Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska
Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro Třeboňsko", registrační číslo CZ.1.07/1.1.10/02.0063
Kříže na Třeboňsku Kříže a křížky na Třeboňsku začaly vznikat v období 19. století (neogotické tvarosloví a posléze secese). V okolí historického města Třeboň jich najdeme velké množství, ale jejich přesný počet není znám, všechny totiž zatím nebyly zmapovány. Pokud ovšem tyto kříže známe a víme o nich, často se stává, že to je to poslední, co o nich můžeme říct, protože u mnohých nevíme historii nebo dokonce ani název. Každý k sobě váže jiný původ, jinou historii, jinou pověst tragickou událost (úmrtí), vzpomínku na mrtvé (památku na oběti) připomínku jejich památky, poutní místo místo k zastavení a k vykonání modlitby, formu odpustku a prosby za odpuštění vykonaného násilí (tzv. smírčí kříže), rodinné dědictví (vystavěla rodina, např. rodina Valentova = Valentův kříž, aby např. měli dobrou úrodu obilí), připomínku na událost, která mohla skončit tragicky, ale nakonec dopadla dobře, pozastavení na cestě a tiché rozjímání atd. Tyto kříže mají často vazbu na konkrétní místo a událost. Většina z nich má prostý nápis, upozorňující na skutečnosti, které vedly k jejich vybudování a tím spoluutvářely naší krajinu, tak jak ji s určitými odchylkami známe dodnes. Po první světové válce však začaly vznikat kříže, které měly společné to, že byly postaveny na památku padlých či nezvěstných příbuzných. Dříve se jich vyskytovalo ještě více, ale po odsunu německých obyvatel z pohraničí došlo k jejich zániku (známe jen ze starých map a fotografií, popřípadě zbylé trosky dochované v krajině). Kříže, na které jsem se zaměřila já, se nacházely ve volné krajině nebo přímo ve městech Třeboňské pánve. Zajímala jsem se hlavně o kamenné kříže, kovové (litinové) kříže na kamenných podstavcích (ze žuly) a na dřevěné kříže. Litinové kříže se většinou nechávaly vyrábět v chlumeckých železárnách. Kovové (litinové) kříže Litinové kříže jsou typickou formou kříže, který se u nás vyskytuje. Většina těchto křížů je posazená na kamenném podstavci. Samotný kříž vždy (pokud není jakkoliv poničen) obsahuje korpus Ježíše Krista (Ukřižovaného) a destičku s nápisem, nejčastěji Pochválen buď Ježíš Kristus, ale může mít i jiné tabulky nebo nemusí mít žádnou.
Kovový kříž u kaple sv. Jana Nepomuckého Pod Kopečkem, Třeboň Souřadnice: 49.010774 s. š., 14.785059 v. d. Kříž je umístěn poblíž kaple sv. Jana Nepomuckého a mezi stromy, tedy v prostředí velmi příznivém, od roku 1889. Původně byl s šedým (stříbrným) korpusem a olemováním tabulkami, ale po nedávné rekonstrukci dostal zlatý kabát a lépe vynikne v prostředí. Kovový kříž na rozcestí Jiráskovy a Tylovy ulice, Třeboň Souřadnice: 49.006039 s. š., 14.768896 v. d. Ocelový nelitinový, poměrně malý a velmi nenápadný kříž pochází asi z počátku 20. století. Má litinový korpus Ukřižovaného, který je pozlacený. Prostý kříž bez jakýchkoliv ozdob má černou polychromii, nahoře je umístěn nápis INRI a naspodu neobvykle čtyřhranná tabulka se stříbrným nápisem Chvála Kristu. Kříž je zasazen do kamenného podstavce z hrubozrnného granitu, ozdobený obvyklou profilací pomocí říms. Kovový kříž na rozcestí ulice Sádecká a Novohradská, Třeboň Souřadnice: 48.997917 s. š., 14.774171 v. d. Litinový kříž s Ukřižovaným pochází asi z 19. století. Je to kvalitní práce vyspělé kovolitecké dílny a je osazen v betonovém podstavci umístěném na kamenném návrší. Nyní je citlivě polychromován. Železný kříž je natřen tmavohnědým nátěrem, zatímco korpus
Krista a nápis INRI má nevýraznou žlutou barvu. Tzv. stříbřenkou jsou opatřeny ozdobná zakončení kříže, rouška a koruna Kristova. Kovový kříž Novohradská ulice, u křižovatky ulice Sádecká, Třeboň Souřadnice: 48.998297 s. š., 14.773823 v. d. Železný litinový kříž je postaven v 19. století. Kovový kříž patří k sériově odlévaným, nicméně má své nesporné estetické, historické a kultovní hodnoty. Jedná se o kříž s bohatě zdobně prolamovanou ornamentikou břeven kříže a orámováním Panny Marie umístěným pod křížem. Jeho působení v současné situaci vzhledem k bezprostřednímu okolí je naprosto znehodnocující z několika příčin: Kříž je na velice nízkém podstavci (snadno přehlédnutelný), těsně sousedící s podezdívkou a kovovým oplocením přibližně stejné výšky. Kovový kříž ulice Svatopluka Čecha, Třeboň Souřadnice: 49.004168 s. š., 14.765460 v. d. Tento kříž zde stojí od roku 1896. Na bohatě profilovaném kříži je litinový korpus Krista.
