AKTIVITÁCH CESTOVNÍHO RUCHU V MSK II.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI A LOAJALITY NÁVŠTĚVNN VNÍKŮ VYBRANÝCH KRAJŮ (BENCHMARKING) REALIZOVANÉHO V RÁMCI R PROJEKTU VYUŽITÍ MARKETINGOVÉ STRATEGIE V AKTIVITÁCH CESTOVNÍHO RUCHU V MSK II. cílové skupiny: návštěvníci Moravskoslezského, Středočeského, Jihomoravského a Žilinského kraje pro MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZÁŘÍ 200

OBSAH. POZADÍ A CÍLE VÝZKUMU 3 2. METODA VÝZKUMU 4 3. HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 7 4. PROFIL NÁVŠTĚVNÍKŮ JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ 5. NÁVŠTĚVA V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH 2 5. NÁVŠTĚVA V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCH OBDOBÍCH 24 5.2 POČET NÁVŠTĚV V UPLYNULÉM ROCE 27 5.3 DÉLKA POBYTU 29 5.4 DOPROVOD BĚHEM NÁVŠTĚVY 32 5.5 FORMA INDIVIDUÁLNÍ / ORGANIZOVANÁ TURISTIKA 34 5.6 DOPRAVA 35 5.7 NAVŠTÍVENÁ MÍSTA 36 5.8 UBYTOVÁNÍ 45 5.9 STRAVOVÁNÍ V RESTAURAČNÍCH ZAŘÍZENÍCH 46 6. HODNOCENÍ KRAJŮ 47 6. ASOCIACE S KRAJEM 49 6.2 IMAGE KRAJŮ 58 6.3 VHODNOST KRAJŮ K VYBRANÝM AKTIVITÁM 63 6.4 VHODNÁ DÉLKA POBYTU V KRAJÍCH 69 6.5 VÝJIMEČNOST KRAJE Z HLEDISKA MOŽNOSTÍ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU 7 7. SPOKOJENOST S POBYTEM V KRAJI 8 7. PROBLÉMY, NÁMĚTY NA ZLEPŠENÍ 83 7.2 CHYBĚJÍCÍ SLUŽBY 87 8. DŮLEŽITOST VYBRANÝCH FAKTORŮ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU 9 9. SPOKOJENOST S VYBRANÝMI FAKTORY TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU 93 0. HODNOCENÍ FAKTORŮ Z HLEDISKA JEJICH DŮLEŽITOSTI A SPOKOJENOSTI S NIMI 0. INDEX SPOKOJENOSTI 0 2. PREDIKTORY CELKOVÉ SPOKOJENOSTI S TRÁVENÍM VOLNÉHO ČASU V KRAJI 4 3. LOAJALITA NÁVŠTĚVNÍKŮ, CLI 20 3. POČET VOLNOČASOVÝCH POBYTŮ V TŘÍLETÉM HORIZONTU 22 3.2 DOPORUČENÍ KRAJE JAKO DOVOLENKOVÉ DESTINACE 24 3.3 ZÁJEM O DALŠÍ MÍSTA, AKTIVITY V KRAJÍCH 38 3.4 PLÁNOVÁNÍ VOLNOČASOVÝCH NÁVŠTĚV KRAJE V BUDOUCNOSTI 48 4. INDEX LOAJALITY 54 5. INFORMACE O MOŽNOSTECH TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU V REGIONU 57 2

. POZADÍ A CÍLE VÝZKUMU Moravskoslezský kraj (dále jen MSK ) realizuje v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko 2007 203 (dále jen ROP ), prioritní osa 2 Podpora prosperity regionu, oblast podpory 2.4 Marketing regionu projekt Využití marketingové strategie v aktivitách cestovního ruchu v MSK II. Jeho primárním cílem je oslovit vytýčené cílové skupiny pomocí různých komunikačních nástrojů, respektive: vybudovat image regionu MSK jako turistické destinace, která má návštěvníkům co nabídnout (se zaměřením na krásnou a neporušenou přírodu, památky a zajímavosti v kraji, turistiku a turistické atrakce apod.), připravit nabídku šitou na míru potřebám cílových skupin, propagovat kraj a orientovat aktivity do zahraničí. Moravskoslezský kraj také zavedl kontrolní mechanismus projektů a aktivit, které realizuje na podporu cestovního ruchu. V této souvislosti realizoval výzkumy spokojenosti návštěvníků Moravskoslezského kraje v porovnání se spokojeností návštěvníků jiných krajů, a to Žilinského, Jihomoravského a Středočeského kraje. Srovnání má podobu benchmarku, který srovnává indexy spokojenosti a loajality (CSI a CLI) u návštěvníků výše zmíněných krajů. V loňském roce MSK uskutečnil takový výzkum ve svém kraji. V letošním roce proběhl výzkum mezi návštěvníky ostatních zmíněných krajů. Na příští rok se předpokládá realizace v dalších regionech s tím, že by bylo vhodné provést i druhou vlnu šetření přímo v Moravskoslezském kraji, jednak pro aktualizaci výstupů a také pro meziroční srovnání. 3

