Služební cesta 16. - 20.8. 2011, Polsko Služební cesta do Polska byla zaměřena na historické zahrady a parky. Prvním navštíveným objektem byl zámecký park Rogalin, ranně barokní park s osmibokým parterem je doplněný serpentinovými a labyrintovými motivy v oddílu vyšší vegetace. Na formální část navazuje krajinářská část, která je jen nepatrně upravenou lužní krajinou s porosty věkovitých dubů. Chráněná je v kategorii "přírodní rezervace". Arboretum Kornik bylo založeno v 19. století na 30 ha plochy na krajinářském základu. Ve své době bylo arboretum dodavatelem parkových rostlin do zámeckých parků z produkce vlastních školek. Ke kompozičním zajímavostem patří alej Generalowej Zamioskej a Alej lipowa. Dnes je arboretum pracovištěm Ústavu dendrologie polské akademie věd. Jsou zde významné sbírky listnatých, jehličnatých i stálezelených dřevin.
Druhý den exkurze byl navštíven park Arkadia, který je příkladem krajinářského sentimentálního parku založeného na přelomu 18. a 19. století. Založen byl kněžnou Helenou Radziwilovou za přispění zpřízněných umělců (Orlowski, Zug, Norblin, Ittar). Na poměrně malé ploše se nacházejí mistrně situované stavby antikizující, pohanské i středověké. Tajemnou atmosféru navozují komponované háje obklopující stavby i intimní palouky lesních partií záměrně navržené jako uzavřené celky. Pozdně barokního park Nieborow byl založen Szymonem Bogumilem Zugem pro kardinála Radziejowskeho. Park se vyznačuje barokně klasicistním schematem os podpořených vodním kanálem a soustavou travnatých cestních formací. Mistrně jsou inscenovány pohledy do širší zemědělské krajiny přes Ha Ha příkop. Zajímavé jsou stavby oranžerií a stavby provozního charakteru mezi nimiž je situováno jedno z prvních sbírkových rozarií.
Prvním parkem třetího dne exkurze byl zámecký park Wilanow, barokní zámek vystavěný jako letní sídlo krále Jana Sobieskeho Augustinem Locci. Terasová barokní s fenomenální sochařskou výzdobou je budována průběžně v 17. a 18. století. Ranně krajinářské úpravy z přelomu 18. a 19. století jsou zakládány za Stanislava Kostky Potockeho, který otevírá v zámku první muzeum v Polsku. V krajinářské části je rozmístěna řada klasicistních sarkofágů a dalších tematických pomníků. Královské Lazienki byly budovány od 17. století jako letní sídlo krále. Rozsáhlý krajinářský park doznal věhlasnou podobu za krále Stanislava Augusta Poniatowskeho v druhé polovině 18. století ve spolupráci s architektem Dominikem Marlinim a Johnem Kamzetzerem. Nejvýznamnějšími stavbami v parku je palác Lazienki postavený na ostrově, přírodní divadlo ve formě římského amfiteatru a letohrádek Belveder vybudovaný pro velkovévodu Konstantina, bratra cara Alexandra. Ogrod Saski v centru Varšavy je dnes součástí veřejných parků města, tak jako Lazienki. Hlavní osa původně barokního parku položila základ urbanistickému schématu Varšavy. Je 1600 metrů dlouhá a dnes je spolu s okrasnou fontánou oblíbenou promenádou Varšavanů. Čtvrtý den cesty byly navštíveny zámecké komplexy Pulawy, Kozlowka a Lancut.
Zámek Pulawy byl přestavěn v klasicistním stylu pro šlechtický rod Czartoryskych. Park byl přeměněn kněžnou Izabelou Czartoryskou na krajinářský park počátkem 19. století za pomoci umělců A. Popa, P. Aignera a J. Savageho. Krajinářský park byl zřízen na plošině nad údolím Visly. Svahové partie byly využity ke zřízení romantických kamenných partií s grotami. Nejvýznamnější stavbou v parku je centrála Sybilina chrámu, umístěná na ostrohu nad údolím. Park ozvláštňují mimo programových staveb i stavby provozní, vystavěné v historizujících stylech, které tak přirozeně rozvíjejí romantický náboj parku. Zámek Kozlowka, klasicistně upravovaný, byl od konce 18. století ve vlastnictví šlechtické rodiny Zamoyskych. Ta dala přebudovat park v přírodně krajinářském stylu. Na přelomu 19. a 20. století byl park u zámecké budovy upraven neobarokně. V 60. letch 20. století byl obnoven podle plánů významného polského zahradního architekta a teoretika Gerarda Ciolka.
Zámek Lancut, původně hrad s vodním příkopem, byl postaven v 17. století jako opevněné sídlo rodu Lubomirskych. V polovině 18. století byl hrad přebudován na zámecký komplex. Krajinářský park byl založen v 19. století, obohacen byl na konci tohoto století o historizující prvky. Původní opevnění hradu se stalo záměrnou a nedílnou součástí kompozice parku, což je ojedinělým architektonickým počinem v tvorbě parků z tohoto období. Park je obohacen řadou vegetačních sbírek, například rosariem a trvalkovou partií. Zahradní průčelí jednoho z křídel zámku doprovází klasicizující parter s charakteristickým květinovým dekorem a sochařskou doprovodnou výzdobou.
Poslední den exkurze byl věnován prohlídce města Krakowa, zejména prohlídce veřejných parků na bývalých hradbách. Závěr patřil návštěvě městské botanické zahrady, která byla založena již v 80. letech 18. století. Spolu s historickou budovou je zapsána v registru památek města Krakowa. Vedle částí se subtropickou vegetací patří k nejzajímavějším arboretum a alpinum, které jsou inspirací i pro současnou zahradní tvorbu. Ing. Jana Stejskalová Mělník, 10.9. 2011