ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE

Č. publikace 2003/045/75/c 1.část SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Územní energetická koncepce statutárního města České Budějovice zpracovaná v souladu se Zákonem č. 406/2000 Sb. a Nařízením vlády č.195/2001 Sb.je pracovní dokument, definující hlavní záměry a cíle energetického zásobování města v souladu s krajskou, státní energetickou politikou a dalšími přijatými dokumenty. Sestavuje energetickou bilanci, hodnotí současný stav energetického zásobování města a jeho efektivnost, problémy ve zdrojové, distribuční a spotřební části, vliv na životní prostředí. Obsahuje návrhy na řešení dílčích částí energetického zásobování města i spotřeby, scénáře jejich budoucího vývoje s promítnutím možného potenciálu úspor v jednotlivých spotřebitelských, výrobních a distribučních systémech a jejich možný rozvoj. Srpen 2003

Autorský kolektiv: Vedoucí projektu: Zpracovali: Ing. Jiří Neuwirth Ing. Vladimíra Schrammová Ing. Gustav Kodl Ing. Martina Suchánková Ing. Tomáš Špírek Ing. František Hezina Rozptylová studie externě Ing. Karel Štěbeták Posouzení a návrh zásobování teplem, optimalizace, varianty řešení - externě Ing. Martin Škopek - Netradiční a OZE biomasa externě Ing. Karel Murtinger Netradiční a OZE solární energie externě Ing. Ota Trubač Teplárenství v Českých Budějovicích externě Ing. Václav Kuba - Teplárenství v Českých Budějovicích externě SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 17 Žižkova 12 120 00 Praha 2 370 01 České Budějovice!(+420) 224 247 552 fax (+420) 224 247 597!(+420) 386 350 443 fax (+420) 386 350 370 e-mail: seven@svn.cz e-mail: cesbud@svn.cz http://www.svn.cz http://www.svn.cz

Předznamenání: Energie, jakožto nezbytný faktor pro výrobu, přispívá k celkové konkurenceschopnosti EU. Tato konkurenceschopnost se neměří pouze produktivitou průmyslu, ale také životní úrovní občanů. Životní úroveň závisí na kvalitě životního prostředí, ale tím i na energetické náročnosti hospodářství. Současně závisí také na možnostech disponovat levnou energií, což je podmínka konkurenceschopnosti v oblasti průmyslu. Důležité přitom je, zda je tato energie v různých formách k dispozici a jaká je její cena. /z materiálů Evropské Unie/ 2

Obsah: IDENTIFIKACE... 5 ÚVODNÍ POZNÁMKA... 6 1 POPIS A ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU... 7 1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA... 7 1.2 SPOTŘEBITELSKÉ SYSTÉMY...14 1.2.1 Bytová sféra...14 1.1.2 Občanská vybavenost...19 1.1.3 Sektor průmyslu a ostatních velkých odběratelů...27 1.1.4 Veřejné osvětlení...28 1.1.5 Doprava...30 1.3 SYSTÉMY ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ...37 Subsystém elektrické energie...37 1.1.2 Subsystém zemního plynu...45 1.1.3 Subsystém centralizovaného zásobování teplem...52 1.4 SOUHRNNÉ ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE A VLIV NA KVALITU OVZDUŠÍ VE MĚSTĚ...64 1.4.1 Použitá metodika výpočtů...64 1.1.2 Shrnutí energetické bilance a bilance emisí...65 1.1.3 Členění zdrojů energie a znečištění v kategoriích REZZO...71 1.1.4 Imisní situace Vývoj a současný stav kvality ovzduší...83 2 NÁVRH A ANALÝZA VARIANT DALŠÍHO ROZVOJE... 88 1.1 OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ HOSPODÁRNOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE...88 1.1.1 Úsporná opatření v sektoru spotřeby...88 1.1.2 Reálný potenciál úspor a doporučení návrhu postupu a jejich realizace...96 1.2 VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE...119 1.2.1 Využití energie biomasy...119 1.1.2 Větrná energie...145 1.1.3 Solární energie...148 1.1.4 Geotermální energie a energie okolního prostředí...159 1.3 VARIANTY DALŠÍHO ROZVOJE, JEJICH ANALÝZA A VYHODNOCENÍ...164 3 ENERGETICKÁ KONCEPCE A JEJÍ REALIZACE... 180 3.1 MĚSTO JAKO SAMOSPRÁVNÝ ORGÁN A TVŮRCE KOMUNÁLNÍ POLITIKY...180 3.1.1 Plánovací a regulační nástroje...180 1.2 MANAGEMENT ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ...187 1.3 VLIV CENOVÉ A STÁTNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY NA KOMUNÁLNÍ ENERGETIKU...190 1.3.1 Energetická politika a její vliv na komunální energetiku...190 1.1.2 Cenová politika energií a možný další vývoj...192 3

1.4 REALIZACE ENERGETICKÉ KONCEPCE...193 1.1.1 Návrh zásad energetického managementu Města České Budějovice...194 1.1.2 Obsah Programu ke zlepšení kvality ovzduší/program snižování emisí...195 4 SHRNUTÍ... 197 4

Identifikace ZADAVATEL ENERGETICKÉ KONCEPCE název firmy Statutární město České Budějovice právní forma Výkon státní správy a samosprávy ve smyslu Zákona č. 128/2000 Sb. adresa telefon 386 801 111 fax IČO 00244732 DIČ 077-00244732 zástupce nám. přemysla Otakara II 1/2, 370 92 České Budějovice RNDr. Miroslav Tetter, CSc. ZPRACOVATEL ENERGETICKÉ KONCEPCE název firmy SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. adresa Americká 17, 120 56 Praha 2 telefon 224 247 552 fax 224 247 597 IČO 25761382 DIČ 002-25761382 zástupce pobočka firmy adresa telefon 386 350 443 fax 386 350 370 zástupce Ing. Jaroslav Maroušek CSc., ředitel SEVEn o.p.s., České Budějovice Žižkova 12, 370 01 České Budějovice Ing. Jiří Neuwirth PŘEDMĚT ENERGETICKÉ KONCEPCE podnik provozovna zařízení adresa vztah k zadavateli energetické koncepce Statutární město České Budějovice Statutární město České Budějovice energetické hospodářství nám. přemysla Otakara II 1/2, 370 92 České Budějovice Statutární město České Budějovice - vlastník 5

Úvodní poznámka České Budějovice jako statutární město, má povinnost pořízení územní energetické koncepce uloženou 4, odst.2, Zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb, s účinností od 1.1.2001. Koncepce je vytvořena v souladu s prováděcím předpisem k tomuto zákonu nařízením vlády č. 195 ze dne 21. května 2001. Územní energetická koncepce statutárního města České Budějovice navazuje na schválený Územní plán města České Budějovice, který byl zveřejněn Obecně závaznou vyhláškou č.4/2000 o závazných částech územního plánu města České Budějovice. Územní energetická koncepce je s tímto dokumentem v souladu. Územní plán z hlediska energetického hospodářství obsahuje základní popis, stávajícího stavu a možného vývoje, vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a základních tras inženýrských sítí. Energetická koncepce provádí komplexní stanovení podmínek pro řádně fungující energetické hospodářství Provádí analýzu stávajícího stavu zásobování města palivy a energiemi na jejímž základě stanovuje energetickou bilanci dílčích částí, které pak sestavuje v jeden celek, předkládá možný trend vývoje ve spotřebě paliv, palivové skladbě. Důraz je kladen především na ochranu životního prostředí emisní a imisní situaci ve městě a po realizaci navrhovaných opatření v energetickém zásobování města. Dokumentuje stávající stav technické infrastruktury v oblasti zásobování palivy a energiemi na základě získaných podkladů od hlavních distributorů energií (Jihočeská energetika, a.s., Jihočeská plynárenská, a.s. Teplárna České Budějovice, a.s.), magistrátu města, ČHMÚ, právnických subjektů a dalších. V řešené lokalitě byly zejména analyzovány stávající zdroje a systémy zásobování teplem, napojení spotřebitelů, typ zástavby, vytápěných budov, výhledové reálné úpravy pro zlepšení tepelných a technických vlastností těchto budov. Studie se nezabývá konkrétními řešeními otopných soustav přímo v budovách. S ohledem na komplexní energetické zásobování území jsou provedeny mimo soustavu CZT i bilance ostatních spotřeb zemního plynu, elektrické energie a jiných použitých paliv a energií pro stávající stav i ve výhledu v úzce provázané s ochranou životního prostředí. Jedním z výstupů schválené energetické koncepce bude obecně závazný předpis vyhláška Zastupitelstva města České Budějovice, která v časovém horizontu 5 až 10 let bude koncepčně řešit, s ohledem na princip trvale udržitelného rozvoje, výrobu, rozvod a spotřebu paliv a energií na území města a v horizontu 20 let naznačí pravděpodobný vývoj energetického hospodářství. Textová část dokumentu je doplněna tabulkami, grafy, diagramy a mapovými výstupy pro stávající i výhledové řešení energetického zásobování města. 6

1 POPIS A ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU 1.1 Základní charakteristika Město se rozkládá na dně Českobudějovické kotliny cca 150 km jižně od hlavního města Prahy. Území má rovinatý charakter, nadmořská výška náměstí Přemysla Otakara II. dosahuje 387 m. Území patří do mírně teplého pásma s průměrnou teplotou vzduchu kolem 8 C. Přirozenou dominantou území je vrch Panský les mezi Vidovem a obcí Nedabyle v blízkosti jižního okraje města. V širším území města Českých Budějovic se nacházejí hranice čtyř významných jihočeských bioregionů Českobudějovický, Třeboňský, Českokrumlovský, Bechyňský bioregion. Současné území města se vytvářelo v procesu dlouhodobého vývoje již od jeho založení v roce 1265 Přemyslem Otakarem II se střídajícími se hospodářskými vzestupy a úpadky. Jádrem byla historická část, kterou v podstatě tvořilo vnitřní město ohraničené řekami Vltavou, Malší a Mlýnskou stokou. Již dříve město tento rámec přerostlo a vznikla předměstí Pražské, Vídeňské a Linecké. Po 2. světové válce byly postupně přičleněny až dosud samostatné obce Čtyři Dvory, do roku 1990 Dobrá Voda, Kněžské Dvory, Mladé, Nové Vráto, Pohůrka, Rožnov, Suché Vrbné, Nemanice, Nové Hodějovice, Haklovy Dvory, Zavadilka, České Vrbné, Kaliště a Třebotovice. Katastrální území města měří 5,5 tis. ha, z toho 44% tvoří zemědělská půda, 10% zastavěné území a 10% vodní plochy. V současnosti je město rozděleno na 7 městských částí a více jak 60 urbanistických obvodů. Urbanisticky ojedinělé je čtvercové náměstí s měšťanskými domy s podloubím, původně renesanční radnice s barokní přestavbou, Samsonova kašna, Černá věž, Solnice, dominikánský klášter s gotickým kostelem, chrám sv. Mikuláše a další. Jádro města s historicky cenným náměstím a přilehlými ulicemi bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Prostorové širší vztahy města určují základní možnosti kvalitní urbanizace vlastního města. Jsou to poloha města ve výrazně zachovalých nivách řeky Vltavy a Malše, blízkost výrazného morfologického útvaru Lišovského prahu a kapsovitý tvar Českobudějovické pánve. Domovní a bytový fond vznikal v dlouhodobém vývoji od domů bytových postavených a v řadě případů zrekonstruovaných z 19. století až po panelové domy postavené od 60. let do 90. let století minulého. Nezastupitelnou roli v domovním a bytovém fondu tvoří i poměrně rozsáhlá výstavba rodinných domů z období od počátku minulého století do 2. světové války, tak i po ní až do 90. let 20. století. Charakteristickým rysem populačního vývoje ve městě byl trvalý růst počtu obyvatel s vyjímkou snižování za 2. světové války a několik let po jejím skončení. Od roku 1996 dochází ke zvratu a počet obyvatel mírně klesá vlivem převažující úmrtností nad porodností a vystěhovaných nad přistěhovanými občany. V roce 2001 mělo město celkem 98,9 tis. obyvatel, tj. zhruba 56% obyvatel okresu a 16% celého Jihočeského kraje. Za 140 let od prvního velkého cenzu v roce 1869 se počet obyvatel města zvýšil více než pětinásobně a jsou sedmým největším městem České republiky. Z hlediska svého významu v širších vztazích jsou České Budějovice statutárním městem a přirozeným spádovým střediskem jihočeského regionu a nejvýznamnějším hospodářským centrem na jihu Čech Jsou sídlem mnoha institucí a služeb místního, regionálního i nadregionálního významu 7

Sídlí zde především podniky strojírenského a potravinářského průmyslu (Budvar, Madeta, Koh-I-Noor, Sfinx, Bosch a další), je zde sídlo okolo 20.000 firem a soukromých podnikatelů, u menších především v oblasti obchodu a služeb. Město je sídlem úřadů státní správy, středisko vzdělání, kultury, zdravotnictví a dalších služeb. V terciální sféře je významné zastoupení pro region v oblasti školství - Jihočeská univerzita s fakultami pedagogickou, zemědělskou, biologickou sociálně právní, teologickou), odborné školství sídlí zde Akademie věd ČR, zdravotnické služby včetně nemocnice s krajskou působností, kulturní a sportovní zařízení jako Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum, Malé divadlo, zimní stadion, plavecký bazén a řada dalších. V řešeném území se v současnosti uplatňují při krytí potřeb energie všechny klasické formy energetického zásobování. Kterékoliv místo může být pokryto dodávkou ze subsystému zemního plynu, jehož VTL, STL a NTL sítě pokrývají téměř celé území (totéž samozřejmě platí pro elektrickou energii). Obdobně rozsáhlá je pak soustava centralizovaného zásobování teplem (CZT), která kromě dodávek tepla pro odběratele z výrobní a nevýrobní sféry, zajišťuje teplo pro vytápění (TV) pro 26.956 bytů, tj. cca 65% celkového bytového fondu města a přípravu teplé užitkové vody (TUV) pro 24.952 bytů. Potřeby tepla ostatních objektů nepřipojených na CZT kryjí decentrální lokální zdroje tepla vázané na síťové nebo nesíťové energie. Z hlediska územního členění je součástí velkého územního celku českobudějovické sídelní aglomerace. Vazby na širší území republiky, zejména Prahu ještě vzrostou po vybudování kapacitního dopravního spojení. Směrem k zahraničí nabývá na významu styk s Horním Rakouskem a východním Bavorskem, vazba na hraniční pásmo Šumavy a Bavorského lesa jako na rekreační potenciál. Vzhledem ke geografické poloze města (Linec 100 km, Pasov 120 km, Praha 150 km, Plzeň 150 km, Brno 190 km a Vídeň 190 km) budou vazby na jižní sousedy nabývat na významu. Významný pro rozvoj města je i rekreační potenciál regionu s množstvím kulturních památek, chráněných krajinných oblastí a přírodních útvarů mimořádné hodnoty (CHKO Třeboňsko, CHKO Blanský les, CHKO Šumava, návrh CHKO Novohradské hory). V dostupné vzdálenosti se nachází oblast Lipenské přehradní nádrže, střediska rekreace a vodních sportů. České Budějovice jsou přirozeným dopravním uzlem železničním, silničním jsou napojeny na celostátní komunikační síť. Městem prochází 5 železničních tratí, celkem 11 mezinárodních a 21 dálkových autobusových linek spojujících město s důležitými centry tuzemskými i zahraničními. Nezastupitelnou roli v přepravě osob na území města hraje městská hromadná doprava s 19 linkami v délce 204,4 km zastoupená autobusy a trolejbusy a přepravou 47 mil. osob ročně. 8

Obr. č. 1 Mapa řešeného území statutárního města České Budějovice Vymezení řešeného území Předmětem řešení energetické koncepce je území statutárního města České Budějovice rozdělené na 7 městských částí a 66 urbanů (očíslováno 001 070, 010, 034, 041, 042 neobsazeno) - viz následující tabulka. 9

Orientační mapa statutárního města České Budějovice urbanistické obvody

Část města Urbanistický Charakter (*) obvod Urban Část města Urbanistický obvod Charakter (*) Urban České Budějovice 1 České Budějovice 5 001 O České Budějovice - střed 035 P Suché Vrbné - prům. obvod 002 R Sokolský ostrov 036 O Pětidomí České Budějovice 2 037 X U Vrbného 003 R Stromovka 038 O Suché Vrbné 004 O Čtyři Dvory 039 X O Dobrovodského potoka 005 V Vysoká škola 040 O Pohůrka 006 O Sídliště Šumava 043 U U Rybníčků 007 Z Švábův Hrádek 069 N Kaliště 008 U U Vávrovského rybníka 070 N Třebotovice 009 O Sídliště Vltava České Budějovice 6 011 X Přístav 044 O Brněnské předměstí 064 N Haklovy dvory 045 D U Nádraží 065 N Zavadilka 046 P U Novohradské 066 X Čtyři Dvory - střed 047 O Havlíčkova kolonie 067 O Sídliště Máj 048 R U Malého jezu - U Špačků 068 N České Vrbné 049 O Mladé - Červený dvůr České Budějovice 3 012 O U Požární zbrojnice 050 Z U Špačků-za hřbitovem 013 O U Hřbitova 051 O Nové Hodějovice 014 O Sídliště Na Pražské 052 U Za Potokem 015 O Za Poliklinikou České Budějovice 7 016 O Na Sadech 053 U V Háječku 017 O U Pekárenské 054 O U Matice školské 018 R Zahrádky 055 P U Pivovaru 019 P U Pražské silnice 056 R U Malše 020 Z Za Voříškovým dvorem 057 U U Plavské silnice 021 O Kněžské Dvory 058 O Krumlovské předměstí 022 O Nemanice 059 V Nemocnice 023 X Dolní Světlíky 060 P U Nemocnice 024 R Nemanický rybník 061 O Rožnov - sever 025 Z U Čertíka 062 Z Za Lineckou tratí České Budějovice 4 063 O Rožnov - jih 026 Z Na Světlicích (*) Celostátně používané charakteristiky urbanistických obvodů 027 Z Za Otýlií O - obytné domy X - rezervní pochy 028 P Nové Vráto - prům.obvod V - plochy areálů občan.vybavenosti D - plochy dopravních areálů 029 U U Rozumova Dvora L - lesní plochy Z - zemědělské plochy 030 O Husova kolonie N - odloučené obytné plochy 031 X Husova kolonie - zahrádky R - rekreační plochy 032 O Nové Vráto U - ostatní účelové plochy 033 P U Křížku P - plochy průmysl. areálů Tab. č. 1 - Rozdělení města na urbany a městské části Zakreslení urbanů do mapy řešeného území je uveden v příloze ÚEK. Klimatické podmínky Řešené území je zařazeno do klimatického regionu mírně teplého pásma, nadmořská výška 381 m.n.m., výpočtová venkovní teplota podle ČSN 060210 15 C, průměrná teplota vzduchu 8 C, převládající větry od jihovýchodu a severozápadu, (Zdroj dat: ČHMÚ, pracoviště České Budějovice, ÚEK Jihočeského kraje). Lokalita Otopné období D (d) t es ( C) D 13 (d.k) D 17 (d.k) D 18 (d.k) D 19 (d.k) D 19/Dnorm (%) D13/Dnorm (%) České Budějovice 388 m.n.m. 1988/89 230 5 1842 2762 2992 3222 87 82 1989/90 236 5,1 1837 2817 3053 3289 89 82 1990/91 268 4,7 2212 3284 3552 3820 103 99 1991/92 220 3,7 2049 2929 3149 3369 91 91 1992/93 217 3,3 2100 2968 3185 3402 92 94 1993/94 239 5,2 1866 2822 3061 3300 89 83 1994/95 233 5,2 1822 2754 2987 3220 87 81 1995/96 236 2,6 2456 3400 3636 3872 104 109 1996/97 256 4,2 2261 3285 3541 3797 102 101 1997/98 234 4,6 1965 2901 3135 3369 91 88 1998/99 241 4,8 1986 2950 3191 3432 93 88 1999/00 203 3,7 1891 2703 2906 3119 84 84 2000/01 219 4,8 1789 2665 2884 3103 84 80 normál 244 4,8 2245 3221 3465 3709 100 100 Tab. č. 2 - Otopná období 88/89-00/01 České Budějovice, denostupně 10

Údaje, převzaté z ÚEK Jihočeského kraje, byly zpracovány ve smyslu vyhlášky MPO č. 245/1995 Sb., kterou se stanovila pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky MPO č. 85 /1998 Sb. V tabulce jsou dále uvedeny hodnoty tzv. normálu, tj, údaje dlouhodobého průměru středních teplot venkovního vzduchu a počtu dnů v otopném období podle tab. 1 přílohy 4 v ČSN 383350 Zásobování teplem. Všeobecné zásady změna a) 8/1991. [t es ( C) průměrná venkovní teplota, D(d) počet dnů v jednotlivých topných sezónách, D13 počet denostupňů při průměrné vnitřní teplotě 13 C]. V následujících tabulkách jsou uvedeny další charakteristické klimatické údaje lokality: rok 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 leden -1,20-2,00 0,90 0,70-4,50-3,82-0,50 únor 1,90 3,50-0,50 2,60 2,90-3,56 4,56 březen 5,60 4,90 5,60 4,20 5,10 0,04 3,21 duben 8,00 11,60 9,30 9,80 5,90 8,32 9,51 květen 15,60 15,70 14,50 14,30 14,30 13,40 13,42 červen 15,10 18,70 16,20 17,90 17,00 17,30 15,20 červenec 18,90 16,50 19,40 18,30 17,20 16,40 20,54 srpen 18,80 19,30 17,80 18,50 18,40 16,70 17,09 září 11,80 13,60 16,30 12,90 13,00 10,70 12,54 říjen 12,20 10,80 8,60 9,50 6,20 9,20 10,60 listopad 2,60 5,40 2,50 1,40 2,90 4,70 1,17 prosinec -2,10 1,20 0,50-0,40 1,60-4,30-1,50 Průměr 8,93 9,93 9,26 9,14 8,33 7,09 8,82 Tab. č. 3 - Průměrné měsíční teploty v letech 1995-2001 v Českých Budějovicích Vybrané meterologické údaje Dlouhodobý průměr 1995 1996 1997 1998 1999 (1961-1990) Průměrná teplota vzduchu ( C) 8,2 8,8 7,1 8,3 9,1 9,3 Délka slunečního svitu (hod/rok) 1564,3 1608 1518,9 1846 1734,4 1743,2 Průměrná rychlost větru (m/sec) 1,7 2,1 1,9 1,8 1,9 1,9 Roční úhrn srážek (mm) 582,8 643,5 712,8 716,8 551,5 505,1 Tab. č. 4 - Další údaje charakteristické klimatické podmínky Demografické údaje V roce 2001 na základě údajů SLDB mělo město České Budějovice 98.876.trvale bydlících obyvatel. V porovnání s rokem 1961 je to 1,5 násobné zvýšení a tím se město řadí do kategorie progresivně se rozvíjejících se měst v ČR. V následující tabulce jsou údaje o počtu obyvatel a jeho struktuře k datu sčítání a struktura na území Statutárního města České Budějovice, které je předmětem zpracování územní energetické koncepce. 11

Městská část Celkem muži Trvale bydlící osoby (včetně dlouhodobě přítomných cizinců) podle pohlaví Tab. č. 5 - Přehled počtu obyvatel k roku 2001 podle údajů SLDB ČSÚ Vzhledem k různým specifikám využití území v městských částech a příslušných urbanistických obvodech (obytné plochy, plochy průmyslových areálů, plochy areálů a občanské vybavenosti, dopravní plochy a další) a jejich rozvoji dochází i k vývoji počtu obyvatel v jednotlivých urbanech. V budoucích deseti až patnácti letech se nepředpokládá zásadní přírůstek počtu obyvatel ve městě. Tempo vývoje však bude ovlivněno zejména migrací obyvatel, vývojem počtu pracovních míst, stavem bytového a domovního fondu a bytové výstavby v jednotlivých urbanistických obvodech a dalšími vlivy. Teoreticky lze předpokládat rozmezí změny počtu obyvatel maximálně ± 3%, Na základě prováděných analýz se ukazuje, že zřejmě nejvýraznějšími vlivy, působícími na rozvoj města z hlediska počtu obyvatel, budou demografické a sociálně ekonomické aspekty. Rozložení zaměstnanosti podle odvětví ekonomické činnosti charakterizuje následující tabulka. ženy 0-14 let podle věkových skupin 15-59 let 60 a více let, vč.nezj. věku České Budějovice 1 1 884 915 969 299 1 280 305 České Budějovice 2 40 406 19 776 20 630 7 748 28 640 4 018 České Budějovice 3 26 545 12 708 13 837 3 806 16 893 5 846 České Budějovice 4 1 600 790 810 248 1 052 300 České Budějovice 5 7 850 3 823 4 027 1 131 5 238 1 481 České Budějovice 6 8 700 4 209 4 491 1 283 5 592 1 825 České Budějovice 7 11 891 5 603 6 288 1 546 6 818 3 527 Celkem České Budějovice 98 876 47 824 51 052 16 061 65 513 17 302 12

Vývoj počtu obyvatel podle částí města a urbanistických obvodů (údaje přepočteny na současnou územní strukturu města) Sčítání lidu, domů a bytů Sčítání lidu, domů a bytů Číslo Číslo k 1. 3. 2001 k 1. 3. 2001 urban. Název urban. Název k 1. 12.1970 k 1. 11.1980 k 3. 3.1991 (předběžné k 1. 12.1970 k 1. 11.1980 k 3. 3.1991 (předběžné obvodu obvodu výsledky) 3) výsledky) 3) 001 České Budějovice-střed 3 832 2 827 2 164 1 874 035 Suché Vrbné-prům.ob. 204 212 369 345 002 Sokolský ostrov 12 19 13 10 036 Pětidomí 3 178 3 248 2 846 2 790 České Budějovice 1 3 844 2 846 2 177 1 884 037 U Vrbného 7 112 96 88 003 Stromovka 117 60 163 182 038 Suché Vrbné 3 507 4 917 4 008 3 733 004 Čtyři Dvory 1) 3 184 1 873 1 603 1 568 039 U Dobrovodského potoka 15 2 2 105 005 Vysoká škola 285 304 348 369 040 Pohůrka 391 471 439 457 006 Sídliště Šumava 16 8 095 7 220 6 548 043 U Rybníčku - 6-4 007 Švábův Hrádek 14 1 1 1 069 Kaliště 91 84 61 63 008 U Vávrovského rybníka - - - 0 070 Třebotovice 215 201 220 265 009 Sídliště Vltava 114 6 614 12 921 12 025 České Budějovice 5 7 608 9 253 8 041 7 850 011 Přístav - - - 0 044 Brněnské předměstí 5 046 3 912 3 363 2 873 064 Haklovy Dvory 2) 356 177 101 139 045 U Nádraží - 15 11 17 065 Zavadilka 2). 343 424 419 046 U Novohradské 437 264 212 212 066 Čtyři Dvory-střed 1). 984 575 512 047 Havlíčkova kolonie 4 018 3 612 3 150 2 878 067 Sídliště Máj - 15 12 481 18 253 048 U Malého jezu-u Špačků - 14 2 3 068 České Vrbné 219 298 306 390 049 Mladé-Červený Dvůr 1 479 1 443 1 372 1 698 České Budějovice 2 4 305 18 764 36 143 40 406 050 U Špačků-za hřbitovem - - 76 82 012 U Požární zbrojnice 3 435 3 184 2 943 2 717 051 Nové Hodějovice 852 927 826 850 013 U Hřbitova 2 940 4 608 4 002 3 680 052 Za Potokem 98 106 81 87 014 Sídliště Na Pražské 7 323 7 469 6 047 6 282 České Budějovice 6 11 930 10 293 9 093 8 700 015 Za Poliklinikou 4 939 3 659 2 980 2 854 053 V Háječku 288 67 108 75 016 Na Sadech 4 712 4 060 3 995 3 504 054 U Matice školské 4 909 4 271 3 652 3 365 017 U Pekárenské 5 534 5 990 4 900 4 463 055 U Pivovaru - 44 37 11 018 Zahrádky - 4-1 056 U Malše - 4 1 1 019 U Pražské silnice 584 437 313 295 057 U Plavské silnice 20 28 28 32 020 Za Voříškovým dvorem 3 - - 0 058 Krumlovské předměstí 6 019 5 053 4 405 4 128 021 Kněžské Dvory 582 558 479 507 059 Nemocnice 51 - - 0 022 Nemanice 1 061 1 106 2 042 2 138 060 U Nemocnice 2 20 5 7 023 Dolní Světlíky - - - 0 061 Rožnov-sever 3 616 4 004 3 473 3 308 024 Nemanický rybník 23 29 18 16 062 Za Lineckou tratí 195 - - 165 025 U Čertíka 39 37 59 88 063 Rožnov-jih 508 851 783 799 České Budějovice 3 31 175 31 141 27 778 26 545 České Budějovice 7 15 608 14 342 12 492 11 891 026 Na Světlicích 44 23 22 32 České Budějovice 76 699 88 448 97 243 98 876 027 Za Otýlií 4-16 38 Poznámky: 028 Nové Vráto-průmysl.obv. 4 44 36 22 1) v roce 1970 byly publikovány výsledky za urbanistický obvod Čtyři Dvory, 029 U Rozumova Dvora 20 9-3 který byl později rozdělen na UO Čtyři Dvory a UO Čtyři Dvory-střed 030 Husova kolonie 341 306 287 288 031 Husova kolonie-zahrádky - 5 6 6 2) v roce 1970 byly publikovány výsledky za tehdy samostatnou obec Haklovy Dvory 032 Nové Vráto 827 687 574 701 jako celek, tedy včetně základních sídelních jednotek Zavadilka a Nové Dvory 033 U Křížku 989 735 578 510 České Budějovice 4 2 229 1 809 1 519 1 600 3) v roce 2001 včetně dlouhodobě (více než 90 dnů) přítomných cizinců Tab. č. 6 Vývoj počtu obyvatel ve městě podle urbanů 13

Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti k 1.3.2001 Odvětví ekonomické činnosti Počet zaměstnanců Obyvatelstvo úhrnem z toho: 51 546 zemědělství, lesnictví a rybolov 607 dobývání nerostných surovin 44 zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny 12 019 stavebnictví 4 996 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 6 392 pohostinství a ubytování 2 443 doprava, pošty a telekomunikace 3 785 peněžnictví a pojišťovnictví 1 440 Tab. č. 7 - Zaměstnanost podle odvětví ekonomické činnosti v Českých Budějovicích 1.2 Spotřebitelské systémy Analýza spotřebitelských systémů byla provedena v členění za bytovou sféru, občanskou vybavenost, podnikatelský sektor po jednotlivých urbanistických obvodech. Byla provedena kvantifikace jejich energetické náročnosti v jednotlivých formách energie (teplo elektřina, tuhá, kapalná a plynná paliva). Na základě předpokladů výstavby bytového fondu, občanské vybavenosti, rozvoje nebo útlumu výroby v průmyslové sféře a dalších činností na území města byl stanoven předpoklad energetických nároků v dalších letech. Byly zohledněny, na základě analýzy stávajícího stavu u jednotlivých spotřebitelských systémů možné vlivy předpokládaných realizovatelných opatření na snížení energetické náročnosti. Ta se nejvíce projeví zejména u spotřeby tepla na vytápění v obytných domech a objektech občanské vybavenosti, ale i do určité míry v průmyslových areálech. Součástí analýzy je zmapování produkce emisí energetických zdrojů, které bylo provedeno na základě registrů emisí zdrojů znečišťujících ovzduší (REZZO) a dalších zjištění přímo v terénu. Do spotřebitelských systémů byla samostatně zahrnuta doprava representovaná městskou hromadnou dopravou i silniční automobilovou dopravou a dále pak veřejné osvětlení města. 1.2.1 Bytová sféra činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky 3 100 výzkum a vývoj 322 veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 3 852 školství 3 317 zdravotnictví, veterinální a sociální činnosti 3 641 ostaní veřejné a osobní služby 3 005 Z úhrnu osoby s druhým případně dalším zaměstnáním 3 132 Historický vývoj a současný stav domovního a bytového fondu ve městě charakterizují následující tabulky. Z údajů vyplývá, že k největšímu rozvoji města, pokud jde o domovní výstavbu došlo na začátku a v poválečné konjunktuře 1. světové války 20. století, kdy ruku v ruce s rozvojem hospodářským šel i rozvoj stavební. Z tohoto období pochází prakticky třetina obytných budov ve městě a to zejména soukromých representativních a bytových domů (rodinných vil a činžovních domů). Další významné vlny bytové výstavby podobně jako v celé zemi, proběhly ve městě v letech 1945-1990, kdy centrálně plánovaný demografický růst byl podpořen nejprve výstavbou více bytových cihlových a následně panelových domů v sídlištních lokalitách. 14

Období po roce 1990 až do současnosti je pak charakteristické dynamickým rozvojem výstavby rodinných domů, opravou a modernizací zchátralých historických objektů vč. obytných v centru města a dle finančních možností již také odstartovanou regenerací panelových domů. Nová výstavba ve městě probíhala zejména na sídlišti Máj, výstavba rodinných domků pak v Českém Vrbném, v Mladém, Haklovy Dvory a v dalších lokalitách. Na začátku roku 2001 (dle výsledku SLDB uskutečněného ČSÚ 31. března 2001) tak celkový počet domů v Českých Budějovicích 9.416, z čehož trvale obydlených bylo 8.791. Většinu (přes 70%) trvale obydlených domů přitom tvořily domy rodinné, 27% pak byly domy s více (nájemními) byty. počet v % počet v % počet v % počet v % Domy celkem 9 416 100.0 6 742 100.0 2 442 100.0 232 100.0 trvale obydlené 8 791 93.4 6 168 91.5 2 419 99.1 204 87.9 neobydlené 625 6.6 574 8.5 23 0.9 28 12.1 v neobydl. domech bytů 753 x 636 x 76 x 41 x Období výstavby Domovní fond 1899 a dříve 535 6.1 284 4.6 224 9.3 27 13.2 1900-1945 2 622 29.8 2 094 33.9 482 19.9 46 22.5 1946-1970 2 021 23.0 1 242 20.1 752 31.1 27 13.2 1971-1990 2 445 27.8 1 678 27.2 730 30.2 37 18.1 1991 a později 1 017 11.6 779 12.6 195 8.1 43 21.1 Materiál nosných zdí Domovní fond celkem v tom rodinné domy bytové domy ostatní cihly, tvárnice 6 271 71.3 4 844 78.5 1 309 54.1 118 57.8 kámen a cihly 1 349 15.3 1 063 17.2 252 10.4 34 16.7 stěnové panely 918 10.4 64 1.0 831 34.4 23 11.3 ostatní 157 1.8 130 2.1 19 0.8 8 3.9 Tab. č. 8 - Vývoj a struktura domovního a bytového fondu podle stáří a stavebního materiálu V menším zastoupení počtu bytových domů oproti obytným domům, tj rodinným domům a vilám, však převyšuje počet v nich existujících bytových jednotek. Z celkového počtu 40.946 bytů v trvale obydlených domech bylo 32.372, tj. 79% právě v bytových domech. Bytový fond v tom Bytový fond celkem rodinné domy bytové domy ostatní počet v % počet v % počet v % počet v % Byty v trvale obydlených domech 40 946 100.0 8 347 100.0 32 372 100.0 227 100.0 trvale obydlené 38 813 94.8 7 925 94.9 30 673 94.8 215 94.7 neobydlené 2 133 5.2 422 5.1 1 699 5.2 12 5.3 Průměrná obytná plocha na byt (m 2 ) 44,0 60,5 39,7 53,5 Tab. č. 9 - Bytový fond ve městě Pokud jde o technickou vybavenost domovního a bytového fondu, u naprosté většiny domovního fondu v bytových a rodinných domech je zaveden zemní plyn. Vybavennost domovního fondu zemním plynen a ústředním topením v Českých Budějovicích - 2001 Domovní fond v tom Zemní plyn celkem rodinné domy bytové domy Ústřední topení ostatní počet v % počet v % počet v % počet v % zemní plyn zaveden 7 266 82.7 5 096 82.6 2 043 84.5 127 62.3 zemní plyn nezaveden 1 421 16.2 1 004 16.3 361 14.9 56 27.5 dálkové nebo bloková kotelna 1 585 18.0 79 1.3 1 425 58.9 81 39.7 kotelna v domě 5 278 60.0 5 028 81.5 184 7.6 66 32.4 bez dálkového a ústř. topení 1 830 20.8 998 16.2 798 33.0 34 16.7 Tab. č. 10 - Energetická vybavenost domovního a bytového fondu 15

Způsob vytápění a přípravy TUV v bytovém fondu v Českých Budějovicích - 2001 v tom Způsob vytápění Bytový fond celkem rodinné domy bytové domy Příprava TUV ostatní počet v % počet v % počet v % počet v % ústřední vytápění 32 728 84.3 6 419 81.0 26 154 85.3 155 72.1 etážové vytápění 1 814 4.7 485 s 1 300 4.2 29 13.5 kamna lokální 3 629 9.3 787 9.9 2 821 9.2 21 9.8 jiný zdroj vytápění 410 1.1 152 1.9 253 0.8 5 2.3 dálkový zdroj TUV 24 818 63.9 82 1.0 24 682 80.5 54 25.1 bojler, průtokový ohřívač TUV 12 569 32.4 7 200 90.9 5 227 17.0 142 66.0 jiný zdroj TUV 635 1.6 343 4.3 281 0.9 11 5.1 bez teplé vody 539 1.4 208 2.6 329 1.1 2 0.9 Tab. č. 11 - Struktura způsobu vytápění a přípravy TUV bytového fondu Na soustavu CZT města je pro účely vytápění napojeno 27 tis. bytů v bytových a rodinných domech, tj. cca 65% bytového fondu v Českých Budějovicích, přes 24,6 tis. bytů je dodávána i TUV. Vlastnickou strukturu domovního a bytového fondu pak ukazuje tabulka, ze které vyplývá, že téměř 57% bytových domů je již v současnosti v soukromém vlastnictví (soukromá fyzická osoba, družstva vlastníků aj.) a s postupnou privatizací domovního a bytového fondu města a převodu družstevních domů do osobního vlastnictví se tento podíl bude zvyšovat. v tom Celkem Domovní a bytový fond rodinné domy bytové domy ostatní počet v % počet v % počet v % počet v % Domy celkem 9 416 100.0 6 742 100.0 2 442 100.0 232 100.0 trvale obydlené 8 791 93.4 6 168 91.5 2 419 99.1 204 87.9 Vlastník soukromá fyzická osoba 6 442 73.3 5 944 96.4 459 19.0 39 19.1 obec, stát 504 5.7 33 0.5 421 17.4 50 24.5 SBD 616 7.0 8 0.1 608 25.1 - - jiný 1 154 13.1 147 2.4 914 37.8 93 45.6 Byty v trvale obydlených domech 40 946 100.0 8 347 100.0 32 372 100.0 227 100.0 trvale obydlené 38 813 94.8 7 925 94.9 30 673 94.8 215 94.7 Právní důvod užívání bytu ve vlastním domě 6 582 17.0 6 267 79.1 291 0.9 24 11.2 v osobním vlastnictví 4 314 11.1 - - 4 314 14.1 - - nájemní 9 047 23.3 396 5.0 8 564 27.9 87 40.5 bytové družstvo 10 707 27.6 8 0.1 10 699 34.9 - - družstvo nájemců 5 878 15.1 2 0.0 5 873 19.1 3 1.4 jiný 2 113 5.4 1 199 15.1 815 2.7 99 46.0 Tab. č. 12 - Struktura domovního a bytového fondu podle vlastnictví 16

Domovní fond ve městě Č.Budějovice podle urbanů (předběžné výsledky SLDB k 1.3.2001) Název urbanistického obvodu Číslo urban. obvodu Celkem celkem Domy trvale obydlené rodinné bytové a ostatní Název urbanistického obvodu Číslo urban. obvodu Celkem celkem Domy trvale obydlené rodinné bytové a ostatní neobydlené neobydlené České Budějovice-střed 001 329 285 111 174 44 Suché Vrbné-průmyslový obvod 035 67 55 46 9 12 Sokolský ostrov 002 3 3 2 1 0 Pětidomí 036 550 515 437 78 35 České Budějovice 1 332 288 113 175 44 U Vrbného 037 24 24 23 1 0 Stromovka 003 54 47 45 2 7 Suché Vrbné 038 666 617 527 90 49 Čtyři Dvory 004 463 426 417 9 37 U Dobrovodského potoka 039 51 37 37 0 14 Vysoká škola 005 78 70 64 6 8 Pohůrka 040 143 132 126 6 11 Sídliště Šumava 006 130 130 10 120 0 U rybníčků 043 1 1 1 0 0 Švábův Hrádek 007 3 1 1 0 2 Kaliště 069 30 25 25 0 5 U Vávrovského rybníka 008 0 0 0 0 0 Třebotovice 070 89 74 69 5 15 Sídliště Vltava 009 149 145 8 137 4 České Budějovice 5 1 621 1 480 1 291 189 141 Přístav 011 0 0 0 0 0 Brněnské Předměstí 044 285 270 87 183 15 České Vrbné 068 116 106 104 2 10 U nádraží 045 3 3 0 3 0 Haklovy Dvory 064 55 39 38 1 16 U Novohradské 046 26 23 0 23 3 Zavadilka 065 123 119 119 0 4 Havlíčkova Kolonie 047 338 328 209 119 10 Čtyři Dvory-střed 066 156 125 108 17 31 U Malého jezu-u Špačků 048 2 1 1 0 1 Sídliště Máj 067 253 250 3 247 3 Mladé-Červený Dvůr 049 462 436 426 10 26 České Budějovice 2 1 580 1 458 917 541 122 U Špačků-za hřbitovem 050 27 24 24 0 3 U požární zbrojnice 012 131 121 31 90 10 Nové Hodějovice 051 291 253 253 0 38 U hřbitova 013 167 164 38 126 3 Za potokem 052 27 26 26 0 1 Sídliště Na pražské 014 264 262 51 211 2 České Budějovice 6 1 461 1 364 1 026 338 97 Za poliklinikou 015 313 300 70 230 13 V háječku 053 7 7 2 5 0 Na sadech 016 335 313 87 226 22 U Matice školské 054 255 247 142 105 8 U Pekárenské 017 234 219 67 152 15 U pivovaru 055 2 2 0 2 0 Zahrádky 018 1 1 1 0 0 U Malše 056 2 1 1 0 1 U pražské silnice 019 99 78 57 21 21 U plavské silnice 057 11 10 10 0 1 Za Voříškovým Dvorem 020 0 0 0 0 0 Krumlovské Předměstí 058 568 532 400 132 36 Kněžské Dvory 021 154 135 98 37 19 Nemocnice 059 0 0 0 0 0 Nemanice 022 480 453 429 24 27 U nemocnice 060 1 1 0 1 0 Dolní Světlíky 023 0 0 0 0 0 Rožnov-sever 061 649 602 541 61 47 Nemanický rybník 024 5 4 4 0 1 Za lineckou tratí 062 54 49 48 1 5 U Čertíka 025 31 29 29 0 2 Rožnov-jih 063 268 245 242 3 23 České Budějovice 3 2 214 2 079 962 1 117 135 České Budějovice 7 1 817 1 696 1 386 310 121 Světlík 026 7 7 7 0 0 České Budějovice celkem 9 484 8 778 6 071 2 707 706 Za Otýlií 027 3 3 0 3 0 Nové Vráto-průmyslový obvod 028 8 7 5 2 1 U Rozumova Dvora 029 2 2 1 1 0 Husova Kolonie 030 114 96 94 2 18 Husova Kolonie-zahrádky 031 4 3 3 0 1 Nové Vráto 032 190 177 174 3 13 U křížku 033 131 118 92 26 13 České Budějovice 4 459 413 376 37 46 Tab. č. 13 - Domovní fond a jeho struktura podle urbanistických obvodů 17

Bytový fond ve městě České Budějovice podle urbanů (předběžné výsledky SLDB k 1.3.2001) Název urbanistického obvodu Číslo urban. obvodu Celkem trvale obydlené Byty neobyd-lené obydlené přechodně z toho sloužící k rekreaci nezpůsobilé k bydlení Název urbanistického obvodu Číslo urban. obvodu Celkem trvale obydlené neobyd-lené Byty obydlené přechodně z toho sloužící k rekreaci nezpůsobilé k bydlení České Budějovice-střed 001 912 766 146 62 19 10 Suché Vrbné-prům.obvod 035 150 137 13 0 0 7 Sokolský ostrov 002 3 3 0 0 0 0 Pětidomí 036 1 236 1 123 113 46 0 2 České Budějovice 1 915 769 146 62 19 10 U Vrbného 037 33 31 2 2 0 0 Stromovka 003 87 72 15 12 0 3 Suché Vrbné 038 1 565 1 439 126 39 1 13 Čtyři Dvory 004 613 566 47 15 2 5 U Dobrovodského potoka 039 52 38 14 4 0 0 Vysoká škola 005 138 124 14 9 0 3 Pohůrka 040 169 150 19 12 0 5 Sídliště Šumava 006 2 692 2 603 89 56 1 3U rybníčků 043 1 1 0 0 0 0 Švábův Hrádek 007 3 1 2 0 0 0 Kaliště 069 32 27 5 1 2 0 U Vávrovského rybníka 008 0 0 0 0 0 0 Třebotovice 070 107 87 20 7 4 2 Sídliště Vltava 009 4 606 4 474 132 79 1 0 České Budějovice 5 3 345 3 033 312 111 7 29 Přístav 011 0 0 0 0 0 0 Brněnské Předměstí 044 1 206 1 102 104 37 1 9 České Vrbné 068 139 128 11 1 0 2 U nádraží 045 5 5 0 0 0 0 Haklovy Dvory 064 66 49 17 0 0 0 U Novohradské 046 79 76 3 1 1 0 Zavadilka 065 152 143 9 1 0 0 Havlíčkova Kolonie 047 1 340 1 243 97 52 3 7 Čtyři Dvory-střed 066 253 207 46 14 2 10 U Malého jezu-u Špačků 048 2 1 1 0 1 0 Sídliště Máj 067 6 606 6 211 395 286 0 0 Mladé-Červený Dvůr 049 687 621 66 24 0 13 České Budějovice 2 15 355 14 578 777 473 6 26 U Špačků-za hřbitovem 050 36 31 5 0 0 1 U požární zbrojnice 012 1 217 1 149 68 40 0 2 Nové Hodějovice 051 342 299 43 10 2 12 U hřbitova 013 1 826 1 734 92 64 1 4 Za potokem 052 32 30 2 0 1 1 Sídliště Na pražské 014 2 896 2 788 108 66 1 3 České Budějovice 6 3 729 3 408 321 124 9 43 Za poliklinikou 015 1 172 1 009 163 45 0 14 V háječku 053 32 30 2 0 0 0 Na sadech 016 1 592 1 350 242 118 1 33 U Matice školské 054 1 681 1 584 97 42 0 8 U Pekárenské 017 2 086 1 960 126 87 2 9 U pivovaru 055 2 2 0 0 0 0 Zahrádky 018 1 1 0 0 0 0 U Malše 056 3 1 2 1 0 0 U pražské silnice 019 135 113 22 3 0 3 U plavské silnice 057 13 12 1 1 0 0 Za Voříškovým Dvorem 020 0 0 0 0 0 0 Krumlovské Předměstí 058 1 904 1 768 136 67 5 12 Kněžské Dvory 021 209 180 29 9 4 0 Nemocnice 059 0 0 0 0 0 0 Nemanice 022 770 720 50 18 1 3U nemocnice 060 1 1 0 0 0 0 Dolní Světlíky 023 0 0 0 0 0 0 Rožnov-sever 061 1 400 1 319 81 24 1 14 Nemanický rybník 024 7 6 1 0 0 0 Za lineckou tratí 062 67 62 5 1 0 0 U Čertíka 025 33 31 2 1 1 0 Rožnov-jih 063 329 304 25 2 1 0 České Budějovice 3 11 944 11 041 903 451 11 71 České Budějovice 7 5 432 5 083 349 138 7 34 Světlík 026 8 8 0 0 0 0 České Budějovice celkem 41 452 38 520 2 932 1 390 66 216 Za Otýlií 027 4 4 0 0 0 0 Nové Vráto-prům.obvod 028 15 9 6 0 0 0 U Rozumova Dvora 029 3 2 1 1 0 0 Husova Kolonie 030 133 113 20 5 5 1 Husova Kolonie-zahrádky 031 5 4 1 0 0 0 Nové Vráto 032 323 270 53 11 2 2 U křížku 033 241 198 43 14 0 0 České Budějovice 4 732 608 124 31 7 3 Tab. č. 14 - Bytový fond a jeho struktura podle urbanistických obvodů 18

Územní plán předkládá lokality, které budou určeny pro výstavbu bytů v rodinných či bytových domech a předpoklad jejich počtu v následujících 10-15 letech. počet bytů Městská část předpoklad z toho UO lokalita počet bytů celkem České Budějovice 1 155 001 Historické jádro 155 České Budějovice 2 1 651 007 Švábův Hrádek 920 065 Zavadilka 120 067 U Branišovské silnice 150 České Budějovice 3 904 014 U Voříškova Dvora 410 023 Světlíky 120 České Budějovice 4 460 029 U Rozumova Dvora 225 031 Husova kolonie-zahrádky 120 České Budějovice 5 464 037 V hluboké cestě 166 České Budějovice 6 331 046, 047 U Novohradské Havlíčkova kolonie 175 České Budějovice 7 166 061 Rožnov -Za tratí 50 Celkem 4 131 2 611 Tab. č. 15 - Návrh lokalit a počtu výstavby bytů v rodinných a bytových domech Výsledky energetické a ekologické analýzy z hlediska struktury nositelů energie a vyprodukovaných emisí škodlivin pro bytovou sféru za jednotlivé urbanistické obvody jsou uvedeny v Příloze Energetické modelování. 1.2.2 Občanská vybavenost Objekty občanské vybavenosti bývají jako celek v komunální energetice významným spotřebitelem energie. Úřady státní správy a samosprávy, školská zařízení, místa kulturního a sportovního vyžití, dále nemocnice a ostatní zařízení zdravotnické a sociální péče představují spolu s podnikatelskými subjekty z oblasti terciální sféry takzvaný nevýrobní sektor, který je rovněž významným spotřebitelem paliv a energií ve městě. Objekty a úřady státní správy a samosprávy Výkon státní správy a samosprávy v Českých Budějovicích vykonávají příslušné správní úřady rozmístěné v několika objektech situovaných převážně v centru města. Objekty jsou téměř všechny (podle dostupných údajů z REZZO I,II,III) zásobovány teplem ze soustavy CZT. Hlavní objekt Radnice na nám. Přemysla Otakara II má vlastní VS pára/voda. Výše dodávek tepla se pohybuje okolo 4.000-4.500 GJ. Výše spotřeb energií ve vybraných objektech (zjištění průzkumem) je uveden v následující tabulce: 19

Urban Státní správa a samospráva adresa Spotřeba elektrické energie (MWh) Spotřeba tepla (GJ) Celkem spotřeba energie (GJ) 53 Krajský soud Zátkovo nábřeží 2 119,20 4 200 4 629 53 Vazební věznice Goethova 1 539,41 9 312 11 254 53 Krajský úřad U Zimního stadionu 2 178,65 4 175 4 818 12 Finanční úřad F.A.Gerstnera 1/5 2 610 2 610 Úřad pro zastupování státu ve 53 věcech majetkových Mánesova 3 416,88 5 779 7 280 Okresní správa sociálního 67 zabezpečení A. Barcala 1461 255,26 1 670 2 589 44 Magistrát města Jeronýmova 1 25,80 620 713 54 Katastrální úřad Lidická 11 3 735 3 735 1 Magistrát města Česká 4 800 4 800 1 Radnice nám. Přemyska Otakara II 465,00 4 500 6 174 1 Magistrát města Kněžská 109,50 2 042 2 436 Celkem 2 109,70 43 442 51 037 Tab. č. 16 - Objekty státní správy a samosprávy Jak vyplývá z přehledu, až na jeden objekt se spotřebou nižší jak 1.500 GJ ročně, by měl být zpracován ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. energetický audit. Podrobnější popis objektů z hlediska stavebního, energetického zásobování a využití je uveden v Příloze závěrečné zprávy. Školská zařízení Ve městě je dnes 27 mateřských, 20 základních, řada středních a několika dalších (speciálních, zvláštních, uměleckých aj.) škol a jejich zařízení, vzdělávacích zařízení. Specifickou roli zaujímají vysoké školy a jejich zařízení v rámci Jihočeské univerzity - Fakulta biologická, pedagogická, zdravotně sociální, zemědělská, teologická. Nemalé zastoupení má i učňovské školství. Všeobecné základní a střední vzdělání denního charakteru pak doplňují specializované (umělecké, jazykové, taneční aj.) školy poskytující nejrůznější výchovně vzdělávací programy a kurzy. Téměř všechna tato zařízení jsou, až na výjimky,zásobována teplem ze soustavy CZT. V dalším textu je uveden základní přehled školských zařízení a charakterizujících údajů a vyznačena povinnost zpracování energetického auditu ve smyslu zákona č. 406/200Sb. Mateřské školy Z celkového počtu 27 mateřských škol má 9 vlastní zdroj tepla na zemní plyn kategorie malý zdroj znečišťování ovzduší. Ostatní větší zařízení jsou zásobována teplem ze soustavy CZT města určené pro otop a přípravu TUV. Zemní plyn je navíc v objektech využíván k přípravě stravy. 20