2. METODA VÝZKUMU KVANTITATIVNÍ VÝZKUM MEZI NÁVŠTĚVNÍKY MSK, JMK, SČK a Žilinského kraje Výběrový soubor (vzorek dotázaných) Cílová skupina: obyvateléčr starší 8 let, kteří v uplynulých 2 měsících navštívili MSK (2009), obyvateléčr starší 8 let, kteří v uplynulých 2 měsících navštívili JMK, SČK (200) a obyvatelé SR starší 8 let, kteří v uplynulých 2 měsících navštívili Žilinský kraj (200) Velikost výběrového souboru a termíny sběru dat: návštěvníci Moravskoslezského kraje: N = 002 respondentů, 29. 0. 9.. 2009 návštěvníci Jihomoravského kraje: N = 308 respondentů, 2. 24. 8. 200 návštěvníci Středočeského kraje: N = 308 respondentů, 2. 24. 8. 200 návštěvníci Žilinského kraje: N = 300 respondentů; 0. 23. 8. 200 Způsob výběru vzorku: náhodný výběr telefonních čísel Interval spolehlivosti v souboru N = 500: max. ± 4,38 % na 95 % hladině významnosti pro četnost jevu 50 %, v souboru N = 300: max. ± 5,6 % na 95 % hladině významnosti pro četnost jevu 50 %. Nástroj sběru dat dotazník Délka rozhovoru: cca 20 minut Metodika sběru dat CATI telefonický rozhovor vyškolených operátorů s respondenty. Rozhovory realizovala tazatelská síť agentury FOCUS. 4

METODA VÝZKUMU Statistické zpracování dat Při zpracování dat byly využity techniky jednorozměrné i vícerozměrné statistiky Zpracování proběhlo v programu SPSS / PC Závěrečná zpráva zpracována ve formátu MS Powerpoint Statistické zpracování dat a závěrečnou zprávu vytvořil COMTECH 5

STRUČNÉ VYSVĚTLENÍ VYBRANÝCH POUŽÍVANÝCH POJMŮ Percentil dělí statistický soubor na setiny. Je-li např. u věku seniorů 25. percentil = 73 let a 50. percentil = 78 let, pak to znamená, že 25 % dotázaných seniorů je ve věku do 73 let, 50% ve věku do 78 let atp. Medián je střední hodnota souboru, tedy hodnota, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Platí, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu. Modus je nejčetnější hodnota souboru, tedy hodnota, která se v daném statistickém souboru vyskytuje nejčastěji (je to hodnota znaku s největší relativní četností). Představuje jakousi typickou hodnotu sledovaného souboru a jeho určení předpokládá roztřídění souboru podle obměn znaku. Průměr je v naší zprávě synonymem pro aritmetický průměr, tedy veličinu, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot. Je dána součtem všech hodnot vyděleným jejich počtem. U některých grafů shrnujeme varianty odpovědí na otázky s možností vícečetných odpovědí proto zde součet procent převyšuje 00 %. Používáme pro přehlednost zaokrouhlení na celá procenta z tohoto důvodu se může stát, že v důsledku dílčích drobných nepřesností daných zaokrouhlením celkový součet není roven vždy přesně 00, ale např. 99 nebo 0. Přesto tento způsob upřednostňujeme, v naprosté většině případů má přehlednost větší význam než rozdíly v desetinách procenta při standardizované odchylce min. +/ 3, %, což je případ drtivé většiny realizovaných výzkumů. 6

3. HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Z pohledu indexu spokojenosti vykazuje SMK velmi dobré hodnoty. Ve srovnání s ostatními kraji je na to relativně nejlépe. Podobně jako v jiných krajích i v MSK respondenti hodnotí nejlépe ty faktory, které považují za nejdůležitější. Obdivují zde krásnou přírodu, oceňují atraktivní turistické stezky, vyhovující ubytování, možnost zimních sportů, která pochopitelně v některých krajích chybí. Pokud kraj v něčem mírně zaostává, pak je to loajalita návštěvníků, která je silně ovlivněna absencí pocitu, že kraj je z pohledu trávení volného času výjimečný. Pokud je MSK vnímán jako výjimečný, pak hlavně díky přítomností dvou pohoří, respektive podmínkám pro zimní sporty. To se promítá do nižší ochoty vracet se a doporučovat kraj svým známým, zejména v mimo zimním období. Projevuje se to také např. ve zdrojích informací o trávení volného času v kraji. Návštěvníci Moravskoslezského kraje se méněčasto než návštěvníci ostatních krajů tyto informace dozvěděli od přátel a známých. Moravskoslezský kraj má rezervu v tzv. word of mouth. O ostatních třech krajích si lidéčastěji povídají a doporučují jejich návštěvu. Výjimečnost kraje je součástí jeho širší image. Zde můžeme konstatovat, že vnímání Moravskoslezského kraje je rámováno Ostravou, dvěma pohořími a částečně také lázeňstvím. Návštěvníci tedy daný kraj vnímají ve srovnání s oběma zbylými českými kraji jako výrazně vhodnější pro lyžování a zimní sporty,naopak ho považují za méně vhodný pro poznávací turistiku, relaxaci, odpočívání a pořádání konferencí či kongresů. Také v něm méně často nachází zajímavou architekturu, čisté životní prostředí, přátelské lidi či atraktivní památky. 7

HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Čeští návštěvníci MSK vnímají podobně, jako slovenští návštěvníci vnímají kraj Žilinský, což je dáno charakterem krajiny. Moravskoslezský kraj s sebou však stále nese přívažek horšího životního prostředí, čímž se od Žilinského kraje odlišuje. To je bod, ve kterém je potřeba na image kraje systematicky pracovat, vysvětlovat lidem, že dnes již kraj znečištěný není, a počítat s tím, že jde o běh na velice dlouhou trať a řešení není přímočaré. Informace o zlepšování životního prostředí s sebou totiž stále ponesou podtext je co zlepšovat, čili prostředí zde není ideální. Například informace o ekologických dotacích pro podniky s sebou implicitně přináší sdělení o ekologické zátěži těchto podniků, čili zpráva nakonec vyzní ambivalentně. V zimním období je v Moravskoslezský kraj velice atraktivní, návštěvníci vnímají jeho jedinečnou přírodu a vrací se sem za zimními sporty. Léto je však období, kdy se lidé projevují zvýšenou mobilitou, kdy chtějí více odpočívat a vstřebávat zážitky. Lze konstatovat, že mimozimním potenciálním návštěvníkům chybí reason why proč by měli přijet právě sem? Přírodu mají hezkou i jinde, na kolo si také vyjedou i doma. Pokud jim vzdálený kraj v tomto směru nenabídne unikátní zázemí (např. rozsáhlý systém lesních asfaltových cest bez aut, komplex památek, výjimečné podmínky pro koupání, svébytnou kulturu či nějaký jednotící prvek v destinacích, které je možné v průběhu pobytu navštívit, apod.) není důvod sem jezdit. Ne každý má v Moravskoslezském kraji příbuzné nebo kamarády, za kterými může přijet a kteří můžou být tím impulzem, proč se vypravit právě do tohoto kraje. Návštěva známého je ovšem v ČR velice dobrý motiv pro cestování a takovéto lidi lze zase motivovat k tomu, aby svůj pobyt prodloužili a více se ponořili do atmosféry kraje. 8

HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČEN ENÍ Deficit MS kraje vidíme v neexistenci nějaké ucelené a jednotící kultury v nejširším slova smyslu, která by byla silným motivem (tzv. reason why ) kraj navštívit i v mimozimní období. Například do Karibiku jezdíme, abychom si užili kulturu rege, úsměvů, a nekomplikovanosti, do Asie pro pocit bílé nadřazenosti, možnosti dovolit si shopping jako nikde jinde, či za klidem a meditací. Jak je patrné z tohoto výzkumu i z mediálních analýz je MSK spojován s akcemi typu Colours of Ostrava, Zlatá tretra, Stodolní ulice, což je vynikající, ale tento typ zábavy má omezenou cílovou skupinu, koncentrovanou v omezeném čase na omezeném prostoru. Schopnost táhnout mají příběhy o kraji, o kultuře (v širokém slova smyslu, tj. ne jen jako kulturní akce a představení, ale i ve smyslu např. kultury stravování, celkového zaměření kraje), o místních lidech, regionálním životě, o tom, co je v kraji specifické. Chybí-li v tomto přirozené word of mouth návštěvníků, je možné marketingově pracovat s WOM cíleným a nahrazovat tak doporučení známých cíleně podlinkově dávat tipy na ověřené ubytování a nápady na způsob trávení volného času. Další oblastí, která se dá rozvíjet, je zábava spojená s létem a koupáním. Součástí kultury může být i autenticky pojaté ubytováníči cokoliv dalšího, co umožní návštěvníkovi po celou dobu pobytu, v každém okamžiku a za každého počasí vstřebávat pro sebe něco z navštíveného kraje. Moravskoslezskému kraji chybí pomyslný výrazný třetí pilíř image. Vedle Ostravy a hor by kraj potřeboval jasný třetí prvek, který je možné komunikovat. Ať už to bude svébytná kultura, nebo vhodnost kraje pro wellnes, lázně a zdraví prospěšné aktivity (což ovšem jde proti image kraje, kde 9

HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ není zdravé životní prostředí), nebo například technické památky spojené s těžbou a hornictvím to je unikát, kterého by patrně stálo za to využít. Rozhodně však ne jen formou muzea. Návštěvník nepřijede do kraje jen proto, aby si prohlédl muzeum. Památky je potřeba prezentovat naživo, vtáhnout návštěvníka do děje, do minulé doby, ukázat mu skutečné prostory spojené s těžbou, kde se bude moci procházet, nasávat jedinečnou atmosféru a vyprávět o tom známým. 0

