Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Doubice

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Doubice Březen 2006

ÚDAJE O PROJEKTU Zpracovatel Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko Masarykova 1094/4 407 46 Krásná Lípa Tel.: +420 412 383 000 Fax: +420 412 383 230 E-mail: ops@ceskesvycarsko.cz Řešitelský tým RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borůvková, konzultant RNDr. Jarmila Parohová, konzultant Olga Vonková, konzultant Zpracováno pro Obec Doubice Finanční podpora Zpracování plánu bylo finančně podpořeno Státním fondem životního prostředí České Republiky. Administrativní podpora Administrativní podpora zpracování plánu byla poskytnuta v rámci pomoci Evropské Unie. 2/43

OBSAH 0. Manažerské shrnutí...4 1. Úvod...5 1.1. Cíl práce v kontextu Českého Švýcarska...5 1.2. Metodologické předpoklady...5 2. Základní údaje o obci...7 2.1. Geografická charakteristika...7 2.2. Demografické a sociální údaje...8 Nejnižší míra z obcí...10 2.3.Ekonomické aktivity v obci...11 2.4. Přehled zařízení cestovního ruchu v obci...11 2.5. Význam obce Doubice ve vztahu k národnímu parku České Švýcarsko...11 3. Analýza stávajícího stavu...13 3.1. Čistota vod...13 3.1.1. Fakta...13 3.1.2. DPSIR analýza...18 3.1.3. Shrnutí hlavních problémů...19 3.1.4. Vztahový diagram...19 3.2. Ochrana ovzduší a energetika...19 3.1.1. Fakta...19 3.2.2. DPSIR analýza...22 3.2.4. Vztahový diagram...23 3.3. Krajinný pokryv, retenční schopnost krajiny a zemědělství...23 3.3.1. Fakta...23 3.3.2. DPSIR analýza...25 3.3.3. Shrnutí hlavních problémů...26 3.3.4. Vztahový diagram...26 3.4. Ochrana biodiversity a ekosystémů...26 3.4.1. Fakta...26 3.4.2. DPSIR analýza...30 3.4.3. Shrnutí hlavních problémů...30 3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků...30 3.5. Odpady...30 3.5.1. Fakta...30 3.5.2. DPSIR analýza...32 3.5.3. Shrnutí hlavních problémů...33 3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků...33 3.6. Shrnutí...33 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů...33 3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků...33 4. Stanovení cílového stavu...34 4.1. Formulace cílového stavu ve vztahu ke hlavním problémům...34 4.1.1. Legislativní požadavky...34 4.1.2. Strom cílů...34 5. Návrhy konkrétních opatření...34 5.1. Voda - vypouštění komunálních odpadních vod...34 5.2. Voda v krajině - zvýšení retenční schopnosti území...35 5.3. Ochrana ovzduší a energetika...35 5.4. Odpady...36 6. Posouzení možnosti realizace...36 6.1. Připravenost konkrétních projektů/námětů...36 6.2. Finanční situace obce...36 6.3. Identifikace a analýza možných fin. zdrojů...36 6.3.1. SFŽP...36 6.3.2. Strukturální fondy...37 6.3.3. Ostatní...39 7.1. Návrh finanční strategie...42 7.2. Návrh realistického harmonogramu...43 7.3. Návrh dalších kroků pro přípravu projektů k financování...43 8. Závěr...43 3/43

