Ročník V. 2015. Díl I.

Ročník V. 2015 Díl I.

Filmová výprava k filmu Kletba bratří GRIMŮ, v kooprodukci USA, ČR a VB. Zhotoveno v dílně firmy MonStranNaZ NA PŘEDNÍ STRANĚ: Pohár zhotovený firmou MonStranZ pro výbavu filmu TŘI MUŠKETÝŘI. Film v kooprodukci Špaň., USA, Panama, VB.

Regionální odborný časopis Libereckého kraje pro zlatníky a příbuzná řemesla. Liberec, Jablonec n/n, Železný Brod, Turnov Obsah: str. Ing. Jiří Kutil: Platinoidy 4 M.F.: Felix Kunc, zlatnický spisovatel 12 Ing. M. Frydrych: Sv. Jan Evangelista a sv. Eligius 19 jako symbol šperkařství Ing. M. Frydrych: MonStranZ, aneb stříbrníci ještě žijí 24 Průmyslový design 28 Postřehy z výstavy HODINY A KLENOTY 29 Recenze knihy: Drahé kameny 38 Poděkování předplatitelům časopisu 38 ŠPERKAŘ vydává Atelier PEGA Turnov redakce RNDr. I. Turnovec, DRAHOKAM Turnov, Ing. M. Frydrych s kolektivem, Atelier PEGA Turnov, PhDr. M. Cogan MČR, Turnov, schváleno MK ČR 20569 ročenka 2015 díl I. 3

PLATINOIDY Ing. Jiří Kutil Platinoidy je souhrnný název drahých kovů, jejímž reprezentantem je platina. Mají podobné fyzikální i chemické vlastnosti. Je to odolnost proti kyselinám, oxidaci, mají chemickou stálost. S porovnáním se zlatem, jehož hustota je 19,3 g /cm 3 jsou platinové kovy rozděleny na: Lehké platinové kovy: Název hustota bod tání ruthenium 12, 41g / cm 3 2 500 C rhodium 12, 41g / cm 3 1 996 C palladium 12, 023g / cm 3 1 554 C Těžké platinové kovy: osmium 20,00g / cm 3 3 045 C iridium 22,56g / cm 3 2 450 C platina 21,45g / cm 3 1 772 C LEHKÉ PLATINOVÉ KOVY RUTHENIUM Ruthenium bylo objeveno v roce 1844 v sibiřské platinové rudě ruským anorganickým chemikem, farmakologem a biologem Karlem Karlovičem Klausem, členem Ruské akademie věd (od r. 1861). Je znám též pod svým německým jménem Karl Ernst (byl údajně německého původu). Karl Klaus se narodil do rodiny malíře. Malý Karl ve čtyřech letech přišel o otce a v šesti o matku. Protože nevystudoval žádné gymnázium, neměl žádnou šanci úspěšně složit zkoušku lékárníka na Petrohradské chirurgické akademii, ale přesto to dokázal. Později vzpomínal: Byl jsem nejmladším zkoušejícím lékárníkem v Rusku. Ještě mně nebylo ani dvacet jedna let. V roce 1821 se Klaus oženil s Ernestinou Bateovou, se kterou se znal již od dětství a přestěhoval se s ní do Kazaně. V Kazani se jim narodily tři dcery. Klausovi bylo třicet dva let a doma mu rostly tři děti, když se rozhodl studovat na Dněrpské (dnes Tartulské ) univerzitě. Aby uživil rodinu přijal místo 4

laboranta v Dněrpě. Narodilo se mu další dítě syn. V roce 1835 Klaus univerzitu dostudoval a v dalších dvou letech úspěšně obhájil disertační práci na magistra filozofie. Opětovně se vrátil do Kazaně, kde se stal v roce 1839 profesorem na katedře chemie, na tamní univerzitě. Zde také v roce 1840 zahájil výzkum platinových kovů. Určil složení platinových rud, našel způsob převedení platinových kovů do sloučenin. Našel nové způsoby rozlišení platinových kovů a získal je v čistém stavu. Určil mnohé jejich chemické vlastnosti. V roce 1884 K. K. Klaus objevil ve zbytcích uralské platinové rudy z odpadu Petrohradské rafinerie nový prvek, který nazval RUTHENIUM. Klaus dokázal izolovat ruthenium jako čistý prvek, zjistil jeho vlastnosti a určil atomovou hmotnost. Poukázal na shodu mezi triádami platinových kovů ruthenium rhodium palladium a osmium iridium platina, které plně odpovídalo periodickému zákonu D. I. Mendělejeva. O svém objevu později Klaus napsal Mnoho času jsem se trápil nad oním předmětem, ale nakonec jsem objevil lehký způsob získávání nového prvku v čistém stavu. Tento nový prvek, který byl pojmenován jako RU- THENIUM na počest naší vlasti Ruska, patří k bohatství našeho zvídavého světa Mimochodem. Klaus za svůj objev nového prvku dostal Děmidovskou cenu ve výši pěti tisíc rublů. V té době to bylo hodně peněz. Prémii se však Klausovi podařilo utratit na rodinné oslavě - svatbě své nejstarší dcery. V roce 1852 se stal profesorem farmacie na Dněrpské univerzitě. K. K. Klaus byl známý též jako botanik. V roce 1827 zkoumal floru od Uralu až po řeku Volhu. VLASTNOSTI RUTHENIA Ruthenium je ušlechtilý, poměrně tvrdý, i když křehký kov. Elektricky i tepelně středně dobře vodivý. V přírodě doprovází platinové kovy. Hlavní naleziště jsou v Rusku na Urale a v Americe. Chemicky je značně odolné a do roztoku se nejlépe převádí po oxidačním alkalickém tavení s hydroxidem a peroxidem sodným. VYUŽITÍ Menší množství ruthenia bývá někdy legováno do slitin s platinou 5

a palladiem pro zvýšení jejich tvrdosti a mechanické odolnosti. Přídavek malého množství ruthenia do titanových slitin zvyšuje podstatným způsobem jejich odolnost proti korozi. Slitina platiny s přídavkem ruthenia je používána pro výrobu luxusních náramkových hodinek s maximální odolností vůdčí mechanickému nebo chemickému poškození. Katalizátory na bázi ruthenia jsou úspěšné při odstraňování sulfonů z ropy a ropných produktů. V poslední době jsou farmaceutickým průmyslem intenzivně zkoumány komplexní sloučeniny ruthenia, které se mohou stát základem velmi účinných cytostatik, zabraňujících bujení rakoviny. RHODIUM Rhodium je drahý kov stříbřitě bílé barvy. Chemicky je mimořádně stálé s poměrně vysokým bodem tání. Hlavní uplatnění nalézá ve slitině s platinou při výrobě termočlánků a chemicky i tepelně odolných součástí výrobních zařízení. Prvek je to poměrně vzácný. Jeho celosvětová produkce činí pouze několik tun. Rhodium je mimořádně chemicky odolné a rozpouští se pouze v koncentrované kyselině chlorovodíkové za přítomnosti chloritanu sodného. Rhodium objevil v roce 1803 anglický chemik Hyde Wollaston rok po té co objevil palladium. Název mu dal podle růžové barvy (řecky růže = rhodon ) rhodiových sloučenin. Jedná se o ušlechtilý, odolný, poměrně tvrdý kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. V přírodě se nachází zejména ryzí a vždy společně s jinými drahými kovy. Největší světová naleziště jsou platinové doly v Jihoafrické republice a na Urale. V Jižní Americe se vyskytuje rhodium společně se zlatonosnými rudami a v Kanadě se nachází jako příměs niklových rud. VYUŽITÍ Díky své mimořádné chemické odolnosti se slitiny s palladiem a iridiem používají jako materiál na výrobu chemického nádobí pro rozklady vzorků tavenin nebo spalováním za vysokých teplot a při pěstování monokrystalů. Ve sklářském průmyslu slouží jeho slitiny s platinou pro výrobu zařízení na tažení optických vláken. 6