4. PROFIL NÁVŠTĚVNÍKŮ JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ Návštěvníci jednotlivých krajů se vyznačují specifickými sociodemografickými charakteristikami. Pro lepší vyjádření odlišností jejich profilů mezi kraji jsme upozornili zejména na ty vlastnosti, ve kterých se návštěvníci nejvíce odlišují, nemusí jít tedy nutně o nejčastější vlastnosti v rámci dané skupiny. Návštěvníci, kteří přijeli do Moravskoslezského kraje, jsou častěji než u jiných krajů: dotázaní ve věku 8 64 let (výrazně méně je zde zastoupena skupina dotázaných 65+ let), což patrně souvisí s faktem, že daný kraj nabízí poměrně hodně příležitostí pro zimní sporty, přijeli sem z Jihomoravského, Olomouckého či Zlínského kraje. Návštěvníci, kteří přijeli do Jihomoravského kraje, jsou především: dotázaní ve věku 25 64 let, přijeli zde z Moravskoslezského či Středočeského kraje nebo z Vysočiny, bydlí v nejmenších obcích. Mezi návštěvníky Středočeského kraje převažují: ženy, výrazněčastěji než v jiných krajích jsou zde zastoupeni nejstarší dotázaní nad 65 let, přijeli zejména z Prahy, z Jihomoravského kraje, ale také z Moravskoslezského. A u Žilinského kraje: akcentují především lidé ve věkové kategorii 25 34 let nebo pak 45 64 let, ze všech krajů je zde nejvíce návštěvníků s vysokoškolským vzděláním.

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKŮ JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ MSK JMK SČK ŽILINA pohlaví muž 49 muž 50 žena 5 žena 50 věk 8-24 25-34 9 23 8-24 25-34 2 2 35-44 7 35-44 7 45-54 7 45-54 22 55-64 8 55-64 9 65 + 6 65 + 8 vzdělání ZŠ 5 ZŠ 2 SŠ bez mat. 9 SŠ bez mat. SŠ s mat. 52 SŠ s mat. 56 VŠ 24 VŠ 32 2

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKŮ JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ MSK JMK SČK ŽILINA Praha Středočeský 8 9 Praha Středočeský 0 5 Praha Středočeský 24 Bratislavský Jihočeský 6 Jihočeský 8 Jihočeský 8 Trnavský 0 22 Plzeňský 4 Plzeňský 3 Plzeňský 0 Trenčiansky 9 Karlovarský Ústecký 2 5 Karlovarský Ústecký 2 4 Karlovarský Ústecký 4 8 Nitriansky 7 Liberecký 2 Liberecký 3 Liberecký 5 Banskobystrický 5 Královehradecký Pardubický 3 7 Královéhradecký Pardubický 5 7 Královéhradecký Pardubický 5 7 Košický 3 Vysočina 6 Vysočina 3 Vysočina 4 Prešovský 3 Jihomoravský Olomoucký 28 Jihomoravský Olomoucký 8 Jihomoravský Olomoucký 4 3 Žilinský Zlínský 9 Zlínský 7 Zlínský 2 do 4.999 obyvatel 25 Moravskoslezský do 4 999 obyvatel 27 Moravskoslezský do 4.999 obyvatel 7 3 Moravskoslezský do 4.999 obyvatel 8 29 5.000 9.999 obyvatel 20 5 000 9 999 obyvatel 2 5.000 9.999 obyvatel 2 5.000 9.999 obyvatel 20 20.000 49.999 obyvatel 2 20 000 49 999 obyvatel 50 000 99 999 obyvatel 00 000 a více obyvatel 6 24 20.000 49.999 obyvatel 50.000 99.999 obyvatel 00.000 a více obyvatel 9 6 22 20.000 49.999 obyvatel 50.000 99.999 obyvatel 00.000 a více obyvatel 4 9 28 50.000 99.999 obyvatel 00.000 a více obyvatel 6 27 3

PROFIL CÍLOVÝCH SKUPIN ZIMNÍ NÁVŠTĚVNÍCI Podobně jako v loňském výzkumu jsme využili podrobnější identifikaci návštěvníků ze dvou skupin podle návštěvnosti v jednotlivých ročních obdobích, tj. členění na zimní a mimozimní návštěvníky. Vzhledem k tomu, že návštěvnost na jaře až na podzim je poměrně vysoká a skupinu mimozimních návštěvníků by tak tvořilo i více než 90 % jednotek dotázaného souboru v daném regionu, čímž by jejich profil silně korespondoval s celkovým profilem návštěvníků, přinášíme jen charakteristiku zimních návštěvníků všech sledovaných regionů. Do cílové skupiny zimních návštěvníků zahrnujeme všechny návštěvníky, kteří kraj alespoň jednou navštívili v zimě (bez jakýchkoliv dalších omezujících podmínek). Největší podíl zimních návštěvníků má Moravskoslezský (4 %, % dokonce navštívilo daný kraj pouze v zimě) a Žilinský kraj (43 %, 7 % ), ostatní kraje mají podíl těchto návštěvníků výrazně nižší (JMK 24 %, 2 %) a SČK 29 %, 2 %). Daná skutečnost zjevně souvisí s krajinným charakterem jednotlivých krajů. K zimním návštěvníkům Moravskoslezského kraje patříčastěji: muži, široká věková skupina mezi 8 64 lety (přičemž se stoupajícím věkem jejich podíl klesá), návštěvníci se středoškolským vzděláním s maturitou, následováni lidmi s VŠ vzděláním obyvatelé Jihomoravského, Olomouckého či Zlínského kraje. Tito návštěvníci při svém pobytu častěji než v jiných krajích využili hotelových služeb a nocování v pronájmu. 4

