- 1-163 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů 07-14 KARVINÁ 36 let KLUBU 1972 2008 27 let SYRENA 1981 2008 III. čtvrtletí 2008 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ
- 2 - Rakouská razítka pošty FRYŠTÁT do roku 1918. (Část 1). Nahoře: Bayerova lékárna a první pošta Fryštátu byla na snímku v budově mezi kašnou a tramvají. Budova tehdy vypadala celkem jinak. Pohled je z první poloviny minulého století. Ještě po válce (po r.1945) byla lékárna v této budově. Na dobové fotografii je ještě vidět na budově nápis LÉKÁRNA. Dnes je budova prázdná, nevyužívaná a na náměstí již nejezdí ani tramvaj. Dole je vlevo poschoďová budova pošty na tehdejší Těšínské ulici, dnešní Fryštátské ulici, kde byla pošta prokazatelně v lednu 1905, pohlednice je z té doby. Kdy se tam pošta přestěhovala nemůžeme doložit. Neví se ani přesně, do kdy tam pošta byla. Dnes tam je celnice. Budova je dodnes ve stavu jak je to na pohlednici, dokonce plot před ní je stále stejný. Naproti je dnes Okresní archiv, ostatní budovy již neexistují, mimo jednoposchoďové budovy na konci a restaurace Holender, vpravo u 2 postav na chodníku.
- 3 - Pošta FRYŠTÁT zahájila svůj provoz 15. 2. 1845, tedy před 163 léty. Něco jsme již o ní psali i v Syreně. Pošta byla poměrně pozdě zapojena do poštovní sítě na Těšínském Slezsku. Doprava zásilek soukromého charakteru byla ve Slezsku zavedena v r.1632. Před tím to byly zprávy hlavně vojenského charakteru, například o blížícím se nepříteli. Od r.1644 existují doklady o spojení Těšínska se sousedními zeměmi. Od r.1788 byly zavedeny již doporučené zásilky. Jelikož se zpočátku často ztrácely, zapisovaly se do protokolní knihy. Odesilateli pak bylo vydáno potvrzení o podání zásilky pro případnou reklamaci jejího doručení. Od roku 1833 byly zavedeny již i spěšné listovní zásilky. Hlavní spojení pošty Fryštát bylo na Těšín a později i ve směru na Opavu a Vratislav (Wrocław). Do roku 1845 zajišťoval poštovní spojení mezi Těšínem a Fryštátem pěší posel. Jeho pochůzky nebyly pravidelné a uskutečňovaly se vždy podle potřeby co několik dnů. Od roku 1845 to byla tedy již C.K.POŠTA. Brzy nato začala fungovat i pravidelná doprava osob do Těšína a zpět v krytém, otevřeném poštovním voze. Poštovní vozy pak mimo osob dopravovaly i listovní zásilky a balíčky. Pěší poslové z okolních obcí Fryštátu přinášeli zásilky na C.K.Poštu a odsud pak tato putovala dále koňskými dopravníky.tito pěší poslové pak pro své obce doručovali došlou poštu i pro ně. První pošta byla ve Fryštátě na náměstí uprostřed severní fronty domů v lékárně lékárníka Josefa Bayera, který poštu provozoval spolu s lékárnou. V lékárně byly prostory pro uskladnění tehdy potřebných léků, byl zde sklep na tekutiny (destilovaná voda, masti, tinktury, esence a jiné), na půdě byly sušeny a skladovány různé byliny. V lékárně měl lékárník svoje lůžko, kde jej bylo možno přivolat ke dveřím provázkem se zvoncem pro případ náhlé potřeby. Lékárna se jmenovala U Salvatora (U Spasitele). Josef Bayer koupil lékárnu v roce 1842 od lékárníka Schreibera. Lékárník Schreiber ji založil v roce 1834. Jelikož provozovat spolu lékárnu i poštu bylo dosti náročné, vzdal se Josef Bayer pošty při lékárně v r.1852. Poštu po něm převzal Karel Schulz a existují zprávy, že ji provozoval ještě v r.1879. Kde ale tato Schulzova pošta sídlila zatím nevíme. O prvním dalším sídle pošty máme důvěryhodnou zprávu až z ledna 1905, kdy existují již pohlednice s jejím vyobrazením na tehdy Těšínské, dnes Fryštátské ulici. Dnes je v této budově celnice a budova existuje ve skoro nezměněné podobě. (Viz reprodukce). Lékárník Josef Bayer umírá 15.4.1875 a lékárnu po něm přebírá jeho manželka Františka. V roce 1856 byl původní kurz 1x denně na Těšín zastaven. Byl nasměrován nově na drážní stanici v Petrovicích, kde začali jezdit tam a zpět již 4 x denně. Do Petrovic byly vypravovány pravidelné kurzy v 5,15, v 8,40, v 17.10 a konečně v 18.00 hodin. Zpět z Petrovic to bylo v 6,40, v 9,55, v 18,20 a v 19.15 hodin. Za osobu v jednom směru se platilo 30 krejcarů, za balíky a zavazadla do 25 kg se platilo zvlášť. Existovaly i jízdy v kterémkoliv jiném směru a hodině, bylo je ale třeba objednat předem. Kurzy byly používány i pro dopravu listovních zásilek a balíčků. Od 15.7.1875 byla ve Fryštátě provozována i telegrafní stanice. Tato tehdy patřila k lince č.474 na trase Opava-Těšín. Telegrafní služby zajišťoval c.k.poštovní expedient J.Buzek. Na novou (dnešní) poštu byla původní pošta přestěhována na přelomu let 1918-1919. Budova je na náměstí u kostela, původně sloužila jako škola. Když byla postavena ve Fryštátě nová škola u soudu, byla tam škola z náměstí u kostela přestěhována. V původní škole byla nějakou dobu spořitelna (existují snímky s nápisem SPARKASSE pod střechou). Od té doby je pošta nepřetržitě v této budově. Existují dobové snímky této nové pošty, kde na střeše je plno konzolí a drátů potřebných pro telegrafní spojení. Drátové vedení bylo podle dobového svědectví zaměstnance pošty nahrazováno kabelovým v letech 1936-37. Od té doby se toto modernizovalo ještě několikrát.(viz reprodukce budovy pošty s kostelem a zámkem na tehdejším Zámkovém náměstí, dnes Náměstí T.G.Masaryka). Tato pošta má dnes název 733 01 KARVINÁ 1. Není v dnešní Karviné jediná. Na území Karviné je jich několik, ale tato je
- 4 - označována jako hlavní pošta. Informace z : Pamětihodnosti města Fryštátu ve Vévodství Slezském. Autor Dr. Julius Bayer, vydáno ve Vídni r. 1879, tisk Augusta Lorinse ve Vídni. Nejstarší mi známou zásilkou z C. K. Pošty ve Fryštátě je dopis (skládačka) poslaný do AUS- TERLITZ in MÄHREN (Slavkov na Moravě). Jedná se o předznámkový dopis. Na zásilce je ručně i razítkem vyznačeno FRANCO, tedy vyplaceno. Třířádkové razítko Fryštátu je v levé části zásilky nahoře FREISTADT / IN SCHLES. / 19. MAI. Jak se můžeme uvnitř dopisu přesvědčit jednalo se o květen 1845. Expediční razítko je totiž v datu bez uvedení roku. Zásilka poslaná z Fryštátu do Slavkova tři měsíce a čtyři dny po otevření pošty ve Fryštátě. Expedovala ji pošta pana Josefa Bayera. O datu podání zásilky se můžeme nepřímo přesvědčit z obsahové části dopisu. Dopis je psán dokonce 14. 5. Uvnitř dopisu jsou datovány ještě dvě další poznámky již s rokem (ukázka vlevo). Nahoře to je poznámka 24 May 845 a níže pod ní další poznámka 4/6 845 (nebo 21??/6 845)? Jsou to data, jak byl dopis postupně na Hlavním úřadě (Oberamt) vyřizován. O razítkách Fryštátu jsou solidní informace v Monografii čs. známek Díl 13. Přesvědčíme se ale, že tyto informace nejsou kompletní!! Monografie uvádí u pošty Fryštát do r. 1918 celkem sedm razítek (Dále jen Lit. 1.).
