UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy

UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy HANA MYŠÁKOVÁ Obor: Německý jazyk a Výtvarná tvorba se zaměřením na vzdělávání III. ročník prezenční studium Bakalářská práce Památky UNESCO v České republice Vedoucí práce: Ak. soch. Tomáš Chorý Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne 28. 6. 2010 vlastnoruční podpis

Poděkování Děkuji Ak. soch. Tomáši Chorému, za odborné vedení práce a poskytování cenných rad.

OBSAH: ÚVOD... 5 1. ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ... 6 2. PAMÁTKY UNESCO V ČESKÉ REPUBLICE... 6 2.1. Brno - Vila Tugendhat... 7 2.2. Český Krumlov - Historické centrum... 8. 2.3. Holašovice - Vesnická rezervace... 9 2.4. Kroměříž - Areál zámeckých zahrad a zámek... 10 2.5. Kutná Hora - His. centrum, chrám sv. Barbory a kostel Naneb. Panny Marie... 12. 2.6. Lednicko-valtický areál - Kulturní krajina zámeckých zahrad... 13. 2.7. Litomyšl - Areál renesančního zámku... 14. 2.8. Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice... 15. 2.9. Praha - Historické centrum... 16. 2.10. Telč - Historické centrum... 17. 2.11. Třebíč - Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť... 18. 2.12. Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře... 18 3. SOUČASNÝ STAV PAMÁTEK - FOTODOKUMENTACE... 19 4. PŘEHLED SPOLEČNOSTI O ČESKÉM KULTURNÍM DĚDICTVÍ... 20 4.1. Dotazník... 21 4.2. Vyhodnocení... 21 5. PROPAGACE PAMÁTEK UNESCO... 23. 5.1. Plakát... 25 5.2. Leták... 27. 5.3. Společenská desková hra... 28. 5.3.1. Pravidla hry... 29 6. ZÁVĚR... 30 7. POUŽITÉ PRAMENY... 31 7.1. Literatura... 31. 7.2. Webové stránky... 32 8. PŘÍLOHY... 34 9. ANOTACE... 33

Úvod Téma mé praktické bakalářské práce zní Památky UNESCO v České republice, v tématu práce jsem se snažila skloubit svůj zájem o dějiny výtvarného umění s prací v ateliéru grafického designu. Rozhodla jsem se graficky zpracovat propagační leták, plakát a společenskou hru, s tematikou památek, které jsou zapsány na Listině světového kulturního dědictví UNESCO. Na začátku své práce stručně shrnuji popis dvanácti památek, pokračuji v popisu současného stavu památek, který mě často omezoval při tvorbě fotografií k propagačnímu účelu. V další části práce se věnuji oficiálního znaku UNESCO a současné propagaci památek s vazbou na veřejnost. V poslední části mé práce podrobně popisuji postup práce mé praktické části bakalářské práce. V praktické práci jsem se snažila vytvořit propagaci památek, s tím, že jsem na všech dvanáct památek kladla stejný důraz. Všeobecně jsou tyto památky brány za nejznámější, ale abych toto tvrzení potvrdila či vyvrátila udělala jsem malý průzkum ve veřejnosti, který jsem ve své práci popsala. 5

1. Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu, kulturu a porozumění Dne 16. 11. 1972 se konala v Paříži generální konference o trvalém uchování světového dědictví přírody i lidstva pod názvem World Heritage - Patrimoine Mondial. Konferenci navrhly a také jako první ratifikovaly Spojené státy Americké (1973). 1 Organizace si vytkla cíl uchovávat a ochraňovat svědectví o kulturách minulosti a pečovat o jedinečné přírodní krajiny. Místa označená jako kulturní a přírodní památky a jejich zapsání na seznam světového dědictví UNESCO zavazuje státy, které ratifikovali Mezinárodní dohody o kulturním o přírodním dědictví lidstva, aby udržovaly co nejlepší stav svých památek. Doposud je 176 států, kteří jsou signatáři této dohody. 2 V současné době je na seznamu UNESCO zapsáno 890 památek ve 148 státech. Z toho je 689 památek kulturního původu, 176 přírodních a dalších 25 smíšených lokalit. 3 Seznam je vedený od roku 1978, nejvíce nově přidaných památek na list UNESCO proběhlo v roce 2000, na seznam se tak dostalo 58 dalších památek. Poté organizace stanovila nová pravidla, celkový nárust ročně nesmí přesáhnout 30 lokalit. 4 2. Památky UNESCO v České republice Česká republika má na Seznamu světového dědictví zapsaných 12 památek mezi kterými jsou pouze kulturní poklady, přírodní unikáty se zatím na seznam UNESCO prosadit nepodařilo. Památky jsou situovány převážně na jihu, v centru a na východě naší republiky. Česká republika s 12 památkami v poměru k rozloze a počtu obyvatel republiky, je relativně nejbohatším místem v rámci celé planety Země, v současnosti ji konkuruje pouze Řecko. 5 1 Wikipedia, UNESCO-Welterbe, http://de.wikipedia.org/wiki/unesco-welterbe, vyhledáno 28. 12. 2009 2 Dušan Zbavitel, Poklady světa: 150 nejvýznamnějších kulturních památek UNESCO, Knižní klub 2004, s. 9 3 stav k červnu 2009 4 Vladimír Tkáč, Průvodce poklady UNESCO, Fontána 2006, s. 11-12 5 Vladimír Tkáč, Průvodce poklady UNESCO, Fontána 2006, s. 7-9 6