Urban Adresa Tab. č. 17 - Mateřské školy a jejich základní energetické údaje Podrobnější popis objektů z hlediska stavebního, energetického zásobování a využití je uveden v Příloze závěrečné zprávy. Základní školy Základní energetické údaje školských zařízení v Českých Budějovicích Počet žáků Vytápěná nebytová plocha (m 2 ) Instalovaný tepelný výkon (kw) Z celkového počtu 20 základních školských zařízení mají vlastní zdroj tepla na zemní plyn v kategorii malý a střední znečišťovatel ovzduší pouze 3 objekty. Ostatní jsou zásobeny teplem ze soustavy CZT města. Z následující tabulky vyplývá, že na 13 objektů by měl být zpracován energetický audit. Tab. č. 18 - Základní školy a jejich základní energetické údaje Podrobnější popis objektů z hlediska stavebního, energetického zásobování a využití je uveden v Příloze závěrečné zprávy. typ kotle Celková Celková spotřeba spotřeba ZP (tis. m 3 tepla z CZT ) (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) 9 Dlouhá 35 58 1 501,00 x x x 2 012 44,65 2 173 ano 9 Fr. Ondříčka 26 80 1 129,00 x x x 709 21,00 785 ne 6 J. Opletala 22 144 1 625,18 x x 0,27 1 245 28,74 1 358 ne 9 Jizerská 4 125 2 525,00 x x x 1 961 28,30 2 063 ano 61 Papírenská 23 140 2 146,00 x x 1,74 2 305 30,12 2 473 ano 58 Šumavská 19 20 330,00 Destila 3,00 x 0,36 103 ne 14 Plzeňská 44 55 707,00 x x x 921 8,91 953 ne 67 Prachatická 2/1 134 1 548,00 x x x 25,08 90 ne 12 Pražská 15 75 1 000,00 60 ETI 60 12,42 x 14,36 475 ne 38 V.Špály 7 46 2x17,5 Mora 7,80 x 8,99 298 ne 36 Krokova 9 - Suché Vrbné 42 2x25 DPE 25 7,76 x 8,99 297 ne 35 Železničářská 12 56 x x x 1 040 22,00 1 119 ne 40 U Pramene 13/1882 - Pohůrka 55 771,00 6x24 Junkers 10,11 x 17,52 407 ne 66 Větrná 24 215 1 534,74 x x x 1 049 24,90 1 139 ne 47 Zeyerova 33 135 2 030,00 x x 0,45 1 569 15,22 1 639 ano 47 Kaplířova 719/5 x x x x 2,04 x 1,50 75 ne 14 Čéčova I 40/1 126 1 224,00 x x x 1 710 31,68 1 824 ano 54 E.Pittera 2 100 935,22 x x 10,50 531 7,98 917 ne 22 K. Šatala 17 - Nemanice 90 x x x x 193,56 697 ne 67 K. Štěcha 5 241 4 826,00 x x x 1 903 39,20 2 044 ano 13 Neplachova 3 125 318,00 140 Buderus G 424 14,56 x 28,32 598 ne 17 Nerudova 53 117 2 221,00 x x 1,12 1 414 24,84 1 541 ano 49 Kališnická 5 - Mladé 48 1 708,00 Baxi - Luna 1310 12,55 x 79,63 714 ne 49 Novohradská 66 - Mladé 24 255,00 Viadrus 1,86 x 11,72 106 ne 32 Rudolfovská 285/143 - Nové Vráto 36 134,50 x x x 1 044 9,50 1 078 ne 44 Vrchlického nábřeží 1388 80 890,00 x x x 940 30,00 1 048 ne 16 Otakarova 11 42 221,00 Auriga HTE 2,81 x 2,49 104 ne Celkem 2 409 29 580 1 402 x 89 20 353 760 26 117 x urban Adresa Základní energetické údaje školských zařízení v Českých Budějovicích Počet žáků Vytápěná nebytová plocha (m 2 ) Instalovaný tepelný výkon (kw) typ kotle Celková spotřeba ZP (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Povinnost EA Povinnost EA 9 Bezdrevská 3 1 210 17 300,00 x x x 10 256 169,87 10 868 ano 13 Čéčova 66 629 4 107,00 x x x 2 003 39,08 2 144 ano 44 Dukelská 11 707 5 784,00 x x x 2 844 37,60 2 979 ano 46 Nové Hodějovice, Novohradská 15 85 695,00 2x48 Duotherm 50 8,50 x 14,20 341 ne 6 E. Destinové 46 690 7 595,79 x x x 6 145 154,24 6 700 ano 58 Grünwaldova 13 847 5 633,00 x x x 5 298 127,28 5 756 ano 15 J.Š. Baara - Jírovcova 9/a 473 26 733,00 x x x 2 078 64,51 2 310 ano 12 Kubatova 1 823 9 387,84 x x 3,48 6 897 60,21 7 232 ano 67 M. Chlajna 21 859 17 969,83 x x x 4 339 352,40 5 608 ano 67 M. Chlajna 23 1 027 11 813,53 x x x 3 929 8,08 3 958 ano 54 Matice školské 3 515 3 974,00 x x x 1 167 78,06 1 448 ne 13 Nerudova 9 694 6 272,00 x x x 3 119 77,14 3 397 ano 16 Nová 5 473 4 210,00 x x x 2 928 47,34 3 098 ano 21 Kněžské Dvory, A. Trägera 44 61 776,00 11,66 x 6,06 419 ne 6 O. Nedbala 30 848 9 646,00 x x x 3 016 96,81 3 365 ano 61 Rožnov, L.Kuby 48 557 6 835,00 x x 9,12 3 757 61,82 4 290 ano 16 Rudolfovská 23 250 2 699,71 x x x 1 270 31,75 1 384 ne 38 Suché Vrbné, Pohůrecká 16 588 8 448,63 2x430 PGVE 430 1x260 PGVE 260 181,75 x 87,54 6 504 ano 49 Mladé, V. Rady 1 90 544,00 2x40 Ligas 40 4,06 x 25,76 231 ne 32 Nové Vráto, Rudolfovská 143 63 781,00 x x x 1 044 9,50 1 078 ne Celkem 11 489 151 205,33 1 296 x 218,56 60 089,93 1 549,24 73 109 x 21

Školní jídelny Pro zabezpečení základní stravy pro žáky jsou provozovány ve městě tři větší školní jídelny - vývařovny obědů s konzumací buď přímo v místě nebo jejich rozvozem. urban Základní energetické údaje školských zařízení v Českých Budějovicích Název Tab. č. 19 - Školní jídelny a jejich základní energetické údaje Gymnázia, střední školy a učiliště Počet jídel za měsíc Celková spotřeba ZP (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba el. energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Povinnost EA 044 U Tří lvů 24 000 2,84 479,00 67,68 819 ne 016 U Srdce Páně - Rudolfovská 23 18 500 1,59 2 315,15 76,65 2 645 ano 054 ZŠ Matice školské - Mánesova 36 10 000 12,58 x 38,20 566 ne Celkem 52 500 17 2 794 183 4 030 x V Českých Budějovicích jako centru regionu je rozsáhlé zastoupení středních škol, několika dalších speciálních a uměleckých aj. škol a jejich zařízení, vzdělávacích zařízení reprezentovanými 39 pracovišti. Většina objektů je zásobována teplem ze soustavy CZT města, pouze v 6 případech je nainstalován vlastní plynový zdroj tepla kategorie malý a střední zdroj znečišťování ovzduší. Základní energetické údaje středoškolských zařízení v Českých Budějovicích Urban Název školy Adresa Počet studentů Instalovaný tepelný výkon (kw) typ kotle Celková spotřeba ZP. PB (tis. m 3, t) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Povinnost EA 015 Gymnázium Jírovcova 8 446 x x x 1 656 42,50 1 809 ano 001 Gymnázium Česká 64 394 x x x 1 423 34,00 1 545 ano 012 Sportovní gymnázium a Gymnázium Kubatova 1 300 x x x x x x x 015 Gymnázium J.V. Jirsíka Fr. Šrámka 23 525 x x x 1 540 42,50 1 693 ano 001 Biskupské gymnázium J.N. Neumanna Jirsíkova 5 660 x x 19,23 1 500 125,90 2 608 ano 017 České reálné gymnázium s.r.o. Pražská 54a 300 126 Dakon 30 kw, Wolf 96 kw x 19,00 68 ne 038 Česko - anglické gymnázium s.r.o. Třebízského 1010 300 x x x 1 000 24,00 1 086 ne 012 Obchodní akademie Husova 1 431 x x x 1 467 20,75 1 542 ano 012 pronajaté prostory pro školní jídelnu Pražská 1 x x x 1,01 x 22,91 117 ne 012 ISŠ obchodní Husova 9 695 x x x 4 250 46,00 4 416 ano 044 ISŠ cestovního ruchu a VOŠ Senovážné nám. 12 264 x x x 920 26,21 1 014 ne 015 VOŠ a školní jídelna Fr. Šrámka 9 360 720 3x Hydrotherm 82,50 x 220,00 3 601 ano 017 školní pracoviště Puklicova 41 x x x x 969 20,57 1 043 ne 019 ISŠ obchodu, služeb a podnikání Kněžskodvorská 33/A 1 108 x x x 3 251 154,34 3 807 ano 038 školní jídelna Dobrovodská 105 x x x x 356 18,59 423 ne 038 Domov mládeže Třebízského 22 x x x x 661 55,78 861 ne 027 Vyšší odborná škola Okružní 10 839 1 140 2xPrimatik 470 kw, 4xProtherm 50 kw 158,00 827 471,66 9 800 ano 017 ISŠ stavební Nerudova 59 700 Dakon DUO 1700 10,00 4 350 191,00 5 378 ano 017 školní jídelna Nerudova 59 x x x x 550 62,00 773 ne 015 Domov mládeže Skuherského x 225 Viessmann RN 019 48,00 x 14,00 1 685 ano 017 Domov mládeže Jírovcova, Nerudova x x x x 2 600 28,00 2 701 ano 054 SOŠ technická, SOU a U Lidická 31 292 x x x 1 569 73,99 1 835 ano 044 SPŠ strojní a elektrotechnická Dukelská 13 502 x x x 3 684 63,00 3 911 ano 012 SPŠ stavební Resslova 2 466 x x x 2 493 81,41 2 786 ano 015 SOU dopravní a technické, SOŠ automobilní Skuherského 3 530 x x x 1 015 47,67 1 187 ne 044 budova školy Senovážné nám. 4 487 x x x 1 875 26,65 1 971 ano 016 dílny praktického vyučování Pekárenská 510 70 x x x 1 050 28,57 1 153 ne 016 dílna praktického vyučování Skuherského 77 20 11,72 x 5,89 420 ne 016 areál dílen praktického vyučování Rudolfovská 17 160 x x x 3 382 49,03 3 558 ano 033 Domov mládeže Trocnovská 2 x x x x 54,18 195 ne 044 školní jídelna Žižkova x x x 28,38 x 59,66 1 181 ne 033 SOŠ veterinární a zemědělská Rudolfovská 92 650 x x x 6 800 195,20 7 503 ano 012 Střední zdravotnická škola a VZŠ Husova 3 562 x x x 1 273 49,43 1 451 ne 001 Konzervatoř Kanovnická 22 170 x x x 3 024 106,14 3 406 ano 012 Soukromá VOŠ a Obchodní akademie s.r.o. Pražská 3 290 2x Vaillant 30,00 x 140,00 1 526 ano 044 Soukromé SOU služeb a obchodní akademie s.r.o. Jeronýmova 22/28 398 x x x 945 37,71 1 081 ne 014 pracoviště odborného výcviku V oblouku 2204 x x x x 67 3,76 67 ne 044 Soukromé SOU podnikání a služeb o.p.s. Žižkova 4 168 34,09 x 11,84 1 203 ne 014 Vyšší zdravotnická škola Bílá vločka s.r.o. Zachariášova 3 110 x x x 490 6,80 514 ne Celkem 12 197 2 211 x 423 54 987 2 681 80 918 x Tab. č. 20 - Objekty středního školství a jejich základní energetické údaje Téměř polovina zařízení se měla z hlediska výše spotřeby paliv a energie podrobit zpracování energetického auditu ve smyslu zákona č 406/2000 Sb. Podrobnější popis objektů je opětně uveden v Příloze závěrečné zprávy. 22

Zvláštní, speciální a pomocné školy Jedná se o pracoviště se zvláštním režimem výuky. urban Název školy Adresa Tab. č. 21 - Zvláštní, speciální a pomocné školy a jejich základní energetické vybavení Základní umělecké školy Základní energetické údaje speciálních školských zařízení v Českých Budějovicích Tab. č. 22 - Základní umělecké školy a jejich základní energetické vybavení Počet žáků Instalovaný tepelný výkon (kw) Jihočeská univerzita rektorát Branišovská 3 JČU svými 5 fakultami má nezastupitelnou úlohu ve vzdělání nejvyššího stupně a to nejen pro studeny z jižních Čech, ale i okolních krajů. Jedná se o řadu jedno i více objektových zařízení, z nichž některá z hlediska spotřeb paliv a energie podléhají povinnosti zpracování energetického auditu. typ kotle Celková spotřeba ZP (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) 044 Praktická a zvláštní škola Štítného 3 140 x x x 1 720 11,64 1 762 ano 012 Zvláštní škola Husova 9 49 x x x 1 397 9,06 1 429 ne 014 Mateřská škola pro zrakově postižené Zachariášova 5 ne 013 Mateřská škola pro zrakově postižené U Trojice 11 ne 015 Speciální školy pro sluchově postižené Riegrova 1 85 x x 3 2 800 99,17 3 259 ano Celkem 274 x x 3 5 916 119,87 6 450 x urban Název školy Adresa Základní energetické údaje speciálních školských zařízení v Českých Budějovicích Počet žáků Instalovaný tepelný výkon (kw) typ kotle Celková spotřeba ZP (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) 015 Základní umělecká škola B. Jeremiáše Otakarova 43 850 180 2x Odra ECO 90 22,97 x 20,87 857,13 ne 001 Základní umělecká škola Piaristické nám. Povinnost EA Povinnost EA Urban Název Adresa Celková spotřeba paliva (t, tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) 005 Biologická fakulta Branišovská 31 0 113 15 167 044 Pedagogická fakulta Jeronýmova 10 36 6 634 262 8 804 015 Zdravotně sociální fakulta Jírovcova 24 8 0 29 371 001 Teologická fakulta Kněžská 8 2 1178 96 1 603 005 Zemědělská fakulta Studentská 13 0 46196 1 704 52 330 005 Koleje a menza Studentská 15 8 0 0 256 005 Školní zemědělský podnik Branišovská 31 2 0 229 881 005 Výzkumný ústav rybářský Branišovská 31 46 0 70 1 802 Jihočeská univerzita celkem 101 54 121 2 405 66 214 Tab. č. 23 - Jihočeská univerzita a její základní energetické vybavení 23

Akademie věd ČR Název adresa Celková spotřeba paliva (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Akademie věd ČR Branišovská 33 3 20 510 2 040 27 956 Akademie věd ČR Na sádkách 7 0 3 700 343 4 935 Celkem 3 24 210 2 383 32 891 Tab. č. 24 - Akademie věd a její základní energetické vybavení Spolu s Jihočeskou univerzitou představuje nejvyšší stupeň vzdělávání a vědeckotechnického poznání v jihočeském regionu. V lokalitě Branišovská 33 je v areálu umístěno pracoviště společné technicko hospodářské správy, entomologického ústavu, ústavu molekulární biologie rostlin, v lokalitě Na sádkách 7 je v areálu umístěno pracovitě Ústavu půdní biologie, Hydrobiologického ústavu, Ústavu ekologie krajiny. Místa kulturního a sportovního vyžití Mezi hlavní odběratele energie z oblasti kultury a společenského vyžití patří muzea, galerie, kina, knihovny, divadla a další kulturní zařízení. Z nejvýznamnějších lze jmenovat Jihočeské divadlo, Dům kultury Metropol, Dům kultury Slavie, Kulturní dům Vltava, Státní vědecká knihovna, Knihovny badatelské, Jihočeské muzeum a další. Ze sportovních zařízení s významnou spotřebou energie je pak třeba uvést Plavecký stadion a plovárnu na Sokolském ostrově, Zimní stadion. Další sportovní zařízení jako hřiště, tělocvičny jsou součástí škol, tělovýchovných jednot a dalších vlastníků. Většina, zejména velkých objektů a spotřebitelů energie odebírá teplo ze soustavy CZT města. Celkový přehled kulturních zařízení Celkový přehled sportovních zařízení počet knihoven 8 koupaliště a bazény 5 počet stálých kin 3 kryté bazény 1 letní kino 1 hřiště s provozovatelem 152 počet divadel - stálých scén 5 tělocvičny (vč. školních) 39 počet muzeí 3 stadiony otevřené 5 počet galerií a výstavních síní 30 stadiony kryté 3 ostatní kulturní zařízení 27 zimní stadiony otevřené i kryté 2 sakrální stavby 13 ostatní sportovní zařízení 21 Tab. č. 25 - Přehled počtu kulturních a sportovních zařízeni Sportovní zařízení adresa Spotřeba elektrické energie (MWh) Spotřeba tepla (GJ) Celkem spotřeba energie (GJ) Zimní stadion F.A. Gerstnera 8/7 1 113,23 7 015 11 023 Sportovní hala Stromovka 12 202,88 3 800 4 530 Plavecký stadion Sokolský ostrov 4 1 203,09 13 356 17 687 Celkem x 2 519,20 24 171 33 240 Tab. č. 26 - Sportovní zařízeni a jejich základní energetické vybavení 24

Kulturní zařízení adresa Spotřeba elektrické energie (MWh) Spotřeba tepla (GJ) Spotřeba zemního plynu (tis.m 3 ) Celkem spotřeba energie (GJ) Jihočeské divadlo Dr. Stejskala 23 215,01 2 294 x 3 068 Jihočeské muzeum Dukelská 1 84,00 1 161 x 1 463 Jihočeské muzeum Fráni Šrámka 4 13,00 x 11,05 423 Státní vědecká knihovna Lidická 1 154,10 980 x 1 535 Státní vědecká knihovna Na Sadech 26-27 11,18 445 x 485 Metropol - kulturní dům Senovážné nám. 2 528,60 15 482 x 17 385 KD Vltava Fr. Ondříčka 46 135,40 2 070 x 2 557 DK Slávie Jirsíka 2 173,90 2 304 x 2 930 Celkem x 1 315 24 736 11 29 847 Tab. č. 27 - Kulturní zařízeni a jejich základní energetické vybavení Zdravotnická a jiná zařízení sociální péče a ubytovacích služeb Naprostá většina zdravotnických zařízení ve městě má v podstatě lokální význam s přesahem poskytování zdravotnické péče občanům ze spádových obcí. Nemocnice České Budějovice Nemocnice, která je státním zařízením Ministerstva zdravotnictví ČR, svým významem přesahuje rámec města i kraje. Zařízení se rozkládá na ploše cca 21 ha (vč. bývalé vojenské nemocnice) a zajišťuje prakticky lékařskou péči všech medicínských oborů. V roce 1998 bylo hospitalizováno cca 43.000 pacientů, průměrná ošetřovací doba ve dnech 9,3, využití lůžka ve dnech 252,7, využití lůžka 72,7%, počet lůžek 1.554. Nemocnice prochází v posledních letech proměnami od výstavby nových pavilonů až po rekonstrukce stávajících. Podrobnější údaje o energetickém zabezpečení nemocnice odmítla sdělit. Až do roku 2001 byly v areálu vlastní tepelný parní zdroj o výkonu 16,2 MW kategorie velký znečišťovatel ovzduší na zemní plyn s roční výrobou cca 40.000 GJ. Základní potřeby nemocnice byly kryty ze soustavy CZT. Zdroj v letních měsících, v období odstávky zdroje CZT, dodával teplo do tohoto systému. Stávající zdroj nemocnice byl zbourán a některé objekty jsou zásobovány částečně teplem z plynových decentralizovaných kotelen a cca 70% spotřeby tepla je kryto z CZT. Ostatní zdravotnická a jiná zařízení sociální péče a ubytovacích služeb Mezi ostatní zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče s významnou spotřebou energie se ve městě řadí Poliklinika Sever a Poliklinika Jih, zařízení sociální péče. Zdravotnické zařízení Adresa Instalovaný tepelný výkon (kw) typ kotle Celková Celková spotřeba spotřeba ZP (tis. m 3 tepla z CZT ) (GJ) z toho TV (GJ/rok) z toho TUV (GJ/rok) Tab. č. 28 - Zdravotnická zařízení a jejich základní energetické vybavení Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Povinnost EA Medicentrum Máj Dr. Bureše 9/1 ne Medipont - Poliklinika Jih Matice školské 17 x x x 8 800 6 305 2 575 930,69 12 150 ano Poliklinika Sever Na Sadech 23 x x x 2 900 2 240 660 129,54 3 366 ano Poliklinika Vltava Sarus Fr. Ondříčka 2 x x x 902 x x 276,43 1 897 ano Železniční poliklinika Nádražní ne Územní středisko záchranné služby B. Němcové 260 Buderus 45,5 Tedom KJ 77,55 x x x 61,62 2 862 ano Nemocnice České Budějovice B. Němcové Dětské centrum Arpida U Hvízdala 9 x x x 5 940 x x 25,03 6 030 ano Celkem 305,5 x 77,55 18 542 8 545 3 235 1 423,31 26 307 x 25

Název Tab. č. 29 - Zařízení sociální péče a jejich základní energetické vybavení Ubytovací zařízení adresa počet bytů Instalovaný tepelný výkon (kw) typ kotle Celková spotřeba paliva (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Pokud jde o zařízení poskytující ubytovací služby na komerčním základě, tedy hotely, penziony apod., k těm největším z 21 hotelů a tedy i s největší spotřebou patří Hotel Gomel Pražská14 s 424 lůžky, Grandhotel Zvon s 160 lůžky, Grand (hotel) a Motel Dlouhá louka po 100 lůžkách. TV (GJ) TUV (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (kwh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Domov důchodců U Hvízdala 6 156 Domov - pension pro důchodce U Hvízdala 6 180 x x x 6 230 5 000 1 230 450 6 232 Domov - pension pro důchodce Staroměstská 27 0 Dům s pečovatelskou službou Dlouhá 20 25 x x x 594 x x 581 596 Dům s pečovatelskou službou Lidická 5 a 7 60 x x x 2 897 x x 10 431 2 935 Dům s pečovatelskou službou Plzeňská 42 41 x x x 789 x x 1 581 795 Dům s pečovatelskou službou Tylova 11 47 x x x 3 411 2 113 x x 35 x x x 1 623 2 131 Celkem 0 12 623 18 Urban Hotely adresa počet lůžek Spotřeba zemního plynu (tis.m3) Spotřeba elektrické energie (MWh) Spotřeba tepla (GJ) Celkem spotřeba energie (GJ) 15 Hotel Gomel Pražská 14 400 16 1 000 6 700 10 845 Tab. č. 30 - Ubytovací zařízení a jejich energetické vybavení Firmy sektoru dopravy a služeb Mezi významné spotřebitele energie tohoto sektoru se řadí podnik ČD, Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. provozující MHD, ČSAD Jihotrans a.s., ČESKÁ POŠTA, ČESKÝ TELECOM, jako celek pak pobočky peněžních ústavů ve městě, tedy bank, spořitelen a pojišťoven, místní prodejny obchodních řetězců (např. KAUFLAND, SPAR, OBI, TERNO, ROLLER a další). Objekty obchodního řetězce - nákupní střediska mají převážně vybudovány vlastní decentralizované zdroje tepla na zemní plyn, obchodní středisko KAUFLAND na Dlouhé louce odebírá teplo ze soustavy CZT ve výši cca 1.600 GJ ročně. Název Adresa Zdroj ROLLER EUROBYT ČR Strakonická 1278 Interspar Česká obchodní společnost, s.r.o. Strakonická 1272 Terno supermaket Suchomelská 2 OBI UNIMEX GROUP Pražská Hydrotherm 2x180 kw Froling FSM MT 2x580 kw Viessmann 3x170 kw Hydrotherm 3x300 kw Celková spotřeba paliva (t, tis. m3) Tab. č. 31 - Supermarkety a jejich základní energetické vybavení Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) 46 0 42 1 718 120 0 2 400 12 726 29 0 1 561 6 607 81 0 1 200 7 078 Celkem 276 0 5203 28129 26

Název Adresa Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) DP města České Budějovice - VS1 Novohradská 40 7 280 DP města České Budějovice - VS2 Novohradská 40 2 707 DP Trolejbusy - vozovna Horní 22 8 500 ČSAD Jeronýmova 10 1200 ČSAD zás. závod Pekárenská 77 1720 ČSAD závod Pekárenská 77 12915 ČSAD zás. závod Pekárenská 510 6303 ČD SDC Novohradská 1787 ČD DKV Novohradská 393 15200 ČD SDC ČB Nádražní 12 5000 Správa trati TO Dobrovodská 36 4500 Celkem 67 112 Tab. č. 32 - Zásobování teplem v organizacích dopravy ÚPSÚ města předpokládá ve výhledu 10-15 let následující rozvojové plochy občanské vybavenosti Městská část celkové rozvojové plochy občanské vybavenosti (m 2 ) z toho UO lokalita Tab. č. 33 - Předpoklad rozvoje občanské vybavenosti ve městě 1.2.3 Sektor průmyslu a ostatních velkých odběratelů rozvojové plochy občanské vybavenosti (m 2 ) České Budějovice 1 11 180 001 Historické jádro 7 460 České Budějovice 2 27 540 008 U Vrbenských rybníků 4 033 068 Stará cesta 8 767 České Budějovice 3 57 680 015 Za Poliklinikou 6 480 019 Suchomel 37 978 České Budějovice 4 73 873 026 Na Světicích 16 073 027 Za Otylií 21 747 028 Nové Vráto-prům. obvod 27 820 České Budějovice 5 2 213 České Budějovice 6 12 480 044 Lannova 4 080 050 Za hřbitovem 3 733 062 Děkanské pole 6 133 České Budějovice 7 18 273 Celkem 203 240 Výrobní sektor v současnosti ve městě reprezentuje řada velkých, středních i malých firem podnikajících v různých odvětvových činnostech. V průběhu historického vývoje města se výrobní aktivity soustředily především na výrobu potravin a nápojů, textilní a oděvní průmysl, dřevařský průmysl, výrobu papíru a lepenky, výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výrobu strojů, a zařízení a další. Odvětví výroby potravin a nápojů je zastoupeno podniky MADETA a.s., PEKAST s.r.o., Budějovický měšťanský pivovar, odvětví výroby vlákniny, papíru a lepenky Duropack Bupak Papírna.s.r.o. a Duropack Bupak Obaly, a.s., stavebnictví Českobudějovické pozemní stavby s.r.o., strojírenská výroba pro energetiku EGE s.r.o., výroba drobných kovových výrobků Groz-Beckert Czech s.r.o, výroba komponentů pro automobilový průmysl Robert Bosch s.r.o., Motor Jikov a.s. a řada dalších jako Koh-i-noor Hardtmuth a.s.sfinx a.s. Bellis. 27

Většina podnikatelských subjektů je napojena na soustavu CZT města parními odběry převážně v NT páře určené hlavně pro otop a přípravu TUV, v mnoha případech již rekonstruováno na teplovodní. Pro technologické účely je teplo v NT páře použito například u firem Key Tec, Duropack Bupak Papírna s.r.o., Koh-i-noor, závod Gercenova, Sfinx a.s., Budějovický měšťanský pivovar, Bellis. Pouze Duropack Bupak Obaly a.s., Madeta a.s., Prádelna odebírají i teplo ve VT páře pro technologické účely. Přehled vybraných subjektů s vyššími nároky na paliva a energie je uveden v následující tabulce a stručná charakteristika uvedena v textu. Popis vybraných podnikatelských subjektů je uveden v Příloze závěrečné zprávy. Paliva a Podnik Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Elektrická energie CZT elektřina Hnědé uhlí Koks Dřevo Celkem LTO PB Celkem Bioplyn ZP Elektřina Celkem Celkem t GJ t GJ t GJ GJ t GJ t GJ GJ t GJ tis. m 3 GJ Celkem MWh GJ GJ GJ Key Tec (Philips) 156 5 312 5 312 1 371 4 936 10 247 7 270 TSE, s.r.o. 0 1 558 5 609 5 609 8 360 Duropack Bupak Obaly, a.s. 0 4 162 14 983 14 983 53 534 Duropack Bupak Obaly, a.s. Dehtochema 0 107 386 386 761 Duropack Bupak Papírna, s.r.o. 0 36 310 130 716 130 716 354 389 HEAD SPORT, s.r.o. 162 5 500 5 500 763 2 748 8 248 EGE, s.r.o. 419 14 267 14 267 1 665 5 994 20 261 2 520 PEKAST s.r.o. 1 247 42 468 42 468 1 200 4 320 46 788 ČKD Kutná Hora, a.s. 11 538 190 377 190 377 2 400 81 720 81 720 24 000 86 400 358 497 KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s. 500 7 300 7 300 600 13 920 448 15 243 29 163 5 296 19 064 55 527 20 376 Sfinx, a.s. 0 6 536 23 531 23 531 29 860 Budějovický měšťanský pivovar 0 2 609 9 392 9 392 48 577 Belis s.r.o. 10 341 341 2 640 9 504 9 845 12 567 Madeta, a.s. 2 54 54 4 688 16 877 16 931 104 000 Budějovický Budvar, a.p. 0 12 085 43 506 43 506 178 830 Motor Jikov, a.s. 550 18 728 18 728 15 011 54 040 72 767 30 485 Robert Bosch, s.r.o. 0 17 000 61 200 61 200 15 900 Gamex, a.s. 3 85 85 13 039 46 940 47 026 15 500 Wieneberger-cihlářský průmysl a.s. 91 3 095 3 095 170 612 3 707 Pila Vráto a.s. 1 200 17 520 17 520 0 571 2 054 19 574 3 366 Jihočeské tiskárny, a.s. 0 3 250 11 700 11 700 12 000 Kovošrot Praha, a.s,provozovna 08 0 680 2 448 2 448 1 043 POSTL Nábytek 32 467 467 0 75 269 736 Českobudějovucké PS, Žižkova 12 11 512 512 0 427 1 537 2 049 8 741 Groz-Beckert s.r.o. 85 2 904 2 904 10 350 37 260 40 164 36 984 Jihočeská plynárenská a.s. 76 2 588 2 588 2 588 STRABAG ČR a.s. 0 KOVOTEX, výrobní družstvo invalidů 31 1 056 1 056 1 056 J.Šíp-výškové a stavební práce 7 102 102 0 102 Železniční stavitelstvíppraha.as. 13 436 436 436 ČD DOP 25 365 365 26 1 100 1 100 0 1 465 ČD SDC - u stavidel, výhybek, maringotky 5 73 73 0 73 ČD 15 412 5 73 485 33 1 402 1 402 0 1 888 České dráhy, s.o. 125 4 263 4 263 4 263 VSB divize 9 0 Celkem vybrané podniky (REZZO II,III) 11 538 190 377 15 412 1 774 25 900 216 690 59 2 502 11 512 3 014 600 13 920 5 817 198 060 211 980 165 562 596 023 1 027 707 945 063 Tab. č. 34 - Vybrané ekonomické subjekty ve městě a jejich nároky na energie 1.2.4 Veřejné osvětlení Osvětlení měst a obcí je základní placená služba města, kterou město zabezpečuje občanům. Veřejné osvětlení (VO) musí splňovat základní požadavky na kvalitu osvětlení dle ČSN norem pro silniční komunikace, pěší zóny, veřejná prostranství a navíc zdůraznit charakter města osvětlením historických památek. Z hlediska města a jeho dalšího rozvoje představuje osvětlení jednu důležitou položku rozpočtu, která není příliš vysoká (řádově %), ale významně přispívá k propagaci města. Kvalitní osvětlení tvoří vhodný doplněk k celkovému obrazu města. Řízení osvětlovací soustavy Použitá paliva a energie ve vybraných podnicích města České Budějovice a jejich spotřeba v roce 2001 Osvětlovací soustava města České Budějovice je spravována a provozována organizací Veřejné služby, p.o., Dolní 1, 372 14 České Budějovice, střediskem veřejného osvětlení. Toto středisko má celkem 14 zaměstnanců a současně zajišťuje provoz světelně signalizačního zařízení (SSZ). Vlastníkem zařízení VO i SSZ je statutární město České Budějovice. Celkový počet osvětlovacích bodů soustavy je téměř 10.000, 32 světelných křižovatek a 4 řízené přechody a je ovládán z 183 odběrných míst. Velikost jističů se pohybuje v rozmezí od 30 do 120 A podle velikosti daného samostatného obvodu. Celkový příkon soustavy je 1,9 MW. Osvětlovací soustava je provozována 4.000 hodin/rok. Celková roční spotřeba činí v roce 2001 VO byla 4.843 MWh a spotřeba SSZ činila 347 MWh, což představuje výdaj za 28

elektrickou energii ve výši 10,5 mil. Kč ve speciální sazbě C 62 pro veřejné osvětlení. Roční náklady na údržbu osvětlení a provádění odstraňování poruch činí cca 10 mil. Kč. Průměrný roční náklad na provoz jednoho osvětlovacího bodu (elektřina +údržba) činí téměř 1.900 Kč. Významnou částkou z této položky je náprava škod způsobených vandaly a dopravními nehodami. Investice do zařízení VO a SSZ zajišťuje přímo magistrát města. Investice do VO jsou většinou součástí rekonstrukce dané komunikace. Spolu se zařízením SSZ je rozsah investic přibližně 10 mil. Kč za rok. Soustava má 183 jednotlivých na sobě nezávislých obvodů. Napájení osvětlovacích bodů je kabelovým vedením, výjimečně venkovním vedením. Provozováno je 316 km kabelů a 17,4 km venkovních vedení. Součástí soustavy je osvětlení památek (Černá věž, kostel sv. Mikoláše a průčelí radnice na náměstí Přemysla Otakara II.) halogenovými reflektory s celkovým příkonem 80 kw. Veřejné osvětlení je ovládáno signálem HDO na základě impulsu od fotobuňky reagující na soumrak a svítání. Veškeré zařízení VO a SSZ je napájeno z rozvodné sítě distribuční elektrárenské společnosti Jihočeská energetika a.s. Zdrojem elektrické energie pro síť veřejného osvětlení je rozvodná síť 3x 400/230 V, 50 Hz. Všechny ocelové stožáry jsou uzemněny na strojené zemniče a propojeny s nulovacím vodičem na elektrovýzbroji. V soustavě jsou stožáry ocelové i betonové, s paticemi i bezpaticové. Stožáry při komunikacích jsou vysoké 9 12 m a sadové stožáry mají výšku 4 6 m. V komunikacích s trolejbusovou dopravou jsou využity stožáry trolejové trakce opatřené výložníky. Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím je provedena nulováním. Světelné zdroje jsou osazeny vysokotlakými sodíkovými výbojkami SHC s příkonem 70, 150 a 250 W. Současný stav VO lze charakterizovat: Veřejné osvětlení je v odpovídajícím stavu dle stáří jednotlivých prvků Dobrá úroveň údržby zajišťuje svítivost cca 98% Ve městě se prakticky již nevyskytují svítidla s vysokou energetickou náročností Město nemá centralizované zpětné informace o provozu VO Byla vypsána soutěž na zajištění správy a provozu VO a SSZ. Veřejná soutěž zatím byla pozastavena pro odvolání jednoho z uchazečů k Úřadu pro dohled nad hospodářskou soutěží. VO SSZ počet osvětlovacích bodů 10.000 32 křižovatek +4 přechody celkový příkon 1,9 MW x využití maxima 4.000 hod/rok x celková spotřeba (2001) 4.843 MWh/rok 347 MWh/rok platby ze elektřinu náklady na opravy a údržbu 10,5 mil. Kč/rok 10 mil. Kč Tab. č. 35 - Přehled technických a ekonomických parametrů systému VO a SSZ Cenové rozhodnutí ERÚ č.5/2001, kterým se stanoví maximální ceny elektřiny pro odběratele ze sítí nízkého napětí a vztahuje se i na sazbu pro veřejné osvětlení C62 (dříve C10), obdobně rozhodnutí ERÚ č.3/2003. Speciální sazba pro veřejné osvětlení je uvedena v příloze ÚEK. 29

Financování pouličního osvětlování Síť veřejného osvětlování je plně financována městem a náklady můžeme rozdělit na tři položky: energie údržba investice Položka energie je významně ovlivněna celkovým příkonem soustavy, počtem provozních hodin a regulací soustavy. Počet provozních hodin při zapínání fotobuňkami nelze významně ovlivnit. Proto úspory musíme hledat především ve snižování elektrického příkonu soustavy a její regulaci. Zkušenosti ukazují, že při snížení příkonu na jeden světelný bod o 100 W, je možné provést výměnu svítidla a světelného zdroje s dobou návratnosti cca 5-6 let. Vzroste tím nejen kvalita pouličního osvětlení (rovnoměrnější osvětlení odpovídající normě, architektonicky vhodné svítidlo), ale sníží se tím i nároky na údržbu (prodloužení životnosti zdrojů a výrazně vyšší kvalita osvětlení bez údržby vnitřního prostoru svítidla), což je záruka dobré investice. Další možností snížení spotřeby elektrické energie je regulace soustavy. Tento krok vždy navazuje na rekonstrukci svítidel. Programovatelnými regulátory napětí lze, především v období nočních útlumů snížit spotřebu elektrické energie cca až o 20%. Návratnost takové investice je velmi různá (8 až 15 let) a závisí především na příkonu světelného okruhu. Prodlužuje především životnost světelných zdrojů a tak významně snižuje náklady na výbojky a na údržbářské práce. Z uvedeného je patrné, že investice do veřejného osvětlování je investice s poměrně krátkou dobou návratnosti, která významným způsobem zvyšuje estetický vzhled a přitažlivost města, zajišťuje odpovídající osvětlení a snižuje náklady na jeho údržbu. Závěry k veřejnému osvětlení Investice do veřejného osvětlování města jsou spojovány s rekonstrukcemi komunikací nebo sítí. Takové postupy většinou neřeší všechny světelné body jednoho napájecího místa a tak v jednom okrsku se nachází různě stará svítidla. To vyžaduje mnohem náročnější údržbu. Upřesnění úspor elektrické energie jak v technických jednotkách tak, ve finančním vyjádření včetně nákladů na realizaci opatření v systému veřejného osvětlení města však vyžaduje zpracování samostatného materiálu (Energetického auditu) mimo rámec Energetického konceptu. K rekonstrukci veřejného osvětlení je možné využít i dotací poskytovaných v souladu se Státním programem na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie každoročně vyhlašovaným MPO v podprogramu Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie pro veřejný sektor - Technická opatření ke snížení měrného instalovaného příkonu osvětlovací soustavy (exteriérů, interiérů i veřejného osvětlení) s úsporou energie minimálně 25%. Kromě toho je možné využít připravovaného garančního fondu, který vzniká v rámci projektu ELI (Efficient lighting iniciative Iniciativa pro úsporné osvětlování) a přímo se týká snižování energetické náročnosti soustav veřejného osvětlování. 1.2.5 Doprava Dopravní soustava ČR jako součást hospodářské infrastruktury tržního ekonomického systému je tvořena všemi obory veřejné dopravy, dopravou neveřejnou a individuálním motorizmem. 30

Doprava patří k největším spotřebitelům ropných produktů v ČR. Současně je značným poškozovatelem životního prostředí (emise, hluk, vibrace aj.), a to zejména v silniční dopravě. Stanovení energetické náročnosti odvětví dopravy a jeho jednotlivých dopravních oborů na území a regionu či města je oproti spotřebičům paliva energie ostatních odvětví o to složitější, že se nejedná o stacionární, ale mobilní spotřebiče, jejichž dopravní výkony jsou realizovány kromě MHD a spotřeby elektřiny železnice i mimo jeho území.naproti tomu část výkonů dopravních prostředků z jiných oblastí je realizována zde. Údaje spotřeby energie dopravy slouží tedy spíše z hlediska struktury nositelů energie k ohodnocení vlivu na kvalitu životního prostředí uvažované oblasti. U Českých Budějovic nelze opominout skutečnost, že jízdy nejen v osobní, ale i nákladní dopravě se realizují z velké části na území vnitřního města, kde je soustředěna i část bydlišť, převážná část pracovišť a dalších aktivit. Produkované exhalace dopravou spolu s hlukem přispívají k dalšímu zhoršování životního prostředí města. Výhled Do dalšího vývoje, struktury a energetického zabezpečení dopravy na území města se v úzké souvislosti promítají celosvětové rozvojové směry. Emisní limity pro jednotlivé kategorie silničních vozidel i požadavky na kvalitu používaných motorových paliv jsou neustále zpřísňovány. Ropné rafinérie jsou tak postaveny před nelehký úkol jednak uspokojit neustále rostoucí poptávku po motorových palivech, splnit stále se zpřísňující kvalitativní požadavky a současně upravit nabízený sortiment ve prospěch středních destilátů na úkor automobilových benzinů. To vše vyžaduje rozsáhlou restrukturalizaci rafinérií spojenou s nemalými investicemi. Za situace, kdy je zejména v Evropě přetlak rafinérských kapacit, je ekonomická efektivnost těchto investic značně limitována. V celém světě a zejména v evropských zemích proto roste v posledních letech tlak na výrobu ekologicky čistých motorových paliv, tj. paliv co nejméně zatěžujících životní prostředí. Do popředí zájmu státních orgánů i podnikatelských sfér tak vstupují vedle klasických motorových paliv automobilový benzin a motorová nafta na bázi ropy alternativní motorová paliva, respektive alternativní pohon motorových vozidel. Jedním z hlavních důvodů je předpoklad celosvětového růstu spotřeby energie o cca 50% v roce 2020 oproti roku 2000. Na celém světě probíhají intenzivní výzkumné práce týkající se výroby syntetických kapalných paliv na bázi zpracování uhlí nebo zemního plynu, která by mohla v budoucnu nahradit klasická ropná motorová paliva. Velkého pokroku bylo dosaženo také v případě hybridních pohonů nebo elektropohonů s využitím palivových článků, ale jejich rozšíření v masovém měřítku je hudbou vzdálenější budoucnosti, kdy se začne projevovat nedostatek ropné suroviny, tj. pravděpodobně někdy po roce 2020. Důležitým mezníkem pro rozšíření využívání alternativních motorových paliv je akční program EU, který předpokládá, že v roce 2020 bude podíl alternativních paliv představovat 20% celkové spotřeby motorových paliv. Významné rozšíření alternativních paliv však bude vyžadovat značné náklady na zajištění jejich dostupnosti pro širokou motoristickou veřejnost, tj. především na vybudování dostatečně husté distribuční sítě. 31

Obdobně je tomu u využití plynu v dopravě. V praxi se zjistilo, že plyn má pro provoz vozidel vynikající vlastnosti levnější provoz, snazší startovatelnost i za mrazu, ekologičtější provoz. Nevýhodou je však malý akční rádius automobilů na plynový provoz a řídká distribuční síť. Hlavní důvody pro uplatňování alternativních paliv: cena automobilového benzinu a motorové nafta, která je závislá na ceně ropy, jejíž zdroje jsou navíc omezené ochrana životního prostředí jednak snižováním plynných emisí z motorů automobilů, jednak tlakem na využívání energie na bázi obnovitelných zdrojů Z uvedeného je patrné, že se nejedná o dočasná úsporná opatření, ale důležitá koncepční a technicko optimální opatření, investičně náročná. V časovém horizontu 10-15 let lze přesto předpokládat: dopravní i přepravní výkony v osobní i nákladní dopravě budou v maximální míře realizovány silniční dopravou spotřeba pohonných hmot na bázi ropy zůstane v energetické bilanci dopravy i nadále dominantní technický rozvoj v oblasti mobilního pohonu se musí v současnosti i budoucnosti ubírat k dalšímu vývoji úsporných motorů zážehových i vznětových a vývoji konstrukcí motorových vozidel intenzivní elektrizaci železniční dopravy i MHD a to nejen z hlediska snižování energetické náročnosti dopravy, ale i ekologie Další snižování emisí z dopravy bude podmíněno: legislativními opatřeními, daňovými a sankčními nástroji v rukou státní správy zaváděním integrovaných dopravních systémů vhodnými tarify, jízdným budováním komunikačního systému kombinované přepravy a další. Řešení dopravy v širších dopravních vztazích ve městě a okolí je podrobně uvedeno v platném ÚPSÚ statutárního města České Budějovice. Městská hromadná doprava V roce 1999 podnik oslavil 90. výročí trvání městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. V roce 1909 byl nasazen na linkovou dopravu první trolejbus elektrobus, v roce 1948 pak první trolejbus v klasickém provedení. Trolejbusová síť v roce 1959 měřila 23,9 km, v roce 1960 činil vozový park celkem 43 trolejbusů. Od roku 1968 docházelo k postupné likvidaci trolejbusů ve městě a jejich náhradě zatím ještě levné nafty před ropnými krizemi autobusy. Po roce 1980 v období uplatňování programu vlády ekologizace dopravy a zlepšování životního prostředí vůbec ve velkých městech ČR byla znovu obnovena trolejbusová doprava ve městě na 5 linkách vedených v frekventovaných trasách. Tramvajová doprava jejíž počátky jsou v roce 1908 byla postupně od roku 1949 vlivem obtížně řešitelných technických problémů postupně rušena. Dopravu osob ve městě a do příměstských obcí zajišťuje Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. Dopravní systém je tvořen v současnosti dvěma subsystémy autobusovou 32

a trolejbusovou dopravou. Svými 17 linkami přepraví ročně 47 mil. osob a ujede 5,6 mil. km. V pracovní den je nasazeno na linkách 63 autobusů na linkách v celkové délce 159,9 km a 37 trolejbusů na linkách v celkové délce 44,5 km. Trakční vedení pro trolejbusy je napájeno stejnosměrným napětí 750 V ze tří trakčních měníren na území města napojených na veřejnou síť JČE 22 kv, vedených a fakturovaných jako jedno odběrné místo v sazbě B1c, technické maximum 2.580 kw, spotřeba 6.325 MWh v roce 2002. Nafta pro autobusy je nakupována a navážena cisternami vždy od nejlevnějšího distributora a prodejce. Provozní zázemí MHD zajišťuje DP města České Budějovice na dvou pracovištích " Novohradská 40 Autobusy+ředitelství Areál je zásobován teplem ze systému CZT přes VS1 7.284 GJ VS2 2.707 GJ. Elektrická energie je nakupována ze sítě 22 kv přes vlastní TS v kategorii B5a ve výši 226 MWh, technické maximum 150 kw. Spotřeba mimo trakční nafty 34 tis.l.s " Horní 22 Trolejbusy Areál je zásobován teplem ze systému CZT přes VS 8422 GJ.. Elektrická energie je nakupována ze sítě 22 kv přes vlastní TS v kategorii B4b ve výši 457 MWh, technické maximum 250 kw. Detašovaná pracoviště (prodejny jízdenek) nakupují elektrickou energii v sazbě C v celkové výši 66 MWh za rok. Základní údaje o MHD v Českých Budějovicích Vozový park DP města České Budějovice, a.s. (ks) Autobus Trolejbus Karosa B731T, B732T, B931T, B741, B941T 61 Škoda Tr 15 45 Karosa Renault 22 Škoda Tr 21 5 Solaris12, 15 3 Tab. č. 36 - Vozový park MHD k roku 2003 33

Dopravní prostředek Jednotka 2001 2002 Výhled Trojejbus Počet přepravených osob tis.. osob 18 752 18 632 30 220 Dopravní výkon 10 3 vozokm 2 062 2 129 3 456 Přepravní výkon 10 3 mkm 238 164 245 094 397 894 Spotřeba energie GJ 22 532 22 770 36 966 Elektřina MWh 6 259 6 325 10 268 Autobus Počet přepravených osob tis.. osob 24 933 24 539 12 951 Dopravní výkon 10 3 vozokm 3 719 3 771 1 989 Přepravní výkon 10 3 mkm 320 383 323 326 170 526 Spotřeba energie GJ 60 821 61 848 32 619 Nafta tis. l 1 718 1 747 921 Celkem MHD Počet přepravených osob tis.. osob 43 685 43 171 43 171 Dopravní výkon 10 3 vozokm 5 781 5 900 5 445 Přepravní výkon 10 3 mkm 558 547 568 420 568 420 Spotřeba energie GJ 83 354 84 618 69 585 Elektřina MWh 6 259 6 325 11 190 Nafta tis. l 1 718 1 747 921 Tab. č. 37 - Přepravní a dopravní výkony a spotřeba trakční energie MHD CZT (GJ) EE (MWh) EE (GJ) nafta (tis. l) Tab. č. 38 - Celková spotřeba energií DP města České Budějovice v roce 2002 Výhled rozvoje MHD Zabezpečení přepravy osob na území města a v přilehlých obcích MHD se bude uspokojováno podle potřeby v souladu s požadavky v jednotlivých lokalitách úzce souvisejících s výstavbou bytovou, průmyslu a služeb. Předpokládá se ekologizace dopravy zvyšováním podílu elektrické trakce trolejbusů a další vytěsňování individuální automobilové dopravy z lokalit s hustou zástavbou.v lokalitách s menšími nároky na přepravu osob budou potřeby řešeny autobusovou dopravou MHD. S přestavbou komunikačního systému ve městě se předpokládá i úprava směrování stávajících tras MHD a realizace jejích přepravních výkonů a přepravených osob prakticky na úrovní současnosti. Zvýšením elektrizace MHD však musí být zachováno cca 25-30% podílu nezávislé autobusové dopravy z důvodu mimořádných situací a potřeb civilní obrany. Předpokládaný rozvoj MHD na území města a přilehlém okolí je uveden v platném Územním plánu města České Budějovice. Realizace je však ovlivněna především dostatečnou výší finančních prostředků pro zabezpečení jak pevných trakčních zařízení tak vozového parku zejména v trolejbusové dopravě. V následující tabulce jsou pro informaci uvedeny záměry rozvoje MHD na území města, tak jak je předkládá platný ÚPSÚ města České Budějovice z roku 2000. nafta (GJ) celkem (GJ) Novohradská 40 9 991 226 814 34 1 204 12 008 Horní 22 8 422 457 1 645 10 067 detašovaná pracoviště 66 238 238 trolejbusy 6 325 22 770 22 770 autobusy 1 747 61 848 61 848 Celkem 18 413 7 074 25 466 1 781 63 052 106 931 34

Urban Lokalita Záměr 001 Vnitřní město V historickém jádru se předpokládá rozšíření přepravy osob systémem MHD (2 linky) ekologické dopravy-zavedení trolejbusové dopravy event. nasazení citybusů na bázi ekologického pohonu, vytěsní IAD. 002 Sokolský ostrov V současnosti neobsloužená jihozápadní část území bude pokryta izochronou dostupnosti MHD v rámci výstavby T-bus tratí, vedených přes historické jádro. 053 V háječku Předpokládá se provozování trolejbusů, jako subsystému MHD, rozvoj dvou trolejbusových tratí v ulici Gerstnera a Goetheho a DR. Stejskala 044 Lannova Předpokládá se odlehčení komunikace Nádražní od nákladní i IAD a vedení stávajících tras MHD včetně hlavního přestupního uzlu ve městě. 047 Havlíčkova kolonie V lokalitě je navržena substituce autobusové dopravy MHD trolejbusovou. 046 U Novohradské V lokalitě je navržena substituce autobusové dopravy MHD trolejbusovou v ulicích Dukelská a Křížíkova. Nové řešení dopravního systému, výstavba nových komunikací, podjezdů pod ČD, ekologizace dopravy uplatněním IDS železnice-mhd, substituce A-bus T- bus. 016 Na sadech Záměna A-bus T-busem. v ulici Pekárenská, realizace nových trolejbusových tratí, regulace intenzity IAD, preference cílové automobilové dopravy. 015 Za poliklinikou Velká kumulace dopravy MHD v ul. Na sadech, Pro zlepšení obsluhy historického jádra se počítá s převedením části T- dopravy z ulice Na sadech, realizace nových trolejbusových tratí vedených po ulici Biskupská, Krajinská, Dr. Stejskala, U Černé věže. Regulace IAD cílová automobilová doprava, limitovaná průjezdná automobilová doprava. MHD počítá o rozšíření dvou T-bus linek Krajinská, Biskupská Dr. Stejskala, zavedení v ulici Pekárenská. 017 U Pekárenské Nová T-bus trasa v ulici po propojení ulic U Trojice a Klaricova 013 UStaroměstského hřbitova Limitovaná průjezdná automobilová doprava, preference cílové automobilové dopravy. v MHD návrh nové trolejbusové trati po ulici U Trojice. 014 U Voříškova Dvora Nový most přes Vltavu pro MHD, pěší a cyklisty, Zasmyčkování T-busu po mostě přes Vltavu, ulicí U Trojice na Pražskou a odbočnou větví po Plzeňské ulici. 003 Loděnice Prodloužení ulice U Trojice přes Vltavu do ul. O. Nedbala vedení trasy T-bus 037 V hluboké cestě Nezastavěné, do budoucna rozvojové území pro bytovou výstavbu. Obsluha MHD autobusy MHD na Ledenické silnici. 040 Pohůrka Hromadná doprava zajištěna MHD autobusy 039 U Dobrovodského potoka Pohůrka Předpokládá se v severní části lokality výstavba nízkopodlažní obytnou zástavbou a spolu s tím zabezpečení dopravou MHD. Tab. č. 39 - Záměry rozvoje MHD v Českých Budějovicích Z dopravního, energetického a ekologického hlediska se předpokládá: prakticky stagnace či pouze mírný nárůst přepravní práce a dopravních výkonů zvyšování podílu elektrické trakce substitucí za stávající autobusovou dopravu při zachování nutného podílu nezávislé trakce pro situace ohrožení (povodně, požáry ) ve výší cca 30% celkových realizovaných přepravních výkonů systémem MHD rozšiřování elektrické trakce do lokalit s nově budovanou bytovou a ostatní zástavbou, pokud to bude vzhledem k budování trakčních zařízení a vytížitelnosti tratí ekonomicky výhodné pokles trakční spotřeby pohonných hmot a elektrické energie na cca 82% zlepšení životního prostředí vlivem snížení vyprodukovaných škodlivin autobusovou dopravou jako liniového zdroje znečišťování ovzduší 35