0. Manažerské shrnutí Obec Doubice leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 370,00 444,00 m n.m. Obcí protéká Doubický potok, 3 místní potoky a jsou zde 2 větší vodní nádrže Velký rybník a Malý rybník. koupaliště. Zástavba je rozptýlená podél místních komunikací, převládá bydlení individuální. Území náležející do povodí řeky Labe, nachází se v CHKO Labské Pískovce, CHKO Lužické hory, CHOPAV Severočeská křída a Národním parku České Švýcarsko. Dle evidence obecního úřadu, v obci v současné době trvale žije 105 obyvatel, přičemž na vrcholu letní sezony počet obyvatel přesahuje 1 000 obyvatel. Doubice je tedy co do počtu obyvatel nejmenší mezi všemi devíti obcemi zasahujícími do národního parku České Švýcarsko. Spolu s Hřenskem patří Doubice obcím s nejnižší nezaměstnaností jak mezi obcemi kolem národního parku tak i v rámci celého okresu Děčín. Jako hlavní problémy životního prostředí obce byly identifikovány: Ohrožení kvality vody v Doubickém potoce ( a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období. Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů Zánik Horního a Dolního rybníka Ke zlepšení stavu životního prostředí v obci, byla identifikována následující opatření/projekty (spolu s možnými zdroji financování): Opatření Stav Náklady Dotace tis. Kč tis. Kč Možný zdroj financování GEF SFŽP MŽP MZE OPŽP Projekt Obec Doubice vodní hospodářství 1.1. analýza proveditelnosti čištění kom. odpadních vod 1.2. kořenová čistírna a kanalizace Doubice střed 1.3. čištění komunálních odpadních vod v ost. částech obce voda v krajině 2.1. Revitalizace Horního rybníka 2.2. Revitalizace Dolního rybníka ochrana ovzduší a racionální využití energie 3.1. zjednodušený energetický audit budovy obecního úřadu 3.2. Zateplení a instalace tep. čerpadla v budově obec. úřadu odpady 4.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému Celkem projekt záměr námět 60 2 000 20 000 60 2 000 16 000 záměr námět 600 1 000 600 1 000 námět námět 15 600 0 540 100 24 375 20 200 Legenda: GEF - projekt Integrovaný management ekosystémů severních Čech SFŽP - národní programy státního fondu životního prostředí MŽP - Program revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí MZE - Program výstavby infrastruktury vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství OPŽP - Operační program životní prostředí pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU pro období 2007-2013 Kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému komunálního odpadu by mohla být provedena dotací ze státního rozpočtu (rozpočtu MŽP). 4/43

1. Úvod 1.1. CÍL PRÁCE V KONTETU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA Hlavním cílem níže uvedeného plánu je na základě identifikovaných problémů životního prostředí obce Doubice navrhnout realistická opatření a projekty vhodné pro financování ze státního fondu životního prostředí, resp. dalších veřejných zdrojů. 1.2. METODOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY Zpracování plánu je založeno na využití modelu indikátorů D-P-S-I-R používaného jak v rámci Evropské Unie tak i v rámci České republiky jako základní rámce pro popis problémů v oblasti životního prostředí: Co je DPSIR? V roce 1991 Rada OECD (OECD Council) schválila Doporučení o indikátorech životního prostředí (Recommendation on Environmental Indicators), které zavázalo Výbor pro politiku životního prostředí OECD (OECD Environment Policy Committee) "...dále vyvíjet základní skupiny porovnatelných a měřitelných environmentálních indikátorů použitelných v oblasti environmentální politiky". OECD v této souvislosti navrhlo hodnotit situaci v životním prostředí prostřednictvím environmentálních indikátorů agregovaných podle významu do struktury hnací síla (Driver) - tlak ( Pressure ) - stav ( State ) dopad (Impact) - odezva ( Response ), ve zkratce D-P-S-I-R. Tato struktura je založena na principu kauzality, t.j. popisuje řetězec příčinně-následných vztahů, ve kterém lidské aktivity vytvářejí tlak na životní prostředí, což se odrazí na změně stavu životného prostředí, a co následně vyvolá reakci společnosti formou environmentální politiky, ekonomických a právních nástrojů péče o životní prostředí a opatřeními promítnutými do jednotlivých sektorů ekonomické činnosti státu (odezva). V systému struktury D-P-S-I-R rozlišujeme tedy následující indikátory: Indikátory hnací síly které podávají informace o sociálním, demografickém a ekonomickém rozvoji společnosti a s ním souvisejících změnách v životním stylu a nárocích na životní prostředí. Primární hnací silou je populační růst a vývoj v potřebách a činnosti jednotlivce. Tato hnací síla podněcuje změny ve vztahu produkce spotřeba, a prostřednictvím těchto změn vytváří tlak na životní prostředí. Indikátory environmentálních tlaků - které popisují tlaky na životní prostředí zapříčiněné lidskými aktivitami. Indikátory environmentálního stavu - které obsahuje údaje o environmentální kvalitě jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda, lesy, rostlinstvo a živočišstvo) a jiných kvantitativněkvalitativních parametrech přírodních zdrojů. Indikátory dopadu které jsou odrazem změn v ukazatelích stavu majících dopad na lidské zdraví, stav ekosystémů, biodiverzity, hospodářský vývoj a pod. Indikátory dopadu charakterizují tzv. environmentální ujmu, t.j. poškození životních podmínek a životního prostředí. Indikátory odezvy které poukazují na rozsah, ve kterém společnost reflektuje na negativní změny v životním prostředí, odkazují na individuální anebo kolektivní akce, které: (a) minimalizují člověkem podmíněné negativní dopady lidských aktivit na životní prostředí, (b) zabraňují působení těchto negativních dopadů, (c) uchovávají a konzervují přírodu a přírodní zdroje. DPSIR Analýza V dalším textu budeme při popisu jednotlivých složek životního prostředí z výše uvedeného modelu vycházet. 5/43

