CZ.1.07/2.2.00/

Podobné dokumenty
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů. (16) BAZIFILNÍ DOUBRAVY (DBbaz)

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh

Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky

Stavba č.1 Položkový výkaz výměr

Realizace lokálního biocentra LBC 1 v k. ú. Horní Bojanovice

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh

Šlapanické slepence ŠLAPANICKÉ SLEPENCE. Ostrůvky teplomilné květeny 3. Text a foto Josef a Karla M A R T I Š K O V I

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 27 oglejená a chudá stanoviště nižších a středních poloh. HS 47 oglejená stanoviště středních poloh

Mapa aktuální vegetace

Martin VLADO, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr

THE PHENOLOGICAL PERIODICITY OF THE CORNI-QUERCETA PETRAEAE-PUBESCENTIS COMMUNITY

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM

ZAKLÁDÁNÍ A OBNOVA KRAJINNÝCH PRVKŮ - BLUDOVEČEK ČÁST 'A' - ŠEROKY

D.3 Dendrologický průzkum

vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis

Pořadové číslo: NRBK K 21

ZHODNOCENÍ DOSAVADNÍHO VÝVOJE DŘEVIN V BIOKORIDORU RADĚJOV

PODZIM 2015 / JARO 2016 CENÍK SADEBNÍHO MATERIÁLU. platný od

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL)

CZ.1.07/2.2.00/

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:

Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic

SKUPINY TYPŮ GEOBIOCÉNŮ

Unikátní komplex skalní stepi a dřínových doubrav KVĚTNICI

KAPITOLA 9 VEŘEJNÁ ZELEŇ

označení zeleně číselným kódem s vyjádřením její původní funkce na ploše

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

Vegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (9) SUŤOVÉ A ROKLINOVÉ LESY (R)

Významné rostliny Santonu

Návrh plánu místního ÚSES k.ú. STOŠÍKOVICE na Louce

Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES

Plán péče o NPP Klonk. na období

PŘÍLOHA III: SOUPIS DRUHŮ

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

ARNIKA. Lesní a okrasná školka Hostivice CENÍK DŘEVIN

NÁVRH ŘEŠENÍ JEDNOTLIVÝCH PRVKŮ ÚSES...

INDEX QBR Datový list do terénu

Hádecká planinka. Lesostep nad Brnem. P. Jelínek a M. Čech. Mendelova univerzita v Brně. Národní přírodní rezevace

LEGENDA 31 (60) 24 (69) 20 (79) 25 (61)

Milada Rigasová Projekt vegetačních úprav Dolního paloučku pod Olivetskou horou na jihozápadním úpatí Svatého kopečku v Mikulově

A T E L I É R B 5. Daniela Karasová ABAR 2016

javor Freemanův v=20-25 m, barví červeně 14/16 Ko 30 l Kč javor jasanolistý v=15-20 m, L bílorůžově panašovaný 10/12 Ko 35 l Kč

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

LCA03 Euphorbio-Quercetum Knapp ex Hübl 1959 Teplomilné bazifilní doubravy na mělkých suchých půdách

KALINOVO NÁBŘEŽÍ - LOKALITA 2

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav

BOSONOŽSKÝ HÁJEK JAKO PŘÍKLAD STAROBYLÉHO LESA

Ochranné porosty: Požadavky stanovištn. ské (minimalizovat) PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen Nízké větvení koruny

Úsek v. - východní Pod školou Úsek iii. - severní Na Libovníku Úsek iv. - severní

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

OBNOVA KRAJINNÝCH STRUKTUR NA K.Ú. NESOVICE BIOCENTRUM HLINÍK, BIOKORIDOR LBK 1

Vytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice"

V Rosicích dne Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

KOŠTICE ÚZEMNÍ PLÁN. POŘIZOVATEL: Městský úřad Louny, Stavební úřad, úřad územního plánování

mech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy

Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.