2. 1. Brno Vila Tugendhat Na seznam památek světového dědictví byla vila Tugendhat (obr. 1) připsána v roce 2001, jako jedenáctá památka v České republice. 6 Stavba je pojmenovaná po majitelích brněnské textilky Fritzi a Grétě Tugendhatových, kteří si nechali tento skvost meziválečné funkcionalistické architektury postavit pro svou rodinu. Vila byla postavena v letech 1928 1930 na brněnském předměstí Černá pole. Náklady na stavbu nebyly limitovány, stavba mohla být postavena z nejkvalitnějších materiálů a nešetřilo se ani na vybavení vily, architekt Mies van der Rohe se nemusel nijak omezovat, to naznačuje tehdejší nákladný rozpočet, který by stačil na deset běžných rodinných domů. 7 Vila nabízí krásný pohled na město Brno. Na stavbě vidíme některé Miesovy nápady z barcelonského pavilonu, se kterým bývá vila často srovnávána. Mies navrhl stavbu vily do tří úrovní. Hlavním vchodem vstoupíme do horního poschodí - čtvercové haly, z které se vchází do privátních pokojů rodiny (ložnice, pokoje dětí a chůvy). Schody z haly vedou do hlavního podlaží, které je rozčleněné na společenskou, vstupní, pracovní a jídelní část. Pevné stěny oddělují pouze prostory sloužící pro služebnictvo. Obytná část je oddělena od části pracovní onyxonovou stěnou a polokruhová stěna z makasarského ebenu odděluje jídelní část. Interiér je vybaven funkcionalistických nábytkem, který je zcela dílem Mieseho ve spolupráci s Lilly Reuchovou. Pouze pro tuto vilu Mies navrhl brněnskou a Tugendhatovu židli. Interiér hlavního podlaží lze zcela propojit se zahradou díky skleněným oknům, která lze zasunout až na úroveň podlahy. V suterénu domu byla umístěna prádelna, sklady, fotokomora a kotelna. 8 6 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 246 7 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 8-9 8 Claire Zimmermanová (přeložil Jindřich Schwippel), Mies van der Rohe, Slovart 2007, s. 45-51 Obr. 1: Vila Tugendhat 7

2. 2. Český Krumlov Historické centrum Český Krumlov neboli jeho historické centrum se zámecko-hradním komplexem (obr. 2) bylo na seznam památek UNESCO zapsáno v roce 1992, patří tedy s Prahou a Telčí mezi první tři klenoty zapsané na tuto listinu. 9 Město položené v meandrovitém údolí Vltavy si zachovalo původní gotickou a renesanční urbanistickou strukturu, již získalo především v 15. a 16. století. Během sedmi staletí vznikly jedinečné stavby v gotickém, renesančním, barokním Obr. 2: Zámecko-hradním komplex a klasicistním slohu. V městě postupně vyrostly tři komplexy: areál hradu, které byl v pozdější době přestaven na zámek, podhradí nazvané Latrán a město na protějším břehu řeky Vltavy. 10 Do zámecko-hradního komplexu je zahrnuto čtyřicet budov, soustředěných kolem pěti nádvoří a kolem zámecké zahrady. V polovině 13. století byla vystavěna nejstarší část monumentální gotická věž, která je zároveň dominantou Českého Krumlova. Přestavba gotického hradu na renesanční zámek byla převážně zásluhou Viléma z Rožmberka. Nechal pozměnit areál před zámkem, vystavět jízdárnu, oboru s letohrádkem a s kaskádovou fontánou. Renesanční úpravou byla poznamenána i gotická věž. K dalším přestavbám došlo v baroku za vlády Jana Kristiána I. z Eggenbergu. Raritou krumlovského zámku je barokní divadlo, které nebylo nikdy poškozeno ani modernizováno. Na zámek je napojena patrovým mostem zámecká 9 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 7 10 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 20 8

zahrada, která byla v 19. století upravena na anglický park, který se pyšní jednou z našich nejkrásnějších zahradních staveb, kterou je letohrádek Belarie. 11 Podhradí neboli Latrán vznikalo od 13. století současně s hradem. V podhradí byly vystavěny domy drobných řemeslníků a obchodníků, mezi nejvýznamnější stavby podhradí patří dva kláštery minoritů a klarisek a vdovské sídlo Anny z Rožmberka. Jádro vnitřního města tvoří obdélníkové náměstí s gotickou radnicí s renesanční přestavbou, barokním morovým sloupem a domy, které si dodnes zachovaly gotické základy, barokní štíty nebo empírové fasády. Řadu domů zdobí renesanční sgrafita s ornamentálními nebo figurálními motivy. Dominantou vnitřního města je gotický trojlodní chrám sv. Víta. 12 Až do roku 1555 se obě části města vyvíjely odděleně, až Vilém z Rožmberka je spojil v jeden celek. 13 2. 3. Holašovice Vesnická rezervace V roce 1998 byla na listinu UNESCO připsána jedinečná venkovská rezervace, situovaná nedaleko Českých Budějovic. 14 Vesnice Holašovice (obr. 3) byla pravděpodobně založena v první polovině 13. století. První písemný doklad týkající se Holašovic je v listině krále Václava II. z roku 1292. Václav II. přidělil vesnici cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě, kterému vesnice patřila až do roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství. Od středověku tvoří tvoří jádro obce obdélníková náves o rozloze 210 x 70 m. Již v roce 1530 na ní stálo Obr. 3: Statky v Holašovicích sedmnáct usedlostí. V současnosti je na návsi v těsné blízkosti dvaadvacet statků 11 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 23 12 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 25-31 13 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 26 14 Vladimír Tkáč, Průvodce poklady UNESCO, Fontána 2006, s. 8 9

s původní středověkou dispozicí. Dříve náves měla využití k shromáždění dobytka, dala se jednoduše uzavřít. Všechny stavby jsou postaveny z kamene a jako pojiva bylo použito hlíny. Stavební styl, v němž vidíme barokní, rokokové a klasicistní prvky, se vžil pod názvem jihočeské neboli selské baroko. Zřejmý je především na průčelních domovských štítech, které jsou vyzdobeny barevnou fasádou a štukovými ornamenty. Součástí výzdoby štítu je téměř vždy letopočet v kruhu či věnci představující datum provedené úpravy. Stavby byly stavěny v jižní části Čech, zvaná Blata v letech 1840 1880. Řeka Vltava dělí Blata na dvě části, na soběslavsko-veselskou a na hlubockou (záblatskou), které se vzájemně odlišují. Holašovice jsou vzácnou směsí obou těchto částí. 15 Uprostřed návsi byla roku 1755 postavena kaple sv. Jana Nepomuckého se zvonicí a kovárna, ze které je dnes hasičská zbrojnice. Stavení jsou pojmenovány podle původních majitelů a mají stejné vnitřní členění. V zadní části usedlostí jsou většinou umístěny zděné stodoly. Před statky byla většinou studna nebo malá květinová zahrádka. 16 2. 4. Kroměříž Areál zámeckých zahrad a zámek V roce 1998 byl na seznam UNESCO zapsán společně s Holašovicemi barokní zámek se zahradami v Kroměříži. 17 První písemné zmínky o Kroměříži se datují kolem roku 1110, kdy Ota II. prodal zdejší osadu olomouckému biskupu, tím se stalo panství součástí olomouckého biskupství. V druhé polovině 13. století zde Obr. 4: Zámek s Podzámeckou zahradou nechal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu postavit hrad, tím byla osada povýšena na město. Husitské války způsobily úpadek zkvétajícího města. O nový rozkvět města se zasloužil na počátku 16. století Stanislav Thurzo, město tehdy dokonce dostalo privilegium razit mince. 18 15 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 188-190 16 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 32-35 17 Vladimír Tkáč, Průvodce poklady UNESCO, Fontána 2006, s. 8 18 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 44 10