- 5 - Lepší práce pojednávající o této problematice je publikace Mgr. Janusza Manteryse (dále jen Lit. 2.) pod názvem v překladu Pošta na Těšínském Slezsku do roku 1918, poštovní razítka a cenzury. Lit. 2 uvádí u pošty Fryštát celkem 10 razítek, z toho jsou dvě razítka ve dvou versích (typech). Přesto, jak se o tom přesvědčíme, i tato práce není kompletní i když je kompletnější než Lit. 1. Dnes nevíme, proč autoři nepopsali další razítka, která zde budou uvedena. Snad tato některá starší razítka neměli k dispozici??!! Fryštátská pošta několikrát, jak šly dějiny, měnila svůj název. Byly to následující názvy: FREISTADT / IN SCHLES., jen FREISTADT, FREISTADT/ in Schlesien, FREISTADT/ SCHLESIEN, FREISTADT in SCHLESIEN/ FRYŠTAT, FREISTADT in SCHLESIEN / FRYŠTÁT, FREISTADT in SCHLESIEN / FRYSZTAT a FREISTADT ÖSTERR. SCHLESIEN / FRYSZTAT ŚLĄSK AUSTR. A to je výčet názvů jen do r. 1918!! Vůbec prvním mi známým razítkem Fryštátu bylo razítko na zásilce na str. 4 této Syreny FREISTADT /IN SCHLES. / plus datum (den a měsíc bez roku). Lit. 1 je vede pod katal. číslem 560/1, Typ A.3.j., Lit. 2 pod katal.č. 27 Typ A 11. Razítko má rozměr 30x12,5 mm. Známá doba použití je od roku 1845 do 25. 6. 1856. Druhá naše ukázka je dopis, opět skládanka poslaný do Jablunkova. Expediční razítko FREISTAD/ IN SCHLES./ 21.DEZ. Zásilka je z 21. prosince 1850. Viz ukázka dole. Zajímavostí je zde to, že adresa je psána přes text dopisu. Přední strana zásilky poslané z Fryštátu do Jablunkova 21. 12. 1850. Důkazem toho, že toto datum je správné, je zadní strana zásilky se dvěma razítky, a sice: oválné razítko pošty IABLUNKAU 21/12 1850. Je to tedy stejné datum, jako datum expedičního razítka Fryštátu na přední straně zásilky. Razítko pošty v Jablunkově je s I místo J v názvu pošty. Podle Lit. 2. se jedná o razítko katal. č. 33/2*, typu D 6, rozměr 31x19 mm, známá doba použití od 29. 1. 1840-2. 11. 1863. Druhé razítko patří poště Těšín. Podle Lit.2 se jedná o razítko katal.č.14/5.1*, typ A 10, 26x8mm, výška písmen 3,5 a 3 mm. Existuje ještě druhý typ razítka katal.č.14/5.2.jeho výška není 8, ale 9 mm. Razítko Těšína na zadní straně zásilky je známo z použití od r.1838 do 22.2. 1851. Těšínské razítko TESCHEN / 30. DEZ. (30?) je otištěno přes ručně napsanou poznámku na zásilce exp.15./1. 851. Poznámka byla na zásilku asi napsána cestou po jejím vrácení zpět do Fryštátu. Razítko Jablunkova má charakter příchozího, razítko Těšína průchozího. Na následující straně nahoře je reprodukce zadní strany této zásilky se zde popsanými razítky.
- 6 - Je možné, že den na razítku je jiné než 30, je to totiž nečitelné, ale je to určitě prosinec (DEZ.). Datum v ručně napsané poznámce 15./1. 1851 je zřetelné. Vlevo v textu zásilky uvnitř jsou další dva důkazy správnosti data z prosince 1850. Výše je to přepisované datum 27 dez. 850, níže pak poznámka F 1850. Dole vpravo je opět v textu datum 21 Dzb 850 + zaevidované číslo No 1717. Označeno šipkami. Obě ukázky jsou s prvními razítky pošty Fryštát. Všechna zde popsaná razítka zapadají do termínů známého použití razítek, jak to uvádí Lit. 1. Data uvedená na a v zásilkách jsou s malými několikadenními posuny. Je to asi tak, jak si je úředníci podávali a každý vyřizoval svoje. Druhým razítkem Fryštátu v pořadí v Lit. 1 i Lit. 2 je razítko jednokruhové s datem uprostřed (jen den a měsíc) FREISTADT / in Schlesien, na naší ukázcerecepisu je s datem 4/10. Podle textu na recepise by to měl být rok 1873? Podle Lit. 1 je to razítko katal. č. 560/2, Typ E 3. Razítko v použití od r. 1859. Podle Lit. 2. se jedná o razítko katal. č. 27/2, Typ F2, průměr 23 mm, známá doba použití od r. 1859 do 27. 5. 1873. Jestliže je datum na recepise skutečně 4. 10.(bezpochyb) 1873?? Pak by to bylo použití o skoro 5 měsíců pozdější, než uvádí Lit. 2. Razítko máme otištěno na recepise ještě s datem 14. 6. 1864. Pro reprodukci na následující straně jsme vybrali to, které bylo na recepise otištěno zřetelněji. Recepis má text vytištěn jen německý. Jak uvidíme dále, v pozdější době byly recepisy s potiskem i německo-českým nebo s potiskem německo-polským. Jsou recepisy, kde na přední straně je text jen německý a na zadní straně formuláře tisk v jiném jazyce. Použito bylo vždy ale jen strany s německým textem. Druhý jazyk na druhé straně byl na recepise tedy jen proto,
- 7 - aby se neřeklo, že tam není??!! Praktický význam to ale nemělo. Byly ale i recepisy, kde na jedné straně byly potisky v němčině a vedle toho (pod tím) i potisky v češtině nebo polštině. Tam to již svůj význam mělo. Recepis s razítkem Typu E 3 (Lit. 1) nebo Typu F 2 (Lit. 2.). Jelikož je rozsah tématiky značný, musíme příspěvek rozdělit na pokračování. Další pokračování tedy v příštím čísle! Děkujeme za pochopení. Ing. Jiří Jan KRÁL Další okresní razítko z Těšínského Slezska ověřeno na poštovní průvodce. V publikaci Mgr. Janusze Manteryse Pošta na Těšínském Slezsku do r. 1918, poštovní razítka a cenzury je kapitola 5 věnována okresním razítkům používaným na Těšínském Slezsku (str.105-109). Okresní razítko XI/121 je zde uvedeno pod pořadovým číslem 43 a je s otazníkem u pošty OBER DOMASLOWITZ / HORNÍ DOMASLOVICE. U této pošty je uvedena poznámka, že od r. 1914 byla pošta přemístěna do Dolních Domaslovic. Je zde uvedeno s touto poštou ještě několik pošt s otazníkem. U otazníků je poznámka, že.. čísla poštovních úřadů s otazníkem byla určena pouze na základě kalkulace a nebyla dosud ověřena na poštovní dokumentaci. Nyní již s určitostí víme, že razítko s číslem XI/121 na poštovní dokumentaci existuje (viz reprodukce na následující straně). Ukázka je stažena z internetu a je s datem 4.XII.18. Expediční razítko je otištěno přes modrou známku císař KAREL 25 hal. Je to razítko českoněmecké DOLNÍ DOMASLOVICE * NIEDER DOMASLOWITZ/a. O razítku se v Monografii čs. Známek v díle 13 nepíše, je tam jen poznámka o tom, že pošta Horní Domaslovice byla v roce 1914 přenesena do Dolních Domaslovic. Až v dodatku ke 13. dílu Monografie se na str. 14 dočteme o existenci razítka Dolních Domaslovic (výše uveden text) pod katal. č. 1633/3. Razítko bylo Typu G 138 a bylo používáno i československou poštou po r. 1918. Najdeme je již v Monografii Díl 17/II na str. 139. Je zde uvedeno pod katal. č. 418/1, Typ M12 (80 bodů). Razítko bylo i znárodněné s vylomeným německým textem. To je pod katal. č. 418/1a jako razítko Typu M12z (60 bodů). Razítko M12 bylo čs.poštou používáno v letech 1918-1919 a razítko M12z v letech 1919-1920. Na reprodukované celistvosti je to razítko Typu M12. Bylo i razítko z Horních Domaslovic používáno na celistvosti do r.1914 s okresním razítkem XI/121?? Okresní razítka tohoto typu byla totiž používána poštami od 1. 10. 1911!
- 8 - Z internetu stažená průvodka s okresním razítkem XI/121 a expedičním razítkem pošty Dolní Domaslovice s datem 4.XII.18. Okresních razítek Těšínského Slezska již s otazníkem mnoho nezbývá. Nyní v seznamu existujících a ověřených razítek přibylo i razítko XI/121 u pošty Dolní Domaslovice! Omlouváme se čtenářům za kvalitu reprodukce. Co je to za razítko pošty v Těšíně z r. 1919? Jedná se bez pochyb o razítko z ochoty a o celistvost o charakteru suvenýru. Všech 5 hodnot známek vydaných 3. 5. 1919 k První polské výstavě známek ve Varšavě je přetištěno razítkem CIESZYN/n. Razítko je podle polské typologie známek Typu VIII, dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží. Datum na můstku je 13.5.19.2-3N. Průměry kružnic v razítku jsou 26 a 16 mm. Razítko není ani ve specializovaném polském katalogu (zatím jediný vede razítka u jednotlivých pošt podle typů), není ani v publikaci Mgr. J. Manteryse, kde jsou Těšínská razítka podrobně popsána a vyobrazena. Mgr. J. Manterys po e-mailovém dotazu sdělil, že neví, co je to za razítko!! Zajímavý je název pošty v razítku jen CIESZYN. V roce 1919 byly v Těšíně
- 9 - dvě pošty, a sice CIESZYN 1 a CIESZYN 2. Obě pošty tehdy patřily pod polskou správu, proč tedy je v razítku ten univerzální název jen CIESZYN?? Že by se jednalo o specielně vyrobené razítko u příležitosti První polské výstavy známek ve Varšavě, které bylo používáno v Těšíně? V této záležitosti uvítáme jakoukoliv informaci na toto téma. Snad kolegové v Polsku budou k tomu něco více vědět?? Ota ŠRUBAŘ **************************************************************************** Novinky polských známek vydaných ve III. čtvrtletí 2007. Ve III. čtvrtletí 2007 vydali v Polsku celkem 10 kusů známek. Jejich nominální hodnota je 26,10 zł. Razítkované známky byly v novinkové službě za 15,66 zł. Bylo vydáno zároveň 8 kusů FDC. Jejich cena v novinkové službě byla 30,90 zł. Známky mají katalogová čísla od 4172 do 4181. 4172: Oslavy Lešniovského jubilejního roku,nominál 1,35 zł., datum vydání 2. 7. 2007. PA známek ze sektoru č.1 s properforovaným horním i dolním okrajem PA. Všimněte si prodloužení obrazu spodní řady známek proti předcházejícím třem horním řadám!! Obraz spodní
- 10 - řady známek zasahuje pod perforaci asi o 1,5 mm. Přesah pod perforací u spodní řady známek je vůči známce umístěn zrcadlově. Je to u tisku ofsetem tak zvaný přesah obrazu známky za linii perforace do okraje přepážkového archu. Údajně se to u tisku ofsetem stává!!?? Horní část obrazu známky je umístěna ve všech 4 řadách známek od perforace ve stejné vzdálenosti. Známky byly vytištěny vícebarevným ofsetem PWPW,SA. Na známce je obraz Matky Boží Lešniovské. Tisková forma byla 6-sektorová. Sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 20 kusů známek (5x4). Sektory 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný horní i dolní okraj PA. Sektory 4, 5 a 6 mají neproperforovaný dolní a zcela properforovaný horní okraj PA. Do uzávěrky se nám nepodařilo sehnat PA známek ze sektoru č. 4, 5 nebo 6 s neproperforovaným dolním okrajem PA. Do levého a pravého okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Perforace hřebenová ZHř.11½ : 11 tedy postupovala vzhledem k poloze známky zdola nahoru. Široký perforační otvor je 4 zdola ve svislé perforaci známek. Před 16. známkovým polem PA je označení pozice přepážkového archu na tiskovém archu. Za 20. známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Název emise je na horním okraji PA nad známkovým polem 2.-4. Formát známek je 31,25x39,5 mm. Náklad známky je 800.000 kusů. Papír je bílý, fluorescenční. Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pošty Żarki. Nahoře je známka ze 16.známkového pole PA sektoru 1, uprostřed je známka ze 20.známkového pole PA s počítadlem nominální hodnoty celého PA. Vpravo je pak ukázka známky ze 16. známkového pole PA sektoru č. 5 s neproperforovaným dolním okrajem PA. Vlevo je pak FDC známky. Katalogová cena ** známky je 1,70 zł, cena razítkované známky 60gr. a cena FDC je 2 zł. Matka Boží Lešniovská je patronkou rodin.
- 11-4173 - 4176: Polští arabští koně, datum vydání 31. 8. 2007. Soutisk 4 různých známek v jedné řadě, celkem pak 4 řady známek na jednom PA. Na horním i dolním okraji PA je název emise: Polskie konie arabskie. PA tedy obsahuje 16 kusů známek (4x4). Přepážkový arch má rozměr 160x210 mm. Tisková forma není známa. Na PA není ani označení pozice přepážkového archu na tiskovém archu, není tam ani obvyklé počítadlo nominální hodnoty celého PA.
- 12 - Formát známek je 31,25x43 mm. Nahoře je čtveřice známek v soutisku, pod nimi pak dvě vydané FDC s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1. Jednotlivé známky představují: 4173-1,35 zł. klisna PIANISSIMA ze stáje v Janowie Podlaskim, 4174-3,00 zł. hřebec PESEL ze stáje v Białce, 4175-3,55 zł. hřebec GANGES ze stáje v Michałowie, 4176-3,55 zł. hřebec PIAFF ze stáje v Janowie Podlaskim. Vícebarevný ofset PWPW, SA. Papír bílý, fluorescenční. Podle fotografií Lidie a Wiesława Pawłowskich navrhl Witold Hiszko. Perforace se širokým perforačním otvorem (4. zdola ve svislé perforaci známek). Zatím jsou známy PA jen s properforovaným horním i dolním okrajem PA. Perforace je hřebenová ZHř.11½. Do levého a pravého okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Existují kombinace známek z PA. Katalogová cena ** série známek (vodorovný pásek) je 13,20 zł., razítkovaná série stojí 7,80 zł., FDC (2 kusy) 13,50 zł. Katalogová cena nerazítkovaného PA je 55 zł., cena razítkovaného PA je 35 zł. Náklad 200.000 kusů PA.