Unikátní komplex skalní stepi a dřínových doubrav

ZADAVATEL : Region Podluží, Náměstí 177, Lanžhot

CZ.1.07/2.2.00/

1. Základní údaje OBJEDNATEL:

CZ.1.07/2.2.00/

Návrh vegetačních úprav lokálního biocentra ÚSES C3 Vedrovický rybníkk.ú. Vedrovice

javor babyka v=6-12 m, barví intenzivně žlutě 10/12 dtbal Kč javor Freemanův v=20-25 m, barví červeně 14/16 Ko 30 l Kč

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda

Typologické členění lokalit a výběr dřevin

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO REALIZACI VÝSADBY ZELENĚ A ROZVOJOVÉ PÉČE O ZELEŇ V RÁMCI ÚSES V K.Ú. CHODSKÁ LHOTA IP 8

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Úvod k lesním ekosystémům

Ceník sadebního materiálu okrasných dřevin 2015

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní památka V Hlubokém

Obnova zahrady Kinských, Praha 5 - Smíchov Dětské hřiště _ II a obnova jeho okolí I-SO.33-7 Sadové úpravy

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE DUKOVANSKÝ MLÝN (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem. OBSAH

obvod kmínku nebo výška Acer campestre (javor babyka) ,- Acer platanoides (javor mléč) ,- možnost slevy ,- 1.

CZ.1.07/2.2.00/

vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis

ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ

Transkript:

Lesnická fytocenologie a typologie HS 01d mimořádně nepříznivá stanoviště 01d 1X dřínové doubravy 2X dřínové doubravy s bukem Na karbonátových a bazických horninách na vrcholech, hřebenech a svazích, v teplých a suchých oblastech. 3X dřínové bučiny 4X dealpínské bučiny Na vápencích a dolomitech na strmých svazích bradel, na sklanatých svazích a sutích krasových území. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

01d 1X dřínové doubravy 2X dřínové doubravy s bukem Na karbonátových a bazických horninách na vrcholech, hřebenech a svazích, v teplých a suchých oblastech. 3X dřínové bučiny 4X dealpínské bučiny Na vápencích a dolomitech na strmých svazích bradel, na skalnatých svazích a sutích krasových území.

(DBbaz) Skladba synuzie dřevin: Společenstva budují druhy rodu dub (Quercus), a to dubu pýřitého (Quercus pubescens) a druhů okruhu dubu zimního (Quercus petraea agg.) [Quercus petraea, Quercus dalechampii, Quercus polycarpa] a i ceru (Quercus cerris); k dubu pýřitému (šípáku) se přidává i dub jadranský (Quercus virgiliana). Další stromovité druhy jsou: javor babyka (Acer campestre), jilm habrolistý (Ulmus minor), jeřáb břek a muk (Sornus torminalis a S. aria), mahalebka (Cerasus mahaleb), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ale také habr obecný (Carpinus betulus) či lípa srdčitá (Tilia cordata). Synuzie dřevin je často rozvolněného zápoje nebo stromy rostou v hloučcích či soliterách v mozaice s menšími volnými plochami; stromy jsou často polozakrslého až zakrslého vzrůstu. Hojné jsou keře: převládající dřín obecný (Cornus mas), dále kalina tušalaj (Viburnum lantana), višeň křovitá (Cerasus fruticosa), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), trnka obecná (Prunus spinosa), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), i svída krvavá (Cornus sanguinea), výjimečně se může vyskytnout i mandloň nízká (Amygdalus nana), druh diferenciální prvního vegetačního stupně.

Skladba synuzie podrostu: Ekologicko-cenotická skladba je charakteristická spoludominancí druhů teplomilných a teplomilně laděných (tj. vystupujících) a druhů indiferentních k teplotě. Druhy mezofilního charakteru /vyskytujících se od 2. vegetačního stupně/ se vyskytují pouze v bazifilních doubravách vysýchavých půd vyšších stupňů. Z hlediska trofického se jedná především o ekologické skupiny druhů bázické (charakteristicky druhy vápnomilné) a hemibázické a indiferentní. Z hlediska hydrického se mísí druhy suchomilné s druhy mezofilního charakteru. Synuzie podrostu je typická velkou druhovou růzností a má trávovitý vzhled; vyskytují se: Brachypodium pinnatum (válečka prapořitá), druhy rodu Stipa (kavyl Stipa), Carex humilis (ostřice nízká), úzkolisté kostřavy např. Festuca pallens (kostřava sivá), strdivky Melica picta (strdivka zbarvená), Melica transsilvanica (strdivka sedmihradská), Melica ciliata (strdivka brvitá), Sesleria caerulea (pěchava vápnomilná), dále: Dictamnus albus (třemdava bílá), Teucrium chamaedrys (ožanka kalamandra), Clematis recta (plamének přímý), Geranium sanguineum (kakost krvavý), Aster amellus (hvězdnice chlumní), Iris variegata (kosatec různobarvý), Iris pumila

