REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy

Transkript

1 Vídeň Velké Meziříčí Tel.: Web: REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Objednatel: Obec Stránecká Zhoř, Stránecká Zhoř 35, Měřín Vypracoval: Ing. Sjoerd Willem van den Berg... Ve Vídni, srpen 2010

2 OBSAH: 1. ÚVOD ANALÝZA ŘEŠENÉ OBLASTI NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV A OBNOVY ZELENĚ PŘÍLOHY

3 1. ÚVOD Tato studie řeší sadové úpravy v okolí zámku ve Stránecké Zhoři, které jsou součástí obnovy zámeckého areálu. Je zpracována na základě objednávky obce Stránecká Zhoř. Předmětem studie je obnova zeleně na plochách lemujících budovu zámku v centru obce. Výřez řešené oblasti je znázorněn na obrázku 1.1. Řešená oblast zahrnuje parcely pozemkového fondu č. 297 a č. 30, dále parcely obce Stránecká Zhoř č. 29/1 a 29/2 a pozemek Řádu rytířů Kristových parc. č. 1. Řešené území spadá do ochranného památkového pásma. Řešenou oblast lze dle terénního členění rozdělit na dvě části, a to na plochy obklopující zámek, které se nachází na mírně svažitém pozemku a dále na část příkrého svahu na jižní straně zámku. Výškové rozdíly na tomto svahu jsou řešeny kaskádovitým členěním s pomocí zídek rovnaných kamenů. Centrem prostoru je budova zámku, která se nachází přibližně ve středu řešené oblasti (Obrázek 1.2). Archivní materiály zachycující ranou historii zámku a především jeho počátky nejsou dochovány. První zmínky o obci Stránecká Zhoř však pochází z druhé poloviny 14. století, kdy byla nazývána Nelepovou Zhoří dle svého majitele Ondřeje Nelepi. Do této doby lze pravděpodobně datovat vznik původní usedlosti, zhořského dvora, ve Stránecké Zhoři. Tato usedlost byla využívána v průběhu historie především k hospodářským účelům. Lze se domnívat, že těmto účelům bylo přizpůsobeno také okolí zámku. Z hlediska stávající zeleně jsou plochy v okolí zámku ve velmi špatném stavu. Stávající zeleň tvoří z velké většiny náletové dřeviny keřového pásma, které pokrývají příkrý svah na jižní straně zámku. Zbývající části ploch jsou zatravněné nekvalitním travním porostem. Vzhledem ke stavu stávající zeleně je třeba provést v celém prostoru obnovu zeleně zahrnující sadové úpravy a terénní úpravy veškerých ploch. Obrázek 1.1: Fotografie zachycující řešenou oblast v okolí zámku (ve výřezu). (Fotografie: Geodis, 2009, editováno: Greenberg 2010) Obrázek 1.2: Pohled na severní stranu zámku. (Fotografie: Greenberg 2010) 3