Železniční doprava Železniční zaujímá důležitou roli v přepravě osob i nákladů jak nadregionální (vč. mezistátní) tak regionální dopravě. Dopravní výkony včetně posunu jsou provozovány majoritně střídavou elektrickou trakcí 25 kv, 50Hz a v menší míře trakcí motorovou. Elektrická trakce je napájena z vlastních TS 110 /25 kv, 50 Hz, elektřina je účtována ve speciálním tarifu B10. Trakční spotřeba motorové nafty pro motorovou trakci a posun na území města významným způsobem neovlivní životní prostředí města. Silniční doprava Kromě MHD je na komunikacích vedených v katastru města realizována silniční doprava veřejná i neveřejná nákladní i osobní se spotřebou pohonných hmot motorová nafta, automobilový benzín. Jedná se osobní automobily, lehké a těžké nákladní automobily, autobusy ČSAD. Pro orientaci je uvedena roční spotřeba pohonných hmot za jednotlivé druhy dopravních prostředků propočítaná na základě ujetých kilometrů a průměrné měrné spotřeby na daných komunikacích na základě údajů ze statistického sčítání dopravy. Spotřeba paliv a energie silniční dopravou v Českých Budějovicích t GJ nákladní automobily nad 3,5 t nafta 28 732 1 221 121 osobní automobily do 3,5 t benzín 33 954 1 480 384 Celkem x x 2 701 505 Tab. č. 40 - Spotřeba pohonných hmot silniční dopravou Výhled rozvoje silniční dopravy Zabezpečení přepravy osob i nákladů na území města bude uspokojováno podle potřeby v souladu s požadavky v jednotlivých lokalitách úzce souvisejících s výstavbou bytovou, průmyslu a služeb. Navíc nelze opominout ani výkony osobní a nákladní dopravy realizované tranzitní přepravou přes a po území města České Budějovice. Předpokládá se že dojde: úpravou komunikačního systému k vytěsnění části silniční dopravy mimo území města výkony silniční dopravy realizované ve městě i přes celkový možný nárůst v širším území Českých Budějovic budou prakticky stagnovat na stávající úrovni nebo poklesnou dojde k obměně vozového parku za dopravní prostředky s nižší měrnou spotřebou a vyšším stupněm ekologického spalování lepší emisní charakteristiky v případě nárůstu silničních dopravních výkonů ve městě bude spotřeba pohonných hmot na stávající úrovni díky nižším měrným spotřebám Spotřeba automobilového benzinu, motorové nafty a elektrické energie dopravou Elektrická energie MWh 6 325 Motorová nafta t 25 389 Automobilový benzin t 33 954 Spotřeba energie celkem GJ 2 582 196 Tab. č. 41 - Trakční spotřeba motorové nafty, automobilového benzinu a elektrické energie silniční automobilovou dopravou a MHD Dopravní i energetické údaje o trakční spotřebě byly použity při zpracování rozptylové studie města pro kategorii REZZO IV liniové zdroje znečišťování ovzduší. 36

1.3 Systémy zásobování energií V řešeném území se v současnosti uplatňují při krytí potřeb energie všechny síťové i nesíťové formy energetického zásobování. Dodavateli síťových energií v řešeném území jsou: " Jihočeská plynárenská, a-.s (JČP, a.s.) subsystém zemní plyn " Jihočeská energetika, a.s. (JČE, a.s.) - subsystém elektrické energie " Teplárna České Budějovice, a.s. (TČB, a.s.) subsystém CZT Dodavateli nesíťových energií jsou společnosti zabývající se prodejem tuhých a kapalných paliv, zkapalněných plynů a paliv na bázi obnovitelných zdrojů energie.podíl alternativních zdrojů na celkové spotřebě paliv a energie v území zůstává nadále velmi nízký. V území je lokalizováno podle zákona č. 309/1991 Sb. celkem 7 velkých zdrojů znečišťování ovzduší od 5 MW tep. (zdroje tepla, technologie v průmyslu event jejich kombinace, spalovna) REZZO I, z toho jsou podle nového zákona č.86/2002 Sb. 2 v kategorii zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší nad 50 MW tep a to Teplárna České Budějovice, a.s.novohradská (TČB) a Výtopna Vráto (VVR), jako zdroje tepla soustavy CZT města České Budějovice. spalujících zemní plyn a nízkosirné hnědé uhlí. Mezi vetší subjekty s vlastními kotelnami, vedle výše uvedených TČB a VVR patří ČKD Kutná Hora a.s (dříve Slévárna Škoda) na hnědé uhlí a KOH-I-NOOR s kombinovaným zdrojem tepla na zemní plyn a dřevní odpad z vlastní produkce. Město je až na výjimky plošně zplynofikováno, zemní plyn je využíván v lokalitách, kde není uplatněno CZT spolu s elektrickou energií nejenom k vaření a pečení, ale i topení. Zbývající zástavba je vytápěna tuhými palivy event. v malém zastoupení kapalnými palivy a elektrickou energií. Podrobně v číselném vyjádření je podíl jednotlivých forem energie na krytí potřeb v území uveden v kapitole 1.4.2. 1.3.1 Subsystém elektrické energie V současnosti jsou výhradním dodavatelem elektrické energie pro spotřebitele v průmyslu, terciární sféře v bydlení, zemědělství a dopravě na území města České Budějovice JČE, JIHOČESKÁ ENERGETIKA, a.s., Lannova 16, 370 49 České Budějovice. Elektrická energie je jedinou formou energie, která je plošně dostupná všem zájemcům na území města. Výroba elektrické energie na zdrojích rozmístěných na území města (teplárenský zdroj soustavy CZT, vodní elektrárny) je určena převážně pro vlastní spotřebu vlastníka provozovatele. Stávající elektrické sítě Město České Budějovice je napojeno z hlediska odběru elektrické energie na elektrizační soustavu České republiky. Z hlediska zásobování a napojení elektrické energie jsou elektroenergetická zařízení rozdělena do těchto hladin: Velmi vysoké napětí VVN - 400 k (provozováno ČEPS, a.s.) Velmi vysoké napětí VVN - 110 kv Vysoké napětí VN - 22 kv 37

Nízké napětí NN (venkovní a kabelová vedení) Velmi vysoké napětí VVN - 400 kv Elektrizační soustava VVN - 400 kv je hlavní soustava elektro-energetických vedení v České republice, do které dodávají tepelné a jaderné elektrárny elektrickou energii. V této soustavě jsou začleněny transformovny TR 400/110 kv pro distribuci elektrické energie po vedeních 110 kv. Vedení 400 kv prochází severně nad městem a je z něho napojena TR 400/110 kv Dasný, která je hlavním napájecím uzlem pro Jihočeský kraj, včetně Českých Budějovic. TR Dasný byla vybudována v roce 1979 a v současné době jsou osazeny 2 transformátory po 250 MVA. Na úrovni 110 kv má rozvodna rozsah 24 polí venkovního provedení se 3-mi přípojnicemi a pomocnou přípojnicí. Do spádové oblasti města zasahuje i Jaderná elektrárna Temelín o výkonu 2 x 1000 MW. Tento výkon je vyveden do transformovny TR 400/110 kv Kočín, která je v těsné blízkosti elektrárny. TR Kočín slouží i pro napájení ostrovní soustavy 110 kv. Dále je v současnosti vybudováno vedení VVN - 110 kv mezi rozvodnami 110 kv Kočín a Dasný, které bude podle předpokladu sloužit jako provozní záloha v případě poruchy v TR Dasný. Velmi vysoké napětí VVN - 110 kv Z výše uvedené TR Dasný jsou vyvedena vedení VVN - 110 kv, která probíhají okolo města východním a západním směrem a jsou zakruhovány cca 60 km jižně od města v TR 110/22 kv Lipno. Dále je z TR Dasný vybudováno vedení VVN, ukončené jedním potahem v TR Škoda Tím je zajištěna spolehlivá dodávka elektrické energie ze soustavy VVN do oblasti města. V současnosti je v soustavě 110 kv pro potřebu města k dispozici 5 TR VVN/VN: trakční rozvodna TR 110/27 kv ČD Nemanice (jen pro potřeby ČD) distribuční transformovna TR 110/22 kv Sever, distribuční a průmyslová transformovna TR 110/22/6 kv Škoda distribuční transformovna TR 110/22 kv Mladé distribuční transformovna TR 110/22 kv Západ. Všechny distribuční transformovny TR VVN/VN jsou postaveny na typový výkon 2x 40 MVA. Vysoké napětí VN - 22 kv - venkovní vedení Z TR 110/22 kv je proveden rozvod 22 kv do prostoru města a spádového území. Převážná část vývodů VN je provedena kabely vyvedenými na venkovní vedení VN. V zastavěné části města je malá část venkovních vedení, pouze zbytky. Jedná se především o průmyslové části města Husova kolonie, Hlinsko - Vrbenská, mezi Voříškovým dvorem a sídlištěm Vltava a obytná část Suché Vrbné. Tato vedení slouží jako propojky kabelových vedení VN a budou postupně nahrazována kabelem. Rezerva v přenosu elektrického výkonu je pro současný stav dostačující. Venkovní vedení v okolí města tvoří uzavřené okruhy, které budou nadále plně respektovány. Vysoké napětí VN - 22 kv - kabelové vedení Převážná část rozvodu VN - 22 kv je v katastrálním území města provedena kabely uloženými do země. Starší trasy VN jsou provedeny kabelem o průřezu 120 mm 2, novější a hlavní napájecí trasy jsou provedeny kabely o průřezu 240 mm 2. Veškeré rozvody VN - kabely a trafostanice, které byly v minulosti provozovány napětím 5 kv, byly již zrekonstruovány na napětí 22 kv. 38

Kabelové vedení VN je v dobrém technickém stavu a vyhovuje pro stávající přenosy výkonů. V centrální části města je tato síť spínána a ovládána v 5-ti spínacích stanicích. Hlavní spínací stanicí je rozvodna R 22 kv Střed umístěná v teplárně Novohradská, která zajišťuje zásobování elektrickou energií v centrální a historické části města. Trafostanice VN/NN - TS 22/0,4 kv Podstatnou část trafostanic tvoří zděné kabelové stanice v těsné zástavbě města, které jsou převážně provedeny typu 2x 630 kva a 1x 630 kva. V průmyslových areálech jsou pak atypické stanice 1-3x 1000 kva. Tam, kde jsou ještě venkovní vedení VN jsou převážně sloupové stanice typu BTS 630 a 400 kva, ojediněle pak příhradové PTS do 250 kva. Sloupové stanice jsou převážně umístěny v obytných okrajových částech města a průmyslových zónách. Počet trafostanic 22/0,4 kv na území města se pohybuje okolo 320. Trafostanice jsou v dobrém technickém stavu a vyhovují pro dnešní zatížení. Provedení trafostanic, počty a instalované výkony transformátorů v nich nebyly JČE,a.s.sděleny. Došetřeny byly pouze některé údaje o trafostanicích cizích vlastníků. Seznam 322 trafostanic 22/0,4 kv na území města České Budějovice v majetku JČE i cizích je uveden v příloze ÚEK. Sekundární síť Sekundární rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+N 50Hz, 400/231 V. Rozvodná síť je převážně kabelová, v okrajových částech a okolních obcích i vrchní. Trasy kabelových a venkovních vedení VVN a VN, umístění VVN/VN a VN/NN transformoven na území města je patrný z mapy - Subsystém elektřiny uvedené v mapové příloze Zdroje elektrické energie Na území města pracuje řada malých zdrojů elektrické energie, které jsou součástí výrobních podniků. Jejich výkonové možnosti jsou malé, pokrývají potřebu podniků jen z části a proto nemají vliv na hlavní elektrorozvodnou síť VN a NN ve městě. Za významný zdroj elektrické energie ve městě je možné vyzdvihnout teplárnu na Novohradské. Teplárna Novohradská má 3 generátory s celkovým výkonem cca 66,2 MW el. Do kategorie využití obnovitelných zdrojů energie patří výroba elektrické energie na průtočné vodní elektrárně o výkonu 2x 325 kw Duropack Bupak Papírna, s.r.o. a další zdroje Výroba, spotřeba a prodej elektrické energie vyrobené v území v roce 2001 (MWh) Typ zdroje Výkon (MW) Výroba Vlastní spotřeba Prodej Teplárna České Budějovice, a.s. tepelný 66,2 193 500 32 600 160 900 Duropack Bupak Papírna, s.r.o.(trilčův jez Vltava) vodní 0,65 3 072 3 072 0 Jiráskův jez Vltava vodní 0,09 630 - - České Vrbné Vltava vodní 1,78 12 460 - - 1. JVS - ČOV - bioplyn kogenerace 0,47 1 500 - - Celkem 68,72 211 162 35 672 160 900 Tab. č. 42 - Zdroje a výroba elektrické energie v území Ochranná pásma elektroenergetických zařízení Ochranná pásma v elektroenergetice jsou dána novelizovaným Zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) nabývající účinnost dne 1. ledna 2001. 39

Odběratelská základna Dodávaná elektrická energie je rozdělena podle kategorií odběru a vstupuje tak do konečné energetické bilance města. Počet odběratelů v kategoriích MOP (kat.c) a VO (kat. B) je v jednotlivých letech proměnlivý a je zejména v kategorii MOP ovlivněn vznikem a zánikem podnikatelských subjektů na území města. Výše odběru MOO (kat. D) obyvatelstvo je v současnosti ovlivňována do značné míry realizací úsporných opatření a provozováním energeticky úspornějších spotřebičů. Podle Zákona č. 458/200 Sb. jsou již v současnosti uzavírány smlouvy na dodávky elektrické energie mezi odběrateli a dodavateli v kategorii oprávněný zákazník. Celková spotřeba za řešené území města České Budějovice a její struktura podle kategorií odběratelů je uvedena v následující tabulce a na obrázku. Spotřeba elektrické energie v Českých Budějovicích v roce 2001 (MWh) 2001 MOO - obyvatelstvo (kat. D) 90 056 MOP - podnikatelský maloodběr (kat. C) 69 207 VO - velkoodběr (kat. B) 239 262 Celkem 398 525 Tab. č. 43 - Spotřeba elektrické energie podle kategorie odběratele Struktura spotřeby elektrické energie podle kategorií odběratelů v Českých Budějovicích v roce 2001 (MWh) MOO - obyvatelstvo (kat. D) 23% VO - velkoodběr (kat. B) 60% MOP - podnikatelský maloodběr (kat. C) 17% Obr. č. 2 - Struktura spotřeby elektrické energie podle kategorií odběru 40

Spotřeba elektrické energie v Českých Budějovicích (MWh) 2001 Městská část Podnikatelský Domácnosti maloodběr Velkoodběr Celkem České Budějovice 1 2 380 8 828 3 539 14 747 České Budějovice 2 29 152 14 245 8 429 51 826 České Budějovice 3 22 337 16 261 45 671 84 270 České Budějovice 4 4 256 4 496 58 771 67 522 České Budějovice 5 8 847 2 598 3 546 14 992 České Budějovice 6 10 824 12 145 37 655 60 624 České Budějovice 7 12 259 5 444 75 326 93 029 Celkem 90 056 64 017 232 937 387 010 Veřejné osvětlení 0 5190 0 5190 Městská hromadná doprava 0 0 6 325 6325 České Budějovice celkem 90 056 69 207 239 262 398 525 Tab. č. 44 - Spotřeba elektrické energie podle kategorie odběru a městské části Energetická bilance - výhled Výhledové potřeby zásobování města České Budějovice elektrickou energií a nároky na rozvoj tohoto energetického systému byly převzaty z nového a v současnosti platného ÚPM České Budějovice, konzultovány a aktualizovány s pracovníky JČE, a.s. Vlivem výstavby nových objektů budou kladeny i požadavky na výstavbu nových energetických zařízení. V novém územním plánu jsou navrženy plochy pro: obytnou zástavbu, smíšenou funkci (tj. bydlení s občanskou vybaveností), občanskou vybavenost (tj. prodejny, služby, administrativa, drobná výroba, správa,..., atd.) sport, rekreaci, městskou a veřejnou zeleň obchodní, výrobní a průmyslovou činnost. Pro obytnou zástavbu byly zpracovány všechny dostupné údaje, které jsou udávány v měrné jednotce - bytové jednotky. Pro ostatní navržené plochy, (kromě plochy sportu, rekreace a zeleně), byla vzata jako jednotka plošná výměra pozemků. Vstupní energetické údaje: Pro výpočet výkonové bilance v obytném území byl užit, dle ČSN 33 2130, koeficient elektrizace k B = 7 kw/bj. Pro výpočet příkonu občanské vybavenosti, výrobních a průmyslových ploch byl užit koeficient k o = 0,15 kw/m 2. Obě tyto hodnoty jsou maximální a v celkových součtech je uvažováno se značnou nesoudobostí jednotlivých odběrů. Ve struktuře energetické bilance města se i nadále předpokládá maximální uplatnění dnes již rozšířených médií - teplo z CZT a zemní plyn, elektrická energie zůstane i nadále základním energetickým mediem. Elektrická energie je v současnosti kromě vytápění využívána hlavně k vaření, ohřevu TUV v obytných sektorech a průmyslových zónách města pro svoji vysokou energetickou účinnost, čistotu a pohodlné využití. Spektrum možností a typů elektrického vytápění je bohaté a vyznačuje se snadnou instalací, bezpečným a spolehlivým provozem. Výhodnost naroste u objektů s dobrými tepelně isolačními vlastnostmi a automatickou regulací. 41

Předpoklad rozvoje lokality Číslo urbanu Město celkem Část města Urbanistický obvod Díl města Název lokality počet bytů a vybavenost 7 kw/bj soudobost dle ČSN 0,18 byty občanská vybavennost celkem kw kw soudobě 0,15 kw/m 2 kw soudobě kw soudobě soudobost 0,5 České Budějovice 1 001 České Budějovice střed Vnitřní město, Jádro Historické jádro 155 1 085 195,30 1 119 560 754,80 002 Sokolský ostrov Vnitřní město, Jádro Sokolský ostrov 0 0,00 187 94 93,50 Vnitřní město, Jádro V Háječku 0 0,00 0 0,00 Vnitřní město, Jádro Dlouhá louka 0 0,00 371 186 185,50 České Budějovice 2 003 Stromovka Vnitřní město, Staroměstská čtvrť Loděnice 0 0,00 299 150 149,50 Předměstí Čtyři Dvory předm. U Slovanské lípy 0 0,00 237 119 118,50 Předměstí Čtyři Dvory předm. Výstaviště 0 0,00 100 50 50,00 004 Čtyři Dvory Předměstí Čtyři Dvory předm. Čtyři Dvory domky 0 0,00 0 0,00 005 Vysoká škola Předměstí Čtyři Dvory předm. Na sádkách 29 203 36,54 47 24 60,04 Předměstí Čtyři Dvory předm. Univerzita 0 0,00 359 180 179,50 006 Sídliště Šumava Předměstí Čtyři Dvory předm. Čtyři Dvory střed 0 0,00 0 0,00 Předměstí Čtyři Dvory předm. Sídliště Šumava 0 0,00 0 0,00 007 Švábův Hrádek Předměstí Švábův Hrádek U Hada 570 3 990 718,20 180 90 808,20 Předměstí Švábův Hrádek U Švába 350 2 450 441,00 120 60 501,00 008 U Vávrovského rybníka Příměstí Vltava Hvízdal 0 0,00 0 0,00 Příměstí Vrbenské rybníky U Vrbenských rybníků 32 224 40,32 605 303 342,82 009 Sídliště Vltava Příměstí Vltava Sídliště Vltava 12 84 15,12 437 219 233,62 Příměstí Vltava U řeky 0 0,00 0 0,00 011 Přístav Příměstí-Kněžské Dvory Ostrov 0 0,00 0 0,00 064 Haklovy Dvory Venkov Haklovy Dvory 55 385 69,30 30 15 84,30 065 Zavadilka Příměstí Vrbenské rybníky Zavadilka 120 840 151,20 0 151,20 066 Čtyři Dvory-střed Předměstí Čtyři Dvory předm. Čtyři Dvory střed 95 665 119,70 0 119,70 067 Sídliště Máj Příměstí Máj Sídliště Máj 80 560 100,80 180 90 190,80 Příměstí Máj U Branišovské silnice 150 1 050 189,00 222 111 300,00 068 České Vrbné Příměstí Vltava Stará cesta 85 595 107,10 1 315 658 764,60 Příměstí Vltava České Vrbné 70 490 88,20 0 88,20 Příměstí Vltava U Staré řeky 3 21 3,78 0 3,78 Příměstí Vrbenské rybníky Rybníky 0 0,00 0 0,00 Příměstí Vrbenské rybníky U Černiše 0 0,00 0 0,00 České Budějovice 3 012 U Požární zbrojnice Vnitřní město, Staroměstská čtvrť U Požární zbrojnice 0 0,00 0 0,00 013 U Hřbitova Vnitřní město, Staroměstská čtvrť U Staroměstského hřbitova 0 0,00 0 0,00 014 Sídliště Na Pražské Vnitřní město, Staroměstská čtvrť U Voříškova Dvora 410 2 870 516,60 490 245 761,60 015 Za Poliklinikou Vnitřní město, Pražská čtvrť Za Poliklinikou 0 0 0,00 972 486 486,00 016 Na Sadech Vnitřní město, Pražská čtvrť Na Sadech 0 0,00 414 207 207,00 017 U Pekárenské Vnitřní město, Pražská čtvrť U Pekárenské 150 1 050 189,00 67 34 222,50 018 Zahrrádky Předměstí-Severní předměstí Zahrádky 0 0,00 176 88 88,00 019 U Pražské silnice Předměstí-Severní předměstí Suchomelská 105 735 132,30 0 132,30 Předměstí-Severní předměstí U Pilmanova dvora 0 0,00 96 48 48,00 Příměstí-Světlická Otýlie 0 0,00 0 0,00 Příměstí-Kněžské Dvory U Kněžských Dvorů 0 0,00 0 0,00 Příměstí-Kněžské Dvory Suchomel 0 0,00 5 698 2 849 2 849,00 020 Za Voříškovým dvorem Příměstí-Kněžské Dvory Za Voříškovým Dvorem 0 0,00 406 203 203,00 021 Kněžské Dvory Příměstí-Kněžské Dvory Kněžské Dvory obec 8 56 10,08 0 10,08 022 Nemanice Příměstí Nemanice Nemanice obec 14 98 17,64 0 17,64 023 Dolní Světlíky Příměstí Nemanice Nemanice Světlíky 120 840 151,20 54 27 178,20 024 Nemanický rybník Příměstí Nemanice Nemanický rybník 0 0,00 170 85 85,00 025 U Čertíka Příměstí Nemanice U Čertíka 97 679 122,22 109 55 176,72 42

Číslo urbanu Město celkem Část města Urbanistický obvod Tab. č. 45 - Záměry rozvoje města a nároky na zabezpečení elektrickou energií Pro další úspory elektrické energie vyráběné v klasických elektrárnách na fosilní paliva i z jádra je možné využít obnovitelných, netradičních zdrojů energie i ušlechtilých paliv (MVE, kombinovaná výroba tepla a elektřiny v KJ). Předpokládané navýšení požadavků elektrického výkonu zohledňujících předpokládaný rozvoj města k roku 2015 v souladu s platným územním plánem v daných čtvrtích i města celkem podle záměrů územního plánu a přetransformované do členění podle ČSÚ a používané v energetické koncepci je uvedeno v následující tabulce Rozvojové plány Díl města Název lokality počet bytů a vybavenost 7 kw/bj soudobost dle ČSN 0,18 Předpoklad rozvoje lokality občanská vybavennost V současné tržní ekonomice se předpokládá, s ohledem na ceny energií, že využívání elektrické energie bude racionálnější a úspornější. Další rozvoj na tomto úseku je plně v kompetenci JČE, a.s. České Budějovice. Pokud budou vzneseny zvýšené nároky na zásobování elektrickou energií např. otop ve stávající či nové zástavbě, budou tyto posouzeny a v případě ekonomické únosnosti za finanční spoluúčasti města dle platné legislativy v optimální míře uspokojeny. Předpokládá se, že ze strany JČE a.s., vlivem řízení, dojde k zrovnoměrnění denních a ročních diagramů odběru elektřiny. Tím dojde k efektivnějšímu využívání stávajících elektrocelkem kw kw soudobě 0,15 kw/m 2 kw soudobě kw soudobě soudobost 0,5 České Budějovice 4 026 Na Světlících Příměstí-Světlická Na Světicích 0 0,00 2 411 1 206 1 205,50 027 Za Otýlií Příměstí-Světlická Za Otýlií 0 0,00 3 262 1 631 1 631,00 028 Nové Vráto-Průmysl. obvod Příměstí-Světlická Nové Vráto-prům. obv. 0 0,00 4 173 2 087 2 086,50 029 U Rozumova Dvora Předměstí-Brněnské předměstí U Rozumova Dvora 225 1 575 283,50 207 104 387,00 030 Husova kolonie Předměstí-Brněnské předměstí Husova kolonie 0 0,00 0 0,00 031 Husova kolonie-zahrádky Předměstí-Brněnské předměstí Husova kolonie Zahrádky 120 840 151,20 112 56 207,20 032 Nové Vráto Předměstí-Rudolfovské předm. Nové Vráto 10 70 12,60 0 12,60 033 U Křížku Předměstí-Rudolfovské předm. U Křížku 0 0,00 191 96 95,50 Vrbenská Předměstí-Rudolfovské předm. Vrbenská 0 0,00 493 247 246,50 Předměstí- Brněnské předm. Pekárenská 0 0,00 232 116 116,00 Předměstí-Litvínovické předm. Stromovka 35 245 44,10 0 44,10 Předměstí-Litvínovické předm. U Litvínovické silnice 70 490 88,20 0 88,20 České Budějovice 5 035 Suché Vrbné- prům. obvod Suché Vrbné-předměstí Suché Vrbné-prům obvod 37 259 46,62 117 59 105,12 036 Pětidomí Suché Vrbné-předměstí Pětidomí 8 56 10,08 0 10,08 037 U Vrbného Suché Vrbné-předměstí V hluboké cestě 166 1 162 209,16 31 16 224,66 038 Suché Vrbné Suché Vrbné-předměstí Suché Vrbné 24 168 30,24 27 14 43,74 039 U Dobrovodského potoka Suché Vrbné-předměstí U Dobrovodského potoka 133 931 167,58 0 167,58 040 Pohůrka Suché Vrbné-předměstí Pohůrka 8 56 10,08 0 10,08 043 U Rybníčku Suché Vrbné-předměstí U Rybníčku 18 126 22,68 127 64 86,18 069 Kaliště Venkov Kaliště 30 210 37,80 0 37,80 070 Třebotovice Venkov Třebotovice 40 280 50,40 30 15 65,40 České Budějovice 6 044 Brněnské předměstí Vnitřní město-vídeňská čtvrť Lannova 10 70 12,60 612 306 318,60 Vnitřní město-vídeňská čtvrť Kasárenská 10 70 12,60 94 47 59,60 045 U Nádraží Předm. Suché Vrbné-Předm. Nádraží 0 0,00 0 0,00 046 U Novohradské Vnitřní město-vídeňská čtvrť U Novohradské 85 595 107,10 21 11 117,60 047 Havlíčkova kolonie Vnitřní město-vídeňská čtvrť Havlíčkova kolonie 90 630 113,40 142 71 184,40 048 U malého jezu-u Špačků Přdměstí Mladé U Malého jezu 4 28 5,04 0 5,04 049 Mladé-Červený Dvůr Přdměstí Mladé Mladé Červený Dvůr 13 91 16,38 166 83 99,38 050 U Špačků-za hřbitovem Přdměstí Mladé U Špačků 45 315 56,70 277 139 195,20 Příměstí-Nové Hodějovice Za hřbitovem 38 266 47,88 560 280 327,88 051 Nové Hodějovice Příměstí-Nové Hodějovice Nové Hodějovice obec 0 0,00 0 0,00 052 Za Potokem Příměstí-Nové Hodějovice Za potokem 36 252 45,36 0 45,36 České Budějovice 7 053 V Háječku Vnitřní město, Linecká čtvrť V Háječku 19 133 23,94 21 11 34,44 054 U Matice školské Vnitřní město, Linecká čtvrť U Matice školské 0 0,00 0 0,00 055 U Pivovaru Vnitřní město, Linecká čtvrť U Pivovaru 0 0,00 0 0,00 056 U Malše Příměstí-Rožnov U Malše 0 0,00 0 0,00 057 U Plavské silnice Předm.-Krumlovské předm. U Plavské silnice 25 175 31,50 0 31,50 058 Krumlovské předměstí Vnitřní město, Linecká čtvrť Grunwaldova 0 0,00 0 0,00 Předm.-Krumlovské předm. Krumlovská 0 0,00 0 0,00 Předm.-Krumlovské předm. 0 0,00 0 0,00 059 Nemocnice Předm.-Krumlovské předm. Nemocnice 0 0,00 100 50 50,00 060 U Nemocnice Předm.-Krumlovské předm. U Papíren 30 210 37,80 0 37,80 061 Rožnov-sever Příměstí-Rožnov Rožnov Sever 10 70 12,60 820 410 422,60 Příměstí-Rožnov Rožnov Za tratí 50 350 63,00 0 63,00 062 Za Lineckou tratí Příměstí-Rožnov Děkanské pole 2 14 2,52 920 460 462,52 063 Rožnov-jih Příměstí-Rožnov Rožnov jih 30 210 37,80 880 440 477,80 Celkový příkon a soudobý příkon v kw 28 917 5 205,06 30 486 15 243 20 448,06 byty 43

energetických zařízení. Vlivem nových úspornějších technologií ve stávajícím distribučním sektoru bude ovlivněna hlavně hodnota meziročního nárůstu zatížení elektrických sítí, která se ve vztahu k současné hodnotě bude postupně snižovat. Zásobování elektrickou energií v katastrálním území města bude i nadále zajišťováno ze stávajících napájecích bodů rozvoden VVN/VN. Po vyčerpání rezerv se předpokládá osazení rozvoden výkonnějšími transformátory VVN/VN 40 MVA. Stávající koridory vedení VVN městem budou nadále respektovány včetně ochranného pásma. Stávající VVN soustava má, včetně TR 110/ 22 kv, v současné době dostatečnou rezervu výkonu. Dobudované vedení VVN - 110 kv a jeho napojení do TR Škoda zajišťuje spolehlivou dodávku el. energie i v případě, že bude některé ze stávajících napájecích vedení VVN uvažované aglomerace mimo provoz. TR Škoda byla nově rozšířena o VVN pole a novou rozvodnu 22 kv pro distribuci, z které lze vyvést další vývody 22 kv, které lze napojit na stávající rozvod 22 kv ve městě a tak posílit stávající síť VN ve středu města. Velká část výkonu TR je rezervována pro budoucí průmyslový a obchodně-podnikatelský rozvoj v Husově kolonii a celé východní části města. Na základě nárůstu zatížení, podle energetických bilancí, je stávající rezerva výkonu dostačující. Z teplárny na Novohradské je vyveden výkon z elektrárenského bloku kabely VN do rozvoden 22 kv Mladé a Sever, jedná se o důležité propojení. VN rozvod (kabelový i venkovní) má rovněž dostatečnou rezervu výkonu v přenosu pro pokrytí běžného nárůstu odběrů elektrické energie. V případě velkých požadavků (místně už od 0,7 MW) je nutno konkrétní situaci detailně prověřit z hlediska reálnosti investice, ekonomické efektivnosti a dalšího vyžití pro budoucí zástavbu. Předpokládá se: střed města bude posílen novými kabelovými vývody VN 22 kv další kabelizace stávajícího vedení VN a NN ve vnitřním městě a úplná kabelizace vedení VN a NN v nové zástavbě v nové zástavbě v území zahušťování trafostanic- 22/0,4 kv se zasmyčkováním na stávající kabelový rozvod VN. kabelové stanice v obytné zástavbě se předpokládají klasické zděné nebo blokové (typ Betonbau) o výkonu do 2x 630 kva a 1x 630 kva, v místech, kde již nelze stávající trafostanice prostorově rozšířit, budou stanice vyzbrojovány novými technologiemi menších rozměrů. trafostanice, napojené na venkovní přívod VN budou budovány jako sloupové ST do 400 (630) kva nebo věžová do 1-2x 630 kva. v průmyslových zónách budou trafostanice řešeny podle skutečných potřeb investora Přesné umístění stanic, jejich typ a způsob připojení je možno určit až na základě konkrétních požadavků spotřebitelů. Trolejbusová doprava - z velké většiny jsou trasy trakčních napájecích a ovládacích kabelů trolejbusové trakce již vybudovány. Tyto trasy kabelů, trakční měnírny a trolejová vedení budou nadále zachovány. V rámci rozšíření trolejbusové dopravy budou měnírny napojeny do soustavy VN na základě konkrétních požadavků. 44

1.3.2 Subsystém zemního plynu Hlavním dodavatelem zemního plynu pro město České Budějovice je JČP, a.s. Jihočeská plynárenská, a.s. Vrbenská 2, 371 47 České Budějovice. Vysokotlaká síť Nadřazenou vysokotlakou plynovodní síť tvoří Severní větev vybavená potrubím o rozměrech DN 200, DN 150, DN 200/100, Jižní větev vybavená potrubím o rozměrech DN 250, DN 200, DN 150 a DN 100. Popis trasy plynovodů Vysokotlaká plynovodní síť v katastru České Budějovice je zásobována zemním plynem z tranzitního plynovodu. Vlastní vysokotlaká síť pro jižní Čechy je napojena na plynovod DN 600 v předávací stanici v Dubu u Tábora. Vysokotlaký plynovod DN 400 přichází do Českých Budějovic z východní strany a je ukončen poblíž obce Dubičné. Odtud vedou dvě hlavní vysokotlaké větve - severní vybavená potrubím o rozměrech DN 200, DN 150, DN 200/100 a jižní vybavená potrubím o rozměrech DN 250, DN 200, DN 150 a DN 100. V současné době je již dokončena nová předávací stanice u obce Lodhéřov severozápadně od Jindřichova Hradce. Zároveň je dokončen vysokotlaký plynovod z předávací stanice Žíšov do obce Ševětín a připravuje se jeho prodloužení až do Českých Budějovic. Tato dvě odběrná místa umožní další varianty napojení jihočeského regionu na tranzitní plynovod v případě poruch na stávajícím plynovodu DN 400. Severní větev Severní větev vysokotlakého plynovodu vede přes obec Hlinsko, kříží silnici I. třídy č. 34 a pokračuje přes příměstskou čtvrť Vráto směrem k obci Úsilné. Za touto obcí kříží plynovod mezinárodní silnici E55 a mezi obcemi Hrdějovice a Hosín pokračuje severozápadním směrem k městu Hluboká nad Vltavou. Od počátku plynovodu až k regulační stanici v areálu Slévárny je dimenze potrubí DN 200. Dál pokračuje plynovod již ve zredukované dimenzi DN 150. Ze severní větve jsou vysazeny vysokotlaké odbočky. Ve Vrátě je to plynovod DN 200/100, s odbočkou pro Rudolfov, který je ukončen vysokotlakou regulační stanicí v areálu cihelny Jivno. Další odbočka je vysazena u Světlíku a je zakončena vysokotlakou regulační stanicí v Nemanicích a novou regulační stanicí Husova Kolonie, která do pěti let nahradí VTLRS Nemanice. Tento plynovod je v dimenzi DN 150. Krátké odbočky DN 80/100 jsou vysazeny pro obce Borek a Hrdějovice. Jižně od města Hluboká nad Vltavou je vysazena vysokotlaká větev DN 100 ukončená vysokotlakou regulační stanicí v Českém Vrbném. V současné době je také již v provozu vysokotlaký plynovod pro špičkovou teplárnu ve Vrátě. Jižní větev Jižní větev vysokotlakého plynovodu vede od místa napojení u obce Dubičné přes obce Dobrá Voda a Staré a Nové Hodějovice. Odtud pokračuje trasa plynovodu jihozápadním směrem, kříží silnici II. třídy č. 156 a železniční trať a vede dál směrem řece. Malši kříží plynovod u železničního mostu a pokračuje směrem k obci Včelná. Potrubí plynovodu je v celém řešeném úseku v dimenzi DN 250. Také z jižní větve jsou vysazeny vysokotlaké odbočky. Především je to odbočka DN 150 pro vysokotlakou regulační stanici na Dobré Vodě. Dále je to nově vybudovaná větev DN 200 pro vysokotlakou regulační stanici 45

v Nových Hodějovicích. Před přechodem řeky Malše je vysazena vysokotlaká odbočka DN 100 pro regulační stanici ve Vidově. Dále jsou vybudovány odbočky z hlavního řadu pro obec Nové Roudné a městskou regulační stanici v Rožnově. Obě jsou v dimenzi DN 100. Tlakové poměry V současné době se výstupní tlak na předávací stanici Lodhéřov pohybuje v rozmezí 2,2 až 2,4 MPa. Přibližně na stejném tlaku jsou provozovány i všechny zmíněné vysokotlaké plynovody. Po dokončení rehabilitace plynovodů bude možné zvýšit provozní tlak v plynovodech a tím zvýšit jejich přepravní kapacitu plynovodů. Materiál a stáří plynovodů Všechny vysokotlaké plynovody jsou v provedení z ocelového potrubí. Toto potrubí je izolováno tovární izolací, popřípadě Bitagitem nebo jinou vhodnou izolační hmotou. Plastové potrubí se pro účely vysokotlakých plynovodů nepoužívá. Plynovod DN 400 je dnes již kompletně rehabilitován. Rehabilitace tohoto plynovodu byla dokončena v roce 1996. V současné době je již dokončena i rehabilitace jižní větve DN 250 okolo Českých Budějovic a rehabilitace v úseku od místa napojení po vysokotlakou regulační stanici pro teplárnu v Nových Hodějovicích. V roce 1997 byla dokončena rehabilitace plynovodu až do Českého Krumlova. Severní větev vysokotlakého plynovodu DN 200/150 nebude rehabilitována. Stáří ostatních vysokotlakých plynovodů se pohybuje v rozmezí mezi sedmi až jedním rokem, tedy rok uvedení do provozu 1989-1996. Z této relace se vymykají vysokotlaké plynovody pro vysokotlaké regulační stanice v Rožnově, v Nemanicích, na Dobré Vodě a ve Vrátě. Plynovod do Rožnova byl vybudován v roce 1987, plynovod do Nemanic v roce 1980 a plynovod na Dobrou Vodu v roce 1987. U těchto plynovodů se dá předpokládat postupná rekonstrukce nebo rehabilitace. Plynovod pro teplárnu ve Vrátě byl postaven v roce 1997. Regulační stanice Vysokotlaké regulační stanice umístění stanice typ Tab. č. 46 Vysokotlaké regulační stanice Přehled VTL regulačních stanic nutných pro zásobování katastrálního území města České Budějovice zemním plynem je uveden v příloze ÚEK. Středotlaké regulační stanice jmenovitý výkon (Nm 3 /h) rok uvedení do provozu výstupní tlak (kpa) Nemanice dvouřadá, dvoustupňová 3 000 1981 90 Husova kolonie dvouřadá, dvoustupňová 10 000 2002 100 České Vrbné dvouřadá, dvoustupňová 3 000 1989 90 Dobrá Voda třířadá, jednostupňová 10 000 1987 100 Rožnov dvouřadá, dvoustupňová 5 000 100 Rožnov I dvouřadá, jednostupňová 10 000 100 Nové Hodějovice dvouřadá, jednostupňová 40 000 1996 300 Staré Hodějovice dvouřadá, jednostupňová 1 200 1996 300 Přehled středotlakých regulačních stanic určených pro zásobování katastrálního území města České Budějovice zemním plyne je uveden v příloze ÚEK. 46

umístění stanice Tab. č. 47 Středotlaké regulační stanice Středotlaká síť Popis trasy plynovodů typ jmenovitý výkon (Nm 3 /h) rok uvedení do provozu Vrbenská čtyřřadá, dvoustupňová 10 000 1993 Na Zahrádce dvouřadá, jednostupňová 1 200 1990 Heydukova dvouřadá, jednostupňová 1 200 1991 Klaricova jednořadá, jednostupňová 200 1970 Mladé I jednořadá, jednostupňová 200 1967 Mladé II dvouřadá, jednostupňová 1 200 1990 Dukelská dvouřadá, jednostupňová 1 000 1978 Pražská jednořadá, jednostupňová 2 000 1967 Čtyři Dvory jednořadá, jednostupňová 2 000 1974 Hlinecká dvouřadá, jednostupňová 1 200 1978 Vltava dvouřadá, jednostupňová 1 200 1981 Sokolský ostrov dvouřadá, jednostupňová 1 200 1982 Nemanice dvouřadá, jednostupňová 3 000 1982 Plzeňská dvouřadá, jednostupňová 1 200 1983 Hluboká cesta dvouřadá, jednostupňová 1 200 1984 Meteor dvouřadá, jednostupňová 1 200 1987 Jiráskovo nábřeží dvouřadá, jednostupňová 1 200 1989 Kubatova jednořadá, jednostupňová 500 1991 Středotlaká plynovodní síť v Českých Budějovicích je tvořena čtyřmi páteřními řady. Z jižní strany je plynovod DN 300 napojený na vysokotlakou regulační stanici VTL RS Rožnov 5.000. Z východní strany města vede plynovod DN 300 od regulační stanice VTL RS 10.000 - Dobrá vody. Ze severovýchodní strany je město napojeno na plynovod DN 300 z vysokotlaké regulační stanice VTL RS 3.000 - Nemanice. Levobřežní část města je ze severní strany napojena na plynovod DN 200/150 z vysokotlaké regulační stanice VTL RS 3.000 - České Vrbné. V okolí čtyřech páteřních plynovodů je s různou hustotou rozložena středotlaká plynovodní síť. Nejhustější středotlaká síť je v okolí regulačních stanic v Rožnově a na Dobré Vodě. Poměrně rozvětvená síť středotlakých plynovodů je také v oblasti Sídliště Vltava. Samostatnou kapitolou je nově vybudovaný středotlaký plynovod DN 500 pro českobudějovickou teplárnu. Tento plynovod vede z regulační stanice v Nových Hodějovicích Novohradskou ulicí až do areálu teplárny. Rožnovská větev Jižní větev středotlakého páteřního řadu začíná u regulační stanice umístěné na jižním okraji Českých Budějovice v příměstské čtvrti Rožnov. Od regulační stanice vede plynovod ulicí Bohumila Kafky přes ulici J. Hůlky na Lidickou třídu. Po Lidické třídě vede trasa plynovodu ke křižovatce s ulicí J. K. Chmelenského, lomí se vlevo přes Beránkovo nábřeží do ulice P.J.Šafaříka. Touto ulicí vede do ulice Papírenská a dál ulicí Purkyňova do Ulice Tiché. Z Tiché ulice kříží plynovod ulici Boženy Němcové do ulice Máchovy a touto ulicí vede až k železniční trati. Podél kolejí pak pokračuje trasa plynovodu ulicí U zastávky a Roudenskou až k řece Malši. Na levém břehu řeky u železničního mostu podchází plynovod kolejiště a zároveň kříží řeku. Od řeky pokračuje trasa plynovodu podél kolejí okolo areálu a.s. Motor k ulici Novohradská. Odtud pokračuje ulicí kapitána Nálepky, částečně ulicí U dráhy, kříží železniční trať a podél kolejí vede Dobrovodskou ulicí ke křižovatce s ulicí Vrbenskou. Zde se spojuje s východní větví páteřního plynovodu ve středotlaké regulační stanici v areálu plynárny. Plynovod této větve je v úseku od regulační stanice v Rožnově až k středotlaké regulační stanici v areálu nemocnice veden v dimenzi DN 300. V dalším úseku od regulační stanice až 47

k regulační v ulici U zastávky je dimenze plynovodu DN 150. Odtud vede plynovod až k středotlaké regulační stanici Mladé v ulici U dráhy v dimenzi DN 250. Zbylá část plynovodu až k středotlaké regulační stanici v areálu plynáren je v dimenzi DN 300. Dobrovodská větev Plynovod této větve vychází z vysokotlaké regulační stanice VTL RS 10.000 Dobrá Voda. Odtud pokračuje Dobrovodskou ulicí k ulici K dolíčku a dál kulici Vrbenské. Vrbenskou ulicí vede trasa plynovodu přes křižovatku s ulicí Dobrovodskou k viaduktu na Rudolfovské ulici. Před viaduktem kříží Rudolfovskou ulici a podél kolejí vede k areálu a.s. Sfinx. Zde kříží železniční trať do ulice Nádražní. Tudy vede do ulic Pekárenská, Klaricova, Nerudova a Jírovcova. Z ulice Jírovcova vede plynovod opět do ulice Nádražní. Touto ulicí vede až na Pražskou třídu, kde se spojuje se severovýchodní větví. Plynovod je v celé své délce veden v dimenzi DN 300. Nemanická větev Ze severovýchodní strany českých Budějovic vede plynovod z vysokotlaké regulační stanice VTL RS 3.000 - Nemanice umístěné poblíž rybníka Světlík na ulici Okružní. Plynovod vede po Pražské třídě až ke křižovatce s ulicí Plzeňská. Zde je propojen s Dobrovodskou větví a dál pokračuje Plzeňskou ulicí až na pravý břeh Vltavy. Přechází řeku Vltavu a za ní i levobřežní komunikaci směrem k areálu Výstaviště. Zde je propojen s levobřežním plynovodem z vysokotlaké regulační stanice České Vrbné. Plynovod je v celé své délce veden v dimenzi DN 300. Severovýchodní páteřní větev bude rekonstruována od křižovatky ulic Pražská a Nemanická po křižovatku Pražská a Plzeňská. Dále je navržena rekonstrukce tohoto plynovodu v celém úseku ulice Plzeňské, až k řece. Na levém břehu řeky bude rekonstruován plynovod od středotlaké regulační stanice u kasáren v ulici E. Rošického, ulicí J. Boreckého až k levému břehu řeky Vltavy. Litvínovská větev Ze jižní strany českých Budějovic vede plynovod z vysokotlaké regulační stanice VTL RS 10.000 - Litvínovice umístěné poblíž letiště. Plynovod vede po Litvínovské silnice v souběhu se silnicí E55. V Litvínovicích se od něj odděluje větev směrem na Mokré, plynovod pokračuje podél Stromovky a Dlouhé louky, kde přechází u Sportovní haly hlavní čtyřproudou silnici a pokračuje až k Dlouhému mostu, kde se zapojuje do subsystému města. Českovrbenská větev Plynovodní řad vede z vysokotlaké regulační stanice v Českém Vrbném Husovou ulicí směrem k sídlišti Vltava. Před křižovatkou s ulicí Jakuba Krčína vede trasa do prostoru sídliště, kterým prochází ulicemi Jakuba Krčína, Otavská Vodňanská a J. Boreckého. Před areálem výstavište se plynovod napojuje na Nemanickou větev. Plynovod je od regulační stanice až na sídliště Vltava veden v dimenzi DN 200. Přes vlastní sídliště je dimenze plynovodu DN 150. Materiál a stáří plynovodů Středotlaké plynovody v Českých Budějovicích jsou z převážné většiny vybudovány z ocelového potrubí. Současný trend provozovatele je nahradit ocelové potrubí potrubím z lineárního polyethylenu. Většina nových a projektovaných plynovodů je navržena již z tohoto materiálu. V současné době jsou však z lineárního polyethylenu pouze některé kratší úseky středotlaké sítě, jako například plynovod D110 u Vrbenské ulice nebo plynovod v ulici Karolíny Světlé pro areál Jednoty. Podle stáří a technického stavu jednotlivých plynovodů jsou postupně rekonstruovány větve plynovodních řadů. Provozovatel každoročně zpracovává plán rekonstrukcí plynovodů, který se aktualizuje v závislosti na okamžitých podmínkách. Ze středotlakých plynovodů je navržena na rekonstrukci část Rožnovského hlavního řadu v úseku od středotlaké regulační stanice v Heydukově ulici přes regulační stanici v Mladém až ke křižovatce ulic Dobrovodská 48

a U lávky. K rekonstrukci je také navržen páteřní řad z vysokotlaké regulační stanice Dobrá Voda v podstatě v celé své délce spolu s vedlejšími větvemi v ulici Pekárenská a U cihelny. Tlakové poměry Středotlaká plynovodní síť v Českých Budějovicích je vzhledem ke svému technickému stavu provozována na provozním tlaku 100 kpa. Vysokotlaké regulační stanice jsou konstruovány tak,aby bylo možno zvýšit provozní tlak v potrubí až na 300 kpa. Zvýšením tlaku v potrubí by vzrostla i přepravní kapacita středotlaké plynovodní sítě. Tomuto zvýšení však musí předcházet rehabilitace technicky nevyhovujících částí středotlaké sítě. Dále by v případě zvýšení provozního tlaku plynu bylo nutné vyměnit regulátory u většiny odběrných míst. Vzhledem k finanční náročnosti těchto nezbytně nutných úprav nelze v dohledné době zvýšení tlaku plynu ve středotlaké síti předpokládat Nově vybudovaný plynovod DN 500/350 pro Teplárnu je provozován na tlak 300 kpa. Rekapitulace STL plynovodů STL plynovody v Českých Budějovicích Potrubí z lineárního Ocelové potrubí polyethylenu Dimenze potrubí Délka (m) Tab. č. 48 - Středotlaká síť zemního plynu základní údaje Nízkotlaká síť Dimenze potrubí Délka (m) DN 50 1 146 DN 50 188 DN 80 1 146 DN 63 14 305 DN 100 5 031 DN 90 4 980 DN 120 51 DN 110 6 699 DN 150 7 552 DN 160 1 824 DN 200 5 900 DN 225 404 DN 250 9 741 DN 315 1 224 DN 300 2 475 DN 500 2 453 Celkem 35 495 Celkem 29 624 Popis trasy plynovodů V plynofikaci města České Budějovice převažuje nízkotlaká plynovodní síť. Tato síť zaujímá v podstatě celé centrum města a některé okrajové lokality. Území plynofikované nízkotlakými plynovody je ohraničeno z jihu ulicí Ludvíka Kuby, ze severu ulicí Plzeňskou, ze západu řekou Vltavou a z východní strany železniční tratí. V této oblasti je poměrně hustá nízkotlaká plynovodní síť. Mimo to, jsou nízkotlakými plynovody plynofikovány další okrajové části města. Za viaduktem je to oblast Suché Vrbné a Pětidomí. Na severovýchodním okraji města je to oblast Nemanice. Na levém břehu řeky Vltavy je to část sídliště Vltava a sídliště Šumava ve Čtyřech Dvorech s přilehlou zástavbou rodinných domků v okolí ulic Otakara Ostrčila a Antonína Slavíčka. Materiál a stáří plynovodů Nízkotlaká plynovodní síť v Českých Budějovicích je poměrně stará. Velká část nízkotlakých plynovodů vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci. Rekonstrukce plynovodu se průběžně provádí na základě investičního plánu provozovatele a dle naléhavosti poruch na jednotlivých plynovodech. V současné době jsou navrženy k rekonstrukci tyto lokality: V jižní části města ulice Preslova, Tichá a ulice Pabláskova, Grünwaldova, Boženy Němcové, S.K. Neumanna, U Vltavy a další. 49

Nízkotlaké plynovody jsou v převážné většině z ocelového potrubí. Většina nově budovaných nebo rekonstruovaných plynovodů je již z lineárního polyethylenu. Plastové potrubí je uloženo v celé délce Dukelské ulice a v kratších úsecích v obvodech Rožnov a Čtyři Dvory. Tlakové poměry Výstupní tlak na středotlakých regulačních stanicích, které zásobují nízkotlaké plynovodní sítě je nastaven na 1.9-2.3 kpa.tlakové poměry ve vlastní síti jsou ve velké míře závislé na velikosti okamžitého odběru v dané lokalitě. Rekapitulace NTL plynovodů NTL plynovody v Českých Budějovicích Potrubí z lineárního Ocelové potrubí polyethylenu Dimenze potrubí Délka (m) Dimenze potrubí Délka (m) DN 50 DN 63 540 DN 80 11 457 DN 90 1 900 DN 100 23 272 DN 110 6 815 DN 125 12 558 DN 160 15 018 DN 150 22 674 DN 225 2 861 DN 200 22 876 DN 315 67 DN 250 3 126 DN 300 18 938 DN 350 604 DN 400 708 DN 500 1 475 Celkem 117 688 Celkem 27 201 Tab. č. 49 - Nízkotlaká síť zemního plynu základní údaje Ochranná pásma v plynárenství Ochranná pásma v plynárenství jsou dána novelizovaným energetickým zákonem č. 458/2000 Sb., nabývající účinnosti dne 1. ledna 2001 v 68. Bezpečnostní pásma, jejich definování a rozsah jsou rovněž uvedeny v zákoně č 458/2000 Sb.v 69 a jeho příloze. Rozvoj zásobování zemním plynem V souladu se závěry ÚP České Budějovice byla navržena některá opatření směřující jednak k rozšíření plynofikovaných území a jednak k posílení stávajících plynovodních sítí. V prvním případě se jedná především o lokalitu Husovy kolonie a Za Otýlií. V této lokalitě je ÚP navržena poměrně rozsáhlá zástavba bytových domů a rodinných domků, ve východní části pak průmyslová zóna. Vzhledem k velkému objemu předpokládaných odběrů plynu zde byla realizována výstavby regulační stanice VTL RS 10.000 Nm 3 /hod. Trasy navržených plynovodů respektují navržený komunikační skelet. Další rozšíření středotlaké sítě je navrženo v lokalitě Rožnov - sever. Jedná se o výstavbu distribučních skladů a administrativních budov, částečně také rodinných domků. Navržená síť bude napojena na stávající středotlakou síť. Nové plynovody jsou navrženy také v lokalitě Suchomel. V této lokalitě se jedná o prodloužení stávajícího plynovodního řadu a jeho rozvětvení k jednotlivým průmyslovým areálům. 50

