KANALIZAČNÍ ŘÁD OBEC VĚŽ Kraj Vysočina Kanalizační řád stokové sítě obce Věž výust V 4 dle vyhlášky číslo 428 / 2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274 / 2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění. prosinec 2016
OBSAH: 1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 1.1 Organizace kanalizačního řádu 1.2 Podklady pro zpracování provozního řádu 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 2.1 Cíle kanalizačního řádu 2.2 Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu 3. POPIS ÚZEMÍ 3.1 Charakteristika obce 3.2 Odpadní vody 4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ 4.1 Popis kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu 4.2 Seznam provedených kanalizačních stok 4.3 Údaje o situování kmenových stok 4.4 Odlehčovací komory 4.5 Důležité objekty na kanalizaci 4.6 Základní hydrologické údaje 4.7 Počet připojených obyvatel na kanalizaci 4.8 Údaje odběru vody na osobu a den a o počtu a délce kanalizačních přípojek 5. MAPOVÁ PŘÍLOHA 6. ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD 6.1 Projektovaná čistírna odpadních vod 6.2 Bilanční údaje 6.3 Počet připojených obyvatel 6.4 Řešení dešťových vod 7. ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU 8. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI 8.1 Zvlášť nebezpečné látky 8.2 Nebezpečné látky 8.3 Další závadné látky 9. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO VEŘEJNÉ KANALIZACE 9.1 Splaškové odpadní vody 9.2 Ostatní odpadní vody 10. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD 11. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A DALŠÍCH MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH 12. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ 12.1 Výčet a informace o sledovaných producentech 12.2 Rozsah a způsob kontroly odpadních vod 12.3 Přehled metodik pro kontrolu míry znečištění odpadních vod 13. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 14. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU - 2 -
1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU NÁZEV OBCE A PŘÍSLUŠNÉ STOKOVÉ SÍTĚ : Věž, stoková síť obce Věž výust V4 Identifikační číslo majetkové evidence stokové sítě (podle vyhlášky č. 428/2001 Sb.): 6102-781321-00268453-3/1 Identifikační číslo majetkové evidence čistírny odpadních vod (podle vyhlášky č. 428/2001 Sb.): není Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové sítě obce Věž. Název kanalizace: Stoková síť obce Věž - výust V4 Katastrální území : Věž, 781321 Vlastník kanalizace: Provozovatel kanalizace: Zpracovatel kanalizačního řádu: Věž 17, PSČ 582 56 IČ: 00268453 Telefon: 569 445291, 739 005 031 E-mail: obec@obecvez.cz DRUPOS HB, s.r.o. Svojsíkova 333, 55301 Chotěboř IČO : 28826621 Telefon: 734 724 351 E-mail: druposhb@seznam.cz Datum zpracování: prosinec 2016 Kanalizační řád byl schválen podle 14 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění, (dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích) rozhodnutím vodoprávního úřadu Městského úřadu Havlíčkův Brod, odboru životního prostředí. dne pod č.j..... razítko a podpis úřadu - 3 -
1.1 Organizace kanalizačního řádu Kanalizační řád je rozdělen na část textovou a výkresovou dle seznamu příloh: 1.1.1 Textová část Průvodní zpráva 1.1.2 Výkresová část 1. Situace 1:2880 1.2 Podklady pro zpracování provozního řádu Pro zpracování návrhu provozního řádu jsou použity následující podklady: mapa 1:50000 mapy katastru nemovitostí 1:2880 projekt technické infrastruktury pro 14 RD skutečné provedení kanalizace v lokalitě 14 RD 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu : - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění (zejména 9, 10, 14, 18, 19, 32, 33, 34, 35); - zákon č. 254/2001 SB., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění (zejména 16); - vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění ( 9, 14, 24, 25, 26) a jejich eventuální novely. - 4 -
