PP Pískovna na cvičišti

Podobné dokumenty
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 3/2016 ze dne ,

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů z třídy obojživelníků a plazů rozhodnutí. R o z h o d n u t í. I.

NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 17. května 2016 č. 8/2016. o zřízení přírodní památky Maršovec a Čepička

Plán péče o přírodní památku Pískovna na cvičišti. na období

Ze života obojživelníků. Filip Šálek

Herpeto - batrachologický průzkum Rančířovského Okrouhlíku

Obojživelníci Literatura

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Obojživelníci - Lissamphibia. Podpořeno z projektu FRVŠ 1220/2013/G4

N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne o vyhlášení Národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky

829/ZP/2012-Br

Inventarizační průzkum lokality Slatinice - Kašpárovec z oboru batrachologie a herpetologie

Věc: Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů Modernizace trati Sudoměřice Votice rozhodnutí. Rozhodnutí.

Život ve vodě a u vody

Plán péče o přírodní památku Pískovna na cvičišti. na období

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství

/ 829/ZP/2010-Br odbor ŽP a zem. Ing. Josef Brát / 567 R O Z H O D N U T Í

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu

Biomonitoring a záchranné transfery

Jindřichův Hradec

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Transfery obojživelníků u Svitáku 2016

Věc: Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů VD Velký Rybník, obnova spodních výpustí rozhodnutí. Rozhodnutí

Inventarizační průzkum lokality Droždín z oboru batrachologie a herpetologie

Oznámení o návrhu na vyhlášení přírodní památky Zlaté jezero a jejího ochranného pásma

Přírodověda 3. Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka

Transfery obojživelníků u Svitáku 2015

Petr Machacek - zamecky rybnik.qxd :45 Page 3 Příroda Příroda 3

Revitalizace některých rybníků a nádrží na Jindřichohradecku

Co prozradí žáby zpěvem?

Strunatci (Chordata)

Pístovské mokřady 2009

Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3, Brno

ŽELEZNÉ HORY Sborník prací č. 20 Vodní plochy v CHKO Železné hory a jejich obojživelníci

ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 97952/2018. Mgr. Waldhauserová/ OŽPZ 1217/2018 OZOP

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

Příklad managementu stojatých vod na vodních nádržích v okolí Lovětína a jeho vliv na populace vážek

STOPAR I. stupeň Teoretická část ryby: Úhoř říční Štika obecná Pstruh obecný Okoun říční obojživelníci:

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015.

Žádost o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vodní dílo Dolany - rozhodnutí.

Transfery obojživelníků u Svitáku 2017

k posílení a další prosperitě populace zájmového druhu (nikoliv však na úkor jiných vzácných a zvláště chráněných druhů)

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru mammaliologie zemní savci

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Obojživelníci a plazi list č. 1

Čištění Řehořovské požární nádrže

Obojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku

Závěrečná zpráva o projektu

VYŘIZUJE: Ing. Václav Tomášek

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ

Obojživelníci České republiky

PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ OBOJŽIVELNÍKŮ VÝCHODNÍCH ČECH

Zákony pro lidi - Monitor změn ( ODŮVODNĚNÍ

Obojživelníci bývalého VVP Pístov

Terestrické biotopy obojživelníků

Vertebratologické hodnocení území CHÚ Žlunické polesí. Cílem tohoto hodnocení je vytvořit podklady pro sepsání plánu péče pro CHÚ Zlunické polesí.

Podpora ohrožených druhů na Hulišťatech

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Poznámky k určování snůšek obojživelníků ČR

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

*KUCBX00SB1ZP* Stránka 1 KUCBX00SB1ZP ROZHODNUTÍ

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

ORIENTAČNÍ ZOOLOGICKÝ PRŮZKUM CHLÚ HOSTY ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÁST 1 OBRATLOVCI. Zpracoval VYGORON - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ. kontaktní osoba JAN ŠAMATA

Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001. Částka 5 Rozesláno dne 28. prosince 2018 O B S A H

Inventarizační průzkum obojživelníků a plazů na území PP Zásada pod školou

PŘEŽIJÍ OBOJŽIVELNÍCI SOUČASNÝ ZPŮSOB NAKLÁDÁNÍ S RYBNÍKY? DAVID FISCHER

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Podpora pastvy v EVL Doupovské hory - lokalita Jakubov. Plazi

Pojďte s námi do přírody

Podpora populace užovky stromové

Rozdělovník: Obec Petrovice, IČ , Petrovice 104, Petrovice

Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

Bezobratlí. Patří sem např. hmyz. Nemají v těle kostru. Zimu přespí nebo na podzim uhynou. Jsou potravou pro hmyzožravce a všežravce.