Další ránu město dostalo během třicetileté války, vyžádalo si rozsáhlou stavební obnovu. Biskup Karl Lichtenstein-Kastelkorn nechal na místě hradu vybudovat raně barokní zámek (obr. 4), který navrhl Filiberto Luchese a pokračovatel v jeho práci byl Giovanni Pietro Tencalla. Vznikla obrazárna, knihovna, gymnázium, kanovské domy a dvě zámecké Obr. 5: Květná zahrada zahrady. Kroměříž se tehdy stala kulturním centrem Moravy. 19 Interiéry zámku zdobí množstvím původního dobového zařízení. Za povšimnutí stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál, Lovecká síň, Carský salon, stará knihovna a letní byt. Obrazárna ve druhém patře obsahuje díla předních evropských malířů 15. 18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st.). Podzámecká zahrada byla založena na přelomu 15. a 16. století. Následně prošla slohovým vývojem raně barokním a v 19. století byla upravena v duchu anglického romantismu, v němž v ní byl přistaven čínský pavilon. Je obohacena systémem kanálů a vodním ploch díky blízkosti řeky Moravy. 20 Druhá zahrada zvaná Květná zahrada neboli Libosad (obr. 5) byla založena v druhé polovině 17. století za hradbami města Kroměříže. Květná zahrada je unikátní památka zahradního umění evropského významu s 233 m dlouhou arkádovou kolonádou s letohrádkem a kašnami a s monumentální sochařskou výzdobou, která je doplněna souborem 44 antických soch. Zahrada si až do dneška zachovala podobu původní atmosféru vzniklou na rozhraní manýrismu a raného baroka. Plocha zahrady je rozčleněna hmotou živých stěn a protkaná složitým vodovodním systémem, který napájel kašny, vodotrysky, rybníčky i systém vodních hříček v interiéru ústředního zahradního pavilonu, nazvaného Rotunda. 21 19 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 202 20 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 44-45 21 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 199 11

Historické jádro Kroměříže je vystavěno především renesančními a barokními domy, v renesanci byla postavena i Kroměřížská radnice. V polovině 18. století byly v Kroměříži postaveny dva kostely: piaristický sv. Jana Křtitele a farní Nanebevzetí Panny Marie. 22 2. 5. Kutná Hora Historické centrum, Chrám sv. Barbory a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Obr. 6: Klenba chrámu sv. Barbory V roce 1995 bylo zapsáno historické jádro královské metropole na listinu UNESCO, společně s chrámem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Do současnosti si Kutná Hora dochovala architektonická díla rozmanitých typů a různých slohů. V období středověku byla Kutná Hora druhým nejvýznamnějším městem Českého království, byla ekonomickým centrem českého státu a místem, kde se razila jeho jednotná mince pražský groš. 23 Ve 12. století byl v Sedlci založen cisterciácký klášter, jehož iniciátorem byl pravděpodobně olomoucký biskup Jindřich Zdík. Písemné prameny dokládají, že se jednalo o pětilodní stavbu katedrálního typu s vysokým chórem. Během husitských válek byl klášter vypálen. Až na přelomu 17. a 18. století opat Snopko inicioval obnovu chrámu. Kostel Panny Marie v Sedlci je první velkolepý projev gotizujícího baroka Jana Blažeje Santiniho. Součástí kláštera byla i hřbitovní kaple z konce 14. století, které dal dnešní vzhled rovněž Santini. Chrám sv. Barbory 24 se začal stavět okolo roku 1388 a byl budován až do první poloviny 16. století. Za autora prvního návrhu je pokládán Jan Parléř, syn slavného Petra Parléře. Stavbu projektoval jako kostel katedrálního typu s věncem kaplí kolem chóru. Kvůli docházejícím finančním zdrojům a husitským válkám, musela být stavba pozastavena a pokračovala až v 15. století. Vedení nad stavbou chrámu 22 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 45-46 23 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 140, 151 24 sv. Barbora - patronka horníků 12

převzal mistr Hanuš s parléřovkým projektem. Následně ho nahradil Matyáš Rejsek, který zaklenul síťovou klenbu kněžiště (obr. 6). Další architekt, který se podílel na stavbě chrámu sv. Barbory po smrti Matěje Rejska (1506) byl Benedikt Ried, který zaklenul hlavní loď chrámu. Ried zemřel v roce 1534, ale ve stavbě katedrály se i nadále pokračovalo podle jeho návrhů. Roku 1558 se město Kutná Hora z finančních důvodů rozhodlo stavbu chrámu ukončit. V 19. století byl chrám zachráněn restaurátorskou akcí na níž pracovali purističtí stavitelé Josef Mocker a Ludvík Lábner. Chrám získal opět tři stanové střechy a na západě byl ze statických důvodů prodloužen o jedno klenební pole. 25 2. 6. Lednicko-valtický areál Kulturní krajina zámeckých areálů V roce 1996 ocenila Lednicko-valtický areál komponovaný do krajiny organizace UNESCO a zapsala ho na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví. 26 Zámek Lednice vznikl v místě středověké tvrze. První podobu venkovské vily dostal zámek ve 30. a 40. letech 17. století, zajímavostí se stala v suterénu uměle vytvořená jeskyně s krápníky z Moravského krasu. V druhé polovině 17. století navrhl k zámku rakouský architekt J. B. Fischer von Erlach stáje s jízdárnami a v 18. století byl zámek barokně přestaven a rozšířen. Počátkem 19. století byl zámek znovu přestaven, tentokrát architektem Josefem Kornhäuselem, který k zámku přistavil zahradní křídlo a celý zámek sjednotil empírovou fasádou. Konečnou podobu zámek dostal v letech 1846-1858, kdy Lichtenštejnové nechali zámek přestavět ve stylu módní anglické novogotiky. 27 U budovy lednického zámku se nachází zámecký park (obr. 7), který je ceněn ve světovém měřítku zahradní architektury. Park je rozdělen na dvě části, starší přírodní park se nachází na sever od zámku, mladší park se rozkládá jižně a jihovýchodně od zámecké budovy. 17. století nechal vytvořit Karel I. manýristic- 25 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 58-64 26 Vladimír Tkáč, Průvodce poklady UNESCO, Fontána 2006. s. 8 27 J. Novák, J. Kulich, E. Dvořáková, Lednicko-valtický areál, Gloriet Obr. 7: Minaret v zámecké zahradě 13

