Zdraví bez hranic. Strategické možnosti přeshraniční spolupráce nemocnic. Zpráva o výsledcích

Zdraví bez hranic. Strategické možnosti přeshraniční spolupráce nemocnic Zpráva o výsledcích

Zdraví bez hranic Strategické možnosti přeshraniční spolupráce nemocnic Zpráva o výsledcích Autorky a autoři: Michael Entleitner Thomas Neruda Elisabeth Pochobradsky Judith Willert Asistentka projektu: Lisa Haiduk Vídeň, říjen 2013 Z pověření Dolnorakouského holdingu zemských klinik

Č. FP/4177 Ku prospěchu životního prostředí: Tato zpráva byla vytištěna na papíře běleném bez použití chlóru a optických zjasňovačů.

Poděkování Projekt Zdraví bez hranic, který byl realizován v rámci programu EU Evropská územní spolupráce (EÚS), by nebyl možný bez angažované a aktivní podpory všech zúčastněných aktérů. Děkujeme představitelkám a představitelům zúčastněných nemocnic za pečlivě sestavená data, která byla nepostradatelná pro kvantitativní výzkum. Dále děkujeme partnerům expertních rozhovorů za poskytnutá interview, otevřenost a odborný výklad bohatý na informace. V neposlední řadě bychom chtěli poděkovat zadavateli a vedení projektu za vynikající podporu a projevenou důvěru.

Obsah Vyobrazení... IV Zkratky... V 1 Úvod... 1 1.1 Výchozí situace... 1 1.2 Cíle projektu... 1 1.2.1 Obsahová náplň projektu... 2 1.2.2 Struktura projektu... 2 1.2.3 Časový plán / metodika... 4 2 Analýza současného stavu... 5 2.1 Datová základna... 5 2.2 Dostupnost zúčastněných nemocnic... 8 2.3 Analýza současné situace v zúčastněných rakouských nemocnicích... 9 2.4 Analýza současné situace v nemocnicích Znojmo a Břeclav... 13 2.5 Analýza současné situace v nemocnicích Pelhřimov a Jihlava... 19 3 Kooperační potenciál... 24 3.1 Předpoklady, resp. faktory úspěchu... 24 3.2 Průnik kooperačních potenciálů (krátkodobě / střednědobě / dlouhodobě)... 25 3.3 Konkrétní návrhy spolupráce v medicínské oblasti... 27 4 Závěr... 30 4.1 Doporučení pro realizaci kooperačních návrhů... 30 4.2 Shrnutí a vyhlídky do budoucna... 30 Obsah III

Vyobrazení Obrázek 2.1: Rozmístění spolupracujících nemocnic a vzdálenosti... 8 Obrázek 2.2: Poloha rakouských spolupracujících nemocnic Mistelbach a Hollabrunn ve spádovém pásmu Východ... 9 Obrázek 2.3: Spektrum diagnóz nemocnice Mistelbach: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011... 12 Obrázek 2.4: Spektrum diagnóz nemocnice Hollabrunn: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011... 13 Obrázek 2.5: Spektrum diagnóz nemocnice Břeclav: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011... 17 Obrázek 2.6: Spektrum diagnóz nemocnice Znojmo: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011... 18 Obrázek 2.7: Spektrum diagnóz nemocnice Jihlava: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011... 22 Obrázek 2.8: Spektrum diagnóz nemocnice Pelhřimov: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011... 23 Tabulky Tabulka 2.1: Ukazatele k analýze současné situace v oblasti struktury, pracovníků a velkých zdravotnických přístrojů, 2011... 5 Tabulka 2.2: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Mistelbach... 10 Tabulka 2.3: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Hollabrunn... 11 Tabulka 2.4: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Břeclav... 15 Tabulka 2.5: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Znojmo... 16 Tabulka 2.6: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Jihlava... 20 Tabulka 2.7: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Pelhřimov... 21 Tabulka 3.1: Všeobecný kooperační potenciál, diferencováno podle časového rámce realizace. 25 Tabulka 3.2: Možnosti zdravotnické kooperace po jednotlivých nemocnicích... 28 IV GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

