaliditě vypracovaným Českou správou sociálního zabezpečení dne 14.1.2016 bylo zjištěno, že se u účastníka řízení jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. 26 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účastník řízení je invalidní dle ust. 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Nejedná se o invaliditu třetího stupně dle ust. 39 odst. 2 písm. c) citovaného zákona, ani o invaliditu druhého stupně dle ust. 39 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, ale jedná se i nadále o invaliditu prvního stupně dle ust. 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Účastník řízení je schopen po vzniku invalidity prvního stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V (Duševní poruchy a poruchy chování), položce 7b (Poruchy osobnosti středně těžké postižení), přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které stanovil lékař České správy sociálního zabezpečení míru poklesu pracovní schopnosti (z rozmezí 30 45 % ve výši 35 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu ust. 3 cit. vyhlášky lékař ČSSZ nezměnil. II. [5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že lékař OSSZ Karviná dne 14.10.2015 zdravotní stav posoudil jako dlouhodobě nepříznivý, kdy za hlavní příčinu považoval výraznou poruchu osobnosti, v.s. postpsychotickou, středně těžké postižení s posudkovým hodnocením dle kap. V., položka 7.b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 35 %. Z posudku je dále zřejmé, že posudek byl vypracován i na základě znaleckého posudku z oboru psychiatrie MUDr. P. z 26.6.2015. V rámci námitkového řízení lékař žalované znovu zdravotní stav posuzoval 14.1.2016 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. V., položce 7.b, přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti 35 %. U pacienta
pokračování -3-20Ad 5/2016 dominuje osobnostní problematika nesebekritičnost, kritičnost k okolí, opozičnictví, bravůrní sebejistota, expanzivněparanoidní kverulační nastavení. Porucha působí rozsáhlou sociální i pracovní maladaptací. Nejsou přítomny poruchy vnímání ani bludy, je přítomna izolovaná fobie paruréza. [6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 1.6.2016 a doplňujícího posudku ze dne 9.9.2016, které zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný poruchou osobnosti sociálně maladaptivní s rysy paranoidními a anankastickými, sociální fobií parurézou, těžkou myopií obou očí, stavem po operaci levého oka pro amoci sítnice v r. 2000, cefaleaou charakteru tenzních bolestí hlavy s podílem CC syndromu, dysfunkcí C/Th páteře, stp hluboké flebotromboze femoropopliterálně a proximálně bércové žíly 8/2013. Posudkově zdravotní stav je hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, dominující zdravotní poruchou je porucha osobnosti se sociálně maladaptivními rysy, s rysy paranoidními a anankastickými, se sociální fobií parurézou. Posuzovaný je anomální osobností, porucha podstatně narušuje pracovní a společenské fungování. Doložený dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezuje duševní schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Jmenovaný je plně orientován, je schopen rozeznat případnou protiprávnost svého jednání a je schopen své jednání ovládat. Ostatní výše uvedená zdravotní postižení jsou sice součástí dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, avšak významně neovlivňují pracovní schopnost posuzovaného. Posudkově odpovídá hodnocení dle kapitoly V, položky 7b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění. Nejsou splněna klinická kritéria pro hodnocení dle položky 7c) uvedeného předpisu. Schopnost využití dosaženého vzdělání, zkušeností a znalostí jsou zachovány. Nevhodná je práce ve větších kolektivech, v řídících funkcích, neměl by pracovat ve zvýšeném riziku úrazu, profesionálně řídit motorová vozidla. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 7b), přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu 3, 4 citované vyhlášky nemění. Posuzovaný je schopen po vzniku invalidity I. st. vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti. Je nadále invalidním v I. st., platnost posudku trvale. Dominujícím problémem posuzovaného byla a je porucha osobnosti s povahovými vadami, která narušuje podstatně společenské fungování a má vliv na pokles pracovní schopnosti; to však není důvodem uznání vyššího stupně invalidity. Posuzovaný netrpí žádnou další závažnou zdravotní poruchou, která by jej omezovala pro výkon soustavné pracovní činnosti s využitím získané kvalifikace a ve srovnání s předchozími doloženými nálezy není zjištěno zhoršení zdravotního stavu. Posudková komise nepovažuje nové psychiatrické vyšetření za potřebné a přínosné. Z dlouhodobého hlediska je jedním z faktorů posuzování i otázka, zda se občan léčí pro své zdravotní potíže, jaký je účinek léčby a nakolik zjištěnou poruchu lze léčit. To ovšem nevyřeší jednorázové psychiatrické či jiné vyšetření. Znalecký posudek MUDr. Mgr. M. P., Ph.D ze dne 26.6.2015 je naprosto dostatečný pro posouzení zdravotního stavu a zdravotní způsobilosti k práci žalobce. [7] K ústnímu jednání soudu se žalobce nedostavil, zaslal soudu na CD nosiči řadu písemností. Tímto nosičem byl u jednání soudu proveden důkaz, avšak bylo zjištěno, že tento obsahuje buď dokumenty, které jsou obsahem předložených správních spisů nebo dokumenty, které s předmětnou věcí nesouvisí, proto soud pro
pokračování -4-20Ad 5/2016 své rozhodnutí z tohoto důkazního prostředku nic nevytěžil. [8] Vzhledem k tomu, že žalobce se žalobou domáhal prokázání vyššího stupně invalidity, soud vyžádal u posudkové komise MPSV v Ostravě posudek o invaliditě se zaměřením na určení stupně invalidity. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi ( 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudek posudkové komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl i lékař z oboru psychiatrie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů psychiatrických včetně psychiatrického znaleckého posudku MUDr. Mgr. M. P., na který žalobce v žalobě odkázal. Posudková komise vyslovila posudkový závěr, který je uveden v odstavci [6] tohoto rozsudku. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena, měla k dispozici žalobcovu zdravotní dokumentaci. Posudková komise také přesvědčivým způsobem soudu odpověděla na otázku použitelnosti zdravotní dokumentace s ohledem na skutečnost, že ve zdravotní dokumentaci se nacházely pouze takové odborné lékařské nálezy, které předcházely přiznání invalidity v r. 2013 a od té doby jediným novým nálezem byl již zmíněný znalecký posudek z oboru psychiatrie MUDr. P. Soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu a závěry jím učiněné. [9] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil správnost napadeného rozhodnutí, když navíc všechny posudkové orgány zabývající se žalobcovou žádostí o invalidní důchod, a to jak ve správním řízení lékař OSSZ a posudkový lékař žalované České správy sociálního zabezpečení, jsou ve shodě s názorem posudkové komise MPSV. [10] Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ustanovení 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. [11] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro
pokračování -5-20Ad 5/2016 výkon advokacie. V Ostravě dne 12. října 2016 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně