SALESIÁNI V BULHARSKU ZPRAVODAJ ČESKÉ SALESIÁNSKÉ MISIE V BULHARSKU září, říjen 201 6 40 / měsíčník Milí přátelé Dona Boska, zdravím Vás opět z naší bulharské misie. Během září jsem spolu s Petrem Němcem, Jirkou Svobodou a Petrem Cvrkalem strávil hezké chvíle v naší domovině. Mám radost z toho, že jsme se s některými z Vás mohli setkat osobně. Je to povzbuzení pro nás i pro naši další činnost. Od prázdnin opět povyrostla naše stavba kostela a domu komunity. Také jsme mohli mezi námi uvítat čtyři nové dobrovolníky, se kterými vás budeme postupně seznamovat. Tento pastorační rok je také poznamenán očekáváním tří nových salesiánů. Donbor by měl nastoupit do Bulharska od června jako jáhen a po Velikonocích by sem měli přijít dva noví misionáři bohoslovci z Brazílie a Konga. Více si můžete přečíst v tomto měsíčníku. Bulharsko nyní očekávají prezidentské volby. Prosíme, modlete i za jejich výsledek. Z OBSAHU Noví misionáři 1 Stavba 2 Pracovní tábor 3 Světové setkání mládeže 4 NOVÍ MISIONÁŘI 147. SALESIÁNSKÁ MISIJNÍ VÝPRAVA MÍŘÍ TAKÉ DO BULHARSKA Jak možná víte, hlavní představený dorazit po Velikonocích 201 7. Měli by zde salesiánů vysílá každý rok v září nové absolvovat dvouletou praxi, kterou nazýváme misionáře do světa. Proto byla letos 25. září asistence. Naše komunita tak bude mít v Turíně vyslána 1 47. misijní výprava. Čítala 1 8 představitele čtyř kontinentů. Doufáme, že salesiánů, 1 7 sester FMA a asi deset laiků. nový bulharský zákon, týkající se zpřísnění Radostí pro nás je, že dva z nových misionářů pobytu cizinců zde, nepřinese potíže pro získání víz. Modlete se prosím za zdar jejich přistanou v Bulharsku. Jeden z nich se jmenuje José a je z Brazílie. působení u nás. Druhý, John Paul, pochází z republiky Kongo. Těšíme se na ně a vyprošujeme jim Oba mají vystudovanou filosofii. Nyní je čeká milosrdné a hořící srdce Dona Boska. kurs angličtiny v Irsku a do Bulharska by měli 1
Д DOBROVOLNÍCI DOJELI A DNES SE VÁM PŘEDSTAVÍ DÍVČÍ ČÁST... Dorota Sedláčková, holka z velkoměsta. Mé jméno je Dorotka Sedláčková. Před dvaceti lety jsem se narodila v Praze, kde jsem také do nynějška pobývala. Doma mám tři sourozence, psa a spoustu rybiček. Vystudovala jsem SŠ pedagogickou, nyní se snažím (prozatím úspěšně) vystudovat v oboru sociální a pastorační práce na ETF UK. Moc mě baví všechno na světě kromě snad voleyballu, protože mi nejde. Do Bulharska jsem se dostala souhrou spousty náhod, ale moc se mi tu líbí. Někdy jsem trochu blázen, snad se budu líbit i já! Byla jedna Kačka, která žila vesele, v zemi zelené. Ve vsi jménem Loučka ostávala, na poli pracovala i školu navštěvovala, u toho se sousedy hry hrála, a své tři sourozence milovala. Zpívala, divadlo hrála, také ráda tancovala, na pohádkách vyrůstala, a tábory si užívala. Po pajdáku na Anežce, po ročním pobytu ve světě, po pěti letech na výšce, změnila své působiště. Teď žije nějaký čas v Bulharsku A všechny zdraví tam v Česku! 2
СЗ STAVBA DOTKLI JSME SE OBLAK Milí přátelé, srdečně Vás všechny zdravím ze stavby ve Staré Zagoře. Jak je vidět, s Boží pomocí jsme se vyškrábali až do nejhořejšího podlaží domu komunity a na střechu kostela. Na kostele nás očekává vybetonování sloupků kopule a do konce měsíce by měla být osazena kovová konstrukce kopule na kostele a zvonici. V dalším měsíci bychom chtěli zastřešit hotovou část objektu. Příští týden se pustíme do nadzemní části školy a hrubou stavbu celého objektu bychom chtěli ukončit na jaře. Děkujeme za Vaši duchovní a materiální podporu a vyprošujeme zvláštní Boží požehnání. Armatura střechy kostela Armatura stropu posledního patra komunity Zvonice kostela nyní ve výšce 20 m 3