Rozšíření středotlaké plynovodní sítě je navrženo v lokalitě Voříškův dvůr. V této lokalitě je územním plánem navržena zástavba bytových domů. Navržená plynovodní síť bude napojena na stávající středotlaký plynovod. STL plynovody většího rozsahu jsou projektovány pro místní části České Budějovice - Třebotovice, Kaliště, Haklovy Dvory. Všechny popsané lokality byly detailně řešeny v územním plánu zóny. Navržené plynovody jsou kapacitně postačující a napojení ze stávající sítě výrazným způsobem neovlivní její přepravní kapacitu. Pro posílení stávajících plynovodních sítí je ve fázi projektových příprav vysokotlaký plynovod a regulační stanice situovaná jihovýchodně od obce Planá u Českých Budějovic. Z této regulační stanice je navržen středotlaký plynovod, ze kterého budou napojeny dosud neplynofikované lokality Stromovka a Dlouhá louka. Plynovod bude propojen se stávajícím středotlakým řadem v oblasti regulační stanice za Dlouhým mostem. Jedna větev plynovodu přejde na pravý břeh Vltavy v lokalitě V háječku. Zde je pro posílení nízkotlaké sítě v oblasti centra a jižně od centra navržena středotlaká regulační stanice. Z regulační stanice bude veden nízkotlaký plynovod, který bude propojen s nízkotlakým řadem v Mánesově ulici. S posílením nízkotlaké sítě v jižní části města souvisí také navrhované zvýšení dimenze potrubí středotlakého plynovodu mezi regulačními stanicemi v ulici Heydukova a v areálu nemocnice. Další opatření pro posílení nízkotlaké plynovodní sítě je navrženo v lokalitě Pohůrka. Zde je navrženo propojení nízkotlaké sítě (přes regulační zařízení) v ulici Ledenická na středotlaký plynovod vedoucí z Dobré Vody. Další propojení je navrženo v oblasti školy v ulici Třešňová. Zde bude provedeno propojení obou sítí přes středotlakou regulační stanici umístěnou v areálu školy. V lokalitě Havlíčkova kolonie je navrženo zvýšení dimenze potrubí v úseku od regulační stanice k ulici K. Buriana. Tím se zvýší přepravní kapacita sítě a bude možné napojit další navrhované odběratele v dané lokalitě. Městská část UO rozvojové oblasti zásobování zemním plynem České Budějovice 1 001 Historické jádro České Budějovice 2 007 Švábův Hrádek 065 Zavadilka 067 U Branišovské silnice České Budějovice 3 014 U Voříškova Dvora 023 Světlíky České Budějovice 4 029 U Rozumova Dvora 031 Husova kolonie-zahrádky 027 Za Otýlií České Budějovice 5 037 V hluboké cestě U Novohradské Havlíčkova České Budějovice 6 046, 047 kolonie České Budějovice 7 061 Rožnov -Za tratí Tab. č. 50 - Rozvojové oblasti zásobování plynem Navržená opatření i nové plynovody byly konzultovány a odsouhlaseny provozovatelem - Jihočeskou plynárenskou a.s.české Budějovice. Odběratelská základna Z aktuálních údajů ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 vyplývá, že zemní plyn je zaveden do 82,7% trvale obydlených domů na území města České Budějovice a do 70,1% trvale obydlených bytů. 51

Technické vybavení * abs. % abs. % Trvale obydlené domy Celkem 8 458 100 8 791 100 Plyn ze sítě 5 224 61,8 7 266 82,7 Trvale obydlené byty Celkem 36 904 100 38 813 100 Plyn ze sítě 26 130 70,8 27 216 70,1 * ZP, způsob otopu Tab. č. 51 - Vybavenost domovního a bytového fondu zemním plynem Dodávka zemního plynu od Jihočeské plynárenské, a.s. Spotřeba zemního plynu v Českých Budějovicích v roce 2001 (tis. m 3 ) Domácnosti 17 844 Podnikatelský maloodběr 6 022 Velkoodběr 11 774 Celkem 35 640 Tab. č. 52 - Spotřeba zemního plynu v členění podle kategorie odběru Struktura spotřeby zemního plynu podle kategorie odběru Velkoodběr 33% Domácnosti 50% Podnikatelský maloodběr 17% Obr. č. 3 Struktura spotřeby zemního plynu podle kategorií v roce 2001 1.3.3 Subsystém centralizovaného zásobování teplem Základní údaje V současnosti je město české Budějovice podle způsobu užití a to v průmyslu, terciární sféře v bydlení, zemědělství a dopravě zásobováno teplem jednak ze soustavy CZT města a dále z vlastních decentralizovaných zdrojů tepla kategorie velký, střední a malý znečišťovatel ovzduší a lokáních topidel zejména v bytové sféře. Zdroje tepla Tepelné zdroje lze rozdělit na: zdroje tepla pro centrální zásobování teplem (CZT) kotelny 52

spalovny nebezpečných odpadů ostatní zdroje tepla Centralizované zásobování teplem Soustava centralizovaného zásobování teplem (dále jen soustava nebo systém CZT) je v Českých Budějovicích hlavním dodavatelem tepla pro potřeby vytápění a přípravu teplé užitkové vody (TUV). Díky primárnímu teplonosnému médiu, jímž je pára, však také zajišťuje dodávky energie(páry) pro technologické účely několika místním výrobním podnikům. Svým výkonem a délkou tepelných sítí se řadí mezi 10 největších zdrojů teplárenství s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie. Kombinací parních (primárních) a horko- či teplovodních (sekundárních ) rozvodů pokrývá velkou část katastru města. Soustavu CZT ve městě České Budějovice (zdrojová i distribuční část) v současnosti spravuje akciová společnost Teplárna České Budějovice, a.s. (TČB) Novohradská 32, která byla založena v roce 1994 FNM ČR. Hlavními akcionáři jsou 80% podílem Město České Budějovice, 17,84% podílem Energetika-Invest, s.r.o a 2,16% ostatní. Svou velikostí z hlediska zdrojů a délkou tepelných sítí se řadí mezi 10 největších teplárenských společností v ČR. Kombinací parních (primárních) a horko- či teplovodních (sekundárních ) rozvodů pokrývá velkou část katastru města. Společnost provozuje soustavu CZT na základě státních licencí na výrobu a rozvod tepla udělené ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. Energetickým regulačním úřadem. Zdrojová část systému CZT Dodávky tepla do soustavy CZT ke spotřebitelům zajišťovány ze dvou hlavních zdrojů Teplárny České Budějovice, a.s. na Novohradské 32 jako základního zdroje a Výtopny Vráto jako špičkového zdroje. Oba jsou zdrojem páry dodávané do primárních rozvodů tepla ve městě, přičemž z teplárny je dodávána pára ve dvou tlakových úrovních - nízkotlaká a vysokotlaká - z výtopny pak jako nízkotlaká. Teplárna České Budějovice, a.s. Teplárna, s průběhem výstavby v letech 1962 1970 a dostavbou v letech 1976 1978 prošla do dnešní podoby technickým vývojem, daným požadavky energetickými nejen ze strany spotřeby paliv a energie ve zdrojové části ale i spotřeby tepla a elektrické energie, ekologickými a ekonomickými. Po řadě rekonstrukcí původně nainstalovaného technologického vybavení kotelny a strojovny došlo po roce 1990 k zásadním technickým úpravám na zařízení, které byly tyto: v roce 1992 generální oprava K12, výměna trubek varného systému za membránové stěny, výměna přehříváku, eka a luva, oprava elektroodlučovače, aby kotel plnil emisní limity pro tuhé látky v roce 1993 rekonstrukce K10, úplná výměna kotle včetně bubnu, příprava kotle na plnou plynofikaci a navýšení výkonu v roce 1994 rekonstrukce K9, úplná výměna kotle včetně bubnu, příprava kotle na úplnou plynofikaci a navýšení výkonu (stejně jako u předcházejícího kotle) generální oprava TG3 (4 mil. Kč) v roce 1995 rekonstrukce K11, úplná výměna kotle včetně bubnu automatické řízení kotlů: 53

1992 K10, K11 1993 K9, K12 1995 kontinuální měření emisí SICK v roce 1996 byla provedena na kotlích K9 a K10 rekonstrukce na spalování zemního plynu v roce 1997 byla provedena instalace stabilizačních a výkonových hořáků na zemní plyn na kotli K11 a v roce 1998 na K12 a zrušeno mazutové hospodářství výstavby CHÚV III 1989 (1994 přístavby jedné linky na úpravu vody), CHÚV I rekonstrukce 1997 (navýšení výkonu) suchý odběr popelovin míchací a distribuční centrum I. etapa v roce 1997,II. etapa 1999 K9 K10 K11 K12 Výrobce x ČKD Dukla ČKD Dukla ČKD Dukla ČKD Dukla Typ kotle x parní parní parní parní Rok výroby (uvedení do provozu) x 1965 1965 1972 1979 Rok uvedení do provozu Základní technické údaje kotlů Teplárna České Budějovice, a.s. x 1996 rekonstrukce na ZP 1996 rekonstrukce na ZP Parní výkon (jm./min./stab.) t/hod. 115 115 150 150 Tepelný výkon (jmen./provoz.) MW 89 89 117 117 Jmenovitý tlak MPa 9,35 9,35 9,6 9,6 x x Teplota napájecí vody C 225 (provozováno na 165 C) 225 (provozováno na 165 C) 225 (provozováno na 165 C) 225 (provozováno na 165 C) Teplota páry C 535 535 540 540 Účinnost garantovaná/provozní % 88±1,5/86 88±1,5/86 88±1,5/86 88/85 Typ topeniště x x x granulační práškové granulační práškové Palivo x ZP ZP uhlí+zp uhlí+zp Tab. č. 53 - Základní technické údaje TČB - kotle Celkový instalovaný tepelný výkon je 530 t/hod. páry, 412 MW tep a zdroj je evidován podle nového zákona č,.86/2002 Sb. jako zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší. V současnosti je spalováno nízkosirné sokolovské hnědé uhlí o základních průměrných parametrech v roce 2001 - výhřevnost 14,01 MJ/kg, měrný obsah síry 0,28 g/mj, obsah popelovin 14,67%. Požadavky na plnění emisních limitů pro SO 2 1700 mg/nm 3 byly splněny uzavřením dlouhodobé smlouvy na dodávku nízkosirného uhlí se Sokolovskou uhelnou, a.s. v roce 1995 na dobu 25 let. Skutečný obsah SO 2 dle kontinuálního měření spalin se pohybuje 800-1200 mg/nm 3. Pro případ vyššího obsahu síry v uhlí je pojistkou dodržení emisního limitu možnost částečného spalování zemního plynu. (Pozn.: Ředění spalin bylo použito vyjimečně krátkodobě po povodních, kdy SU nebyla schopna těžit nízkosirné uhlí. Nízké hodnoty SO 2 jsou kromě kontinuálního měření doloženy i jednorázovým měřením.) Provoz zařízení je teplárenský kombinovaná výroba tepla a elektrické energie, v kotelně jsou nainstalovány tři turbogenerátory o celkovém výkonu 66,2 MW el 54

Základní technické údaje TG a alternátorů TG TG5 TG3 TG4 Výrobce ABB Brno I.BZKG Brno I.BZKG Brno Typ G 36 A rychloběžná VR12/10 protitlaká odběrová VR12/10 protitlaká odběrová Rok výroby/uvedení do provozu 1997 1973 1980 Výkon elektrický (MW el ) 29,2 12 25 Otáčky (ot/min) 7500 3000 3000 Parametry páry (MPa, C) 9,1, 535 přehřátí 9,0, 535 přehřátí Spotřeba (hltnost) podle protitlaku /naprázdno 8-13 200-230 90-110/15 195-220/35 MPa (t/hod) Alternátor Výrobce ABB Västeräs ZVIL Plzeň ZVIL Plzeň Typ synchronní synchronní synchronní Rok výroby/uvedení do provozu Výkon elektrický (MVA) 36,5 15 32 cos fí 0,8 0,8 0,78 Otáčky ot/min 1500 3000 3000 Chlazení vzduchový chladič vzduchový chladič vzduchový chladič Tab. č. 54 - Základní technické údaje TG Provozní hodiny plynových kotlů se pohybují okolo 350 a 380 ročně při průměrné účinnosti 85 %, uhelných kotlů 5.700 a 6.800 ročně, při průměrné roční účinnosti cca 84-86%. Po většinu roku jsou však z ekonomických důvodů - stávající cena ZP a její struktura - provozovány hlavně kotle na uhlí a kotle na ZP se využívají pouze jako doplňkové. Popílek je ukládán na složiště popílku v Hodějovicích od roku 1982. Za účelem prodloužení životnosti v současnosti používaného složiště popílku v Hodějovicích byl v TČB v roce 1997 instalován suchý odběr popílku systém MACAWBER do provizorního zásobníku, ale z něho je část opět hydraulicky dopravována na složiště. Zdrojem vody pro napájení kotlů a další technologii je Mlýnská stoka, záložním zdrojem je čerpací stanice na Malši u Malého jezu. Podle kvality vody a potřeby zařízení byla postupně instalována technologie na mechanickou i chemickou úpravu vody, v posledních fázích pak nová CHÚV II byla demineralizací o výkonu 100t/hod. s čiřičem v nové budově (1972) Třetí demineralizace byla spuštěna v roce 1989 a to s výkonem 120 t/hod., v roce 1995 rovněž 120 t/hod, protože CHÚV byla bohatě dimenzována na 300 t/hod. kondenzátu a 440 t/hod. demineralizované vody pro TČB s výkonem 530 t/hod. Byla DEMI II odstavena. Navíc má VVR změkčování směsi kondenzátu a surové vody z vodovodu 160 t/hod. pro výkon 100 t/hod. VVR Výtopna Vráto Výstavba výtopny započala v roce 1986 a uhelný kotel K21 o výkonu 75 t/hod., 54 MW, pára o parametrech 1,6 MPa/ 220 C byl uveden do provozu v lednu 1989. Zdroj byl budován jako špičkový k základnímu závodu Teplárna České Budějovice. Další rozšíření o stejné dva kotle se již nerealizovalo. V roce 1997 byla provedeny rekonstrukce kotle s cílem navýšení výkonu instalací plynového hořáku na 100 t/hod. páry, 67 MW, účinnost garantovaná 88%. Nainstalován je elektroodlučovač EKF s garantovanou účinností 99%. I na tomto zdroji je v současnosti spalováno jako na TČB nízkosirné sokolovské uhlí. 55

VVR byla využívána při ranních špičkách, v době velkých mrazů a při GO v TČB a v létě spolu s dalšími dodavateli tepla pro krytí celé spotřeby města. Po zdražení zemního plynu najíždí VVR dříve než plynové kotle K9 a K10 i za cenu snížení výroby elektřiny na základním zdroji. Obdobně jako na základním zdroji jsou požadavky na plnění emisních limitů pro SO 2 1700 mg/nm 3 splněny spalováním nízkosirného paliva. Podobně jako na základním zdroji bylo i na K21 nahrazeno spouštění a stabilizace mazutem na zemní plyn. Popílek je ukládán na společné úložiště TČB v Hodějovicích zavážením nákladními auty po zvlhčení. Základní charakteristické technické a provozní údaje TČB v roce 2001 jsou uvedeny v následující tabulce. Rok 2001 Teplárna České Budějovice, a.s. Výtopna Vráto Kotel Jednotka K9 K10 K11 K12 K21 celkem Průměrný výkon t/hod. 72,56 53,56 129,35 122,62 52,18 109,49 Provozní hodiny hod./rok 683 351 5 691 6 833 2 754 16 312 Spotřeba uhlí t 0 0 169 101 190 395 27 333 386 829 Spotřeba uhlí GJ 0 0 2 350 219 2 674 532 394 101 5 418 852 Spotřeba ZP tis. m 3 4 732 1 932 204 394 1 155 8 418 Spotřeba ZP GJ 160 884 65 695 6 942 13 410 39 277 286 208 Spotřeba paliva celkem GJ 160 884 65 695 2 357 161 2 687 942 433 378 5 705 060 Výroba tepla z uhlí GJ 0 0 2 041 192 2 307 094 321 454 4 669 740 Výroba tepla ze ZP GJ 137 352 52 046 5 833 11 475 31 852 238 558 Výroba tepla celkem GJ 137 352 52 046 2 047 025 2 318 569 353 306 4 908 298 Průměrná roční účinnost % 85,37 79,22 86,84 86,26 81,52 86,03 Tab. č. 55 - Základní technické a provozní údaje tepelného zdroje TČB v roce 2001 Rok 2001 Teplárna České Budějovice, a.s. Turboagregát Jednotka TG3 TG4 TG5 celkem Skutečná spotřeba tepla za rok GJ 159 243 118 370 444 946 722 558 Skutečná výroba elektřiny za rok MWh 42 516 31 574 119 388 193 478 Výroba elektřiny jalové MVAh 11 091 5 865 14 996 31 952 cos fí x 0,97 0,98 0,99 0,99 Měrná spotřeba GJ/MWh 3,7455 3,7490 3,7269 3,7346 Měrná spotřeba t/mwh 8,7883 8,5524 8,0317 8,2829 Účinnost hrubá % 96,12 96,03 96,60 96,40 Instalovaný výkon MW el 12,00 25,00 29,20 66,20 Průměrný výkon MW el 10 16 22 17 Provozní hodiny hod./rok 4 106 1 983 5 498 11 587 Využití instalovaného výkohu hod./rok 3 543 1 263 4 089 2 923 Využití instalovaného výkohu % 86 64 74 33 Tab. č. 56 - Základní technické a provozní údaje elektrické části TČB v roce 2001 Řízení výroby a dodávky tepla ze zdrojů Způsob řízení a provoz obou zdrojů podílejících se v současnosti na dodávkách tepla do soustavy CZT v Českých Budějovicích se odvíjí od (okamžité) potřeby tepla podle charakteru odběru a disponibility zdrojů. jak bylo výše uvedeno, základní požadavky jsou pokryty uhelnými kotli K11, K12 eventuálně i kotlem K21, špičkové a zvýšené požadavky nebo havarijní stavy kotli K9 a K10 na zemní plyn. V současnosti, kdy výše přímých odběrů z primárních parních rozvodů, tak sekundárních teplovodních rozvodů klesá, prakticky, až na malá množství, ustaly dodávky do systému od cizích dodavatelů a instalovaný výkon tepelný zdrojů soustavy CZT stačí pokrýt požadavky odběratelů ve městě. 56

Vývoj dodávky tepla ze zdrojů do soustavy CZT a prodej za posledních 12 let je uveden v následující tabulce. Rok Výkon Výkon A velkoodběr, B maloodběr, C obyvatelstvo Prodej tepla A+B+C Prodej tepla do sítě Ztráty v primárních rozvodech Užitečná dodávka do VS Tab. č. 57 - Vývoj dodávky a prodeje tepla a elektrické energie v letech 1990-2002 Prodej elektřiny t/hod MW el TJ/rok TJ/rok TJ/rok TJ/rok GWh/rok 1990 525 49 4646 5314 590 4724 143 1995 525 49 3963 5024 936 4088 160 2000 630 66 2829 3720 706 3015 155 2001 630 66 2989 3975 777 3198 161 2002 630 66 2829 3748 775 2972 150 Index 2002/1990 1,20 1,35 0,61 0,71 1,31 0,63 1,05 Vývoj výroby tepla a instalovaného tepelného výkonu v Teplárně v letech 1990-2002 TJ/rok 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 720 700 680 660 640 620 600 580 560 540 520 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 t/hod rok prodej tepla A+B+C prodej tepla do sítě výkon teplárny výkon včetně EMY Obr. č. 4 - Vývoj dodávky a prodeje tepla v letech 1990-2002 TČB Z uvedeného je patrné, že prodej tepla klesl od roku 1990 do roku 2002 téměř o 40% a to ať už díky strukturálním změnám v průmyslu s nižšími nároky na energie, ale i vlivem úsporných opatření u obyvatelstva a v terciální sféře, klimatickým podmínkám. 57

Vývoj prodeje elektřiny ainstalovaného elektrického výkonu v Teplárně v letech 1990-2002 GWh/rok 180 170 160 150 80 60 40 20 MWel 140 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 rok prodej elektřiny elektrický výkon Obr. č. 5 - Vývoj prodeje elektřiny a instalovaného výkonu v letech 1990-2002 TČB Distribuční soustava tepla Dostupnost tepelné energie je omezena rozsahem soustavy CZT a je posuzována bez rozlišení zda se jedná o dodávku v páře, horké vodě.pokrývá území všech sídlišť a velkou část vnitřního města, zasahuje do průmyslových zón ve městě. Dodává teplo všem průmyslovým závodům mimo bývalou slévárnu Škoda slévárna a nemocnici, převážné většině veřejných, kancelářských a obchodních budov a bytovým domům v sídlištích i část novějším domům ve vnitřním městě. Teplo je z Teplárny České Budějovice, a.s. dopravováno k zákazníkům prostřednictvím primární a sekundární tepelné sítě. Celková délka primární sítě dosáhla 134 km, z toho parovodní 127 km a horkovodní 7 km. Od roku 2001 začala společnost provozovat i sekundární teplovodní sítě v současnosti v délce cca 43 km. Kondenzátní síť dosahuje délky 120 km. Primární rozvody Soustava rozvodů tepla je podobně jako v jiných středních a velkých městech republiky historicky založena na parních páteřních (primárních) rozvodech. Parní rozvody jsou provozovány ve dvou tlakových úrovních vysokotlaká pára a nízkotlaká pára. Základní systém je paprskovitý s následujícími hlavními napáječi: 58

Hlavní parní napječe soustavy CZT České Budějovice Napaječ Dimenze Východ 1 DN 350/150 Východ 2 Fruta DN 400/200 Západ 1 DN 350/200 Západ 2 DN 350 Sever DN 500/200 Jih 1 DN500/200 Jih 2 DN 200/100 Máj DN 500/250 VT Vráto DN 500/250 Propoj K.Světlé DN 450/200 Město 1 DN 200/100 Technologický odběr VT papírna DN 150 VT Mlékárna DN 200 Prádelny a čistírny Novohradská DN 100 Tab. č. 58 - Přehled hlavních parních napáječů a jejich dimenzí soustavy CZT Napojení konzumentů na tepelnou síť CZT je zokruhovanou podružnou sítí odbočenou z hlavních větví a dimenzovanou dle požadovaných odběrů s rezervou pro eventuální další odběry. Stávající tepelná síť CZT ve městě byla budována postupně od roku 1947 až doposud. Od roku 1947 do roku 1970 bylo postaveno 63 km, do roku 1990 122 km parovodů a 3 km horkovodů (95% délky), do roku 2000 pak dalších 6 km. Asi 45 km parovodů je v betonovém kanále (17 km v pěnobetonu, 28 km s balenou izolací), cca 60 km menších dimenzí je v eternitových trubkách se cpanou izolací. Přibližně 10 km je rekonstruováno, polovina ve vakuovaném potrubí a polovina v plastovém obalu se dvojí izolací (minerální vlna a polyuretan). Z trasy 4 km horkovodů jsou 3 km v betonových kanálech s balenou izolací, zbytek v plastovém obalu s izolací polyuretan a minerální vlna. Podružná tepelná síť odbočující z hlavních větví byla podle potřeby budována po postupném budování a zprovoznění základní tepelné sítě. Pro množství těchto přípojek není dále rozváděna. Přímo- prostřednictvím předávacích (výměníkových) stanic v majetku odběratele tepla nebo dodavatele - je dnes na primární rozvody ve městě připojena řada velkoodběratelů a menších odběratelů a to jak z průmyslu, kteří využívají páru ve výrobních procesech i pro ostatní potřeby (otop, příprava TUV atd.), tak z nevýrobní sféry ( např. sportovní zařízení, úřady, školy, mateřské školy a další). Vysokotlaká pára o parametrech tepelné sítě 1,4 MPa/240 C z TČB je distribuována samostatným rozvodem a jako teplonosné médium využívána v průmyslových oblastech u spotřebitelů Duropack Bupak Obaly, Madeta, Prádelna U ostatních průmyslových odběratelů je teplo v nízkotlaké páře o parametrech 0,8 MPa/220 C pro technologii využíváno jen sporadicky kromě Duropack Bupak Papírna, Samson Důvodem rekonstrukcí tepelných sítí je především jejich technický stav, rekonstrukce dopravní sítě města, změna teplonosného media. V roce 1996 začala postupná rekonstrukce parovodů (u velkých dimenzí drahé vakuované potrubí v ocelové ochranné trubce, u menších v plastové s dvojitou izolací vnitřní vláknitou a vnější polyuretanovou). 59

rok označení φ délka (km) trasa 1996 Sever I 500+200/200 0,5 ulicí Novohradskou, Jeronýmovou k Prioru Západ I 350/150 0,2 ulicí Mánesovou k Mlýnské stoce 1997 Sever I 500+200/100 0,3 ulicí Jeronýmovou k Rudolfovské Západ I 350/150 0,2 ulicí Mánesovou k Lidické 1998 Sever I 500/200 0,5 ulicí Otakarovou k Palackého náměstí 1999 sever II 350 0,7 Skuherského 2000 PI 350+150/100 0,4 Teplárna - Polní nadzemní 2001 PI 350+150/100 0,5 Polní M. Vydrové-Malše 2002 Západ I 350+150 0,2 Lidická- Koh i noor Tab. č. 59 - Hlavní rekonstrukce parovodů od roku 1996 Další vyvolané rekonstrukce: pro splnění požadavku majitele pozemku o uvolnění pozemku od parovodu FI Ø 400/200 došlo ke spojen vývodu s VI v Ø 500/200 v délce 0,2 km ulicí Mánesovou (ke Dvořákové) s následným rozdělením na FI a V II zprovoznění parovodů PI Ø 350+150přes Malši (strženo povodní) definitivní řešení závislé na výstavbě nového mostu mezi M. vydrové a Matice Školské Horkovody s horkou vodou 135/65 C, která je ohřívána parou, jsou v Českých Budějovicích považovány za primární síť. Jsou to v podstatě sekundární rozvody vedené do 22 VS odkud je k domům vedena teplá TV a TUV sídliště Máj a 1 VS na Okružní třídě. Horkovodní síť na sídlišti Máj budovaná v letech1985-1990 a pokračuje dále. Je v současnosti provozována s teplotním spádem 90/80 C. Základní primární síť parovodní a horkovodní (stávající stav) je zakreslena v mapě uvedené v mapové příloze ÚEK. Sekundární rozvody Další odběry jsou z CZT realizovány prostřednictvím sekundárních rozvodů: dvoutrubkových, které přenášejí pouze vodu topnou, která se v místě spotřeby využívá jak k přípravě vody pro vytápění objektu, tak i k ohřevu vody pitné připravované v předávací stanici umístěné až přímo na patě objektu čtyřtrubkových se samotnou distribucí topné vody a TUV, jež se připravuje současně s topnou vodou v centrálních (blokových) předávacích a výměníkových stanicích Dvoutrubkový rozvod 110/65 C v současnosti cca 6,6 km (3,3 km trasy) je koncepčně modernějším způsobem pro zásobování teplem z CZT. Nevýhodou je vysoká teplota vratného kondenzátu, nutnost provozování teplovodu po celý rok, v létě s teplotou 70/50 C. Zvýšené náklady si však vyžaduje vybudování objektových předávacích stanic, umožňujících přípravu TUV až v místě spotřeby. Sekundární rozvody na sídlištích jsou většinou čtyřtrubkové. Rozvod TUV 55/45 C je v provozu celoročně, TV 90/70 C se v letních měsících odstavuje. S jejich postupnou rekonstrukcí na dvoutrubkové se počítá. Z trasy 54 km sekundárních rozvodů je 42 km čtyřtrubkových a 6 km dvoutrubkových v plastovém obalu s polyuretanem. Z důvodu snížení distribučních ztrát, technického stavu, a dalších důvodů, např. dopravní rekonstrukce města, přistupuje TČB průběžně v rámci investičních možností k rekonstrukci parovodů a to u velkých dimenzí pomocí drahého vakuovaného potrubí v ochranné ocelové trubce, u menších v plastové s dvojitou izolací, vnitřní vlákninou a vnější polyuretanovou. Současně dochází ke spojování několika malých VS v hlavní, napojené na parovod a s dvoutrubkovým sekundárním rozvodem 110/65 C do podružných domovních předávacích 60

stanic (DPS) s decentrální přípravou TUV. pro teplovody jsou používány předizolované trubky s plastovou ochranou, izolované polyuretanovou pěnou s malými ztrátami. Předávací a výměníkové stanice Přenos tepla mezi primárními (parními, horkovodními)a sekundárními rozvody (topné vody) zajišťují ve městě výměníkové stanice (VS), centrální předávací stanice (CPS) nebo energocentra (EC), podružné domovní předávací stanice (DPS). V roce 2002 bylo na soustavu CZT napojeno 480 odběrů v páře, 24 odběrů v horké vodě a 100 odběrů TČB, 27.000 bytů. Teplárna sama provozuje 96 VS z celkového počtu 470 na území města, z toho 40 VS jsou samostatná sídlištní energocentra, 100 ostatních jsou domovní nebo blokové stanice v domech (dříve ve správě Bytového podniku). Zásobují asi 24.000 bytů z celkového počtu 27.000 a jsou téměř všechny dálkově ovladatelné z teplárenského dispečinku. VS pro domy v prolukách, úřady,školy apod. měly malý výkon, rozměrné výměníky s U vložkami a velké boilery na TUV s relativně velkými ztrátami, vracely horký kondenzát. Centrální sídlištní VS jsou již doplněny o využití tepla vráceného kondenzátu pro předehřev TUV, avšak ve velkých původně nainstalovaných boilerech zvyšujících tepelné.ztráty v systému. V průběhu posledních let TČB realizuje ve vhodných okrscích spojování více malých VS vždy v jednu větší stanici. Ta pak je připojena jako jednoduchá domovní předávací stanice DPS s deskovými výměníky a ohřevem TUV. Napojení je dvoutrubkovým systémem. U řady dalších VS byl doplněn předehřev TUV vratným kondenzátem z přípojky a vodou z topení přinášející významné snížení spotřeby páry na její ohřev. Základní bilanční údaje soustavy CZT Teplárna České Budějovice, a.s. (GJ) 1999 2000 2001 Užitečná dodávka tepla z primární sítě 1 872 500 1 754 600 1 866 800 - domácnosti 62 800 55 600 58 500 - ostatní 1 809 700 1 699 000 1 808 300 Užitečná dodávka tepla ze sekundární sítě 1 151 500 1 074 600 1 122 000 - domácnosti 1 022 100 950 200 989 900 - ostatní 129 400 124 400 132 100 Vlastní spotřeba 860 200 935 100 1 004 300 - teplárenské účely 21 900 25 200 18 700 - výroba elektřiny 838 300 909 900 985 600 Celkem 4 776 500 4 625 200 4 924 700 Tab. č. 60 - Základní bilanční údaje soustavy CZT v letech 1999-2001 Ostatní Na odkališti Hodějovice probíhá v současné době plavení směsí popela, strusky a škváry ze spalovacích zařízení TČB. Zbytková kapacita odkaliště při stávající produkci popela, strusky a škváry vystačuje na cca 10 až 15 let při zachování stávajícího způsobu ukládání. S novou lokalitou pro úložiště popelovin na území města se neuvažuje. Rozvojové plány V současné době i horizontu výhledu této koncepce je majoritní potřeba tepla na vytápění i přípravu TUV pro potřeby obyvatelstva, terciální sféry i obyvatelstva na území města na základě požadavků napojených odběratelů pokryta ze stávajících zdrojů soustavy CZT. Výkonová rezerva je dostačující, zdroje plní stávající emisní limity znečišťování ovzduší. Zdroje jsou schopny zatím zabezpečit spolehlivou dodávku tepla i TUV 61

Další rozvoj zásobování města teplem a zejména ze soustavy CZT je v delším časovém horizontu podmíněn zejména splněním legislativních požadavků v oblasti životního prostředí ochrana ovzduší, dostatkem finančních prostředků nutných na zabezpečení investiční činnosti u technologie a v neposlední řadě i výší spotřeby a požadavky na ta která teplonosná média (pára, voda). Konkrétní záměry modernizace stávající soustavy CZT ve městě ve zdrojové a distribuční části systému nebyly provozovatelem Teplárnou České Budějovice, a.s. zpracovateli energetického auditu sděleny. Rovněž tak údaje o dalších potenciálních odběratelích tepla ze soustavy nedalo marketingové oddělení k dispozici. Naopak v roce 2002 došlo k podstatnému snížení odběru tepla u jednoho z největších odběratelů tepla ve městě nemocnice. Zde byla vybudována řada decentrálních menších zdrojů tepla na ZP a vlastní velký plynový zdroj tepla zbourán. Rozvojové záměry, uvedené v ÚP města České Budějovice a schváleného v roce 2000, vycházejí z jiných předpokladů rozvoje města i spotřebitelských systémů a jejich nároků na paliva a energie včetně jejich struktury a je nutné přehodnotit podle aktuální skutečnosti a vývojových tendencí. V souladu s uvedeným dokumentem lze i nadále považovat za majoritního zásobitele města teplem soustavu CZT a uživatele rozdělit do dvou skupin: v zavedených oblastech soustavy CZT v rozvojových oblastech soustavy CZT Jak v zavedené tak rozvojové oblasti se mohou i potenciální odběratelé měnit a to vlivem plynofikace města pořízení vlastních decentralizací zdrojů tepla. Hlavním problémem, pokud má soustava CZT ve městě zachovat svůj rozhodující podíl na zásobování města teplem, je vyřešit zdrojovou část systému jako dlouhodobou investici ve vztahu k legislativě v oblasti životního prostředí, ceně primárního paliva, ceně tepla pro konečného uživatele, vyřešit distribuci i parametry teplonosného média. ÚEK nemusí řešit výstavbu nového zdroje, pouze uvést možné varianty řešení jako samostatného nebo v součinnosti s využitím odpadního tepla z JETE a současně definovat oblasti rozvoje soustavy CZT. Pro zabezpečení spolehlivosti zásobování města teplem, možnosti dalšího připojování odběratelů na soustavu CZT, eventuelně rozpad a zánik soustavy CZT, lze předpokládat následující možná řešení: " v oblasti zdrojů zachování stávajících zdrojů tepla TČB a VVR a jejich ekologizace horkovodní přivaděč z JETE v kombinaci se stávajícími zdroji CZT decentralizace zdrojů CZT do blokových výtopen " v oblasti distribuce tepla Cílem modernizace soustavy rozvodu tepla by mělo být snížení ztrát a zefektivnění provozu soustavy současně s maximalizací příznivého dopadu do ceny tepla: minimalizace parních rozvodů přechod na horkovodní systém přechod ze čtyřtrubkových na dvoutrubkové systémy rozvodu příprava TUV v deskových výměnících v DPS umístěných na patách objektů použití moderních konstrukčních prvků při výstavbě dvoutrubkových horkovodních rozvodů a technologií předávacích stanic 62

Jistá realizace rekonstrukcí parních rozvodů zejména páteřních, realizovaná na základě jedno i víceletých plánů i na základě mnoha faktorů ovlivňujících rozhodnutí provozovatele CZT (TČB) již probíhá (aktuální potřeby vyplývající z provozu stávajících sekundárních rozvodů a postupu výstavby v jednotlivých lokalitách, připravenost nových odběratelů ). Rekonstrukce jsou však prováděny bez vazby na možné budoucí řešení zdrojové části soustavy CZT. Bližší specifikace prací (aktualizace základních vstupních údajů pro platný územní plán) nebyla zpracovateli ÚEK poskytnuta. Podle sdělení provozovatele a minoritního vlastníka soustavy CZT :.další rozvoj Teplárny České Budějovice, a.s. bude plně řídit její představenstvo (zvolené akcionáři TČB, a.s.) tak, aby byla i nadále zajištěna spolehlivá dodávka tepelné energie všem svým zákazníkům a to ekologicky šetrným a ekonomicky efektivním způsobem (citace ze strategie TČB, a.s.) Dále je na území města 1 velká kotelna s výkonem nad 5 MW, které slouží pro průmyslový odběr (ČKD Kutná Hora, a.s. slévárna, v současnosti v konkurzu) a řady dalších zdrojů o výkonu 0,2 5 MW a malých zdrojů o výkonu do 0,2 MW. Rozmístění všech těchto zdrojů v jednotlivých urbanistických obvodech města bylo jedním ze vstupních údajů pro zpracování rozptylové studie města. Další teplené zdroje ve městě KOH-I-NOOR České Budějovice Ve stávající kotelně jsou nainstalovány kotle: parní kotel o výkonu 4,6 MW pro spalování dřevního odpadu z vlastní výroby teplovodní kotel o výkonu 3,4 MW na zemní plyn pro vytápění areálu Výroba tepla je pouze pro vlastní spotřebu. ČKD Kutná Hora, a.s. České Budějovice Ve stávající kotelně jsou nainstalovány kotle horkovodní na spalování hruboprachu o výkonu 3x11,6 MW včetně cyklónových odlučovačů tuhých částic, vše z roku 1964 Kotelna zatím plní emisní limity a vlastník neuvažuje o přepojení na CZT. Třebotovice, vojenský útvar Zdroj byl v roce 2001 rekonstruován a osazen novými kotli: teplovodní o výkonu 1,2 MW na propan -butan Spalovna nebezpečných odpadů Ekologická spalovna odpadu, Pekárenská (Ekokombek) Ve spalovně z roku 1998 je nainstalována spalovací pec Schiestl Hoval GG24 a parním kotlem Schiestl Hoval WTD 24 o výkonu 1,694 MW, odlučovač s látkovým filtrem ENVEN a mokrou vypírkou spalin VÚCHZ palivo ZP Množství spáleného odpadu cca 600 t., vyrobené teplo v páře o parametrech 0,8 MPa, 180 C ve výši cca 10.000 GJ je prodáváno do systému CZT Teplárna. Přehled zdrojů tepla podle jednotlivých kategorií je uveden v Příloze závěrečné zprávy. 63

V oblasti individuálního a lokálního vytápění a přípravy teplé užitkové vody již většina přešla od spalování tuhých paliv ke spotřebičům na zemní plyn, teplo ze soustavy CZT, elektrickou energii, popř. v okrajových částech minimálně na spalování zkapalněného plynu nebo dřeva. Odhadem více jak 90% je otop a příprava TUV zajišťována ekologicky šetrnějším způsobem. Zbývajících cca 10% objektů spalujících tuhá paliva by měla přejít na jiný způsob vytápění v horizontu 15-20 let. V oblastech zásobovaných teplem ze soustavy CZT je již minimum zdrojů tepla na tuhá paliva (ojediněle rodinné domky či starší bytové domy bez napojení na zemní plyn). Reálnost připojení těchto a dalších stávajících dosud nenapojených objektů na CZT ze strany vlastníka objektu je ojedinělá. Snižování počtu zdrojů tepla a tedy i zdrojů emisí látek znečišťujících ovzduší jejich přepojováním na soustavu CZT a napojení nových objektů je však základním záměrem energetické koncepce. Ve vybraných - vyjmenovaných oblastech by neměla být povolována výstavby nových zdrojů znečistění ovzduší. Městská část UO rozvojové oblasti sostavy CZT lokalita České Budějovice 1 001 Historické jádro České Budějovice 2 007 Švábův Hrádek 065 Zavadilka 067 U Branišovské silnice České Budějovice 3 014 U Voříškova Dvora 023 Světlíky České Budějovice 4 029 U Rozumova Dvora 031 Husova kolonie-zahrádky 027 Za Otýlií České Budějovice 5 037 V hluboké cestě České Budějovice 6 046, 047 U Novohradské Havlíčkova kolonie České Budějovice 7 061 Rožnov -Za tratí Tab. č. 61 - Přehled rozvojových lokalit s předpokladem zásobování CZT 1.4 Souhrnné energetické a emisní bilance a vliv na kvalitu ovzduší ve městě 1.4.1 Použitá metodika výpočtů Při výpočtu energetických potřeb se vycházelo z dostupných údajů, zejména primární spotřeby paliv a energie ve výchozím roce. Zatímco u bytového fondu bylo možné výsledky výpočtů ověřit a případně korigovat kontrolním výpočtem na základě vytápěného prostoru a tepelných ztrát vyplývajících z tepelně - izolačních vlastností objektů, u ostatních budov a zejména průmyslových areálů byla primární spotřeba paliva jediným vodítkem. Obecně lze říci, že energetická bilance potřeb jednotlivých forem energie vychází z jejich skutečné spotřeby v daném konkrétním roce. Údaje byly získány od jednotlivých výrobců a distributorů energií v území a dále průzkumem v terénu. Pro odstranění vlivu klimatických podmínek na tuto bilanci jsou potřeby tepla na vytápění (otop) pomocí metody denostupňů převáděny na potřebu tepla při průměrných klimatických podmínkách, což zaručuje srovnatelnost údajů z různých let. V praxi to znamená vydělit nejprve z primární spotřeby tu část, která zajišťuje technologické potřeby (tzv. ostatní ): technologické odběry v průmyslu a službách, vaření (zemní plyn nebo elektrická energie) u obyvatelstva, 64

nutnou nezáměnnou elektrickou energii, spotřebu tepla na TUV. Zbývající spotřeba paliva na vytápění se přepočte na průměrné klimatické podmínky. Následně je podle druhu spalovaného paliva a charakteru zařízení za pomoci teoretických účinností vypočítána konečná potřeba. Použitá metodika byla vypracována ve 2. polovině 80. let pracovníky výzkumných ústavů, zabývajících se energetickými koncepcemi. Od té doby byla průběžně zdokonalována až do dnešní podoby. Její použití nelze ovšem automaticky aplikovat při zpracování konkrétní energetické studie, neboť při dnešní úrovni informačních systémů v jednotlivých regionech není zaručena jednotná úroveň vstupních dat. Tato okolnost vyžaduje vždy znovu přijmout soustavu předpokladů, založených na odborných odhadech nebo šetření, které umožní provedení výpočtů. Výhody použité metodiky jsou následující: Zároveň s výpočtem bilancí energetických potřeb je ze vstupních údajů získána statistika primární spotřeby (tj. spotřeba paliv před přeměnami) jednotlivých forem energie dle charakteru a účelu spotřeby, tím i vhodná pro výpočet emisí základních škodlivin. Skutečná spotřeba primárních zdrojů energie za konkrétních klimatických podmínek je výslednicí použitého zdroje, charakteru a účelu spotřeby, úrovně technologického zařízení a vytápění, velikosti a tepelně-izolačních vlastností objektů. Existují samozřejmě i nevýhody vyplývající z možných nepřesností v podkladových datových souborech. Z tohoto důvodu obsahuje metodika kontrolní mechanismy, jejichž cílem je minimalizovat dopady těchto nepřesností. U bytového fondu je navíc vhodné provést kontrolu, jak již bylo uvedeno výše, přes vytápěný prostor a tepelné ztráty vyplývající z charakteru objektu. Při výpočtu spotřeby energie po přeměnách se vycházelo z primární spotřeby tepla v palivu a součinu účinnosti spalování, rozvodu a regulační účinnosti. Protože tyto účinnosti jsou pro každé jednotlivé zařízení různé, byly použity průměrné účinnosti v závislosti na druhu paliva a charakteru spalovacího zařízení (lokál, REZZO I,II,III, VS), které byly v poslední době zjištěny měřením a publikovány v odborném tisku. 1.4.2 Shrnutí energetické bilance a bilance emisí Z provedené analýzy energetické bilance vyplývá a je ukázáno na následujících základních tabulkách a grafech, že na celkové spotřebě paliv a elektřiny ve městě ve výši 9.946 tis. GJ (skutečnost r. 2000/2001), se podílí z největší části dvě teplonosná média hnědé uhlí a zemní plyn. Hnědé uhlí má podíl na primární spotřebě 69% (je využíváno jako palivo ve zdrojích CZT TČB a VVR a Slévárna Škoda), zemní plyn se pak na celkové primární spotřebě paliv a energie podílí 12,4%. Spotřeba pohonných hmot (nafta a automobilový benzin) pro dopravu se na celkových vstupech do území podíl 28%. Spotřeba energie (teplo a elektrická energie) po přeměnách je v Českých Budějovicích ve výši 8.672 tis.gj (skutečnost r. 2000/2001). Zemní plyn má podíl 10%, dálkové teplo ze soustavy CZT má podíl na trhu 36%. Mezi největší zdroje emisí znečišťujících látek do ovzduší ve městě České Budějovice patří spalování hnědého uhlí ve zdrojích CZT a především v decentralizovaných zdrojích u obyvatelstva. U spalování hnědého uhlí jsou významné především emise oxidu uhelnatého CO, síry SO 2 a tuhých látek, které jsou rozptylovány do ovzduší typicky z nízkých komínů. Použití zemního plynu ve městě se nepodílí v současné době zásadním způsobem na produkci emisí znečišťujících látek do ovzduší. 65

U skleníkových plynů (oxidu uhličitého CO 2 ) je nejvýznamnějším zdrojem emisí ve městě spalování hnědého uhlí a zemního plynu ve stacionárních tepelných zdrojích. I když nebyla k disposici delší časová řada údajů o spotřebě paliva - zemního plynu a hnědého uhlí v území, lze na základě poznatků z jiných měst s rozšířeným využitím zemního plynu a vytěsňováním uhlí konstatovat, že i zde dochází k postupnému snižování emisí zejména tuhých látek, CO, SO 2. Mimo změnu struktury prvotních nositelů energie hraje významnou roli i realizace opatření na straně zdrojů na snížení emisí požadované zákonem o ochraně ovzduší. Naopak jistě dochází obdobně jako v jiných městech ČR díky stále se zvyšujícímu se počtu motorových vozidel a jejich ročním kilometrickým proběhům po komunikacích města - k nárůstu emisí znečišťujících látek z mobilních zdrojů, což má bezesporu negativní vliv na vývoj imisního zatížení ve městě. Primární spotřeba: sektor spotřeby hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn Tab. č. 62 Primární spotřeba paliv a energie v řešeném území členění dle sektoru spotřeby (GJ) Tab. č. 63 Primární spotřeba paliv a energie v řešeném území členění dle kategorie zdroje (GJ) Primární spotřeba přepočtená na klimatické podmínky: Tab. č. 64 - Primární spotřeba paliv a energie přepočtená na klimatické podmínky členění dle sektoru spotřeby (GJ) Tab. č. 65 - Primární spotřeba paliv a energie přepočtená na klimatické podmínky - členění dle kategorie zdroje (GJ) propan butan primární spotřeba paliv celkem elektřina vstupy do území celkem Teplárna 5 420 175 0 0 0 0 0 278 884 0 0 5 699 059 5 699 059 průmysl 190 377 0 25 550 0 0 0 122 029 32 898 0 370 853 838 574 1 209 427 nevýrobní sféra 1 537 594 0 2 587 3 0 205 049 0 12 309 222 078 249 144 471 222 obyvatelstvo 260 849 0 0 0 0 0 629 241 0 0 890 090 324 200 1 214 290 doprava 0 0 0 0 1 282 969 1 481 403 0 0 0 2 764 371 22 770 2 787 141 Celkem 5 872 937 594 25 550 2 587 1 282 972 1 481 403 1 235 203 32 898 12 309 9 946 451 1 434 688 11 381 140 kategorie zdroje hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan primární spotřeba celkem REZZO I 5 610 552 0 7 300 0 0 0 379 276 0 0 5 997 128 REZZO II 83 0 17 520 1 402 0 0 129 576 32 898 12 592 194 071 REZZO III 262 303 594 730 1 184 3 0 726 350 0 0 991 164 REZZO IV 0 0 0 0 1 282 969 1 481 403 0 0 0 2 764 371 Celkem 5 872 937 594 25 550 2 587 1 282 972 1 481 403 1 235 203 32 898 12 592 9 946 735 sektor spotřeby hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan primární spotřeba paliv celkem Teplárna 6 801 729 0 0 0 0 0 349 969 0 0 7 151 697 průmysl 238 902 0 32 062 0 0 0 153 133 41 283 0 465 380 nevýrobní sféra 1 929 745 0 3 246 4 0 257 314 0 15 446 278 684 obyvatelstvo 327 336 0 0 0 0 0 789 629 0 0 1 116 966 doprava 0 0 0 0 1 282 969 1 481 403 0 0 0 2 764 371 Celkem 7 369 896 745 32 062 3 246 1 282 973 1 481 403 1 550 045 41 283 15 446 11 777 099 kategorie zdroje hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan primární spotřeba celkem REZZO I 7 040 631 0 9 161 0 0 0 475 950 0 0 7 525 742 REZZO II 104 0 21 986 1 760 0 0 162 604 41 283 15 802 243 538 REZZO III 329 162 745 916 1 486 4 0 911 490 0 0 1 243 803 REZZO IV 0 0 0 0 1 282 969 1 481 403 0 0 0 2 764 371 Celkem 7 369 896 745 32 062 3 246 1 282 973 1 481 403 1 550 045 41 283 15 802 11 777 455 66

Primární spotřeba paliv a energie v Českých Budějovicích zemní plyn 12,42% bioplyn 0,33% propan butan 0,12% benzín 14,89% nafta 12,90% LTO 0,03% koks dřevní odpad 0,01% 0,26% hnědé uhlí 59,05% hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan Obr. č. 6 Struktura primární spotřeby paliv a energie v území Na následujících grafech jsou znázorněna struktura spotřeby paliv a energie podle jednotlivých sektorů spotřeby: 67

Obr. č. 7 Struktura spotřeby paliv a energie rozdělená podle sektoru spotřeby 68

Konečná spotřeba sektor spotřeby hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn Tab. č. 66 Konečná spotřeba paliv a energie v území (GJ) Tab. č. 67 - Konečná spotřeba paliv a energie v území přepočtená na klimatické podmínky propan butan CZT elektřina konečná spotřeba celkem průmysl 140 879 0 19 163 0 0 0 102 504 27 634 0 975 873 838 574 2 104 626 nevýrobní sféra 1 137 445 0 2 302 3 0 172 241 0 10 462 845 348 249 144 1 281 083 obyvatelstvo 260 849 0 0 0 0 0 629 241 0 0 1 266 764 324 200 2 481 054 doprava 0 0 0 0 1 282 969 1 481 403 0 0 0 18 413 22 770 2 805 554 Celkem 402 865 445 19 163 2 302 1 282 972 1 481 403 903 987 27 634 10 462 3 106 398 1 434 688 8 672 318 sektor spotřeby hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan CZT elektřina konečná spotřeba celkem průmysl 176 788 0 24 047 0 0 0 128 631 34 678 0 1 224 614 1 052 319 2 641 077 nevýrobní sféra 1 427 559 0 2 889 3 0 216 144 0 13 129 1 060 820 312 649 1 607 620 obyvatelstvo 327 336 0 0 0 0 0 789 629 0 0 1 589 651 406 836 3 113 453 doprava 0 0 0 0 1 282 969 1 481 403 0 0 0 23 106 28 574 2 816 052 Celkem 505 551 559 24 047 2 889 1 282 972 1 481 403 1 134 405 34 678 13 129 3 898 191 1 800 377 10 178 201 Konečná spotřeba paliv a energie v Českých Budějovicích elektřina 16,54% hnědé uhlí 4,65% dřevní odpad 0,22% LTO 0,03% koks 0,01% nafta 14,79% benzín 17,08% CZT 35,82% bioplyn 0,32% propan butan 0,12% zemní plyn 10,42% hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan CZT elektřina (GJ) Obr. č. 8 Konečná spotřeba paliv a energie v řešeném území 69

Obr. č. 9 - Struktura konečné spotřeby paliv a energie rozdělená podle sektoru spotřeby 70

1.4.3 Členění zdrojů energie a znečištění v kategoriích REZZO Kategorizace zdrojů Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Rozdělují se na zdroje stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO I III, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO IV. Přehled kategorií zdrojů, jejich základních charakteristik a odpovídajících souborů je uveden v následující tabulce. Druh zdroje Typ souboru Velké zdroje znečišťování REZZO I Střední zdroje znečišťování Malé zdroje znečišťování Mobilní zdroje REZZO II REZZO III REZZO IV Obsahuje Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší Pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla Charakter zdroje bodové zdroje plošné zdroje liniové zdroje Způsob evidence zdroje jednotlivě sledovan é zdroje hromadně sledovan é Tab. č. 68 - Přehled kategorií zdrojů znečišťování ovzduší, základních charakteristik a odpovídajících souborů REZZO Toto rozdělení zdrojů znečišťování, zavedeného podle již dnes neexistujícího zákona č. 309/91 Sb., ve znění zákona č. 211/94 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, je v zásadě zachováno i v novém zákonu o ovzduší č.86/2002 Sb., který vstoupil v platnost v polovině roku 2002. Přibyla pouze kategorie zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování, mezi něž v případě spalovacích zdrojů spadají zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším. Zařazení ostatních zařízení, ve kterých se nevyužívá spalovacích technologických procesů za účelem využití uvolněného tepla, do této kategorie, je pak stanoveno návaznými předpisy. Základem emisní bilance pro bodově sledované zdroje střední zdroje byla poplatková agenda referátu ŽP u OÚ před ustanovením nového územního členění konfrontovaná s daty 71