PROFIL CÍLOVÝCH SKUPIN ZIMNÍ NÁVŠTĚVNÍCI Návštěvníci, kteří přijeli do Jihomoravského kraje v zimě, jsou více: ženy, se středoškolským vzděláním s maturitou, z Moravskoslezského kraje nebo z Vysočiny, případně z Olomouckého kraje. Tito lidéčastěji cestovali s dětmi, zejména s nejmenšími do 9 let věku nebo s přáteli či příbuznými. Nejčastěji ze všech využili k nocování pohostinství svých příbuzných a známých. Mezi návštěvníky Středočeského kraje převažují: ženy, lidé ve věku 24 65 let, dotázaní se středoškolským vzděláním s maturitou, zejména obyvatelé Prahy nebo pak Plzeňského či Ústeckého kraje. Pro tyto návštěvníky je typické cestovat zejména s partnerem nebo s dětmi, zejména nejmenšími. Ubytování vyhledávají spíše u svých příbuzných nebo jezdí na své chaty a chalupy, případně nevyužívají nocleh vůbec, protože jezdí spíše na jednodenní návštěvy. Návštěvu Žilinského kraje v zimě preferují spíše: muži, osoby ve věkové kategorii 25 54 let, ze všech krajů je zde nejvíce návštěvníků s vysokoškolským vzděláním. Návštěvníci tohoto kraje cestují spíše ve skupinách svých vrstevníkůči příbuzných, méněčasto s dětmi nebo jen se svým partnerem. Ubytovávají se častěji než ostatní v penzionech nebo nevyužívávají ubytovacích služeb vůbec. 5

PODÍL ZIMNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ V CELÉM SOUBORU MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ STŘEDOČESKÝ 59 % přijelo jen v zimě 4 76 24 2% přijelo jen v zimě 7 29 2% přijelo jen v zimě ŽILINSKÝ přijeli alespoň jednou v zimě (CS) nepřijeli vůbec v zimě 43 57 7% přijelo jen v zimě v %, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 6

PODÍL MIMOZIMNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ V CELÉM SOUBORU MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ 2 STŘEDOČESKÝ 2 98 98 89 ŽILINSKÝ 7 přijeli alespoň jednou na jaře, v létě nebo na podzim (CS2) přijeli pouze v zimě 93 v %, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 7

PROFIL CÍLOVÝCH SKUPIN ZIMNÍ NÁVŠTĚVNÍCI MSK (N=406) JMK (N=74) SČK (N=89) ŽILINA (N=30) pohlaví muž 52 muž 43 žena 48 žena 57 věk 8-24 25-34 20 27 8-24 25-34 4 22 35-44 8 35-44 2 45-54 6 45-54 20 55-64 6 55-64 9 65 + 3 65 + 4 vzdělání ZŠ 5 ZŠ 3 SŠ bez mat. 5 SŠ bez mat. 4 SŠ s mat. 54 SŠ s mat. 60 VŠ 26 VŠ 34 8

PROFIL CÍLOVÝCH SKUPIN ZIMNÍ NÁVŠTĚVNÍCI MSK JMK SČK ŽILINA 9

PROFIL CÍLOVÝCH SKUPIN ZIMNÍ NÁVŠTĚVNÍCI MSK (N=406) JMK (N=74) SČK (N=89) ŽILINA (N=30) doprovod s kým cestovali typ ubytování 20

5. NÁVŠTĚVA V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH Z loňského výzkumu vyplynulo, že Moravskoslezský kraj nejčastěji respondenti navštívili v létě (63 % návštěvníků), méněčasto pak v zimě (4 %), na podzim (40 %) nebo na jaře (36 %). Letní návštěva v ostatních krajích je však výrazně vyšší Žilinský kraj 78 %, Středočeský kraj 80 % a Jihomoravský kraj v létě navštívilo dokonce 83 % dotázaných. Návštěva v zimních měsících je v Moravskoslezském kraji podobná jako v Žilinském kraji (43 %), zbývající kraje mají návštěvnost v tomto období výrazně nižší. Návštěva na jaře je v Moravskoslezském kraji podobná jako u ostatních krajů, s výjimkou Středočeského kraje, kde dosahuje nejvyšší hodnoty 5 %. Největší podíl návštěvníků (46 %) do Moravskoslezského kraje zavítal v uplynulém roce x a v průměru tu strávili 5,4 dne. Podobně i do Jihomoravského a Žilinského kraje přijela polovina návštěvníků pouze jednou, do Středočeského kraje přijelo 60 % dotázaných -3x. Délka pobytu v uplynulém roce (před dotazováním) se v kraji Moravskoslezském, Jihomoravském i Středočeském pohybovala kolem 5 dnů, u Žilinského kraje kolem 4 dnů. Všechny kraje respondenti obvykle navštívili v doprovodu dalších osob (MSK 80 %, JMK 85 %, STČ 83 %, Žilinský kraj 79 %). Nejčastěji se jednalo o partnera (MSK 63 %, JMK 67 %, STČ 70 %) s výjimkou Žilinského kraje, který nejvíce dotázaných navštívilo v doprovodu přátel či dalších 2