kou zahradu, za Karla Eusebia vznikl v zahradě krajinný útvar zvaný Hvězda. V 18. a 19. století došlo v parku k významným změnám knížetem Josefem Aloisem I., z nich nejvýznamnější je stavba minaretu. Historie Valtic sahá do poloviny 11. století, kdy na území dnešního zámku stálo opevněné sídlo. Koncem 14. století připadají Valtice rodu Lichtenštejnů, důsledkem politických a majetkových změn se staly Valtice jejich rodovým sídlem. V polovině 17. století byl přistaven k renesanční stavbě manýristický zámek, o století později mu dal Jan Fischer von Erlach barokní podobu, která se bez výraznějších změn zachovala do současnosti. 28 2. 7. Litomyšl Areál renesančního zámku Zápis na listinu UNESCO v roce 1999 potvrdil, že zámek v Litomyšli patří mezi nejkrásnější zámky v Čechách, díky své zachovalé původní podobě bez pozdějších přestaveb má zámek neocenitelnou hodnotu. 29 Zámek (obr. 8) byl postaven 1568 81 na místě tvrze Vratislavem z Perštejna, který do Litomyšle povolal italského architekta Giovanniho Baptistu Avostalliho de Salu, který typ italského arkádového zámku přizpůsobil zdejším podmínkám, když Giovanniv Baptista Avostalli v roce 1575 zemřel, jeho místo nahradil příbuzný Ulrico Avostallis, který zámek v roce 1582 dokončil. Obr. 8: Zadní strana zámku Na obvodových zdech zámku se nachází na osm tisíc sgrafitových psaníček, každé velikosti asi 1 m, na sgrafitové výzdobě se pravděpodobně podílel Šimon z rodu Vlachů. 30 Souměrnou stavbu zámku narušuje zámecká kaple a schodišťová věž. Nádvoří zámku je opatřeno arkádovými ochozy na třech stranách, na třetí straně se nacházejí figurální sgrafita s bitevními výjevy. 31 28 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 178, 183 29 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 214 30 Jan Jaroslav Gloser, Litomyšl - městem krok za krokem, Argo 2005, s. 239-241 31 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 90 14

Po požáru v roce 1775 bylo mimo jiné v letech 1796 1797 vybudováno zámecké divadlo, jehož jedinečný soubor jevištních dekorací provedl vídeňský dvorní malíř divadelních kulis Josef Platzer. 32 2. 8. Olomouc Sloup Nejsvětější Trojice Perla barokního sochařství Sloup Nejsvětější Trojice byl na seznam UNESCO připsán v roce 2000. Sousoší měřící pětatřicet metrů je nejen nejvyšší v České republice, ale i v celé střední Evropě. 33 V roce 1715 olomoucký kamenický mistr Václav Render požádal olomouckou radu o svolení stavby sloupu Nejsvětější Trojice, zahájení stavby předcházela vleklá jednání a Reder se městu zavázal, že stavba nebude financována z městské kasy, ale z příspěvků mecenášů, za kterými se především skrýval sám Render. Dne 2. dubna 1733 umírá kameník Václav Render, v době jeho smrti byl sloup vybudován do výše prvního patra s vnitřní kaplí a kamenným pláštěm s bohatou sochařskou výzdobou, aby Render dodržel svůj slib daný městu, všechen svůj majetek odkázal na stavbu sloupu. Na jeho přání se vedení stavby ujímá František Thoneck. Ten však po pěti letech umírá a stavbu předává Janu Ignáci Rokickému, který stavbu po 37 letech roku 1754 dokončil. Na výzdobě sloupu se podílelo několik umělců, spolupracovník a přítel Rendera Filip Sattler, po kterém práci převzal sochař Ondřej Zahner. Vrcholové plastiky sousoší Nejsvětější Trojice a archanděla Michaela (obr. 9) zhotovil zlatník Šimon Forstner. 34 Po dokončení byl sloup vysvěcen olomouckým biskupem a kardinálem Troyerem, za osobní přítomnosti císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Lotrinského. Obr. 9: Plastika Nejsvětější Trojice 32 Webové stránky zámku v Litomyšli, www.zamek-litomysl.cz/historie/, vyhledáno 10. 5. 2010 33 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 232 34 P. Los, J. Brabcová, Svatí na sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci, Danal 2002, s. 11-12 15

Sloup dosahuje výšky 35 metrů a v jeho spodní části je umístěna kaple, ve které se dříve probíhaly bohoslužby. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. 35 2. 9. Praha Historické centrum Na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO v roce 1992 byly zapsány historické části Prahy Pražský hrad, Hradčany, Staré Město s Josefovem, Nové Město a Vyšehrad. Vývoj Pražského hradu (obr. 10) započal v 9. století, kdy první Přemyslovec kníže Bořivoj na jeho místě založil slovanské hradiště, to bylo přestavěno během 11. a 12. století na románský hrad s knížecím paláce, dvěma bazilikami a klášterem. Za vlády Přemysla II. se vzhled románského hradu změnil na gotický, který podpořil Karel IV. zahájením stavby katedrály sv. Víta. Koncem 15. Obr. 10: Osvětlené Hradčany a začátkem 16. století byl vybudován Vladislavský sál a letohrádek Belvedér s míčovnou, dále Pernštejnský a Rožmberský palác. V 18. století Marie Terezie podnikla velkolepou barokní přestavbu, kdy hrad dostal dnešní podobu. Hradčany založil Jan Lucemburský, jejich dominantou je Strahovský klášter s významnou klasicistní knihovnou. Mezi řadou paláců dominuje Schwarzenberský palác, zdobený sgrafity. Na Malé Straně, kterou založil Přemysl Otakar II., vyniká především chrám sv. Mikuláše, jehož zelené kupole neodmyslitelně patří k pražskému panoramatu. V dnešní době je Staré Město pražské historickým ostrůvkem města, kde se nachází nejvíce památek. V jeho centru je krásné Staroměstské náměstí, kde vyniká 35 Webové stránky Olomouce, http://www.olomouc-tourism.cz/index.php?lang=1&kategorie=159&pamatka=25, vyhledáno 7. 6. 2010 16