Zkratky AG/R AM AU ÄVZÄ BÄ BD BTD CH dbd DER DLD dtb ETZ GCH GEM GGH GH GIS GÖ FP GÖG GYN HNO IM INT INF KAR KCH KDok KH, KA KHH KI KJNP KJP LAB MKG NC NEU NTA OR ÖROK ÖSG Akutní geriatrie / remobilizace Všeobecné lékařství Oční lékařství Ekvivalent plného pracovního úvazku lékaře Ekvivalent lůžek Celorakouský průměr Hustota lůžkodnů Chirurgie Průměrná délka hospitalizace Dermatologie Dokumentace diagnóz a zdravotních výkonů Průměrná denní obsazenost Evropská územní spolupráce (EÚS) Cévní chirurgie Smíšené oddělení Gynekologie a porodnictví Porodnictví Zdravotnický informační systém Gesundheit Österreich Forschungs- und Planungs GmbH Gesundheit Österreich GmbH Gynekologie Otorhinolaryngologie (ORL) Vnitřní lékařství, interna Intenzivní medicína, resp. JIP Infekciologie Kardiologie Dětská a dorostová chirurgie Dokumentační systém nemocnic rakouského Spolkového ministerstva zdravotnictví Nemocnice Hospitalizovanost Dětské a dorostové lékařství Dětská a dorostová neuropsychiatrie Dětská a dorostová psychiatrie Laboratorní medicína Ústní, čelistní a obličejovou chirurgii Neurochirurgie Neurologie / Neurologická onemocnění Jednodenní hospitalizace Ortopedie a ortopedická chirurgie Rakouská konference územního plánování Rakouský strukturální plán zdravotnictví Zkratky V

PAL PAT PCH PMR PSO PSY RAD RSG ST.AT STR tb UC URO VZÄ ZMK Paliativní medicína Patologie Plastická chirurgie Fyzikální medicína a rehabilitace Psychosomatika Psychiatrie / Psychiatrická onemocnění Radiologická diagnostika Regionální strukturální plán zdravotnictví Statistik Austria [rakouský statistický úřad] Léčba ozařováním Skutečná lůžka Úrazová chirurgie Urologie Ekvivalent plného pracovního úvazku Zubní lékařství Zkratky VI

1 Úvod 1.1 Výchozí situace Zachování vysoce kvalitní zdravotní péče pro obyvatelstvo je stále dražší. Pokrok v medicíně přispívá k tomu, že lidé žijí déle, a je známo, že v poslední třetině života využívají ve větší míře zdravotnické služby. V kontextu demografického vývoje s rostoucím počtem obyvatel a vzrůstajícím podílem seniorů však toto prodloužení očekávané délky života podporované pokrokem medicíny znamená i zvýšení finanční náročnosti zdravotnictví. Mezinárodní politika, judikatura Evropského soudního dvora, financovatelé i pacientky a pacienti reagují na tento nákladový tlak překonáváním hranic jednotlivých států. Za účelem většího využití synergických potenciálů se usiluje o přeshraniční spolupráci ve zdravotnickém sektoru. Příliš dlouhé čekací lhůty v systému, nižší ceny zahraničních poskytovatelů služeb, kvalitativně lepší léčebné metody nebo i geografická blízkost vede stále více pacientek a pacientů k čerpání zdravotní péče v zahraničí. Dolnorakouský region Weinviertel a české regiony Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj tento potenciál vývoje rozpoznaly a učinily projektem Zdraví bez hranic v rámci programu EU Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika (EÚS AT-CZ) první krok směrem ke dlouhodobé přeshraniční spolupráci ve zdravotnictví. 1.2 Cíle projektu Hlavní cíle dílčího okruhu 2 Strategické možnosti přeshraniční spolupráce nemocnic byly následující:» rozvoj strategických možností přeshraniční spolupráce mezi příhraničními nemocnicemi ve Weinviertlu (Zemská klinika Mistelbach a Zemská klinika Hollabrunn) a příhraničními jihomoravskými nemocnicemi ve Znojmě a v Břeclavi a dále nemocnicemi v Jihlavě a Pelhřimově v Kraji Vysočina» a posouzení kooperačního potenciálu a strategií pro relevantní oblasti činnosti. Projekt Zdraví bez hranic byl realizován v rámci programu EU Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika (EÚS AT-CZ) ve spolupráci regionů Dolní Rakousko, Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Vedoucím partnerem na dolnorakouské straně byl Dolnorakouský holding zemských klinik [NÖ Landeskliniken-Holding (NÖ LKH)]. Dalším dolnorakouským partnerem projektu byl Weinviertel- Management. Jihomoravský kraj (1.147.146 obyvatel) zastupovali jako projektoví partneři Krajský úřad Jihomoravského kraje a Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. Kraj Vysočina (515.411 obyvatel) byl v projektu zastoupen Krajským úřadem Kraje Vysočina. Kapitola 1 / Úvod 1

