Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v 3,0 % 1 a celkový počet dosahoval 21 420 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán pokles míry o 0,4 procentního bodu. - V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala. Od roku 2004 začala klesat až na hodnotu 8,3 % v dubnu 2006. Obdobným trendem se vyvíjela i míra v. - je tradičně krajem s nejnižší mírou v České republice, a to s výrazným odstupem (pro srovnání na 2. a 3. místě se umístily kraje Středočeský a Plzeňský s mírou 5,8 a 5,9 % v dubnu 2006 podle nové metodiky). Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) % 2002 22006 3,5% 8,8% 2003 24256 3,8% 9,6% 2004 27550 4,4% 10,2% 2005 1 23212 3,4% 8,9% 2006 1 21420 3,0% 8,3% Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) volných pracovních míst / 1 volné pracovní místo 2002 8255 2,7 9,3 2003 7311 3,3 12,4 2004 9686 2,8 12,5 2005 1 14279 1,6 8,6 2006 1 15580 1,4 6,1 volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé a mladistvých/ 1 volné pracovní místo ČR ČR Podíl % 2002 714 2,2 6,0 8,6% 17,3% 2003 534 4,0 7,2 7,3% 17,7% 2004 524 4,6 7,5 5,4% 15,2% 2005 1 278 5,2 5,8 1,9% 10,6% 2006 1 866 1,4 2,8 5,6% 14,6% Pozn.: Podíl % () = počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé/ celkový počet volných pracovních míst v kraji (v ČR) volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé zahrnuje pracovní místa, na která se mohou hlásit mladiství a absolventi škol. - V dubnu 2006 bylo na úřadech práce evidováno 15 580 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,4, což je v porovnání s celorepublikovým průměrem (6,1 na jedno volné pracovní místo) velmi nízký počet. (Je však třeba brát ohled na strukturu volných pracovních míst, která nemusí příliš odpovídat struktuře na úřadech práce.) 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové v ČR byla MPSV v roce 2005 zavedena nová metodika statistického monitorování této oblasti. Podle této metodiky jsou získávána data o uchazečích o zaměstnání, kteří jsou dosažitelní. Za dosažitelné jsou považováni všichni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, v rekvalifikačních kurzech, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství a nejsou v pracovní neschopnosti. Původní metodika výše uvedené okolnosti nezohledňovala. 1
- Volná pracovní místa na úřadech práce nelze považovat za reprezentativní vzorek poptávky po pracovnících ze strany zaměstnavatelů. Je třeba brát v úvahu, že zaměstnavatelé mají zájem získat zaměstnance určité kvality, a proto v mnoha případech volí jiný způsob vyhledávání zaměstnance (např. výběrem z těch zájemců o práci, kteří se zaměstnavatelům hlásí sami, doporučením zaměstnanců, inzertní nabídkou, Internetem, personálními agenturami atd.). - Z celkového počtu volných pracovních míst 5,6 %, tj. 866 pracovních míst, zahrnovala pracovní místa, na která se mohli hlásit mladiství a absolventi škol. Oproti roku 2005 se procentuální hodnota podílu volných míst pro absolventy a mladistvé na celkovém počtu volných pracovních míst sice výrazně zvýšila (o 3,7 procentního bodu), přesto však zůstává ve srovnání s ostatními kraji nejnižší. (Druhou nejnižší hodnotu podílu vykazuje Liberecký kraj 11,7 %. Průměrná hodnota v ČR je 14,6 %.) - Na jedno evidované volné pracovní místo v kraji, na které se mohli hlásit absolventi škol a mladiství, připadalo 1,4 těchto uchazečů, což je hodnota nižší, než je celorepublikový průměr (2,8). Vzhledem ke změně metodiky 2 stanovení počtu nelze porovnávat krajské hodnoty za rok 2006 s údaji z předchozích let. Nezaměstnanost v krajském pohledu - K objektivnímu posouzení je využíván ukazatel - míra. je dána poměrem počtu dané kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu (tj. zaměstnaných, i příp. pokračujících dále ve vzdělávání) dané kategorie vzdělání či skupiny oborů 3. Hodnota míry vyjadřuje, kolik procent dané kategorie vzdělání příp. skupiny oborů zůstane bez zaměstnání. 4 - UPOZORNĚNÍ: Pro rok 2006 došlo ke změně metodiky stanovování míry v krajích. Počty i jsou vztahovány ke školám v kraji, ve kterém studovali. V předchozích letech byla míra stanovována z počtu, kteří ukončili studium na školách v kraji a počtu evidovaných v kraji (tj. podle místa bydliště). Tím docházelo k disproporcím, někdy i znemožňujícím výpočet, např. v kraji byli evidováni nezaměstnaní absolventi určitého oboru vzdělání a přitom žádná škola v kraji tento obor nevyučovala. Od roku 2006 jsou uváděny počty v rozčlenění podle kraje, kde absolvovali vzdělávání. (Údaje za rok 2006 tedy nelze porovnávat s předchozími lety.) 2 Viz dále v textu. 