ČHMÚ a fyzickým průzkumem u vlastníků či provozovatelů zdrojů. Obdobně na základě údajů ČHMÚ a šetření u vlastníků či provozovatelů velkých/zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší bylo postupováno u této kategorie. Údaje o emisích z provozu malých zdrojů jsou pak spravovány orgány obcí. Nejsou však obvykle pravidelně aktualizovány a také pak ani dále předávány k dalšímu zpracování. Rovněž údaje o emisích z domácích (lokálních) topenišť a z mobilních zdrojů nejsou systematicky sbírány a vyhodnocovány. K určování množství emisí z těchto zdrojů se proto využívají pouze výpočtové modely, které stanovují přibližný stav v dané lokalitě. " Velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO I) Specifikace datových podkladů, zdroj dat Datovými podklady pro sestavení aktualizované energetické a emisní bilance velkých bodových zdrojů znečišťování ovzduší byly údaje ČHMÚ o zdrojích REZZO I za rok 2000, 2001. Ty byly následně doplněny údaji o dalších technických údajích o zdrojích a jejich provozu (údaje o kotlích, palivu, technologiích a odlučovačích) podle dostupných formulářů předkládaných provozovateli zdrojů ČIŽP formou přílohy Oznámení výpočtu poplatků tzv. provozní evidence. V rámci novelizace systému evidence údajů o zdrojích znečišťování ovzduší byl zefektivněn způsob sběru údajů od provozovatelů zdrojů, předávaných formou každoročního souhrnného vyhodnocení provozní evidence. Jako alternativa dosavadního formulářového způsobu sběru dat byl vytvořen softwarový nástroj SPPE - sběrný program souhrnné provozní evidence. Pro provozovatele, kteří nemohou z nějakého důvodu moci s programem pracovat, je souběžně udržován v potřebném minimálním rozsahu stávající systém předtištěných formulářů. Zavedením programu došlo ke snížení pracnosti při vyplňování souhrnného vyhodnocení, k urychlení sběru dat a snížení chybovosti i k vyšší variabilitě elektronických formulářů při vynucených změnách. Program je k dispozici k volnému stažení na Internetu. Vyhodnocení datových podkladů V řešeném území bylo v roce 2000 lokalizováno v území města podle ČHMÚ 9 velkých zdrojů REZZO I, z toho 2 zdroje pouze pro výrobu tepla (výtopna VVR a teplárna TČB), 1 spalovna (Ekokombek), 6 s kombinací technologických a spalovacích procesů průmyslového charakteru eventuelně pouze technologie (Tri val, ČKD Slévárna, EGE, Key Tec, Duropack Bupak Obaly, Koh-i-noor, Nemocnice, HEAD SPORT). Do roku 2002 firma Trival zanikla a Nemocnice zrušila vlastní velkou kotelnu na zemní plyn a decentralizovala v objektové kotelny na zemní plyn. Největšími zdroji podle instalovaného výkonu v řešené oblasti byly v roce 2000 a 2001 dva uhelné zdroje tepla pro soustavu CZT, tedy teplárna TČB (tepelný výkon 412 MW t ) a výtopna VVR (68 MW t ) a dále uhelná kotelna průmyslového podniku ČKD Kutná Hora - slévárna České Budějovice (tepelný výkon 34,8 MW t ). Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve zdrojích REZZO I jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m 3 ) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (GJ) Spotřeba paliv zdrojů kategorie REZZO I 2001 hnědé uhlí koks primární dřevní propan LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn spotřeba odpad butan celkem GJ v palivu 5 610 552 0 7 300 0 0 0 379 276 0 0 5 997 128 Tab. č. 69 - Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO I Zcela převažujícím palivem ve velkých zdrojích REZZO I v řešené oblasti je hnědé uhlí (94 %), spalované, kromě malého množství zemního plynu, v obou zdrojích CZT a dále pak na kotelně závodu ČKD Slévárna. V ostatních velkých zdrojích je spalován zemní plyn Největším spotřebitelem paliv z této kategorie zdrojů byla v roce 2001 TČB (96,6% ze spotřeby HU, 74% ze spotřeby ZP). 72

V Tab. č. 70 je uveden souhrn spotřeby tepla v palivu v členění na druh spalovaného paliva a oddíl OKEČ (Odvětvová Klasifikace Ekonomických Činností) používaný ČSÚ. Toto členění bylo zvoleno z důvodů možné predikce vývoje jednotlivých ekonomických činností dle ukazatelů vykazovaných ČSÚ. Dle tohoto členění byla veškerá primární spotřeba paliv realizována v sektoru průmysl. hnědé uhlí dřevo zemní plyn celkem celkem sektor spotřeby skupina OKEČ spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů výroba kovů včetně hutního zpracování 190 377 1 81 720 1 272 097 1 x výroba rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody 5 420 175 2 278 884 2 5 699 059 2 xx průmysl výroba rádiových televizních a spojovacích zařízení 5 312 1 5 312 1 výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl 7 300 1 11 304 1 18 604 2 zpracování druhotných surovin 2 056 1 1 Celkem 5 610 552 3 7 300 1 379 276 5 5 995 072 7 Tab. č. 70 - Spotřeba tepla v palivu v REZZO I, součet za skupinu OKEČ stávající stav Struktura paliv v REZZO I dřevo 0,12% zemní plyn 6,32% hnědé uhlí 93,55% hnědé uhlí dřevo zemní plyn Obr. č. 10 - Struktura spotřeby paliv v kategorii REZZO I S ohledem na vývoj výroby tepla a jeho prodej, spotřebu paliv u největších zdrojů znečišťování ovzduší tj. zdrojů tepla CZT v posledních 3 letech lze konstatovat, že vývoj emisí základních znečišťujících látek je odrazem změn ve skladbě a spotřebě paliva ve zdrojích REZZO I. Výsledky porovnání emisí ze zdrojů REZZO I na území města České Budějovice jsou v tunách. Emise m.j. hnědé uhlí dřevo zemní plyn Celkem REZZO I tuhé látky t 50,17 9,25 0,14 59,56 SO 2 t 1 420,60 0,50 0,11 1 421,21 NO x t 734,61 1,50 20,44 756,55 CO t 195,57 0,50 3,56 199,63 C x H y t 192,00 0,50 36,43 228,93 CO 2 tis.t 1 241,87 1,25 20,73 1 263,85 Tab. č. 71 Emise produkované zdroji v kategorii REZZO I V průběhu posledních let dochází k postupnému snižování emisí vybraných škodlivin ze zdrojů REZZO I (snižováním spotřeby paliv, odstavováním zdrojů, úsporami ve spotřebě 73

tepelné energie u odběratelů ap.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv - tj. odlišností kvalitativních znaků paliv a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Další příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů (např. Zákon o ovzduší, podle nějž vstoupily k 1. 1. 1999 emisní limity v obecnou platnost, zavedení kontinuálního měření emisí v souladu s vyhláškou č. 117/97 Sb. poplatkové agendy apod.). Největším stacionárním zdrojem emisí byla v roce 2000, 2001 Teplárna České Budějovice, a.s. Podrobný výpis zdrojů REZZO I včetně provozních údajů (výkon, spotřeba) je uveden v Příloze závěrečné zprávy - Velké zdroje znečišťování ovzduší REZZO I. " Střední zdroje znečišťování ovzduší (REZZO II) Specifikace datových podkladů, zdroj dat Střední zdroje spadaly do roku 2002 do doby nového krajského uspořádání podle zákona o ovzduší do kompetence okresních úřadů. Jejich inventarizace se provádí cca od r.1985 a vzhledem k množství zdrojů byl zaveden pětiletý cyklus aktualizace dat. Pro aktualizaci dat je využíván software poplatkové agendy jednotlivých okresních úřadů. Od roku 2003 se však předpokládá, že poplatková agenda přejde do kompetence pověřených obcí. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR a verifikaci údajů prováděl na základě podkladů poplatkových agend okresních úřadů ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko. Datovými podklady pro databázi středních bodových zdrojů znečišťování ovzduší, které mají vliv na imisní poměry ve městě České Budějovice byly údaje agendy poplatků OŽP o zdrojích REZZO II. Vyhodnocení datových podkladů V řešeném území bylo v roce 2001 lokalizováno celkem 51 středních zdrojů REZZO II z toho 5 technologických a 46 kotelen (spalovacích procesů). Podrobný výpis evidovaných kotelen REZZO II včetně provozních údajů (výkon, spotřeba) je uveden v Příloze závěrečné zprávy Střední zdroje znečišťování ovzduší REZZO II. Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve zdrojích REZZO II jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m 3 ) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (GJ). Skladbu spotřeby tepla v palivu v roce 2001 uvádí Tab. č. 72. Obecně jsou potřeby tepla v palivu ovlivněny jednak rozdílnými klimatickými podmínkami, jednak zde hrají roli i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílí jak podnikatelský, tak i bytový sektor. Spotřeba paliv zdrojů kategorie REZZO II primární dřevní zemní propan 2001 hnědé uhlí koks LTO nafta benzín bioplyn spotřeba odpad plyn butan celkem GJ v palivu 83 0 17 520 1 402 0 0 129 576 32 898 12 592 194 071 Tab. č. 72 - Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO II V roce 2001 v celkové spotřebě tepla v palivu 194.071 GJ převažuje spotřeba zemního plynu (67%), který je spalován v 38 zdrojích. V pořadí další významnou skupinu tvoří 3 zdroje spalujících kapalná paliva - PB (6,5%), na dvou zdrojích je spalováno dřevo (9%). Nemalý podíl zaujímá spalování BP (17%) na ČOV města. Tab. č. 73 uvádí souhrn spotřeby tepla v palivu v členění na druh spalovaného paliva a oddíl OKEČ (Odvětvová Klasifikace Ekonomických Činností) používaný ČSÚ. Dle tohoto členění byla evidována největší spotřeba v sektoru průmysl (49%), dále pak ostatní terciér veřejná správa, školství, zdravotnictví apod. (34%) celkové spotřeby paliv v této kategorii zdrojů. 74

Struktura paliv v REZZO II hnědé uhlí 0,04% LTO 0,72% dřevní odpad 9,03% koks 0,00% bioplyn 16,95% zemní plyn 66,77% propan butan 6,49% hnědé uhlí LTO dřevní odpad koks bioplyn propan butan zemní plyn Obr. č. 11 Struktura paliv v REZZO II Procentuální zastoupení jednotlivých druhů paliv na celkové spotřebě paliv ve zdrojích REZZO II do roku 2001 postihuje nejlépe Obr. 11. hnědé uhlí LTO dřevo koks bioplyn propan butan zemní plyn Celkem sektor spotřeby skupina OKEČ spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů výroba potravin a nápojů 48 058 3 48 058 3 průmysl dřevařský 17 520 1 17 520 1 výroba pryžových a plastových výrobků 5 500 1 5 500 1 průmysl výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 3 960 2 3 960 2 výroba elektrických strojů a přístrojů jinde neuvedených 14 267 1 14 267 1 výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl 1 873 1 1 873 1 zpracování druhotných surovin 2 056 1 2 056 1 výroba rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody 2 247 2 2 247 2 stavebnictví stavebnictví 284 1 5 945 4 6 229 5 obchod, prodej a údržba a oprava motorových vozidel 1 362 1 1 362 1 pohostinství, ubytování maloobchod, opravy spotřebního zboží 12 047 6 12 047 6 zemědělství, zemědělství lesnictví, rybolov 1 280 1 1 280 1 činnosti poštovní a telekomunikační doprava a spoje 6 728 2 6 728 2 pozemní doprava, potrubní doprava 83 1 1 402 1 0 2 4 263 3 5 748 7 veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 5 025 1 5 025 1 školství 7 284 1 12 003 5 19 286 6 ostatní terciér zdravotnictví, veterinární a sociální činnost 2 641 1 2 641 1 odstr. odp. vod, pevného odpadu, čištění města 32 898 5 32 898 5 činnost organizací společenských 1 158 1 1 158 1 ostatní služby 4 188 3 4 188 3 Celkem 83 1 1 402 1 17 520 1 0 2 32 898 5 12 592 3 129 576 38 194 071 51 Tab. č. 73 - Struktura spotřeby paliv v roce 2001 u zdrojů REZZO II podle OKEČ Emise základních znečišťujících látek ze středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO II) za rok 2001 ukazuje Tab. č. 74. REZZO II Emise m.j. hnědé uhlí LTO dřevo bioplyn PB zemní plyn Celkem tuhé látky t 0,04 0,07 18,00 0,03 0,00 0,08 18,21 SO 2 t 0,03 0,66 1,20 0,01 0,00 0,04 1,94 NO x t 0,02 0,33 3,60 2,27 0,00 6,09 12,30 CO t 0,23 0,02 1,20 0,45 0,00 1,22 3,12 C x H y t 0,05 0,01 1,20 0,18 0,00 0,49 1,93 CO 2 tis.t 0,02 0,10 3,00 2,64 0,41 7,10 13,28 Tab. č. 74 Emise produkované ve zdrojích kategorie REZZO II 75

" Malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO III, lokální topeniště) Do malých zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak kotelny provozované organizacemi, jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů. Protože způsob aktualizace a evidence obou skupin malých zdrojů znečišťování je značně odlišný, provádíme jejich oddělené hodnocení. Kotelny REZZO III Aktualizaci údajů o malých zdrojích znečišťování ovzduší, u nichž ze zákona vyplývá povinnost platit poplatky za znečišťování ovzduší, provádějí orgány obce. Od zpoplatnění byly zákonem o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami č. 211 osvobozeny (vyloučeny) všechny malé zdroje spalující koks, dřevo, zemní plyn, svítiplyn, petrolej a topný olej s obsahem síry do 0,3 %, celkové procento takto sledovaných zdrojů s rozvojem plošné plynofikace neustále klesá. Navíc úroveň aktualizace a archivace dat o malých zdrojích je velmi různorodá. Zatím se nepodařilo najít způsob, jak centrálně aktualizovat údaje za tuto skupinu s využitím dat evidovaných agendami poplatků tak, jako v REZZO II. Podkladem pro bilance paliv v kotelnách REZZO III byly Oznámení pro stanovení poplatků za znečišťování ovzduší za rok 2001 poskytnuté odborem životního prostředí Magistrátu města České Budějovice a další zjištění zpracovatele dokumentu. V řešeném území bylo lokalizováno celkem 32 malých zdrojů charakteru REZZO III kotelen spalujících tuhá a plynná paliva. Podrobný výpis evidovaných kotelen REZZO III je uveden v Příloze závěrečné zprávy Malé zdroje znečišťování ovzduší REZZO III - kotelny. Lokální topeniště Lokální topeniště jsou zařazeny v kategorii malých stacionárních zdrojů znečišťujících ovzduší a jsou bilancovány jako plošné zdroje na úrovni okresů. Protože podrobnost evidence těchto zdrojů je pro účely koncepčních studií nedostatečná, provádí se aktualizace palivové a emisní bilance modelovým výpočtem. Datovými podklady pro výpočet byly jednak statistické údaje ze sčítání lidu bytů a domů ČSÚ z roku 2001, které byly verifikovány a aktualizovány z podkladů Jihočeské plynárenské, a.s. a Jihočeské energetiky, a.s. na úroveň stavu skladby paliv v hodnoceném roce. Ve spotřebě paliva a emisích jsou zohledněny průměrné kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na území Jihočeského kraje Na celkové spotřebě paliv ve zdrojích kategorie REZZO III (malé kotelny a lokální topeniště) se 26,5% podílelo hnědé uhlí tříděné, 73,3% zemní plyn, ostatní tvoří dřevo a dřevní odpad, koks a LTO. Spotřeba paliv zdrojů kategorie REZZO III 2001 hnědé uhlí koks dřevní zemní propan primární spotřeba LTO nafta benzín bioplyn odpad plyn butan celkem GJ v palivu 262 303 594 730 1 184 3 0 726 350 0 0 991 164 Tab. č. 75 - Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO III a lokálních topenišť 76

Strukrura paliv v REZZO III zemní plyn 74% propan butan 0% bioplyn 0% hnědé uhlí 26% koks 0% dřevní odpad 0% LTO 0% nafta benzín 0% 0% hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan Obr. č. 12 Struktura spotřeby paliv u zdrojů REZZO III a lokální topeniště Emise m.j. hnědé uhlí LTO dřevo koks zemní plyn Celkem REZZO III tuhé látky t 236,65 0,06 3,63 0,23 0,36 240,93 SO 2 t 587,00 0,56 0,05 0,21 0,17 587,99 NO x t 374,36 0,28 0,15 0,03 28,91 403,73 CO t 1 023,00 0,02 0,05 0,97 5,78 1 029,82 C x H y t 6,88 3,01 5,05 4,22 10,31 29,47 CO 2 tis.t 0,27 0,09 0,13 0,08 33,70 34,26 Tab. č. 76 Emise produkované ve zdrojích REZZO III Stacionární zdroje znečišťování ovzduší - Celkem (REZZO I-III) Spotřeba paliv ve stacionárních zdrojích REZZO vychází z údajů Provozní evidence velkých a středních zdrojů. U malých zdrojů REZZO III (drobné provozovny do výkonu 0,2 MW, lokální topeniště) není spotřeba pravidelně evidována a je dopočtena modelově s využitím údajů databází Jihočeské plynárenské, a.s., Teplárny, a.s., Jihočeské energetiky, a.s., sčítání lidu, bytů a domů a poplatkových agend za znečišťování ovzduší z malých zdrojů. Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve stacionárních zdrojích REZZO jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m 3 ) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (GJ). Výsledky porovnání spotřeby tepla v palivu v členění na jednotlivé druhy paliv jsou v následující tabulce a obrázcích: kategorie zdroje (GJ v palivu) hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn Tab. č. 77 Spotřeba paliv ve stacionárních zdrojích REZZO, České Budějovice, 2001 Trend vývoje skladby spotřeby paliv je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována rozdílnými klimatickými podmínkami a vyšší účinností spalování zemního plynu, který je náhradou za vytěsňovaná tuhá paliva. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u propan butan primární spotřeba celkem REZZO I 5 610 552 0 7 300 0 0 0 379 276 0 0 5 997 128 REZZO II 83 0 17 520 1 402 0 0 129 576 32 898 12 592 194 071 REZZO III 262 303 594 730 1 184 3 0 726 350 0 0 991 164 Celkem 5 872 937 594 25 550 2 587 3 0 1 235 203 32 898 12 592 7 182 363 77

odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílí jak podnikatelský, tak i bytový sektor. Snižování celkových emisí (včetně lokálních topenišť) ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v letech 1996-2000 dokumentují následující tabulky a obrázky: tuhé látky SO 2 NO x CO C x H y CO 2 t t t t t tis.t REZZO I 59,56 1 421,21 756,55 199,63 228,93 1 263,85 REZZO II 18,21 1,94 12,30 3,12 1,93 13,28 REZZO III 240,93 587,99 403,73 1 029,82 29,47 34,26 Celkem 318,70 2 011,14 1 172,59 1 232,57 260,33 1 311,39 Tab. č. 78 - Emise ze stacionárních zdrojů, České Budějovice, 2001 Emise vyprodukované na území Českých Budějovic v roce 2001 (t) NO x 46% 4 995,33 CO 25% C x H y 2% tuhé látky 6% SO 2 23% Obr. č. 13 Emise produkované na území Českých Budějovic v roce 2001 Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích v území (bez CO 2 ) 4 995,33 REZZO I 53% REZZO III 46% REZZO II 1% Obr. č. 14 Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích, České Budějovice, 2001 78

Největší absolutní pokles od roku 1996 zaznamenaly emise prachu a to především v kategorii velkých zdrojů REZZO I. U ostatních sledovaných škodlivin došlo k poklesu na téměř polovinu stavu roku 1996. Podíl jednotlivých kategorií stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích v roce 2001 je patrný z Obr. č. 14. Zatímco u emisí oxidu siřičitého a oxidu dusíku jsou největšími znečišťovateli velké zdroje (REZZO I), na emisích tuhých látek a CO se nejvíce podílejí malé zdroje REZZO III. Nižší podíl velkých zdrojů REZZO I na emisích prachu a CO je dán v prvním případě vybavením komínů těchto zdrojů odlučovači a ve druhém případě optimalizací spalovacích procesů (spalovaní při vyšších teplotách, efektivnější využívání instalovaného výkonu, nepřetržitá kontrola provozu, pravidelné prohlídky a opravy kotelního fondu apod.). Vysoký podíl malých zdrojů na emisích CO je zapříčiněn naopak horšími spalovacími procesy - především předimenzováním výkonů kotlů v rodinných domcích a jejich provozováním při využití zlomku instalovaného výkonu. Mobilní zdroje (REZZO IV) Na rozdíl od klesajících trendů emisí prakticky u všech sledovaných znečišťujících látek je v případě emisí z mobilních zdrojů situace opačná. V důsledků nebývalého zvýšení intenzity dopravy na našich silnicích mají emise z dopravy od začátku 90. let u nás stoupající trend, i když v posledních letech je nárůst dopravy kompenzován používáním automobilů s lepšími emisními charakteristikami. Největší pozornost se v případě automobilové dopravy věnuje emisím těchto životní prostředí a/nebo zdraví lidí ohrožujících látek - plynů: " oxidu uhelnatému (CO) " nespáleným uhlovodíkům (C x H y ) " oxidům dusíku (NO x ) Hlavním problémem jsou zejména oxidy dusíku NO x. Emise NO x ve větší či menší míře vznikají při spalování jakýchkoliv fosilních paliv. V případě automobilové dopravy jsou však jejich měrné emise (v přepočtu na kwh energetického obsahu paliva) oproti jiným spalovacím zdrojům mnohem vyšší, a to i řádově! Automobilový motor Zážehový (benzinový)* Vznětový (naftový)** Emise NO x [g/kwh paliva] 2-12 6,6 *) Závisí na součiniteli přebytku vzduchu (lambda); nejnižší hodnoty jsou při λ < 0,8 a > 1.3, nejvyšší při λ = 1,1-1,2; zde jsou uvedeny hodnoty před vstupem do katalyzátoru **) Výsledky měření naftového motoru LIAZ (Zdroj: Technická univerzita v Liberci) Tab. č. 79 - Emise oxidů dusíku z automobilových motorů [mg NO x /MJ Stacionární zdroje o výkonu paliva] 0,2 5 MW Nad 5 MW zemní plyn 43 48 LTO 93 218 TTO 141 184 hnědé uhlí 182 217 černé uhlí 201 * Tab. č. 80 - Emisní faktory NO x u různých paliv podle výkonu emitujícího zdroje 79

Množství emisí z mobilních zdrojů, které na území toho kterého města vzniká, však není jednoduché stanovit. Emise se liší dle stáří a typu auta, okamžitém výkonu motoru, způsobu jízdy, technickém stavu apod., a samozřejmě dle intenzity dopravy v daném místě. Z toho důvodu se obvykle zavádí emisní faktor průměrného automobilu (osobní auto, nákladní auto, autobus) a dále pak předpokládaná intenzita dopravy. (např. statistické výsledky sčítání dopravy). Z výše uvedeného je zřejmé, že pro výpočet množství emisí z mobilních zdrojů je nutné vycházet z mnoha předpokladů a že získaná čísla se mohou i značně lišit od reálného stavu. Určitým vodítkem ale mohou být celková čísla za celou republiku. Podle nich se doprava se na celkových emisích oxidů dusíku podílí necelou polovinou, přičemž největšími zdroji emisí NO x je silniční nákladní doprava a osobní automobily. Počet ČR EU automobilů 1994 1999 2000 95-98 [ks/obyvatele] 28,7 36,0 36,2 50,8 Tab. č. 81 - Počet automobilů na obyvatele v České republice Emise NO x [tis. t] 1990 1992 1994 1996 1998 2000 Celkem ČR 715 670 434 432 413 396 Z toho [%] 26% 27% 46% 40% 43% 46% DOPRAVA [tis. t] 183 183 199 175 179 181 - silniční nákladní doprava 91,7 105,3 99,9 - indiv. automobilová doprava 58,9 59,2 61,3 - silniční veřejná osobní 6,7 2,6 3,6 - MHD - autobusy 3,7 2,4 4,0 - ostatní* 13,8 9,7 11,8 *) Zahrnuje železniční, leteckou a vodní Tab. č. 82 - Celkové emise oxidů dusíku v České republice a podíl dopravy v nich Snížení emisí mobilních zdrojů se stát snaží zajistit přijetím řady zákonných norem. Neúčinnější v tomto směru se stal zákaz výroby a dovozu nových osobních automobilů bez řízených katalyzátorů od 1. října 1994 a také pak zákaz výroby a dovozu nových nákladních aut, které nesplňovaly normy EURO 1, EURO 2. Od 1. dubna 2001 je pak v ČR v platnosti norma EURO 3, podle které se nesmí na český trh dovážet ani vyrábět a dodávat žádná motorová vozidla, tj. osobní automobily, nákladní automobily i autobusy, které neplní její předepsané limity. Od roku 2005 by pak měla vstoupit v platnost norma EURO 4, která tyto limity ještě více zpřísní. EURO 3* EURO 4** [g/km] OA [g/km] Automobily nad OA [g/km] Automobily nad benz. diesel 3,5 t [g/kwh] benz. diesel 3,5 t [g/kwh] 0,15 0,5 5 0,08 0,25 2,5 *) Emisní předpis 98/69EG - A (EURO 3) pro automobilové motory platný v EU; v ČR pak od 1.4.2001; oproti předchozím normám EURO 0, 1 a 2 již tento předpis počítá s odděleným vyhodnocováním emisí oxidů dusíku (NO x) a nespálených uhlovodíků (HC), které byly dříve vyhodnocovány společně. 80

**) Předpis 98/69/EG - B (EUR04), který by měl začít platit od roku 2005. Již dnes však někteří výrobci, mezi nimi i Škoda Auto, nabízejí motory, které splňují požadavky tohoto předpisu. Vysvětlivka k jednotkám: Limitní hodnoty výfukových skodlivin u osobních automobilů se obvykle vyjadřují v přepočtu na ujetou vzdálenost 1 km v g/km. U vozidel nad 3,5 tuny, tj. nákladních automobilů a autobusů, se pak přepočítávají na jednotku vyprodukované mechanické práce motoru - tedy v g/kwh. Tab. č. 83 - Emisní limity oxidů dusíku pro motorová vozidla Tyto předpisy řeší problémy nových automobilů. U aut starších je situace řešena zákonem č. 38/1995 Sb., ve znění zákona č. 355/1999 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. V tomto zákoně je předepsána povinnost pro všechny provozovatele automobilů dostavit se pravidelně na technickou a emisní kontrolu. Účinnost tohoto opatření závisí na míře zodpovědnosti pracovníků, kteří technické a emisní prohlídky provádějí. Tato všechna opatření tedy vedou postupně k obnově vozového parku v naší republice a předpokládá se (Studie o stavu silniční motorové dopravy v ČR, Ústav pro výzkum motorových vozidel, 1999), že emise z dopravy budou v roce 2010 na celém území České republiky nižší, než činily v roce 1995. Pro výpočet emisí z mobilních zdrojů byl pro účely ÚEK statutárního města České Budějovice a rozptylové studie města použit program MEFA v.02. Pro ocenění vlivu dopravy na emisní i imisní situaci ve městě byly jako základní vstupní data využity výsledky sčítání dopravy pro rok 2000 v Českých Budějovicích. Hlavní silniční síť byla rozdělena na rovné krátké úseky, které byly jako liniové zdroje emisí zadány do souboru zdrojů pro výpočet. Kvantifikace roční spotřeby pohonných hmot podle kategorií vozidel v přepočtu na energii v palivu je uvedena v následující tabulce. nafta (GJ) benzín (GJ) celkem (GJ) osobní automobily do 3,5 tuny (průměrná spotřeba 8 lt/100 km) benzin automobilový nákladní automobily nad 3,5 tuny (průměrná spotřeba 35 lt/100 km) nafta motorová 0 1 481 403 1 481 403 1 221 121 0 1 221 121 MHD (autobusy) nafta motorová 61 848 0 61 848 Celkem 1 282 969 1 481 403 2 764 371 Tab. č. 84 - Spotřeba pohonných hmot na území města v roce 2000 81

Struktura spotřeby pohonných hmot podle typu vozidla a druhu pohonné hmoty 2% 44% 54% osobní automobily do 3,5 tuny (průměrná spotřeba 8 lt/100 km) benzin automobilový nákladní automobily nad 3,5 tuny (průměrná spotřeba 35 lt/100 km) nafta motorová MHD (autobusy) nafta motorová Obr. č. 15 - Struktura spotřeby pohonných hmot podle druhu vozidel Propočet celkových vyprodukovaných emisí škodlivin dopravou na území města České Budějovice a jejich struktura jsou uvedeny v Tab. č. 85 a na Obr. č. 16. Emise z dopravy - mobilní zdroje (REZZO IV) Škodlivina CO tuhé látky NO x SO 2 C x H y Celkem t/rok 533 43 2 022 13 155 2 766 % 19,3 1,6 73,1 0,5 5,6 100,0 Tab. č. 85 - Emise z dopravy v Českých Budějovicích v roce 2000 82

Struktura emisí z dopravy - rok 2000 0% 6% 19% 2% 73% CO tuhé látky NOx SO2 CxHy Obr. č. 16 - Struktura emisí z dopravy v roce 2000 1.4.4 Imisní situace Vývoj a současný stav kvality ovzduší Sledování kvality ovzduší má celorepublikově na starosti ČHMÚ. Do roku 2000 byla ve městě nainstalována dvě kontinuální měření a jeden monitorovací vůz. Výsledky měření byly čtvrtletně vyhodnocovány (NO x, O 3 ). Kvalita ovzduší ve městě v jednotlivých letech je spolu s klimatickými podmínkami ovlivňována především výší spotřeby paliv a energií ve městě, její strukturou a stupněm energetického zhodnocení ve spotřebičích u jednotlivých kategoriích spotřebitelů průmysl, terciální sféra, obyvatelstvo, doprava a další. Pozitivní vliv na imisní i emisní zatížení lokality má plošná plynofikace města, částečná plynofikace a spalování sokolovského nízkosirného hnědého uhlí, spalovaného ve zdrojích CZT. Uzavřením smlouvy s dodavatelem o dodávkách paliva prakticky kontinuálně ustaly stížnosti obyvatel lokality Havlíčkova kolonie, Polní ulice na prašnost, prohořívání skládky uhlí TČB, která je v současnosti využita pro předzásobení na cca 35% projektované hodnoty Stabilní klasifikace ČHMÚ se zřetelem ke znečištění atmosféry rozeznává 5 tříd stability, kde hlavním kritériem pro rozlišení je teplotní gradient ve vertikálním směru. nejhorším případem teplotního zvrstvení atmosféry je situace, kdy je přízemní vrstva chladného vzduchu překryta teplým vzduchem a je znemožněno vertikální proudění vzduchu. v tomto případě je přízemní vrstva sycena emisemi škodlivin a stoupají imisní koncentrace. Na území Českých Budějovic se tato situace vyskytuje v cca 5,21% případech, převážně v zimním období a to hlavně v noci a časných ranních hodinách. IV. stabilní třída se vyskytuje v podmínkách Českých Budějovic a obecně v ČR s výrazně vyšší četností a to 37,92ÿ%. V této době jsou dobré podmínky pro rozptyl škodlivin. Ve večerních hodinách letního období lze očekávat největší výskyt III. stabilní třídy a to 35% za vertikální výměny vzduchu. Z hlediska směrů větrů v těchto třídách stability převládají j, JV, JZ, Z,a SZ směry větrů ve III. třídě a JZ a SZ směry větrů ve IV. třídě. 83

Zneč. látka [µg/m 3 ] Imisní limit Zvláštní imisní limit* roční denní 8 hod 1/2 hod upozornění regulace oxid siřičitý (SO 2 ) 60 150 500 250 400 oxidy dusíku (NO x )** 80 100 200 200 350 oxid uhelnatý (CO) 5 000 10 000 10 000 15 000 prach 60 150 500 ozón (O 3 ) 160* 180 180 360 *) Průměrovací období jsou 3 hodiny, v případě ozónu 1 hodina **) Vyjádřené jako NO 2 Tab. č. 86- Imisní limity pro stanovené znečišťující látky Na základě výstupů z rozptylové studie hodnotící stávající imisní stav ve městě České Budějovice za všechny zdroje znečištění ovzduší (aritmetický průměr za rok) lze uvést: Škodlivina CO Výpočet imisního stavu (aritmetický průměr za rok) - všechny zdroje znečištění ovzduší Maximální imisní koncentrace (µg/m 3 ) nepřesahují 3000 Místa s nejvyšší imisní koncentrací areál slévárny, Okružní ulice, průmyslová zóna, kolem Novohradské ulice, část městské části Rožnova Příspěvek z mobilních zdrojů není významný C x H y nepřesahují 8 areál slévárny, Okružní ulice, průmyslová zóna, kolem Novohradské ulice, plocha mezi městskými částmi Nové Vráto a Dobrá Voda není významný SO 2 nepřesahují 24 Kněžské Dvory, Nové Vráto, prakticky celá část města není významný Tuhé látky na vetšině území do 7 Kněžské Dvory, Nové Vráto, prakticky celá část města maxima kolem zdrojů lokálních topenišť v kombinaci s dopravou, NO x nepřesahují 9 průmyslová zóna, kolem Novohradské ulice významný desítky % Výpočet imisního stavu (aritmetický průměr za 24 hod.) - všechny zdroje znečištění ovzduší SO 2 nepřesahují 19 Tuhé látky na většině území do 6 Kněžské Dvory, Nové Vráto, prakticky celá část města Kněžské Dvory, Nové Vráto, Rožnov, Vrbenská ul. není významný není významný Tab. č. 87 - Imisní stav města České Budějovice Příčinou imisního zatížení NO x ve městě v uvedených lokalitách je nepochybně narůstající doprava Zajímavé je pak srovnání množství emisí vyprodukovaných stacionárními zdroji na území města, a vztažených na obyvatele resp. plochu města, se statistikami za celou ČR a rovněž pak Evropskou unii (EU). Emise NO x ČR EU České Budějovice 2000 prům. 95-98 2001 kg NO x /obyvatele 38,6 40,6 11,9 t NO x /km 2 5 2,9 2,1 Tab. č. 88- Srovnání emisí oxidu dusíku (vyjádřených jako NO 2 v ČR, EU a Českých Budějovicích 84

I po zahrnutí příspěvku emisí z dopravy, které - dle republikových čísel - může emise celkové emise NO x až zdvojnásobit, je hlavním důvodem nižších emisí oxidů dusíku v přepočtu na obyvatele samozřejmě městský charakter území a tedy vyšší hustota obyvatelstva ve srovnání s celonárodními čísly. Zatímco průměrná hustota v České republice je kolem 130 obyvatel/km 2, a v EU ještě méně, v Českých Budějovicích připadá na jeden km 2 katastrálního území města cca 1.781 obyvatel. Menší rozloha území města zase vyprodukované emise koncentruje. Emise NO x [tuny]* Stávající stav Emise z REZZO I 756,55 Emise z REZZO II 12,30 Emise z REZZO III 403,73 Emise z REZZO IV 2022,00 Emise celkem 3194,58 Tab. č. 89 - Emise oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů a emise celkem včetně dopravy v Českých Budějovicích stávající stav Nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb.) upravuje legislativu v oblasti ochrany ovzduší a uvádí ji do souladu s požadavky blížícího se vstupu naší republiky do EU. Nový zákon o ovzduší pak nově pro plnění imisních limitů zavádí takzvané meze tolerance a na rozdíl od předchozího zákona stanovuje přípustné četnosti překročení imisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky v absolutních číslech a ne již v %. Imisní limit přitom nesmí být překročen více než o mez tolerance a nad stanovenou četnost překročení. Meze tolerance se budou postupně snižovat tak, aby v roce 2010 došlo k jejich úplnému odstranění. Pozn. Imisní limit je hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku. Mezí tolerance pak procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen. Dále pak zákon pro každou sledovanou znečišťující látku stanovuje různé imisní limity pro ochranu zdraví lidí a příp. také ochranu ekosystémů. Níže uvádíme limity pro oxidy dusíku. V případě imisí oxidů dusíku je pak navíc změna v měření, respektive imisních limitech, které pro ochranu zdraví lidí již nejsou vyjádřeny souhrnně jako NO x, ale pouze jen jako oxid dusičitý (NO 2 ). Účel vyhlášení Parametr / Doba průměrování Hodnota imisního limitu Mez tolerance Datum, do něhož musí být limit splněn Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana ekosystémů Aritmetický průměr / 1 h Aritmetický průměr / Kalendářní rok Aritmetický průměr / Kalendářní rok 200 µg.m -3 NO2, nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok 40 µg.m -3 NO 2 30 µg.m -3 NO x - 80 µg.m -3 (40%) * 16 µg.m -3 (40%) * 1.1.2010 1.1.2010 Nabytí účinnosti tohoto nařízení Poznámka: Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m -3 a jsou vztaženy na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kpa. * mez tolerance se bude od 1.1. 2003 snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2009 budou meze tolerance následující: Tab. č. 90 - Imisní limity a meze tolerance pro oxid dusičitý (NO 2 ) a oxidy dusíku (NO x ) 85

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Pro 1 hodinu [µg.m -3 ] 70 60 50 40 30 20 10 Pro kalendářní rok [µg.m -3 ] 14 12 10 8 6 4 2 Tab. č. 91 - Meze tolerance pro imisní limity NO 2 Signál Následuje po překročení hodinového průměru koncentrace oxidu dusičitého o upozornění 200 µg.m -3 regulace 400 µg.m -3 Tab. č. 92 - Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění a regulace Emisní stropy jsou stanoveny nařízením vlády č.351/2002 Sb. a) hodnoty emisních stropů pro oxid siřičitý, tuhé znečišťující látky, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak platné pro území České republiky a uvedené v Příloze č.1 pro léta 2010 a 2020 (národní emisní stropy) b) směrné cílové hodnoty pro omezení acidifikace a zatížení přízemním ozónem c) náležitosti provádění emisních inventur d) hodnoty emisních stropů pro látky uvedené v písm. a) pro území jednotlivých krajů pro rok 2010 (krajské emisní stropy) uvedené v příloze č.2 nařízení vlády e) hodnoty emisních stropů pro oxid siřičitý a oxidy dusíku pro skupinu všech zvláště velkých spalovacích zdrojů pro rok 2010 f) hodnoty emisních stropů pro těkavé organické látky a oxidy dusíku pro celou skupinu mobilních zdrojů pro rok 2010 Hodnot emisních stropů podle Přílohy č.1 musí být na území České republiky a v krajích dosaženo nejpozději v roce 2010 a v následujících letech musí být dále snižovány tak, aby nebyly překročeny kritické zátěže. Hodnoty emisních stropů jsou pro Českou republiku, jednotlivé kraje a provozovatele zdrojů závazné podle 5 odst..5, 6 odst..9 a 11 odst..1 písm.b) zákona. Emisní inventury vypracuje pověřená právnická osoba každoročně pro znečišÿtující látky, pro které jsou v Příloze č.1 stanoveny emisní stropy. Spolu s emisními inventurami se vypracují emisní projekce těchto látek pro období do roku 2020 ( 6 odst.11 zákona). Vyhodnocení plnění směrných cílových hodnot vypracuje právnická osoba. Emisní inventury jsou připravovány podle metodiky schválené v rámci Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států a Evropské agentury pro životní prostředí (zveřejněné ve směrnicích EMEP/EEA/CORINAIR The Atmospheric Emission Inventory Guidebook). Výsledky emisních inventur a projekcí musí být dostupné veřejnosti. Hodnoty národních a krajských emisních stropů Národní emisní stropy pro ČR (kt/rok) Rok SO2 NOx VOC NH3 2010 283 286 220 101 Tab. č. 93 - Národní emisní stropy ČR Hodnoty jsou stanoveny podle Göteborského protokolu o omezení acidifikace a eurofizace a přízemního ozónu k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států podepsané i ČR. Stanovené hodnoty emisních stropů mohou být sníženy, prokáže-li se potřeba a současně reálná možnost tohoto řešení. 86

Krajské emisní stropy v roce 2010 (kt/rok) Kraj SO 2 NO x VOC NH 3 Jihočeský 19,0 18,5 13,0 11,5 Jihomoravský 10,5 20,0 18,0 10,5 Karlovarský 20,0 12,5 6,0 2,5 Kraj Vysočina 11,5 16,0 16,5 9,5 Královohradecký kraj 15,0 13,5 11,0 7,0 Liberecký 13,0 8,0 7,5 3,5 Moravskoslezský 33,0 26,0 24,5 6,5 Olomoucký 11,0 13,0 11,5 7,5 Pardubický 20,0 19,5 12,0 7,0 Plzeňský 14,5 17,5 15,5 8,0 Praha 8,5 13,5 12,5 1,0 Středočeský 35,0 41,5 36,5 16,0 Ústecký 60,0 58,0 25,5 5,0 Zlínský 12,0 8,5 10,0 5,5 Česká republika 283,0 286,0 220,0 101,0 Tab. č. 94 - Krajské emisní stropy Pro ilustraci je na Obr. č. 17 znázorněna výše emisních stropů Kraje Jihočeského a vyprodukované škodliviny ze stávajících zdrojů znečišťování ovzduší ve městě včetně dopravy Porovnání produkce emisí s krajským emisním stropem [tis.t] 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 skutečný stav ČB krajský emisní strop 19 2,0 3,2 SO2 NOx 18,5 0,4 VOC 13 Obr. č. 17 - Stávající stav emisí v Českých Budějovicích a krajský emisní strop 87

2 NÁVRH A ANALÝZA VARIANT DALŠÍHO ROZVOJE Podmínky a skutečnosti ovlivňující stávající i budoucí energetické zabezpečení území města České Budějovice jsou: ekonomické (obchodní bilance) vývoj cen fosilních paliv - ropa, uhlí, ZP a jejich vliv na vývoj cen netradičních zdrojů energie teplo z JETE konečný efekt zvýšení podílu variabilních nákladů na ceně tepla sociální (zaměstnanost) cena lidské práce a její vývoj konečný efekt postupné omezování počtu pracovníků, zvyšování produktivity práce životní prostředí (vliv lokálního a globálního znečištění ovzduší), bezpečnost legislativní zásahy pro minimalizaci produkce škodlivin platby konečný efekt snaha o přechod na spalování zemního plynu vývoj spotřeb v oblasti průmyslu, terciální sféry, obyvatelstva a realizovatelný potenciál úspor změna v chování odběratelů ovlivněné vývojem cen energií, změny technologií, snižování odběrů, likvidace podniků a odpojování od soustavy CZT konečný efekt snížení spotřeby paliv a energie s negativním dopadem na CZT využívání netradičních zdrojů energie vliv ceny energie na využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), druhotných zdrojů energie (DZE) pro otop a přípravu TUV konečný efekt snížení spotřeby paliv a energie s negativním dopadem na CZT Další rozvoj energetického hospodářství území by měl být tedy založen na formulaci takových variant technického řešení dalšího rozvoje místního energetického systému, které povedou: k uspokojení požadavků očekávaného (prognózovaného) vývoje energetické poptávky řešeného území při splnění definovaných požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu životního prostředí nejen v dané lokalitě, a které pro zabezpečení současných i budoucích energetických potřeb zohlední i opatření vedoucí k efektivnějšímu způsobu nakládání s energií, využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie To vše při respektování zásad ekonomické efektivnosti, místních (regionálních) omezujících podmínek a spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie, které současně budou v souladu s energetickými koncepcemi vyšších územních celků, tedy kraje a státu. 2.1 Opatření ke zvýšení hospodárnosti při využívání energie Možností zlepšit hospodaření palivy a energií ve městě a to zejména v podobě tepla je v jednotlivých oblastech spotřeby velké množství. Úkolem by mělo být vybrat opatření nejefektivnější. Dílčí opatření v jednotlivých oblastech spotřeby nepůsobí izolovaně, vzájemně se ovlivňují a cílem by mělo být vybrat ta nejefektivnější. 2.1.1 Úsporná opatření v sektoru spotřeby Sídliště a bytové domy V bytovém sektoru i zařízeních občanské vybavenosti připadá obvykle až 80 % celkové spotřeby energie na vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Ucelená sídliště mají velkou hustotu spotřeby tepla (GJ/ha), podle poměrné plochy zastavení a výšky bytových domů. Jejich součástí je i vybavenost, jesle, školky, školy, obchody, 88

restaurace, kina apod. Protože jsou obvykle plošně teplofikavané, jsou pro centrální zásobování teplem výhodná. Rozdělují se nejčastěji podle počtu bytů na ha, v projektech se počítalo s 3,5 obyvatel na byt, nyní je u nás 2,5 obyvatele na byt. Rozdělení bytové zástavby ve vztahu k zásobování teplem Bytů/ha Podlaží 3,5 obyv/ha 2,5 obyv/ha Příkon MWt/ha Spotřeba GJ/ha Sekundár m/byt Obestavěný prostor bytů 1 000 m3/ha 10-30 1-2 35-110 25-75 0,12-0,36 1 000-3 000 25-15 2-6 40-60 2-4 140-210 100-150 0,40-0,60 3 600-5 400 x 8-12 70-120 5-16 250-450 170-300 0,56-1,00 4 900-8 400 x 14-24 Tab. č. 95 Rozdělení bytové zástavby ve vztahu k zásobování teplem Předpokládá se, že v první skupině jsou jak rodinné vilky, tak řadové dvoupodlažní domky s větší spotřebou tepla 12 kw/byt a 100 GJ/b.j.*rok. Střední hustota odpovídá menším městům s domy bez výtahů do čtyřpodlažních 10 kw/byt a 90 GJ/b.j.*rok. Ve třetí skupině jsou vysoká panelová sídliště 8 kw/byt a 70 GJ/b.j.*rok, stavěné do roku 1990 (sídliště včetně vybavenosti). Příkladem může být z 95% teplofikovaná Zliv (TV 100/40 C, 1.450 bytů, 59 ha, 20 km teplovodů, 10 MW t, 100 TJ/rok, 25 bytů/ha, 330 m/ha, 14 m/byt, 0,17 MW/ha*rok, 1.900 GJ/ha*rok). Téměř 65% domácností ve městě, což představuje cca 27 tisíc bytových jednotek v bytových, ale i rodinných domech, využívá pro dodávku tepla pro vytápění a ohřev TUV soustavy CZT. Majoritní podíl představují bytové domy zejména panelové, jejichž výstavba se začala rozvíjet po roce 1960 a velkých přírůstků dosáhla v 70. a 80. letech minulého století výstavbou sídlišť.- a které jsou prakticky všechny na CZT připojeny. Průměrná spotřeba tepla v bytech v Čekých Budějovicích Rok Jednotka 1985 1991 1993 1995 1998 2000 2001 Spotřeba tepla TJ/rok 1 314 1 509 1 414 1 369 1 147 1 006 1 048 Počet bytů tisíc bytů 21,1 22,8 23,9 26,5 26,9 27,0 27,0 Měrná spotřeba GJ/b.j., rok 62 66 59 52 43 37 39 Tab. č. 96 Průměrná spotřeba tepla v bytech v Českých Budějovicích Sídliště ha Základní údaje o zásobování sídlišť v Českých Budějovicích Počet bytů Hustota bytů/ha Výměníková stanice Příkon MWt Spotřeba TJ/rok MWt/ha TJ/ha*rok GJ/b.j.*rok Vltava jih 21 1452 70 5 16 133 0,76 6,3 91 Vltava sever 32 2856 90 6 20 201 0,63 6,2 71 Šumava 40 2950 72 7 20 166 0,5 4,1 57 Máj 48 6900 143 13 35 311 0,73 6,5 65 Tab. č. 97 Základní údaje o zásobovaní sídlišť v Českých Budějovicích Mezi jednotlivými výměníkovými stanicemi jsou rozdíly ve využití 2.222 hod/rok až 12.717 hod/rok, v příkonu na byt 5,5 až 7,5 kw/b.j., ve spotřebě 50 až 65 GJ/b.j.*rok, větší odchylky jsou považovány spíše za chyby měření nebo nesprávně stanovený příkon s ohledem na připojený počet bytů. V sídlištích během výstavby bývají rozdíly. Podstatně horší podmínky jsou ve vnitřním městě, kde se sice připojovaly veřejné budovy a nové obytné domy stavěné v prolukách, ale starší domy, dříve vytápěné kamny, jejich tehdejší majitel Bytový podnik města nepřipojoval i když parovod šel kolem, pro nedostatek prostředků a kapacit. Tyto domy po roce 1990 přešly většinou na plynové, levnější a dotované vytápění. Tak je hustota dodávky dálkového tepla ve vnitřním městě nízká i přes napojení všech veřejných budov. Mezi Malší, Mánesovou ulicí, dráhou a Pekárenskou ulicí je plocha asi 90 ha a dodávka tepla v centru města jen asi 330 TJ/rok, tedy 3.700 GJ/ha*rok, což odpovídá maloměstu, i když je tu vysoká zástavba. 89

U bytových objektů postavených jak panelovou tak i tradiční cihlovou technologií bylo dosaženo v minulých letech realizací úsporných opatření poklesu měrné spotřeby tepla na vytápění Pro spotřebu tepla v bytě je rozhodující velikost budovy, tj. poměr jejího povrchu k prostoru. I dobře izolované rodinné domky mají větší spotřebu než panelový dům bez izolace a s velkým prosklením. V novějších budovách byla instalována samostatná regulace pro jihozápadní a severovýchodní stranu, nyní se instalují termoregulační ventily na radiátorech i když teplota topné vody je řízena ekvitermní regulací podle venkovní teploty. Důležité je, aby tyto ventily byly namontovány ve všech bytech z jedné výměníkové stanice, protože výrazně mění tlakovou ztrátu topného systému. Přínosem je dodatečná izolace stěn budov. Pro velké zdražení TUV obyvatelé s ní šetří, ale větší spotřeba tepla si vyžádá její recirkulace než ohřev spotřebované vody. Potrubí TUV bývá nedostatečně izolované, recirkulující množství vysoké a zbytečné někde v nočních hodinách, když nikdo TUV nepoužívá. Nyní se spotřeba TUV jeví jako ustálená a s dalším výrazným poklesem spotřeby se do budoucna nepočítá. Spotřeba tepla v bytech klesá vlivem spoření TUV i při vytápění dodatečnými izolacemi stěn budov, instalováním termostatických ventilů. Někde k šetření motivují měřiče tepla (spíše přestupu tepla na radiátorech, které musí vynásobit plochou topného tělesa s řadou korekcí). Rozhodně k omezení spotřeby TUV pomohly vodoměry na TUV v bytech. Přispívají k tomu i měřiče na patách domů, protože ztráty v sekundárních rozvodech se musí vyhodnocovat samostatně a účtují se zvýšenou cenou na patách domů, nikoliv rozpočítané ve spotřebě, jak tomu bylo dříve. Měření topné vody pomocí kalorimetrů v domech je bez problémů. TUV se často jen rozpočítává podle podlahové plochy bytů nebo podle počtu obyvatel, většinou jsou ale v bytech vodoměry na TUV a za domy se provádí součty (dosti značná poruchovost vodoměrů). V současné době lze realizovat i měření TUV na vstupech do objektu. To lze s výhodou využívat např. MŠ, ZŠ. Proti předražování tepla vyšla vyhláška 245/1995 Sb. ze dne 2.10.1995, která nařizuje celoroční teplotu TUV 45 až 60 C účtovat 0,3 GJ/m 3 vody při přípravě v domě a 0,4 GJ/m 3 při centrální přípravě ve výměníkové stanici se sekundárním rozvodem. Teplo pro vytápění pak 0,8 GJ/m 2 podlahové plochy bytu nebo: 0,235 MJ/m 2 x počet topných dnů x (teplota místnosti - φ teplota venkovní)/rok, případně dohromady 1,05 GJ/m 2 podlahové plochy. Dodatečně byla omezena odstavováním TUV na noc. Vyhláška 152/2001 Sb. snižuje teplo na vytápění na 0,55 GJ/ m 2, rok nebo 0,206 MJ/m 2 D rok, TUV ponechává 0,3 GJ/m 3, nebo doplňuje 0,2 GJ/m 2, rok v zásobované budově, případně při přípravě mimo ni 0,25 GJ/m 2, rok nebo 0,35 GJ/m 3. Pokles spotřeby tepla v bytech na 60% za 10 let způsobil hlavně obrovský nárůst jeho ceny z 21 na 300 Kč/GJ, tj. 14,3 krát a donutil spotřebitele k úzkostlivému šetření i k technickým opatřením na jeho úsporu. V novějších budovách byla instalována samostatná regulace pro jihozápadní a severovýchodní stranu, nyní se instalují termoregulační ventily na radiátorech i když teplota topné vody je řízena ekvitermní regulací podle venkovní teploty. Důležité je, aby tyto ventily byly namontovány ve všech bytech z jedné výměníkové stanice, protože výrazně mění tlakovou ztrátu topného systému i požadavek na výstupní teploty z VS. V období posledních 10 let došlo na území města k velkým změnám v majetkoprávních vztazích k domovnímu a bytovému fondu. Z celkového počtu 2 419 bytových domů (čp.) s 30 90