- 13-4177 - 4180: Polské zoologické zahrady, datum vydání 11. 9. 2007. Jednotlivé známky představují: 4177-1,35 zł. císařská tamaryna, náklad 800.000 kusů známek, to je 40.000 kusů PA, 4178-2,40 zł. čáp černý, náklad 300.000 kusů známek, to je 15.000 kusů PA, 4179-3,00 zł. slon africký, náklad 500.000 kusů známek, to je 25.000 kusů PA, 180-3,55 zł. sněžný panter, náklad 600.000 kusů známek, to je 30.000 kusů PA. Nahoře název emise, vlevo označení pozice sektoru před 16. zn. polem, vpravo a dole počítadlo nominální hodnoty celého PA za 20. známkovým polem u všech hodnot i Vícebarevný ofset PWPW, SA. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 6-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 20 kusů známek (5x4). PA ze sektorů 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný horní i dolní okraj PA, ze sektorů 4, 5 a 6 mají neproperforovaný dolní a zcela properforovaný horní okraj PA. Hřebenová perforace tedy postupovala vzhledem k poloze známek zdola nahoru. Perforace ZHř. 11½. Perforace se širokým perforačním otvorem (4. zdola ve svislé perforaci známek). Do levého a pravého okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Název emise je na horním okraji PA nad 2.-4. známkovým polem. Před 16. zámkovým polem PA je označení pozice PA na tiskovém archu, za 20.známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Na následující straně je nahoře horní a dolní část PA ze sektoru č. 3 a dole je pak celý PA ze sektoru č. 5 známky katal. č. 4177, nominál 1,35 zł. Ke dni vydání známek byly v prodeji 4 kusy FDC s příležitostným razítkem pošty PŁOCK 1 (1,35 zł.), ŁÓDŹ 1 (2,40 zł.), GDAŃSK 1 (3,00 zł.) a KRAKÓW 1 (3,55 zł.). Reprodukce FDC jsou na str. 15. Známky, FDC a příležitostná razítka navrhla Magdalena Błażków.
- 14 -
- 15 -
- 16 - Formát známek je 31,25 x 43 mm. Katalogová cena nerazítkované série známek je 12,20 zł., razítkované série je 7,00 zł. Katalogová cena FDC (4 kusy) je 13,00 zł. Všechny čtyři známky ze série katal. č. 4177 4180 byly tištěny stejně. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 4181: 50. Mezinárodní festival současné hudby VARŠAVSKÝ PODZIM 2007, nom.3,00 zł., datum vydání 21. 9. 2007. Na známce je symbolická panoráma Varšavy a znak festivalu. Zcela nahoře je název emise z horního okraje, který je na všech PA. Níže pak zvětšeniny 17. a 20. zn. pole. Pod nimi je FDC s příležitostným razítkem pošty WAR- SZAWA 1. Známka byla tištěna vícebarevným ofsetem PWPW SA. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla 6 - sektorová. Sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 20 kusů známek (4x5). PA ze sektorů 4, 5 a 6 mají neproperforovaný levý a zcela properforovaný pravý okraj PA. Sektory 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. Perforace ZHř. 11¼ : 11½ postupovala vzhledem k poloze známky zleva doprava. Viz reprodukce části PA ze sektoru č. 6 a celého PA ze sektoru č. 3 na následující straně. Perforace se širokým perforačním otvorem (4 zleva ve vodorovné perforaci známek). Do horního a dolního okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Formát známky 39,5 x 31,25 mm. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhla M. Dąbrowska. Náklad 500.000 kusů známek, to je 25.000 kusů PA.
- 17 -
- 18 - Katalogová cena nerazítkované známky je 3,50 zł., razítkované známky 2,00 zł. a FDC (jeden kus) 3,80 zł. **************************************************************************** Rakouská razítka pošty JABLUNKOV do r. 1918 a po r. 1918 do r. 1920. K problematice jsme dostali zajímavý příspěvek ing. Milana CHMELA z Frýdku-Místku. Problematikou se dosud zabývaly dvě práce, ze kterých šlo poznatky čerpat. Jsou to: 1) Monografie československých známek Díl 13. str. 324, 2) Práce mgr. Janusza Manteryse Poczta na Śląsku Cieszyńskim do 1918 roku, stemple pocztowe i cenzury, str. 79-80. Ing.Milan CHMEL nám poslal písemně k problematice své poznatky, když on se ve své práci odvolává na Monografii (při typologii razítek). V době, kdy příspěvek psal ještě neznal práci mgr.manteryse.dovolíme si zde k problematice uvést poznatky ze všech tří zdrojů. Autor píše: Moje jméno Vám asi nic neřekne, mohu ale uvést, že se zabývám poštovní historií okresu Frýdek-Místek a sbírám i veškerá poštovní razítka regionu. V současné době se mi dostal do rukou Váš zpravodaj Syrena, kde mne zaujala řada článků, zvláště pak na téma poštovních razítek Jablunkova. Musím ale ještě předepsat, že si eviduji výskyt jednotlivých razítek, a to ta, která jsem osobně viděl, která mám nebo které byly někde publikovány. Z tohoto pohledu posuzujte i mnou uváděná data výskytu u jednotlivých razítek. Proto mne překvapuje, že v několika zpravodajích píšete o prvním razítku pošty Jablunkov, které je ve skutečnosti až třetím. Proto bych zde chtěl uvést chronologii razítek pošty Jablunkov. Poznámka redakce: Razítko, která jsme označili jako první je skutečně jako první označeno i v Monografii. Ve skutečnosti je to i tam razítko druhé, když u prvního, katal.č.883/1 je jen ta jednička bez jakéhokoliv dalšího údaje.asi je autoři Monografie neznali?! Skutečně prvním razítkem pošty Jablunkov je razítko bez data (v Monografii pana Votočka jsou razítka tohoto typu označena jako Typ C 50). Kresba vlevo je zvětšená fotokopie. Toto razítko sám nevlastním, ale bylo v držení pana Tovačovského a použito bylo v lednu 1835. Povědomost o něm měl i známý sběratel tématiky regionu pan Sikora z Návsí. Originál razítka má rozměr 37 : 10 mm. Poznámka redakce: Monografie u katal.č.833/1 uvádí jak je výše uvedeno jen tu jedničku. Práce mgr.manteryse razítko vede jako katal.č.33/1 (s hvězdičkou). Razítko označuje jak Typ D 1, IABLUNKAU, doba použití od r.1833. Mezi vyobrazenými razítky pošty toto razítko ale není. Toť vše. Druhým v pořadí je razítko podle Monografie Typu C 81 s názvem pošty IABLUNKAU v oválu, s datem (den/měsíc a rok rozděleně). Razítko má rozměry 31 : 19 mm. Data použití mi známá jsou 8.12.1850, 31.10.1853 a 23.6.1869. Pan Sikora z Návsí vlastnil doklad s tímto razítkem datovaný 29.1.1840. Razítko bylo používáno ještě na šesté známkové emisi. Reprodukce dvou zásilek s tímto razítkem na následující straně. Poznámka redakce: Monografie vede razítko pod katal.č.883/2 jako Typ C 81. Rozlišuje dvě barvy otisků: č: 1845 a m:18..? Práce mgr. Manteryse vede razítko pod katal. č. 33/2, Typ D 6, rozměr 31 : 19 mm, doba použití 29. 1. 1840 až 2. 11. 1863. Třetí v pořadí je opět razítko podle Monografie Typu C 81, ale s názvem JABLUNKAU v oválu, s datem (den/měsíc a rok rozděleně). Razítko má rozměr 31 : 19 mm. Známé mi
- 19 - použití z 22.5.1873, 4.5.1879 a 20.6.1882. Pokud by bylo nejasné nebo nečitelné písmeno J, lze zde porovnat další písmena, kde najdeme výrazné rozdíly. Zvlášť markantní je výška písmen, kdy u druhého razítka činí cca 3 mm, u třetího razítka cca 2 mm. Při podrobnějším studiu tvaru písmen a přesném měření oválu by bylo možné nalézt rozdíly, které by mohly svádět k úvaze o existenci dvou různých razítek? Druhé razítko s nápisem IABLUNKAU nahoře z 8. 12. 1850, dole z 31. 10. 1853. Poznámka redakce: Třetí razítko s nápisem JABLUNKAU místo IABLUNKAU typu C 81 Monografie vůbec nevede! Práce mgr. Manteryse vede toto třetí razítko pod katal.číslem 33/3 jako Typ D 6. Razítko vede ve dvou variantách, a to: - jako 33/3.1., rozměr 31 : 20 mm. Vzdálenost písmen názvu pošty od oválu 1 mm, písmeno J JABLUNKAU dole v zakulacení je zakončeno výraznou kuličkou, známá doba použití od 2. 3. 1871 do 14. 7. 1878, - jako 33/3.2., rozměr 30 : 19.Vzdálenost písmen názvu pošty od oválu je 1,5 mm, písmeno J
- 20 - JABLUNKAU dole v zakulacení je zakončeno bez výrazné kuličky, známá doba použití od 13. 3. 1881 do 15. 5. 1887. Vlevo je použití reprodukcí razítek 3.1. a 3.2. z práce mgr. Manteryse. Třetí razítko s nápisem JABLUNKAU na zásilce nahoře s datem 4. 5. 1879, dole s datem 20. 6. 1882. Podle mgr. Manteryse by razítko nahoře mělo být katal. č. 33/3.1. a dole katal. č. 33/3.2. (malá a velká mezera mezi názvem pošty a oválem. Čtvrté razítko je podle Monografie Typu E 75. Razítko má průměr 29 mm a výška písma je cca 3,1 mm. Známá mi použití z 13. 1. 1874, 20. 4. 1874 a 1. 11. 1876. Viz použití na zásilkách na následující straně.