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ

RYBY. Nejpočetnější skupina obratlovců. Studenokrevní. Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé)

VĚSTNÍK O B S A H. Ročník Částka 4 Rozesláno dne 6. dubna 2012

Závěrečná zpráva o projektu

Strana 145 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001. Částka 7 Rozesláno dne 22. října 2013 O B S A H

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Název ekosystému / biotopu podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis ekosystému / biotopu. Cca 50 % aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR

Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu

Postup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Dobývací prostor Horní Olešnice 2

Transkript:

PP Pískovna na cvičišti Inventarizační průzkum obratlovců Rosnička zelená 17.4.2007 Zpracoval: Petr Hesoun Bednáreček 58, 378 42 Nová Včelnice; e-mail: krystof.mek@tiscali.cz Listopad 2007

1. Metodika Inventarizační průzkum byl prováděn v průběhu roku 2007. Navštěvoval jsem lokalitu v cca 3-týdenních odstupech v době od poslední dekády března do poloviny listopadu. Průzkum byl detailně zaměřen na obojživelníky (Amphibia). Byl sledován jak výskyt dospělců, tak i larev pomocí odlovu do vodní síťky a také byly vyhledávány snůšky. Z ptáků byly zaznamenávány druhy zvláště chráněné a druhy významněji vázané na některý z biotopů předmětné lokality. Nebyly zaznamenávány eurytopní druhy bez vazby na danou lokalitu. Ze savců a ryb jsou uvedeny pouze druhy zaznamenané podle pobytových značek či náhodně nalezených jedinců, nebyl prováděn odchyt speciálními metodami. Jelikož determinace letounů (Chiroptera) není možná bez odchytu či použití echolokátorů a protože tato skupina savců nemá k lokalitě významnější vazbu, nebyla tato skupina sledována. 2. Výsledky A) Ryby Ryby byly zaznamenány pouze v největší jižní tůni. S největší pravděpodobností se nejedná o jedince, kteří se sem dostali přirozenou cestou. Jednotlivé druhy sem byly uměle vysazeny o čemž svědčí i to, že tato tůň je občas využívána ke sportovnímu rybolovu. Zaznamenal jsem zde následující druhy: Kapr obecný (Cyprinus carpio) tento druh byl sledován několikrát. Zjištění jedinci byli od velikosti cca 1 dkg do 0,5 kg. Cejn velký (Abramus brama) zjištěn jeden uhynulý asi 0,75 kg vážící jedinec v červnu. Štika obecná (Esox lucius) tento druh se zde zřejmě i rozmnožuje, protože byli několikrát sledováni mladí jedinci. B) Obojživelníci Obojživelníci jsou jednou ze skupin, kvůli jejichž ochraně bylo zvláště chráněné území zřízeno. V roce 2007 bylo zaznamenáno v přírodní památce nebo jejím ochranném pásmu 9 druhů obojživelníků, což řadí lokalitu mezi nejbohatší na Jindřichohradecku. Zjištěny byly tyto druhy: Čolek velký (Triturus cristatus) druh je na Jindřichohradecku poměrně rozšířen, v některých lokalitách byly zjištěny i poměrně početné populace. Populace v tůních pískovny čítající desítky jedinců byla potvrzena v roce 2000. V letošním roce bylo zaznamenáno několik jedinců. Nebyly zjištěny larvy, zřejmě kvůli nedostatku vody v kalužích, které dříve sloužily k rozmnožování tohoto druhu. Čolek obecný (Triturus vulgaris) náš nejhojnější druh ocasatých obojživelníků. Stálá populace se vyskytuje i v předmětné lokalitě. I v roce 2007 byl zjištěn výskyt. Kuňka obecná (Bombina bombina) druh zde byl v letošním roce zaznamenán poprvé od roku 1996. Zaznamenáno bylo několik adultních jedinců dne 26.5.2007. Ropucha obecná (Bufo bufo) nejhojnější obojživelník, běžný a rozmnožující se i v dané lokalitě. Ropucha krátkonohá (Bufo calamita) pionýrský druh písčitých stanovišť, v jižních Čechách vzácný. Vlivem sukcese ustoupil z pískovny až na plochu vojenského cvičiště. V pískovně nebyl druh v poslední době zjištěn. Jeho výskyt po provedených zásazích v roce 2006 je však do budoucna pravděpodobý. V roce 2007 byl zaznamenán pouze hlasový projev jednoho samce v ochranném pásmu pískovny. Také byli zjištěni snůšky i pulci rodu Bufo sp. V nově vytvořené tůni v jižní části pískovny, nezjistil jsem však spolehlivě, kterému druhu patřili. V roce 2006 bylo sledováno 5-10 subadultních jedinců na vojenském cvičišti na rozhranní PP a 50-ti metrového ochranného pásma.