V chemickém průmyslu je rhodium součástí některých speciálních katalyzátorů v organické syntéze. Ve směsi s platinou a palladiem je součástí značné části světové produkce auto katalyzátorů, které slouží k odstranění nežádoucích látek z výfukových plynů. Značně velkých objemů dosahuje výroba termočlánků pro vysoké teploty na bázi slitin rhodia s platinou. V omezené míře se rhodium používá k výrobě šperků a k pokovování méně ušlechtilých kovů. V současné době se často galvanicky pokrývají rhodiem stříbrné šperky, které jsou tak chráněny před korosivním černáním a zvyšuje jejich lesk. PALLADIUM Palladium je drahý kov šedivě bílé barvy. Ve skupině drahých kovů se vyznačuje největší reaktivitou (pomáhá při chemických pochodech). Nalézá uplatnění pří výrobě průmyslových katalyzátorů a jako součást pro dentální a šperkařské využití. Zajímavá je i jeho schopnost pohlcovat vodík. Jeho roční celosvětová produkce se pohybuje do 90 tun. Objev palladia je spojen s osobností Wiliama Hydem Wollastona (1766 1828 ). Narodil se 6. srpna 1766 na východě Derehamu v Norfolku ve Velké Britanii. V Cambridge získal doktorát za lékařství v roce 1793. Během mnoha let, co provozoval lékařství, se zabýval též chemií, fyzikou, krystalografií a metalurgií. Těmto vědám se zcela věnoval od roku 1800. Na počátku roku vyvinul fyzikálně chemickou metodu na zpracování rudy platiny, která z něho udělala bohatého člověka a přivedla jej k izolaci palladia ( 1803 ) a rhodia. William Wollastone též vymyslel různé optické přístroje pro měření úhlů krystalových mřížek, indexu lomu průhledných pevných látek. Prováděl přesná mikroskopická pozorování. V posledních letech života uskutečnil elektrické experimenty, které vydláždili cestu ke konstrukci elektromotoru. Wollastonův význam na poli astronomie spočívá v jeho pozorování tmavých čar ve slunečním spektru. Všiml si jich během realizace experimentu na určování indexu lomu různých substancí. Protože nepřikládal tomuto jevu velký význam, umožnil tím Josephu von Fraunhoferovi čáry znovuobjevit a studovat je o patnáct let později. 7

VLASTNOSTI A VÝSKYT PALLADIA Jak již bylo výše uvedeno, paladium izoloval v roce 1803 anglický chemik Hyde Williams Wolllaston. V roce 1804 jej pojmenoval podle planetky Pallas ( = ochránce ) objevené v roce 1802. Je to ušlechtilý, odolný kujný a tažný kov, elektricky a tepelně středně dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje vždy ve směsi s jinými drahými kovy. Suverénně největším dodavatelem palladia je Rusko, které těží na Sibiři více než polovinu světové produkce. V malém množství bývá součástí sulfidických rud mědi a niklu (např. chalkozín, chalkopyrit) a při jejich metalurgickém zpracování je také pochopitelně získáváno. Několik ložisek tohoto typu je vytěžováno v Kanadě. Snadno se rozpouští v lučavce královské, koncentrované kyselině dusičné. Zajímavá je schopnost palladia pohlcovat značné objemy plynného vodíku. Palladium vykazuje také dobré katalytické vlastnosti a to jak ve sloučeninách tak i v ryzím stavu. VYUŽITÍ Zásadního využití doznává palladium v chemickém průmyslu, kde je v nejrůznějších podobách používán jako velmi účinný katalyzátor. V řadě organických syntéz. Nejčastěji se při tom uplatňuje při hydrogenacích organických sloučenin, kdy je do molekul zaváděn vodík. Společně s platinou se využívá v auto katalyzátorech, které slouží k likvidaci nežádoucích látek (nespálené uhlovodíky a oxid uhelnatý) z výfukových plynů. V omezené míře se palladium používá pro výrobu šperků a také jako slitina se zlatem bílé zlato, kde slouží jako náhrada levnějšího, avšak potencionálně toxického niklu. Poměrně rozšířené jsou i dentální slitiny na bázi palladia a stříbra, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata. Těžké platinové kovy: OSMIUM Osmium je velmi těžký kov modrošedé barvy. Celosvětová produkce je značně nízká. Objevitelem osmia a iridia byl angličan Smitson Tennant. Narodil se v roce 1761. Když mu bylo devět let Smitson osiřel. Měl pouze chatrné základní vzdělání. Zajímal se však o chemii. Později ji studoval 8

v Edinbutgu a na Christově univerzite v Cambridge. Byl velice nesystematický. Cestoval po Evropě, kde se seznamoval s významnými chemiky své doby. V roce 1796 našel způsob jak dokázat, že diamanty jsou složené z čistého uhlíku. Jako asistent u něj pracoval jednu dobu i W. Wollaston. V roce 1803 z nerozpustných zbytků vzniklých rozpuštěním surové platiny v lučavce královské získal Tennant novou látku. Po dalších pokusech došel k názoru, že se jedná o dva nové kovy, které mohou být odděleny v kyselině a louhu. Jeden z prvků pojmenoval IRIDIUM a druhý OSMIUM. V roce 1815 byl zvolen profesorem chemie v Cambridge. V roce 1815 v Boloni v Itálii spadl se svým koněm z mostu do příkopu a zabil se. Bylo mu padesát čtyři let. VLASTNOSTI A VÝSKYT Osmium bylo objeveno roku 1804. Je to ušlechtilý tvrdý a křehký kov. Elektricky i tepelně je středně dobře vodivý. Společně s iridiem je prvek s největší známou hustotou. V přírodě doprovází i ostatní platinové kovy. Hlavní naleziště jsou na Urale a v Americe. Chemicky je osmium značně odolné a nejsnáze jej lze převést do roztoku po oxidačním alkalickém tavení s hydroxidem a peroxidem sodným. Zajímavá je také možnost oddělení osmia od ostatních platinových kovů destilací těkavého oxidu osmičelého ze silně kyselých roztoků. Tato sloučenina je značně jedovatá a velmi nepříjemně zapáchá, což dalo osmiu i jeho jméno (řecky osme = zápach). Osmium bývá někdy označováno jako nejtěžší prvek ( těsně před iridiem ), ovšem podle přesnějších teoretických výpočtů by dokonale čisté osmium mělo dosahovat hustoty 22 610kg/ m3, zatím co iridium 22 650 kg/ m 3. Takže, mezi těmito prvky o této otázce nelze spolehlivě rozhodnout. VYUŽITÍ Vzhledem ke svým mechanickým vlastnostem nemá ryzí kovové osmium praktické využití. Používá se pouze ve slitinách s ostatními platinovými kovy např. na výrobu velmi odolných hrotů plnících per nebo pro některé chirurgické implantáty. V chemickém průmyslu jsou při organické syntéze poměrně řídce užívány katalyzátory na bázi osmia, obvykle i s dalšími platinovými kovy. 9

IRIDIUM Iridium je velmi těžký kov šedivé barvy. Jeho roční celosvětová produkce činí pouze několik málo tun. Bylo objeveno v roce 1804. Je to ušlechtilý, poměrně tvrdý kov, elektricky a tepelně, středně dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje jako ryzí kov, převážně v okolí míst dopadu meteoritů vždy společně s jinými drahými kovy. Dále je spolu s dalšími platinovými kovy obsažen v ultrabazických masivech a díky chemické stálosti se koncentruje v náplavech. Hlavní naleziště jsou Sibiř a Jižní Afrika. Jméno dostalo podle duhového odrazu povrchu svých sloučenin (latinsky duha = iris). Chemicky je mimořádně odolné a lze jej rozpustit za vysokého tlaku v koncentrované kyselině chlorovodíkové za přítomnosti chloristanu sodného. VYUŽITÍ Vzhledem ke své mimořádné chemické odolnosti je legováno (= sléváno) do slitin s rhodiem a platinou, které se používají na výrobu odolného chemického nádobí pro rozklady vzorků tavením nebo spalováním za vysokých teplot. Ve sklářském průmyslu slouží tyto slitiny jako materiál do speciálních pecí na tažení optických vláken. Spíše jako zajímavost může sloužit fakt, že první mezinárodní etalony délkové míry 1 m a hmotnosti 1 kg byly vyrobeny ze slitiny platiny s iridiem. V automobilovém průmyslu se z iridia vyrábějí elektrody zapalovacích svíček s mimořádnou životností ( Někteří výrobci deklarují použitelnost pro ni minimálně 100 000 mil ), nebo pro činnost součástí v extrémních podmínkách, např. pro motory závodních automobilů. PLATINA Platina je těžký, chemicky mimořádně odolný drahý kov stříbřitě bílé barvy. Roční produkce platiny činí 90 tun. Stejně jako palladium má zajímavou schopnost pohlcovat vodík. Jako rok objevení platiny pro Evropu je obvykle označován letopočet 1735. Je to ušlechtilý, odolný a kujný kov, elektricky a tepelně středně dobře vodivý. Platina se v přírodě vyskytuje prakticky ve formě ryzího kovu, i když jsou téměř vždy v menší míře přítomny i další platinové kovy, jako rhodium, palladium nebo iridium. Zastoupení platiny v zemské kůře je velmi malé. 10

Nejbohatší světová naleziště jsou v Jižní Africe kde je v některých hlubinných dolech se těží až v čtyřkilometrové hloubce. Existují zde však i naleziště kde se hornina s jemně rozptýlenými částečkami kovu těží povrchově. Dalšími lokalitami výskytem platiny je Sibiř a Ural, kde se nachází platina ve formě nuggetů o váze i několika desítek gramů. Dalších několik nalezišť se nachází v Severní Americe v Kanadě i USA. Rudy ve většině využívaných nalezišť vykazují kovnatost 5 10 g na 1t rudy. Název vznikl jako zdrobnělina španělského slova plata (= stříbro), v překladu asi jako stříbříčko. Snadno se rozpouští v lučavce královské a pomalu i v kyselině chlorovodíkové za přítomnosti vzdušného kyslíku nebo peroxidu vodíku. Společně s osmiem a iridiem patří k prvkům s největší známou hustotou. Zajímavá je schopnost platiny pohlcovat značný objem plynného vodíku. Platina vykazuje také značné katalytické vlastnosti a to jak ve sloučeninách, tak i v kovovém stavu. VYUŽITÍ Vzhledem ke svým mechanickým vlastnostem a chemické odolnosti jsou platina a její slitiny s rhodiem a iridiem používány na výrobu odolného chemického nádobí. V chemickém průmyslu je platina, a především její sloučeniny, využívána jako všestranný katalyzátor a to v řadě organických syntéz. Katalytických vlastností jemně rozptýlené kovové platiny se využívá i v katalyzátorech, které slouží k odstranění nežádoucích látek z výfukových plynů. Ve farmaceutickém průmyslu jsou komplexní sloučeniny cis platiny (Cis platina je chemický preparát chemického vzorce Pt (NH3)2Cl2 a je základem velmi účinných cytostatik, tedy látek potlačujících rakovinné bujení.) Značně velkých objemů dosahuje výroba termočlánků pro přesné měření vysokých teplot na bázi platiny s rhodiem. Hlavní využití těchto termočlánků je ve sklářském a hutnickém průmyslu. V omezené míře se platina používá k výrobě šperků a k pokovování méně ušlechtilých kovů. Je také součástí některých dentálních slitin především ve spojení s moderními keramickými materiály. 11

FELIX KUNC, zlatnický spisovatel Ing. Miloslav Frydrych O Felixu Kuncovi jako zlatníku působícího v Plzni není moc známo. Vydal však v roce 1942 příručku s názvem Praktické rady a pokyny pro zlatníky a hodináře. Na úvod své knížky píše: Pomůcku tuto jsem sestavil na přání našeho společenstva, aby byli při ruce různé výpočty, kterých je třeba při rychlém jednání se zákazníky a aby bylo možné nahlédnouti do seznamu drahokamů i polodrahokamů, které jsou v našem oboru zasazovány. Mám za povinnost srdečné poděkovat firmě Ed. Weiler ve Pforzeimu a panu prof. Františku Valešovi (vyučoval obor zlatnictví na SUPŠ v Turnově; pozn. red.) v Turnově, že benevolentně svolili, abych použil při výpisu také jejich některých statí, které mi umožnili knížku tuto prakticky doplniti. V Plzni 1942 Felix Kunc Příručka obsahuje několik částí a to: DRAHOKAMY PŘEHLED UMĚLECKÝCH SLOHŮ VÝPOČTY CEN ZLATA PODLE RYZOSTI KOVY ZLATÉ A STŘÍBRNÉ MINCE RŮZNÉ PŘEDPISY ZKOUŠKY ZLATA A ZPŮSOBY ZLACENÍ, STŘÍBŘENÍ A POMOSAZOVÁNÍ Příručka nebyla od doby svého vydání již dále upravována a ani inovována. Délka sedmdesáti dvou let od vydání je již znát jsou v ní anachronizmy, které dnes již nelze použít (ceny jednotlivých ryzostí zlata, složení slitin, galvanotechnika). Aktuální je část drahokamy a jejich vlastnosti. Tato část dobře poslouží opravářům a restaurátorům šperků, pokud znají a dovedou rozlišit pravé kameny od syntetických (syntetické drahokamy laicky rozlišíme pod ultrafialovou lampou, kde září). V roce 1948 bylo publikováno druhé upravené a doplněné vydání. Tabulku přírodních drahokamů a jejich vlastností uvádím přesně tak, jak je sepsána Felixem Kuncem z jeho praktických zkušeností. Rovněž uvádím i obrázky drahokamů z této publikace omluvte proto barevnou reprodukci i názvosloví drahokamů. 12

Název Tvrdost V žáru DIAMANT brilant routa RUBÍN (korund) rubín SAFÍR (korund) safír ceylonský rubín padparača SPINEL (rubín spinel, orient. topas) rubín spinel CITRÍN (druh topasu) citrín safír rubín růžový safír žlutý spinel 10 9 9 8 7 V kyslíkovém plameni se již při 800 0 C spaluje. Dobře chráněn snese značný žár, potřebný ke spájení. Dobře chráněn snese značný žár bez poškození. Již při mírném žáru modrá barva bledne, při velkém žáru šedne a stane se neprůhledným. Chráněný kámen dobře vzdoruje žáru, aniž by změnil barvu neb se jinak poškodil. Větším žárem se odbarvuje a puká V kyselinách a louzích Poznámky V obyčejných kyselinách ve zlatnictví používaných se neporušuje. Také louhy diamant nepoškozují. Kyselina fluorovodíková a horká kyselina sírová rubín poškozují. Zředěné roztoky louhu rubín nepoškozují. Menší kameny dobře chráněné lze bez nebezpečí poškození vystavit žáru. Větší kameny ze šperku před spájením vyjmeme. Velké kameny před spájením vždy vyjmeme. Malý kaz zaviní puknutí kamene. Malé kameny lze vystaviti žáru bez poškození. Podobně jako rubín. Před spájením kámen ze šperku vždy vyjmeme. Před přímým světlem slunečním safír vždy chráníme. Obyčejné kyseliny na spinel nepůsobí. Zahříváním ve dvojsíranu draselnatém se nepoškozuje. Podobně jako spinel. Tytéž vlastnosti jako u záhnědy. Totéž jako u záhnědy. 13

TYGŘÍ OKO kočičí oko RŮŽENÍN Název Tvrdost V žáru sokolí oko 7 Žárem se žlutá barva mění na žlutočervenou. Nepuká, ale je křehčí. V kyselinách a louzích Poznámky Totéž jako u záhnědy. Totéž jako u záhnědy. V žáru ztrácí barvu a puká. Totéž jako u záhnědy. Totéž jako u záhnědy. růženín 7 CHRYZOPRAS chryzopras pravý chryzopras barevný JASPIS (HELIOTROP) 6,5 6 Teplem ztrácí barvu a v žáru puká. Totéž jako u záhnědy. Tytéž vlastnosti jako ametyst. V žáru mění barvu a puká. Totéž jako u záhnědy. Totéž jako u záhnědy. CHALCEDON (achát, karneol, onyx) Žárem částečně mění barvu a popraskávají. Kyselina fluorovodíková a louh draselný tyto kameny porušují. Totéž jako u záhnědy. onyx bílý 6,5 karneol onyx černý 14

MALACHIT malachit Název Tvrdost V žáru 4 V kyselinách a louzích V žáru černá a puká. Kyseliny i louhy malachit porušují. Poznámky Totéž jako u záhnědy. MARKASIT PYRIT 6 V žáru se spaluje. V kyselinách se porušuje. Totéž jako u záhnědy. CHRYSOBERYL (alexandrit) SMARAGD BERYL smaragd cabachon BERYL ŽLUTÝ (orient. topas) 8 beryl zlatý 8,5 7,5 Podobně jako spinel. Podobně jako spinel. Podobně jako spinel. Kazový kámen snadno v ohni puká! Jinak se nemění. V žáru mění barvu do modrozelena. V obyčejných kyselinách se neporušuje. Kyselina fluorovodíková smaragd leptá. Šperky se smaragdy nelze spájeti tvrdou pájkou. Smaragd je velmi křehký a při vyjímání ze šperku se snadno poškodí. Podobně jako smaragd. Podobně jako smaragd. AQUAMARIN akvamarín TOPAS též CITRÍN citrín akvamarín světlý topas akvamarín zelenavý topas madeira 7,5 7 Dobře chráněn snáší značný žár bez poškození. Některé druhy zahříváním ztrácejí barvu. Brazilský topas mírným zahříváním mění žlutou barvu v růžovou. Podobně jako smaragd. Malé kameny lze vystaviti žáru bez nebezpečí poškození. V kyselinách se neporušuje. Zředěné roztoky louhové na topas nepůsobí. Topas je dokonale štípatelný, proto se doporučuje velká opatrnost při zasazování i vyjímání. Topas nutno chrániti před sluncem. 15

OPÁL opál slovenský TYRKYS tyrkys Název Tvrdost V žáru opál opál ohnivý tyrkys matrix 5,5 6,5 6 Již v mírném žáru puká. Náhlou změnou teploty vznikají trhlinky. Při zasazování a úpravě vyžaduje opál velkou opatrnost. V žáru se úplně porušuje, ztrácí lesk, barvu a posléze se rozpadá v prach. V kyselinách a louzích V obyčejných kyselinách se neporušuje, ale kyselina fluorovodíková opál leptá. Také v louhu draselném se porušuje. Většina druhů tyrkysů se v kyselinách rozleptává. V louhu, sirkových játrech a čpavku ztrácí lesk. tyrkys perský OLIVÍN (chrysolit, peridot) peridot olivín chrysolit 7 V žáru puká a zakaluje se. V kyselině solné i sírové se porušuje. AMAZONIT amazonit 6 V žáru se snadno porušuje, hnědne a puká. V kyselinách se leptá a ztrácí lesk. Poznámky Některé opály již normálním teplem ztrácejí barevné efekty, což lze někdy čistým olejem opraviti. Nejstálejší opály jsou slovenské. Tyrkys je velmi choulostivý, na slunci snadno vybledne. Stále nošený šperk s tyrkysy ztrácí barvu i lesk, tyrkysy zmastní a zezelenají. Olivín je velmi měkký a neopatrným zacházením se snadno poškodí. Snadno se štípe! 16

MĚSÍČEK ADULAR měsíček adular Název Tvrdost V žáru 6 V kyselinách a louzích Poznámky V ohni se snadno porušuje. V kyselinách se leptá. Měsíček je křehký. LASPIS LAZULI laspis lazuli 5,5 Silným zahřátím ztrácí barvu a přepálený je křehký. V kyselinách a louzích ztrácejí měkké druhy lesk. Při zasazování i vyjímání ze šperku se dosti snadno poškodí. ZÁHNĚDA TOPAS záhněda 7 Mírným zahříváním mění se hnědá barva ve žlutou. Větším žárem se odbarví a popraská. Kyselina fluorovodíková záhnědu i jiné druhy křemene zcela porušují. Obyčejné kyseliny i zředěné louhy na křemen nepůsobí. Při opravě šperku spájením musí se záhněda vždy vyjmouti. AMETYST ametydt bahia 7 Při stoupající teplotě mění se fialová barva ve žlutou až hnědou. Jné druhy větším žárem se odbarvují a pukají. Tytéž vlastnosti jako u záhnědy. Tytéž vlastnosti jako u záhnědy. Na slunci ametyst snadno vybledne. 17

Název V žáru V kyselinách a louzích Poznámky DOUBLETY V žáru se rozlepují a popraskávají. Kyseliny a louhy působí na doublety jen potud, pokud působí na hmotu, ze které jsou složeny. Doublety před opravou ze šperku vyjmeme. SKLENĚNÉ IMITACE Sklo se v žáru taví, barva se zakaluje a u většiny zčerná. Kyselina fluorovodíková i konc. kyselina solná a sírová sklo porušují. Louh sodný i draselný sklo porušují. Jako u doublety. JANTAR Větším teplem se taví a spaluje. Kyseliny i louhy jantar porušují. Jantar vlivem vzduchu zvětrává, mění barvu a vznikají trhlinky. PERLY PRAVÉ I FALEŠNÉ Již mírným žárem se zcela porušují. Kyseliny i louhy i v zředěném stavu perly rozpouštějí. Perly vyžadují při úpravě pro šperk velké opatrnosti. Při nešetrném nošení ztrácejí lesk. KORÁLE Neopatrným zahřátím červená barva zbělá, i pukají. Kyseliny i louhy korále porušují. Totéž jako perly. SYNTETICKÉ DRAHO- KAMY Syntetický korund, rubín, safír a pod. lze vystaviti žáru. Syntetické spinely, akvamarin a pod. jsou choulostivější. V obyčejných kyselinách a louzích se neporušují. Kyselina fluorovodíková synt. kameny leptá. Šperky se synt. kameny můžeme spájeti i tvrdou pájkou. Výjimkou je syntetický alexandrit, který změnou teploty puká. 18

Novou, právě vydanou knížkou o této problematice, je publikace Radka a Ireny Hanusové DRAHÉ KAMENY Z POHLEDU RESTAURÁTORA A KLE- NOTNÍKA. V této knížce je také v jednotlivých kapitolách pojednáno o: Čištění drahých kamenů ve špercích Dublety a triplety Péče o organolity (materiály živočišného a rostlinného původu) Čištění kamenů a ušlechtilých kovů. Hlavně však je zde rozšířený přehled o vlastnostech drahokamů při opravách a restaurování šperků. Součástí přehledu vlastností drahokamů jsou i jejich kvalitní obrázkové reprodukce. Tuto útlou knížku (68 stran.) doporučuji zlatníkům, kteří pracují jako restaurátoři, nebo opraváři šperků. Sv. Jan Evangelista a Sv. Eligius, jako symbol šperkařství Ing. Miloslav Frydrych SV. ELIGIUS, vlastním jménem Eloi, se narodil ve vlivné galské rodině v Chaplelatu v dnešní Francii. Datum jeho narození však není známé. Když dospěl, vyučil se zlatníkem v Limoges. Odešel do Neustrie, kde pracoval u královského pokladníka Babona. Babon rozpoznal jeho talent a doporučil jej franckému králi Chlotarovi II. ke zhotovení trůnu. Svojí poctivostí z dodaného zlata zhotovil dva trůny dojal krále, který jmenoval Eloa správcem mincovny v Marseile. Na mincích z té doby jsou jeho značky ELI- GI. Pro jeho dobré vlastnosti jej královský nástupce Dagobert I. jmenoval ministrem financí. Eloi rovněž působil i jako kněz a diplomat. Asi v té době vzniklo jeho polatinštěné jméno Eligius. Získal si velký respekt a uznání sjednáním míru s bretaňským knížetem Judicaelem v r. 637. Záslužná byla i jeho kanovnická činnost založil několik klášterů. Byl znám i svým dobrým srdcem. Získával almužny pro chudé a vykupoval Sasy z otroctví. Po smrti Dagoberta I. v roce 642 byl zvolen biskupem v Noyonu a Tournal. Jeho misijní činnost vedla ke katolizaci Flander. 1. prosince 660 zemřel a byl pohřben v klášterním kostele benediktů v Nyonu. Po své smrti 19

a kanonizaci se stal populárním světcem a patronem zlatníků, stříbrníků, podkovářů, kovářů, ale také jako léčitel koní v celé západní Evropě. V roce 1066 byly jeho ostatky vyzdviženy z hrobu a přeneseny na oltář katedrály. Byly uloženy ve zlaté tumbě na oltáři katedrály v Nyonu. Za francouzské revoluce v roce 1793 se staly terčem revolucionářů. Zlatá tumba v Nyonu a všechny klenoty, kromě kalicha byly zničeny. Do Čech přivezl část relikvie sv. Eligia zelenou tkaninu z biskupské mitry jako dar francouzského krále, císař Karel IV. V roce 1378 daroval tuto relikvii cechu zlatníků Malého města Pražského, kteří si pro ni zhotovili relikviář v podobě křišťálové mitry se zlatou montáží. Zlatníci si v Platnéřské ulici, pro tuto relikvii, postavili gotickou kapli sv. Eligia. Tato kaple byla v roce 1594 postoupena jezuitům před výstavbou Klementina. Stala se součástí chrámu nejsvětějšího Salvátora, jako jedna ze čtyř kaplí. Relikvie, mitra sv. Eligia, cechovní poklad a kalich sv. Eligia jsou od roku 1876 uloženy ve sbírce Národního muzea v Praze. Sv. Eligius se stal patronem zlatníků, klenotníků, stříbrníků, sběratelů mincí, podkovářů a kovářů. Je patronem oborů kovozpracujících, tedy i potažmo rytců, kovorytců, pasířů, litců kovů a galvanizérů. Ba i sedláci při nemoci koní se dožadují pomoci u sv. Eligia. Z jeho zlatnických prací se zachovalo velice málo. Je to kříž francouzských králů s kamejí a zdobený přihrádkovým smaltem. V roce 1793 za francouzské revoluce byl rozlámán a zůstal jenom fragment. Zachovala se loďka na kadidlo z avanturinu ve zlaté montáži. Jak již bylo uvedeno hlavní stavební památka v Čechách je kaple sv Eligia v Klementinu. Kaple byla upravena na čítárnu starých tisků a z jedné části je hudební síň, kde se konají koncerty vážné hudby, Na Starém městě Pražském, na Perštýně, je kostel sv. Martina ve zdi nazvaný tak proto, že byl součástí hradeb města ve středověku. Byl uchráněn před husitskými bouřemi, protože to byl první kostel, kde se přijímalo pod obojím způsobem. Na severní straně je situovaná kaple sv. Eligia pod Holcovou oratoří (oratoř je krytý výklenek nebo pavlač uvnitř kostela pro vznešené nebo významné hosty při bohoslužbách) Zvláštností této kaple je trámový strop. Dnes tento evangelický kostel slouží jako hudební síň vážné hudby. 20

Kostel sv. Martina ve zdi Na Starém městě Pražském, na Perštýně, je kostel sv. Martina ve zdi nazvaný tak proto, že byl součástí hradeb města ve středověku. Byl uchráněn před husitskými bouřemi, protože to byl první kostel, kde se přijímalo pod obojím způsobem. Na severní straně je situovaná kaple sv. Eligia pod Holcovou oratoří (oratoř je krytý výklenek nebo pavlač uvnitř kostela pro vznešené nebo významné hosty při bohoslužbách) Zvláštností této kaple je trámový strop. Dnes tento evangelický kostel slouží jako hudební síň vážné hudby. Na Moravě v Kyjově se zachovala kaple sv. Rocha, která byla postavena jako poděkování, že tento světec město ochránil před morovou ranou, Kapli zdobí sochy sv. Eligia, sv. Josefa, sv. Floriana a archanděla Gabriela. Morový sloup v Kroměříži na náměstí zdobí sousoší. U paty sloupu je sv. Eligius zpodobený s biskupskou tiárou. S biskupskou holí v jedné a s biblí, kterou drží v druhé ruce. 21