- 21 - Čtvrté razítko, jednokruhové, nápis jen JABLUNKAU s datem (den/měsíc/rok-poslední dvojčislí), nahoře s datem 20.4.1874, dole s datem 1.11.1876. Zásilka nahoře je navíc doporučená, má REKOMANDANČNÍ razítko. Monografie vede toto razítko pod katal. č. 883/3 JABLUNKAU, Typ E 75. U razítka rozlišuje jen dvě barvy: č: od 1879 a m: od 1879. Práce mgr. Manteryse vede razítko pod katal. číslem 33/4, Typ F 4 a rozlišuje u něj dvě verze: Typ 4/4.1. průměr 28 mm, známá doba použití ze 4. 8. 1887, Typ 4/4.2. průměr 22 mm, známá doba použití z 8. 5. 1879. Toto čtvrté razítko v práci mgr. Manteryse není vyobrazeno!
- 22 - Pátým razítkem je opět razítko Typu E 75, jednokruhové, průměr 29 mm, výška písmen je větší jak u razítka č. 4, a to 3,6 mm. Také písmena v nápisu JABLUNKAU jsou výrazně jiná než u razítka č. 4. Použití na zásilkách mohu doložit z 2. 6. 1882 a z 24. 7. 1882. Viz dvě reprodukce dole. Páté razítko s datem 2. 6. 1882 zásilka nahoře. Je to opět doporučená zásilka s rekomandačním razítkem uprostřed. Dole je pak zadní strana zásilky s pátým razítkem a s datem 24. 7. 1882.
- 23 - Poznámka redakce: Monografie čtvrté a páté razítko nerozlišuje. Práce mgr. Manteryse uvádí u tohoto razítka jen dvě varianty (jako své čtvrté razítko) o průměrech 28 mm (katal. č. 4/4.1.) a 22 mm (katal. č. 4/4.2.). Ing. Chmel rozlišuje razítka Typu E 75 podle tvaru a výšky písma, ale jak razítko čtvrté, tak páté uvádí o stejném průměru 29 mm. Dalším, v pořadí šestým razítkem je jednokruhové razítko podle Monografie Typu E 82. Je to verze nápisu JABLUNKAU ÖSTERR.SCHLESIEN. Uprostřed razítka je opět datum (den/ měsíc/rok-poslední dvojčíslí). Razítko má průměr 26 mm. Mohu doložit použití z 24. 6. 1880, 19. 11. 1980, 23. 11. 1881 a?? 7. 1897. Nahoře jsou ukázky na zásilkách z 19. 11. 1880 a pod ní z 23. 11. 1881. Horní zásilka je opět doporučená s rekomandačním razítkem.
- 24 - Poznámka redakce: Monografie vede razítko podle ing. Chmela č. 6 pod katal.č. 833/4 jako Typ E 82 s použitím od r. 1881. Práce mgr. Manteryse vede toto razítko pod katal. č. 5 jako Typ F 8, průměr 26 mm se známou dobou použití od 26. 5. 1879 do 24. 1. 1901. Vlevo je převzatá kresba tohoto razítka z práce mgr. Manteryse. U tohoto razítka je poznámka, že v razítku byl odstraněn rok v datu a razítko bylo používáno jako příchozí. Toto razítko s odstraněným datem vede mgr. Manterys pod katal. číslem 33/6, Typ F 9. Známé požití ze 4. 9. 1882. Sedmé razítko je opět jednokruhové, Typ E 82, průměr a datum uprostřed jako u razítka č.6. Razítko je ale se změněným nápisem v názvu pošty: JABLUNKAU OESTERR.SCHLESIEN. Používáno bylo v letech 1888 až 1913. Doložit mohu data 10.6.1888, 17.10.1890, 7.3.1903, 21.10.1906 a 9.4.1909. Toto razítko se vyskytuje i s vynechaným letopočtem. Poznámka redakce: ing. Chmel píše o odstraněném datu (roku) u razítka č. 7 OESTERR., zatím co mgr. Manterys o odstraněném datu u razítka č. 6 ÖSTERR. Kde je tedy pravda?? Kdo z nich se mýlí? Nebo bylo odstranění data u obou verzí razítka?? Monografie vede razítko s názvem OESTERR. pod katal. č. 883/5 jako Typ E 82 s použitím od r. 1887. Mgr. Manterys vede toto razítko jako kat. č. 33/7, průměr 26 mm, doba použití od r. 1887 do 23. 12. 1914. Kresba razítka dole. Nahoře vlevo jsou dva podací lístky s versí razítek, nápis OESTERR. Nahoře s datem 10. 6. 1888 a dole s datem 17. 10. 1890.