3, která je na těchto stránkách uváděna, je vypočtena jako podíl počtu čerstvých (tj., kteří ukončili studium nejdéle dvanáct měsíců před okamžikem zjišťování, v tomto případě nejpozději v květnu předchozího roku) a celkovým počtem, kteří ukončili studium v kalendářním roce předcházejícím roku výpočtu. 4 Do roku 2004 byly počty a míry zkresleny nejednotným přístupem úřadů práce k definici absolventa - uchazeče o zaměstnání. Jednotlivé úřady práce přecházely postupně od dříve využívané definice (vycházející ze zákoníku práce) k novější (vycházející ze zákona o zaměstnanosti). Od roku 2005 byl přístup úřadů práce sjednocen. Nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ze dne 13. května 2004, již pojem absolvent - uchazeč o zaměstnání nedefinuje, jsou zde vyčleňováni uchazeči, kterým je potřebné věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, kam absolventi středních škol spadají v rámci kategorie - fyzické osoby do 25 let věku. Samostatně jsou uváděni pouze absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Ve statistickém sledování jsou nadále ze strany ÚP a MPSV vykazovány počty škol - uchazečů o zaměstnání, a to všichni do dvou let po ukončení školy. 2
- V dubnu 2006 dosahovala míra středních a vyšších odborných škol v 4,6 % (803 ), což je hodnota nižší, než celorepublikový průměr (11,4 %). Seřadíme-li kraje podle velikosti hodnoty míry škol, pak je krajem s nejnižší mírou v České republice (Plzeňský kraj 7,1 %, Středočeský kraj 8,5 %, Jihočeský kraj 8,7 %). - Porovnáme-li míry podle kategorií dosaženého vzdělání, nižší míry v kraji vykazují absolventi s vyšší kategorií vzdělání - absolventi maturitních oborů středních odborných škol, gymnazisté a absolventi vyšších odborných škol. (Je to zčásti dáno i tím, že ve studiu pokračuje větší část těchto než pokračuje vyučených v nástavbovém studiu.) - V následujících dvou tabulkách jsou shrnuty počty škol, počty z předchozího školního roku a z nich odvozené míry v podle kategorie vzdělání (vyučení, vyučení s maturitou, maturitní obory středních odborných škol a vyšší odborné školy). Pro porovnání jsou rovněž uvedeny míry za ČR. V posledním řádku jsou uvedeny dubnové hodnoty pro rok 2006. - Při interpretaci škol je třeba vycházet z relativního ukazatele míry, nikoli z ukazatele absolutního, tedy z počtu. Absolutní ukazatel počet je totiž pro porovnávání situace na trhu práce podle jednotlivých kategorií vzdělání a skupin oborů zavádějící. - Vzhledem k výše zmíněné změně metodiky sledování počtu v krajích nelze provádět meziroční srovnání roku 2006 s rokem 2005 a předchozími lety a posuzovat vývoj. - Změna metodiky ovlivnila počty a míry ve všech krajích ČR, zásadní vliv měla především v, Karlovarském, Plzeňském a Středočeském kraji. Právě pro je typické, že část pražských škol se po absolvování zaregistrovala jako nezaměstnaní v místě trvalého bydliště, ve Středočeském kraji. V letech 2002 2005 byli tito uchazeči o zaměstnání započítáváni mezi nezaměstnané absolventy Středočeského kraje, čímž byla značně podhodnocována míra pražských škol a uměle zvyšována nezaměstnanost ve Středočeském kraji. V údajích za rok 2006 jsou tito uchazeči o zaměstnání započítáváni mezi nezaměstnané absolventy škol v. v je podle nové metodiky vyšší, než kdyby byla počítána původním způsobem, jak tomu bylo pro roky 2002-2005. - škol Středočeského kraje je znázorněna v následujícím grafu. 3
