Adolf Loos se narodí 15. prosince 1870 v Brně. Na místě jeho rodného domu však na Kounicově ulici stojí výšková budova hotelu Continental s plastikou Ptáci od Olbrama Zoubka. Je to zdařilá ukázka kvalitní architektury počátku šedesátých let minulého století, která se úspěšně svezla na vlně bruselského stylu. Před vchodem do hotelu tak je alespoň pamětní deska upomínající na brněnského rodáka. Je však s podivem, že Adolf Loos v Brně nemá sochu. Vždyť ji tu má Thomas Alva Edison, Wolfgang Amadeus Mozart a naposledy i Jošt Moravský. Takže vlastně kdekdo
Možná by musel v Brně pobýt delší čas nebo v moravské metropoli realizovat významné dílo. Snad jsou v Brně pyšní na svoji vilu Tugendhat a Loosovi mají za zlé, že Müllerovu vilu ve stejné době, tedy na samém konci dvacátých let minulého století, postaví v Praze. Znáte tu rivalitu mezi Brnem a Prahou, ne? Adolf Loos se snaží z Brna odejít co nejdále, zkouší to i za velkou louží, ale nakonec se usadí v nedaleké Vídni na dnešní Bösendorferstrasse. Jeho první vídeňský byt, který si ponechá do konce svého života, je dnes k vidění v Muzeu města Vídně.
Právě návrhy bytových interiérů se na začátku dvacátého století převážně živí. Navrhuje je nejen ve Vídni, ale také v Plzni. A také hojně publikuje. Píše o vídeňské společnosti a kultuře a nenechá na nikom nit suchou. Kritizuje umění Secese a zejména si bere na mušku dílo Josefa Hoffmanna, kterému vytýká přílišnou zdobnost. Sám pak navrhne interiér komorní kavárny zvané American Bar. Dodnes se v ní podává výborná káva a říká se jí také Loos Bar. Dnešní návštěvník se i přes propast jednoho století snadno ztratí v čase a přenese se do doby, kdy ve Vídni nad šálkem kávy Adolf Loos debatoval s přáteli Karlem Krausem, Oskarem Kokoschkou a Peterem Altenbergem, jehož portrét visí na zdi baru ještě dnes.
V roce 1908 napíše článek Ornament a zločin, ve kterém kritizuje veškerou zbytečnou dekoraci a vzápětí tyto své zásady demonstruje na stěžejním díle moderní architektury. Obchodní dům pro firmu s pánskými obleky Goldman und Salatsch. Dům stojí v centru Vídně naproti císařského paláce Hofburg. Císař pán František Josef se kvůli němu odstěhoval do jiných ložnic, aby se na Loosovu kreaci nemusel dívat z okna. Jak už to tak v architektuře bývá, vysloužil si dům řadu přezdívek. Dům bez obočí, Obilné silo nebo Mříž od kanálu. Dnes se domu říká Loos Haus a všichni ve Vídni ihned vědí, o jaký dům se jedná.
K podobným závěrům jako Adolf Loos dospívá ve své tvorbě i duchovní otec vídeňské secese profesor Otto Wagner. Pokud dříve své domy dekoroval florálními, květinovými ornamenty, tak ve stavbě Poštovní spořitelny od nich upouští. Wagnerem navržená budova Poštovní spořitelny se stane ikonou moderní architektury stejně jako Loos Haus.
Adolf Loos začíná stavět rodinné domy a vily ve vídeňské čtvrti Hietzing v blízkosti císařského zámku Schönbrunn. Nejedná se o takzvaně katalogové domy (takový nešvar by si architekt nedovolil), ale co dům, to unikát. Pro manžele Steinerovy postaví zdánlivě jednopatrový dům, pod jehož střechou se ovšem skrývají čtyři podlaží.
Pro právníka Gustava Scheua postaví první terasovitý dům ve střední Evropě.
Střechu na Hornerově vile vytvoří ve tvaru obráceného dna lodi.
Po první světové válce, o které tehdy nikdo neuvažoval jako o první, se do čtvrti Hietzing vrátí a staví tu další domy. Haus Reitler a Haus Rufer.