- 25 - Poznámka redakce. Další razítko, o kterém se ing. Chmel nezmiňuje a je stejně zajímavé, uvádí práce mgr. Manteryse pod katal. č. 33/8, jako Typ D 11. Je to služební razítko pošty, německo-polský text. Jeho překreslenou repro-dukci uvádíme vlevo. Rozměry razítka jsou 53:31 mm. Razítko se používalo na služební zásilky. Mgr. Manterys dobu používání razítka neuvádí. Razítko má pětiřádkový text: K.K. POST-u.TELE- GRAFENAMT / JABLUNKAU / IN SCHLESIEN / C.K.URZĄD POCZTOWY i TELEGRAFICZNY / JABŁUNKÓW. Ing. Chmel pokračuje: Jako osmé a deváté následují pak již razítka můstková s dvojjazyčnými nápisy, a to Typu G 133 s rozlišovacími písmeny a, b. Dále pak Typ G 134 s rozlišovacími písmeny c, d. Tato razítka se vyskytují od r. 1904 ať v původní či znárodnělé podobě (s vylomeným německým textem) byla používána až do r. 1920 po rozpadu Rakousko-Uherska polskou a později i československou poštou. Na závěr bych měl ještě poznámku k rekomandačnímu razítku jablunkovské pošty, které se objevilo i na některých ukázkách v této Syreně. Mám jich několik, ale jen ze sedmdesátých a osmdesátých let 19. století. Ale již výše vzpomínaný pan Tovačovský výrazně posunul použití tohoto razítka na 1. 11. 1843. Ing. Milan CHMEL, Frýdek-Místek Poznámka redakční rady: Touto cestou kolegovi ing. Milanovi Chmelovi srdečně děkujeme za jeho jistě hezký a fundovaný příspěvek. Těšíme se na to, že jsme získali dalšího dopisovatele našeho zpravodaje. Ing. Chmel nám již zaslal i další zajímavý materiál odezvou na námi publikovanou informaci o vlakové poště Bohumín-Jablunkov. V tomto čísle publikované celistvosti jistě změní známé doby použití razítek v práci mgr. Manteryse. Také pro ing. Chmela jsme již obstarali publikaci mgr. Manteryse a jistě i jemu uvedená data použití razítek v jeho práci pomohou. Když jsme již u problematiky razítek pošty v Jablunkově, použijeme zde kresby razítek můstkových o kterých se ing. Chmel v závěru svého článku zmínil, aby si naši čtenáři mohli udělat ucelený pohled na tuto tématiku. Převzato z publikace mgr. Manteryse. V práci mgr. Manteryse je pod katal. č. 33/9 razítko Typu L 1 je to dvoukruhové razítko s můstkem. Razítko je s dvojjazyčným textem JABLUNKAU i. SCHL. / JABŁONKÓW w SZL. Razítko je ve dvou verzích: -jako katal. č. 33/9. 1. s rozlišením a (viz reprodukce na
- 26 - předcházející straně vlevo), průměr razítka 29 mm, známá doba použití od 16. 4. 1904 do r. 1920 a to ještě i po vzniku Polska a Československa, -jako katal. č. 33/9.2. s rozlišením b. Průměr také 29 mm. Známá doba použití od 15. 7. 1904 do 14. 9. 1920. Obě razítka jsou stejná, liší se jen rozlišením a nebo b. Také toto razítko bylo použito v Polsku i v Československu. Bylo to stále na jedné poště v Jablunkově, která po rozpadu R-U. Patřila nejprve pod Polsko a později pod Československo. Jablunkov patřil Polsku do 23. 1. 1919 a znovu pak od 25. 2. 1919 do 10. 8. 1920. Monografie vede tato razítka pod katal. č. 883/6 s rozlišením a, b jako Typ G 133, s použitím od r. 1904. Další razítko vede ve své práci mgr.manterys jako katal. č. 33/10. I toto razítko je ve dvou verzích. Má text: JABLUNKAU,SCHLES. / JABŁONKÓW, ŚLĄSK. Je to opět můstkové, dvoukruhové razítko. Verze 33/10.1. (na reprodukci na předcházející straně uprostřed) je s rozlišením c. Razítko má průměr 30 mm a známá doba použití je od 10. 7. 1916 do 20. 6. 1920. Verze 33/10.2. (na reprodukci zcela vpravo) má menší průměr, a to 29,5 mm. Razítko má rozlišení d. Známá doba použití od 25. 3. 1916 do 22. 1. 1919. V monografii je razítko vedeno pod katal. č. 883/7 jako Typ G 134. Dobu použití Monografie uvádí od 19...? I razítka katal. č. 33/10 používala jak polská, tak později československá pošta. Poznámka redakce: Typy razítek podle mgr. Manteryse nejsou podle Monografie, ale podle jeho vlastního rozlišení. Rozlišení je v této práci provedeno daleko podrobněji. Pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL. **************************************************************************** Razítko nádražní poštovní schránky FREUDENTHAL (SCHL.) (Bruntál) z 18. 6. 1915. Razítka tohoto typu byla zavedena v českých zemích postupně od r. 1901. Mohly se jimi orážet celiny. Nádražní poštovní schránky se zaváděly na nádražích, která byla dosti vzdálena od normálních poštovních úřadů. Razítka měla obdélníkový tvar se zkosenými rohy. Tato razítka jsou katalogována v Monografii Díl 14 na str. 502 až 509. Razítko Freudenthalu mezi nimi ale nenajdeme. Nenajdeme je ani v monografii v Dílu 13 na str. 242-43 mezi ostatními razítky pošty. Je to asi proto, že mezi razítky pošty Freudenthal 1 ani 2 nemůže být, protože těmto poštám nepatřilo. Razítko má text pouze FRUDENTHAL (SCHL.), což byl název pro nádraž- Rakouský korespondenční lístek s natištěnou známkou Císař F.J. 5 hal. zelená s razítkem nádražní poštovní schránky FREUDENTHAL (SCHL.) s datem 18.6.1915,posláno do Děhylova.
- 27 - ní poštovní schránku, která byla mimo poštu 1 i 2. Toto razítko najdeme až v dodatku k Monografii Díl 14 na str.26. Je zde evidováno pod katal.číslem 3654A, FREUDENTHAL (SCHL.). Jedná se o typ razítka č. 260. Jeho výskyt na celistvosti není jistě běžný, už proto, že se objevilo až v dodatku k Monografii. Přes nádražní poštovní schránky nešlo poslat doporučené zásilky. Podle materiálu Władysława Owczarzego z Karviné pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL Rakouský korespondenční lístek bez přetisku, 10 hal císařská koruna, použitý poštovně na poště POLSKÁ OSTRAVA 1 ještě 1. X. 1919!! Příručka pro sběratele čs.známek a celin r.1988 ani Katalog celin POFIS 1918-1992, I. Díl se nezmiňují o tom, zda bylo možné používat rakouské celiny bez přetisku pro poštovní účely
- 28 - ještě v říjnu 1919. K problematice platnosti rakouských celin se vyjadřují dva tehdejší výnosy Ministerstva PaT. Byl to výnos č.1966-vi-18 ze dne 17.12.1918 jimž se oznamuje platnost nově vydaných poštovních známek Československa a zároveň se povoluje souběžně platnost rakouských známek, kterých byly tehdy na poštách poměrně značné zásoby. Druhý výnos se týká zastavení platnosti rakouských známek ke dni 28.2. 1919 (Výnos č. 3426-VI-19 ze dne 8. 2. 1919.). V uvedené literatuře na str. 27 této Syreny se hovoří jen o platnosti rakouských celin Karel 8 h (vyjímečně 10 h císařská koruna). Jsou tam tyto celiny Karel 8 hal.i vyobrazeny s přetiskem monogramu ČSR. Platnost všech rakouských celin s tímto monogramem skončila 14.10.1919. Ale celinu se známkou císařská koruna bez přetisku ČSR v jedné, ani ve druhé literatuře nenajdeme. Není tam ani zmínka o platnosti rakouských celin bez přetisku natištěné známky vůbec. Na předcházející straně je rakouská celina s natištěnou známkou císařská koruna 10 hal bez přetisku dofrankovaná zelenou známkou 5 hal. Hradčany do tehdy platného tarifu za dopisnici 15 hal. Tarif platil od 15. 5. 1919 do 14. 3. 1920. Tyto korespondenční lístky používala Báňská a hutní společnost s potiskem na druhé straně dopisnice již za Rakouska-Uherska. Tato společnost oznamuje filiálce Agrární a průmyslové banky v Moravské Ostravě dodávku prachového uhlí Gustavu Pickovi pro cihelnu v Mikulově. Zpráva je podle textu psaná 30. 9. 1919 (zadní strana dopisnice), je v bance zaevidovaná podle jejího razítka na přední straně 2. 10. 1919. Na dopisnici je expediční razítko pošty Polská Ostrava 1 * /c (katal. č. 2220/3z) s datem expedice zásilky 1.X.19-6. Jedná se o původní rakouské razítko pošty s českoněmeckým textem POLSKÁ OSTRAVA 1 * / POLNISCH OSTRAU 1/c (katal. č. 2220/3). Expediční razítko je tedy znárodněné (to je s vylámaným německým textem.). Toto razítko bylo na této poště používáno v r. 1919, původní česko-německé razítko používala pošta v období 1918-1919. Může se někdo vyjádřit k platnosti původních rakouských celin bez přetisku v nově vzniklém Československu? Vždyť dokonce platnost původních rakouských celin s oficielním přetiskem skončila 14. 