Jen jedna jediná socha sv. Eligia stojí v Česku. Je to socha v Nevelkově. Stojí před kostelem sv. Havla. Jako atribut má na hlavě tiáru, v ruce biskupskou Detail morového sloupu v Kroměříži se sochou sv. Eligia hůl a v druhé ruce bibli, na které stojí mešní kalich. Pochází z roku 1780, kdy ji dala postavit Anna Pachtová, roz. Esterhazyová. Socha je vytesaná z červeného pískovce, který v průběhu času silně zvětral. Socha měla být odstraněna. Zásluhou tamějšího děkana p. Pěšiny a pražských zlatníků, kteří se na obnovu sochy složili, byla socha restaurována v roce 1936. Kostel byl za války vyklizen a je otázkou, zda socha je na svém místě. SV. JAN EVANGELISTA. Sv. Jan Evangelista je patronem brusičů drahokamů, syntetických drahokamů, šperkových Rytina sochy sv. Eligia v Nevelkově u Prahy 22

kamenů a skelné kompozice. Ručního i strojního broušení a celkově patron řemesel zpracovávajících kameny jako takové. Sv. Jan Evangelista je biblickou postavou. Podle ústního podání byl rybářem na Genezaretském jezeře. Nejprve byl učedníkem Jana Křtitele. Později se stal jedním z dvanácti učedníků Ježiše Krista. Byl v jeho blízkosti od začátku až do jeho mučednického konce. Proto v evangeliu, které sepsal o hodně později, než ostatní evangelisté, sv. Matouš, Marek a Lukáš, podrobně popisuje některé události z Ježišova života. Kvalitou svého evangelia je jako orel, který se vznesl k výšinám. Tak je hodnocen, a proto také je jedením z jeho atributů orel. Po Kristově mučednické smrti odešel do Efezu kolem roku 69. V roce 95 byl zatčen císařem Domiciánem pronásledovatelem křesťanů. Sv. Jan byl uvězněn, mučen a musel vypít otrávené víno, které požehnal a jed mu neublížil zázrak a další atribut světce pohár s hadem. Domicián poručil jej vhodit do kotle s vařícím olejem, který však sv. Janovi neublížil a z horké lázně vyšel posílen. Tohoto zázraku se císař Domicián zalekl, sv. Jana propustil a vykázal jej do vyhnanství na ostrov Pathmos. Jan na ostrově Pathmos dostal zjevení božského Jeruzaléma, které popsal v traktátu Zjevení Janovo: Základy hradeb Jeruzaléma božího jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chryzolit, osmý beryl, devátý topaz, desátý chryzopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. A dvanáct bran z dvanácti perel, každá z jedné perly. A náměstí je z ryzího zlata, jako z průzračného kamene. Tímto citátem se stal patronem brusičů drahokamů, neboť vyjmenoval drahokamy v té době známé. Dalším atributem tohoto světce je otevřená kniha evangelium. Sv. Jan Evangelista je patronem poměrně málo známým. Je patronem spisovatelů, knihařů a brusičů drahokamů. Kostel zasvěcený sv. Janovi Evangelistovi, ani jeho socha či sousoší nejsou známy. Jeho obraz a praporec s jeho podobou jsou v turnovském Muzeu Českého ráje. Turnovský, mnoho početný cech brusičů drahokamů si v minulosti svátek sv. Jana Evangelisty, který je 27. prosince, ctil a oslavoval. Svatí sv. Eligius a sv. Jan Evangelista, jsou symbolem šperkařů 23

a šperkařství. Nechť nám i nadále zachovávají svoji přízeň. Pomůžeme-li si sami, pomohou nám i naši svatí. MonStranZ aneb stříbrníci ještě žíjí Ing. Miloslav Frydrych. Stříbrnictví, řemeslo zhotovující užitkové a galanterní předměty má stejně dlouhou a slavnou tradici jako zlatnictví a pasířství. V minulosti se zhotovovalo stolní nářadí, t j. mísy, talíře, džbánky, cukřenky, nádobky na sůl i příbory ze stříbra. Předměty byly často tepané, cizelované a smaltované. Byly ozdobou císařského a královského stolu a v pozdější době reprezentovali i bohatství měšťanů a majetných lidí. Třicátá léta minulého století zaznamenala novou oblibu stříbrnictví. Vyráběly se stříbrné i zlaté hodinkové pouzdra, tabatěrky, špičky na kouření cigaret a doutníků, pro ženy pak pudřenky, flakonky na voňavky, rtěnky. Nelze zapomenout ani na příbory a příbory na dorty a zmrzlinu. Nástup funkcionalismu koncem třicátých let, začal postupně vytlačovat toto přepychové zboří. Keramické nádobí a stolní náčiní zhotovované z nerez oceli, začalo postupně vytlačovat stříbro. Ručně tepané nádoby se začala lisovat za pomocí raznic, které s nerez ocelí zlevnili výrobu a umožnili sériovou výrobu. Podnik SANDRIK se stal monopolním výrobcem příborů z nerez oceli a výrobu talířů a ostatního stolního náčiní převzali porcelánky. Stříbrnícké řemeslo začalo být vytlačováno levnou a masovou výrobou. Stříbrné předměty se vyráběly jen sporadicky. Trh oživila jen tzv. 24

postříbřená dutina jejíž výrobu převzal v roce 1953 PMP (Podnik miestneho priemyslu) Zlatokov na Slovensku. Šlo o z mosazi lisované a montované pohárky na likéry a podobné drobné předměty, silně galvanicky stříbřené. Stříbrnické řemeslo začalo brát za své. Zájem o něj jako o učební obor přestal být zájem. Stříbrnictví, vedle zlatnictví a dalších šperkařských řemesel se vyučovalo pouze na SUPŠ V TURNOVĚ. Poslední významnou stříbrnickou a zlatnickou prací na této škole byla kopie Svatováclavské koruny, určená pro Světovou výstavu v Montrealu. Po odchodu Karla Zouplny, profesora vyučující obor stříbrnictví, bylo vyučování stříbrnictví v roce 1970 zrušeno. Po roce 1990 byla snaha tradici stříbrnictví zachovat, a proto profesor Jiří Chval, spolu se zlatníky Miroslavem Prášilem a absolventem SUPŠ Milanem Zděnkem založili stříbrnickou podílnickou firmu s.r.o. MonStranZ, která měla za cíl zhotovování a opravy devocionálních předmětů a další práce spojené s oborem stříbrnictví. Zajímavý je také název firmy, který má ve svém názvu zakódované materiály ve firmě zpracovávané: Mosaz, Stříbro a Zlato. Tento název rovněž revokuje významný církevní předmět Monstranci, mezinárodně Monstranz. Jednatel firmy p. Milan Zděnek s Pohárem mistrů fotbalové Synot ligy 25

Kolekce výrobků firmy MonStranZ Po úmrtí profesora Jiřího Chvala se společnost prakticky rozpadla. Jediný který se nevzdal, byl Milan Zděnek, který absolvoval restaurátorské zkoušky a do oboru zasvětil členy své rodiny. Takto inovovaná firma MonStranZ s.r.o. prokázala svoji životnost a ve své stříbrnické a restaurátorské činnosti pokračuje dál. Ve své dvaceti pětileté činnosti zhotovila již řadu významných restaurátorských prací, jako jsou mešní poháry, kopie a opravy starých astronomických a vědeckých přístrojů, opravy muzeálií a kopie muzejních předmětů pro film. Jednou z významných prací je návrh a zhotovení stříbrných modelů korunek pro kulturní památku Palladium země české. Tato památka je natolik významná, že je nutné se seznámit i s její historií. Podle legendy kněžna Ludmila dostala od sv. Metoděje při křtu jako dar kovový pektorál s vyobrazením panny Marie s Ježiškem v náručí. Tento pektorál byl ulit z Korintské mědi. Při dobytí Korintu Římany bylo bohaté město vypáleno. Podle popisu Pilnia, římského historika: Z hořícího Korintu teklo roztavené zlato, stříbro a další kovy do moře. Pak bylo z něj vybíráno a nad zlato si jej vážili. Podle legendy si pektorál kněžna Ludmila odnesla na svůj hrad Tetín. Po její mučednické smrti byla uškrcena šlojířem 16. 9. 912., zdědil pektorál její vnuk sv. Václav, kterého vychovala v Mariánské úctě. Sv. Václav 26