6/43

2. Základní údaje o obci 2.1. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Charakteristika Obec leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 370,00 444,00 m n.m. Obcí protéká Doubický potok, 3 místní potoky a jsou zde 2 větší vodní nádrže Velký rybník a Malý rybník. koupaliště. Zástavba je rozptýlená podél místních komunikací, převládá bydlení individuální. Území náležející do povodí řeky Labe, nachází se v CHKO Lužické hory, CHOPAV Severočeská křída a Národním parku České Švýcarsko. Na území obce leží ochranné pásmo vodního zdroje. V obci se předpokládá mírný nárůst trvale žijících obyvatel a maximální vytvoření podmínek pro nárůst v turistické oblasti s využitím výhodné turistické polohy. Obrázek č. 1: Mapa obce (červená čára vyznačuje hranici katastru obce) 7/43

2.2. DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚDAJE Tabulka č. 1: Počet obyvatel Počet obyvatel v obcích okolo národního parku České Švýcarsko ZÚJ obce 530417 562513 562530 544680 562556 562611 566900 546348 562823 Název obce Doubice Hřensko Chřibská Janov Jetřichovice Krásná Lípa Růžová Srbská Kamenice Staré Křečany Počet obyvatel k 1.1.2005 celkem muži ženy 106 281 1 465 248 418 3 725 359 198 1 246 49 169 724 121 219 1 809 189 103 626 57 112 741 127 199 1 916 170 95 620 Průměrný věk k 1.1.2005 celkem muži ženy 41,2 34,8 36,2 46,7 40,9 38,7 39,9 45,0 38,6 40,3 35,4 35,5 45,0 40,4 37,1 39,0 43,0 37,3 41,9 33,8 36,9 48,4 41,4 40,3 41,0 47,3 39,9 zdroj dat: ČSÚ Dle evidence obecního úřadu v obci v současné době trvale žije 105 obyvatel, přičemž na vrcholu letní sezony počet obyvatel přesahuje 1 000 obyvatel. Doubice je tedy co do počtu obyvatel nejmenší mezi všemi devíti obcemi zasahujícími do národního parku České Švýcarsko Prostorové rozložení trvale bydlících, individuálních rekreantů a zařízení cestovního ruchu Následující mapky ukazují rozložení trvalého a rekreačního osídlení v rámci obce: Obrázek č. 2: Severní část obce 8/43

Obrázek č. 3: Jižní část obce Zdroj dat: Místní šetření p. starosty Miloslava Himmera. Legenda: plná barva - trvalé osídlení, v kroužku - rekreační objekt Informace o stavu nezaměstnanosti Tabulka č. 2: Nezaměstnanost - 9 obcí kolem NP Evidovaní uchazeči o zaměstnání v obcích kolem NP České Švýcarsko stav k 28.2.2006 Základní územní jednotka Evidovaní uchazeči Míra číslo název města, obce, oblasti celkem ženy muži 1 2 3 4 530417 Doubice 5 3 2 10,20% 60,00% 100,00% 49 562513 Hřensko 14 9 5 9,21% 64,29% 87,50% 152 562230 Chřibská 163 69 94 22,36% 42,33% 95,88% 729 544680 Janov 16 7 9 16,84% 43,75% 100,00% 95 562556 Jetřichovice 32 13 19 18,08% 40,63% 100,00% 177 562611 Krásná Lípa 380 154 226 22,07% 40,53% 97,19% 1722 566900 Růžová 35 19 16 20,23% 54,29% 100,00% 173 546348 Srbská Kamenice 21 9 12 25,00% 42,86% 110,53% 84 562823 Staré Křečany 127 59 68 23,35% 46,46% 92,70% 544 Vysvětlivky: 1 = celkem evidovaných/počet ekonomicky aktivních obyvatel 2 = celkem evidovaných žen/celkem evidovaných 3 = poměr mezi sledovaným a předchozím měsícem 4 = počet ekonomicky aktivních obyvatel 9/43

