Závislost jménem Island. Tipy znalce, jak zemi levně procestovat Autoři: pro idnes.cz, Roman Pech - 20. května 2014 Když se řekne Island, spoustě lidem se jako první vybaví sníh a led. Sám jsem tam strávil téměř rok života a zem pokrytou sněhem a ledem jsem zažil jen jediný den. Jednou věcí si ale jistý jsem: že návštěva ostrova pod polárním kruhem je pro každého tak silným zážitkem, že se sem bude chtít vrátit. Na Island jezdím od roku 2006. Island a jeho obyvatelé mě natolik okouzlili, že už v podstatě nemám potřebu navštěvovat jiné země. Kdyby se všechny moje návštěvy sečetly dohromady, dá se říct, že už jsem tam strávil téměř rok svého života a navíc našel přátele. A co mě tak přitahuje do tamních končin? Jak řekl jeden můj spolucestovatel, který před tím procestoval polovinu světa: Tohle není země, to je fantazie! Je to pravda. I když tahle fantazie umí být někdy velmi drsná. Kdybych měl shrnout sedm důvodů, proč mívám dvakrát do roka abstinenční příznaky a musím tam vyrazit, tady jsou: 1.Jeďte mimo realitu Vystoupíte z letadla nebo z lodi a už první nádech zdejšího průzračně čistého vzduchu vás ujistí, že jste někde hodně jinde. A jediný pohled na zvláštně zvrásněnou krajinu ve vás vyvolá tolik emocí, že se jim těžko ubráníte. 2.Zapomeňte na zloděje Ano, zapomenout můžete na jakékoliv obavy typu: zamkl jsem to? Neukradne mi to někdo? Nic z toho vám nemůže zkazit zážitek z naprosté volnosti a pocitu svobody. Na Islandu kriminalita téměř neexistuje a něco si přisvojit místní nenapadne. 3.Zapomeňte na mobily Island je oblast, kde by měl viset nápis: Vstup s mobily zakázán. Je to ale jen čistě na vás. Nicméně ve vnitrozemí se dostanete do rozsáhlých oblastí, kde nenajdete jedinou čárku signálu. Paradoxně je to v místech, kde byste bez pomoci v případě nouze mohli dopadnout velmi špatně. Ledovcová laguna Jökulsárlón
Dakota v poušti Sólheimasandur 4."No stress" (engin streita) Na Islandu všechno funguje volně - lidé, zvířata i příroda. Jakoby tady nikdo neměřil čas. Ten pocit, že je na všechno dost času a není jediný důvod cokoliv uspěchat, brzy pohltí i vás. Ať chcete nebo ne. 5."Posviťte si" na Auroru Ona si tedy spíš posvítí na vás. Je to dennodenní úkaz, kterým už místním lidem trochu zevšedněl. Pro Středoevropana je to ale nezapomenutelný zážitek na celý život. Ovšem pozor! V létě vládne polární den a na pozorování polární záře (Aurora borealis) potřebujete tmu. Od konce srpna do polo viny dub na. Vodopády na řece Tungnáa Východní fjordy 6.Setkejte se s Elfy Většina Islanďanů vám s vážnou tváří oznámí, že se s Elfy a Troly potkala a potkává. A když pochopíte, že to myslí smrtelně vážně, zaručeně je za větrných večerů za kameny a nízkými keři začnete vídat i vy. Jsou skuteční! 7.Poznejte všechny druhy počasí za pět minut
Představte si, že jdete z kopce a během vaší cesty dolů se vystřídají všechna roční období se vším všudy. Slunce, mlha, déšť, vítr, sníh... každých pár minut několik naprosto odlišných projevů počasí. Landmannalaugar - Duhové hory Eyjafjallajökull Vyzkoušené tipy, jak ušetřit. Island na vlastní pěst bez cestovky Island je pro našince velmi drahý a taková čtrnáctidenní dovolená může vyjít i na mnoho desítek tisíc korun na osobu, pokud tedy zvolíte služby nějaké cestovní kanceláře, což nedoporučuji. Při cestování na vlastní pěst se dá ušetřit víc než polovina. Málokdo ale ví, jak na to. 1. Cestujte mimo sezonu. To znamená od září do dubna. Veškeré ceny jsou podstatně nižší. 2. Leťte z Berlína. I s cenou za dlouhodobé parkování můžete vychytat letenku, která vás vyjde na šest a půl tisíce. A to je hodně dobrá cena. 3. Půjčení auta. Cestujte ve skupině a půjčte si auto od místní společnosti. Na Islandu funguje několik firem, u kterých zaplatíte za pronájem auta zlomek toho, co po vás budou chtít mezinárodní půjčovny, které sídlí na letišti v Keflavíku. Terénní auto na 14 dní v září vyjde například na 12 000 korun. Pokud máte plně obsazeno, pro každého je cena víc než příznivá 3 000 korun. A navíc se nemusíte bát, že místní firma po vás bude chtít zaplatit každou oděrku způsobenou odletujícím štěrkem. 4. Ubytování (hostely, stan). Ubytujte se v hostelích. Hotely jsou sice prázdné, ale zato velmi drahé, zatímco například hostel Reykjavík v ulici Sundlaugavegur vás vyjde jen na 500 korun za noc a osobu (musíte mít vlastní spacák). To platí i pro ostatní hostely rozmístěné kolem celého pobřeží ostrova. Jsou už sice dražší než hostel Reyjkavík, ale finančně nevykrvácíte. Objednávejte ale dopředu. Každý hostel má své vlastní internetové stránky. Pokud dovolí počasí, dá se přespat pod stanem v několika kempech,