Skladba synuzie podrostu: (kosatec nízký), Iris aphylla (kosatec bezlistý), Seseli osseum (sesel sivý), Inula ensifolia (oman mečolistý), Inula oculus-christi (oman oko Kristovo), Stachys recta (čistec přímý), Euphorbia epithymoides (pryšec mnohobarvý), Anemone sylvestris (sasanka lesní), Adonis vernalis (hlaváček jarní), druhy čeledi Orchidaceae [např. Orchis purpurea (vstavač nachový), Ophrys insectifera (tořič hmyzonosný), Cephalanthera rubra (okrotice červená)], Anthericum ramosum (bělozářka větevnatá), popř. i Crambe tataria (katrán tatarský); také: Carex montana (ostřice horská), Melica uniflora (strdivka jednokvětá), Convallaria majalis (konvalinka vonná), Lithospermum purpureocaeruleum (kamejka modronachová), Melitis mellisophyllum (medovník meduňkolistý), Bupleurum falcatum (prorostlík srpovitý), Lathyrus niger (hrachor černající), Melica uniflora (strdivka jednokvětá), Pulmonaria mollis (plicník měkký), Convallaria majalis (konvalinka vonná), Pyrethrum corymbosum (kopretina chocholičnatá), Vincetoxicum hirundinaria (tolita lékařská), Cyclamen perpurascens (brambořík nachový), Dactylis polygama (srha hajní), Clinopodium vulgare (marulka klinopád), Betonica officinalis (bukvice lékařská), Corydalis pumila (dymnivka dutá a nízká) aj.

Vazba na abiotické prostředí : Bazifilní doubravy se vyskytují v teplých oblastech, zejména na slunných expozicích. Jsou vázány na bazické půdotvorné substráty; často na půdách vysýchavých temen svahů a svahů s těžištěm výskytu do 350 m n.m., exklávně i výše.

Přehled skupin typů geobiocénů () s geobiocenologickými formulemi: 1 D 1 Corni-querceta petraeaepubescentis zakrslé dřínové doubravy CoQhum humilia (dubu zimního a pýřitého) 1 D 2 Corni-querceta petraeaepubescentis dřínové doubravy CoQar cerrris arenosa (dubu zimního, pýřitého a ceru) na píscích 1 D 2-3 Corni-querceta petraeaepubescentis dřínové doubravy CoQ inf inferiora (dubu zimního a pýřitého) nižšího stupně 2 D 1-2(3) Corni-querceta petraeaepubescentis superiora dřínové doubravy (dubu zimního a pýřitého) vyššího stupně CoQ sup 3 BD-D 1-2 Corni-querceta fagi buko-dřínové doubravy CoQf 1 D 1(2) Cerasi-querceta pini zakrslé boro-mahalebkové CeQpihum humilia doubravy 2 D 2-3 Cerasi-querceta pini boro-mahalebkové doubravy CeQpi inf inferiora 3 D 2-3 Cerasi-querceta pini boro-mahalebkové doubravy CeQpi sup superiora 2 D 1-2 Fagi-querceta dealpina dealpinské bukové doubravy FQde

Postavení v ekologické mřížce: 3. vs CeQpi sup 2. vs CeQpi inf CoQ sup omezené A" AB" B" BC" BD" D" 1. vs CoQ inf vůdčí (omezené) A AB B BC C BD D TŘ omezené A" AB" B" BC" C" BD" D" CoQhum CoQar CeQpihum 2. vs FQde 3. vs CoQf

BAZIFILNÍ bazifilní DOUBRAVY DOUBRAVY 3. vs bo-mahdb v.st. CeQpi sup Edafické kategorie v rámcích : 2. vs 1. vs bo-mahdb n.st. CeQpi inf dřdb v.st. CoQ sup omezené A" AB" B" BC" C" BD" D" dřdb n.st. CoQ inf EK M K I N I N S F F B H D A - V J W X (W) TŘ vůdčí (omezené) A AB B BC C BD D omezené A" AB" B" BC" C" BD" D" EK N Y N Y C Y A X A C X CoQhum z_dřdb CoQar dřdb_p CeQpihum z_bo-mahdb 2. vs 3. vs FQde d_bkdb CoQf bk-dřdb

Chorologicko-chronologický původ: Převažují prvky vegetačního pásu smíšeného listnatého lesa (Quercus-Tilia-Acer /QTA/) a vegetačního pásu dubu pýřitého (Quercus pubescens /Qpub/) při současné nepřítomnosti prvků vegetačního pásu buku a jedle (Fagus-Abies /FA/). Typická je účast prvků pásu kavylových stepí (Stipa /StSt/) a koniklecových lesostepí (Pulsatilla /PWSt/) i prvků pásu mediteránních horských stepí (MSt).