Informace o stavu nezaměstnanosti a trhu práce v okrese Děčín za měsíc leden 2006, zpracovaná Úřadem práce Děčín uvádí následující údaje: Z celkového počtu 40 obcí a 12 měst byla míra nezaměstnanosti k 31.12.2005 největší v následujících obcích a městech. Tabulka č. 3: Srovnání nezaměstnanosti se situací v rámci okresu Děčín Nejvyšší míra v obcích Region Oblast Evidovaní uchazeči Míra nezaměstnanosti Merboltice Staré Křečany Kunratice Chřibská Dobrná Huntířov Arnoltice Srbská Kamenice Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Dolní Habartice Heřmanov Valkeřice Benešovsko Rumbursko Českokamenicko Varnsdorfsko Českokamenicko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Benešovsko Benešovsko Benešovsko Rumbursko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Varnsdorfsko 19 133 26 171 46 65 35 18 58 69 55 42 38 33,93% 24,45% 23,64% 23,46% 22,77% 21,96% 21,88% 21,43% 21,01% 19,83% 19,43% 19,27% 18,18% Z měst Krásné Lípě Jiříkov Šluknov Mikulášovice Velký Šenov Varnsdorf Rumbursko Rumbursko Šluknovsko Šluknovsko Šluknovsko Varnsdorfsko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Varnsdorfsko 371 391 543 240 178 1270 21,54% 21,11% 18,85% 18,58% 17,61% 14,94 % Nejnižší míra z obcí Region Oblast Starý Šachov Markvartice Kámen Vilémov Veselé Hřensko Kytlice Benešovsko Českokamenicko Rumbursko Českokamenicko Českokamenicko Rumbursko Varnsdorfsko Evidovaní uchazeči 6 28 8 55 14 16 9 Míra nezaměstnanosti 5,31% 8,48% 9,41% 9,75% 9,93% 10,53% 10,96% Z měst Dolní Poustevna Jílové Děčín Rumburk Česká Kamenice Benešov n.pl. Šluknovsko Rumbursko Českokamenicko Benešovsko Rumbursko Rumbursko 120 363 3791 831 403 317 12,12 % 12,98 % 13,76 % 14,13 % 14,29 % 14,33% Za alarmující označuje zpráva situaci v Krásné Lípě, Jiříkově, Starých Křečanech, Šluknově a Chřibské kde jsou velmi početné komunity dlouhodobě nezaměstnaných. Závěr Spolu s Hřenskem patří Doubice k obcím s nejnižší nezaměstnaností jak mezi obcemi kolem národního parku tak i v rámci celého okresu Děčín. 10/43

2.3.EKONOMICKÉ AKTIVITY V OBCI Jedinou významnou ekonomickou aktivitou v obci je cestovní ruch. 2.4. PŘEHLED ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V OBCI V obci jsou následující zařízení cestovního ruchu Tabulka č. 4: Přehled zařízení cestovního ruchu Zařízení Kapacita ubyt. Kapacita strav. Hotel JEF 100 100 Stará Hospoda 80 140 Fabrika 30 60 Doubická Hospoda 16 50 Stavomont 30 - Chřástalka 17 - Matyáš 17 40 Hubertus 50 - Celkem je tedy v obci cca 340 lůžek v hotelích a penzionech a asi 390 míst v restauračních zařízeních. 2.5. VÝZNAM OBCE DOUBICE VE VZTAHU K NÁRODNÍMU PARKU ČESKÉ ŠVÝCARSKO Graf č. 1: Srovnání s ostatními obcemi kolem národního parku České Švýcarsko 11/43

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že obec Doubice (spolu s Jetřichovicemi a Hřenskem) je ze všech devíti obcí (kolem národního parku) s národním parkem nejvíce svázaná. v národním parku leží přibližně 85% plochy obce, což je asi 16 km2. Přes malý počet obyvatel by se jí mělo dostat odpovídající pozornosti. 12/43