které jsou značeny v mapách. Noc stojí asi 1 000 islandských korun, což je v tomto období přibližně 180 korun za noc a osobu. 1. Jídlo. Nakupujte v celonárodních řetězcích. Island má stejně jako my velké řetězce potravin. Největší a nejznámější se jmenuje Bónus, druhý je Karjoval. Nejlevnější je to, co u nás stojí nejvíc: losos a obecně ryby a jehněčí maso v různých úpravách. Velmi drahé jsou naopak ovoce a zelenina. Salátová okurka vás vyjde na 70 korun. Je to způsobené tím, že většina druhů ovoce i zeleniny pochází z dovozu. Na Islandu je velmi málo půdy vhodné k pěstování čehokoliv. Co musíte vidět a zažít? Stojíte na třísetmetrovém útesu a viditelnost je sto kilometrů všemi směry. Vzduch je průzračný. Před očima máte tenké bílé linky vzdálených ledovců, které neznatelně stékají do modrých jezer a jejich kry pak pozvolna končí svůj život v rozbouřeném oceánu. Nad krajinou se vznášejí těžká oblaka, skrz které prosvítají tenké paprsky slunce a kreslí v hladinách řek a mezi skalami a pastvinami rychle pomíjivé obrazce. Neuvěřitelný pohled se vám na Islandu odkrývá téměř z jakéhokoliv vyvýšeného místa a skoro se mi chce říct: Jeďte kamkoliv. Přesto jsou místa, kde zažijete naprosté osamění a stanete se nedílnou součástí přírody. A nikdo vám nedokáže vymluvit, že na tomhle místě před vámi ještě nikdy nikdo nestál. 1. Polární zář Když na tmavé obloze vysvitne první zelenavý pruh a vystřelí přes celou oblohu, zamrazí vás v zádech. Světelné pásy se pomalu vlní, jako by jimi pohyboval neviditelný vítr. Příroda dokáže vytvořit neuvěřitelnou světelnou show. Ovšem pozor. V létě neuvidíte nic. Slunce nad Islandem od poloviny dubna do konce srpna vůbec nezapadá. 2. Vrak Dakoty v poušti Sólheimasandur Americký vojenský letoun Dakota se před čtyřiceti lety zřítil do pouště Sólheimasandur. Došlo mu palivo a letiště v Reykjavíku bylo příliš daleko. Posádka "nouzové přistání" přežila, ale vrak letadla dodnes děsí a přitahuje zároveň. Leží mimo hlavní turistické atrakce, kousek od nejjižnějšího mysu Dýrhólaey. Abyste se k němu dostali, potřebujete minimálně SUV. Osobním autem to vůbec nezkoušejte. 3. Jökulsárlón Ledovcová laguna, na jejíž modré hladině se vznášejí ohromné ledové kry, je sice v létě v naprostém obležení turisty, ale minout byste ji rozhodně neměli. Mimo sezonu tady nepotkáte téměř nikoho. Jen hejna tuleňů, kteří vás zvědavě pozorují z bezprostřední blízkosti. 4. Landmannalaugar Jedno z nejmagičtějších míst na světě. Leží ve vnitrozemí a přezdívá se mu Duhové hory. Jsou složitě dostupné a dost vzdálené od Islandské civilizace. Asfaltové cesty sem nevedou, v džípu projíždíte napříč pouštěmi a po lávových plotnách přes několik brodů. V příznivém počasí se před vámi rozprostře dechberoucí pohled na pestrobarevné hory, až máte dojem, že jste se ocitli na jiné planetě.
Autor článku 5. Kjölur Stezka mezi dvěma ledovci vede napříč Islandem od jihu až na sever. Většinu roku je zavřená. Počasí tady umí být velmi nebezpečné a může vás uvěznit mimo dosah mobilních telefonů a mimo civilizaci. Rozhodně si pak můžete být jisti, že se pomoci nedovoláte. Pohled na dvě sněhově bílá pohoří ledovců Langjökull a Mýrdálsjökull je nezapomenutelný. 6. Askja Askja je krajina za největším pevninským ledovcem Evropy Vatnajökulem. Dvě stě kilometrů po písčitých cestách, přes lávová pole a hluboké brody ale nejsou pro každého. Tady pochopíte, co to znamená sáhnout si na dno. A když se k hluboké kaldeře plné horké vody dostanete, pak se ocitnete uprostřed měsíční krajiny, ve které před startem na Měsíc trénoval kosmonaut Armstrong se svou posádkou. Autorem článku je 38letý Roman Pech, vedoucí vydání a moderátor Krimi zpráv na TV Prima. O Islandu natočil obrazový dokumentární film "Ostrov na severu". Snímek vznikal postupně od roku 2009 do roku 2013. "Během natáčení jsem Island procestoval všemi směry i napříč velmi nehostinným vnitrozemím, kde v noci klesala teplota k minus 40 stupňům a se speciální natáčecí technikou jsem najezdil téměř 30 000 kilometrů. Často se stávalo, že se hodiny čekání na jediný záběr nevyplatily, protože jsem ho nakonec vůbec nenatočil kvůli počasí a nebo se do filmu nehodil. Pak nezbývalo nic jiného, než se na stejné místo vracet znovu a znovu, než se záběr podařil." Tip redakce idnes.cz: Film můžete vidět do 22. května ve videoarchivu na Prima ZOOM.