763 byty je 19% v majetku soukromé fyzické osoby, 17,4% v majetku města, 25,1 % patří SBD a 37,8% v jiném vlastnictví. Jenom v majetku největšího Stavebního bytového družstva v Českých Budějovicích, Krčínova 30 je ve městě České Budějovice cca 12 000 bytů, převážně soustředěných v lokalitách se sídlištní panelovou zástavbou Vltava, Máj, Šumava Celkem 831 objektů (čp), tj. 34,4% je postaveno je z materiálu nosných zdí stěnové panely, kde se nabízí výrazný potenciál úspor. Konkrétní návrh sanačních opatření na objektech s možným potenciálem energetických úspor by měl být výstupem energetických auditů zpracovaných vlastnickými subjekty ve smyslu Zákona č. 406/2000 Sb. V následující tabulce je uveden přehled panelových obytných domů v majetku města. Až na jeden objekt - Dlouhá 16, se nevztahuje povinnost zpracování energetického auditu. Přehled panelových objektů v majetku města České Budějovice Adresa Rok výstavby Počet podlaží Počet bytů Podlahová plocha (m 2 ) Obestavěný prostor (m 3 ) Spotřeba tepla (GJ) V Volfa 4 1991 9 32 1679,89 10051,11 647 V Volfa 8 1991 9 16 980,22 5806,92 477 V Volfa 19 1992 9 33 1686,21 11353,44 491 V Volfa 23 1992 9 33 1699,58 11119,08 273 V Volfa 27 1991 9 33 1670,71 100051,44 392 V Volfa 29 1991 9 24 1128,4 6718,32 358 V Volfa 39 1991 9 24 1121,84 6900,6 518 M.Chajna 15 1987 9 33 1685,62 12941,88 644 N.Frýda 21 1987 9 16 1072,8 7239,12 515 N.Ondříčka 22 1985 6 16 875,18 6867,3 332 N.Ondříčka 24 1983 6 22 1094,95 6888,11 488 N.Ondříčka 26 1983 6 22 1116,5 8115,9 480 Dlouhá 16 x 1979 6 112 2436,1 13052,97 1599 Dlouhá 20 x 1979 3 26 632,34 56836,34 594 Tab. č. 98 Přehled panelových objektů v majetku města České Budějovice Na dva atypické panelové objekty okolo 40 let starých (Experiment, Lidická 5,7 a Koldům Pražská 17,19.) byl již zpracován energetický audit a realizována navrhovaná opatření na otopné soustavě, zateplení a další Experiment, Lidická 5,7 a Koldům Pražská 17,19. U dalších 6 panelových bytových objektů v majetku města bylo provedeno zateplení a u některých řešeno spolu s půdní bytovou nástavbou. Zateplování bytových objektů ve městě a tempo realizace ovlivní především finanční náročnost těchto opatření. Dá se nicméně očekávat, že stavebně sanační opatření na objektech a dokonalejší regulací vytápění bude postupně realizováno na objektech ve všech formách vlastnictví. U jiných forem vlastnictví objektů než u objektů v majetku města, budou se muset finančně podílet na realizaci samotní občané. Město předpokládá realizovat energeticky úsporná opatření především na objektech, na které musí být ze zákona zpracován energetický audit a na objektech, které vyžadují rekonstrukci jak stavební tak energetické části. Zateplování dalších domů pak předpokládají i bytová družstva. Lze předpokládat, s ohledem na stáří panelových objektů, bude nutná výměna okenních otvorů, zateplení obvodového pláště. pomocí nástaveb bude řešeno zateplení střech. Tento předpoklad lze splnit v průběhu 10ti let, uvažované snížení energetické náročnosti cca 30% ve spotřebě tepla pro otop a 20% v tepelném výkonu. 91

Objekty bytové ve městě napojené na soustavu CZT a další zásobování teplem z decentrálních kotelen sjsou již z 95% vybaveny termostatickými ventily a podle Zákona č. 406/2000 Sb. 100% dovybaveny do konce roku 2004 a technický potenciál úspor je v tomto případě prakticky vyčerpán. U TUV lze předpokládat jisté navýšení úspor instalací spotřebičů bez potřeby teplé vody (např. myčky na nádobí). Opakovatelnost úsporných opatření v bytové sféře Dosavadní výsledky již konkrétně realizovaných akcí na bytových objektech ve městech a obcích ČR dokazují, že energeticky úsporná opatření, ať už v podobě zateplení obvodových konstrukcí, opravy příp. výměny oken, nebo vybavení otopných soustav automatickými regulačními a měřícími zařízeními, skutečně přinášejí značné úspory energie a tedy i finančních nákladů. Míra jejich opakovatelnosti samozřejmě závisí na ekonomických možnostech respektive návratnosti nákladů vynaložených na jejich realizaci. Jednotlivá energeticky úsporná opatření mají velice rozdílnou investiční náročnost, s různou délkou životnosti a samozřejmě i mírou dosažitelných úspor energie. Nutné je tedy jejich přínosy (úspory energie) a náklady (vynaložené investice) porovnávat za celou dobu jejich předpokládané funkčnosti. Na druhou stranu je zase nutné v případě stavebních úprav domu provést zateplení objektu minimálně v takovém rozsahu, aby byly splněny tepelně technické požadavky na budovy dle platných norem. Příklad konkrétní realizace a vyhodnocení úsporných opatření u typového panelového domu Součinitel prostupu tepla k [W/m 2.K] Do r. 1979 1979-1992 1994 2002** 1994 Požadovaný Doporučený Přípustný Požadovaný Doporučený 1992- Vnější neprůsvitné stěny a strmé střechy nad 45 1.38 0.86 0.46 0.5-0.4* 0.3 0.7-0.6* 0.38-0.30* 0.25-0.20* Střechy ploché do 5 0.82 0.50 0.32 0.3 0.2 0.5 0.30-0,24* 0.20-0,16* Podlaha se zeminou 0.9 0.6 1.2 0.6 0.4 Okna 2.9 2 1.3 Tab. č. 99 - Vývoj tepelně technických požadavků na budovy v České republice Poznámky: Uvedené hodnoty součinitele prostupu tepla k jsou platné pro teplotní oblasti s výpočtovou teplotou te= 18 C. Normativní hodnoty jsou od roku 1977 stanoveny normou ČSN 73 05 40 a od roku 1994 jsou uváděny ve třech úrovních, z nichž základní je hodnota požadovaná, jež musí splnit nové stavby, hodnoty doporučené jsou pak asi 65% požadovaných a slouží pouze jako vodítko pro dosaženíminimálních ztrát, a hodnoty přípustné (maximální), jež jsou naopak vyšší než hodnoty požadované, a to o cca 50%, a jsou platné pro rekonstrukce. *)Vyšší povolená hodnota součinitele prostupu tepla platí pro těžké konstrukce (> 100 kg/m 2 ), nižší pak pro lehké (do 100 kg/m 2 ). **) V letošním roce budou požadavky na tepně technické vlastnosti konstrukcí stanovené normou ČSN 73 05 40-2:94 revidovány a dojde k jejich zpřísnění. Nově pak součinitel prostupu tepla bude označován písmenem U. Úsporná opatření a kvantifikace možných energetických úspor na vybraných panelových sídlištích Bytové panelové domy v Českých Budějovicích jsou situovány především ve čtyřech sídlištních celcích sídliště Vltava Jih, Vltava Sever, Šumava a Máj. Při výstavbě byly v naší oblasti používány tři hlavní typové soustavy T 06 B, PS 69, BANKS. Domy byly budovány jak deskové, tak i bodové o různé podlažnosti. Soustava T 06 B příčný nosný panelový systém, modul 3,60 m, konstrukční výška podlaží 2,80 m. Stropní a stěnové panely železobetonové. Obvodový plášť tvořen pásy parapetních (atikových) panelů a pásy oken s meziokenními vložkami. Parapetní panely křemelinové, resp. keramické. Štíty dvouvrstvé s nosnými železobetonovými panely a vnějšími 92

křemelinovými. Okna dřevěná zdvojená, meziokenní izolační vložky dřevěné se skleněnou výplní. Střecha plochá, jednoplášťová s živičnou krytinou. Soustava PS 69 příčný nosný panelový systém, modul 3,60 (2,40, 4,80) m, konstrukční výška podlaží 2,80 m. Stropní a stěnové panely železobetonové. Obvodový plášť tvořen pásy parapetních (atikových) panelů a pásy oken s meziokenními vložkami. Parapetní panely keramické. Štíty z celostěnových železobetonových sendvičových panelů. Okna dřevěná zdvojená, meziokenní izolační vložky dřevěné se skleněnou výplní. Střecha plochá, dvouplášťová s živičnou krytinou. Soustava BANKS příčný nosný panelový systém, moduly 2,40, 3,0, 4,20 m, konstrukční výška podlaží 2,80 m. Stropní a stěnové panely železobetonové. Obvodový plášť nosný celostěnový železobetonový. Okna dřevěná zdvojená. Střecha plochá, dvouplášťová s živičnou krytinou. Základní údaje o panelové bytové zástavbě počtech na největších sídlištích města České Budějovice byly převzaty z Tab. č. 97. Sídliště Vltava Jih 1.452 bytových jednotek Typová soustava Podíl soustav Stávající spotřeba tepla Po rekonstrukci obvodov. pláště Dtto vč. výměny oken % GJ/rok GJ/rok GJ/rok T 06 B 98 129.490 99.700 78.990 BANKS 2 2.640 2.220 1.530 Potenciál úspor Sídliště Vltava Sever 2.856 bytových jednotek Typová soustava Podíl soustav Stávající spotřeba tepla 30.210 GJ/rok 22,9 % Po rekonstrukci obvodov. pláště 51.610 GJ/rok 39,1 % Dtto vč. výměny oken % GJ/rok GJ/rok GJ/rok T 06 B 92 186.550 143.640 113.800 BANKS 8 16.220 13.620 9.410 Potenciál úspor 45.510 GJ/rok 22,4 % 79.560 GJ/rok 39,2 % 93

Sídliště Šumava 2.950 bytových jednotek Typová soustava Podíl soustav Stávající spotřeba tepla Po rekonstrukci obvodov. pláště Dtto vč. výměny oken % GJ/rok GJ/rok GJ/rok T 06 B 25 42.040 32.370 25.640 PS 69 70 117.700 89.450 69.440 BANKS 5 8.410 7.060 4.880 Potenciál úspor Sídliště Máj 6.900 bytových jednotek Typová soustava Podíl soustav Stávající spotřeba tepla 39.270 GJ/rok 23,3 % Po rekonstrukci obvodov. pláště 68.190 GJ/rok 40,5 % Dtto vč. výměny oken % GJ/rok GJ/rok GJ/rok PS 69 100 448.500 340.860 264.620 Potenciál úspor 107.640 GJ/rok 24,0 % 183.880 GJ/rok 40,9 % Pro výpočet úspor je stanovena metoda spotřeby tepla na přepočtu na 1 bytovou jednotku pro příslušnou typovou soustavu panelového domu s ohledem na používanou podlažnost a rozdělení bytů. Vzhledem k použité reprezentativní části města sídliště Vltava Jih, Vltava Sever, Šumava, Máj lze při maximální rekonstrukci obvodového pláště dle ČSN 73 05 42 spolu s výměnou oken očekávat tyto zisky: sídliště Vltava Jih z 132.130 GJ/rok na 80.520 GJ/rok sídliště Vltava sever z 202.770 GJ/rok na 123.210 GJ/rok sídliště Šumava z 168.150 GJ/rok na 99.960 GJ/rok sídliště Máj z 448.500 GJ/rok. na 183.880 GJ/rok Občanská vybavenost V objektech občanské vybavenosti (zejména ve školních a administrativních budovách, kulturních, sociálních a sportovních zařízeních) lze očekávat v následujících 15 letech pokles spotřebovávaného tepla na vytápění o cca 20-30%. Ve školských objektech se jedná převážně o rekonstrukci stávajícího systému MaR, úpravy výměníkových stanic, instalaci opatření šetřících vodu a TUV, realizaci opatření ke snížení nákladů ve spotřebě elektrické energie a vybrané stavební úpravy a rekonstrukce částí objektů. Ve většině školských objektů byly buď zcela či částečně na radiátory nainstalovány termostatické ventily, vyregulovány otopné soustavy. 94

Ke snižování spotřeb energií přispěje i zákonem uložené provádění energetických auditů a následná realizace energeticky úsporných opatření navržených a doporučených auditorem, event. uložených rozhodnutím Státní energetické inspekce. V těchto objektech lze předpokládat i mírně snížení spotřeby TUV odhadem 5-10%. Na druhé straně, vlivem vybavování objektů dalšími elektrospotřebiči (např. výpočetní a kopírovací technikou) se bude zvyšovat roční objem spotřeby elektrické energie. Variantně je uvažováno s nárůstem spotřeb elektrické energie o 5% nebo se předpokládá, že nárůst počtu spotřebičů bude menší a bude eliminován snižujícím se příkonem nových elektrospotřebičů (2%). Podnikatelské objekty Podnikatelské subjekty se svými objekty a užitými technologiemi jsou rovněž zdrojem energeticky a ekonomicky využitelného potenciálu úspor. Povinnost pořízení energetického auditu se však vztahuje pouze na fyzické a právnické osoby s roční spotřebou vyšší jak 35 000 GJ. Změna spotřeby energií výrobních organizací dále závisí na prosperitě podniku (poklesu nebo nárůstu ročního objemu výroby), na změně technologie apod. Většina podnikatelských subjektů je napojena na parní soustavu CZT a teplo je v současnosti využito jednak pro přípravu TUV, dále přes VS pára/voda transformováno na topnou vodu pro vytápění objektů. Jen několik výrobních podniků potřebuje teplo v páře pro technologické účely (papírna, mlékárna, pivovary, prádelna.). Návrh úsporných energetických opatření je individuální pro každý podnikatelský subjekt. Pro výpočet výhledových bilancí je uvažováno s poklesem spotřeby tepla na vytápění vlivem dokonalejší regulace a snižování tepelných ztrát objektů o cca až 20%. U velkých průmyslových podniků je předpoklad vývoje spotřeby individuální. Současné bilance potřeby tepla na vytápění včetně výpočtového horizontu jsou uvedeny pro jednotlivé urbanistické obvody v Příloze závěrečné zprávy. Bilance zohledňují předpokládané nové odběry v dané lokalitě a vliv realizace energeticky úsporných opatření. Prakticky lze předpokládat, že tyto nárůsty budou z velké části kompenzovány útlumem činnosti či zánikem stávajících aktivit. Bilance jsou vypočteny ve dvou variantách: rozvojové použita je vyšší hodnota procentuelního rozpětí stagnační použita je nižší uváděná hodnota Objem spotřeby tepla pro vytápění a přípravu TUV (činí cca 60% spotřeby všech energií v objektu) a vyčíslený dostupný a ekonomicky nadějný potenciál je v členění podle způsobu výroby nebo nákupu od dodavatele uveden v tabulce. Současná spotřeba je údaj spotřeby za rok 2001 přepočtený na průměrný normový rok. Z této hodnoty je stanoven potenciál úspor. Skutečná výše úspor bude samozřejmě záviset na klimatických podmínkách. Vyhodnocení dosažených úspor proto bude rovněž provedeno přepočtem na normový rok. Potenciál úspor u spotřebitelských systémů - sféra spotřeby - teplo CZT Spotřeba tepla z CZT stávající nízký vysoký [GJ] obyvatelstvo 1 121 038 1 058 929 891 864 nevýrobní sféra 510 788 469 522 506 347 průmysl 961 063 950 900 1 025 480 Tab. č. 100 Potenciál úspor u spotřebitelských systémů teplo CZT 95

Potenciál úspor u spotřebitelských systémů - sféra spotřeby - zemní plyn Spotřeba tepla ZP [GJ] stávající nízký vysoký obyvatelstvo 657 106 621 830 517 758 nevýrobní sféra 54 360 47 208 50 911 průmysl 198 870 182 264 196 559 Tab. č. 101 - Potenciál úspor u spotřebitelských systémů zemní plyn Potenciál úspor u spotřebitelských systémů - sféra spotřeby - elektrická energie Spotřeba tepla EL [GJ] stávající nízký vysoký obyvatelstvo 568 335 662 440 633 839 nevýrobní sféra 104 057 100 925 108 841 průmysl 598 167 587 338 633 404 Tab. č. 102 - Potenciál úspor u spotřebitelských systémů elektrická energie 2.1.2 Reálný potenciál úspor a doporučení návrhu postupu a jejich realizace Energeticky nejnáročnějším sektorem ve městě je průmyslová výroba tepla na Teplárně a výtopně Vráto pro potřeby centralizovaného zásobování města teplem. Na celkové primární spotřebě paliv stacionárních zdrojů se podílí téměř 80% a teplo dodávané z CZT pak představuje více než 30% celkové konečné spotřeby energie (po přeměnách) na území města. V oblasti výroby a distribuce tepla má význam posuzovat potenciál úspor u zdrojů CZT, primárních parních a horkovodních rozvodů a sekundárních teplovodních rozvodů tepla a teplé užitkové vody. Posouzení musí vycházet z vyhodnocení účinnosti výroby a distribuce tepla na základě prováděných měření. Energetická účinnost celé soustavy CZT, tj. od výroby tepla spalováním paliv ve zdrojích, přes jeho dodávku do sítě až po jeho distribuci k jednotlivým místům odběru, včetně výroby elektrické energie, se pohybuje okolo 61-66%. To znamená, že přibližně 40% energie (obsažené v palivu) se při výrobě tepla a jeho rozvodu ke konečné spotřebě ztrácí a není fakticky účelně využito. Výhodou centralizované výroby je naopak emitování znečišťujících látek z vyšších komínů, čímž dochází k lepšímu rozptylu, v případě TČB i dvoupalivový systém a možnost přechodu z jednoho paliva na druhý. Hlavním problémem distribuce tepla jsou rostoucí ztráty tepla v poměrně rozsáhlé parní síti, které nejsou měřeny, ale určovány jako rozdíl dodávky tepla do sítě a jeho prodej odběratelům, ztráty poměrně rozsáhlé sítě předávacích a výměníkových stanic. Pro bytový fond je nyní TČB provozováno 98 VS o celkovém příkonu 140 MW, ztráty v sekundárních rozvodech topné a teplé užitkové vody po sídlištích U soustavy CZT města České Budějovice je podrobné stanovení potenciálu úspor podmíněno provedením energetického auditu Teplárna České Budějovice, a.s., jehož pořízení ukládá zákon č. 406/2000 Sb. a podrobnosti provedení stanoví vyhláška MPO č. 213/2001 Sb. Možností zlepšit hospodaření teplem v soustavě CZT je celá řada, realizace je však odvislá od přijetí základní strategie ve zdrojové části primární teplonosné médium pára, horká voda a jejich vhodná kombinace s dopadem do distribučního systému. 96

Dále jsou proto uvedeny některé z možných zlepšení hospodaření teplem v soustavě CZT ve zdrojové a distribuční části. Distribuce tepla Primární rozvody Velmi rozsáhlá parovodní síť je dimenzována na stále rostoucí dodávky tepla a nyní vysoké ztráty skládající se z ochlazení páry (68 až 77%), ochlazení kondenzátu (7 až 16%), úniku páry netěsnostmi (3%) a kondenzátu netěsnostmi (13% při 70% návratnosti), (velký rozsah sítí, venkovní teploty, zestárlá a vlhká a namočená izolace, únik kondenzátu zkorodovanými trubkami ) Výpočet ztrát z rozdílu dodávky do sítě a do předávacích stanic má, při přesnosti měřidel ± 3% relativní chybu ± 6%, tj 677 až 763 TJ/rok, 98 mil. Kč/rok. měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 rok pára ochlazení 71% 9,6 8,6 9,1 8,1 7,8 7,4 7,6 7,6 7,6 8,3 8,8 9,5 100% kondenzát ochlazení 16% 11,8 10,2 10,1 8,3 6,8 5,6 5,5 5,5 6,8 8,4 9,7 11,3 100% kondenzát únik 13% 12,0 11,0 11,0 11,0 11,0 10,0 10,0 10,0 10,0 11,0 11,0 12,0 100% parovod celkem 9,9 9,0 9,3 8,3 7,7 7,2 7,3 7,3 7,6 8,3 8,8 9,3 100% přívodní 68% 12,2 10,4 10,2 8,2 6,2 5,6 5,7 5,7 6,6 7,7 10,3 11,5 100% vratné 32% 10,7 9,6 9,7 8,6 7,0 6,3 6,5 6,5 6,9 8,3 9,4 10,5 100% horkovod celkem 11,6 10,2 10,1 8,4 6,5 5,8 6,0 6,0 6,7 7,9 9,8 11,0 100% φ měsíční venkovní teplota t 0 C -2 0 3 8 14 17 18 18 13 9 3 0 φ měsíční spotřeba tepla 682 560 527 360 186 x x x 210 341 510 620 3996 dd vytápění 83% 17,1 14,0 13,2 9,0 4,6 0,0 0,0 0,0 5,3 8,5 12,8 15,5 100% teplá voda 17% 9 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 9 100% celkem spotřeba bytů 15,7 13,2 12,5 8,9 5,2 1,4 1,4 1,4 5,6 8,6 12,0 14,1 100% teoretické ztráty TČB TJ/měs. 70 63 65 58 54 50 51 51 53 58 61 66 700 Tab. č. 103 - Propočet měsíčního rozdělení ztrát podle průměrné venkovní teploty při 70% návratnosti kondenzátu Navrhovaná opatření rekonstrukce stávajících morálně i fyzicky opotřebovaných primárních parních rozvodů výměnou za rozvody v moderním provedení v optimálních dimenzích se sníženými ztrátami důsledné opravy stávajících rozvodů, míst s poškozenou izolací, čerpání zatopených šachet a úseků přechod parovodů na horkovody a teplovody s využitím stávající parní trubky jako přívodu a místo kondenzátu položení vratné trubky předizolované polyuretanem v plastové ochranné trubce na teplotu cca 70 C (75-70% ztrát původního parovodu, úspora 30% nákladů kompletní rekonstrukce) racionalizace délek primárních rozvodů administrativní zásahy měsíční vyhodnocování ztrát pro páru a kondenzát ve větvích ochlazováním, úniky, synchronizace odečtů u odběratelů i na větvích ve zdroji Výměníkové stanice Ztráty VS pára/voda pro zásobování bytů jsou odhadnuty na základě několika orientačních měření a uvedeny v následující tabulce Počet bytů na VS 1 4 10 30 100 300 1.000 Ztráta VS v % spotřeby 15 12 10 8 5 3 2 Tab. č. 104 Ztráty VS v závislosti na počtu zásobovaných objektů Množství tepla vstupujícího do VS je ovlivněno způsobem přípravy TUV pro napojené objekty a byty v nich, pro vytápění pak velikostí budovy (poměr povrchu ku objemu, poměrným zasklením) a počtu bytů v domě. Ohřev TUV je ve většině VS v akumulačních boilerech, recirkulační čerpadla předimenzovaná, velké ztráty tepla cirkulací TUV 97

Pro bytový fond je nyní TČB provozováno 98 VS o celkovém příkonu 140 MW. Ze sdružených 13 VS je nyní zásobováno 100 domovních předávacích stanic teplou vodou 110/65 C s celoročním provozem. Ztráta těchto VS je odhadována na 50 TJ/rok. Počet bytů v domě 1 2 4 6 12 24 48 64 100 Poměr m 2 /m 3 0,75 0,60 0,48 0,44 0,38 0,32 0,26 0,24 0,23 Podíl spotřeby na byt % 100 80 65 59 51 43 35 32 30 Tab. č. 105 - Závislost spotřeby tepla na velikosti budovy a počtu bytů v domě Navrhovaná opatření další spojování malých VS s relativně velkými ztrátami (např. při přípravě TUV ve velkých bojlerech, návratnost horkého kondenzátu) ve vhodných odběrových okrscích ve větší a instalací domovních předávacích stanic DPS s přípravou TUV v objektech napojených na VS sekundárním teplovodním dvoutrubkovým rozvod DPS instalovat jako tlakově závislé směšovací, menší a levnější avšak bez možnosti využití tepla kondenzátu pro předehřev TUV doplnění VS o předehřev TUV vratným kondenzátem omezení recirkulovaného množství TUV Sekundární rozvody Většina rozvodů v sídlištích je čtyřtrubkových v betonových kanálech s vláknitou izolací dvě pro TV a dvě pro TUV s odlišným režimem provozu v průběhu roku, dvoutrubkové rozvody jsou provozovány celoročně. Vykazované ztráty sekundárních rozvodů 150 TJ/rok při prodeji tepla na patách objektů 1.130 TJ/rok a dodávce do sekundárních rozvodů 1.280 TJ/rok, tj 11,7%. měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 rok topná voda 90/70 C 78% 16,6 14,0 13,4 9,3 4,4 0,0 0,0 0,0 5,0 8,8 13,0 15,5 100% teplá užitková voda 55/45 C 22% 9,0 9,0 9,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 9,0 100% čtyřtrubkový rozvod TV 14,8 13,0 12,5 9,0 5,0 1,8 1,8 1,8 5,5 8,7 12,0 14,1 100% dvoutrubkový rozvod TV 110/65 C 10,2 9,6 9,4 8,5 7,2 6,8 6,8 6,8 7,2 8,3 9,2 10,0 100% φ měsíční venkovní teplota t 0 C -2 0 3 8 14 17 18 18 13 9 3 0 8,4 Tab. č. 106 - Měsíční rozdělení ztrát v sekundárních rozvodech podle průměrné venkovní teploty Navrhovaná opatření snížení ztrát tepla čtyřtrubkovým rozvodem s vláknitou izolací uloženým v kanále instalací trub v plastu s izolací polyuretanem na 70% snížení ztrát tepla dvoutrubkovým instalací trub v plastu s izolací polyuretanem na 70% při minimální venkovní teplotě rekonstrukce sekundárních čtyřtrubkových rozvodů v sídlištích na dvoutrubkové v předizolovaném provedení s malými ztrátami s celoročním provozem výměna zkorodovaných, špatně izolovaných rozvodů TUV za polyetylenové Správný postup při realizaci nových či rekonstrukci stávajících rozvodů tepelné energie je dnes dán legislativou, a to vyhláškou MPO č. 151/2001 Sb. vydanou v souvislosti se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tato vyhláška stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při vnějším i vnitřním rozvodu tepelné energie a vztahuje se jak na nově zřizovaná zařízení, tak i jejich rekonstrukce (po dni účinnosti této vyhlášky). Z důležitých ustanovení uvádíme: 98

Tepelná síť se dimenzuje tak, aby roční využití její schopnosti přenosu tepelné energie bylo co největší. Při navrhování nových a při rekonstrukci stávajících tepelných sítí se použije řešení, pro které má energetická účinnost z hlediska dopravy tepelné energie a účinnost z hlediska tepelných ztrát minimální hodnotu, neprokáže-li se optimalizačním výpočtem, že z ekonomických, technických a nebo jiných důvodů je nejvýhodnější řešení jiné. Hodinová ztráta oběhové vody netěsnostmi při provozu v uzavřené tepelné síti může dosáhnout nejvýše 0,15 % z celkového objemu soustavy, při dlouhodobějším překračování se provádějí opatření k jejímu snížení. Pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody a všude tam, kde to pro daný účel postačuje, volí se přednostně pro přenos tepelné energie teplá voda do 90 C nebo do 110 C. Horká voda nad 110 C se použije pro rozsáhlé tepelné sítě určené k zásobování rozlehlých sídlišť, obcí a vzdálených odběratelů. Pára jako teplonosná látka se použije jen tam, kde je to tepelně-technicky opodstatněné a zdůvodněné. Při rekonstrukci parní tepelné sítě se pára jako teplonosná látka nahradí teplou nebo horkou vodou postupně ve všech částech nebo samostatných okruzích, kam je dodávána tepelná energie pro vytápění a ohřev užitkové vody, nebo i pro technologické účely. Předávací stanice se přednostně zřizují samostatně pro jednotlivé odběratele. Společné stanice pro více odběratelů se při rekonstrukcích nahrazují stanicemi pro jednotlivé odběratele. Předávací stanice se vybavuje automatickou regulací teploty otopné vody, zejména v závislosti na průběhu klimatických podmínek nebo venkovní teploty ve spolupráci s teplotou vnitřní ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, příp. regulátorem tlaku páry. Druh použité regulace se přitom volí podle maximálně dosažitelných úspor tepelné energie. Oběhová čerpadla v předávacích stanicích a otopných soustavách s jmenovitým tepelným výkonem nad 50 kw se vybaví automatickou plynulou nebo alespoň třístupňovou regulací otáček. Úsporná opatření se jako u spotřebitelských systémů člení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor. U rozvodů elektrické energie a zemního plynu lze uvažovat s minimálním potenciálem úspor při modernizaci rozvodných zařízení. V současnosti s ohledem na přenášené množství tepla a dimenze distribuční sítě dochází ke zvýšenému procentu ztrát tepla, zejména v letních měsících. Řešení energetického hospodářství území Zabezpečení stávajících energetických potřeb území zásobování města palivy a energiemi je v současné době bezproblémové, v optimální struktuře elektrická energie je ze zákona dostupná všem kategoriím odběratelů je realizována cca 95% plošná plynofikace města, prakticky všechny decentrální zdroje tepla jednotlivých kategorií, mimo TČB, VVR a Škoda, a až na výjimky v okrajových oblastech dosud bez zemního plynu, převedeny z uhlí na plyn je založena rozsáhlá parní soustava CZT s dostatečnou výkonovou rezervou ve zdroji, distribuční sítí s následnými transformacemi, na kterou je napojeno cca 27 tis. bytů, většina výrobní a terciální sféry 99

plnění emisních limitů u zdrojů CZT je zatím zabezpečováno, kromě nainstalovaných odlučovačů, spalováním nízkosirného hnědého uhlí a uplatněním metody ředění uhelných spalin spalinami zemního plynu rozhodující pro další zabezpečení energetického zásobování města je návrh řešení optimalizace soustavy CZT po stránce energetické, ekologické a ekonomické Centrální zásobování teplem Protože soustava CZT od zdroje přes distribuci až ke spotřebitelským systémům je majoritním dodavatelem tepla ve městě České Budějovice, je perspektivě existence tomuto subsystému věnována zvýšená pozornost. Jedná se o možnost dalšího provozování především zdrojové části obou zdrojů tepla. Zdrojová část soustavy CZT Dodávky tepla do soustavy CZT ke spotřebitelům zajišťovány ze dvou hlavních zdrojů Teplárny České Budějovice, a.s. na Novohradské 41 jako základního zdroje a Výtopny Vráto jako špičkového zdroje. Oba jsou zdrojem páry dodávané do primárních rozvodů tepla ve městě, přičemž z teplárny je dodávána pára ve dvou tlakových úrovních - nízkotlaká a vysokotlaká - z výtopny pak jako nízkotlaká. Teplárna České Budějovice, a.s. Teplárna, s průběhem výstavby v letech 1962 1970 a dostavbou v letech 1976 1978 prošla do dnešní podoby technickým vývojem, daným požadavky energetickými nejen ze strany spotřeby paliv a energie ve zdrojové části ale i spotřeby tepla a elektrické energie, ekologickými ekonomickými. Po řadě rekonstrukcí původně nainstalovaného technologického vybavení kotelny a strojovny došlo po roce 1990 k zásadním technickým úpravám na zařízení, které jsou popsány v Kapitole.a kde jsou uvedeny i základní technické a provozní údaje TČB, a.s. Hlavní důvody prováděných rekonstrukcí byly: energetické disponibilita prvotních energetických zdrojů ČR (nedostatek kapalných a plynných paliv před rokem 1990 a nepříliš kvalitní hnědé uhlí) ekonomické 57% inflace v roce 1991, zvyšující se náklady na pořízení paliv a energie, liberalizace cen uhlí v roce 1992, další postupná liberalizace cen paliv a energie, postupné omezování a rušení dotací na teplo, růst dotací do plynofikace ekologické zpřísňující se legislativa v oblasti životního prostředí zejména v ochraně ovzduší a zpoplatňování za vypouštění škodlivin Na následujícím obrázku je schéma Soustavy CZT TČB k roku 2000 včetně parního přivaděče z elektrárny Mydlovary, který však již ukončil provoz. 100

Obr. č. 18 - Schéma soustavy CZT TČB, a.s. k roku 2000 Základní údaje o vývoji výroby, dodávky, prodeje tepla, výroby a prodeje elektrické energie jsou uvedeny v následující tabulce. Výkon Prodej A+B+C do sítě Ztráty primární užitečná Pro TČB dodávka do sekundár VS Ztráty sekundáru prodej sekundáru Dodávka pro Odběrů vlastní nevrácený Max. tisíc spotřeba A - VO B - SO C - byty kondenzát JČE/TČB PV HV TČB MW t bytů výroba rok t/h MW e TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r tis. t /rok km km km GWh/r GWh/r GWh/r 1950 10 0,6 32,0 51,7 19,2 32,5 31,0 1,0 1 1,8 4 19 9 0,01 0,06 1955 35 0,6 376,0 453,9 72,6 381,3 358,0 18,0 5 16,8 15 70 38 0,3 0,59 1960 75 0,6 648,0 783,8 125,9 657,9 Bytový podnik města 602,0 46,0 10 29,3 22 128 68 0,8 0,02 1965 127 0 906,0 941,1 150,0 926,1 714,0 192,0 20 38,3 32 173 100 3,3 0 1970 202 12 2 241,0 2 518,6 248,3 2 270,3 1 771,0 470,0 30 91,2 63 335 214 8,1 72 17 55 1975 300 24 3 407,0 3 783,2 336,5 3 446,7 2 702,0 705,0 40 315,9 79 429 15 343 12,2 140 30 110 1980 450 49 4 841,0 4 690,0 389,3 3 911,4 3 856,0 991,0 60 301,9 90 0,5 502 17 460 17,5 168 36 132 1985 450 49 4 533,0 5 137,8 535,4 4 602,4 Bytový podnik města 3 219,0 1 314,0 70 487,9 109 0,5 550 19 416 21,1 170 36 134 1990 525 49 4 646,0 5 314,4 590,0 4 724,4 1 890,0 1 296,0 1 460,0 80 539,1 121 1 0,5 478 4 20 505 22,2 180 37 143 1995 525 49 3 963,0 5 024,0 936,0 4 088,0 1 577,0 1 017,0 1 369,0 41 130 4 0,5 485 7 20 510 26 191 31 160 1996 605 49 4 129,0 5 057,6 900,8 4 156,8 Tepelné hospodářství Č.B. 1 226,0 1 473,0 1 430,0 58 729,6 129 4 0,5 490 7 20 500 26,7 212 38 174 1997 630 66 3 555,3 4 527,8 862,6 3 665,2 139,7 1 012,2 1 290,2 1 252,9 67 869,9 128 5 43 490 8 20 500 26,8 195 37 158 1998 630 66 3 219,5 4 148,4 769,4 3 379,0 1 345,6 131,9 1 213,7 804,4 1 271,7 1 143,4 65 661,4 127 6 43 480 12 70 490 26,9 206 38 168 1999 630 66 3 024,1 3 943,7 759,1 3 184,6 1 283,7 133,2 1 151,5 762,1 1 177,0 1 085,0 63 595,1 127 7 44 480 16 80 490 27 197 34 163 2000 630 66 2 829,0 3 720,0 705,5 3 014,5 1 230,0 186,5 1 043,5 1 823,0 1 006,0 59 566,6 127 7 44 480 19 90 480 27 183 33 155 2001 630 66 2 989,0 3 974,6 776,9 3 197,7 1 276,7 150,2 1 128,5 1 940,0 1 048,7 57 595,8 127 8 45 480 22 100 480 27 195 34 161 2002 630 66 2 829,0 3 747,5 775,1 2 972,4 1193,2 142,5 1050,7 1 820,0 986,0 75,4 543,6 127 8 45 480 24 100 500 27 180 29 150 Tab. č. 107 - Vývoj základních bilančních údajů TČB, a.s.v letech 1950 2002 Vývoj ceny paliv zejména v posledních 10 letech ovlivnil spolu s postupným uplatňováním cenové politiky v oblast tepla i jeho cenu je uveden v následující tabulce a na obrázku. rok 1950 1960 1970 1980 1990 1995 2000 uhlí s dopravou Kč/GJ ~5 3,5 6,7 10,8 20 40 ~50 cena zemní plyn Kč/GJ x x 24 ~45 55 110 150 Náklady na užitné teplo Kč/GJ 29 12 23 28 37 145 ~200 maloodběr Kč/GJ (50)/10 ~13 26 40 90 180 230 Cena tepla byty Kč/GJ (50)/10 ~12 14 21 21 160 216 EBu parovod horkovod teplovod Teplárna Elektřina vlastní spotřeba dodávka Náklady na dodávanou elektřinu Kč/MWh x x 75 103 501 ~600 ~700 Tab. č. 108 Vývoj nákladů na palivo, dodávanou elektřinu a cena tepla z TČB a.s. 101

Vývoj ceny paliv a tepla v letech 1950-2000 250 200 Kč/GJ 150 100 50 0 1950 1960 1970 1980 1990 1995 2000 rok cena uhlí s dopravou cena tepla pro maloodběratele cena zemního plynu cena tepla pro byty Obr. č. 19 - Vývoj nákladů na palivo, elektrickou energii, teplo a cena tepla v letech 1950-2000 Do roku 1990 se uhelné teplárenské systémy v ČR vzhledem k nízkým cenám uhlí (bez ovlivnění ropnými krizemi) a v návaznosti i tepla neustále rozvíjely. Po roce 1990 se ekonomické podmínky jak na straně výroby tak spotřeby značně změnily s negativním dopadem do cen energetických vstupů i výstupů a ovlivnily další vývoj tepláren i TČB. Došlo k útlumu investiční zejména bytové výstavby, omezení výroby průmyslu, stagnoval počet připojených odběratelů. Počet napojených odběratelů prakticky stagnoval a vlivem realizace úsporných opatření zejména i obyvatelstva (v TV zateplování objektů, u TUV šetření) )začala klesat spotřeba tepla. V průběhu posledních 10 let poklesl celkový prodej tepla ze soustavy CZT o 40%. Závodní kotelny, které dříve spolupracovaly s TČB, byly postupně zrušeny, obnovena navýšením výkonu a zplynofikováním byla pouze kotelna v nemocnici (v roce 2002 zbourána a potřeba tepla kryta částečně CZT a částečně decentralizována do objektů), nenapojena zůstala původní uhelná horkovodní kotelna z roku 1964 Škoda slévárna oceli. V současnosti TČB spaluje nízkosirné sokolovské uhlí, takže zatím nepotřebuje nákladné odsiřování. Po rekonstrukci dvou kotlů na plyn stouply její výrobní náklady, ale pokud přednostně spaluje uhlí, je nárůst 5 až 10%, což je přijatelné. Teplárna zásobuje párou prakticky všechny průmyslové závody na území města až na malé výjimky s vlastními zdroji,, převážnou většinu veřejných, kancelářských a obchodních budov a bytových domů v sídlištích i část novějších domů ve vnitřním městě. Prostřednictvím výměníkových stanic dodává topnou a teplou užitkovou vodu do 27 tis. bytů (ze 40 tisíc) ve městě cca s 100.000 obyvateli okolo 1.000 TJ/rok. Teplárna dodává 3.700 TJ/rok (tj. 55,2%), JČP a.s. 1.200 TJ/rok (17,9%) a JČE a.s. 480 GWh/rok, tj. 1.500 GJ/rok (22,4%) a lokální spalování uhlí asi 220 TJ/rok (3,2%). Podrobný rozbor hospodaření TČB s teplem v roce 2000 je znázorňuje v Sankeyův diagram. 102

Obr. č. 20 Sankeyův diagram Výhody stávajícího stavu majoritní vlastník - město požadavky na plnění emisních limitů pro SO 2 1700 mg/nm 3 byly splněny uzavřením dlouhodobé smlouvy na dodávku nízkosirného uhlí se Sokolovskou uhelnou, a.s. v roce 1995 na dobu 25 let. Skutečný obsah SO 2 dle kontunuálního měření spalin se pohybuje 800-1200 mg/nm 3. Pro případ vyššího obsahu síry v uhlí je pojistkou dodržení emisního limitu možnost částečného spalování zemního plynu. spalování nízkosirného sokolovského uhlí v současnosti zabezpečuje plnění emisních limitů řešena CHÚV, úložiště popílku napojení velkého podílu bytového fondu, výrobní i nevýrobní sféry ve městě na dodávku tepla ze soustavy CZT včetně technologie kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v TČB zatím relativně únosná cena tepla pro konečného spotřebitele v jednotlivých kategoriích odběru prováděné rekonstrukce páteřních parních rozvodů vakuovaným potrubím, u ostatních předizolované potrubí, úprava tepelného distribučního schématu, snižování počtu VS, zvyšování podílu horkovodních rozvodů,u sekundárních rozvodů přechod na dvoutrubkový systém, instalace DPS, decentrální příprava TUV a další. Nevýhody stávajícího stavu lokalizace teplárenského zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší o tepelném příkonu 552,79 MW tep v TČB na uhlí a zemní plyn prakticky u centra města s hustou bytovou zástavbou výroba tepla a elektrické energie, pokud je ze zemního plynu, je s horší ekonomikou 103

systém CZT je s ohledem na potřeby průmyslu v minulosti založen na páře, která je v současnosti potřebná pouze u vybraných technologií (mlékárna, papírna, pivovary, prádelna.) a skutečné parní odběry klesají z důvodu restrukturalizace relativně vysoké celoroční ztráty v rozvodech a jejich poruchovost u ostatních spotřebitelů probíhá energeticky ztrátová transformace ve VS z páry na teplou vodu pro otop a přípravu TUV splnění požadavků nové legislativy v oblasti životního prostředí úzce provázané s legislativou platnou v zemích EU snížení produkce SO 2 a NO x vzhledem k dodržení platných emisních limitů emisního stropu tj realizace vhodného způsobu odsíření k roku 2008 a denitrifikace k roku 2016 s uplatněním nejlépe dostupné technologie včetně dalších požadavků Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., 4, investičně i provozně náročné (cca 1mld. Kč) zpoplatňování produkce CO 2 ze spalovacího procesu zdroje teplárny od roku 2008 20 EUR /t vyprodukovanou a další Stávající stav tepelného zásobování města ze soustavy CZT si s ohledem na charakter a požadavky odběru, životní prostředí, ekonomiku provozu nutně vyžádají technické a organizační zásahy v zájmu optimálního fungování tohoto subsystému v těsné vazbě na energetické zabezpečení města možnými druhy paliv a energií. Jedná se zejména o následující hlavní problémové okruhy v oblasti zdrojové, distribuční a spotřebitelské: zabezpečení ekologizace všech zdrojů tepla (CZT i ostatní decentrální) ve vztahu k současné i budoucí platné legislativě v oblasti ŽP soustava CZT a její další vývoj variantní řešení zdroje CZT zásobování spotřebitelských sfér optimální strukturou paliva a energie ve vztahu k jejich kvalitativním i kvantitativním požadavkům, k ekologii a ekonomice systému, dvoucestné zásobování energií elektrizace území dokončení záměrů plošné plynofikace území možnosti využití obnovitelných zdrojů energie (biomasa, solární, tepelná čerpadla ) jako doplňkové zdroje v území Neopominutelná je: minimalizace závislosti na dovážených energiích (zemní plyn) minimalizace produkce škodlivin, zvláště skleníkových plynů (omezení uhlí) minimalizace potřeby lidské práce na provoz a údržbu (změny technologie) minimalizace prostorové náročnosti tepelných zdrojů (ceny pozemků) možnost náhradního zásobování při havárii části systému (viz. Opatovice) Respektování těchto předpokladů ovlivní náhled na vhodnost technického řešení a ekonomiku celkového energetického zabezpečení města a zejména soustavy CZT. 104

Varianty řešení soustavy CZT města České Budějovice Možných variant řešení soustavy CZT je celá řada. některé lze navzájem kombinovat, ale vždy jsou úzce provázány s distribuční částí a její rekonstrukcí. rozvody, výměníkové stanice, předávací stanice. Návrh jednotlivých variant vychází z těchto základních jednotných předpokladů: Pomalý rozvoj města bez dalšího rozvoje průmyslu náročného na teplo, realizace energeticky úsporných opatření v jednotlivých sektorech spotřeby tepla Pomalý růst spotřeby tepla. Výpočty pro rok 2010, příkon 450 MWt (600 t/h páry špičkové), užitečná spotřeba primárním rozvodem 3.650 TJ/rok, ztráty 650 TJ/rok, na výrobu 220 GWh/rok elektřiny 1.100 TJ/rok, výroba tepla 5.400 TJ/rok, teplo v palivu při zachování TČB osazené odsířením - 6.200 TJ/rok. Snížení limitu emisí SO 2 ze 1.700 na 1.200 mg SO 2 /Nm 3 spalin. (Pozn.: Tento limit je dodržován při současném stavu.) Minimalizace vlivu teplárny (ve vzdálenosti 1 km od centra) na město s ohledem na vývoj jakosti uhlí (popelnatost, sirnatost) Výpočet nákladů podle současných cen i podle cen odhadovaných pro rok 2010 (průměr uvažovaného období): průměrný nárůst uhlí, včetně dopravy 140% z 55 na 77 Kč/GJ, zemní plyn 180% ze 170 na 300 Kč/GJ, odhad články z obohaceného uranu 5% U235 120% ze 25 na 30 Kč/GJ, průměrné stálé náklady 120% (Zvýšení ceny podle dosavadního vývoje odhadnuto). Možné návrhy řešení: Varianta 0 Stávající stav bez odsíření (je cenově výhodnější a s ohledem na velmi nízké emise SO 2 bude jednáno o zachování i po roce 2008 v rámci dodržení krajských emisních stropů). Varianta 1 Ponechání stávající teplárny v Novohradské ulici a výtopny Vráto při různém řešení odsířování podle vývoje vlastností uhlí (ředění spalin, aditivní odsiřování, polosuché odsiřování fluidní)) Varianta 2 krytí základního zatížení města parou z JETE při krytí špiček z teplárny ( při různém řešení odsíření). Nový ochranný okruh v JETE. Varianta 3 Krytí základního zatížení sídlišť horkou vodou z JETE 150/70 C při regulaci kvalitativní (teplotou). Stávající výměníkové stanice 2x300 MW ť. Krytí špičkové potřeby sídlišť a ostatního konzumu párou z TČB. Varianta 4 Decentralizace -Zrušení teplárny a krytí spotřeby tepla města i průmyslu z nových okrskových plynových výtopen (popřípadě instalace kogenerace) Varianta 5 Nová základní uhelná teplárna Vráto, V TČB přechod na plynovou výtopnu Varianta 6 Pokrytí potřeb města přivaděčem JETE v horké vodě 150/70 C, zřízení decentrálních kotelen u subjektů s technologickou potřebou páry kombinace Var. 3 a Var.4 Varianta 7 - Rozpad sítě CZT (plynofikace vybraných VS a jednotlivých průmyslových odběratelů i jednotlivých budov) město řeší pouze ÚT a TUV pro bytový fond a občanskou vybavenost - modifikace Var. 4 Základní charakteristiky výhod a nevýhod variant, ocenění z hlediska nákladového, ceny tepla a vlivu na životní prostředí jsou uvedeny v následujícím: 105

Varianta 1 U stávajícího zdroje TČB bylo za účelem splnění limitu 1.700 mg SO 2 /Nm 3, zavedeno ředění uhelných spalin spalinami zemního plynu, které při spalování nízkosirného uhlí bylo nutné užívat jen zřídka. Po zpřísnění limitu na 1.200 mg SO 2 /Nm 3 se poměry změní a bude se muset přistoupit k radikálnímu řešení problému. Uvažuje s rekonstrukcemi parní sítě pro snížení ztrát tepla i kondenzátu a s postupným přechodem páry na horkou vodu na sídlištích v severozápadní části města. Průmysl a ostatní město zůstane parní. Ve srovnání není uvažován sekundární rozvod, který bude stejný. Předpokládané roční trvání výkonu pokrytí jednotlivými zdroji tepla je uvedeno pro informaci na následujícím obrázku. VÝKON MW t 500 400 300 200 100 Prodej Ztráty Do sítì El. energie Výroba Palivo Pára HV TJ/r 3650 650 4300 1100 5400 6200 El. energie MWt 381 22 403 72 475 220 GWh/rok VT plyn (VT plyn) NT uhlí VT uhlí K12 17a K 170 K10 75 K21 100 K9 115t/h TG 3 TG 5 TG 3 TG 5 TG 4 TG 3 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 8760 h/r Obr. č. 21 - Roční trvání výkonu pro Var. 1 Výhody stávající zařízení s dostatečným tepelným výkonem, s možností náhradní dodávky, se zajištěnou obsluhou kombinovaná výroba tepla a elektrické energie dodávka technologické páry pro výrobní provozy minimálně do roku 2008 zachování provozu stávající zrekonstruované výrobní technologie tepla i elektrické energie plnění stávajících emisních limitů spalováním nízkosirného hnědého uhlí u obou zdrojů na základě dlouhodobě uzavřené smlouvy o dodávkách z tuzemských zdrojů, eventuelně ředěním spalin z hnědého uhlí zemním plynem 106

snížení ztrát tepla optimalizací distribučního systému, v primérních parních rozvodech provedenými rekonstrukcemi páteřních parních rozvodů vakuovým potrubím, předizolovaným potrubím, postupné snižování počtu VS, rekonstrukce sekundárních rozvodů ceny uhlí liberalizovány, nejsou odvíjeny od vývoje světové ceny ropy a zemního plynu únosná cena tepla vyráběného z uhlí pro konečného odběratele pozitivní vliv na emisní i imisní zátěž lokality oproti decentrálním zdrojům výroby tepla Nevýhody stávající kotelní zařízení byť po provedených rekonstrukcích a modernizacích odpovídá době pořízení a je vzhledem k technickým i energetickým parametrům zastaralé obdobně u ostatní technologie i když částečně nové či modernizované relativně vysoké celoroční ztráty systému (vysoké parametry) vysoké náklady na opravy a rekonstrukce zvýšení vlastní spotřeby elektrické energie, tepla, materiálové náklady filtry) při zvýšení výkonu stávajícího zařízení či nového nutnost uplatnění energeticky i ekologicky na trhu dostupné moderní technologie pro splnění zpřísněných emisních limitů (stropů) problém ukládání popelovin vyčerpání složiště, zvýšení produkce odpadu vlivem odsíření vysoké investiční náklady na realizaci ekologizace obou zdrojů CZT k roku 2016 podle požadavků nové legislativy pro zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší zpoplatňování produkce CO 2 ze spalovacího procesu zdroje teplárny od roku 2008 20 EUR /t vyprodukovanou pokračování v trendu vysokých distribučních ztrát primárních a sekundárních i přes prováděné rekonstrukce rozvodů, VS a PS v zásobovaných lokalitách vliv inflace v tuzemsku a vývoje světové ceny ropy na cenu tepla zejména při výrobě ze ZP, obdobně cenová politika v obchodu s elektřinou vliv konkurenčního energetického prostředí na požadavky na odběr tepla ze soustavy CZT (zemní plyn decentralizace) a další V konečné fázi lze předpokládat dramatický samovolný přechod na decentralizaci zdrojů tepla. Varianta 2 Jako jeden z možných způsobů zásobování teplem města České Budějovice bylo uvažováno zrealizovat parní přivaděč pro páru z parogenerátorů z jaderné elektrárny v původně uvažovaných jiných lokalitách než Temelín propojením na parovod MAPE-Mydlovary-České Budějovice, kde byla uvažována instalace satelitní turbíny, která by využívala mimo zimní období vyšší koncový tlak páry jako točivá regulace Lokalitou Temelín se jednak zvětšila vzdálenost na 25 km a navíc vznikl požadavek, aby do páry nemohla vniknout radioaktivita z případné netěsnosti parogenerátoru, což vyžadovalo nový ochranný (vložený) okruh,,neochota sovětských projektantů upravit regulaci reaktoru na další odběr páry mimo turbínu.- snížení elektrického výkonu o 40 MW e na 1.920 MW e v zimě. 107

Varianta předpokládá krytí základního zatížení města parou z JETE a krytí špiček z TČB a VVR. Předpokládaná trasa přivaděče je na obrázku. Červená barva naznačuje využití již realizovaného potrubí, modrá je předpoklad výstavby nového. 108