Po válce se podruhé ožení, tentokrát s tanečnicí Elsie Altmannovou. Její portrét od Oskara Kokoschky zdobí jejich vídeňský byt. Nyní tedy expozici Muzea města Vídně. Na konci dvacátých let se po pařížském pobytu navrací do Vídně a pracovně i do Plzně, kde se věnuje úpravě bytových interiérů. Při pohledu z ulice se architektův nezaměnitelný rukopis projeví jen u přestavby domu Jana Brummela.
Z celkového počtu Loosem navržených dvanácti plzeňských bytových interiérů jsou dnes vedle bytu Jana Brummela veřejnosti otevřené další dva. Byt manželů Josefa a Štěpánky Voglových a byt Willyho a Gertrudy Krausových.
Loos tyto byty vybaví různými typy sedacího nábytku a navrhne pro ně svítidla.
Úpravy bytových interiérů v Plzni provádí stavební firma Müller a Kapsa. František Müller požádá Loose, aby mu navrhnul vlastní vilu v Praze. Loos v právě dostavěné vile oslaví v roce 1930 své šedesáté narozeniny. Müllerova vila je od roku 2000 zrekonstruována a otevřena veřejnosti. Její provoz zřizuje Muzeum hlavního města Prahy. Pro milovníky moderní architektury a zájemce o Loosovo dílo je návštěva vily milou povinností.
Ve stejné době, tedy v letech 1928 1930 staví německý architekt Mies van der Rohe funkcionalistickou vilu pro rodinu Tugendhat v Brně. Vila Tugendhat je dnes také zpřístupněna veřejnosti a obě architektonická díla představují nejvýznamnější vily první poloviny dvacátého století na světě. Druhý společník stavební firmy Müller a Kapsa, Lubomír Kapsa, oslovil pro stavbu svojí vily žáka Jana Kotěry, na přelomu dvacátých a třicátých let již významného architekta Otakara Novotného. Vila Lubomíra Kapsy se nese v tradičnějším pojetí, část interiérů však navrhne Adolf Loos.
Na začátku třicátých let se Loos vrací do Vídně, kde se podílí na výstavbě vzorového sídliště Vídeňského díla, Werkbund Siedlung. Vedle Loose se na výstavbě sídliště přičiní celá řada architektů. Nechybí mezi nimi Josef Hoffmann, Josef Frank, holandský architekt Gerrit Rietveld či Loosův žák z Olomouce Jacques Groag.
Nechybělo mnoho a v Olomouci mohl stát Loosův dům pro rodinu Konstandtovu. Ze stavby však nakonec sešlo. Konstadtovi později osloví pro stavbu svého domu v Olomouci velmi činného německého architekta Hanse Stratila, který jim postaví jiný dům na jiné parcele. Na místě, kde měl pro Konstadtovi stavět Adolf Loos, nakonec na začátku třicátých let postaví architekt Franz Kuhn vilu pro Otto Zweiga.
Loosův rukopis se přesto v Olomouci projeví. Dva z jeho žáků, Jacques Groag a Paul Engelmann v hanácké metropoli postaví několik vil. Paul Engelmann v roce 1927 vilu pro Vladimíra Müllera (s Františkem Müllerem nemá nic společného, jedná se o shodu jmen). Jacques Groag pak v třicátých letech staví vilu pro Paulu a Hanse Briessovy a vilu pro Rudolfa Seidlera. Engelmann i Groag před nacistickou hrozbou utíkají do exilu.
Adolf Loos umírá 23. srpna roku 1933 ve Vídni. Tvrdil, že dobrý architekt musí vytvořit takovou práci, která zůstane neokoukaná a svěží padesát let. Výborný architekt pak sto let. Müllerova vila, ten hranatý barák, který byl trnem v oku stavebnímu úřadu, z jehož terasy měli manželé Müllerovi krásný výhled na Hradčany, inspiruje a udivuje dodnes a je jasným důkazem, že Adolf Loos byl více než výborný architekt.