především Orloj, Staroměstská radnice a gotický chrám Panny Marie před Týnem. Staré Město obklopuje nejmenší městskou část Prahy Josefov, kde se nachází pražské Židovské město. Nové Město založil Karel IV., přesunul obchodníky a řemeslníky ze Starého Města a vznikla tak nejživější část Prahy, kde se nachází Karlovo náměstí, Václavské náměstí s Národním muzeem a Národní divadlo. Na pravém břehu Vltavy se nachází historické opevnění Vyšehrad, spojované s knížetem Vratislavem II., který zde nechal vybudovat kamenný palác, chrám sv. Petra a Pavla a rotundu sv. Martina. 36 2. 10. Telč Historické centrum Mezi prvními památkami zapsanými na seznam UNESCO v roce 1992 bylo historické centrum města Telč pro svou neocenitelnou hodnotu renesančního náměstí a zámku. 37 Konečnou podobu získal zámek díky Baltassaru Maggi z Arogna za vlády Zachariáše z Hradce, ze středověkého hradu se proměnil na velkolepé renesanční sídlo, jež si svou podobu zanechal do dnes. Zámek má hojně zdobené interiéry, mezi nejkrásnější patří zlatý sál, rytířský sál a kaple Všech svatých s renesanční výzdobou. U zámku se na straně k městu je situovaná zahrada, pod arkádami do zahrady se nachází vchod do galerie Jana Zrzavého. Obr. 11: Dům pekaře Michala Chlouba města Telč je jeho náměstí, na kterém původně pozdně gotické domy jsou ozdobeny renesančními štíty, za jeden z nejkrásnějších je pokládán dům pekaře Michala (obr. 11). 38 36 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 114-127 37 Vladimír Tkáč, Průvodce poklady UNESCO, Fontána 2006, s. 7 38 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 128-139 17

2. 11. Třebíč Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť Poslední lokalita, které přibyla na seznam UNESCO v roce 2003 je pozoruhodná židovská čtvrť s bazilikou sv. Prokopa. 39 Bazilika sv. Prokopa byla ve 13. století, při benediktinském klášteře v době, kdy u nás dozníval románský sloh, proto se v ní mísí s prvky gotiky. Zcela románský je úvodní nádherně zdobený portál (obr. 12). Bazilika je postavena masivním kvádrovým zdivem, ve kterém se nacházejí jednoduchá románská okna, avšak uvnitř baziliky nalezneme již gotické lomené oblouky. V roce 1490 byl klášter zrušen a přestavěn na zámek v této době bazilika sloužila jako sýpka. Zpustlé baziliky se roku Obr. 12: Románský portál 1725 ujal architekt František Maxmilián Kaňka, který provedl citlivou rekonstrukci, při které bazilice přidal drobné barokní prvky. Židovská komunita osídlila levý břeh Jihlavy v Třebíči ve 12. století. Během třicetileté války narůstal počet obyvatel a v 17. století byla v Třebíči postavena Stará synagoga a židovský hřbitov a od konce 18. století zde žilo skoro dva tisíce obyvatel židovského vyznání. Do dnešní doby si původní podobu zachovala 123 domů, dvě synagogy, radnice a židovský hřbitov. 40 2. 12. Žďár nad Sázavou Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého Na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO je stavba zapsaná od roku 1994. 41 Vývoj poutního kostela je úzce spjat s městem a tamním klášterem. Počátkem 17. století spadal klášter pod olomouckého kardinála Ditrichštejna. Do kláštera tehdy vstoupil Václav Vejmluva, který se zajímal o umění, architekturu a historii. Po patnácti letech tamního působení se Vejmluva stal opatem a začal obnovovat klášterní areál. Pozval si z Prahy geniálního architekta Jana Blažeje Santoniho-Ai- 39 Vladimír Tkáč, Průvodce poklady UNESCO, Fontána 2006, s. 8 40 Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007, s. 140-146 41 Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008, s. 124 18

chela, který rozvedl představu Vejmluvy o kostele podobajícímu se hvězdě. Kostel v podobě pěticípé hvězdy poukazuje na pět hvězd kolem hlavy umučeného světce a také na pět ran na Spasitelově těle jako symbolu mučednictví. Proto má kostel symbolicky pět oltářních výklenků, dvě pětice kaplí, pět bran a pět pětibokých kaplí začleněných do ambitu s deseti nárožími (obr. 13). Stavba kostela započala v srpnu roku 1719 a pokračovala velmi rychle. Hrubá stavba byla provedena v roce 1921 a následujícího roku 27. září již byla vysvěcena. Od toho data se stal kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře jedním Obr. 13: Ambitu s deseti nárožími z nejslavnějších a nejnavštěvovanějších poutních míst v Čecha Moravy. Po krátké časové přestávce po dokončení stavby začala výstavba ambitů. K jejich dokončení došlo pravděpodobně až v roce 1769. 3. Současný stav památek fotodokumentace Před tím než jsem začala téma bakalářské práce zpracovávat, navštívila jsem všechny památky a vyfotografovala je za účelem tvorby propagačních materiálů. U některých památek byla situace komplikovaná tím, že právě památky procházely rekonstrukcí či jejich stav v nejkratší době bude opravu potřebovat. Kvůli plánované rekonstrukci byla vila Thugendhat (obr. 14, 15) otevřena veřejnosti do konce prosince 2009, od února 2010 probíhá rozsáhlá restaurace stavby, která by měla trvat 2 až 4 roky. Museum města Brno na oficiálních stránkách vily Tugendhat uvedlo, že: Památková obnova se bude týkat vlastní stavby, interiérů i prostorů technického zázemí s vybavením, volného i vestavěného mobiliáře, oplocení a zahrady která svým členěním i výběrem rostlin, na němž se Mies stejně jako na návrzích interiéru a nábytku rovněž podílel, podstatně znásobuje význam stavby. 42 42 Webové stránky Vily Tugendhat, http://www.tugendhat-villa.cz/, vyhledáno 28. 12. 2009 19