4 2. ANALÝZA ŘEŠENÉ OBLASTI Fotografická dokumentace v této části mapuje stávající stav veřejné zeleně v řešené oblasti. Z minulosti se dochovalo pouze několik fotografií dokumentujících vzhled okolí zámku. Fotografie na obrázku 2.1 dokládá vzhled zámku přibližně kolem roku Ze snímku je patrné, že v okolí zámku byly vysázeny především vzrostlé listnaté stromy s několika stromy ovocnými. Na jižní straně zámku je postavena malá kůlna a lze se domnívat, že se v těchto místech nacházely také drobné zahrádkářské výsadby. Na snímku je dále patrná lipová alej na severní straně zámku. Pozůstatky této aleje se před zámkem dochovaly do dnešní doby (Obrázek 2.2). Jihovýchodní strana zámku je na snímku zakryta skupinou vzrostlých, listnatých stromů. V těchto místech dnes stojí pouze dva vzrostlé stromy a to javor mléč (Acer platanoides) a topol (Populus) (Obrázek 2.3). Celkový přehled stávající zeleně v řešené oblasti je znázorněn na obrázku 2.9 na konci této sekce. Jak již bylo zmíněno, plochy v okolí zámku jsou z části zatravněné a nachází se na nich pouze několik vzrostlých stromů, javor mléč, topol a stromořadí lip. Stromořadí lip na severní straně zámku se nachází mimo řešenou oblast. Z hlediska obnovy zeleně musí být však tento prvek brán v potaz. Ne severní straně zámku se nachází terénní zlomy, které jsou řešeny zídkami se schůdky. V této části je dočasně umístěno dětské hřiště stávající se z několika hracích prvků (Obrázek 2.4). Na severovýchodní straně zámku je jasně patrné obnažené skalnaté podloží. Terénní úpravy v okolí zámku jsou uzpůsobeny stávajícímu terénu (Obrázek 2.5). Výjimkou je část na jižní straně zámku, kde se nachází navážka směsi půdy a stavebního materiálu (Obrázek 2.6). Zde je nutné provést navážku kvalitní zeminy a následné vyrovnání terénu. Příkrý svah na jižní straně zámku pokrývá souvislé pásmo bylin a náletových křovin (př. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), javor mléč (Acer platanoides) a bez černý (Sambucus nigra)). Svah je kaskádovitě členěn opěrnou zídkou, která probíhá v jeho spodní části (Obrázek 2.7). Na této zídce se nachází vzrostlý javor mléč (Acer platanoides) (Obrázek 2.8). Seznam vzrostlých stromů v okolí zámku je uveden v tabulce č. 1. Zde jsou také uvedeny navrhované sadové úpravy a pěstební opatření. Vzrostlé stromy v řešené oblasti s výjimkou topolu jsou v relativně dobrém zdravotním stavu a po odborném ošetření je lze zachovat. Topol je vzhledem ke svému stáří dlouhodobě neperspektivní. Proto je u tohoto jedince navržena eliminace a náhradní výsadba. U stromořadí lip na severní straně zámku, které se nachází mimo řešenou oblast, je vzhledem k jeho historickému významu navržena obnova. Obnova stromořadí je součástí projektu obnovy veřejné zeleně v obci Stránecká Zhoř. Vzhledem k nízkému počtu stromů a kvalitní zeleně v okolí zámku, je na řešených plochách navržena náhradní výsadba. V rámci obnovy zeleně je nutné volit druhy, které jsou vhodné pro dané stanoviště, odpovídají historickému charakteru oblasti a nevyžadují náročnou údržbu. Jak již bylo zmíněno, povrch řešených ploch je z velké většiny tvořen nekvalitním travním porostem. V důsledku stavebních prací je nutné provést dodatečné terénní úpravy, především na jižní straně zámku, spojené s obnovou travního porostu. Vzhledem ke stávajícímu stavu ploch na jižní a západní 4

5 straně zámku, je doporučeno provést na těchto plochách před založením trávníku plošnou úpravu terénu a urovnání povrchu. Tím vznikne kvalitní podklad vhodný pro založení nové výsadby zeleně a travního porostu. Obrázek 2.1: Zámek ve Stránecké Zhoři. Pohled z jihozápadní strany (Foto: asi 1945). Obrázek 2.2: Lipová alej lemující cestu na severní straně zámku. (Foto: Greenberg, 2010) Obrázek 2.3: Javor mléč a topol na jihovýchodní straně zámku. (Foto: Greenberg, 2010) 5

6 Obrázek 2.4: Hrací prvky na severovýchodní straně zámku. (Foto: Greenberg, 2010) Obrázek 2.5: Stávající terén na východní straně zámku. (Foto: Greenberg, 2010) Obrázek 2.6: Stávající terén na jižní straně zámku. (Foto: Greenberg, )

7 Obrázek 2.7: Kaskádovité členění svahu na jižní straně zámku s opěrnou zídkou (ve spodní části snímku). (Foto: Greenberg, 2010) Obrázek 2.8: Javor mléč na svahu na jižní straně zámku. (Foto: Greenberg, 2010) 7