Podle strukturálního plánu zahrnoval projekt Zdraví bez hranic (Dolní Rakousko Jihomoravský kraj Kraj Vysočina) tři dílčí okruhy: 1. lidské zdroje ve zdravotnictví (vedení: Kraj Vysočina); 2. strategické možnosti přeshraniční spolupráce nemocnic (vedení: NÖ LKH); 3. inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva (vedení: Jihomoravský kraj). Dolnorakouský holding zemských klinik zadal jako vedoucí partner realizaci tematického okruhu 2 Strategické možnosti přeshraniční spolupráce nemocnic externímu dodavateli, a sice společnosti Gesundheit Österreich Forschungs- und Planungs GmbH (GÖ FP) (podrobnosti viz odstavec 1.2.1 Obsahová náplň projektu). 1.2.1 Obsahová náplň projektu» Analýza současného stavu se vztahovala výlučně na oblast akutní lůžkové péče a byla realizována společností GÖ FP.» Ukazatele a charakteristické hodnoty potřebné k analýze současného stavu, resp. strukturální analýze byly stanoveny společně všemi projektovými partnery (mj. spektrum oddělení, vybavení velkými lékařskými přístroji, nabídka služeb/výkonů jednotlivých oddělení, spádové oblasti).» Podle těchto společně stanovených ukazatelů byla vyhodnocena data ze šesti spolupracujících nemocnic.» Společně s těmito šesti spolupracujícími nemocnicemi byl identifikován kooperační potenciál v medicínské i nemedicínské oblasti.» Výsledky byly shrnuty v českém i německém jazyce (tato zpráva). 1.2.2 Struktura projektu Projekt měl následující strukturu: Řídicí skupina Členem řídicí skupiny byl na dolnorakouské straně Dolnorakouský holding zemských klinik jako zadavatel a Weinviertel-Management jako kooperační partner. Na české straně byli členy řídicí skupiny zástupkyně a zástupci Krajského úřadu Jihomoravského kraje a Regionální rozvojové agentury jižní Moravy a dále zástupkyně a zástupci Krajského úřadu Kraje Vysočina. Řídicí skupina byla nejvyšším rozhodovacím grémiem. Kromě spolupráce při vyjasnění odpovědnosti a kompetencí byla jedním z úkolů této skupiny podpora při obstarávání dat a relevantních informací, které neměla k dispozici sama společnost GÖ FP. 2 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

Během doby trvání projektu se v pravidelných intervalech konala zasedání řídicí skupiny, na kterých byl koordinován další postup a domlouvány další kroky v rámci projektu. Koncepční skupina Členy koncepční skupiny byly osoby ve vedoucích funkcích všech zainteresovaných stran, tzn. vedoucí pracovníci odpovědní za lékařský, ošetřovatelský a obchodní úsek šesti spolupracujících nemocnic, a dále zástupkyně a zástupci krajských úřadů Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina, Dolnorakouského holdingu zemských klinik a organizace Weinviertel-Management. Hlavní úkol členů koncepční skupiny spočíval v informování o obsahové náplni projektu a podpoře zájmů projektu ve vlastních organizacích. Dalším úkolem byla součinnost při vyhodnocování výsledků analýzy současného stavu a při vypracovávání prvních návrhů řešení a podpora při získávání informací. Konalo se celkem šest zasedání koncepční skupiny:» 22. listopadu 2013» 21. června 2013» 16. května 2013» 17. října 2012» 25. července 2012» 27. června 2012 Expertní skupina Expertní skupinu tvořily kontaktní osoby v jednotlivých nemocnicích, které operativně působí jako odbornice/odborníci na jednotlivých úsecích ošetřovatelské a lékařské péče nebo ekonomiky a mají nejlepší přehled o regionálních strukturách. Jejich hlavním úkolem bylo podílet se na zjišťování skutečného stavu v rámci skupinových interview a workshopů a vypracovat první analýzu kooperačního potenciálu. Termíny skupinových interview / workshopů:» Nemocnice Hollabrunn: 26. března 2013 (9 12 hod.),» Nemocnice Znojmo: 26. března 2013 (13 16 hod.),» Nemocnice Pelhřimov: 27. března 2013 (9 12 hod.),» Nemocnice Jihlava: 27. března 2013 (13 16 hod.),» Nemocnice Mistelbach: 28. března 2013 (9 12 hod.),» Nemocnice Břeclav: 28. března 2013 (13 16 hod.). V návaznosti na skupinová interview byl kromě toho uspořádán společný workshop s expertní a koncepční skupinou (16. května 2013). Kapitola 1 / Úvod 3