Obr. 14: Vila Tugendhat před rekonstrukcí Obr. 15: Vila Tugendhat před rekonstrukcí Rekonstrukce probíhala a stále probíhá na kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (obr. 16). Po restauraci interiéru ukončenou v roce 2007, následovala důsledkem nepříznivých přírodních vlivů, které poškodily střechu kostela, oprava měděné krytiny, která skončila v prosinci 2008, rekonstrukce kostela však nadále pokračuje, opravovat by se měly vnitřní štukové omítky a restaurovat dřevěný ochoz v prvním nadzemním podlaží. 43 Obr. 16: Kostel sv. Jana Nepomuckého 4. Přehled společnosti o Českém kulturním dědictví Při tvorbě propagačních materiálů jsem myslela na to, abych žádnou památku neupřednostňovala, snažila jsem se o to, aby všech dvanáct památek bylo v jedné úrovni, vždyť každá z dvanácti památek je zapsaná na Seznamu UNESCO. Ale ve skutečnosti mezi veřejností jsou některé památky více a jiné méně známé. Abych zjistila, které jsou opomíjeny sestavila jsem dotazník, který jsem rozeslala 80 lidem, 44 43 Webové stránky stavebního portálu Vysočiny, http://www.portalvysociny.cz/aktuality/portal-i-vysocina-cz/zdar-nad-sazavou-na-kostele-sv-jana-nepomuckeho-na-zelene-hore-pribylo-leseni.html, vyhledáno 9. 6. 2010 20

dotazníků se mi vrátilo zpět. Dotazníky jsem rozeslala lidem ve věku od 20 do 70 let různých národností. Proto jsem mohla ze získaných dotazníků porovnat věkové skupiny a srovnat znalosti Čechů a cizinců. V dotazníku tázaní pouze doplňovali, zda konkrétní památku znají a zda ji navštívili. 4.1. Dotazník: Sestavila jsem dotazník, ve kterém dotazovaní měli vyobrazených dvanáct památek a ke každé měli doplnit jestli ji znají a zda ji navštívili. Dále vyplnili svůj věk a národnost. 4.2. Vyhodnocení První graf ukazuje, jaké mají podvědomí o Českém dědictví UNESCO cizinci. Mezi dotazovanými se objevili cizinci ze Slovenska, Německa, Rakouska, Francie, ale i např. Turecka. Na prvním místě podle očekávání se objevila Praha, co ale bylo Obr. 17: Dotazníky zodpovězené cizinci Obr. 18: Dotazníky zodpovězené lidmi s českou národností 21

trochu překvapující, Vila Tugendhat je známá více ve světě než mezi Čechy. Nikdo z dotazovaných nenavštívil a ani nezná památky UNESCO v Třebíči a Žďáru nad Sázavou. V porovnání druhý graf (obr. 18), který je sestaven z odpovědí lidí české národnosti ukazuje, že Prahu zná skutečně každý Čech a stejně je na tom i Litomyšl, Český Krumlov, Olomouc a Lednicko-valtický areál. Nejméně navštěvovanou památkou se stala vila Tugendhat a nejméně známou Holašovice, které zná jen 42% dotázaných. V následujících čtyřech grafech jsem podrobněji srovnala dotazované čes- Obr. 19: Češi do 30 let - znalost a návštěvnost ké národnosti. Dotazované jsem rozdělila na dvě skupiny: do 30 let a nad 30 let. Ze třetího grafu (obr. 19) lze vyčíst jaké památky lidé do 30 let znají a navštívili. Zajímavé je, že z dotázaných věkové hranice do 30 let nikdo nenavštívil Žďár nad Sázavou a překvapila mě i nízká návštěvnost Kroměříže, kterou navštívilo pouhých 31% z dotázaných do 30 let. V následujícím grafu (obr. 20) jsou jenom dotazovaní nad 30 let. Ve srovnání Obr. 20: Češi nad 30 let - znalost a návštěvnost 22

s předchozím grafem je značný rozdíl v celkové vyšší návštěvnosti a zajímavá je vysoká návštěvnost kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V posledních dvou grafech jenom názorně dokládám rozdílnost při porovnání dvou věkových skupin v návštěvnosti (obr. 21) a znalosti (obr. 22) památek. Obr. 21: Češi do 30 a nad 30 let - návštěvnost Obr. 22: Češi do 30 a nad 30 let - znalost 5. Propagace památek UNESCO Celosvětově památky Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví nemají jednotný vizuální styl. Kulturní a přírodní poklady, které komise UNESCO nechala zapsat na List světového dědictví jsou označeny oficiálním logem (obr. 23) 44. Tento znak Obr. 23: Logo UNESCO Obr. 24: Logo - česká verze má mezinárodní váhu a dává pa- 44 Převzato z webových stránek: http://whc.unesco.org/include/tool_image.cfm?src=/uploads/pages/images/full/page_114.jpg, vyhledáno 10. 6. 2010 23

Obr. 25: Leták sdružení České dědictví UNESCO mátce status jedinečnosti a výjimečnosti. Být zapsán na Listu světového dědictví je tedy velice prestižní záležitost a pro kulturní či přírodní lokalitu především výborná reklama v oblasti turismu. Každý stát na svém území, používá logo s překladem do svého úředního jazyka (obr. 24) 45. Znak navrhl belgický umělec Michel Olyff a roku 1978 byl přijat jako oficiální symbol Světového dědictví. Znak je kulatého tvaru, tak jako Země - symbol celosvětové ochrany památek lidstva. Centrální čtverec symbolizuje následek lidské dovednosti a zručnosti, zatímco ústřední kruh oslavuje dary přírody. Společně spojené části vytvářejí vztah mezi kulturními a přírodními památkami. 46 V České republice existuje od roku 2001 sdružení České dědictví UNESCO, které založily obce a města na jejichž území se nachází památka ze Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví. Hlavním cílem tohoto sdružení je společná propagace (obr. 25) 47. Českého dědictví UNESCO, toto sdružení si dalo za úkol reprezentovat všech dvanáct klenotů České republiky. 48 45 Převzato z webových stránek: http://www.vitejte.cz/menu.php?m=2&j=cz, vyhledáno 10. 6. 2010 46 Webové stránky UNESCO, http://whc.unesco.org/en/emblem/, vyhledáno 10. 6. 2010 47 Převzato z webových stránek: http://www.unesco-czech.cz/ke-stazeni/, vyhledáno 10. 6. 2010 48 Webové stránky sdružení Českého dědictví UNESCO, http://www.unesco-czech.cz/sdruzeni/, vyhledáno 10. 6. 2010 24