Kovový kříž u kamenného mostu přes řeku ve Staré Hlině Souřadnice: 49.037388 s. š., 14.814951 v. d. Zdobný kříž pochází z období 19. století. Zajímavá na něm je dvojice litinových postav sv. Jana Evangelisty s Pannou Marií, bez orámování a tím zpevnění celku sousoší. V současné době je tento kříž zarostlý větvemi okolních stromů, takže pro turisty snadno přehlédnutelný a destička s nápisem Pochválen buď pan Ježíš Kristus je povolená (skoro ulomená). Malý litinový křížek, Lišov Souřadnice: 49.014872 s. š., 14.620976 v. d. Tento kříž stojí po pravé straně u hlavní silnice při vjezdu do Lišova (směr z Třeboně na České Budějovice). Je obklopen dvojicí velmi starých, ale zdravých lip.
Kamenné kříže Tento druh křížů není tak častý v přírodě, spíše ho najdeme ve městech (na hřbitovech, u kostelů apod.). Kamenný kříž kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí (vně chóru) Souřadnice: 49.004948 s. š., 14.770239 v. d. Kříž v Třeboni stojí od roku 1848. Byl původně bez korpusu (dnes už ho ale také nemá), prostý praktický bez ozdob. Podstavec je vysoký, postupně zeštíhlený a s několika profily. Z obou stran mu tvoří společnost barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého a jako pozadí klidná plocha kostela v Třeboni. Majestát kamenného symbolu křesťanství zde vyniká. Kamenný kříž, Třeboň Souřadnice: 49.001679 s. š., 14.771044 v. d. Kříž byl postaven kolem poloviny 19. století. Je umístěn na přemostění hradebního příkopu (dříve vodního) mezi Novohradskou branou a rybníkem Svět v Třeboni, zároveň na pozadí skupiny vysokých jehličnatých stromů, které vytvářejí klidné blízké pozadí.
Dřevěné kříže Dřevěné kříže většinou nemají žádný obrázek ani korpus Ježíše Krista, ale jsou i výjimky, jako např. Valentův kříž s korpusem Ukřižovaného nebo Dřevěný kříž při cestě do Lomnice nad Lužnicí, který má deskový obraz Ježíše Krista malovaný na plech. Dřevěný kříž u cesty do Lomnice nad Lužnicí Souřadnice: 49.020860 s. š., 14.753952 v. d. Tento kříž nalezneme při cestě z Třeboně do Lužnice a Lomnice nad Lužnicí na pravé straně v poli, mezi dvěma stromy. Pochází asi z 1. poloviny 20. století. V roce 2001 bylo zjištěno, že je ve špatném stavu, proto se nechaly opravit plechové deskové obrazy Krista a sv. Jana z olejových barev. V této oblasti se jedná o poměrně vzácnou ukázku Božích muk malovaných na plechu. Barevné kříže Barevné dřevěné kříže (Bílý, Červený, Zelený, Modrý a Černý) se nacházejí v okolí vesnice Cep a stejnojmenné pískovny. Mnoho o nich není známo, protože se o ně ještě nikdo moc nezajímal. Bílý kříž Tento kříž je obklopen spoustou záhad a tajností. Není vyznačen na žádné turistické či jiné mapě, avšak lidé o něm vědí, je tu už dlouho (je to vidět i na vzhledu začíná se mu olupovat barva, která je už dost zašlá) a každý den okolo něj projíždí mnoho turistů (cyklistů). Nachází se nad rybníkem Podřezanským (Jílovice), kde každý rok táboří třeboňští skauti. Váže se k němu i pověst: Byla jednou jedna hodně chudá rodina. Aby se uživili, musel se jejich otec stát pytlákem a stražit pasti a oka na zvěř, hlavně na lišky. Jeden myslivec to zjistil a udal ho. Otec chudé rodiny byl odsouzen do vězení. To se nelíbilo lidem ze vsi, a proto se chtěli pomstít myslivci. Přivázali ho za nohy na větev stromu. Postupem času začal
myslivec klesat k zemi a nalézali na něho mravenci. Ti ho po čase úplně umořili k smrti. Na tomto místě proto stojí dnes kříž. umučení. Bílá barva totiž znamená světlo, nevinnost a radost. Používá se k připomínce smrti a Zelený kříž Tento dřevěný kříž je jako jediný z pětice barevných křížů, který má korpus Ježíše Krista. Zelená barva je barvou naděje. Vzbuzuje naději na dobrou úrodu. Červený kříž Červená barva je barvou ohně, krve a lásky. Modrý kříž Tato barva kříže není častou barvou. Má znázorňovat smutek a smrt. Černý kříž Také není tak obyčejnou barvou kříže. Smí se používat jen při pohřbech. Opravované a rekonstruované kříže Většina jich je v současné době ve špatné stavu, proto se různá občanská sdružení snaží tyto památky opravovat a rekonstruovat. Památky jsou opravovány městy, nadšenými jednotlivci, zájmovými sdruženími, nadačními fondy, kronikáři, památkáři a různými sdruženími hlavně Občanským sdružením Drobných památek nejjižnějších Čech, které se snaží vyhledávat a rekonstruovat staré kříže na jihu Čech. Avšak v okolí Třeboně se nacházejí i křížky, které jsou zarostlé a poničené a na svou opravu stále ještě čekají a já věřím, že se v budoucí době dočkají je to např. kovový kříž u kamenného mostu ve Staré Hlině. Opravy totiž nejsou levná záležitost a oprava jen samotného kříže (bez podstavce) se pohybuje kolem šesti až sedmi tisíc korun. Pokud je kříž tak poničený, že už se nedá opravit, může se nahradit křížem např. ze hřbitova. Hadí kříž Souřadnice: 49.017585 s. š., 14.791712 v. d.