10. 1919, to je 13 dnů po expedici uvedené zásilky! Podle materiálu Władysława Owczarzego z Karviné pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL Zajímavost o W.Owczarzym: Má rodinný domek a bydlí tam přímo u závory na hranici s Polskem na hraničním přechodu v Karviné-Ráji. Do Polska má dnes po odstranění závor opravdu jen pár kroků. **************************************************************************** Kdo máte možnost, navštivte internetové stránky mgr. Janusze MANTERYSE na internetové adrese: www.stenplofil.cba.pl Je to opravdu zajímavé! Doporučujeme! Zajímavá polská, filatelistická literatura!! Jedná se o vydání pod názvem: Sowietskie znaki pocztowe na okupowanych Ziemiach Polskich w latach 1939-1941, Díl I, druhá edice opravená a doplněná. (Sovětská pošta na okupovaných polských územích v letech 1939-1941, Díl 1). Je to vydání autora Józefa Witolda ŻURAWSKIEGO, vydáno w Lodži v r. 2007. Kniha formátu A 4 má včetně vyobrazení 276 stran. Práce obsahuje 538 reprodukcí celistvostí, 16 map, 10 plánů měst, 16 fotografií poštovních budov, 23 tabulek, abecední seznam pošt na bývalých polských územích, kde sověti obnovili poštovní provoz, seznam sběratelů a sbírek ze kterých byly informace čerpány a dokonce ruskou,ukrajinskou a běloruskou abecedu. Práce obsahuje i tabulky poštovních tarifů platných na okupovaném území. Práce je věnována všem původním polským Poštovním obvodům (ředitelstvím pošty), které sověti po agresi ze 17. září 1939 na polských územích obsadili. Je to práce, která byla autorem postupně v minulosti publikována a doplňována. Mám tu čest být mezi 19 uvedenými na úvodu publikace, kterým
- 29 - autor publikaci věnoval. Publikace byla vydána díky projekční firmě MW PROJEKT v Lodži a jejímu vlastníkovi mgr. ing. Miroslavu Wypłoszowi, příteli autora. Máme souhlas autora z publikace použít pro publikaci v Syreně kteroukoliv část, která by mohla naše čtenáře zajímat. Již se na překladu a popisu některých zajímavých celistvostí pracuje. Autor nám poskytne i kteroukoliv z 538 reprodukcí. Touto cestou bych chtěl autorovi a příteli Józefu Witoldowi Żurawskému poděkovat za to, že jmenovitě mi publikaci věnoval a souhlasil s publikacemi zajímavých celistvostí v naší Syreně. Ani dobře nevím, čím jsem si zasloužil tuto čest. Ing. Jiří Jan KRÁL Projeví-li někdo zájem si tuto publikaci prohlédnout, může mu být zapůjčena za úhradu poštovného cenného balíčku. Půjčka bude na omezenou dobu 14 dnů po které mi bude publikace opět v pořádku vrácena. Po letech, kdy se spolu známe věřím, že v našem Klubu jsou jen solidní filatelisté, kteří moji důvěru nezklamou a zapůjčenou publikaci včas a v pořádku vrátí! **************************************************************************** Vzácnější razítko polní pošty č. 287 s rozlišením c Feldpostka s razítkem polní pošty č. 287, razítko K.u.K FELDPOSTAMT 287/c s datem na můstku razítka 21.V.18. poslaná do Komorní Lhotky na sklonku I.světové války. V místě pro nalepení známky pod expedičním razítkem je jakýsi podpis, asi podpis cenzora?? Na lístku je dvouřádkové útvarové razítko fialové barvy: K.k.Schűtzenregiment Nr 31 / 7. Feldkomp. V textu u adresy odesilatele je ještě doplněno I. Zug. Expediční razítko polní pošty 287 má podle seznamu Mgr. Manteryse razítko II. typu s rozlišením c, tedy to vzácnější. Ota ŠRUBAŘ, Český Těšín Vojenská pošta v Bosně a Hercegovině. Až do 19. století patřila Bosna a Hercegovina k Osmanské říši. Na základě berlínské smlouvy ze dne 13. 7. 1878 anektovalo Rakousko-Uhersko tuto součást Osmanské říše na evropském kontinentu. Protože mezinárodní mínění k přímému připojení nebylo příznivé, vyhlásil císař Franz Josef I. pro toto území statut okupovaného území. Z toho vyplývala správa území vojenskými a ne civilními orgány. Tento stav trval do r. 1908, kdy byla Bosna a Hercegovina připojena k monarchii, ale vojenská správa země zůstala i nadále v platnosti.
- 30 - Nahoře je přední a zadní strana služební dopisnice zaslané do Doubravy na Karvinsku přímo na poštovní úřad. V místě pro otisk razítka podávajícího úřadu je Bohužel špatně čitelný text oválného, černého razítka: KASSA / K.und K.MILITAR-POST / und TELEGRAFEN DIRECTION / SARAJEVO (levý horní roh). V levém dolním rohu v místě pro osvobození od poštovného je ručně napsáno Exoffo. Dopisnice měla být tedy bez poplatku za poštovné, jedná se přece o služební dopisnici. Kdo, kde a proč na dopisnici nalepil dvě 10 h. Známky je záhadou. Razítko na nich otištěné je totiž nečitelné. V pravém horním rohu v místě pro expediční razítko je otisk razítka s textem: K.UND K.MILIT.POST SARAJEVO. Datum na razítku je 23.11.00. Na zadní straně dopisnice nad podpisem odesilatele je otisk razítka obdélníkového tvaru s dvouřádkovým textem: K.UND K.POSTANWEISUNG ABTHEILUNG /
- 31 - / SARAJEVO. Za dopisnici děkuji Jarkovi Tereškovi. Ota ŠRUBAŘ, Český Těšín Literatura: Filatelie č. 22/1990/686, Polní pošty, Informace sekce pp 1/04/157. **************************************************************************** Letecké zásilky z obleženého PRZEMYŚLU z r.1915. Po ruské ofenzivě na východní frontě, když rakouská vojska byla nucena ustoupit, došlo v r.1915 v Haliči k obklíčení pevnosti PRZEMYŚL. Jediným spojením s rakouským světem se stala vzdušná cesta-letecká pošta. Zásilky přepravené letecky z Przemyśla jsou stále sběratelským hitem i po uplynutí více jak 90.let od té doby. Nahoře je specielní korespondenční lístek FELDPOSTKORRESPONDENZKARTE (hezké slovo!může se vyskytnout jen v němčině). Označení odesilatele je celkem v 8 jazycích. Zásilky mají dvouřádkové, černě fialové razítko Fligerpost Przemyśl / JÄNNER 1915. (letecká pošta Przemyśl / leden 1915). Cenzura je označena červeně fialovým razítkem ZENSURIERT. Zásilky mají otisk kula-tého (!!), okresního razítka pošty PRZEMYŚL 1, a to IX./54. v kruhu. Teprve později se vys-kytla okresní razítka čtvercová, jak je běžně známe na zásilkách publikovaných i v Syreně. Práce o okresních razítkách od prof. Jerzy Bartka (Kraków 2000) se zmiňuje o kulatých okresních razítkách, ale jen s římskou číslicí, bez arabské číslice pod ní. Je vidět, že byla i verze okresního razítka s římskou a arabskou číslicí zároveň, a to i v kruhu, místo pozdějšího čtverce. Tato okresní razítka čtvercová pošty Przemyśl 1 jsou typu 1-jednoduchý rámek, typu 2- dvojitý rámek a typu 2A-dvojitý rámek s hvězdičkami po stranách arabské číslice *54*. Navíc jsou letecké zásilky z Przemyśla v levém horním rohu číslovány, a to buď ručně (v našem případě 16461) nebo strojově, vedle na čísti letecké zásilky 15218. Má-li někdo z našich kolegů v Klubu polské známky takovou jinou leteckou zásilku z Przemyśla, ozvěte se! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL **************************************************************************** Poštovna Skalice (Frýdek). V katalogu o československých poštovnách (autoři P.Gebauer a Jozef Tekeĺ) je tato poštovna vedená pod katal.číslem 1191 na str. 297-298. Z poštovny známe celkem 9 různých razítek, z toho dvě razítka jsou ve znárodněných verzích (vylámaný německý text). V Syreně č. 146 na str. 10-11 jsme psali o razítku č.6 (německo-české, které bylo poštovnou používáno v období prosinec 1940 až listopad 1944. Psali jsme i o znárodněném razítku č. 6a (razítko 6 s odříznutým německým textem- znárodněné ). Razítko 6a bylo v provozu od května 1945 do listopadu 1949. Poštovna ve Skalici byla v provozu od 15. 2. 1902 pod názvem Skalice.