5.1. Plakát V dnešní době je plakát nejrozšířenější tiskovinou, většinou je umísťován na místech, která jsou nejvíce frekventovaná lidmi, avšak na těchto místech bývá Obr. 26: První návrh Obr. 27: Druhý návrh také největší konkurence, proto plakát musí na první pohled upoutat. Snažila jsem se, aby na plakátu byl jeden výraznější prvek, který přiláká diváka k prohlédnutí a přečtení celého plakátu, s tímto úmyslem jsem vytvořila obrys republiky s dvanácti památkami. Obrys České republiky ilustruje skutečnost, že propagované památky jsou pouze na území České republiky. Nejobtížnější úkol při tvorbě plakátu UNESCO byl, umístit dvanáct fotografií reprezentujících každá jednu Obr. 28: Třetí návrh 25

památku ze Seznamu UNESCO v České republice, tak aby žádná nebyla zvýhodněna nebo upřednostněna před ostatními. Proto jsem se snažila umístit dvanáct výřezů do obrysu České republiky. V prvním návrhu (obr. 26) jsem rozstříhala Českou republiku na kousky a každý kousek vyplnila jednou z dvanácti pamětihodností a zpět sestavila do obrysu našeho státu, památky tím však ztratily eleganci a v plakátu panoval chaos. V druhém a třetím návrhu (obr. 27, 28) jsem kladla důraz na zachování všech dvanácti památek, ale některé památky ztrácely svou hodnotu stísněným prostorem. Proto jsem se rozhodla v konečné verzi plakátu pro vyobrazení pouze detailů dvanácti památek a plné vyobrazení se nachází v podrobnějším letáku. Plakát jsem navrhla na formát B1 tedy 1000 x 700 mm a písmo zvolené pro stručný text je Museo (obr. 29). Plakát je určen k vyvěšení na místa v kulturních institucích např. do galerií, muzeí a také na místa v přímé blízkosti památek světového dědictví, aby upozornily návštěvníky na ostatní památky vyskytujících se na Listu světového dědictví. Museo 300 a á b c č d ď e é f g h ch i í j k l m n ň o ó p q r ř s š t ť u ú ů v w x y z ž A Á B C Č D Ď E É F G H CH I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0., :?! ( ) Museo 500 a á b c č d ď e é f g h ch i í j k l m n ň o ó p q r ř s š t ť u ú ů v w x y z ž A Á B C Č D Ď E É F G H CH I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0., :?! ( ) Museo 700 a á b c č d ď e é f g h ch i í j k l m n ň o ó p q r ř s š t ť u ú ů v w x y z ž A Á B C Č D Ď E É F G H CH I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0., :?! ( ) Obr. 29: Použité písmo 26

5.2. Leták Leták je jednou z nejrozšířenějších tiskovin, setkáváme se s ním denně, neboť propaguje široké spektrum informací, lze ho využít k propagaci kulturních a společenských akcí, různých výrobků a zboží či konkrétních služeb. Do široké veřejnosti je rozšiřován rozesíláním klasickou nebo internetovou poštou, rozdáváním, přikládáním ke konkrétnímu výrobku, vkládáním do tiskovin, ale také ponechán k volnému rozebrání na určité akci či místě. Leták je řešen většinou jednostránkově či formou skládačky, při jeho tvorbě propagujícího památky UNESCO v České republice jsem zvolila skládací formu, pravděpodobně nejrozšířenějšího formátu, který ve složené podobě je velikosti 210 x 100 mm. Titulní strana je koncipovaná stejně jako plakát, leták se tím na něho odkazuje a podrobněji doplňuje informace, které plakát přináší. Další strany jsou jednotlivě věnovány dvanácti památkám a jsou řazeny podle abecedy. Leták má informativní, propagující význam, proto je každé památce věnována jedna fotografie, doplněná informacemi o datu zápisu na Listinu světového kulturního a přírodního dědictví se stručnou charakteristikou památky. Snažila jsem se: přehledně a přitažlivě uspořádat text, grafiku i obrázky, aby leták opravdu propagoval. 49 Dále jsem chtěla, aby informace byly podány čitelně a aby jich nebylo příliš mnoho, hustě psané texty většinou čtenáře nudí a tím je často zcela ignorují. V pozadí jsem zvolila dva odstíny zelené, které jsem střídala. Scriptina Medium a á b c č d ď e é f g h ch i í j k l m n ň o ó p q r ř s š t ť u ú ů v w x y z ž A Á B C Č D Ď E É F G H CH I Í J K L M N Ň O Ó P Q R Ř S Š T Ť U Ú Ů V W X Y Z Ž 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0., :?! ( ) Obr. 30: Použité písmo Při volbě písma jsem myslela na to, že písmo je nejenom nositelem myšlenky a informace, ale zároveň svou kresbou a duktem utváří charakter budoucí tiskoviny. 50 Proto jsem volila dva typy písma, které mezi sebou vytváří kontrast. Písmo Scriptina Medium (obr. 30) jsem používala pro zvýraznění města či vesnice, kde se 49 Vladimír Beran, Typografický manuál, Kafka design 2005, s. 45 50 Vladimír Beran, Typografický manuál - Sazba akcidenčních tiskovin, s. 6 27

památka ze Seznamu UNESCO nachází, tedy pro vytyčení jedné z nejdůležitějších informací. Na odstavec nesoucí informace o datu zapsání na Listinu UNESCO a odstavec se stručnou charakteristikou památky je použito písmo Museo (obr. 29). 5.3. Společenská desková hra Vědomostní hra Památky UNESCO v České republice je vytvořena pro osoby se zájmem o kulturu a historii České republiky. Hráči odpovídají na otázky z okruhů kultury s vazbou na památky České republiky zařazených do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. K nápadu vyrobit vědomostní hru mě přivedli přátelé, kteří nadšeně soupeří v současných vědomostních hrách, kde nejenom porovnávají své dosavadní znalosti, ale především získávají nové. Při tvorbě hry Památky UNESCO v České republice jsem se inspirovala společenskou hrou Česko. Společenská desková hra je umístěna v papírové krabici, která nese design korespondující s plakátem a letákem k propagaci památek UNESCO. Hra obsahuje desku s hracím polem, tvořícím herní cestu uprostřed, znázorňující tvar České republiky, herní cesta je vytvořena 50 políčky, jedním startovním a jedním cílovým polem. Na desce s hracím polem je po obvodu desky 24 polí určujících dvanáct okruhů udávajících témata otázek, každý okruh symbolizuje jedna památka či část komplexu zahrnutého do Českého dědictví UNESCO. Nedílnou součástí hry je dvanáct kupiček s kartičky, nesoucích otázky roztříděné podle oblasti tématu, každá otázka má širokou nebo úzkou vazbu k pamětihodnosti nebo městu zapsanému na Seznam památek UNESCO. Otázky jsou především z oblasti kultury, historie a geografie. Každá otázka je na jednotlivé kartičce a je bodově ohodnocena podle obtížnosti, kartičky za jeden bod obsahují snadné otázky, kartičky za dva body středně těžké otázky a kartičky za tři body těžké, někdy až záludné otázky. Skutečný stupeň obtížnosti je vždy subjektivní. Dále hra obsahuje dvanáct figurek, šesti barev. Každý hráč má dvě figurky jedné barvy, figurku číslo 1 pro hrací cestu a figurku číslo 2 pro určování tématu otázky. Ke hře je přiložena jedna hrací kostka, kterou hráči losují okruh otázek a pravidla hry. Na design desky hracího pole je použito stejné barevnosti a písma, jako na plakátě a v letáku, tak aby všechny tři věci spolu korespondovaly. 28