nosil pektorál na své hrudi. Měl jej také při válečném tažení do Kouřimi proti zličskému knížeti Radslavovi. Tomu Sv. Václav, aby předešel válečnému krveprolití navrhl, aby se místo bitvy setkali mezi sebou. Zličský vévoda Radslav spatřivše zářící kříž na Václavově helmici, pektorál a dva anděly po jeho boku, se podrobil. Po zavraždění Sv. Václava před kostelem ve Staré Boleslavi, jeho sluha Podiven palladium sňal z hrudi Sv. Václava, aby se nedostala do rukou jeho vrahů. Byl však pronásledován a před svojí smrtí stačil ještě Palladium zahrabat do země. Podle další legendy v roce 1160 u Staré Boleslavi sedlák, při orání svého pole, Palladium nalezl. Palladium země české V místě původního nálezu byla pak vystavěna kaple, na jejímž místě stojí chrám panny Marie a palladium bylo vystaveno na jeho oltáři. Stará Boleslav se stala poutním místem, které navštívil Karel IV. v doprovodu pražského biskupa Arnošta z Pardubic, císař Zikmund a někteří habsburští panovníci. Za husitských válek byl chrám ve Staré Boleslavi vypálen a paladium se žárem roztavilo. 27

Tak jako země Česká, vždy z ohně a popela povstala, tak, i Palladium (= ochrana) země České bylo, ze zachované hmoty znova odlito. Za třicetileté války bylo Palladium uloupeno Sasy. Císařskou rodinou bylo z Lipska odkoupeno za neuvěřitelných sto tisíc zlatých (v té době se dalo koupit za tyto peníze velké panství se zámkem, polnostmi i vesnicemi ). Palladium bylo vráceno do Staré Boleslavi 12. září 1638 za účasti císaře Ferdinanda III. a pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha z Harrachu. Palladium ještě zažilo po třicetileté válce a v dalších staletích hodně peripetií až nakonec se v roce 1968 natrvalo do Staré Boleslavi vrátilo. Pět let po návštěvě Staré Boleslavi papežem Benediktem XVI. v chrámu sv. Václava, byla v neděli 12, února 2014 korunovace Palladia země české dvěmi korunkami, navrženými touto firmou a posvěcenými v Římě papežem Františkem I. Literatura: Vikipedie Palladium země české Fotoarchiv firmy MonStranZ PRŮMYSLOVÝ DESIGN Vernisáž výstavy studentů SUPŠ v Železném Brodě Ve čtvrtek 23.10.2014 se v 17 hodin sešlo se ve Výstavní síni Bohumila Rady hodně studentů a studentek Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské. Proč také ne. Je to jejich výstava. Výstava jejich prací, nebo prací starších spolužáků. Je to také první výstava průmyslového designu. A nebyla to výstava jakákoliv, ale výstava nového oboru, který byl otevřen před pěti lety. 28

Dnes studenti ukazují, co se ve škole naučili. A bylo to milé překvapení. Malé výstavní sálky byly doslova nabity fotografiemi seminárních prací, které byly umístěny na stěnách. Tato výstava jako první toho druhu, byla středem pozornosti studentů, kteří se zúčastnili v hojném počtu. Byla také středem pozornosti občanů a zastupitelstva města. Vernisáže se zúčastnil starosta města pan Jakubička, který vernisáž zahájil. Ředitelka školy akademická sochařka pani Z. Laštovičková, ve svém projevu zdůraznila, že snahou školy je zvyšování kvality výuky studentů hlavně v oborech vyžadovaných v současné době. Průmyslový design je obor nový, který dosáhl ve škole vynikajících výsledků. To svědčí o kvalitě učitelů a výtvarníků školy a celého personálu. Vystavované práce byli na velmi dobré úrovni a výstava splnila svůj účel. Železný Brod 23. 10. 2014 (M. F.) Postřehy z výstavy HODINY A KLENOTY 2014 RNDr. Ivan Turnovec, Ing. Miloslav Frydrych Ve výstavním paláci v Holešovicích skončil v sobotu 4. září 2014 v pořadí již 23. ročník výstavy HODINY A KLENOTY. Pohasla světla výstaviště, zůstal opuštěný přednáškový pavilon i předváděcí molo. Po několika týdnech je tedy čas na to, zamyslet se nad tím co jsme viděli a shrnout postřehy z expozic vystavovatelů, doprovodných přednášek i módních přehlídek. Výstava byla prakticky tvořena dvěma svébytnými pavilony. Hodinářským a šperkařským. Na vstupní halu holešovického výstaviště navazoval pavilon Hodin, hodinek a časoměrné techniky. Po právě straně pavilonu byly stánky hodin a hodinek české firmy ELTON. Kde byly prezentovány vyráběné tuzemské hodinky. Byl zde i přehled historického vývoje kdysi oblíbených hodinek SPARTAK a PRIM. 29

Po levé straně byly výstavní stánky hodinářství BECHYNĚ, které zastupovalo celou řadu zahraničních výrobců osobních a sportovních hodinek i stopek. V zastoupení zde figurovali Švýcarské, Německé, Rakouské, Japonské, Hon Kong a Čínské firmy. Prostředek pavilonu byl obsazen výstavními stánky samostatných výrobců. Starožitné hodinky zde byly vystaveny jedinou firmou, nabízející historické kapesní hodinky od roku 1890 do roku 1930. Byly to překrásně zdobené hodinky jak s gilošovanou tak i ruční rytinou. V rámci výstavní expozice byly hodinky členěny do kategoríí : společnost automobilismus vojenstvi sport. Nechyběly ani hodinky vodotěsné a hodinky určené pro potápěče. Z pavilonu hodin se vstupovalo do druhého tematického okruhu Pavilonu šperků, klenotů a bižuterie, který nás profesně zajímá více než hodiny, proto se mu budeme věnovat podrobněji. Stánek DUV Granát, Turnov Hned po pravé straně po vstupu do pavilonu, upoutal pozornost výstavní stánek DUV GRANÁT TURNOV, výrobce šperků s českými granáty. Expozice byla velmi dobře koncipovaná. Ocenili jsme i promítaný videoklip těžby a zpracování granátu, výroby granátových šperků a ukázky hotových šperků. Video záběry upoutaly každého návštěvníka, proto 30

byl Granátnický stánek a jeho šperky (od luxusních granátových šperků, přes kombinaci granát s vltavínem až po vltavínové šperky) středem pozornosti návštěvníků. Stánek byl plně obsazen zájemci a kontraktačními zákazníky. Granátové šperky se objevily i v jiných stáncích. Firma Vltavín granát rovněž nabízela stříbrné granátové šperky v kombinaci s vltavíny. Malá expozice granátových šperků z orientálních granátů (almandinů), reprezentovala tureckou firmu NET GARNET z Istambulu. Tato firma vystavovala i broušené drahokamy. SVAZ VÝROBCŮ BIŽUTERIE, měl hned u vchodu do pavilonu ŠPER- KŮ, svoji prodejnu bižuterie a bižuterních šperků. Tímto sortimentem byla zastoupena i firma Lepidi z Ostravy, která vystavovala svou bižuterii a bižuterní šperky. V otevřené expozici se rovněž prezentovala firma SWAROWSKI ze Šýcarska. Vystavovala zde svoje typické bižuterní šperky se skleněnými kameny a pro firmu typická zvířátka z broušeného křišťálového skla. Stánek firmy OROGEM, Antverpy ZLATNICKÉ A KLENOTNICKÉ FIRMY. Zastoupení bylo velmi zajímavé a sortimentně široké. Připomenout zde musíme hlavně belgickou firmu OROGEM, kterou pokládáme za jednu z nejexkluzivnějších. 31