1.2.3 Časový plán / metodika Projekt byl zahájen v lednu 2012 a doba jeho trvání byla stanovena do 31. 3. 2014. První zasedání za účelem podrobné diskuse o postupu v oblasti strategických možností přeshraniční spolupráce nemocnic se uskutečnilo 21. června 2012. V rámci tohoto jednání bylo rozhodnuto i o metodice a časovém plánu projektu. V první fázi byla provedena kvantitativní analýza současného stavu v zúčastněných nemocnicích z hlediska struktury (oddělení), pracovníků a spektra diagnóz. Kvantitativní analýza současného stavu byla dokončena v lednu 2013. Výsledky kvantitativní analýzy současného stavu byly použity jako základ pro diskusi o skupinových interview s odborníky v jednotlivých nemocnicích, aby bylo možné vypracovat analýzu kooperačního potenciálu. Odborníci byli dotazováni na základě polostandardizovaných vodítek pro interview. Tato polostandardizovaná vodítka sloužila jako kontrolní seznam, aby byli všichni respondenti dotázáni na určitá témata a komplexy otázek. Vodítka a protokoly z interview se nachází v příloze této zprávy. Na závěr byl 16. května 2013 uspořádán workshop expertní a koncepční skupiny, během kterého se ve dvou pracovních skupinách diskutovalo o kooperačním potenciálu a vypracování jeho analýzy. Prezentace a protokol z tohoto workshopu se nachází v příloze této zprávy. Fyzická realizace projektu skončí v prosinci 2013 zprávou o výsledcích. 4 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

2 Analýza současného stavu 2.1 Datová základna Za účelem přípravy analýzy současného stavu se 27. června 2012 a 26. července 2012 uskutečnila zasedání pracovních skupin, kterých se zúčastnili čeští a rakouští kooperační partneři. Cílem těchto zasedání pracovních skupin bylo definovat jednotná, a díky tomu srovnatelná kritéria vyhodnocení, ukazatele, metody a datové základny pro kvantitativní analýzu současného stavu v rakouských nemocnicích Mistelbach a Hollabrunn a českých nemocnicích Znojmo, Břeclav, Jihlava a Pelhřimov v následujících oblastech:» struktura,» pracovníci,» velké zdravotnické přístroje,» zdravotnické výkony. Během obou zasedání pracovních skupin byly stanoveny následující ukazatele v oblasti struktury, pracovníků a velkých zdravotnických přístrojů (viz Tabulka 2.1): Tabulka 2.1: Ukazatele k analýze současné situace v oblasti struktury, pracovníků a velkých zdravotnických přístrojů, 2011 Strukturální indikátory výchozí data: 2011) počet akutních lůžek (skutečná lůžka) počet lůžkových pobytů počet lůžkových pobytů v poměru na lůžko počet jednodenních hospitalizací počet lůžkodní vytížení lůžek průměrná doba pobytu na lůžku (dbd) ekvivalenty lůžek (BÄ) hustota akutních lůžek (počet skutečných lůžek na 1.000 obyvatel podíly hostujících pacientů (= počet lůžkových pobytů pacientů z ČR nebo naopak z Rakouska) průměrný věk Personál (výchozí data: 2011) počet lékařů (osob) lékaři v přepočtu na ekvivalent plného úvazku (VZÄ)* nižší a střední zdravotnický personál (počet osob) nižší a střední zdravotnický personál v přepočtu na ekvivalent plného úvazku (VZÄ)* počet pobytů na jeden lékařský ekvivalent plného úvazku VZÄ* počet pobytů na jeden zdravotnický ekvivalent plného úvazku VZÄ* Velké přístroje: počet počítačových tomografů (CT) počet magnetických tomografů (MR ) počet pracovišť koronární angiografie (COR) počet vysokonapěťových zdravotnických přístrojů: LINAC, gama nůž (STR ) počet emisních počítačových tomografů (ECT) počet pozitronových emisních tomografů (PET) počet dialyzačních přístrojů * 1 VZÄ = 40 hodin Zdroj: Datový workshop 26. července 2012; znázornění: GÖ FP Kapitola 2 / Analýza současného stavu 5