v krajském pohledu denní studium (dubnové hodnoty) 30% 27% 24% 21% 18% 15% 12% 9% 6% 3% 0% Vyučení (E,H) Gymnázium (K) Vyučení s MZ (L0,L5) SOŠ s MZ (M) VOŠ (N) Kraj ČR v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) Hl.m.Praha Vyučení (E,H) Gymnázium (K) Vyučení s maturitou (L0,L5) SOŠ s maturitou (M) VOŠ (N) Kategorie vzdělání Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR 2002 6,7% 20,3% 3,0% 7,2% 12,9% 21,4% 5,7% 15,2% 3,0% 12,9% 2003 7,6% 23,4% 2,6% 6,4% 8,8% 23,5% 6,3% 16,3% 3,9% 13,2% 2004 8,6% 23,2% 2,6% 6,1% 8,3% 21,2% 6,7% 15,0% 5,2% 13,6% 2005 4,7% 17,9% 2,4% 4,8% 6,6% 16,1% 4,9% 12,2% 2,8% 10,9% 2006 6,4% 15,7% 1,7% 4,4% 7,0% 14,0% 5,0% 11,0% 3,9% 9,1% Pozn.: = NZ/Abs. a počet v krajském pohledu - denní studium Hl.m.Praha Vyučení (E,H) Gymnázium (K) Vyučení s maturitou (L0,L5) SOŠ s maturitou (M) VOŠ (N) Kategorie vzdělání Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ 2002 3908 262 3484 106 614 79 6122 346 1948 57 2003 4115 311 3636 94 1527 135 5472 344 1614 63 2004 3957 340 3732 96 1619 135 5636 375 1376 72 2005 3674 173 3899 93 1745 116 5983 296 1530 43 2006 3538 226 4001 67 1765 124 6290 315 1802 71 Pozn.: Abs. - počet (šk.r. 2000/2001, 2001/2002, 2002/2003, 2003/2004, 2004/2005) NZ - počet (dubnové hodnoty) - Následující tabulka uvádí hodnoty v členění nejen podle kategorie vzdělání, ale také podle skupin oborů vzdělávání. Pokud u některých skupin oborů vzdělání chybí hodnoty některých ukazatelů, daná skupina oborů se v této kategorii vzdělání v kraji buď nevyučuje, nebo z ní vychází velmi nízký počet. - Při bližším studiu tabulky je třeba brát v úvahu, že věrohodnost ukazatele míry je nízká, jestliže je počet dané kategorie vzdělání a skupiny oborů příliš malý (tj. pohybuje-li se řádově v desítkách). 4
Přehled o, kteří vystudovali školu v kraji v dubnu 2006 - denní studium Vyučení (kategorie E,H) Vyučení s maturitou (kategorie L0,L5) SOŠ s maturitou (kategorie M) VOŠ (kategorie N) Skupina oborů (kód, název) Celkem 3538 226 6,4% 15,7% 1765 124 7,0% 14,0% 6290 315 5,0% 11,0% 1802 71 3,9% 9,1% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 20,0% 13,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 11,3% 9,1% 8,8% 23 Strojírenství a strojírenská výroba 441 30 6,8% 11,9% 73 5 6,8% 9,5% 379 19 5,0% 9,8% 21 2 9,5% 5,6% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. tech. 368 9 2,4% 10,4% 326 14 4,3% 10,4% 826 58 7,0% 8,1% 43 1 2,3% 12,6% 28 Technická chemie a chemie silikátů 37 2 5,4% 16,2% 33 5 15,2% 12,9% 122 7 5,7% 7,6% 29 Potravinářství a potravinářská chemie 186 16 8,6% 16,5% 45 3 6,7% 12,1% 95 5 5,3% 10,9% 12,5% 31 Textilní výroba a oděvnictví 38 4 10,5% 18,1% 15,0% 47 1 2,1% 14,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 12 1 8,3% 19,5% 23,4% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 153 10 6,5% 15,8% 46 3 6,5% 15,4% 37 1 2,7% 12,2% 13,5% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 116 6 5,2% 12,7% 26 1 3,8% 11,5% 51 3 5,9% 13,6% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 141 5 3,5% 18,8% 26 3 11,5% 19,8% 342 16 4,7% 10,6% 14,8% 37 Doprava a spoje 10,0% 60 3 5,0% 11,1% 184 10 5,4% 12,3% 25,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 28 1 3,6% 3,6% 67 7 10,4% 8,1% 10,5% 41 Zemědělství a lesnictví 138 12 8,7% 14,5% 15 1 6,7% 14,9% 80 4 5,0% 17,0% 19,6% 43 Veterinářství a veterinární prevence 16,1% 53 Zdravotnictví 4,8% 408 18 4,4% 5,7% 413 16 3,9% 4,5% 61 Filozofie, teologie 7 1 14,3% 11,5% 63 Ekonomika a administrativa 100 11 11,0% 17,0% 76 11 14,5% 20,8% 1733 74 4,3% 10,9% 201 13 6,5% 12,6% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 282 22 7,8% 16,5% 260 14 5,4% 15,4% 177 7 4,0% 10,1% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 949 55 5,8% 19,0% 266 13 4,9% 14,7% 366 14 3,8% 14,3% 135 4 3,0% 9,0% 66 Obchod 451 34 7,5% 16,8% 313 25 8,0% 17,6% 42 2 4,8% 6,9% 15,2% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 12 3 25,0% 6,3% 348 14 4,0% 15,0% 234 7 3,0% 12,5% 69 Osobní a provozní služby 300 23 7,7% 18,6% 22 1 4,5% 12,1% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 10,3% 136 5 3,7% 5,4% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 235 15 6,4% 11,9% 223 7 3,1% 6,9% 78 Obecně odborná příprava 325 7 2,2% 6,3% 82 Umění a užité umění 108 8 7,4% 9,3% 116 10 8,6% 11,7% 336 24 7,1% 11,2% 212 8 3,8% 6,3% 79 Gymnázium 4001 67 1,7% 4,4% Data za duben 2006 nelze srovnávat s výpočty z předchozích let, protože v tomto roce se údaje týkají škol v kraji, bez ohledu na místo trvalého bydliště absolventa. Podrobnější vysvětlení lze nalézt v publikaci Nezaměstnanost škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2006 - viz www.nuov.cz, záložka Publikace a periodika. Připravil NÚOV s využitím dat Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu pro informace ve vzdělávání. 5