5.3.1. Pravidla hry Každý hráč si vybere dvě figurky jedné barvy. Dále hráči vedle hrací plochy postaví dvanáct kupiček, roztříděných podle druhů památek a otočených stranami s otázkami dolů. Figurku číslo 1 postaví na start hracího pole a figurku číslo 2 umístí při prvním kole na libovolně zvolené obvodové políčko s památkou, které určuje okruh otázek. Hráči hodí kostkou, komu padne nejvyšší hodnota, zahajuje hru. První hráč libovolně zvolí okruh otázek a na památku reprezentující svoji oblast umístí figurku číslo 2. Hráč po jeho levici z okruhu otázek sejme kartičku. Na kartičce je vždy jedna otázka, která je podle obtížnosti ohodnocena od 1 do 3 bodů. Hráč, který sejmul kartičku přečte soupeřovi otázku. Pokud hráč zodpoví otázku správně může figurku číslo 1 posunout na hracím poli o získaný počet bodů, pokud hráč odpoví špatně, figurkou zůstává stát na místě. Správnost otázky musí potvrdit hráč, který otázku přečetl, správná odpověď je vždy napsána na spodní straně sejmuté kartičky. Dále ve hře pokračuje hráč po jeho levici a hra pokračuje stejně podle směru hodinových ručiček. Když mají všichni hráči své figurky číslo 2 na místech u určujících okruh otázek, dále posunují figurkou číslo 2 s pomocí hrací kostky. Hodem kostky určí o kolik políček mají figurkou posunout, hráč si může však zvolit libovolný směr posunu. Nastane-li situace, že hráč bude muset stoupnout na políčko, které je již obsazené spoluhráčem, hráč spoluhráče nevyhazuje, pouze se postaví spolu na stejné políčko. V hracím poli jsou označeny odlišnou barvou políčka, která zdvojnásobují hodnotu bodů na kartičce s otázkou. Hráč, který na toto pole stoupne, se posune po správném zodpovězení otázky o dvojnásobný počet políček a to i v případě, že je mu položena již několikátá otázka. Hra končí ve chvíli, kdy první hráč dosáhne políčka cíl a tím se stává vítězem vědomostní hry Památky UNESCO v České republice. 29

6. Závěr Cílem mé praktické práce bylo vytvořit propagační materiály k památkám UNESCO nacházejících se na území České republiky. Snažila jsem se, aby všech dvanáct památek dostalo v mé praktické části stejného prostoru, protože vím, že některé pamětihodnosti zapsané na Seznamu UNESCO jsou často široké veřejnosti nepříliš známé. Zároveň musím podotknout, že při tvorbě propagačních materiálů a především při psaní textové části jsem se dozvěděla mnoho nových poznatků z oblasti kulturního dědictví naší republiky, ale i grafického designu. 30

7. Použité prameny 7.1. Literatura Vladimír Tkáč, Průvodce poklady UNESCO, Fontána 2006. Petr Dvořáček, České památky UNESCO, Fragment 2007. Dušan Zbavitel, Poklady světa: 150 nejvýznamnějších kulturních památek UNESCO, Knižní klub 2004. Claire Zimmermanová (přeložil Jindřich Schwippel), Mies van der Rohe, Slovart 2007. Libor Teplý, České dědictví, Fotep 2008. P. Los, J. Brabcová, Svatí na sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci, Danal 2002. Jan Jaroslav Gloser, Litomyšl - městem krok za krokem, Argo 2005. J. Novák, J. Kulich, E. Dvořáková, Lednicko-valtický areál, Gloriet. Vladimír Beran, Typografický manuál, Kafka design 2005. 7.2. Webové stránky Wikipedia, UNESCO-Welterbe, http://de.wikipedia.org/wiki/unesco-welterbe, vyhledáno 28. 12. 2009 Webové stránky Vily Tugendhat, http://www.tugendhat-villa.cz/, vyhledáno 28. 12. 2009 Webové stránky Olomouce, http://www.olomouc-tourism.cz/index.php?lang=1&kategorie=159&pamatka=25, vyhledáno 7. 6. 2010 Webové stránky zámku v Litomyšli, www.zamek-litomysl.cz/historie/, vyhledáno 10. 5. 2010 Webové stránky stavebního portálu Vysočiny, http://www.portalvysociny.cz/aktuality/portal-i-vysocina-cz/zdar-nad-sazavou-na-kostele-sv-jana-nepomuckehona-zelene-hore-pribylo-leseni.html, vyhledáno 9. 6. 2010 Webové stránky UNESCO, http://whc.unesco.org/en/emblem/, vyhledáno 10. 6. 2010 Webové stránky sdružení Českého dědictví UNESCO, http://www.unesco-czech. cz/sdruzeni/, vyhledáno 10. 6. 2010 Webové stránky Vítejte v České republice, http://www.vitejte.cz/menu. php?m=2&j=cz, vyhledáno 10. 6. 2010 31

8. Přílohy Přílohy jsou tvořeny z CD, které obsahuje tento text a obrazové přílohy praktické části bakalářské práce a obrazová příloha tištěná obsahující praktickou bakalářskou práci. 32

9. Anotace Příjmení a jméno: Hana Myšáková Katedra: výtvarné výchovy PdF UP Olomouc Název práce: Památky UNESCO v České republice Vedoucí práce: Ak. soch. Tomáš Chorý Počet stran: 33 Počet příloh: 8 Počet titulů použité literatury: 10 Počet dalších materiálů: 8 Klíčová slova: Grafický design UNESCO Památky v České republice Plakát Leták Stolní hra Resumé: Svou bakalářskou práci jsem zpracovala na téma Památky UNESCO v České republice v ateliéru grafického designu. Důvodem bylo propojení mého zájmu o dějiny umění s grafickým designem. Práce tvoří jeden plakát formátu B1, leták, desková stolní hra a textová část s přílohou CD. V textové části jsem se věnovala velice stručně 12 památkám České republiky, které se nacházejí na Seznamu UNESCO, propagaci památek, povědomí společnosti o těchto památkách a především postupu praktické části bakalářské práce. 33