Vysvětlení hodnotících ukazatelů» Akutní lůžka (skuteč. počet lůžek) v r. 2011: lůžka, která byla vykázána v roce 2011 podle statistiky nákladových středisek (v Rakousku: BMG [Spolkové ministerstvo zdravotnictví]/kdok) v nemocnicích v relevantních spádových regionech (Rakousko: spádový region 33)» Lůžkové pobyty: počet pacientů, kteří byli přijati do nemocnice, resp. na lůžkové oddělení, pokud tím došlo k využití skutečně instalovaných lůžek (s výjimkou funkčních lůžek).» Jednodenní hospitalizace: pobyty, kdy přijetí i propuštění pacienta proběhne tentýž den (pobyt < 24 hodin)» Lůžkodny: celkový počet pacientů o půlnoci daného dne podle lůžkových oddělení, resp. oborů a nemocnic» Využití lůžek: lůžkodny/(skutečný počet lůžek*365)» Průměrná délka hospitalizace v r. 2011: podíl lůžkodnů a pobytů» Hustota akutních lůžek v r. 2011: skutečný počet lůžek vztažený k počtu obyvatel, kteří bydlí v daném regionu, jako měřítko vybavenosti stacionárními lůžky» Ekvivalenty lůžek: počet skutečně využitých lůžek na každý obor (při uplatnění příslušné požadované vytíženosti specifické pro daný obor)» Výpočet ekvivalentů lůžek: (lůžkodny/365/využití lůžek podle oborů) U všech oborů se na základě Rakouského strukturálního plánu zdravotnictví [Österreichischer Strukturplan Gesundheit (ÖSG)] předpokládala požadovaná vytíženost specifická pro daný obor 85 %. V oborech oční lékařství, otorhinolaryngologie (ORL), urologie, kožní a pohlavní choroby a úrazová chirurgie byla sjednána směrná hodnota požadované vytíženosti 82 %. V oboru pediatrie a dětská psychiatrie se aplikovala požadovaná vytíženost 75 %. V oborech akutní geriatrie a remobilizace a remobilizace / následná péče byla použita směrná hodnota požadované vytíženosti podle ÖSG 90 %. Za účelem provedení analýzy zdravotních výkonů v jednotlivých nemocnicích byla ověřena kompatibilita rakouského a českého seznamu zdravotních výkonů. Protože nebylo možné výkony transparentně a srozumitelně přiřadit na úrovni jednotlivých zdravotních výkonů (MEL), bylo rozhodnuto provést vyhodnocení na základě diagnóz ICD-10. Jako výkonový ukazatel byl stanoven počet lůžkových pobytů na kapitolu ICD-10. Úkoly v souvislosti s vypracováním analýzy současného stavu byly rozděleny následovně: společnost GÖ FP měla na starosti analýzu příhraničních dolnorakouských nemocnic ve spádovém regionu Weinviertel (Zemská klinika Mistelbach a Zemská klinika Hollabrunn); čeští projektoví partneři odpovídali za analýzu českých nemocnic Znojmo, Břeclav, Jihlava a Pelhřimov. 6 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

Skupiny ICD (A00 B99) Některé infekční a parazitární nemoci (C00 D48) Novotvary (D50 D89) Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity (E00 E90) Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (F00 F99) Poruchy duševní a poruchy chování (G00 G99) Nemoci nervové soustavy (H00 H59) Nemoci oka a očních adnex (H60 H95) Nemoci ucha a a bradavkového výběžku (I00 I99) Nemoci oběhové soustavy (J00 J99) Nemoci dýchací soustavy (K00 K93) Nemoci trávicí soustavy (L00 L99) Nemoci kůže a podkožního vaziva (M00 M99) Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (N00 N99) Nemoci močové a pohlavní soustavy (O00 O99) Těhotenství, porod a šestinedělí (P00 P96) Některé stavy vzniklé v perinatálním období (Q00 Q99) Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality (R00 R99) Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (S00 T98) Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin (Z00 Z99) Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami Odbornost/Oblast Interní medicína Pulmologie Chirurgie Úrazová chirurgie Ortopedie Kranio maxillo faciální chirurgie Neurochirurgie Plastická chirurgie Dětská chirurgie Gynekologie a porodnictví Oční lékařství Nosní, ušní, krční lékařství Urologie Dermatovenerologie Dětské lékařství Psychiatrie Neurologie Neuropsychiatrie dětí a mladistvých Intenzivní péče (anestezie) Radioterapie Nukleární medicína Akutní geriatrie a remobilizace Remobilizace / následná péče Paliativní medicína Psychosomatika Interdisziplinární/smíšená vytíženost Zkratka IM PUL CH UC OR MKG NC PCH KCH GGH AU HNO URO DER KI PSY NEU KJP AN STR NUK AGR RNS PAL PSO GEM Transplantační chirurgie Neurologie, akutní a následná péče stupně B a C Stroke unit TXC NEU AN SU Lůžka pod lékařským dohledem MPB Kapitola 2 / Analýza současného stavu 7