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) i tento druh preferuje písčitá stanoviště, většinou se však vyskytuje ve vodních plochách s bohatými porosty makrofyt. V letošním roce byly zaznamenány snůšky ve velké jižní tůni i v jedné z tůní vytvořených na přelomu let 2006-2007. Rosnička zelená (Hyla arborea) - Druh hojně se vyskytující jak na cvičišti, tak ve vodních plochách pískovny. Na Jindřichohradecku není vzácná. Skokan ostronosý (Rana arvalis) druh vodních ploch s pokročilou sukcesí a bohatými porosty cévnatých rostlin. Byl zjištěn v letech 2006 a 2007 u prostřední tůně. I letos zde bylo nalezeno asi 5 snůšek a pulci tohoto druhu. Nalezeni byli i subadultní jedinci. Skokan zelený (Rana esculenta kl.) v oblasti velmi hojný skokan vyskytující se u trvalých i dočasných vodních ploch. C) Plazi Ještěrka obecná (Lacerta agilis) druh každoročně zaznamenán na vojenském cvičiště. Podle výsledků monitoringu se v roce 2007 zvýšil počet jedinců zaznamenaných přímo v pískovně, což je zřejmě dáno jednak poklesem vodní hladiny (v některých letech bývá dno pískovny zaplavené a pro ještěrky tudíž neobyvatelné) jednak vlivem managementu po vykácení dřevin je dno více osluněné a pro ještěrky vhodnější. Ještěrka živorodá je z území také někdy uváděna, není my však znám žádný spolehlivě doložený údaj. Většina údajů zřejmě vychází z mého sledování jedince, kterého jsem tak předběžně určil v roce 1997. Determinace však nebyla jednoznačná a jedinec není dokladován. Užovka obojková je z území také uváděna, její výskyt se však v roce 2007 nepodařilo potvrdit. D) Ptáci Labuť velká (Cygnus olor) po určitou dobu se na velké tůni vyskytovala rodinka labutí. Zřejmě přešla z vypuštěného rybníka Vajgar. Kachna divoká (Anas platyrhynchos) - v letošním roce byla zaznamenány pouze krátké zastávky několika jedinců. Kolem roku 2000 byl zjištěn i výskyt kachny s mláďaty. Ostříž lesní (Falco subbuteo) dravec často potravně využívající kolonie břehule říční. V roce 2007 byl v červnu sledován lovící jedinec u kolonie břehulí v severní části pískovny. Poštolka obecná (Falco tinnunctulus) v v květnu 2007 byl také pozorován pokus o lov břehulí, nebyl však úspěšný. Koroptev polní (Perdix perdix) v pískovně nebo na jejích okrajích je pravidelně sledován pár koroptví, v pozdějším období pak hejnko. Stejně tomu bylo i letošního roku Břehule říční (Riparia riparia) na přelomu let 2006 a 2007 byly na východním okraji pískovny upraveny dvě kolmé stěny pro hnízdění břehulí. Stěny byly v roce 2007 osídleny a celkem zde v roce 2007 hnízdilo asi 50-80 párů břehulí Bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) pták vázaný na otevřené plochy s mozaikou různě vysokých porostů, včetně vyšší bylin, často ruderálního charakteru. Hlasový projev v hnízdní době byl zaznamenán z okraje ochranného pásma. Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) zpěv zaznamenán z rákosiny na břehu velké tůně v jižní části pískovny.

E) Savci Vydra říční (Lutra lutra) jediný zvláště chráněný druh savce, jehož pobytové známky (trus se zbytky ryb) byl zjištěn v pískovně. Myšice lesní (Apodemus flavicollis) bezhlavý kadaver tohoto hlodavce byl nalezen 24.4.2007. Rejsek obecný (Sorex araneus) jeden exemplář tohoto našeho nejběžnějšího hmyzožravce byl nalezen v zemní pasti na epigeon. 3. Doporučení Nejvýznamnější skupinou obratlovců jsou obojživelníci. Cílem managementu by mělo být především udržení populace ropuchy krátkonohé. Proto je nutné pravidelné narušování povrchu a optimální je časté vytváření nových tůní, protože tento druh preferuje mělké (často periodické) nádrže s žádným nebo velmi nízkým zastoupením cévnatých rostlin. Je nepravděpodobné, že by se druh mohl udržet na tak malé ploše, jakou toto chráněné území představuje. Je tedy nutno vhodný management provádět i na dalších vhodných lokalitách (registrované VKP Pískovna SÚS a Pískovna za prachárnou, případně další lokality) na jižním okraji J.Hradce, případně k ochraně tohoto druhu využít i krátkodobě vznikající disurbance osídlené tímto druhem v okolí. Ideálním řešením by bylo rozšířit toto chráněné území na plochu cca 10 ha a tam provádět výše uvedený management. Plocha by mohla být využita k různým druhům rekreačních aktivit a například i ke zřízení naučné stezky. Dalším významným druhem vázaným na obdobné lokality je břehule říční. Pro tento druh je nutno, nejlépe každoročně, upravovat vhodné hnízdní stěny. Letošní zkušenosti ukázaly, že dochází k jejich poměrně rychlému sesouvání a proto doporučuji alespoň drobné úpravy hnízdních stěn (odvoz osypů) provádět každoročně. I pro další zvláště chráněné druhy plazů a obojživelníků je vhodný management uplatněný v roce 2006 udržovat přírodní památku bez nárostu vyšších dřevin a provádět co nejčastěji a v různém rozsahu narušení a přesuny písčitých materiálů na dně a svazích pískovny.

4. Fotodokumentace ještěrka obecná 17.4.2007 samice čolka velkého 19.4.2007

skokan ostronosý (Rana arvalis) 15.3.2007 a jeho snůšky 24.3.2007

skokan zelený (Rana esculenta kl.) 7.9.2007 trus vydry říční (Lutra lutra)