2.1 Cíle kanalizačního řádu Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě obce Věž tak, aby zejména: a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů cd) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu e) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně f) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě 2.2 Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno ( 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle 33, 34, 35 zákona č. 274/2001 Sb., b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace, c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat, d) Vlastník kanalizace je povinen podle 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen, e) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem, f) Každá změna výrobní technologie producenta ovlivňující kvalitu a množství vypouštěných odpadních vod musí být předem projednána a odsouhlasena provozovatelem kanalizace, g) Každý producent odpadních vod je povinen umožnit pověřeným pracovníkům provozovatele kanalizace vstup do areálu a objektů za účelem kontroly a odběru vzorků vypouštěných odpadních vod, h) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci, ch) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách. - 5 -
3. POPIS ÚZEMÍ 3.1 Charakteristika obce (Kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod) se nachází přibližně 12 km jihozápadně od města Havlíčkův Brod při silnici I. třídy H. Brod - Humpolec. Jedná se o území s nadmořskou výškou 510-560 m n.m., katastrální výměra je 1443 ha. Celé území je skloněno od nejvyšší severní části obce směrem k jižní až jihovýchodní části obce. Jižně od obce protéká Perlový potok, který se vlévá jako levostranný přítok v Okrouhlici do řeky Sázavy. Číslo hydrologického povodí je 1-09-01-084. Odtokové poměry jsou poměrně příznivé, konfigurace území umožňuje gravitační svedení odpadních vod na tři místa se čtyřmi výustmi pod obcí v jižní a východní části obce, kde je kanalizace vyústěna do terénu a vodoteče. má v současnosti 610 obyvatel a jedná se o setrvalý stav až o mírný úbytek obyvatel. Průměrný věk je 42 let. Obec má čtyři místní části Jedouchov, Mozerov, Leština, Skála. V obci je vybudován vodovod, plynovod a kanalizační síť. V obci není čistírna odpadních vod. Jedná se o typicky venkovskou obec bez významného průmyslu s běžnou občanskou vybaveností. V obci je několik objektů infrastruktury: obchod, pohostinství, škola a školka, obecní úřad s ordinací lékaře a fotbalové hřiště. Tento kanalizační řád řeší pouze část kanalizace k výusti V4. Jedná se o novou zástavbu pro 14 rodinných domků. V současné době zde nestojí žádný domek. Zásobení pitnou vodou je realizováno z vodovodu pro veřejnou potřebu v majetku obce Věž, na který jsou napojeny všechny budovy. Odpadní vody od nových RD budou čištěny v samostatných ČOV. Po vybudování centrální ČOV budou tyto ČOV zrušeny. 3.2 Odpadní vody V obci vznikají vody, které protékají kanalizací: a) v bytovém fondu ( obyvatelstvo"), b) srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací), d) jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území). Odpadní vody z bytového fondu ("obyvatelstvo") - jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od 610 obyvatel, bydlících trvale na území obce Věž a napojených na stokovou sít. Poznámka: Znečištění produkované od dojíždějících občanů je zahrnuto ve sféře "obecní vybavenosti". Odpadní vody z výrobní a podnikatelské činnosti ( průmyslu ) zde nejsou - 6 -
4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ 4.1 Popis kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu Splaškové odpadní vody z RD budou svedeny stokou B (splašková kanalizace) a dále stokou A (jednotná kanalizace) do rybníka. Dešťové vody z RD, které se nevsáknou v zařízení u RD a komunikace budou svedeny stokou B (dešťová kanalizace) a dále stokou A (jednotná kanalizace) do rybníka. Celková délka dopravních cest stokové sítě pro výust V4 je 674 m. Kanalizace je z PE a byla postavena v roce 2016. Jsou provedeny i přípojky na hranici parcel. V situaci jsou zakresleny šachty, vpustě a ostatní měřitelné objekty. Propojení těchto objektů je zakresleno včetně profilů a materiálů potrubí. Délky jednotlivých stok jsou přesně zaměřeny. Zakreslení stávající kanalizační sítě je provedeno bez přípojek (majetek jednotlivých vlastníků RD).. Celková délka kanalizace 674 m 4.2 Seznam provedených kanalizačních stok Název stoky: Dimenze potrubí Délka Stoka A DN 300 244 m Stoka B DN 300 208 m Stoka C DN 300 222 m ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Celkem kanalizační stoky 674 m Celková délka kanalizace je 674 m. 4.3 Údaje o situování kmenových stok V roce 2016 bylo postaveno nové ZTV se samostatnou výustí V4 do potoka. Byly postaveny stoky A DN 300 dl. 244m, kan. jednotná, B DN 300 dl. 208m, kan. splašková a C DN 300 dl. 222m, kan. dešťová. Tyty stoky s výustí V 4 mají samostatné povolení k vypouštění. 4.4 Odlehčovací komory V obci nejsou vybudovány, není zde ČOV. 4.5 Důležité objekty na kanalizaci Na kanalizaci nejsou žádné přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty apod. 4.6 Základní hydrologické údaje Pro Českomoravskou Vysočinu je průměrný srážkový úhrn je 780 mm/rok, průměrný počet srážkových událostí je 81 a směrodatná intenzita přívalového deště (t = 15 min; p = 0,5) 158 l/s.ha. Tyto údaje jsou obdobné i pro území obce Věž. 4.7 Počet připojených obyvatel na kanalizaci V současné době není na tuto kanalizaci připojen nikdo. Ve výhledu se počítá s cca 40 obyvateli. - 7 -