Ve svém uzavřeném stánku nabízela vysoce kvalitní briliantové klenoty. Zasazuje brilianty do bílého zlata, převážně 18 karátového. Tato klenotnický firma byla ozdobou celé výstavy. Stánek firmy AMORA MOISSANIT Velkou pozornost vzbuzovala malá expozice společnosti AMORA (moissanit). Jde o českou dovozní společnost, která je zatím jediná v Evropě, s výjimkou Ruska, obchodující se syntetickými šperkovými moisanity. Ve své expozici prezentovala vedle barevných syntetických moissanitů (karbidů křemíku) i druhou generaci čiré moisanitové modifikace, nazvané podle výrobní společnosti AMORA. Jde o materiál s vysokým lomem světla, brilancí a tvrdostí vyšší než má korund. Rozměr nabízených kulatých briliantových výbrusů je cca 7 mm s hmotností přesahující karát. Amora vypadá velmi efektně a časem může ve špercích výrazněji nahradit diamant. Prezentováno bylo i několik efektních šperků. Reklamní slogan firmy byl sice bombastický, cituji z letáčku: Amora nejzářivější drahokam na planetě. Mnohem, mnohem vzácnější než diamant. Poprvé v lidské historii byl diamant překonán jiným, krásnějším a houževnatějším drahokamem s větším ohněm a brilancí. Výrobci diamantových klenotů se trochu mračili, ale kvalita moissanitových Amora kamenů je skutečně výjímečná. Vzhledem k tomu, že současná cena tohoto materiálu je více jak desetkrát menší než cena šperkových diamantů, lze předpokládat, že bude mít časem ve šperkovém trhu úspěch. Teoreticky může časem Amora omezit i prodej investičních diamantů. 32

Německá firma CUTIE nabízela dětské a dívčí šperky ve zlatě i ve stříbrném provedení. Celkově bylo možno konstatovat, že i další zlatnické firmy nabízely celou škálu zlatých a stříbrných šperků s přírodními i syntetickými kameny. Vraťme se však k dalším vystavovatelům. Pražská velkoobchodní firma STARLIT prezentovala svoje standardně kvalitní široký sortiment zlatých a stříbrných šperků. Otevřený stánek drobných firem Překvapením byla prezentace malých firem, které se na výstavě objevily a nabízely svoje výrobky. Jde o novou chvályhodnou tendenci na výstavě, kde vedle velkých renomovaných firem dostávají možnost se prezentovat i drobné firmy, které mnohdy udivují svojí nápaditostí a novými materiály a technikami. Byly to drobné firmy: ATELIER ŠPERKU, pí L. Durdíkové; PERMATA Hany Šebkové; Eva Javorská a fa MgA. Lenka Sárová Malíská. Pani Durdíková zhotovuje své bižuterní šperky galvanoplastikou. Do této doby jsme galvanoplastiku jako šperkařskou techniku spíše považovali za teoretickou možnost. Tato technika byla rozvinuta ve Švýcarsku a k naší radosti i u nás. Zhotovuje nejen plošné šperky, ale také trojrozměrné šperky inspirované přírodou. 33

Šperky zhotovené technikou galvanoplastiky Ostatní zhotovují svoje šperky z keramiky a porcelánu fa. PERMATA má ve svých špercích prstenech vyměnitelné keramické a skleněné hlavy prstenů. Mg A. Lenka Sárovská Malíská se plně věnuje designu šperků z netradičních materiálů, jako je malovaný porcelán a keramika. Jen jediný numismatický stánek na výstavě nabízel investiční zlaté a stříbrné cihličky a pamětní mince. Šlo pravděpodobně o produkci naši České mincovny z Jablonce n/ Nisou. Jediným výrobcem širokého sortimentu stříbrných řetízků byla firma Revax, která prodávala výhradně jen řetízky a řetězovinu. Rozsáhlou expozici měla pražská firma URBAN. Dalo by se říci, že jde o firmu několika řemeslníků odborníků, zabývajících se kompletní zakázkovou výrobou. V jednotlivých výrobních sekcích si mohl zlatník nebo designer svůj návrh provedený ve voskovém modelu nechat odlít, eventuelně nechat si do odlitého modelu zabrousit a zasadit drahokamy podle svého přání. Takto hotový výrobek bylo zde možné nechat vyleštit, porýt, pozlatit nebo postříbřit či porhodiovat. Je to dobrý nápad jde o výhodný servis pro zlatníky a dezignery, kteří tak mohou zhotovovat šperky bez drahých investic do potřebných technologií. Je velmi dobré, že výstava prezentovala i takovéto novinky. Česká firma Gravograf nabízela v zastoupení přístroje na rytí s napojením na počítač francouzské licence. Široký sortiment zlatnických strojů a přístrojů nabízela česko-slovenská firma AUREN. Nabízela rovněž digitální váhy, omílací bubny a zlatnické nářadí. 34

Stánek firmy Rodent Poland Polská firma RODEN POLAND nabízela vybrační omílací nástroje, elektrické pícky na tavení drahých kovů. Kadluby na lití ingotů atp.. Česká firma SWAH distributor široké škály nástrojů a nářadí pro zlatníky, od pemzovacích a leštících kotoučů, pemzovacích a leštících past po pilníky a kleště. Poměrně rozsáhlou expozici měl Svaz výrobců bižuterie z Jablonce n/nisou. Byly zde nabízeny komponenty, korálky a korále na návlek náhrdelníků. Ve své kompozici předváděli i výrobu vinutých perlí a skleněných figurek. Zmínku si zaslouží i expozice družstva ZNAK Malá Skála která vystavovala ze své produkce odznaky a pamětní medaile. Rovněž se prezentoval i Český a Moravský svaz výrobních družstev, který reprezentovala expozice PODANÉ RUCE. Šperkové a sbírkové kameny vystavovalo několik firem. Nejrozsáhlejší expozici s tímto sortimentem nabízela turnovská firma Gems Art. Kromě široké škály výbrusů jmenovat si zaslouží např. vltavíny. Firma měla i další výbrusy přírodních a syntetických drahokamů, náhrdelníků z polodrahokamů, perel, korálu a mušloviny. Zabývá se i zabrušováním přírodních a syntetických drahokamů do již hotových šperků. 35

Další firmou je plzeňský PUKART prodávající drahokamy, minerály, vltavíny, dřevěné plastiky, kultivované a sladkovodní perly a šperky z dodaných minerálů. Firma PALMIRA se specializuje na perly. Na jejich stánku byly k vidění perlové šňůry z pěstovaných perliček, dokonce i z kultivovaných tahitských (černých) perel. Sladkovodní perly, hojně zatoupené na minulých výstavách, byly tentokrát zastoupeny méně. Polská firma GOKAT z Gdaňska se specializovala na jantar. Nabízela své výrobky šňůry, náhrdelníky a šperky z této přírodniny. Byla z mála, která nabízela sladkovodní perly, australské perly a přírodní korál. Otevřenou expozicí byly výrobky obalové techniky zastoupené firmou Kos. Prodejní expozice nabízela širokou škálu obalové techniky pro šperkaře. Přes krabičky na šperky až po plata a figuríny do zlatnických a hodinářských obchodů. Zajímavé bylo i zastoupeni uměleckých šperkařských škola a jejich středisek praktického vyučování. Hned před vchodem do šperkařské expozice mělo SPV Solunka svoji expozici studentských šperků. Ilustrační fotografie z expozice SPV Solunka 36