2.2 Dostupnost zúčastněných nemocnic Vzdálenosti v kilometrech mezi českými a rakouskými nemocnicemi zapojenými do projektu jsou znázorněny na níže připojeném Obrázek 2.1 1 : Obrázek 2.1: Rozmístění spolupracujících nemocnic a vzdálenosti Zdroj: Google Maps 2013; znázornění: GÖ FP Kvůli velké vzdálenosti rakouských nemocnic a nemocnic Jihlava a Pelhřimov v Kraji Vysočina není spolupráce v oblasti péče o pacienty mezi těmito nemocnicemi z dnešního hlediska zatím relevantní. 1 Vzdálenosti od Zemské kliniky Hollabrunn jsou znázorněny modrými šipkami. Vzdálenosti od Zemské kliniky Mistelbach jsou znázorněny červenými šipkami. 8 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

2.3 Analýza současné situace v zúčastněných rakouských nemocnicích Rakouské nemocnice Mistelbach a Hollabrunn v dolnorakouském regionu Weinviertel na hranicích s Jihomoravským krajem se (podle ÖSG) nacházejí v tzv. spádovém pásmu Východ (srov. Obrázek 2.2). Obrázek 2.2: Poloha rakouských spolupracujících nemocnic Mistelbach a Hollabrunn ve spádovém pásmu Východ Zdroj: BMG Centrální seznam nemocnic; znázornění: GÖG/ÖBIG V tabulkách 2.2 a 2.3 jsou uvedeny zjištěné hodnoty strukturálních, personálních a přístrojových ukazatelů v rakouských nemocnicích Mistelbach a Hollabrunn. Kapitola 2 / Analýza současného stavu 9

Tabulka 2.2: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Mistelbach Zdroj: BMG Dokumentace diagnóz a zdravotních výkonů (2011); znázornění: GÖ FP 10 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

Tabulka 2.3: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Hollabrunn Zdroj: BMG Dokumentace diagnóz a zdravotních výkonů (2011); znázornění: GÖ FP Kapitola 2 / Analýza současného stavu 11

Obě dolnorakouské nemocnice Mistelbach a Hollabrunn disponovaly v roce 2011 dohromady 757 lůžky. V nemocnicích je poskytována zdravotní péče na následujících odděleních: intenzivní medicína, dětské a dorostové lékařství, chirurgie, interní medicína, gynekologie a porodnictví, neurologie, oční lékařství, ORL, urologie, ortopedie a ortopedická chirurgie, úrazová chirurgie, smíšené oddělení, psychiatrie, fyzikální medicína a rehabilitace a onkologie. Zaměstnávaly cca 120 lékařů na ekvivalenty plného pracovního úvazku (mimo oblast intenzivní péče). Dále v nich bylo v témže roce zaměstnáno cca 358 ekvivalentů plného pracovního úvazku na ošetřovatelském úseku. V roce 2011 bylo v těchto dvou dolnorakouských nemocnicích hospitalizováno 43.234 pacientů, z čehož vyplynulo celkem 193.065 lůžkodnů. Nemocnice disponovaly v roce 2011 dvěma počítačovými tomografy (CT), jedním přístrojem na magnetickou resonanci (MT), jedním pracovištěm koronární angiografie (COR) (se čtyřmi lůžky) a 18 dialyzačními přístroji. Spektrum zdravotních výkonů poskytnutých v obou dolnorakouských nemocnicích v roce 2011 podle jednotlivých kapitol ICD-10 je znázorněno na Fehler! Verweisquelle konnte nicht gefunden werden. a Obrázek 2.4. Obrázek 2.3: Spektrum diagnóz nemocnice Mistelbach: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011 Zdroj: BMG Dokumentace diagnóz a zdravotních výkonů (2011); znázornění: GÖ FP 12 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