4.8 Údaje odběru vody a o počtu a délce kanalizačních přípojek Výpočet potřeby pitné vody k výusti V4 : MNOŽSTVÍ BEZDEŠTNÝCH ODPADNÍCH VOD PŘITÉKAJÍCÍCH DO ČOV Na jednoho EO je doporučena specifická produkce odpadních vod v oblasti platnosti této normy hodnotou 100 l/os.den. Počet obyvatel Počet obyvatel (současný stav): Chalupy (0 chalup ) Výhled: Ostatní (dovoz septiků z okolních místních částí): Celkem (současný stav + výhled): Zaokrouhleno 40 ob. 0 ob. 0 ob. 0 ob. 40 ob. 40 ob. Bytový fond Q 24,m1 = 40 ob. X 100 l/os.den = 4000 l/den = 0,046 l/s Vybavenost Q 24,m2 = 40 ob. X 0 l/os.den = 0 l/den = 0,000 l/s Průměrný denní přítok odpadních vod Q 24,m = 4000 l/den = 0,046 l/s Případný přítok balastních vod Q B = 0 l/den = 0,000 l/s Průměrný bezdeštný denní přítok Q 24 = Q 24,m + Q B = 4000 l/den = 0,046 l/s Průměrný bezdeštný denní přítok: 4,00 m 3 /den = 0,046 l/s Počet ekviv. ob. je dle množství OV: 40 EO Maximální bezdeštný denní přítok součinitel denní nerovnoměrnosti: k d = 1,5 Q d = Q 24,m. k d + Q B = 6000 l/den = 0,069 l/s Maximální bezdeštný denní přítok: 0,069 l/s Maximální bezdeštný hodinový přítok souč. max.hodinové nerovnoměrnosti: k h = 8,1 Q h = (Q 24,m. k d. k h + Q B ) : 24 = 2025 l/hod = 0,563 l/s Maximální bezdeštný hodinový přítok: 0,563 l/s Max. průtok za deště při ředění 1: 4 bude - 8 -
Roční množství odpadních vod Q rok = 365 x 4,00 m 3 /den = 1460 m 3 /rok Celkově budou všichni plánovaní uživatelé veřejné kanalizační sítě připojeni prostřednictvím 14 splaškových přípojek a 14 dešťových přípojek.. 5. MAPOVÁ PŘÍLOHA Mapová příloha obsahuje základní situační údaje o kanalizaci. Kanalizace je zaměřena a přesně její stav je zdokumentován v dokumentaci skutečného provedení. 6. ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD V obci není ČOV 7. ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU Název recipientu: Perlový potok Číslo hydrologického pořadí: 1-09-01-86 Profil: pod obcí Věž Identifikační číslo vypouštění odpadních vod: Správce toku Perlový potok: Povodí Vltavy s.p., Grafická 429/36, 150 00 Praha 5, Praha- Smíchov Minimální průtok Q 355 dle údajů od Hydrometeorologického ústavu Praha je pro Perlový potok 60 l/sek při povodí 50,44 km 2. Průměrný odtok z jednoho km 2 je 1,19 l/s/ km 2. Velikost povodí k jednotlivým výústím je: V4 Q 355 = 1,19 l/s/km 2 x 0,3861 km 2 = 0,46 l/s 8. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách vniknout níže uvedené látky, které jsou zvlášť nebezpečné a nebezpečné pro vodu a na vodu vázané ekosystémy. 8.1 Zvlášť nebezpečné látky Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, - 9 -
3. organocínové sloučeniny, 4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod 8.2 Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: zinek, měď, nikl, chrom, olovo, selen, arzen, antimon, molybden, titan, cín, baryum, berylium, bor, uran, vanad, kobalt, thallium, telur, stříbro. 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy. 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod. 8.3 Další závadné látky 1. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. - 10 -
2. Odpadní vody z mlíčnic, které vznikají mytím a výplachem nádob na chlazení a stáčením mléka do cisteren. Vypouštění odpadních vod s obsahem uvedených zvlášť nebezpečných látek do kanalizace je vázáno na povolení vodoprávního úřadu! Provozovatel kanalizace si vyhrazuje právo k takovému vypouštění nedat souhlas. Dále nesmí do jednotné nebo oddílné kanalizace vnikat další nespecifikované látky s následujícími charakteristikami: - radioaktivní, infekční a jiné látky, ohrožující zdraví nebo bezpečnost obsluhovatelů stokové sítě, popřípadě obyvatelstva nebo látky způsobující nadměrný zápach, - narušující materiál stokové sítě, nebo čistírny odpadních vod, - způsobující provozní závady nebo poruchy v průtoku stokové sítě nebo ohrožující provoz čistírny odpadních vod, - hořlavé, výbušné, popř. látky, které smísením se vzduchem, vodou nebo jinými látkami, které se mohou v kanalizaci vyskytovat, tvoří nebezpečné směsi a to i v těch případech, kdy se jedná o látky jinak nezávadné, - trvale měnící barevný vzhled vyčištěné odpadní vody, - jedy, omamné látky a žíraviny, - oleje použité ve fritovacích lázních v kuchyňských a restauračních provozech (ty musí být likvidovány odbornou firmou na základě platné smlouvy, doklady o likvidaci je producent povinen uchovávat min. 3 roky zpátky a na vyžádání je předložit provozovateli kanalizace), - biologický odpad z domácností včetně odpadu rozmělněného v drtičích odpadů, proto je zakázáno instalovat na vnitřní rozvody drtiče odpadů. 9. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO VEŘEJNÉ KANALIZACE 9.1 Splaškové odpadní vody Maximální míra znečištění z ČOV u RD je stanovena v tabulce č.1 dle Nařízení vlády č166/2015 dle přílohy č. 7. Ve výusti V 4 se stanovuje max. znečištění dle povolení k vypouštění, které je přílohou tohoto kanalizačního řádu. Producenti splaškových odpadních vod platí za vypouštění odpadních vod cenu dle platného cenového výměru pro příslušné kalendářní období (stočné). Producent je povinen 1x ročně odebrat vzorek vypouštěné odpadní vody za domovní ČOV v rozsahu dle tab. č.1 a protokol o provedeném měření předložit provozovateli kanalizace. tabulka č.1- maximální přípustné koncentrace p - mg/l m mg/l Účinnost % CHSK 110 170 75 BSK 5 30 50 85-11 -
NL 40 60 Stanovená koncentrační maxima p v tabulce jsou určena z 2 hodinových směsných vzorků, průměry vycházejí z bilance znečištění. Stanovená koncentrační maxima m jsou určena z okamžitého vzorku. Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce 9.1) bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz 10 zákona č. 274/2001 Sb. a 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle 32-35 zákona č. 274/2001 Sb. 9.2 Ostatní odpadní vody Ostatní odpadní vody nejsou. 10. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně zakotveny v 19 zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. a v 29, 30 a 31 prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. a jsou pro producenty závazné. Obyvatelstvo (místní) - objemová produkce splaškových odpadních vod bude zjišťována z údajů stočného (dle vodného podle vodoměrů či vypočteného paušálu). 11. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A DALŠÍCH MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH Podle místa a příčiny vzniku poruchy (havárie) je nutno příslušná opatření klasifikovat jako: 1. opatření při havarijním úniku znečištění způsobeném uživateli kanalizace pro veřejnou potřebu, 2. opatření při poruše (havárii) na vlastním zařízení kanalizace pro veřejnou potřebu. ad 1: Jedná se o případy úniku tzv. závadných látek ( 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách). Obecně je každý, kdo zachází se závadnými látkami, povinen činit opatření, aby nevnikly do - 12 -
vod povrchových a podzemních. Vniknutí takových látek do kanalizace ohrožuje stokovou síť, čistírnu odpadních vod a může ohrozit kvalitu povrchových (popř. podzemních) vod. Každý havarijní únik znečištění je proto třeba hlásit: - provozovateli kanalizační sítě 727851973 - Hasičskému záchrannému sboru ČR (tel. 150, 112), - vodoprávnímu úřadu Městskému úřadu Havlíčkův Brod, odboru životního prostředí (tel. 569 497 111), - správci povodí a příp. České inspekci životního prostředí, OI Havl.Brod (731 405 166, havárie) Obecnou zásadou při likvidaci havarijního úniku je pokud možno zabránit již samotnému vniknutí těchto látek do kanalizace (tj. likvidovat havarijní únik v areálu příslušné nemovitosti např. utěsněním kanalizace, odvedením závadných látek mimo kanalizační vpustě pomocí vykopaných stružek apod.). V případě, že havarijní znečištění pronikne do kanalizace, je původce povinen okamžitě nahlásit provozovateli havarijní únik, spolupracovat na odstraňování následků havárie a na žádost provozovatele poskytnout prostředky (nářadí, rukavice, ochranné pomůcky,...) k likvidaci havarijního úniku. Podrobné postupy při úniku závadných látek škodlivých vodám upravují plány opatření pro případy havárie ( havarijní plány ) zpracované potenciálními původci znečištění ve smyslu 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, kde jsou definovány činnosti zaměřené k odstranění příčin a následků havárie v rámci areálu, nemovitosti. ad 2: Nastane li z různých příčin stav bránící odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací je provozovatel oprávněn (v souladu s platnou legislativou) toto odvádění omezit nebo přerušit. Přitom je povinen o vzniklé situaci neprodleně informovat příslušný Vodoprávní úřad, Povodí Vltavy, s.p. a občany obce. Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli kanalizace možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální). Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle příslušných provozních předpisů - zejména Provozního řádu kanalizace a podle vyhlášky č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních a provozních řádů vodních děl a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení 40 a 41 zákona 254/2001 Sb ve znění zákona 150/2011 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru ČR (případně jednotkám požární ochrany, Policii ČR, správci povodí). Vždy informuje příslušný vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí, vlastníka kanalizace, případně Český rybářský svaz. Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil. 12. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., 9 odst. 3) a 4 a 26 vyhlášky 428/2001 Sb. Provozovatel kanalizace ve smyslu 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. kontroluje množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odpadních vod. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Předepsané maximální koncentrační limity se zjišťují analýzou 2 hodinových směsných vzorků, které se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut. - 13 -
Bilanční hodnoty znečištění (důležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišťují s použitím analýz směsných vzorků, odebíraných po dobu vodohospodářské aktivity odběratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odběry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se pořídí smísením stejných objemů prostých (bodových) vzorků, přesněji pak smísením objemů, úměrných průtoků. Z hlediska kontroly odpadních vod se odběratelé rozdělují do 2 skupin : A. Odběratelé pravidelně sledovaní B. Ostatní, nepravidelně (namátkou) sledovaní odběratelé Kontrola odpadních vod pravidelně sledovaných odběratelů se provádí minimálně 2 x za rok, kontrola nepravidelně sledovaných odběratelů se provádí namátkově, podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace. Pro účely tohoto kanalizačního řádu se do skupiny pravidelně sledovaných odběratelů A zařazují : zatím žádný 12.1 Výčet a informace o sledovaných producentech (k datu vypracování kanalizačního řádu) Průmysl : dle odstavce 3.2. nevznikají průmyslové odpadní vody, které by byly připojeny na veřejnou kanalizaci. Veřejné : - zatím žádné 12.2 Rozsah a způsob kontroly odpadních vod 12.2.1 Odběratelem Podle 18 odst. 2) zákona č. 274/2001 Sb. je odběratel (tj. producent odpadních vod) povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace. 12.2.2 Kontrolní vzorky Provozovatel kanalizace ve smyslu 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. namátkově kontroluje množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odváděných odpadních vod. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Kontrola se provádí namátkově. Předepsané maximální koncentrační limity se zjišťují analýzou 2 hodinových směsných vzorků, které se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut. Bilanční hodnoty znečištění (důležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišťují s použitím analýz směsných vzorků, odebíraných po dobu vodohospodářské aktivity odběratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odběry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se pořídí smísením stejných objemů prostých (bodových) vzorků, přesněji pak smísením objemů, úměrných průtoků. Z hlediska kontroly odpadních vod se odběratelé rozdělují do 2 skupin : - 14 -
A. Odběratelé pravidelně sledovaní (ústav sociální péče) B. Ostatní, nepravidelně (namátkou) sledovaní odběratelé Pro účely tohoto kanalizačního řádu se do skupiny pravidelně sledovaných odběratelů A nezařazuje zatím nikdo. Výhledově případná výstavba větší provozovny. Kontrola odpadních vod nepravidelně sledovaných odběratelů se provádí namátkově, podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace. 12.2.3 Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky: Podmínky : 1) Uvedený 2 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut. 2) Čas odběru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod. 3) Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v českých technických normách, při jejichž použití se pro účely tohoto kanalizačního řádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Rozbory vzorků odpadních vod se provádějí podle metodického pokynu MZe č. j. 10 532/2002-6000 k plánu kontrol míry znečištění odpadních vod (čl. 28). Předepsané metody u vybraných ukazatelů jsou uvedeny. Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování. 12.3 Přehled metodik pro kontrolu míry znečištění odpadních vod (metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu č. 254/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatkům za vypouštění odpadních vod do vod povrchových) Upozornění : tento materiál je průběžně aktualizován, některé informace jsou uveřejňovány ve Věstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. CHSK cr TNV 75 7520 Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem (CHSK cr ) - 8/98 NL ČSN EN 872 (75 7343) Jakost vod - stanovení nerozpuštěných látek - Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken - 7/98 N-NH 4 + ČSN ISO 5664 (75 7449) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Odměrná metoda po destilaci 6/94 ČSN ISO 7150-1 (75 7451) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 1.: Manuální spektrometrická metoda 6/94-15 -
ČSN ISO 7150-2 (75 7451) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda. 6/94 ČSN EN ISO 11732 (75 7454) Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku průtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí 11/98 ČSN ISO 6778 (75 7450) Jakost vod - Stanovení amonných iontů potenciometrická metoda 6/94 Podrobnosti k uvedeným normám : U stanovení CHSK cr podle TNV 75 7520 lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titrační. U stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektromefrická metoda manuální podle ČSN ISO 7150-1 (75 7451) nebo automatizovaná podle ČSN ISO 7150-2 (75 7451) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektrofotometrickým stanovením podle ČSN ISO 7150-1, ČSN ISO 7150-2 a ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664. 13. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Kontrolu míry znečištění odpadních vod provádějí: - producenti odpadních vod - provozní kontrola (vnitřní kontrola), - provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu - kontrola dodržování kanalizačního řádu (vnější kontrola), - vodoprávní úřady (v rozsahu a způsobem dle příslušné legislativy). Pro provádění vnitřní a vnější kontroly míry znečištění odpadních vod platí následující rámcové podmínky: 1) Způsob odběru vzorků vody musí zaručit reprezentativní vzorek odpadní vody co do její jakosti tak množství. 2) Nejnižší četnost kontrol a rozsah kontrolovaných ukazatelů jakosti vypouštěných odpadních vod stanovuje provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu smluvně v závislosti na množství vypouštěných odpadních vod a jejich jakosti. 3) Kontrola jakosti se neprovádí u odpadních vod vypouštěných z obytných budov, pokud v nich neprobíhají výrobní činnosti nebo nejsou poskytovány služby. 4) Rozbory vzorků vod se provádí podle standardních operačních postupů a standardních pracovních postupů, které vycházejí z platných norem. Rozbory mohou provádět jen k tomu oprávněné laboratoře. Náklady na provozní (vnitřní) kontrolu hradí producent odpadních vod. Náklady na kontrolu dodržování kanalizačního řádu (vnější kontrolu) hradí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu. 5) Zpracování a vyhodnocení výsledků kontrol zahrnuje jednak jednotlivé záznamy o provedených rozborech, jednak výpočet a záznam aritmeticky průměrných a nejvyšších hodnot sledovaných ukazatelů v jednotlivých obdobích. - 16 -
6) Provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu může požadovat od producenta odpadních vod podklady pro vypracování bilancí vypouštěného znečištění v jednotlivých sledovaných ukazatelích. 7) Výsledky provozních měření kvality odpadních vod eviduje producent po dobu minimálně 5 let a je povinen je na požádání předložit provozovateli kanalizace pro veřejnou potřebu a vodoprávnímu úřadu. 8) Provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu provádí kontrolní odběry vypouštěných odpadních vod v rozsahu a četnosti podle aktualizovaných plánů kontrolních odběrů. 9) Producent odpadních vod je povinen zabezpečit pro provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu přístup (včetně příjezdu) na místo určení pro odběr kontrolních vzorků odpadní vody a to včetně kontrolních profilů na odtoku z předčisticích zařízení. Podrobnosti a postupy při odběru, manipulaci a vyhodnocení kontrolních vzorků a příp. sankcí, jakož i práva a povinnosti producenta odpadních vod a provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu upravuje smlouva o odvádění odpadních vod. 14. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 5 letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad. - 17 -