NÁVŠTĚVA V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH příbuzných (75 %), což je zřejmě dáno motivem návštěvy a charakterem cest do tohoto kraje, kde převládá horská turistika oblíbená spíše u vrstevnických skupin mladších (25 34 let) či starších (45 64 let) osob. S alespoň jedním dítětem přijelo nejvíce návštěvníků do Středočeského (44 %), Jihomoravského (38 %) a do Moravskoslezského kraje (34 %), nejméně do Žilinského kraje (27 %). Stejně jako do Moravskoslezského kraje přijela většina návštěvníků (80 %) jako individuální turista, tak i do ostatních krajů dokonce více než 90 % osob. Nejčastěji respondenti přijeli do Moravskoslezského kraje autem (76 %), do ostatních krajů se návštěvníci dopravovali ještěčastěji auty (JMK 77 %, STČ 79 % a nejvýrazněji Žilinský kraj 85%). Vlakem přijelo nejvíce návštěvníků Moravskoslezského (6 %) a Středočeského kraje (5 %). Mezi místy, které dotázaní v Moravskoslezském kraji navštívili, dominovaly Ostrava, Beskydy a Jeseníky, dále Opava, Karlova Studánka, Jeseník apod. Ovšem už pátým nejčastěji jmenovaným místem byl Rožnov pod Radhoštěm a jedenáctým Olomouc, které do Moravskoslezského kraje ve skutečnosti nepatří. Cílem návštěv Jihomoravského kraje jsou především Brno, jižní (vinařské) oblasti nebo pak Moravský kras. Středočeský kraj nemá jedinou výraznou dominantu (kromě hlavního města, které ovšem správně do tohoto kraje nepatří), ale spíše množství atraktivních měst v okolí Prahy 22

NÁVŠTĚVA V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (zejména Karlštejn, Kutná Hora, Beroun, Mělník). Žilinský kraj má jednoznačnou dominantu Žilinu, z dalších jsou to pak města v jejím okolí (Martin, Terchová, Ružomberok atd.). Co se týká ubytování, pak návštěvníci všech krajů byli nejčastěji ubytováni u svých známých či příbuzných, nejvýrazněji v kraji Středočeském (38 %), Jihomoravském (36 %), relativně méně v Žilinském (35 %) a Moravskoslezském kraji (30 %). Ubytování v penzionu využilo 2 % respondentů v Jihomoravském i v Žilinském kraji, o něco méně v kraji Moravskoslezském (7 %) a nejméně ve Středočeském kraji (3 %). Ubytování v hotelu preferují nejčastěji návštěvníci Moravskoslezského kraje (7 %), méně v Jihomoravském kraji (0 %), v obou zbývajících krajích využívá hotelových služeb pouze 8 % dotázaných. V restauracích se při svém pobytu nejméně stravují dotázaní v Žilinském kraji (hodně 25 %), v ostatních krajích kolem dvou pětin dotázaných. Mezi důvody pobytu v Moravskoslezském kraji převažoval odpočinek rekreace, tj. pobyt v přírodě, procházky apod. a turistika a sport. U krajů Jihomoravského a Středočeského je to zejména odpočinek a poznání, Žilinský kraj je vyhledáván pro možnost relaxace, poznání i turistiky. 23

5. NÁVŠTĚVA V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCH OBDOBÍCH Kdy, ve které roční době jste Jihomoravský/Středočeský/Žilinský/Moravskoslezský kraj za účelem trávení volného času navštívil/a? Pokud jste Jihomoravský/Středočeský/Žilinský/Moravskoslezský kraj navštívil/a za tímto účelem vícekrát, uveďte prosím všechna roční období, ve kterých jste daný kraj navštívila. v %, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 24

HLAVNÍ DŮVODY NÁVŠTĚVY Jaké byly hlavní důvody návštěvy tohoto regionu? Mezi hlavních pět důvodů, proč lidé navštívili jednotlivé kraje, patří: Moravskoslezský kraj lidé nejčastěji navštěvují pro: Středočeský kraj pro: Odpočinek, relaxaci Odpočinek, relaxaci Turistiku, sport Poznání Návštěvu příbuzných, kamarádů Návštěvu příbuzných, kamarádů Poznání Turistiku, sport Zábavu Zábavu Jihomoravský kraj je vyhledáván z důvodů: Žilinský kraj pro: Odpočinek, relaxaci Odpočinek, relaxaci Poznání Poznání Návštěvu příbuzných, kamarádů Návštěvu příbuzných, kamarádů Zábavu Turistiku, sport Turistiku, sport Zábavu 25 25

HLAVNÍ DŮVODY NÁVŠTĚVY Jaké byly hlavní důvody návštěvy tohoto regionu? poznání odpočinek, rekreace turistika, sport zdraví, rehabilitace zábava nákupy návštěva příbuzných na chalupu, chatu pracovní důvody něco jiného 3 5 7 8 8 8 2 5 0 2 3 2 3 23 27 26 26 2 20 2 36 45 55 49 48 48 50 52 56 53 5 60 63 72 74 75 8 82 8 Jihomoravský Středočeský Žilinský M oravskoslezský * Výsledky z MSK jsou podle aktuální metodiky. v %, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 26