Obrázek 2.4: Spektrum diagnóz nemocnice Hollabrunn: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011 Zdroj: BMG Dokumentace diagnóz a zdravotních výkonů (2011); znázornění: GÖ FP Na pavoukových grafech lze pozorovat rozdílnost spektra diagnóz v obou nemocnicích, z čehož lze dělat závěry ohledně přiřazení k jednotlivým odborným oddělením. V Hollabrunnu je jasně vidět, že je u velké části hospitalizací vykázána diagnóza ICD-10 ze skupiny diagnóz F Poruchy duševní a poruchy chování (kapitola V ICD-10), a lze je proto přiřadit k oddělení Psychiatrie. Nejčastější diagnózy ICD-10 v nemocnici Mistelbach spadají do skupiny I Nemoci oběhové soustavy (kapitola IX ICD-10). Příloha 2 obsahuje další údaje o spektru diagnóz ICD-10 v obou dolnorakouských nemocnicích po jednotlivých odděleních. 2.4 Analýza současné situace v nemocnicích Znojmo a Břeclav Nemocnice Znojmo a Břeclav v Jihomoravském kraji se nacházejí přímo na hranicích s Dolním Rakouskem (viz Obrázek 2.1). Nemocnice Znojmo a Břeclav disponovaly v roce 2011 dohromady více než 898 lůžky. V nemocnicích je poskytována zdravotní péče na následujících odděleních: intenzivní medicína, Kapitola 2 / Analýza současného stavu 13

dětské a dorostové lékařství, chirurgie, interní medicína, gynekologie a porodnictví, neurologie, dermatologie, oční lékařství, ORL, urologie, ortopedie a ortopedická chirurgie, úrazová chirurgie, smíšené oddělení, pulmologie, kardiologie, psychiatrie, fyzikální medicína a rehabilitace a onkologie (viz Tabulka 2.4 a Tabulka 2.5 ). V roce 2011 zaměstnávaly cca 125 lékařů na ekvivalenty plného pracovního úvazku (mimo oblast intenzivní péče). Na ošetřovatelském úseku zaměstnávaly obě nemocnice 394 ekvivalentů plných pracovních úvazků (mimo oblast intenzivní péče). V roce 2011 bylo v těchto dvou jihomoravských nemocnicích hospitalizováno 36.289 pacientů, z čehož vyplynulo celkem 205.503 lůžkodnů. Obě nemocnice disponovaly v roce 2011 dvěma počítačovými tomografy (CT), jedním přístrojem na magnetickou resonanci (MT), dvěma pracovišti koronární angiografie (COR) a 32 dialyzačními přístroji. V nemocnici Břeclav nejsou prováděny srdeční katetrizace a neurochirurgické operace. Pacienti, kteří potřebují tento druh zdravotní péče, jsou ošetřeni v Brně. Oddělení chirurgie nabízí specializaci na operace ezofagu. V nemocnici Znojmo vzniklo nové oddělení léčby ozařováním. Na oddělení gynekologie a porodnictví se specializují na endometriózu. Přehled strukturálních, personálních a přístrojových ukazatelů nemocnic Znojmo a Břeclav poskytuje Tabulka 2.4 a Tabulka 2.5. 14 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

Tabulka 2.4: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Břeclav Zdroj: Nemocnice Břeclav (2011); znázornění: GÖ FP Kapitola 2 / Analýza současného stavu 15

Tabulka 2.5: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Znojmo Zdroj: Nemocnice Znojmo (2011); znázornění: GÖ FP 16 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

Spektrum zdravotních výkonů poskytnutých v Nemocnici Břeclav v roce 2011 podle jednotlivých kapitol ICD-10 je znázorněno na Obrázek 2.5. Obrázek 2.5: Spektrum diagnóz nemocnice Břeclav: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011 Zdroj: Nemocnice Břeclav (2011); znázornění: GÖ FP Spektrum zdravotních výkonů poskytnutých v Nemocnici Břeclav ukazuje, že diagnózy hospitalizovaných pacientů spadají nejčastěji do skupiny K diagnóz ICD-10 Nemoci trávící soustavy (kapitola XI ICD-10) a dále do skupiny I Nemoci oběhové soustavy (kapitola IX ICD- 10) a J Nemoci dýchací soustavy (kapitola 10 ICD-10). Spektrum zdravotních výkonů poskytnutých v Nemocnici Znojmo v roce 2011 podle jednotlivých kapitol ICD-10 je znázorněno na Obrázek 2.6. Kapitola 2 / Analýza současného stavu 17