- 32 - Od 1. 1. 1938 byla pod názvem Skalice u Frýdku, od 1. 10. 1950 jako Skalice u Místku. Vpú pro poštovnu byla pošta Frýdek 1, od r. 1905 Frýdek 2, od 1. 10. 1950 Místek 1. Poštovna byla oficielně zrušena 31. 11. 1954. Nahoře jsou hned dvě zásilky s razítkem poštovny katal. č. 1191/2 - neznárodněná verze *SKALITZ (FRIDEK) / SKALICE (FRÝDEK)*. Razítko č. 2 bylo v provozu od ledna 1909 do října 1918. Razítko bylo později znárodněné (katal. č. 1191/2a). Obě zásilky mají razítko poštovny jako příchozí. Horní zásilka je Feldpostka poslaná z polní pošty č.186 (vpravo nahoře vyznačeno ručně). Zásilka má nahoře 3-řádkové útvarové razítko: Stabskompagnie / des / K.u.k.G.d.J.von Colard. Z textu zásilky vyčteme, že byla psána 9/10, ale kterého roku, to se nedozvíme!! Expedičním razítkem druhé zásilky je razítko pošty Ostravice. Razítko je dvoukruhové (průměry 27 a 14 mm) s datem uprostřed (den/měsíc/rok-poslední dvojčíslí). 16/8/16. Expediční razítko má katal. číslo 1722 (Monografie Díl 13 str. 540) OSTRAWITZ * OSTRA- VICE *. Pošta i toto razítko byly v provozu od 8. 2. 1913. Spodní zásilka má ještě navíc otisk
- 33 - cenzurního razítka: K.u.K Militärzensur / Mähr.Ostrau. O cenzuře Moravské Ostravy jsme psali již v Syreně č. 120 na str.18-28. Cenzurní razítko na naší druhé ukázce je podle katalogového rozdělení těchto cenzurních razítek č. 76.5./582. Doba použití razítka byla od května do září 1916. Doba použití souhlasí s datem expedičního razítka korespondenčního lístku. Jediné, co nesedí na cenzurní razítko č. 76.5./582 je délka razítka. Podle literatury má mít cenzurní razítko rozměr 63x14 mm a ve skutečnosti měřeno na originále to je 66x14 mm. Je ale možné, že to je jiná verze tohoto razítka. S odchylkou tohoto cenzurního razítka jsme se setkali již v Syreně č. 120! Za ukázky děkujeme kolegům mgr. ing. Karolovi MICZOWI a Jaromírovi JANČOVI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL **************************************************************************** Okresní razítko z Těšínského Slezska č. XI/32 DOUBRAVA. Dobírková poštovní poukázka na 3.23 koruny. Posláno z Doubravy (u Karviné) do Vídně 19.XII.1918. Vyplaceno známkami 20.hal. Karel a 5.hal. císařská koruna. Jelikož zásilka byla poslána druhý den po vydání prvních československých známek-hradčan, rakouské známky již nemají charakter předběžných čs. známek, ale jsou to již známky souběžné. Platnost rakouských známek bez přetisků skončila výnosem Min. PaT. dnem 28. 2. 1919, jak jsme o tom již psali na jiném místě této Syreny. Expediční razítko pošty je typu G 137. Na poště bylo používáno od r. 1905. Mimo tohoto razítka.používala pošta do r.1918 ještě 5 dalších razítek. Po dvě verze typu G 108 a G 119 a jedno razítko typu G 117. Pošta v Doubravě zahájila provoz 14. 5. 1895. Razítko na poukázce je dvojjazyčné DOMBRAU * DOMBROWA /a. Razítko má průměry 28 a 16 mm. Okresní razítko této pošty je XI/32. Poukázka byla vydražena na aukci Burdy svého času za 368 Kč. Za ukázku děkujeme Dr. Adrianu JUNGOVI z Karviné.
- 34 - Další důkaz o tom, že Etapní pošta č. 600 byla v Bohumíně a ne ve Varšavě. Důkazem je tato pohlednice poslaná z Bohumína do Vöslau u Vídně 22. II. 1917. V adrese odesilatele i na útvarovém razítku je K.u.K.Reservespital in Oderberg. Otisk útvarového razítka je světle fialový. Razítko má rozměr 71x4 mm. Expediční razítko má text K.u.K. ETAPPENPOSTAMT /600. Razítko je dvoukruhové, průměry 28 a 16 mm. Vlevo od expedičního razítka je ručně modrou barevnou tužkou vyznačeno, že zásilka byla censurována: Zens. Z těchto skutečností je vidět, že Etapní pošta č. 600 měla sídlo skutečně v Bohumíně, jak to bylo na stránkách Syreny již nejednou dokázáno. Hovořit o sídle etapní pošty č.600 ve Varšavě je tedy nesmysl. Za ukázku děkujeme Dr. Adrianu JUNGOVI Další neznámá u rakouských okresních razítek Malopolska je vyřešena - okresní razítko IX/361. V seznamu okresních razítek Malopolska v práci Jerzego Bartka, J. Tokara a A. Berrisforda, z vydání v Krakově v r. 2000 je několik bílých míst, kde se neví, jaká pošta přísluší pořadovému číslu u okresních razítek. Mezi takovými čísly Malopolska bylo dosud číslo IX/361. Poslední známé číslo pošty je IX/358 KOSSÓW a za ním až číslo IX/362 KO- ZOWA. Číslům 359, 360 a 361 zatím nepříslušel žádný název pošty. Na reprodukci vlevo je ústřižek podacího lístku s okresním číslem razítka IX/361. Otisk razítka na známce 10 M Hulán je s datem 25. 1. 21. Razítko patří poště KOZŁÓW. Razítko je podle polské typologie razítek Typu VIII a je s rozlišením *b*. Číslo IX/361 má tedy již svoji poštu.