Obr. č. 22 - Předpokládaná trasa přivaděče páry z JETE Výhody levnější nadzemní parní napáječ a podzemním kondenzátem než nadzemní horkovod, vybudování přípojných parovodů jen v délce 1,5 km 109

nejsou třeba žádné rekonstrukce parovodů a VS na horkovodní parní přivaděč řeší cca 75% odběru města využití pozemku na stávající trase přivaděče páry z Mydlovar Nevýhody investiční náročnost na pořízení nového ochranného (vloženého) okruhu v JETE (předpoklad zainvestování JETE, ČEZ) finanční náročnost na zajištění pozemku pro zbývající část výstavbu parovodu a jeho vlastní pořízení snížení protitlaké výroby elektrické energie v JETE 84 kwh/gj dodaný vysoká spotřeba elektrické energie na čerpaní kondenzátu nutné řešení ekologizace (odsíření) zdroje v TČB i VVR neefektivnost výroby elektrické energie v TČB při výrobě tepla 500 TJ/r vysoký podíl složky stálých nákladů ve výrobních nákladech na teplo ve špičkových zdrojích na teplo, zatížení ceny tepla náklady na odsíření zůstává ztrátová přeměna tepla v páře z přivaděče na vodu pro účely otopu a přípravu TUV Tato varianta, i když orientační propočty byly provedeny, nebude dále uváděna. Varianta 3 JETE má dva bloky 1.000 MW e, hltnost turbin po 5.900 t/h páry 60 bar, 274 C (sytá). Sedm neregulovaných odběrů pro regeneraci a tři pro ohřev HV ze 60 C na 90/120/150 C pomocí páry 0,95; 2,5; 7,1 bar. Výkon výměníkových stanic 2x 300 MW t. Příkon pro otop JETE odhadován na 75 MW t, pro Týn 25 MW t, volný výkon 512 MW t. Kondenzace 2.700 t/h, 0,038 bar, dvě chladící věže pro blok 11.000 m 3 /h (ztráta 2.020 MW t ). Při dodávce 300 MW t klesne ztráta kondenzací na 1.780 MW t při poklesu elektrického výkonu na 900 MW e z 980 MW e. Nalezení optimálního řešení je složitý a je proto třeba zjednodušení pro kombinaci dodávky tepla z TČB a JETE přibližným řešením ekonomie pomocí více variant pro různý poměr dodávek. Základem musí být reálná možnost přepojení páry na horkou vodu v sídlištích s topným konzumem a zachování parovodů pro dodávku technologické páry pro průmysl i nemožnost do stejných ulic umístit parovody a horkovody společně. Pro rekonstrukci parovodů na horkovody a pro nutné nové horkovody musí být pro jednotlivé varianty zpracován alespoň zjednodušený projekt sítě, převodu výměníkových stanic a napájecí stanice s výměníky a oběhovými čerpadly, aby bylo možné odhadnout investiční náklady i náklady provozní, včetně ztrát tepla a spotřeby. Předpokládá se postupné napojení odběrů od sídliště Máj, sídliště Vltava, Čtyři dvory, Pražské předměstí, průmysl u Budvaru, Čéčova, Nerudova, Šrámkova, Pekárenská, Okružní, Rudolfovská, U pily. Krytí základního zatížení sídlišť uvažuje s horkou vodou 150/70 C z JETE při regulaci kvalitativní (teplotou), krytí špičkové potřeby sídlišť i ostatního konzumu parou z TČB. 110

VÝKON MW t 500 400 300 200 100 0 0 1 2 Prodej Ztráty Do sítì Pára El. energie JETE TJ/r 3650 650 4300 3 4 MWt 378 22 400 Ztr. nap. 215 3 Potøeba 5165 475 JETE+ztr 1780 100 z TÈB 2735 375 El. energie 650 28 115 GWh/rok VT plyn (VT plyn) NT uhlí VT uhlí 5 6 7 8 JETE 1000 MW TCB k12 k 11 k 10 k 9 8760 h/r k 21 k12 k 11 Obr. č. 23 - Roční trvání výkonu pro Var. 3 2x 1000 M W e JETE 150 C 120 C 90 C 60 C 2x 300 M Wt 2 o 600 (700) 2 o 350 2 o 400 otop JETE Týn 2 o 600 2 o 500 2 o 500 30 M W t 130 C 30 M W t N o 500 A1 A2 60 M W t 60 M Wt o 400 A3 o 400 50 M W t o 400 A4 50 M W t 65 C o 500 66 M We o 500 o 500 Obr. č. 24 - Tepelné schéma pro zásobování Českých Budějovic teplem v HV z JETE Výhody snížení ztrát v distribuci zmenší se délka parovodů se sníží přenosové ztráty a využijí stávající teplovodní rozvody využití pozemku na stávající trase přivaděče páry z Mydlovar zvýšení spolehlivosti horkovodní soustavy relativně stabilní cena tepla nezávislá na ceně paliv využití již nainstalovaného technologického zařízení v JETE 2 výměníky minimální znečišťování životního prostředí využití stávajících tepelných zdrojů jako špičkových a záložních 111

eliminace rizikových faktorů umožňujících rozpad sítě CZT Nevýhody finanční náročnost na zajištění pozemku pro výstavbu horkovodního přivaděče a jeho vlastní pořízení nutnost zachování provozuschopnosti dnešních zdrojů tepla (či vybudování záložních) pro případ výpadku obou jaderných bloků po poruše a případné dlouhé opravy (jaderná bezpečnost) v případě trvalého odstavení JETE, nenávratnost investice do přivaděče nutnost zachování výroby páry pro technologické odběry a odběry ztráta tepelného výkonu odstavením zdroje i přivaděče při zhoršené bezpečnostní situaci státu vyšší ztráty tepla v přivaděči nemožnost souběhu parních a horkovodních rozvodů v některých ulicích města větší až 2x spotřeba elektřiny na přečerpávání media při nižší dodávce tepla z TČB vzrostou výrobní náklady, náklady na rozvod instalace špičkových VS a parních přípojek pro krytí špičkové spotřeby vliv na provozní náklady včetně čerpací práce problém ekonomiky výroby elektřiny v TČB Varianta 4 Představuje nepříliš pravděpodobné řešení totálního rozpadu soustavy CZT se stávajícími zdroji TČB a VVR. Předpokládá realizaci okrskových plynových kotelen, alternativně opatřených plynovými motory. Rozmístění 20 kotelen po území města vychází ze stávajících okrsků zásobených jednotlivými parovody a jejich umístění přibližně v centru spotřeby těchto okrsků. Příkony a spotřeby těchto okrsků jsou převzaty z úseků příslušných parovodů. Asi těžko překonatelné problémy by činilo nalezení potřebních stavebních ploch pro nové kotelny uvnitř městské zástavby uliční prostory pro zcela nové rozvody tepla z těchto kotelen. Zrušeny by byly stávající parovody, zvláště napájecí a tím by byly sníženy tepelné ztráty rozvodu tepla. Návrh umístění kotelen je znázorněn na obrázku. 112

Budvar Čéčova Okružní Máj Výtopna Vráto Pekárenská Vráto Kubatova Šumava Mlékárna Čtyři Dvory Centrum Žižkova Kohinoor Pětidomí Suché Vrbné Teplárna Depo Samson Křižíkova Papírna Obr. č. 25 - Rozmístění decentrálních kotelen po území města České Budějovice Nevýhodou rozdělených kotelen by bylo zmenšení nesoudobosti odběru tepla, která je nyní cca 0,75 na asi 0,9. Pokud nebudou kotelny propojeny odpadne i výhoda společné poruchové rezervy, která pak bude třeba v každé kotelně. Proto každá kotelna bude vyžadovat zvýšený výkon proti příkonu stávajících odběratelů. Pro letní provoz na ohřev TUV by byl vhodný kotel s menším výkonem, akumulace nebo plynový motor. Výkony kotelen by byly potřeba od 10 do 55 MW t, pro otop budou teplovodní, při převážné dodávce průmyslu parní. Protože byla uzákoněna povinnost posoudit možnost instalace kombinované výroby tepla u plynových kotelen nad 5 MW t, byly v této alternativě uvažovány a dimenzovány kogenerační jednotky pro krytí převážného příkonu vlastní spotřeby elektřiny kotelny (asi na 75%, tj. mimo období krátkodobých silných mrazů). Přehled základních údajů o okrskových (decentrálních) kotelnách je uveden v tabulce: 113

potřeba kotelna vlastní spotřeba elektřiny ozn. místo MW t TJ/r médium kotlů MW t kw MWh/r kw e MWh/r MW t TJ/r A křižíkova 15 20 TV 3x7,1=21,3 550 400 0,6 C B Depo ČD 11 15 P 3x4,1=12,2 220 200 0,3 J C Pětidomí 12 58 P 3x4,1=12,2 220 200 0,3 V2 D Mlékárna 26 204 P 4x7,1=28,5 460 400 0,6 V2 E Suché Vrbné 27 141 TV 4x7,1=28,5 480 400 0,6 F F Vráto 23 56 TV 4x7,1=28,5 480 400 0,6 V3 G Okružní 10 15 TV 3x5,4=16,2 350 200 0,3 H, S7 H Budvar 53 318 P 5x12=60 800 400 400 1,2 S3, S4 I Čečova 47 380 TV 4x12=48 600 400 200 0,9 S9, S11 J Vltava 44 364 TV 4x12=48 600 400 200 0,9 D1 K Šumava 27 179 TV 4x7,1=28,5 480 400 0,6 D2 L Máj 43 340 TV 4x12=48 600 400 200 0,9 N1 M Čtyři Dvory 12 59 TV 3x4,1=12,2 200 200 0,3 S6, D3 N Kubatova 16 97 TV 3x5,4=16,2 350 200 0,3 S6 O Centrum 18 89 TV 3x7,1=21,3 550 400 0,6 S1, M1,2,3 P Žižkova 15 78 TV 3x5,4=16,2 350 200 0,3 S1, M3 Q Pekárenská 26 151 TV 4x7,1=28,5 550 400 0,6 S1, S7 R Koh-i-noor 25 164 P 4x7,1=28,5 660 400 200 0,9 Z1 S Samson 48 389 P 4x12=48 660 400 200 0,9 P1, Z2 T Papírna 33 443 P 3x12=36 550 400 0,6 P2, Z3 Celkem 531 3 560 20 72 kotlů 586,8 9 710 18 000 8 000 30 000 12,3 88 Tab. č. 109 Přehled navrhovaných okrskových kotelen sp.motory nahrazuje parovod Výkon kotlù MW t 530 500 400 300 200 100-10 -5 0 5 8 10 15 20 TJ/r MWt Prodej 3650 518 Ztráty 350 12 Výroba 4000 530 Kogenerace 146 12 10 8 6 4 2 Pøíkon vl. sp. elektøiny MW e 0 0 24 h/d Kogenerace - teplo 16 h/d 8 h/d noc = 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 8760 h/r Obr. č. 26 - Roční trvání výkonu pro Var. 4 včetně KJ Výhody instalace nových progresivních technologií s nižší energetickou náročností, nízkoemisních, splňujících požadavky na ochranu ovzduší snížení ztrát ve výrobě a v distribuci tepla odpadne údržba a rekonstrukce tepelných sítí bude uvolněn značný prostor (TČB, skládka paliva ) pro jiné účely 114

odpadne starost města o investice do CZT Nevýhody krok zpět rozpad soustavy CZT, decentralizace obtíže se získáváním pozemků na výstavbu zmenšení nesoudobosti odběru tepla z 0,75 na 0,9 při nepropojení zdrojů odpadá výhoda společné poruchové rezervy, nutné zabezpečit instalovaným výkonem v jednotlivých zdrojích (zvýšený výkon proti příkonu stávajících odběratelů) vysoké investiční náklady na kotelny buď parní nebo teplovodní podle struktury odběru s výkonem od 10 do 55 MW investice do distribuce (rozvody, VS. PS) značné zvýšení produkce NO x v nízkých vrstvách ovzduší do budoucna vytvořena závislost na dodávkách ZP, případně TO Při případném zvýšeném podílu spalování ZP v TČB a odpojení části průmyslového odběru lze dokonce tento vývoj předpokládat. Varianta 5 Řeší případ potřeby zlepšení životního prostředí v zástavbě města odstraněním spalování uhlí ve stávající teplárně plynofikací tohoto zdroje. Výroba elektřiny bude zrušena s ohledem na vysoké náklady výroby z plynu. Pro hospodárné zásobení města teplem je uvažováno s výstavbou nové uhelné teplárny v prostoru stávající špičkové výtopny ve Vrátě původně projektované pro instalaci více kotlů za současného využití stávající vlečky, vykládky, velké uhelné skládky, zauhlování, odškvárování, komín,u CHUV a další technologie včetně kotle K21 a komínu. Pro maximální využití cenného prostoru pro teplárnu, bylo by třeba, aby všechny kotle byly vysokotlaké a protitlaká turbína co největší. Bylo by proto třeba rekonstruovat K21 na vysoký tlak. Kotelna by musela být opatřena odsiřovacím zařízením a komín upraven pro vlhké spaliny. Při této variantě by se zcela změnily toky páry v síti. V létě a v přechodných obdobích by pára z TVR šla přes plynovou výtopnu do jižní a jihozápadní části města a severozápadní sídliště se severním průmyslem by byly zásobeny parovodem Hφ500. Cesta páry potrubím by se prodloužila (do papíren 60,5 km). V zimě by větší výkon dodávala do sítě výtopna a pokryla by jih, západ, střed a část severozápadu 115

Obr. č. 27 - Schéma teplárny Vráto Obr. č. 28 - Trvání výkonů teplárna Vráto Var.5 116

Výhody z důvodu ochrany ovzduší zrušení uhelného provozu v TČB a její plná plynofikace vybavení nového uhelného zařízení odsířením s možností využití stávajícího technologického zázemí instalace VT technologie výroby tepla a protitlaké turbiny o co největším možném výkonu z důvodu využití místa v VVR. Nevýhody neefektivní výroba elektrické energie ze zemního plynu v TČB a její úplné zastavení podle koncepčního záměru nutnost rekonstrukce K21 na VT Varianty 6 a 7 jsou možné kombinace a modifikace předchozích variant nejsou proto podrobně popisovány. Ohodnocení jejich energetické, ekonomické a ekologické náročnosti je uvedeno v souhrnné tabulce ocenění všech variant. Dalším možným řešením zásobování města České Budějovice teplem a respektujícím jistá rizika vývoje v oblasti světové energetiky a životního prostředí i priority v zásobování města teplem je jistá kombinace (modifikace) Var. 3, Var. 4 a Var.6. s maximálním přechodem na horkou vodu. Jedná se o: Vybudování páteřového horkovodního vedení 150/60 C a doplnění špičkových a náhradních zdrojů tepla Předpokládá se dodávka tepla z JETE v horké vodě 150/60 C pomocí přivaděče 120 MW tep. Řešení by umožnilo plné pokrytí potřeby tepla v letním a přechodném období. Obdobně jako u Var. 3 by byly využity již realizované VS pára/horká voda 2x300 MW tep, horkovodní přivaděč veden ve stejně navrhované trase a zaústěn do CPS na sídlišti Máj s předpokladem zásobování teplem celé levobřežní části města převážně s bytovou zástavbou a další rozvoj horkovodní (teplovodní sítě) jako náhrada za stávající parní rozvody v území města včetně napojení všech potenciálních odběratelů. Současně budou v hlavních horkovodních uzlech sítě postupně vybudovány špičkové a náhradní horkovodní zdroje pro krytí zvýšených nároků na teplo v zimních měsících a při výpadcích dodávky tepla z JETE. Nezastupitelné parní odběry v průmyslových areálech se předpokládá řešit:spolu s postupujícími úpravami soustavy CZT jejich přechodem z páry na vodu: $ zrušením technologie s parním ohřevem a náhrada ohřevem horkou vodou $ nahrazením parního ohřevu ohřevem přímým a využitím zemního plynu $ vybudováním parních kotelen, parních vyvíječů ve vlastnictví spotřebitele Záměr tedy předpokládá: $ postupnou přestavbu parovodů na horkovody a teplovody $ vybudování hlavního páteřového rozvodu vedoucího na pravobřežní část města do prostoru výtopny Vráto, průmyslové zóny (kotelna ČKD Kutná Hora) a do prostoru TČB. $ v hlavních horkovodních uzlech vybudování tlakově nezávislých předávacích stanic oddělující tlakově přivaděč od ostatních horkovodních rozvodů (snížení teploty vody na 130 C tak, aby následné rozvody bylo možno budovat bezkanálovou technologií předizolovaným potrubím $ postupné vybudování špičkových a náhradních horkovodních zdrojů o výkonech umožňujících pokrytí jednak špičkových odběrů tepla v zimních měsících a jednak zajistí dostatečné zásobování teplem při výpadku dodávky tepla z JETE 117

$ s ohledem na nízké časové využití navrhovaných zdrojů budou instalovány typy jednoduché plamencové s minimem navazující technologie - 4 zdroje o celkovém výkonu 255 MW tep. $ s ohledem na cenový vývoj paliv, strukturu platby za zemní plyn i možnost aplikace dvoupalivových systémů (ZP, LTO) u těchto zdrojů $ možnost instalace kogeneračních jednotek na zemní plyn pro vlastní spotřebu a dodávku tepla do navazujících teplovodních sítí a další. Bez již realizovaných VS na JETE a částečného řešení problému pozemků (výkup a náklady) jsou však jakékoliv úvahy o dodávce tepla z JETE bezpředmětné. S přestavbou sítí i úpravou předávacích stanic odběrných míst lze uvažovat v rozmezí 10 15 let až do konečného vytěsnění páry jako topného média. Řešení však předpokládá vypracování podrobné studie řešení konečného stavu a etap přestavby. Podrobnější návrh Řešení zásobování lokality České Budějovice teplem Vize technického řešení provedená bez ohledu na stávající stav a způsob provozování sítě CZT je uveden v Příloze. Posouzení náročnosti variant Pro jednotlivé varianty byly stanoveny vstupní předpoklady, z nichž některé byly stejné množství tepla na vstupu do výměníkových stanic a konečné pořadí vhodnosti variant bylo pro informaci stanoveno multikriteriálním ohodnocením. 118

Varianta 0 1 2 3 4a 4b 5 6 Tab. č. 110 Posouzení náročnosti variant řešení Ekologické ohodnocení jednotlivých navrhovaných řešení je uvedeno v následující tabulce. Tab. č. 111 Ekologické hodnocení navrhovaných variant 2.2 Využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie 2.2.1 Využití energie biomasy Rozdělení biomasy TČB stávající Odsíření pára z JETE HV z JETE plynové kotelny s KJ plynové kotelny bez KJ teplárna Vráto HV z JETE, parní kotelny Investice ČEZ JETE mil. Kč 0 600 50 0 0 0 60 napáječ s napojením mil. Kč 0 808 1 093 0 0 0 1 640 TČB zdroje (odsíření) mil. Kč 60 801 0 600 3 300 3 170 1 430 800 TČB rozvod mil. Kč 610 610 400 735 840 840 650 735 TČB celkem mil. Kč 670 1 411 400 1 335 4 140 4 010 2 080 1 535 Investice celkem mil. Kč 0 1 411 1 808 2 478 4 140 4 010 2 080 3 235 Nákup tepla TJ 0,0 0,0 3 970,0 1 780,0 0,0 0,0 0,0 4 127,0 Ztráty přivaděče TJ 0,0 0,0 170,0 215,0 0,0 0,0 0,0 498,5 Výroba tepla TJ 4 623,0 5 400,0 523,3 2 965,0 4 033,3 4 033,3 5 064,6 833,3 Vlastní spotřeba tepla TJ 205,0 240,0 23,3 15,0 33,3 33,3 224,6 33,3 Teplo na výrobu el. TJ 698,0 860,0 0,0 0,0 0,0 0,0 540,0 0,0 Prodej el. energie GWh 155 178 0,0 0,0 14,1 0,0 110,0 0,0 Dodávka tepla do primáru TJ 3 720,0 4 300,0 4 300,0 4 515,0 4 000 4 000 4 300,0 4 428,5 Ztráty primáru TJ 705,0 650,0 650,0 865,0 350 350,0 650,0 778,5 Prodej primár TJ 3 015,0 3 650,0 3 650,0 3 650,0 3 650 3 650,0 3 650,0 3 650,0 Náklady teplo nákup mil. Kč/r 0,0 0,0 476,4 142,4 0,0 0,0 0,0 330,2 napaječ mil. Kč/r 0,0 0,0 50,7 79,5 0,0 0,0 0 119,5 teplo z TČB mil. Kč/r 611,0 819,0 230,2 704,8 1 296,9 1 306,0 986 308,3 rozvod primární mil. Kč/r 75,0 101,0 92,0 115,0 52,0 52,0 91 112,8 celkem zdroj a primár mil. Kč/r 686,0 920,0 849,3 1 041,7 1 348,9 1 358,0 1 077,4 870,8 výroba el. energie mil. Kč/r 22,0 23,0 0,0 0,0 23,0 0 33,0 0,0 zisk z dodávky tepla mil. Kč/r 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 zisk z výroby el. mil. Kč/r 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 celkem 708,0 943,0 849,3 1 041,7 1 371,9 1 358,0 1 110,4 870,8 výroba el. energie mil. Kč/r 138,0 158,4 0,0 0,0 14,1 0,0 97,9 0,0 celkové náklady na výrobu, mil. Kč/r distribuci a prodej 570,1 784,6 849,3 1 041,7 1 357,8 1 358,0 1 012,5 870,8 Mìrné náklady na prodané teplo teplo nákup+napáječ Kč/GJ 0,0 0,0 144,4 60,8 0,0 0,0 0,0 123,2 teplo z TČB do sítě Kč/GJ 164,2 187,3 63,1 193,1 357,8 357,8 252,5 84,5 rozvod primární Kč/GJ 24,9 27,7 25,2 31,5 14,2 14,2 24,9 30,9 teplo k prodeji do VS Kč/GJ 189,1 215,0 232,7 285,4 372,0 372,1 277,4 238,6 Průměrný náklad na prodané teplo Kč/GJ 189,1 215,0 232,7 285,4 372,0 372,1 277,4 238,6 Pořadí podle nákladů na prodané teplo 1 2 5 6 7 4 3 Pořadí podle investičních nákladů 1 2 4 7 6 3 5 Pořadí podle citlivosti na množství prodaného tepla 7 1 6 4 3 5 2 Pořadí podle produkce emisí škodlivých látek 7 2 5 4 3 6 1 Součet 16 7 20 21 19 18 11 [t, tis.t CO 2 ] tuhé látky SO 2 NO x CO C x H y CO 2 Var. 1-odsíření 43,2 642,9 810,6 151,8 64,2 2 677,2 Var. 2-pára z JETE 4,2 24,9 78,6 14,7 6,2 259,4 Var. 3-HV z JETE 23,7 141,2 445,1 83,4 35,3 1 470,0 Var.4a -Decentralizace s KJ 2,7 1,3 219,1 43,8 17,5 255,3 Var.4b-decentralizace bez KJ 2,7 1,3 213,6 42,7 17,1 248,9 Var.5- teplárna Vráto 40,5 241,2 760,3 142,4 60,3 2 510,9 Var.6- HV z jete+parní kotelny 0,6 0,3 45,5 9,1 3,6 53,1 Tento materiál se zabývá bilancí biomasy na území okresu České Budějovice. Pod pojmem biomasa se zde rozumí energeticky využitelná hmota rostlinného původu, nikoli tedy například zbytky (nebo produkty) z živočišné produkce, což částečně odpovídá dělení 119

biomasy na tzv. suchou a mokrou (například kejda). Nezahrnuta je rovněž biomasa komunální kaly z čistíren odpadních vod jako zdroj pro produkci bioplynu, vlastní bioplyn ze skládek odpadů nebo technologických procesů, a průmyslové již výše zmíněná kejda a chlévská mrva, bionafta, etylalkohol a podobně. Centrem zájmu je tedy tzv. biomasa přírodní, využívající suchý termochemický proces (spalování) kterou představuje: dřevní odpad, sláma ze zemědělské produkce, traviny, rychlerostoucí energetické plodiny. Je možné i dělení podle způsobu získávání biomasy: zbytková (reziduální) nebo recyklovaná biomasa: sklizňové zbytky (= sláma, stonky bylin) dřeviny vyřezané při údržbě břehových porostů (na ZPF) odpad z údržby veřejné zeleně a doprovodů komunikací odpad z pilařských provozů a dřevozpracujícího průmyslu organické zbytky zemědělské výroby zbytky z potravinářského průmyslu zbytky ze stavebnictví záměrně produkovaná biomasa: rychlerostoucí dřeviny na zemědělské půdě byliny pěstované pro energetické účely 1. jednoleté (obilniny včetně teplomilných a olejniny) 2. víceleté a vytrvalé (domácí nebo introdukované) Význam biomasy pro energetické účely V České republice se nachází poměrně bohaté (především však potenciální) zdroje biomasy, které mohou být využívány stejným způsobem, který odpovídá zemím západní Evropy. Existuje velké množství důvodů pro využívání biomasy. Termochemickou přeměnou ( suchým procesem ) rozumíme spalování a zplyňování. Biochemická přeměna ( mokrý proces ) je fermentace (produkce etanolu) a anaerobní vyhnívání (produkce bioplynu). Největší význam využití energie z biomasy je spatřován v těchto faktorech: biomasa trvale narůstá, biomasa je obnovitelnou formou energie, emise CO 2 při spalování biomasy (konkrétně se uvolní 1,6 t CO 2 při spálení 1 t biomasy) odpovídají množství CO 2 vázaného při růstu nedochází tedy k narušení poměru vázaného a volného CO 2 v uzavřeném sytému planety, produkce SO 2 je při spalování biomasy zanedbatelná, stejně jako koncentrace NO x ve spalinách, umožňuje relativně rychlé řešení energetických nároků místních zdrojů, 120

produkcí biomasy lze využít přebytečnou zemědělskou půdu, biomasa je alespoň částečně schopná nahradit fosilní paliva, využití biomasy pro energetické účely může poskytnout nové pracovní příležitosti. Výhřevnost biomasy Výhřevnost biomasy (protože se zabýváme biomasou využitelnou pro přímé spalování) závisí na obsahu vody v materiálu. Při přepočtu výhřevnosti na jednotku sušiny se zjistí, že například není významných rozdílů mezi výhřevností dřeva tvrdého a měkkého, je pouze rozdíl v jeho měrné hmotnosti. Schematicky zde uvádíme srovnání výhřevnosti hnědého uhlí a výhřevností dřeva v závislosti na obsahu vody v pletivech: Obr. č. 29 Výhřevnost biomasy Obdobné poměry panují například i u slámy, slámy se zrnem a podobně. Výhřevnost 12,25 MJ/kg odpovídá přibližně 35 % relativní vlhkosti, což představuje vlhkost dříví na vzduchu částečně proschlého. Taková vlhkost může být dosažena při přerušovaném výrobním procesu, zařazením dostatečně dlouhého časového intervalu pro přírodní vysychání biomasy před štěpkováním a následným spalováním. Čerstvě pokácené stromy mají relativní vlhkost v rozmezí od 50 do 60 % (kůra může dosáhnout vlhkosti vyšší než 60 %). V tomto případě musí být počítáno se skutečnou výhřevností cca 11,00 MJ/kg. Přepočtové poměry u dřevní hmoty Značné dezinterpretace v problematice využití biomasy (především objemových bilancích) působí neznalost vztahů mezi nejčastěji udávanými jednotkami. Uvádíme zde proto tabulkový přehled (orientační, avšak pro potřeby této práce zcela dostačující) přepočtových poměrů: plm = plnometr dřeva 1 m 3 skutečné dřevní hmoty prm = prostorový metr dřeva 1 m 3 složeného dřeva štípaného nebo neštípaného prm s = prostorový metr dřeva sypaného 1 m 3 volně sypaného, nezhutňovaného drobného nebo drceného dřeva 121

Přepočet objemových jednotek Dřevo plm prm prm s plm 1,00 1,54 2,50 2,86 prm 0,65 1,00 1,61 1,86 prm s 0,35 0,40 0,54 0,62 1,00 Měrná hmotnost kusového dřeva Druh Obsah vody Měrná hmotnost Smrk 25% 340 kg/prm Smrk 40% 420 kg/prm Dub, buk 25% 500 kg/prm Dub, buk 40% 621 kg/prm Smrkové piliny 40% 250 kg/prm s Smrková drcená kůra 40% 270 kg/prm s Brikety ze smrkové kůry 10% 1.000 kg/prm s Tab. č. 112 Měrná hmotnost kusového dřeva Charakteristika biomasy Dřevní hmota z lesnické a pilařské produkce Takto se označuje dřevní hmota pocházející z klasického lesnického hospodaření (těžba, probírky, dřevozpracující průmysl), ve které převažují jehličnany. Koeficient využití kulatiny při výrobě řeziva se pohybuje pouze okolo 60%. Proto hrají pilařské provozovny významnou roli v nabídce dřevního odpadu pro energetické využití. Zhruba okolo 10% z objemu vstupní kulatiny činí kůra, dalších 10 % představují piliny a okolo 30% krajiny, nekvalitní boční řezivo a odřezky. Krajiny a boční řezivo jsou často štěpkovány a následně ve formě štěpek používány do dřevotřískových desek a dalších aglomerovaných materiálů. Obdobné využití mají rovněž vytříděné piliny. Kůra a odřezky jsou většinou používány jako energetické medium přímo v pilařské výrobě, zejména pro vytápění sušáren řeziva. Pouze malá část potenciálních dřevních odpadů představuje skutečný odpad. Dostupné množství do značné míry závisí na následujících podmínkách: skutečné skladbě lesů a jejich produkčním potenciálu, know-how v oboru soustřeďování a zpracování dřevního odpadu, vybavení stroji a/nebo možnosti investování do strojního vybavení, ekonomické životaschopnosti získávání lesní biomasy (tj. rozdíly mezi výrobními náklady a cenami výsledných produktů a meziproduktů). " Dřevo Základní produkt lesnictví, který je využíván nejrůznějším způsobem. Pokud se hovoří o využitelné biomase v této oblasti, jde o odpad z lesní těžby (včetně probírek) a pilařských provozů (odřezky, štěpka), nikoli dřevo deklarované jako palivové. Zařazeny sem mohou být i energetické dřeviny pěstované záměrně na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (tzv. lignikultury). " Kůra Donedávna převážně odpadní produkt lesnictví, který je dnes ale ve značné míře využíván jiným nežli energetickým způsobem (zejména pro výrobu zahradnických krycích substrátů). V menší míře (podle dostupnosti) je možné její využití jako odpadní biomasy stejně jako v případě dřeva. 122

" Piliny Jejich zdrojem je dřevařský průmysl, v současnosti je ale jejich využití již poměrně značně propracované a smluvně vázané. Dřevní hmota z údržby vegetace na nelesní půdě Biomasa z údržby parků, veřejné zeleně, doprovodu komunikací a vodních toků. Tyto dřeviny jsou (oproti předchozím) k dispozici pro štěpkování vcelku. Sláma Sláma jsou stonky zralých rostlin, které mají při sklizni obsah vody cca 20%. Při přebytku na trhu je dostupná i sláma se zrnem. " Sláma obilovin Přibližně 25% výnosu obilovin činí sláma. Část z ní je využita v živočišné výrobě, část slouží jako zlepšující půdní faktor, část je dostupná pro bioenergetické využití. " Sláma olejnin Především sláma z řepky. Její výnos se přibližuje až 100% výnosu olejniny. " Sláma se zrnem Celé rostliny obilí nebo olejnin, záměrně pěstované pro energetické účely nebo z nejrůznějších důvodů jinak neobchodovatelné. Traviny Travinami se rozumí jednoděložné rostliny záměrně pěstované nebo vyskytující se ve větším množství na neobdělávaných místech, především v blízkosti vodních toků. " Luční porosty Za dostupné množství se obecně považuje přibližně 20% trvalých travních porostů, přičemž výnos sena se pohybuje okolo 2 t/ha. S přihlédnutím ke specifickým podmínkám jihu Čech uvažujeme o dostupnosti cca 10% TTP, a výnosu 8 q/ha. " Rákosiny Porosty rákosu (ale také orobince a chrastice) v katastrálních výměrách rybníků, podél větších toků a podobně. Rychle rostoucí energetické dřeviny Rychlerostoucí dřeviny představují nejperspektivnější zdroj energie. Produkce těchto dřevin představuje 15 18 t/ha sušiny za rok, při vědomí všech provozních specifik je možné kalkulovat přibližně roční produkci okolo 10 t/ha (ověřeno v provozních podmínkách, například v Neznašově). Nařízením vlády č. 505 ze dne 22. listopadu 2000 byly stanoveny programy podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství. Mezi tyto programy byla v 12, odst. c), bod 2 zařazena podpora změny struktury zemědělské výroby založením porostů rychlerostoucích dřevin včetně jejich údržby po dobu tří let, následujících po jejich založení. Předmětem podpory jsou v tomto případě porosty dřevin, zakládané k produkci biomasy využitelné po nadrcení ve formě štěpky. Předmětem posuzování projektů ze strany orgánů ochrany přírody a krajiny je v prvé řadě vhodnost takového porostu s životností 15-25 let na daném pozemku. Mimoprodukční funkce jsou vztaženy na ochranu proti erozi, kladné ovlivnění vodního režimu, funkce porostu dřevin ve vztahu k současnému stavu hospodaření či neobhospodařování, funkce interakčního prvku ve vztahu k ÚSES, může jít také o funkci protihlukovou, proti prašnosti apod. Velmi důležitá je navržená druhová, klonová a prostorová skladba porostu. Na základě výzkumných prací zadávaných od roku 1990 MŽP byla vypracována metodika zakládání a pěstování takových porostů nejen z hlediska 123

produkce biomasy, ale právě s ohledem na uvedené funkce. Předmětem výzkumných prací bylo a nadále je, rovněž ověřování vhodnosti jednotlivých klonů rodů Populus a Salix (topolů a vrb), dalších dřevin a keřů i ostatních plodin, pro takovou produkci v různých stanovištních podmínkách České republiky. V zhledem k tomu, že v roce 2001 jde především o výsadby topolů a vrb (případně olší nebo jasanu), je nutné respektovat pro výsadby topolů (kromě Populus tremula) a vrb připojený seznam klonů doporučených MŽP. Porosty zakládané s cílem produkce kulatinových sortimentů (označované též jako lignikultury) jsou řešeny jiným způsobem přímo ze strany MZe sekce lesního hospodářství. Klonová skladba vychází ze seznamu schválených klonů, vydaného pro tento účel MZe. Jedná se především o porosty s životností 15-25 let a cyklickou sklizní v intervalu 3 6 let, pěstované v jednořádcích nebo dvouřádcích, ve vnitřním sponu 30 60 cm, rozpon meziřadí 150 300 cm. Pro účel těchto výsadeb nejsou pozemky vyjímány ze ZPF (ani dočasně) a zůstávají vedeny v původní kategorii druhu pozemku, ve které byly vedeny dosud. V případě potřeby mohou být u těchto porostů pozemky během jediné vegetační sezóny vráceny původnímu využití. Pro výsadby v CHKO mohou být použity pouze domácí druhy, z topolů přichází v úvahu pouze P. tremula a P. nigra, pro klony vrb z připojeného přehledu doporučených pak Salix alba, Salix viminalis, Salix daphnoides. Všechny porosty větší než 1 ha musí být opláštěny alespoň jednořádkem klonu domácího druhu (např. Salix alba, S. viminalis, S. daphnoides, Fraxinus excelsior apod.). V porostech nad 5 ha rozlohy musí být použity nejméně dva druhy, případně musí být rozčleněny druhem jiným, domácí provenience tak, aby souvislá monokultura nepřekračovala 3 ha. Rozčleňovací pás je nejméně dvouřádek, nebo dva jednořádky. Pokud je použito více druhů dřevin, může být toto rozčlenění nahrazeno jejich střídáním tak, aby souvislá monokultura nepřesahovala 3 ha. Zdrojem řízků jako výsadbového materiálu mohou být matečnice schopné doložit pravost deklarovaného klonu. Jde o matečnice VÚKOZ Průhonice, VÚLHM výzkumná stanice Uherské Hradiště, dále o některé porosty založené v rámci výzkumu minulých let, pokud jejich vlastníci při dodávce řízků doloží souhlas MŽP k takovému využití, zdrojem mohou být také porosty založené z ověřeného materiálu, jejichž vlastníci doloží při dodávce řízků souhlasné vyjádření VÚKOZ Průhonice, nebo VÚLHM výzk. stanice Uherské Hradiště. Tímto postupem je možné zajistit, aby deklarované označení klonu odpovídalo skutečnosti a nebyly vysazovány klony jiné. Za tyto plodiny se obvykle označují byliny pěstované na orné půdě se záměrem získat energeticky využitelnou biomasu. Patří spolu s předchozími rychlerostoucími dřevinami mezi velmi perspektivní záležitosti, jejich většímu rozšíření dosud brání především určitý konzervativismus zemědělců a odbytová nejistota. Tato paliva jsou dokonce konkurence schopná vůči hnědému uhlí, neboť roční produkce sušiny (při odpovídající volbě druhu a technologie) se pohybuje blízko 20 t/ha. Využitelné jsou obilniny, řepka, slunečnice, len olejný, lnička setá, ředkev olejná (rostliny jednoleté) nebo topolovka, křídlatka, bělotrn, sléz a podobně (rostliny vytrvalé). Rozdělení území vyznačených ve výkrese podle přibližné vzdálenosti od Českých Budějovic Dostupnost biomasy je dána také vzdáleností místa její potenciální produkce a Českými Budějovicemi. Jako základ byl vzat výkres s vyznačenými kružnicemi vzdušné vzdálenosti od středu Českých Budějovic s mezikružím = 10 km. 124

Do vzdálenosti cca 10 km: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Adamov 103 42,6 12,4 0,8 19,6 13,3 1,2 13,1 Borek 194 65,4 9,7 0 13 60,6 0,6 44,7 Borovnice 274 89,2 3 0 45,8 117 1,9 17,1 Boršov nad Vltavou 996 448,6 38,9 0 85,9 230,5 68,9 123,2 Branišov 518 194,6 3,9 0 90,2 17,2 36,4 175,7 Čejkovice 955 401,5 7,9 0 192,1 113,2 194,3 46 České Budějovice 5555 1527,8 419,3 5,4 508,6 290,7 537,6 2265,6 Dasný 341 182,1 7,6 0,8 50,9 54,5 18,9 26,2 Dobrá Voda 154 31,8 48,9 0,7 12,5 13,6 1,5 45 Doubravice 182 81,3 8 0 48,4 27,9 0,4 16 Doudleby 586 130,8 15,8 0 180,6 194 21,7 43,1 Dubičné 326 85,8 10,6 3,3 141,1 48,6 5,8 30,8 Dubné 1679 679,5 24,7 1,3 275,9 477,4 127,3 92,9 Heřmaň 218 62,4 7,8 0 6,7 115,3 2,7 23,1 Hlincová Hora 337 73,1 8,9 0 71,5 124,3 24,2 35 Homole 1102 447,6 29,2 0,4 104,3 258,9 16,6 245 Hosín 3097 562,8 19 1,7 274,2 1989,9 17,8 231,6 Hradce 120 27,3 5 0 47,4 15,6 0,1 24,6 Hrdějovice 882 525,8 18,1 0 117,7 47,6 20 152,8 Hůry 534 383,7 13,7 0 28,2 25,1 3,2 80,1 Hvozdec 238 136,3 5,1 0 41,9 34,3 4,5 15,9 Chotýčany 519 293,8 13,1 0 55,1 94,8 2,7 59,5 Jivno 628 153,3 23,9 0,8 81,7 283,9 13,2 71,2 Kamenný Újezd 2896 1462,2 72,9 1,8 331 694,7 83,7 249,7 Ledenice 3455 1422,1 58 0,6 475,6 1096,7 94,1 307,9 Libníč 685 371,5 15,1 1,5 72,8 178,3 7,3 38,5 Lipí 781 415,5 17,6 4 70 201 22,4 50,5 Litvínovice 587 304,6 28,2 0,3 113,3 48,5 23,2 68,9 Nedabyle 238 86,1 7,5 0,4 42,5 59 1,2 41,3 Nová Ves 586 211,8 16,9 0 85,9 217,4 5,9 48,1 Planá 419 144,5 7,7 0,6 13 51,3 6,9 195 Plav 510 284,7 14,1 0,4 17,1 135,8 14,3 43,6 Roudné 382 269,3 18,1 0 10,4 30,8 12,1 41,3 Rudolfov 320 129,4 40,7 0,1 45,9 13,9 6,8 83,2 Srubec 601 270,9 34,5 6,7 53,5 153,7 15,6 66,1 Staré Hodějovice 520 281,5 20,4 0 20,7 109,2 17,1 71,1 Střížov 466 232,8 8,7 0 95 90,8 1,2 37,5 Úsilné 307 193 7,5 0,6 45,5 30,5 4,8 25,1 Včelná 371 127,7 30,9 0 2,6 153,7 0,6 55,5 Vidov 122 58,3 3,8 0,2 14,4 11,5 8,2 25,6 Vráto 153 98,6 5,7 0,5 12,4 0,2 1,8 33,8 Závraty 201 77 5,9 0 48,3 65,1 1,3 3,4 Zvíkov 964 574,4 10,5 1,8 136,5 138,8 40,6 61,4 Celkem 34102 13643 1179,2 34,7 4199,7 8129,1 1490,6 5425,7 Přepočítáno na % 100% 40% 3,5% 0,1% 12,3% 23,8% 4,4% 15,9% 125

Ve vzdálenosti cca 10-20 km: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Borovany 4233 1920 105,7 0 425,6 1151,6 250,7 379,4 Břehov 1011 442 2,2 0 134,2 314,1 74,8 43,7 Čakov 902 388,7 13,5 0 147,8 175,3 122,2 54,5 Dívčice 1952 853,9 23,9 0 400,8 51,5 376,8 245,1 Dolní Bukovsko 3540 2184,4 49 1 463,6 542,4 47,6 252 Drahotěšice 715 387,5 12,6 0,7 115,7 147,6 2,9 48 Dynín 1314 881,2 7,2 0 166,1 110,7 59,9 88,9 Habří 548 112,1 9,8 0 90,2 269,6 14,9 51,4 Hlavatce 505 313,2 5 0 70,7 57 25,2 33,9 Hluboká n. Vltavou 9112 1965,7 95,2 0,4 982,3 4878,4 583,6 606,4 Jankov 1207 492 15 0 27,4 590 25,1 57,5 Jílovice 4434 1448,6 36,5 0,3 899,6 1568,6 239,7 240,7 Komařice 1029 387,6 22,2 0 190,9 294,2 66,6 67,5 Kvítkovice 394 132,7 8,3 0 60,7 147,2 26,1 19 Libín 2123 678,2 18,7 0 198,4 903,5 239,8 84,4 Lišov 9356 2981,3 131,4 0 966,3 4179,9 642,3 454,8 Ločenice 1588 736 21,3 0 126,1 609,6 10 85 Mazelov 855 428,1 8,7 0 92,7 171,7 106,6 47,2 Mladošovice 1752 779,7 16,6 0,6 173,1 635,5 57,1 89,4 Modrá Hůrka 396 269,3 5,6 0 76,1 19,2 2,5 23,3 Mokrý Lom 355 145,7 4,7 0,5 68,4 100,7 5,3 29,7 Mydlovary 413 134,9 6,1 0 71,9 43,7 2,8 153,6 Nákří 669 343,1 7,6 0 152,6 31,9 57,2 76,6 Neplachov 1088 732,9 12,3 0 100,6 178,6 5,6 58 Olešník 2349 1161,7 22,1 0,6 202,6 629,4 33,8 298,8 Ostrolovský Újezd 383 110,9 8,5 0 36,9 199,5 6,2 21 Pištín 1403 850,5 15,2 0 261,4 171,2 21,6 83,1 Radošovice 973 624,1 8,6 0,3 125,4 146,1 13,1 55,4 Římov 1528 630,5 31,6 1,3 210,3 428,6 85 140,7 Sedlec 2025 915,1 13,6 0 483,5 75,2 424,4 113,2 Strážkovice 1007 393,5 20,1 0 173,3 327,1 11,1 81,9 Svatý Jan n. Malší 1296 404,6 28,9 0 209,1 473,5 111,7 68,2 Ševětín 811 414,5 19,1 0 109,4 100,5 34,4 133,1 Štěpánovice 1457 539,9 19,1 0 130,7 679,3 18,2 69,8 Trhové Sviny 5280 2235,7 92,4 1,2 818,2 1506,3 213,2 413 Vitín 762 284,8 13 0 108,3 280,8 8,2 66,9 Vlkov 576 80,7 4,7 0 37,4 428,5 1,6 23,1 Vrábče 1572 480,2 23,1 0 212,1 761,4 21,6 73,6 Záboří 1657 600,7 21,4 0 285,9 610,6 49,3 89,1 Zahájí 451 102,8 6,5 0 37,7 227,8 3,5 72,7 Zliv 1402 236,1 26,6 1,7 145,2 190,6 658,4 143,4 Žabovřesky 1184 562,1 10,1 0 121,8 155,3 276,5 58,2 Celkem 75607 29767,2 1023,7 8,6 9911 24564,2 5037,1 5295,2 Přepočítáno na % 100% 39,4% 1,4% 0% 13,1% 32,5% 6,7% 7% 126

Ve vzdálenosti cca 20 30 km: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Bečice 448 245,1 6,8 0 41,2 108,6 16,2 30,1 Bošilec 958 430,2 9,7 0 75,6 155,8 205,2 81,5 Čenkov 127 48,6 1,4 0,2 14,8 41,2 6,7 14,1 Čížkrajice 899 446,5 8,7 0 145,5 222,9 32,6 42,8 Dobšice 434 304 5,7 0 42,6 47,7 2,1 31,9 Dříteň 4607 2724,7 44,4 2,5 642,4 612 283,5 297,5 Hartmanice 897 617,4 7 0 90,6 131,7 7,8 42,5 Horní Kněžeklady 785 389,7 9,7 0 109,8 228,6 9,6 37,6 Hosty 857 436,1 15,4 0 93 191,9 63,9 56,7 Hranice 691 176 6,4 0 210,2 215,1 14,7 68,6 Kamenná 1261 538,2 4,9 0 229,5 381,2 20,4 86,8 Nové Hrady 7970 1227,3 45,8 9,9 904,2 4712,9 553,6 516,3 Olešnice 2354 952,3 30,6 0,7 139,4 750,1 377,7 103,2 Petříkov 1936 165 9,9 0 220,2 1432,7 56,1 52,1 Slavče 1624 637,8 22 0 311,5 488,1 28,5 136,1 Temelín 5041 2150,4 42,3 34,7 430,3 1413,5 115,1 854,7 Týn nad Vltavou 4304 1927,3 101 1,6 336,5 1208,8 134,4 594,4 Všemyslice 2813 795,1 48,3 0,3 292,6 146,1 45 1485,6 Žár 1508 581,8 9,3 0,7 249,8 401,3 178,3 86,8 Žimutice 3174 1528,2 34,3 0 389,4 938 81,9 202,2 Celkem 42688 16321,7 463,6 50,6 4969,1 13828,2 2233,3 4821,5 Přepočítáno na % 100% 38,2% 1,1% 0,1% 11,6% 32,4% 5,2% 11,3% Ve vzdálenosti nad 30 km: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Dražíč 1135 560 18 0 115 337 40 65 Horní Stropnice 7997 233,1 45 6,7 1092 3874,5 221,9 2523,8 Chrášťany 2294 1084,2 45,1 0 352,4 565,9 73 173,4 Celkem 11426 1877,3 108,1 6,7 1559,4 4777,4 334,9 2762,2 Přepočítáno na % 100% 16,4% 1% 0,1% 13,6% 41,8% 2,9% 24,2% Sumarizace podle vzdáleností: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Do 10 km 0 0 0 0 0 0 0 0 10 20 km 0 0 0 0 0 0 0 0 20 30 km 0 0 0 0 0 0 0 0 Nad 30 km 0 1877,3 108,1 6,7 1559,4 4777,4 334,9 2762,2 Celkem 0 1877,3 108,1 6,7 1559,4 4777,4 334,9 2762,2 127

Sumarizace podle vzdáleností přepočítaná na %: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Do 10 km 20,82% 8,33% 0,72% 0,02% 2,56% 4,96% 0,91% 3,31% 10 20 km 46,15% 18,17% 0,62% 0,01% 6,05% 14,99% 3,07% 3,23% 20 30 km 26,06% 9,96% 0,28% 0,03% 3,03% 8,44% 1,36% 2,94% Nad 30 km 6,98% 1,15% 0,07% 0,00% 0,95% 2,92% 0,21% 1,69% Celkem 100% 37,61% 1,69% 0,06% 12,59% 31,31% 5,55% 11,17% 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Do 10 km 10 20 km 20 30 km Nad 30 km Obr. č. 30 Dostupnost biomasy v území Výpočet a přehled potenciálu biomasy podle jednotlivých katastrů Uvádíme zde potenciál biomasy rozdělený podle: druhu biomasy (dřevní hmota, sláma, traviny a rychle rostoucí energetické plodiny vzdálenosti od Českých Budějovic. " Dřevní hmota Množství energeticky využitelné biomasy je obvykle odvozováno z celkové těžby, nebo z výměry lesní půdy. Hrubý odhad množství těžebního odpadu po těžbě může být odvozen z výše realizované těžby tak, že stejné množství jako vytěženého dříví zůstává v lese ve formě kořenů, pařezů, větví, kůry, šišek, nehroubí, odřezků atd. To však jsou jen potenciální zdroje energetického dříví, protože ekologická, ekonomická a technologická omezení nedovolují využít více jak 1/3 tohoto množství. Metoda vyvinutá Polákem (1993) kalkuluje objem energeticky využitelné lesní biomasy na cca 1,04 m 3 /ha ročně. Hrubý odhad podle Jonese & Görtlera (rakouská metodika) uvažuje využitelnou lesní biomasu v množství od 0,57 do 0,60 m 3 na ha a rok. 128

Do vzdálenosti cca 10 km: Území Plocha lesů ha Potenciál dle Poláka Potenciál dle Jonase & Görtlera min Potenciál dle Jonase & Görtlera max Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera Průměrný potenciál (m 3 ročně) Adamov 13,3 13,8 7,6 8,0 7,8 11 Borek 60,6 63,0 34,5 36,4 35,5 49 Borovnice 117 121,7 66,7 70,2 68,4 95 Boršov nad Vltavou 230,5 239,7 131,4 138,3 134,8 187 Branišov 17,2 17,9 9,8 10,3 10,1 14 Čejkovice 113,2 117,7 64,5 67,9 66,2 92 České Budějovice 290,7 302,3 165,7 174,4 170,1 236 Dasný 54,5 56,7 31,1 32,7 31,9 44 Dobrá Voda 13,6 14,1 7,8 8,2 8,0 11 Doubravice 27,9 29,0 15,9 16,7 16,3 23 Doudleby 194 201,8 110,6 116,4 113,5 158 Dubičné 48,6 50,5 27,7 29,2 28,4 39 Dubné 477,4 496,5 272,1 286,4 279,3 388 Heřmaň 115,3 119,9 65,7 69,2 67,5 94 Hlincová Hora 124,3 129,3 70,9 74,6 72,7 101 Homole 258,9 269,3 147,6 155,3 151,5 210 Hosín 1989,9 2069,5 1134,2 1193,9 1164,1 1617 Hradce 15,6 16,2 8,9 9,4 9,1 13 Hrdějovice 47,6 49,5 27,1 28,6 27,8 39 Hůry 25,1 26,1 14,3 15,1 14,7 20 Hvozdec 34,3 35,7 19,6 20,6 20,1 28 Chotýčany 94,8 98,6 54,0 56,9 55,5 77 Jivno 283,9 295,3 161,8 170,3 166,1 231 Kamenný Újezd 694,7 722,5 396,0 416,8 406,4 564 Ledenice 1096,7 1140,6 625,1 658,0 641,6 891 Libníč 178,3 185,4 101,6 107,0 104,3 145 Lipí 201 209,0 114,6 120,6 117,6 163 Litvínovice 48,5 50,4 27,6 29,1 28,4 39 Nedabyle 59 61,4 33,6 35,4 34,5 48 Nová Ves 217,4 226,1 123,9 130,4 127,2 177 Planá 51,3 53,4 29,2 30,8 30,0 42 Plav 135,8 141,2 77,4 81,5 79,4 110 Roudné 30,8 32,0 17,6 18,5 18,0 25 Rudolfov 13,9 14,5 7,9 8,3 8,1 11 Srubec 153,7 159,8 87,6 92,2 89,9 125 Staré Hodějovice 109,2 113,6 62,2 65,5 63,9 89 Střížov 90,8 94,4 51,8 54,5 53,1 74 Úsilné 30,5 31,7 17,4 18,3 17,8 25 Včelná 153,7 159,8 87,6 92,2 89,9 125 Vidov 11,5 12,0 6,6 6,9 6,7 9 Vráto 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0 Závraty 65,1 67,7 37,1 39,1 38,1 53 Zvíkov 138,8 144,4 79,1 83,3 81,2 113 Celkem 8129,1 8454 4634 4877 4756 6605 129

Ve vzdálenosti cca 10-20 km: Území Plocha lesů ha Potenciál dle Poláka Potenciál dle Jonase & Görtlera min Potenciál dle Jonase & Görtlera max Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera Průměrný potenciál (m 3 ročně) Borovany 1151,6 1197,7 656,4 691,0 673,7 936 Břehov 314,1 326,7 179,0 188,5 183,7 255 Čakov 175,3 182,3 99,9 105,2 102,6 142 Dívčice 51,5 53,6 29,4 30,9 30,1 42 Dolní Bukovsko 542,4 564,1 309,2 325,4 317,3 441 Drahotěšice 147,6 153,5 84,1 88,6 86,3 120 Dynín 110,7 115,1 63,1 66,4 64,8 90 Habří 269,6 280,4 153,7 161,8 157,7 219 Hlavatce 57 59,3 32,5 34,2 33,3 46 Hluboká n. Vltavou 4878,4 5073,5 2780,7 2927,0 2853,9 3964 Jankov 590 613,6 336,3 354,0 345,2 479 Jílovice 1568,6 1631,3 894,1 941,2 917,6 1274 Komařice 294,2 306,0 167,7 176,5 172,1 239 Kvítkovice 147,2 153,1 83,9 88,3 86,1 120 Libín 903,5 939,6 515,0 542,1 528,5 734 Lišov 4179,9 4347,1 2382,5 2507,9 2445,2 3396 Ločenice 609,6 634,0 347,5 365,8 356,6 495 Mazelov 171,7 178,6 97,9 103,0 100,4 140 Mladošovice 635,5 660,9 362,2 381,3 371,8 516 Modrá Hůrka 19,2 20,0 10,9 11,5 11,2 16 Mokrý Lom 100,7 104,7 57,4 60,4 58,9 82 Mydlovary 43,7 45,4 24,9 26,2 25,6 36 Nákří 31,9 33,2 18,2 19,1 18,7 26 Neplachov 178,6 185,7 101,8 107,2 104,5 145 Olešník 629,4 654,6 358,8 377,6 368,2 511 Ostrolovský Újezd 199,5 207,5 113,7 119,7 116,7 162 Pištín 171,2 178,0 97,6 102,7 100,2 139 Radošovice 146,1 151,9 83,3 87,7 85,5 119 Římov 428,6 445,7 244,3 257,2 250,7 348 Sedlec 75,2 78,2 42,9 45,1 44,0 61 Strážkovice 327,1 340,2 186,4 196,3 191,4 266 Svatý Jan n. Malší 473,5 492,4 269,9 284,1 277,0 385 Ševětín 100,5 104,5 57,3 60,3 58,8 82 Štěpánovice 679,3 706,5 387,2 407,6 397,4 552 Trhové Sviny 1506,3 1566,6 858,6 903,8 881,2 1224 Vitín 280,8 292,0 160,1 168,5 164,3 228 Vlkov 428,5 445,6 244,2 257,1 250,7 348 Vrábče 761,4 791,9 434,0 456,8 445,4 619 Záboří 610,6 635,0 348,0 366,4 357,2 496 Zahájí 227,8 236,9 129,8 136,7 133,3 185 Zliv 190,6 198,2 108,6 114,4 111,5 155 Žabovřesky 155,3 161,5 88,5 93,2 90,9 126 Celkem 24564,2 25546,6 14001,5 14738,7 14370,2 19959 130