Obrázek 2.6: Spektrum diagnóz nemocnice Znojmo: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011 Zdroj: Nemocnice Znojmo (2011); znázornění: GÖ FP Spektrum zdravotních výkonů poskytnutých v Nemocnici Znojmo ukazuje, že byli nejčastěji hospitalizováni pacienti s diagnózou spadající do skupiny I diagnóz ICD-10 Nemoci oběhové soustavy (kapitola IX ICD-10) a dále do skupin M Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (kapitola XIII ICD-10) a S-T Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin (kapitola XIX ICD-10). 18 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

2.5 Analýza současné situace v nemocnicích Pelhřimov a Jihlava Kraj Vysočina s nemocnicemi Pelhřimov a Jihlava nehraničí přímo s Rakouskem (viz Obrázek 2.1). Nemocnice Pelhřimov a Jihlava disponovaly v roce 2011 dohromady 1055 lůžky. V nemocnicích je poskytována zdravotní péče na následujících odděleních: intenzivní medicína, dětské a dorostové lékařství, chirurgie, interní medicína, dermatologie, gynekologie a porodnictví, neurologie, oční lékařství, ORL, urologie, ortopedie a ortopedická chirurgie, úrazová chirurgie, smíšené oddělení, akutní geriatrie / remobilizace, paliativní medicína, kardiologie, psychiatrie, fyzikální medicína a rehabilitace a onkologie (viz Tabulka 2.6 a Tabulka 2.7). V roce 2011 zaměstnávaly obě nemocnice cca 170 lékařů na ekvivalenty plného pracovního úvazku. Na ošetřovatelském úseku zaměstnávaly obě nemocnice 635 ekvivalentů plných pracovních úvazků (mimo oblast intenzivní péče). V roce 2011 bylo v těchto dvou nemocnicích hospitalizováno 35.926 pacientů, z čehož vyplynulo celkem 221.652 lůžkodnů. Nemocnice disponovaly v roce 2011 čtyřmi počítačovými tomografy (CT), jedním přístrojem na magnetickou rezonanci (MT), jedním pracovištěm koronární angiografie (COR), dvěma vysokonapěťovými zdravotnickými přístroji (LINAC, Gamma nůž/str) a 31 dialyzačními přístroji. Je třeba vzít v úvahu, že v Nemocnici Jihlava je většina intenzivních lůžek integrována přímo do jednotlivých oddělení. K vykázaným pěti intenzivním lůžkům na Obrázek 2.1 je proto nutné přiřadit dalších 42 lůžek pro intenzivní péči na oddělení chirurgie (14 lůžek), interní medicíny (6 lůžek), neurologie (4 lůžka), pediatrie (9 lůžek), onkologie (3 lůžka) a kardiologie (6 lůžek). Přehled strukturálních, personálních a přístrojových ukazatelů nemocnic Pelhřimov a Jihlava poskytuje Tabulka 2.6 a Tabulka 2.7. Kapitola 2 / Analýza současného stavu 19

Tabulka 2.6: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Jihlava Zdroj: Nemocnice Jihlava (2011); znázornění: GÖ FP 20 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ

Tabulka 2.7: Strukturální, personální a přístrojové ukazatele nemocnice Pelhřimov Zdroj: Nemocnice Pelhřimov (2011); znázornění: GÖ FP Kapitola 2 / Analýza současného stavu 21

Spektrum zdravotních výkonů poskytnutých v Nemocnici Jihlava v roce 2011 podle jednotlivých kapitol ICD-10 je znázorněno na Obrázek 2.7. Obrázek 2.7: Spektrum diagnóz nemocnice Jihlava: podíl hospitalizací (v procentech) na kapitolu ICD-10 v roce 2011 Zdroj: Nemocnice Jihlava (2011); znázornění: GÖ FP Spektrum zdravotních výkonů poskytnutých v Nemocnici Jihlava ukazuje, že byli nejčastěji hospitalizováni pacienti s diagnózou spadající do skupiny I Nemoci oběhové soustavy (kapitola IX ICD-10) a Z Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami (kapitola XXI ICD-10). Na Obrázek 2.8 je znázorněno spektrum diagnóz podle kapitol ICD-10 v Nemocnici Pelhřimov. 22 GÖ FP 2013, NÖ-ETZ