CO ZŮSTALO Z PRÁZDNIN... Ка PRACOVNÍ TÁBOR TO SI TAK SEDNE DEVĚT DOBROVOLNÍKŮ DO TRANSPORTÉRA A ODJEDOU NA BALKÁN Když jsme se ve středu 29. června 201 6 setkali u zlínského nákupního centra, bylo zapotřebí krátkého seznámení, protože posádka našeho bílého transportera se doposud navzájem příliš neznala. Mladé osazenstvo Monika, Dominik, Marek, Kamila, Terka, dvě Hanky, Petr a Magda překvapivě nalezlo společnou řeč a vydalo se přímo na východ, směrem na Balkán. Čekaly nás tři dny uprostřed krás pohoří Rily a od pondělí do pátku hlavní bod programu, dobrovolnická pomoc salesiánům v Kazanlaku a Staré Zagoře. Po zdolání nejvyššího bodu Balkánského poloostrova, Musaly (2925 m n. m.), a nalezení Rilského monastýru jsme se mohli přesunout do středního Bulharska, přesněji do mnohým dobře známého Kazanlaku. Neměli jsme ponětí, s čím přesně budeme během tzv. pracovního tábora potřeba pomáhat, ale odhodlání nám nechybělo. Během týdne jsme se pak nejčastěji potkali se šmirglem, lakem a štětcem, betonem, malířskou barvou nebo cihlami. Práce bylo nad hlavu, naštěstí jsme měli zdatné pomocníky v podobě romských kluků z machaly, a to Veska, Slavča, Božidara a Dimitra. O tom, zda se nám práce na kazanlackém domečku a na starozagorské stavbě povedla, se přijeďte někdy přesvědčit na vlastní oči, otcové prý rádi přivítají nové dobrovolníky, zvláště ty roční. A příliš neváhejte, nový přípravný program pro budoucí dobrovolníky Cagliero začal už říjnu. Neváhej a tvoř! OBJEDNEJTE SI Zpravodaj Salesiáni v Bulharsku objednáte na adrese zpravodajbg@gmail.com, nebo stáhnete na. Vydávají Saleziani na Don Bosko Bulgaria, Zahari Kniazheski 71, 6000 Stara Zagora, tel.: 00359 0431 6211 5, 00359 885 453 61 4. sdbsz@mail.bg. č. ú.: 1 6844021 /01 00, v. s. 29. Připravují: Václav Jakubíček a Martin Jílek, SDB. Texty posílejte na zpravodajbg@gmail.com. Více informací naleznete na a www.sadba.org. 4
SETKÁNÍ MLÁDEŽE ČEŠI A ROMOVÉ SOUČÁSTÍ BULHARSKÉ VÝPRAVY Poslední velkou akcí před naším odjezdem domů byla účast v bulharské výpravě na Světovém setkání mládeže v Krakově. Do středu Evropy vyrazilo sedm autobusů, ale jejich posádka byla vpravdě mezinárodní. Mimo nás, českých dobrovolníků a kněží, Inda a pěti našich Romů do Polska vyrazili i kapucíni, aby tak zároveň navštívili svou vlast. Cestou jsme se zastavili v noční Budapešti, kde jsme si při čekání na autobus zkusili roli bezdomovců. Oproti české výpravě jsme byli ubytováni téměř v centru Krakova a měli ke všemu mnohem blíž. Při přesunech městem jsme horlivě mávali bulharskými vlajkami a pokřiky na sebe nedaly dlouho čekat. Převlečení za Bulhary nám uvěřili i v českém centru, které jsme několikrát navštívili. Pro naše Romy bylo celé to hemžení národů neuvěřitelné. Když si ale zvykli, zapojili se ke všeobecnému veselí. Asi nejvíc se nám líbil Mitko, který mezi miliony mladých s velkou pozorností naslouchal i katechezím překládaným v rádiu. Hned na to roztančil bulharské mládežníky i další přilehlé národy. Papež František nás celou dobu provokoval, abychom vstali z gaučů, přestali se chovat lhostejně a otupěle, ale byli tím, čím jsme, mladými. Vyvrcholením celého setkání byla Vigilie na Campusu Misericordiae, kde nás spojila společná modlitba a úzké sepětí s celým světem. Cestou zpět se náš autobus zastavil ve Vídni a cestující se pod vedením otce Martina vydali obdivovat její skvosty. Aby závěr cesty nebyl nudný, ztratil jeden účastník doklady, čímž si pobyt v zahraničí prodloužil. Svědectví Boží přítomnosti jsme si dovezli až domů. My až do Česka. 5