Kovový kříž se nachází na cestě z Třeboně na Jindřichův Hradec, hned za přeložkou v příkopě. Je zde od roku 1912, ale kvůli špatnému stavu byl v roce 2008 opraven. Má zřetelné prvky secesního tvarosloví, podstavec imitující přírodní kmen také odpovídá které úspěšně koresponduje s okolím. tomuto slohovému vyjádření, Váže se k němu pověst, která odpovídá na otázku, proč se jmenuje Hadí kříž: Byla jedna matka s malým synem a ta šla pracovat na pole. Musela však vzít synka sebou a zanechat ho čekat u cesty. Připlazil se však had a omotal se okolo malého chlapečka. Když se matka vrátila a viděla to, polekala se. Had ale hošíkovi nic neudělal a odplazil se. Proto matka nechala kříž postavit. Kříž u židovského hřbitova Souřadnice: 49.022452 s. š., 14.795579 v. d. Tento kříž stojí v příkopě u silnice, která vede z Třeboně do Jindřichova Hradce. Byl zde od roku 1808, ale pro jeho zchátralost ho nechali opravit v červenci 2011. Křížové cesty Na Třeboňsku se křížových cest nachází málo jen tři: křížová cesta na Dunajovické hoře, barokní křížová cesta v Lutové (dnes druhotně umístěna na hřbitově) a drobná křížová cesta v Chlumu u Třeboně (doplněk cesty ke kostelu). Všechny výše jmenované se skládají z kapliček a božích muk.
Kříže vytvořil člověk vedený citem, vděčností i láskou. Kulturní krajina v pravém slova smyslu nás emočně živí právě těmito dotyky minulosti. Tyto drobné památky jsou nezaměnitelnou součástí naší krajiny a velmi cennou ukázkou lidové umělecké tvorby. Jsou neoddělitelnou součástí našeho životního prostředí, jsou součástí našeho života! Zdroje: Http://ceskobudejovicky.denik.cz/ [online]. 30.9.2010 [cit. 2011-11-25]. V Ledenicích přestěhovali křížek z louky k faře. Dostupné z WWW: <http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/v-ledenicich-prestehovali-krizek--kfare20100930.html>. Http://www.tournavigator.cz/ [online]. 2007 (?) [cit. 2011-11-25]. Třeboňsko - Třeboň. Dostupné z WWW: <http://www.tournavigator.cz/tk/tt/>. Http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/ [online]. 2010-9-1 [cit. 2011-11-25]. Památky na padlé vojáky C. K. armády do konce I. světové války v regionu severní Českobudějovicko a Třeboňsko. Dostupné z WWW: <http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/moderni-doba-do-roku-1939/pamatky-na-padle-vojakyc.-k.-armady-do-konce-i.-svetove-valky-v-regionu-severni-ceskobudejovicko-a-trebonsko.html>. Http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl/ [online]. 2011 [cit. 2012-01-09]. Google Mapy. Dostupné z WWW: <http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl >. MAJER, Alois; HOLEČKOVÁ, Marie. Magický prstenec Jindřichohradecka. Beroun : Nakladatelství MH, 2000. 135 s. HOLEČKOVÁ, Marie ; KOZÁK, Pavel. Sto léčivých míst Jižních Čech. Beroun : Nakladatelství MH, 2001. 83 s. ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí dolních Rakous. České Budějovice : Veduta, 2009. 178 s. FRÁNĚ, Pavel. Obnova a údržba drobné sakrální architektury, základní principy a zásady Inventarizace a návrh péče o plastiky v Třeboni. Třeboň, 2004. 250 s. Referát. UK. pan Jaroslav Ciprýn (vedoucí skautského oddílu pamětník)