8 Obrázek 2.9: Schematické znázornění stávající zeleně v řešené oblasti (Měřítko 1:1000). 8

9 Tabulka č. 1: Inventarizace stromů v okolí zámku. Poř. číslo Latinský název Český název Obvod kmene (cm) Opatření Poloha 1 Tilia platyphyllos Lípa velkolistá 292 O Parc. č. 2 Tilia platyphyllos Lípa velkolistá 203 O 291/1 3 Tilia platyphyllos Lípa velkolistá 295 O 4 Tilia platyphyllos Lípa velkolistá 217 O 5 Tilia platyphyllos Lípa velkolistá 340 O 6 Tilia platyphyllos Lípa velkolistá 228 O 7 Tilia platyphyllos Lípa velkolistá 207 O 8 Fraxinus excelsior Jasan ztepilý 88 O 9 Tilia platyphyllos Lípa velkolistá Acer platanoides Javor mléč Řešená 11 Topol Populus 459 O oblast 12 Acer platanoides Javor mléč O neperspektivní jedinci určeni na odstranění 1 zdravotní řez lezeckou technikou 9

10 3. NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV A OBNOVY ZELENĚ Návrh sadových úprav a obnovy zeleně v okolí zámku vychází ze stávajícího stavu zeleně v řešené oblasti. Základním požadavkem návrhu je, aby v okolí zámku vznikl ucelený a kultivovaný prostor, který nebude vyžadovat náročnou údržbu, zlepší vzhled okolí zámku, a který poskytne zázemí pro pořádání kulturních akcí při různých příležitostech. Návrh výsadeb a druhová skladba zeleně jsou koncipovány tak, aby byli z historického pohledu vyhovující a odpovídali charakteru místa a jeho minulosti. Cílem projektu je vytvořit kolem zámku prostor, který by sloužil nejen vlastníkům zámku, ale všem obyvatelům Stránecké Zhoře a široké veřejnosti k odpočinku a relaxaci. Záměr obnovy prostoru kolem zámku má také širší dopad v rámci propojení pasivního působení s aktivní činností v podobě kulturních akcí (jarmarků, výstav, koncertů apod.), které by zde chtěl majitel zámku pořádat. Proto je nová výsadba v okolí zámku soustředěna především na okraj řešených ploch. Zde je vytvořen zelený, souvislý pás, který lemuje zámek z východní, jižní a západní strany. Tímto uspořádáním zeleně se prostor okolo zámku opticky oddělí od okolních ploch a zároveň zde zůstane dostatek volného prostoru, který lze využít k již zmíněným aktivitám. Stávající příjezdová cesta k bráně zámku je v návrhu zachována. Na severozápadní straně zámku je pás zeleně lemující hranici řešeného území protažen od okraje plochy směrem k zámku. V této části se v současné době nachází budova garáží. Lze předpokládat, že do budoucna bude tento prostor využit k technickému zázemí zámku případně k zahrádkaření. Proto je pod budovou garáží navržen lem zeleně, který tuto část odstíní od zbývajícího prostoru. Do zeleného pásu byly použity keře, které ve většině dorůstající výšky cca 0,3 až 3 metrů. Šířka pásu je v rozmezí od 1,5 do 7 metrů. Druhová skladba odpovídá místním klimatickým a půdním podmínkám. Do výsadby byly zvoleny druhy, které jsou z historického hlediska odpovídající. Seznam navržené zeleně je uveden v tabulce č. 2. Zbývající prostor v okolí zámku je zatravněný. Na severní a východní straně zámku není nutné provádět dodatečné úpravy terénu. V návaznosti na stavební práce je však nutné provést terénní úpravy na straně jižní a západní. Dále je zde nutné provést odstranění navážek stavebního materiálu a doplnění kvalitní zeminy pro výsadbu. Z dobové fotografie je patrné, že v okolí zámku se nacházelo velké procento vzrostlých listnatých stromů a stromů ovocných, které částečně zakrývaly pohled na zámek ze západní a jihovýchodní strany. Naopak pohled z jižní strany na zámek zůstal otevřený. Lze se domnívat, že podobně vypadalo okolí zámku v dlouhém časovém úseku až do 20. století. Na tomto základě byla do návrhu zahrnuta výsadba stromů, které doplní stávající vzrostlé stromy. Na severní straně zámku je do souvislého pásu keřů umístěn strom javor klen (Acer pseudoplatanus), který odstíní okolní výstavbu od prostoru zámku. Na jihozápadní straně zámku je do prostoru umístěn solitérní strom dubu letního (Quercus robur). V jeho blízkosti je v pásu křovin umístěn jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V návaznosti na hospodářský účel zámku v průběhu jeho historie je na západní a jihovýchodní straně zámku navržena výsadba celkem osmi ovocných stromů. Využití ovocných stromů bylo také přáním majitele zámku. Do výsadby je doporučeno použít odrůdy slivoně švestky (Prunus domestica) či třešně ptačí (Prunus avium). U stávajících stromů v řešené oblasti je nutné provést zdravotní řez koruny tak, aby se zvýšila jejich dlouhodobá perspektiva. U topolu je vzhledem k jeho stáří a celkovému stavu navržena eliminace. Rozmístění stromů je v návrhu voleno tak, aby se zachoval pohled na zámek ze západní a jižní strany a aby celý prostor kolem zámku zůstal co nejvíce otevřený a přehledný. 10