5.2 POČET NÁVŠTĚV V UPLYNULÉM ROCE Kolikrát jste Jihomoravský/Středočeský/Žilinský /Moravskoslezský kraj navštívil/a za účelem trávení volného času v uplynulých 2 měsících? počet návštěv MORAVSKOSLEZSKÝ JIHOMORAVSKÝ STŘEDOČESKÝ ŽILINSKÝ CELEK průměr 2 4,3 6,6 3,2 3,3* 25. percentil 50. percentil(medián) 2 3 2 75. percentil 3 3 6 3,75 3 nejčastější hodnota (modus) minimum maximum 7 90 90 25 90 *vážený průměr odchylky jednotlivých krajů od celkové průměrné délky vhodného pobytu Jihomoravský Středočeský Žilinský Moravskoslezský Vyšší hodnoty návštěvnosti zejména u Středočeského kraje jsou dány blízkostí od hlavního města, větší kupní silou obyvatelstva přilehlých oblastí typické jsou jednodenní výjezdy za nákupy, které jsou vnímány také jako volnočasové aktivity apod. viz dále. N (pro vážený průměr) = 98, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 27

POČET NÁVŠTĚV V UPLYNULÉM ROCE detailně A kolikrát jste Jihomoravský/Středočeský/Žilinský /Moravskoslezský kraj navštívil/a za účelem trávení volného času v uplynulých 2 měsících? v %, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 28

5.3 DÉLKA POBYTU Jak dlouhý byl váš pobyt v Jihomoravském/Středočeském/Žilinském/Moravskoslezském kraji? Pokud jste MSK navštívil/a v uplynulých 2 měsících několikrát, uveďte prosím 3 nejdelší pobyty. DÉLKA NEJDELŠÍHO POBYTU (dny) v %, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 29

DÉLKA POBYTU detailně Jak dlouhý byl váš pobyt v Jihomoravském/Středočeském/Žilinském/Moravskoslezském kraji? Pokud jste MSK navštívil/a v uplynulých 2 měsících několikrát, uveďte prosím 3 nejdelší pobyty. DÉLKA NEJDELŠÍHO POBYTU (dny) MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ STŘEDOČESKÝ KRAJ ŽILINSKÝ KRAJ v %, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 30

DÉLKA POBYTU průměry Jak dlouhý byl váš pobyt v Jihomoravském/Středočeském/Žilinském/Moravskoslezském kraji? Pokud jste MSK navštívil/a v uplynulých 2 měsících několikrát, uveďte prosím 3 nejdelší pobyty. DÉLKA NEJDELŠÍHO POBYTU (počet dnů) MORAVSKOSLEZSKÝ JIHOMORAVSKÝ STŘEDOČESKÝ ŽILINSKÝ CELEK průměr 5,4 5,4 5,4 4,3 5,2 25. percentil 2 2 2 2 2 50. percentil(medián) 4 4 3 3 4 75. percentil 7 7 7 7 7 nejčastější hodnota (modus) 7 7 /7* 7 minimum maximum 2 30 90 2 90 rozdíl od celkového průměru 0,2 0,2 0,2-0,9 - *multiple modus PRŮMĚRNÁ DÉLKA ZE 3 POBYTŮ (počet dnů) MORAVSKOSLEZSKÝ JIHOMORAVSKÝ STŘEDOČESKÝ ŽILINSKÝ CELEK průměr 4,7 4,4 4,2 3,6 4,5 25. percentil 2 2 2 50. percentil(medián) 3,7 3 3 3 3 75. percentil 7 7 7 7 7 nejčastější hodnota (modus) 7 7 7 minimum maximum 2 30 90 2 90 rozdíl od celkového průměru 0,2-0, -0,3-0,9 - N = 98 návštěvníků (počet všech popsaných pobytů v tab. 2: 365), N (JMK) = 308; N (SCK) = 308; N (ŽLK) = 300, N (MSK) = 002 3

5.4 DOPROVOD BĚHEM NÁVŠTĚVY přijeli sami nebo s někým dalším Do Jihomoravského/Středočeského/Žilinského/Moravskoslezského kraje jste v minulých 2 měsících za účelem trávení volného času nejčastěji přijel/a: MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ STŘEDOČESKÝ 20 80 ŽILINSKÝ sám/sama bylo nás více v %, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 32

DOPROVOD BĚHEM NÁVŠTĚVY s kým přijeli Můžete mi prosím říci, zda jste do Jihomoravského/Středočeského/Žilinského/Moravskoslezského kraje za účelem trávení volného času přijel/a...? celkem alespoň s jedním dítětem: 38% 44% 27% 34% v %, N (JMK) = 26; N (SČK) = 256; N (ŽK) = 237, N (MSK) = 805; odpovídají pouze ti, kteří přijeli s dalšími osobami 33

5.5 FORMA INDIVIDUÁLNÍ / ORGANIZOVANÁ TURISTIKA Do Jihomoravského/Středočeského/Žilinského/Moravskoslezského kraje jste za účelem trávení volného času obvykle přijel/a: MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ STŘEDOČESKÝ ŽILINSKÝ v %, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 34

5.6 DOPRAVA Jakým dopravním prostředkem jste do Jihomoravského/Středočeského/Žilinského/Moravskoslezského kraje za účelem trávení volného času obvykle přicestoval/a: MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ STŘEDOČESKÝ ŽILINSKÝ v %, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300, N (MSK) = 002 35