Ve vzdálenosti cca 20 30 km: Území Plocha lesů ha Potenciál dle Poláka Potenciál dle Jonase & Görtlera min Potenciál dle Jonase & Görtlera max Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera Průměrný potenciál (m 3 ročně) Bečice 108,6 112,9 61,9 65,2 63,5 88 Bošilec 155,8 162,0 88,8 93,5 91,1 127 Čenkov 41,2 42,8 23,5 24,7 24,1 33 Čížkrajice 222,9 231,8 127,1 133,7 130,4 181 Dobšice 47,7 49,6 27,2 28,6 27,9 39 Dříteň 612 636,5 348,8 367,2 358,0 497 Hartmanice 131,7 137,0 75,1 79,0 77,0 107 Horní Kněžeklady 228,6 237,7 130,3 137,2 133,7 186 Hosty 191,9 199,6 109,4 115,1 112,3 156 Hranice 215,1 223,7 122,6 129,1 125,8 175 Kamenná 381,2 396,4 217,3 228,7 223,0 310 Nové Hrady 4712,9 4901,4 2686,4 2827,7 2757,0 3829 Olešnice 750,1 780,1 427,6 450,1 438,8 609 Petříkov 1432,7 1490,0 816,6 859,6 838,1 1164 Slavče 488,1 507,6 278,2 292,9 285,5 397 Temelín 1413,5 1470,0 805,7 848,1 826,9 1148 Týn nad Vltavou 1208,8 1257,2 689,0 725,3 707,1 982 Všemyslice 146,1 151,9 83,3 87,7 85,5 119 Žár 401,3 417,4 228,7 240,8 234,8 326 Žimutice 938 975,5 534,7 562,8 548,7 762 Celkem 13828,2 14381,3 7882,1 8296,9 8089,5 11235 Ve vzdálenosti nad 30 km: Území Plocha lesů ha Potenciál dle Poláka Potenciál dle Jonase & Görtlera min Potenciál dle Jonase & Görtlera max Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera Průměrný potenciál (m 3 ročně) Dražíč 337 350,5 192,1 202,2 197,1 274 Horní Stropnice 3874,5 4029,5 2208,5 2324,7 2266,6 3148 Chrášťany 565,9 588,5 322,6 339,5 331,1 460 Celkem 4777,4 4968,5 2723,1 2866,4 2794,8 3882 Sumarizace dřevní hmoty: Celkem Plocha lesů ha Potenciál dle Poláka Potenciál dle Jonase & Görtlera min Potenciál dle Jonase & Görtlera max Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera Průměrný potenciál (m 3 ročně) 0 0 0 0 0 0 Pro ověření jsme použili údaje získané z Lesní správy LČR v Hluboké nad Vltavou jako modelovém příkladu. Tato LS obhospodařuje lesní porosty na předmětném území a pokrývá reprezentativních cca 22% plochy okresu co se porostní půdy týče. 131

LS Hluboká nad Vltavou Porostní Prořezávky půda celkem (ha) (ha) Probírky (m3) Nahodilá těžba (m 3 ) Težba jehličnatého dřeva (m3) Těžba listnatého dřeva (m 3 ) Těžba celkem (m 3 ) 11029 165 18771 23583 79234 8573 87807 Protože je množství energeticky využitelné biomasy obvykle odvozováno z celkové těžby, nebo z výměry lesní půdy (viz výše). Odhad množství těžebního odpadu se odvozuje také z výše realizované těžby - stejné množství jako vytěženého dříví zůstává v lese ve formě kořenů, pařezů, větví, kůry, šišek, nehroubí, odřezků atd. Tento potenciální zdroj energetického dříví nelze využít více jak 1/3 = cca 14635 m 3. Metoda vyvinutá Polákem kalkuluje objem energeticky využitelné lesní biomasy na cca 1,04 m 3 /ha ročně. V případě Hluboké nad Vltavou by se jednalo o 11470 m 3. Hrubý odhad podle Jonese & Görtlera (rakouská metodika) uvažuje využitelnou lesní biomasu v množství od 0,57 do 0,60 m 3 na ha a rok. U Hluboké nad Vltavou jde o 6290 m 3 až 6620 m 3. Oba tyto srovnávací výpočty zcela zřetelně dokladují, že na území LS Hluboká nad Vltavou je teoretický předpoklad splněn. " Sláma ze zemědělské produkce Celkem jsme se dotazovali subjektů hospodařících na 66.967 ha zemědělské půdy. Z této části (za celkovou plochu zemědělské půdy považujeme 82.248 ha), neboli 81,4%, je obilí pěstováno na 29.020 ha a řepka na 7.808 ha. Rostliny poskytující slámu jsou tedy pěstovány na 55% zemědělské plochy. Protože jsme se dotazovali více než 4/5 hospodářů, považujeme tento údaj za přenesitelný na celý okres České Budějovice. Celkovou průměrnou produkci slámy jsme zjistili ve výši 1,2 t/ha. V současnosti je sláma poměrně intenzívně využívána prvovýrobou, a za disponibilní množství považujeme cca 10% z celkové produkce. 132

Do vzdálenosti cca 10 km: Území Plocha orné půdy ha Plocha luk ha Zemědělská půda celkem ha Obiloviny na cca ha Produkce slámy (t) Dostupná sláma (tun) Adamov 42,6 19,6 62 34 41 4 Borek 65,4 13 78 43 52 5 Borovnice 89,2 45,8 135 74 89 9 Boršov nad Vltavou 448,6 85,9 535 294 353 35 Branišov 194,6 90,2 285 157 188 19 Čejkovice 401,5 192,1 594 326 392 39 České Budějovice 1527,8 508,6 2036 1120 1344 134 Dasný 182,1 50,9 233 128 154 15 Dobrá Voda 31,8 12,5 44 24 29 3 Doubravice 81,3 48,4 130 71 86 9 Doudleby 130,8 180,6 311 171 206 21 Dubičné 85,8 141,1 227 125 150 15 Dubné 679,5 275,9 955 525 631 63 Heřmaň 62,4 6,7 69 38 46 5 Hlincová Hora 73,1 71,5 145 80 95 10 Homole 447,6 104,3 552 304 364 36 Hosín 562,8 274,2 837 460 552 55 Hradce 27,3 47,4 75 41 49 5 Hrdějovice 525,8 117,7 644 354 425 42 Hůry 383,7 28,2 412 227 272 27 Hvozdec 136,3 41,9 178 98 118 12 Chotýčany 293,8 55,1 349 192 230 23 Jivno 153,3 81,7 235 129 155 16 Kamenný Újezd 1462,2 331 1793 986 1184 118 Ledenice 1422,1 475,6 1898 1044 1252 125 Libníč 371,5 72,8 444 244 293 29 Lipí 415,5 70 486 267 320 32 Litvínovice 304,6 113,3 418 230 276 28 Nedabyle 86,1 42,5 129 71 85 8 Nová Ves 211,8 85,9 298 164 196 20 Planá 144,5 13 158 87 104 10 Plav 284,7 17,1 302 166 199 20 Roudné 269,3 10,4 280 154 185 18 Rudolfov 129,4 45,9 175 96 116 12 Srubec 270,9 53,5 324 178 214 21 Staré Hodějovice 281,5 20,7 302 166 199 20 Střížov 232,8 95 328 180 216 22 Úsilné 193 45,5 239 131 157 16 Včelná 127,7 2,6 130 72 86 9 Vidov 58,3 14,4 73 40 48 5 Vráto 98,6 12,4 111 61 73 7 Závraty 77 48,3 125 69 83 8 Zvíkov 574,4 136,5 711 391 469 47 Celkem 13643 4199,7 17845 9812 11776 1177 133

Ve vzdálenosti cca 10-20 km: Území Plocha orné půdy ha Plocha luk ha Zemědělská půda celkem ha Obiloviny na cca ha Produkce slámy (t) Dostupná sláma (tun) Borovany 1920 425,6 2346 1290 1548 155 Břehov 442 134,2 576 317 380 38 Čakov 388,7 147,8 537 295 354 35 Dívčice 853,9 400,8 1255 690 828 83 Dolní Bukovsko 2184,4 463,6 2648 1456 1748 175 Drahotěšice 387,5 115,7 503 277 332 33 Dynín 881,2 166,1 1047 576 691 69 Habří 112,1 90,2 202 111 134 13 Hlavatce 313,2 70,7 384 211 253 25 Hluboká n. Vltavou 1965,7 982,3 2948 1621 1946 195 Jankov 492 27,4 519 286 343 34 Jílovice 1448,6 899,6 2348 1292 1550 155 Komařice 387,6 190,9 579 318 382 38 Kvítkovice 132,7 60,7 193 106 128 13 Libín 678,2 198,4 877 482 579 58 Lišov 2981,3 966,3 3948 2171 2605 261 Ločenice 736 126,1 862 474 569 57 Mazelov 428,1 92,7 521 286 344 34 Mladošovice 779,7 173,1 953 524 629 63 Modrá Hůrka 269,3 76,1 345 190 228 23 Mokrý Lom 145,7 68,4 214 118 141 14 Mydlovary 134,9 71,9 207 114 136 14 Nákří 343,1 152,6 496 273 327 33 Neplachov 732,9 100,6 834 458 550 55 Olešník 1161,7 202,6 1364 750 900 90 Ostrolovský Újezd 110,9 36,9 148 81 98 10 Pištín 850,5 261,4 1112 612 734 73 Radošovice 624,1 125,4 750 412 495 49 Římov 630,5 210,3 841 462 555 55 Sedlec 915,1 483,5 1399 769 923 92 Strážkovice 393,5 173,3 567 312 374 37 Svatý Jan n. Malší 404,6 209,1 614 338 405 41 Ševětín 414,5 109,4 524 288 346 35 Štěpánovice 539,9 130,7 671 369 443 44 Trhové Sviny 2235,7 818,2 3054 1680 2016 202 Vitín 284,8 108,3 393 216 259 26 Vlkov 80,7 37,4 118 65 78 8 Vrábče 480,2 212,1 692 381 457 46 Záboří 600,7 285,9 887 488 585 59 Zahájí 102,8 37,7 141 77 93 9 Zliv 236,1 145,2 381 210 252 25 Žabovřesky 562,1 121,8 684 376 451 45 Celkem 29767,2 9911 39682 21822 26189 2619 134

Ve vzdálenosti cca 20 30 km: Území Plocha orné půdy ha Plocha luk ha Zemědělská půda celkem ha Obiloviny na cca ha Produkce slámy (t) Dostupná sláma (tun) Bečice 245,1 41,2 286 157 189 19 Bošilec 430,2 75,6 506 278 334 33 Čenkov 48,6 14,8 63 35 42 4 Čížkrajice 446,5 145,5 592 326 391 39 Dobšice 304 42,6 347 191 229 23 Dříteň 2724,7 642,4 3367 1852 2222 222 Hartmanice 617,4 90,6 708 389 467 47 Horní Kněžeklady 389,7 109,8 500 275 330 33 Hosty 436,1 93 529 291 349 35 Hranice 176 210,2 386 212 255 25 Kamenná 538,2 229,5 768 422 507 51 Nové Hrady 1227,3 904,2 2132 1172 1407 141 Olešnice 952,3 139,4 1092 600 721 72 Petříkov 165 220,2 385 212 254 25 Slavče 637,8 311,5 949 522 627 63 Temelín 2150,4 430,3 2581 1419 1703 170 Týn nad Vltavou 1927,3 336,5 2264 1245 1494 149 Všemyslice 795,1 292,6 1088 598 718 72 Žár 581,8 249,8 832 457 549 55 Žimutice 1528,2 389,4 1918 1055 1266 127 Celkem 16321,7 4969,1 21293 11708 14054 1405 Ve vzdálenosti nad 30 km: Území Plocha orné půdy ha Plocha luk ha Zemědělská půda celkem ha Obiloviny na cca ha Produkce slámy (t) Dostupná sláma (tun) Dražíč 560 115 675 371 446 45 Horní Stropnice 233,1 1092 1325 729 875 87 Chrášťany 1084,2 352,4 1437 790 948 95 Celkem 1877,3 1559,4 3437 1890 2269 227 Sumarizace slámy: Celkem Plocha orné půdy ha Plocha luk ha Zemědělská půda celkem ha Obiloviny na cca ha Produkce slámy (t) Dostupná sláma (tun) 0 0 0 0 0 0 " Seno Uvažujeme, že ze současné rozlohy luk (celkem 20.639 ha) je reálné získat seno pro energetické účely z plochy cca 5%. Výnos uvažujeme ve výši 0,8 t/ha. 135

Do vzdálenosti cca 10 km: Území Plocha luk ha Plocha dostupných luk ha Výnos sena tun Adamov 19,6 1 1 Borek 13 1 1 Borovnice 45,8 2 2 Boršov nad Vltavou 85,9 4 3 Branišov 90,2 5 4 Čejkovice 192,1 10 8 České Budějovice 508,6 25 20 Dasný 50,9 3 2 Dobrá Voda 12,5 1 1 Doubravice 48,4 2 2 Doudleby 180,6 9 7 Dubičné 141,1 7 6 Dubné 275,9 14 11 Heřmaň 6,7 0 0 Hlincová Hora 71,5 4 3 Homole 104,3 5 4 Hosín 274,2 14 11 Hradce 47,4 2 2 Hrdějovice 117,7 6 5 Hůry 28,2 1 1 Hvozdec 41,9 2 2 Chotýčany 55,1 3 2 Jivno 81,7 4 3 Kamenný Újezd 331 17 13 Ledenice 475,6 24 19 Libníč 72,8 4 3 Lipí 70 4 3 Litvínovice 113,3 6 5 Nedabyle 42,5 2 2 Nová Ves 85,9 4 3 Planá 13 1 1 Plav 17,1 1 1 Roudné 10,4 1 0 Rudolfov 45,9 2 2 Srubec 53,5 3 2 Staré Hodějovice 20,7 1 1 Střížov 95 5 4 Úsilné 45,5 2 2 Včelná 2,6 0 0 Vidov 14,4 1 1 Vráto 12,4 1 0 Závraty 48,3 2 2 Zvíkov 136,5 7 5 Celkem 4199,7 213 170 136

Ve vzdálenosti cca 10-20 km: Území Plocha luk ha Plocha dostupných luk ha Výnos sena tun Borovany 425,6 21 17 Břehov 134,2 7 5 Čakov 147,8 7 6 Dívčice 400,8 20 16 Dolní Bukovsko 463,6 23 19 Drahotěšice 115,7 6 5 Dynín 166,1 8 7 Habří 90,2 5 4 Hlavatce 70,7 4 3 Hluboká nad Vltavou 982,3 49 39 Jankov 27,4 1 1 Jílovice 899,6 45 36 Komařice 190,9 10 8 Kvítkovice 60,7 3 2 Libín 198,4 10 8 Lišov 966,3 48 39 Ločenice 126,1 6 5 Mazelov 92,7 5 4 Mladošovice 173,1 9 7 Modrá Hůrka 76,1 4 3 Mokrý Lom 68,4 3 3 Mydlovary 71,9 4 3 Nákří 152,6 8 6 Neplachov 100,6 5 4 Olešník 202,6 10 8 Ostrolovský Újezd 36,9 2 1 Pištín 261,4 13 10 Radošovice 125,4 6 5 Římov 210,3 11 8 Sedlec 483,5 24 19 Strážkovice 173,3 9 7 Svatý Jan nad Malší 209,1 10 8 Ševětín 109,4 5 4 Štěpánovice 130,7 7 5 Trhové Sviny 818,2 41 33 Vitín 108,3 5 4 Vlkov 37,4 2 1 Vrábče 212,1 11 8 Záboří 285,9 14 11 Zahájí 37,7 2 2 Zliv 145,2 7 6 Žabovřesky 121,8 6 5 Celkem 9911 496 395 137

Ve vzdálenosti cca 20 30 km: Území Plocha luk ha Plocha dostupných luk ha Výnos sena tun Bečice 41,2 2 2 Bošilec 75,6 4 3 Čenkov 14,8 1 1 Čížkrajice 145,5 7 6 Dobšice 42,6 2 2 Dříteň 642,4 32 26 Hartmanice 90,6 5 4 Horní Kněžeklady 109,8 5 4 Hosty 93 5 4 Hranice 210,2 11 8 Kamenná 229,5 11 9 Nové Hrady 904,2 45 36 Olešnice 139,4 7 6 Petříkov 220,2 11 9 Slavče 311,5 16 12 Temelín 430,3 22 17 Týn nad Vltavou 336,5 17 13 Všemyslice 292,6 15 12 Žár 249,8 12 10 Žimutice 389,4 19 16 Celkem 4969,1 249 200 Ve vzdálenosti nad 30 km: Území Plocha luk ha Plocha dostupných luk ha Výnos sena tun Dražíč 115 6 5 Horní Stropnice 1092 55 44 Chrášťany 352,4 18 14 Celkem 1559,4 79 63 Sumarizace sena: Území Plocha luk ha Plocha dostupných luk ha Výnos sena tun 0 0 0 138

" Rychlerostoucí dřeviny Podle specifických podmínek jednotlivých katastrů není vhodné počítat plochu pro využití RRD pro konkrétní katastrální území. Naopak považujeme za možné využít údaje týkající se větších celků - podle vzdálenosti od Českých Budějovic. Z plochy orné půdy je možné využít pro RRD cca 0,5% půdy, rovněž tak z ostatních ploch (které jsou uvedeny v tabulce spolu se zastavěným územím, ve skutečnosti tedy více přibližně 1-2% z ostatních ploch) cca 0,5%. Celkově tedy z úhrnu orné půdy a ostatních ploch 1%. Kalkulujeme (podle praxí ověřené skutečnosti v Neznašově) výnos 10 t/ha. Rychlerostoucí dřeviny podle vzdálenosti: Území Plocha orné půdy ha Ostatní a zastavěná plocha Pro RRD ha Výnos tun RRD ha Do 10 km 0 0 191 1910 10 20 km 0 0 351 3510 20 30 km 0 0 211 2110 Nad 30 km 1877,3 2762,2 46 460 Celkem 1877,3 2762,2 799 7990 " Ostatní biomasa Další možné zdroje biomasy nepředstavují s ohledem na zdroje výše uvedené významné množství. Jejich získávání je obtížnější a podléhá mnoha variabilním faktorům. Patří mezi ně hmota vznikající jako odpad ze zahrad a sadů, ořezané větve z průklestu silničních stromořadí, vyřezávky dřevin z melioračních kanálů a podél vodních toků, materiál pocházející z údržby veřejné zeleně (například město České Budějovice produkuje řádově stovky m 3 biomasy) a parků a také využití rákosin. Nejsnáze vybilancovatelnou je produkce rákosu kterou zde orientačně uvádíme. Z celkové plochy rybníků (katastrální výměry) je rákosinami porostlých cca 5%, za využitelné považujeme celkově 1% ploch (pětinu rákosin). Výnos suché hmoty se pohybuje okolo 2 t/ha. Rákosiny podle vzdáleností: Území Vodní plocha ha Plocha rákosin Dostupných rákosin Výnos rákosu (tun) Do 10 km 0 75 15 30 10 20 km 0 252 50 100 20 30 km 0 1117 223 446 Nad 30 km 334,9 17 3 6 Celkem 334,9 1461 291 582 Celkově je zřejmé, že tyto ostatní zdroje mohou poskytovat biomasu vhodnou k pálení, ale její výše je z pohledu ostatních zdrojů nízká a jako taková zatížená velkou chybou. Rovněž náklady na přepravu této biomasy (která je značně rozptýlena) jsou vysoké v poměru k přepravovanému množství, a v rentabilitě hluboko zaostávají za biomasou z lesních porostů a především ze zemědělských ploch, kde je naopak možné dosáhnout za určitých podmínek (daných spíše smluvně nežli rozložením zemědělské půdy a přírodních faktorů jednotlivých oblastí) vysoké koncentrovanosti potenciálních zdrojů. Určitou výjimku by představovaly záměrně pěstované energetické byliny na zemědělské půdě. Jejich potenciál je přímo úměrný ploše orné půdy a možnostem odbytu jednotlivých komodit. Pokud by zemědělci výhodněji zpeněžili jiné nežli dnes pěstované produkty, bezpochyby by měli o jejich pěstování zájem. Související problémy jako je například pořízení odpovídající techniky (která může být i značně odlišná od současných standardů) jsou záležitostí smluvně - obchodní. Je však nepochybné, že potenciál okresu je z tohoto pohledu značný. 139

Tato paliva jsou dokonce konkurenceschopná vůči hnědému uhlí, neboť roční produkce sušiny (při odpovídající volbě druhu rostliny a technologie) se pohybuje blízko 20 t/ha. Využitelné jsou obilniny, řepka, slunečnice, len olejný, lnička setá, ředkev olejná (rostliny jednoleté) nebo topolovka, křídlatka, bělotrn, sléz a podobně (rostliny vytrvalé). Protože klimatické ani půdní podmínky nejsou ideálně rozložené, nelze očekávat roční výnos přes 15 t/ha (pokud by nebyly pro pálení pěstovány obiloviny, které představují vysoce efektivní zdroj biomasy). Celkem je tedy možné kalkulovat s tím, že záměrně pěstované energeticky využitelné rostliny se při pěstování na odpovídající ploše (viz samostatnou kapitolu před závěrem) svojí produkcí vyrovnají všem ostatním zdrojům biomasy. Sumarizace všech potenciálních zdrojů podle vzdáleností V této sumarizaci jsou uvedeny rozhodující zdroje biomasy vhodné k pálení, a to dřevní hmota, sláma a seno ze zemědělské produkce a hmota získaná pěstováním rychle rostoucích dřevin. Území Dřevní hmota (m 3 ) Sláma (t) Seno (t) Rychlerostoucí dřeviny (t) Do 10 km 6605 0 0 1910 10 20 km 6605 0 0 3510 20 30 km 11235 0 0 2110 Nad 30 km 3882 0 63 460 Celkem 28327 0 63 7990 Předchozí tabulka nezohledňuje skutečný energetický výnos, neboli množství energie získané z vyprodukované biomasy spálením. Dřevní hmota obsahuje 20-50% vody, pro výpočet v následující tabulce uvažujeme smíšenou štěpku z nejrůznějších materiálů o vlhkosti 40%. Takové palivo má výhřevnost 10,5 GJ/t (stejný energetický výnos uvažujeme i u štěpky z rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě). Protože je množství dřevní hmoty pocházející z lesnictví uvedeno v m 3, předpokládáme jeho měrnou hmotnost (jedná se o materiál velice proměnlivé struktury a vlhkosti) ve výši 400 kg/m 3 (0,4 t/m 3 ). Sláma s vlhkostí 18% má výhřevnost 14 GJ/t, seno (a také záměrně energeticky pěstované byliny jako šťovík nebo chrastice) při vlhkosti do 25% má výhřevnost 13 GJ/t. Území Dřevní hmota GJ (při 10,5 GJ/t) Sláma GJ (při 14 GJ/t) Seno GJ (při 13 GJ/t) Rychlerostoucí dřeviny GJ (10,5 GJ/t) Celkem GJ tepla Do 10 km 27741 16478 2210 20055 66484 10 20 km 83828 36666 5135 33855 159484 20 30 km 47187 19670 2600 22155 91612 Nad 30 km 16304 3178 819 4830 25131 Celkem 175070,5 76006 10777 80905,5 342711 Pokud tyto údaje převedeme na procenta, je možné sestavit následující tabulku efektivity jednotlivých zdrojů biomasy a jejich rozložení v rámci okresu: 140

Území Dřevní hmota Sláma Seno Rychlerostoucí dřeviny Celkem Do 10 km 8,1 4,8 0,7 5,6 19,2 10 20 km 24,5 10,7 1,5 9,9 46,6 20 30 km 13,8 5,7 0,8 6,5 26,8 Nad 30 km 4,8 0,9 0,2 1,4 7,3 Celkem 51,1 22,2 3,1 23,6 100 V grafickém vyjádření je procentická situace následující: 30 25 20 15 10 Dřevní hmota Sláma Seno Rychlerostoucí dřeviny 5 0 Do 10 km 10 20 km 20 30 km Nad 30 km Obr. č. 31 Sumarizace všech potenciálních zdrojů biomasy podle vzdálenosti Zdroje přesahující 5 % v konkrétních pásmech vzdálenosti od Českých Budějovic vykazují následující pořadí (dřevní hmota = materiál produkovaný lesnictvím): Celkem zdroje nad 5 % % Dřevní hmota ve vzdálenosti 10 30 km 38,3 Sláma ve vzdálenosti 10 20 km 10,7 Rychlerostoucí dřeviny ve vzdálenosti 10 20 km 9,9 Dřevní hmota ve vzdálenosti do 10 km 8,1 Rychlerostoucí dřeviny ve vzdálenosti 20 30 km 6,5 Sláma ve vzdálenosti 20 30 km 5,7 Rychlerostoucí dřeviny ve vzdálenosti do 10 km 5,6 Celkem zdroje nad 5 % 84,5 141

Protože tyto zdroje tvoří cca 85 % energetického potenciálu, je možné v následujících výpočtech kalkulovat pouze se zdroji uvedenými výše, a rozložení nejvýznamnějších zdrojů je potom následující: Území Dřevní hmota GJ (při 10,5 GJ/t) Sláma GJ (při 14 GJ/t) Rychlerostoucí dřeviny GJ (10,5 GJ/t) Celkem GJ tepla Do 10 km 27741-20055 47796 10 20 km 83828 36666 33855 154349 20 30 km 47187 19670 22155 89012 Celkem 158756 56336 76065 291157 V procentickém vyjádření: Území Dřevní hmota Sláma Rychle rostoucí dřeviny Celkem Do 10 km 9,5-6,9 16,4 10 20 km 28,8 12,6 11,6 53 20 30 km 16,2 6,8 7,6 30,6 Celkem 54,5 19,4 26,1 100 V grafickém vyjádření je procentická situace při zvažování rozhodujících zdrojů biomasy následující: 35 30 25 20 15 Dřevní hmota Sláma Rychlerostoucí dřeviny 10 5 0 Do 10 km 10 20 km 20 30 km Obr. č. 32 - Procentická situace při zvažování rozhodujících zdrojů biomasy Srovnání s potenciálem záměrně pěstovaných energetických bylin na orné půdě Jak již bylo uvedeno výše, v případě přeorientování části zemědělské prvovýroby na pěstování bylin s vysokým energetickým potenciálem, je možné rovněž velmi efektivně získávat spalitelnou biomasu. Pokud kalkulujeme (při vlhkosti materiálu do 25%) výhřevnost 13 GJ/t a výnos 15 t/ha, je možné nahradit výše uvedené zdroje biomasy v jednotlivých pásmech následujícími plochami využitými pro pěstování energetických rostlin: 142

Území Celkem GJ tepla Odpovídá tunám energetických rostlin Je možné vypěstovat na ploše hektarů Do 10 km 47796 3676 250 10 20 km 154349 11873 790 20 30 km 89012 6847 460 Celkem 0 22396 1500 Rozložení podle celkové rozlohy zemědělské půdy Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha potřebná pro energetické byliny v ha % z plochy území % z potenciálu orné půdy Do 10 km 0 0 250 0,73 1,8 10 20 km 0 0 790 1,05 4 20 30 km 0 0 460 1,08 2,8 Celkem 0 0 1500 0,92 2,44 Když srovnáme tato čísla s půdou uváděnou tzv. do klidu, je zcela zřejmé, že odpovídající množství biomasy (poskytující po spálení teplo cca 290 tisíc GJ) je možné bezproblémově pokrýt záměrně poskytovanými bylinami. Přibližné finanční srovnání Náklady na uvažovaných 290 tisíc GJ tepla uvolněných při spálení biomasy vycházejí z ceny jednotlivých druhů biomasy. Kalkulováno bylo přibližně množství 4 tisíce tun slámy, 15 tisíc tun dřevní hmoty a 7,2 tisíce tun hmoty z rychle rostoucích dřevin. Sláma je dnes dostupná za cenu cca 1.300 Kč/t, celkem je proto potřebné za slámu zaplatit přibližně 5,2 mil. Kč. Dřevní hmota se velmi obtížně vyčísluje, protože se jedná o materiál smíšeného původu. Podle dostupných údajů předpokládáme cenu 600 Kč/t, celkem je potřebné kalkulovat s cenou okolo 9 mil. Kč. Rychle rostoucí dřeviny je možné rovněž ohodnotit pouze přibližně. Cena se pohybuje okolo 1.100 Kč/t sušiny. Námi počítané množství dřevní hmoty v tunách materiálu s obsahem vody do 40% představuje cca 4,4 tisíce tun sušiny. Na nákup dřevní štěpky z rychle rostoucích dřevin je potřebné počítat tedy asi 4,8 mil. Kč. Celkem jsme odhadli částku potřebnou na nákup biomasy (nikoli využití nebo pořízení jejích zdrojů) ve výši 19 milionů Kč. Za tuto částku je možné získat po spálení teplo 290 tisíc GJ. Znamená to, že za teplo získané spalováním biomasy je nutno nakoupit materiál v ceně okol 65 Kč/GJ v palivu. Pokud by byla biomasa pokrývána záměrně pěstovanými energetickými rostlinami na orné půdě, je potřebné počítat s cenou okolo 1.000 Kč/t, celkem tedy asi 23 mil. Kč. Závěr možnosti využití biomasy v okrese České Budějovice Po provedených teoretických výpočtech ověřených u zemědělců a lesníků formulujeme následující závěry: Nejefektivnější (z hlediska výroby tepla suchým termochemickým procesem a bez zohlednění možnosti biomasu získat) by bylo využití dřevní hmoty pocházející z lesnictví 143

produkované ze vzdálenosti do 30 km od Českých Budějovic. Tato biomasa je schopna vydat při spalování cca 160 tisíc GJ tepla. Rychle rostoucí dřeviny pěstované do 30 km (přednostně ve vzdálenosti od 10 do 20 km) od Českých Budějovic mohou poskytnout cca 76 tisíc GJ tepla. Třetí v pořadí vhodnosti je sláma produkovaná zemědělstvím ve vzdálenosti 10 až 30 km od Českých Budějovic. Ostatní zdroje biomasy jsou nevýznamné, stejně jako produkce biomasy pocházející z větší nežli 30ti kilometrové vzdálenosti od Českých Budějovic. Rozhodující zdroje biomasy je možné zcela nahradit pěstováním energetických bylin na orné půdě, a to na celkové ploše 1500 ha ve vzdálenosti do 30 km od Českých Budějovic. Energetické byliny by zcela nahradily ostatní rozhodující zdroje (neboť nelze zjistit jejich faktickou dostupnost, která je složitou výslednicí státní ekonomické politiky, uzavírání konkrétních smluv a podobně), pokud by byly pěstovány na ploše odpovídající cca 2,5% současné rozlohy orné půdy. V porovnání s půdou uváděnou do klidu by se jednalo pravděpodobně o její efektivnější využití. Námi předpokládané množství využitelné biomasy vycházející z potenciálu okresu je schopné při spálení vydat teplo ve výši okolo 300 tisíc GJ ročně. Na nákup biomasy poskytující po spálení teplo cca 300 tisíc GJ (ve skladbě prezentované výše) je nutné počítat s náklady ve výši okolo 20 milionů Kč. Náklady na 1 GJ tepla uvolněného spálením biomasy činí cca 70 Kč.v palivu. Současná situace co se týče nabízené biomasy je velmi složitá, protože naprostá většina je dnes využívána jiným způsobem nebo je její získávání záležitostí smluvních vztahů, které jsou závislé na mnoha faktorech. Biomasa z lesních porostů je zatížená poměrně vysokými náklady na její dopravu z místa produkce a nepovažujeme v současné situaci za reálné její významné využití, a to i s ohledem na nevhodnost odebírání biomasy z lesních porostů. Nadějněji se jeví využití slámy, ale ani zde jsme nezjistili výraznou ochotu slámu nabízet. Proto je nejvhodnější uvažovat o založení plantáží rychle rostoucích dřevin a ostatní zdroje biomasy doplnit záměrně pěstovanými energetickými rostlinami na orné půdě. Jejich cena je vyšší nežli u dřevní štěpky (ať již z lesnictví nebo rychle rostoucích dřevin), a činí asi 23 mil. Kč při získání tepla 300 tisíc GJ. V takovém případě by stál 1 GJ tepla asi 75 Kč v palivu. Doporučené využití biomasy v okrese České Budějovice Po provedených teoretických výpočtech a výše formulovaných závěrech navrhujeme následující využití biomasy: Dřevní hmota pocházející z lesnictví je velmi těžko využitelná (obtížně dostupná, přepravně náročná, z ekologických důvodů z lesních porostů neodstranitelná, smluvně v současnosti vázaná a podobně). Rychle rostoucí dřeviny a sláma produkovaná zemědělstvím vyžaduje (především z důvodů nutné dislokace) vysoké náklady na dopravu, přičemž problematické může být dosoušení a nezanedbatelné nemusejí být ani meziroční sezónní výkyvy následně se odrážející v ceně biomasy. Ostatní zdroje biomasy jsou nevýznamné, a nejsou pro České Budějovice adekvátním řešením. Za jediný skutečně perspektivní zdroj biomasy je možné označit energetické byliny záměrně pěstované na orné půdě. Celkem je potřebné s ohledem na zisk cca 300 tisíc GJ tepla ročně využít pro jejich produkci cca 1.500 ha (čím blíže k městu, tím lépe), neboli cca 2,5% současné rozlohy orné půdy do vzdálenosti 30 km od Českých Budějovic (v porovnání s půdou uváděnou do klidu by se jednalo pravděpodobně o její efektivnější využití). 144

Z uvedeného přehledu vyplývá, že spalování biomasy je nejvýhodnější v blízkosti jejího zdroje. V podstatě se jedná o: spalování biomasy v teplovodních zdrojích o instalovaném výkonu do 5 MW tep, zajišťujících vytápění menších územních celků se soustředěnou zástavbou u zdrojů na spalování biomasy je těžko udržitelná stabilita parametrů media pro soustavu CZT konkrétně v Českých Budějovicích založené na páře je značný požadavek na skladovací prostory pro zabezpečení kvalitativních znaků paliva hlavně vlhkosti doprava paliva na větší vzdálenost je energeticky náročná z hlediska spotřeby pohonných hmot a je liniovým zdrojem znečišťování ovzduší ekonomickou dopravu lze zajišťovat s akčním poloměrem 8 km cena za dopravu a pořízení paliva ovlivní konečnou cenu tepla Z výše uvedených skutečností vyplývá, že využití biomasy v podmínkách města České Budějovice se dvěma stávajícími velkými centrálními uhelnými zdroji soustavy CZT je nevhodné a neekonomické. 2.2.2 Větrná energie Hlavní podmínkou možného využití větrné energie je stálost a rychlost větru v dané lokalitě. Rychlost a intenzita proudění vzduchu stoupá s nadmořskou výškou a s výškou nad okolním terénem. Kromě převažujícího směru, rychlosti a četnosti větrného proudění v oblasti, ji tedy ovlivňuje i míra členitosti okolního terénu (udávaná tzv. koeficientem drsnosti povrchu). Rychlost větru se obvykle měří a udává pro nadzemní výšku 10 metrů. Pro výšku větší - výšku, ve které bude umístěna osa rotoru větrné turbíny - se používá tento orientační přepočet: kde: v o - naměřená rychlost větru ve výšce ho, tj. obvykle 10 m (m/s) v h - vypočítaná rychlost větru (m/s) h o - výška, ve které se provádí měření (m) h - výška umístění osy rotoru (m) n - exponent závisející na drsnosti povrchu - typicky 0.14, pro členitější území pak až 0,18 Výkon VE roste (klesá) s třetí mocninou rychlosti větru a s druhou mocninou průměru vrtule (rotoru) turbíny. Platí, že pokud vítr nedosahuje optimální rychlosti, elektrárna nepracuje na plný (instalovaný) výkon a množství vyráběné el. energie je dle výše uvedených vztahů úměrně nižší. K uvedení VE do provozu musí minimální rychlost větru činit 2,5-3 m/s a maximální využití instalovaného výkonu dosáhne VE při rychlostech větru od 12 až 15 metrů za vteřinu (v závislosti na velikosti průměru rotoru VE) až do limitních 25 až 28 m/s. Takových rychlostí však vítr dosahuje pouze několik (desítek) hodin v roce. Směrodatná je tedy jeho průměrná rychlost během celého roku. 145

Rychlost větru [m/s] 3 2% 4 4% 5 8% 6 15% 7 23% 8 34% 9 49% 10 67% 11 90% 12-15 až 25-28 100% Využití instalovaného výkonu Tab. č. 113 - Využití instalovaného výkonu VE při různé rychlosti větru V polovině 90. let byla Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd (ÚFA AVČR) vypracována metodika, která na základě dlouhodobého sledování a počítačových simulací umožňuje v libovolném místě na našem území odhadnout roční průměr rychlosti větru. Jak ukazuje následující obrázek, na velké většině území České republiky nepřevyšuje průměrná roční rychlost větru (ve výšce 10 metrů nad zemí) 4 m/s. Vyšší celoroční průměrné rychlosti větru (5 metrů za sekundu a více) se pak zpravidla u nás dosahuje pouze v místech s nadmořskou výškou 600 a více metrů nad mořem. Jablonec nad Nisou leží ve výšce kolem 500 m. n.m. Ačkoliv je tato lokalita považována za oblast s intenzivními větry, nelze předpokládat, že průměrná rychlost větru během celého roku bude vyšší než 5 m/s. Obr. č. 33 - Větrná mapa České republiky. Zdroj: ÚFA AVČR Přesto však nelze vyloučit, že na některých místech (vrcholcích okolních hor) lze tuto roční hranici, považovanou všeobecně za měřítko rentability projektu instalace VE, i překročit. Instalací rotoru turbíny na dostatečně vysokém tubusu lze pak docílit zvýšení průměrné celoroční rychlosti větru na 6,5 i více metrů za vteřinu. V takovém případě je však před případnou realizací nutné provést v uvažovaném místě důkladné dlouhodobé měření (doporučuje se po dobu 6 měsíců až jednoho roku, a to přímo 146

v ose rotoru budoucí elektrárny), zda rychlost a pravidelnost větrů během roku zde skutečně dosahuje předpokládaných hodnot. Vhodná lokalita pro výstavbu větrné elektrárny často bývá mimo dosah inženýrských sítí a komunikací. Proto si její instalace zpravidla vyžaduje vedle výstavby transformační stanice, která vyráběný proud z VE transformuje na potřebnou vysokonapěťovou hladinu, také vybudování i několik kilometrů dlouhé VN přípojky k rozvodné síti a příp. rovněž i přístupové komunikace. Výstavbou jednotky o větším výkonu či hned několika VE na jednom místě lze tak docílit nižších měrných investičních nákladů (náklady na kw instalovaného výkonu) oproti instalaci pouze jedné jednotky. Indikativní investiční náklady: 30.000 40.000 Kč/kW instalovaného výkonu 1 mil. Kč NN/VN Trafostanice 1,2 mil. Kč / km VN vedení Zkušenosti s větrnými elektrárnami nejsou v České republice příliš dobré. Ačkoliv během první poloviny 90. let bylo u nás postupně postaveno 24 jednotek větrných turbín, nenaplnily se u nich hospodářské ani provozní předpoklady. Pomineme-li příliš nízké výkupní ceny elektřiny, na vině byla v některých případech rovněž nižší dosahovaná rychlost větrů, než se původně předpokládalo, a zejména pak časté technické poruchy. Řada z nich tak byla často i na několik měsíců odstavena, což mělo na ekonomiku jejich provozu devastující účinky. Impuls k úvahám o vzkříšení větrných elektráren v ČR přišel v souvislosti se zavedením povinných minimálních výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výkupní cena vyhlášená pro letošní rok ve výši 3 Kč/kWh oprašuje podnikatelské plány, které byly na jejich výstavbu během 90. let v očekávání zavedení výhodných výkupních cen připraveny. Před přehnaným znovu nabytým optimismem je však nutno upozornit na fakt, že větrné energetice se u nás skutečně moc nedaří. Jen výjimečně se u dosud zrealizovaných jednotek podařilo překročit hranici 11 % ročního využití instalovaného výkonu (ten se rovná množství vyrobené elektřiny při chodu rotoru turbíny po celý rok, tj. 24 hodin denně po dobu 365 dnů, na plný výkon), což je cca 1.000 hodin/rok, zatímco např. na návětrné (německé) straně Krušných hor toto roční využití VE dosahuje až 25% (cca 2.220 hod/rok). Je nutné upozornit na fakt, že aby VE vyrobila stejný objem elektřiny, jako při jmenovitém výkonu po dobu 1.000 hodin, musela by být nepřetržitě v chodu po celý rok při stálé rychlosti větru mezi 5 až 6 metry za vteřinu. To dokazuje, jaké musí být v uvažované lokalitě větrné poměry, aby jejich využití se stalo efektivním. Následující tabulka předkládá kalkulaci rentability investice a provozu dvou výkonově rozdílných typů VE dle jejich ročního využití. Poslední sloupec pak představuje, jaké minimální roční využití musí dosahovat skutečný projekt výstavby dvou VE o celkovém výkonu 2 MW. V tabulce je uvedena pouze roční anuita investice, provozní náklady, tj. náklady spojené s údržbou a opravami, nejsou uvedeny. Je to z toho důvodu, že dle dosavadních zkušeností s provozem VE v tuzemsku mohou být velmi variabilní v závislosti na počtu poruch a nutných oprav. Jejich výše se u dosud zrealizovaných instalací pohybovala mezi 500 1.000 Kč na vyrobenou MWh dle objemu vyrobené elektřiny. Pro srovnání: Průměrná cena elektřiny prodávaná elektrárenskou společností ČEZ distributorům v letošním roce činí 930 Kč/MWh. 147

Využití instal. výkonu [%] 9 % (800 hod/rok) 11 % (1 000 hod/rok) 19 % (1 650 hod/rok) Instalovaný výkon kw 750 1 000 750 1 000 750 2 000 Investiční náklady Kč 30 000 000 45 000 000 30 000 000 45 000 000 30 000 000 84 000 000 Množství vyr. elektřiny KWh/rok 600 000 800 000 750 000 1 000 000 1 237 500 3 300 000 Tržby Kč/rok 1 800 000 2 400 000 2 250 000 3 000 000 3 712 500 9 900 000 Roční anuita Kč 3 523 789 5 285 683 3 523 789 5 285 683 3 523 789 9 866 608 Vysvětlivky: Při výkupní ceně elektřiny 3 Kč/kWh, životnosti elektrárny 20 let a diskontní sazbě 10 % Tab. č. 114 - Kalkulace rentability dvou výkonově rozdílných VE při různém využití instal. výkonu Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ekonomicky efektivní je výroba elektřiny ve větrné elektrárně za daných předpokladů při ročním využití instalovaného výkonu 19% a více. Tomu odpovídá průměrná roční rychlost větru nad 6,5 m/s. Lokality s takto vysokou průměrnou rychlostí větru se v okolí České Budějovice dle uvedené větrné mapy obecně nevyskytují. Obr. č. 34 - Vhodnost využití větrné energie v ČR. Zdroj: ÚFA AVČR 2.2.3 Solární energie Solární energie má ze všech obnovitelných zdrojů největší teoretický potenciál a lze ji využívat prakticky všude. Další výhodou je to, že solární systémy nemají žádný negativní dopad na životní prostředí tj. neprodukují emise, hluk, ani dopravní zatížení. Využití velkého potenciálu sluneční energie zatím brání relativně vysoké náklady na solární systémy a z toho vyplývající dlouhá doba návratnosti investice. Tento problém je do jisté míry řešen státními dotacemi na solární systémy. Potenciál solární energie- dostupnost slunečního záření Na území české republiky je poměrně malý rozdíl mezi jednotlivými oblastmi - na území ČR dopadá ročně průměrně kolem 1MWh/m 2 (měřeno na vodorovné ploše). Něco méně než polovina z toho je záření přímé, které je možno využívat s dobrou účinností a zbytek tvoří záření rozptýlené, jehož využití je obtížnější (zvláště u termálních systémů, kvůli nízké účinnosti kolektorů při nízké intenzitě záření). Celková doba slunečního svitu bez oblačnosti t.j. doba, kdy je k dispozici přímé záření je v rozmezí 1.400 1.700 hodin za rok. Přibližně 3/4 záření připadá na období duben až říjen tj. na dobu, kdy je spotřeba energie na vytápění poměrně malá. 148

Obr. č. 35 - Globální sluneční záření na území ČR (MJ/m 2.rok). Zdroj:ČHMÚ Způsoby využívání sluneční energie Sluneční záření se dá využít pro získání tepla (solární termální systémy) nebo pro výrobu elektřiny (solární fotovoltaické systémy). Další formy využití sluneční energie (chlazení destilace vody či fotochemické odbourání odpadů nemají zatím v našich podmínkách význam. Solární termální systémy Lze je rozdělit na systémy pasivní a aktivní. " Pasivní systémy Využívají se k vytápění budov respektive pro snížení spotřeby energie na vytápění. Pro tyto systémy je charakteristické, že k zachycení záření používají součásti stavby t.j. jižní okna, zasklené Trombeho stěny, zimní zahrady a pod. Hovoří se o nich také jako o solární architektuře, protože pasivní systém je nedílnou součástí architektonického návrhu domu. Okna (systém s přímým ziskem) Nejjednodušší systém je okno orientované na jih. Sluneční záření se dostává zasklením přímo do místnosti a přemění se v teplo po dopadu na nábytek, stěny a podlahu. Teplo je zde z části akumulováno a z části je předáno do vzduchu. Teplo je zde přenášeno a v budově distribuováno přímo slunečním zářením nebo přirozenou konvekcí a jako akumulátor tepla slouží stěny a podlahy. 149

Obr. č. 36 Pasivní systémy - okna Výhodou těchto systémů je jejich relativně nízká cena, respektive to, že velká část jejich ceny je již započtená v ceně stavby. Faktorem, který omezuje množství energie, které lze jižními okny získat je schopnost místnosti resp. celého domu získané teplo nějak uložit. Pokud je množství tepla z dopadajícího slunečního záření menší než tepelná ztráta místnosti, pak se prostě jen snižuje dodávka tepla z topného systému a teplota místnosti zůstává stálá. Sluneční energie zde vlastně jen kompenzuje část tepelných ztrát. V naprosté většině případů je ale u dobře izolovaných domů s mírně zvětšenou plochou jižních oken množství tepla ze slunečního záření větší než je tepelná ztráta a teplota v místnosti vzrůstá. Vzrůst teploty je tím menší čím větší je využitelná tepelná kapacita místnosti (podlaha stěny). Chceme-li se tedy v pasivních domech vyhnout přílišnému kolísání teploty v místnostech je nutné používat sendvičové stěny, které mají vnitřní, nosnou část z těžkých, dobře tepelně vodivých, materiálů (beton, vápnopískové cihly a pod.). Dostatečně silná vrstva (kolem 15 až 25 cm) tepelné izolace na vnější straně pak zajistí jednak malé tepelné ztráty a také dobrou akumulační schopnost zdiva (hmota stěny je na teplotě blízké teplotě vnitřního vzduchu). Určitý problém je s okny. Velká okna mají sice velké tepelné zisky, ale také relativně velké tepelné ztráty v době, kdy slunce nesvítí. Klíčové je zde proto použití kvalitního zasklení s tepelným zrcadlem (nízkoemisní vrstvička) a náplní argonu, která mají nízkou hodnotou prostupu tepla. U a rozumně vysokou hodnotou součinitele propustnosti pro sluneční záření G. Tepelná bilance v dnešní době hojně používaných dvojskel s hodnotou U= 1,1 a G= 0,6 je pozitivní, což znamená, že za topnou sezónu více energie získají než ztratí. Ještě lepším řešením jsou okna obsahující mezi skly ještě plastovou fólii opatřenou tepelným zrcadlem. Jejich hodnota U je přibližně 0,8 W/m 2.K při propustnosti G= 43%. 150

Obr. č. 37 Průřez skla s tepelným zrcadlem Nepříjemnou vlastností skel s tepelným zrcadlem je znatelné snížení propustnosti pro viditelnou a blízkou infračervenou část slunečního spektra což má za následek snížení tepelných zisků. Noční tepelné ztráty lze dále snížit použitím stahovacích žaluzií, rolet či okenic. Nejdokonalejší materiál pro zasklení je křemenný aerogel, zde se dá u 20mm silné desky dosáhnout U = 0,4 při propustnosti G blížící se 90%; zatím tento materiál není komerčně dostupný. Trombeho stěna (systém s nepřímým ziskem) Jde o masivní jižní stěnu (beton, plné cihly), která je zakryta průhlednou tepelnou izolací (zasklení) a natřena černě. Někdy může být opatřena nahoře a dole otvory umožňujícími teplý vzduch vpouštět přímo do místnosti. 151

Obr. č. 38 Schéma slunečního domu s masivní akumulační stěnou Vytváří se tak vlastně jakýsi integrovaný solární kolektor se zásobníkem. Nejvyšší teplota na vnější straně stěny přesahuje 50 C a je dobré do prostoru mezi zasklením a stěnou dát nějakou reflexní roletu, která sníží noční tepelné ztráty a omezí nežádoucí tepelné zisky v jarním a podzimním období. Trombeho stěna je výhodná tím, že představuje akumulační prvek a teplo je do vnitřního prostoru dodáváno se zpožděním 8 až 12 hodin. Tepelné zisky oken nesmí způsobovat přehřátí vnitřních prostor, což v moderních nadstandardně izolovaných domech limituje množství tepla, které lze získat z jižní fasády. Vytvořením Trombeho stěny na další části jižní fasády lze energetický zisk zvětšit. Kromě zasklení dvojsklem se na Trombeho stěnu používají i tak zvané voštinové transparentní izolace. Zimní zahrada Jde vlastně o analogii Trombeho stěny s tím, že zasklení je odsunuto mnohem dále od stěny a vytvořený prostor je používán jako rozšíření obytného prostoru domu a jako přechod mezi vnitřním prostředím domu a venkovním prostorem. Zimní zahrady jsou často spíše zajímavým architektonickým prvkem a energetické zisky jsou až druhotné. Existuje celá řada způsobů, jak zimní zahradu zakomponovat do návrhu domu; výhodnější je volit menší prosklené plochy a zmenšit tak problémy s letním přehříváním. Je třeba zdůraznit, že zimní zahradu nesmíme v době nedostatku slunečního svitu vytápět! 152

Obr. č. 39 Typy zimních zahrad Obecně v solární architektuře platí, "méně je někdy více" a v poslední době se spíše dává přednost domům s nadstandardní tepelnou izolací a menšími prosklenými plochami. " Aktivní systémy Aktivní systémy používají k zachycení záření solární kolektory t.j. specializovaný prvek, transport tepla se děje pomocí vzduchu nebo nemrznoucí kapaliny s nuceným oběhem a teplo je ukládáno do zásobníku pro pozdější využití. Investiční náročnost aktivních systémů je vyšší (v přepočtu na jednotku získaného tepla) než u systémů pasivních ; jejich účinnost je 153

zpravidla také vyšší a jejich použití je podstatně flexibilnější, dají se montovat prakticky na všechny domy. V současné době se používá aktivních systémů převážně na ohřev teplé užitkové vody a případně k přitápění v jarním a podzimním období a ohřevu bazénu v letním období. Je to dáno především tím, že jejich doba návratnosti by při využití k vytápění byla neúnosně dlouhá- v zimním období je příliš málo slunečního záření a systém by musel mít velkou plochu a taková plocha by zase byla polovinu roku nevyužitá (viz graf). Obr. č. 40 Potřeba energie a energetický zisk v průběhu roku " Praktické provedení solárních systémů pro ohřev TUV Solární systém se skládá ze 4 základních prvků: 1. Kolektor Dnes jsou nejběžnější kolektory s plochým absorbérem, selektivní absorbční vrstvou a jedním zasklením; typickým zástupcem je např. HELIOSTAR Obr. č. 41 Schéma slunečního kolektoru V poslední době se setkáme i s vakuovými trubicovými kolektory a pro ohřev bazénové vody se používají nezasklené kolektory plastové. 154