11 Stromořadí lip, které se nachází na severní straně zámku, bude v rámci obnovy zeleně v obci Stránecká Zhoř revitalizováno. Při obnově by mělo dojít k eliminaci stávajících stromů a výsadbě nových jedinců. Vzhledem k dlouhodobé udržitelnosti stromořadí a půdním podmínkám byly do nové výsadby zvoleny lípy srdčité (Tilia cordata). Zbývající část řešeného území tvoří příkrý svah na jižní straně zámku. Návrh v této části je uzpůsoben tak, aby byl celý prostor co nejméně náročný na údržbu a aby druhové složení zeleně vyhovovalo skalnatému podloží v této části. Proto je v této části navržena výsadba skupin keřů (př. hloh obecný, líska obecná, ostružník křovitý nebo bez hroznatý). Tyto keře po vzrůstu vytvoří souvislé pásmo, které zabrání extensivnímu prorůstání náletových dřevin a plevele. Uspořádání pásu keřů musí při výsadbě odpovídat kaskádovitému členění svahu. Pro zachování dostupnosti svahu a možnosti údržby zeleně je v keřovém pásmu po celé šířce svahu ponechán průchod. Vzhledem k tomu, že jsou v návrhu zvoleny autochtonní druhy, které odpovídají půdním a klimatickým podmínkám daného stanoviště, je nová výsadba nenáročná na údržbu, zachovává charakter místa a působí jednotným, uceleným dojmem. 11

12 Tabulka č. 2: Seznam navržené zeleně. Zkratka* Latinský název Český název Počet ks celkem Stromy Acer pseudoplatanus Javor klen 1 Quercus robur Dub letní 1 Sorbus aucuparia Jeřáb ptačí 1 Ovocné stromy 8 Keře Ac Achillea filipendulina Řebříček tužebníkolistý 120 As Aster amellus Hvězdnice chlumní 220 Cs Cornus sanguinea Svída krvavá 49 Ca Corylus avellana Líska obecná 38 Cr Crataegus laevigata Hloh obecný 41 Eu Euonymus europaeus Brslen evropský 78 Fo Forsythia suspensa Zlatice převislá 19 He Hedera helix Břečťan popínavý 440 Hy Hydrangea paniculata Hortenzie latnatá 160 Lo Lonicera xylosteum Zimolez pýřitý 92 Ma Mahonia aquifolium Mahónie cesmínolistá 59 Po Potentilla fruticosa Mochna křovitá 103 Pr Prunus spinosa Trnka obecná 38 Rh Rhamnus catharthicus Řešetlák počistivý 32 Ra Ribes alpinum Meruzalka alpská 158 Rc Rosa canina Růže šípková 49 Rr Rosa rugosa Růže svraskalá 98 Rf Rubus fruticosus Ostružiník křovitý 14 Ri Rubus idaeus Ostružiník maliník 47 Sn Salvia nemorosa Šalvěj hajní 108 Sa Sambucus racemosa Bez hroznatý 100 Sp Spiraea chamaedryfolia Tavolník ožankolistý 74 Sy Syringa vulgaris Šeřík obecný 64 Vi Viburnum opulus Kalina obecná 44 * zkratka odpovídá značení rostlin ve výsadbovém plánu 12