5.7 NAVŠTÍVENÁ MÍSTA TOP 0 Které místo nebo která místa v Moravskoslezském/Jihomoravském/Středočeském/Žilinském kraji jste navštívil/a v posledních 2 měsících za účelem trávení volného času? MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ STŘEDOČESKÝ ŽILINSKÝ v %, N (MSK) = 002, N (JMK) = 308; N (SČK) = 308; N (ŽK) = 300; možnost více odpovědí, kategorizace spontánních odpovědí 36

NAVŠTÍVENÁ MÍSTA detailněji Moravskoslezský kraj Které místo nebo která místa v Moravskoslezském kraji jste navštívil/a v posledních 2 měsících za účelem trávení volného času? Ostrava Beskydy Jeseníky Opava Rožnov pod Radhoštěm Frýdek-Místek Havířov Karlova Studánka Jeseník Praděd Olomouc Pustevny Krnov Frenštát pod Radhoštěm Karviná Bruntál Radhošť Český Těšín Lysá hora Frýdlant nad Ostravicí Nový Jičín Šumperk Kopřivnice Velké Karlovice 4 4 4 4 4 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 8 8 6 33 Horní Bečva Malá Morávka Červenohorské sedlo Štramberk Čeladná Hukvaldy Ostravice Velké Losiny Hradec nad Moravicí Valašské Meziříčí Hranice Šternberk Třinec Zlaté Hory Bílá Jablunkov Jeseník lázně Ramzová Vsetín hrady, zámky, památky Králický Sněžník Rýmařov Vrbno pod Pradědem Zlín odpovědi s četností 6 a méně neví, neuvedl/a,4,4,3,3,2,2,2,2,,0 0,9 0,9 0,9 0,9 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,7 0,7 0,7 0,7,0 v %, N = 002; možnost více odpovědí, kategorizace spontánních odpovědí 37 37

NAVŠTÍVENÁ MÍSTA Moravskoslezský kraj další odpovědi s četností 6 a méně další místa N další místa N další místa N další místa N další místa N další místa N Brno 6 Ovčárna 3 Kunčice 2 divadlo Planá Zaječí Bystřice pod Hostýnem 6 Petřvald 3 Loučná nad Desnou 2 Háj u Opavy planetárium Zděchov hory 6 příroda 3 Malenovice 2 Haná Poděbrady Zašová Karolínka 6 Radegast 3 Mikulov 2 Hnojník Prašivá Videlský kříž Klimkovice 6 Raduň 3 Moravský Beroun 2 Horné Srnie přehrada Šance Valašské Klobouky Luhačovice 6 Rychvald 3 Pálava 2 Hovrany Radějov Třemešná Orlová 6 Slezská Harta 3 Prostějov 2 Hrabovka Raškovice Troják Ostrava Poruba 6 Soláň 3 Příbor 2 Jevíčko Rešovské vodopády Milotín skanzen 6 Starý Jičín 3 Radvanice 2 Kateřinice rozhledny Maletín Dlouhé Stráně 5 Stodolní 3 rodina a přátelé 2 Komorní Lhotka Sedlická přehrada Kozlovice Kroměříž 5 Strážnice 3 Stráně 2 Koněpruské jeskyně Semily Klokočov Petříkov 5 Studénka 3 Šerák 2 koupaliště Sosnová Jemnice Přerov 5 Zubří 3 Štramberská Trúba 2 Krásensko Spyrov Javorové ZOO 5 Staré Hamry 3 Těrlicko 2 Krmelín Staré Město Horní Lideč Karlov 4 Nové Město 3 Trojanovice 2 kulturní rezervace Střední Bečva Svojanov Ostružná 4 Fulnek 3 Vizovice 2 Kunovice Světlá Hora Slušovice Teplice nad Bečvou 4 Branná 3 Vendryně 2 lázně Svratka Slavič Vítkovice 4 Rejvíz 3 Moravský kras, Macocha 2 Letovice Šiklův mlýn Říčky Zábřeh 4 Lipník nad Bečvou 3 Kravaře 2 Lipová lázně Telč Rusava Znojmo 4 Baška 2 Kouty nad Desnou 2 Litovel Trnávka u Příbora Rapotín Žulová 4 Bílá voda 2 lázně Darkov 2 Lučín uhelné doly Pomoraví Odry, Oderské vrchy 4 Boskovice 2 Hynčice pod Sušinou 2 Makov Unčice Peckovice Albrechtice 3 Budišov 2 Sovinec 2 Martinák Uničov Mariánské Hory Bouzov 3 Bumbálka 2 Bohumín 2 města Valašsko Jihlava Hanušovice 3 Dolní Benešov 2 Bělský Les Moravice Valtice Hostýn Helfštýn 3 Dolní Lipová 2 Bílovec Napajedla Velké Bílovice Albertov Hlučín 3 Dolní Lomná 2 Bílý kříž Němetice Velké Sedlo Vranov nad Dyjí Hodonín 3 Fryšták 2 Bolatice Nové Dvory vinné sklepy Bzenec Králíky 3 Holešov 2 Bučovice Nový Hrozenkov Vodní mlýny Brušperk Lednice 3 Horní Lomná 2 Buchlovice Ostrava Nová ves Vranov Leskovec nad Moravicí 3 Janovice u Frýdku Místku 2 Čechy pod Kosířem pískovna Vrbnov 38