3. Analýza stávajícího stavu 3.1. ČISTOTA VOD 3.1.1. Fakta Obec je členem a akcionářem SVS, a.s. Pitná voda V současnosti je obec zásobována veřejným vodovodem. Vodovod je napájen ze zdrojů ležících mimo katastr obce: Prameniště Vápenka. Zdroj Vápenka má průměrnou vydatnost pouze do 2 l/s a stačí pokrýt potřebu pitné vody v obci mimo sezonu, v sezoně je zdrojem doplňkovým. Vodojem Vápenka má kapacitu 24 m3. Nově vybudovaný vrt Spravedlnost na katastru obce s čerpáním vody do vodojemu Spravedlnost 150 m3. kvalita pitné vody je velmi dobrá, jak dokládají následující údaje: Tabulka č. 5: Souhrnné hodnocení kvality pitné vody v 9 obcích kolem národního parku Části obcí Doubice Hřensko Mezná Dolní Chřibská Horní Chřibská Chřibská Krásné Pole Janov Jetřichovice Rynartice Všemily Vysoká Lípa Dlouhý Důl Hely Kamenná Horka Krásná Lípa Krásný Buk Kyjov Sněžná Vlčí Hora Zahrady Kamenická Stráň Růžová Srbská Kamenice Brtníky Kopec Staré Křečany Valdek Nové Křečany Panský vodovod, bez problému vodovod, bez problému vodovod, bez problému vodovod, problém s hliníkem a ph vodovod, problém s hliníkem a ph vodovod, problém s hliníkem a ph vodovod, problém s hliníkem a ph vodovod, bez problému vodovod, bez problému vodovod, bez problému vodovod, bez problému vodovod, bez problému bez vodovodu bez vodovodu bez vodovodu vodovod, problém s hliníkem bez vodovodu bez vodovodu bez vodovodu bez vodovodu bez vodovodu bez vodovodu vodovod, bez problému bez vodovodu bez vodovodu bez vodovodu bez vodovodu bez vodovodu bez vodovodu bez vodovodu Zdroj: Státní zdravotní ústav, pracoviště Děčín Tabulka č. 6: Podrobné hodnocení kvality pitné vody v Doubici za rok 2005 13/43

Zdroj: SČVaK, a.s. 14/43

Pitná voda - shrnutí Na základě výše uvedených údajů lze říci, že obec Doubice v současné době nemá problém s kvalitou ani množstvím pitné vody. Vodoteče Hlavní vodotečí je Doubický potok, který se v Dolní Chřibské vlévá do Chřibské Kamenice. Obrázek č. 4: Přehled vodotečí a jejich správců v obci Doubice a okolí Zdroj dat: MZe ČR Legenda: Všechny vodoteče v Doubici jsou tedy spravovány státním podnikem Lesy České Republiky, s.p. Kvalita povrchových vod Souhrnný přehled kvality vody dle ČSN 75 221 v roce 2004 v rámci povodí Ohře (kam je České Švýcarsko z hlediska správy vodních toků zařazeno) podává následující kartogram: 15/43

Obrázek č. 5: Mapa klasifikace jakosti povrchových vod za období 2004 Zdroj: Povodí Ohře s.p. Obrázek č. 6: Výřez Českého Švýcarska Zdroj: Povodí Ohře s.p. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti vody zařazují do 5 tříd: Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída III znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, 16/43

umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti vody. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatele uvádí následující tabulka: Tabulka č. 7: Mezní hodnoty tříd jakosti vody Ukazatel biochemická spotřeba kyslíku pětidenní chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor saprobní index makrozoobentosu Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l číslo I. <2 <15 <0,3 <3 <0,05 <1,5 II. <4 <25 <0,7 <6 <0,15 <2,2 II. <8 <45 <2 <10 <0,4 <3,0 IV. <15 <60 <4 <13 <1 <3,5 V. >=15 >=60 >=4 >=13 >=1 >=3,5 V profilu Všemily (Chřibská Kamenice) byla kvalita voda souhrnně vyhodnocena jako mírně znečištěná. Lze odhadovat, že kvalita vodotečí přímo v Doubici může odpovídat třídě znečištění III. To může ohrožovat ekosystémy na Doubickém potoce pod Doubicí. Vzhledem k absenci zemědělské činnosti lze předpokládat nízké znečištění sloučeninami dusíku, v letním období lze očekávat vyšší bakteriální znečištění. Čištění odpadních vod V obci není vybudována soustavná splašková ani dešťová kanalizace. Část objektů je odkanalizována přímo do vodoteče 10%, část do septiků s přepadem do vodoteče 40%, část do bezodtokových jímek s vyvážením na pole 10% nebo vyvážením na ČOV Varnsdorf 15 km (30%). Přehled čistíren komunálních odpadních vod v Doubici poskytuje následující tabulka: Doubice Doubice 6 6 celkem ČOV ČOV rodinné domy obec, část obce, základní sídelní jednotka ČOV ostatní objekty Tabulka č. 8: Čistírny komunálních odpadních vod v Doubici 5 11 5 11 zdroj: evidence vodoprávního úřadu v Rumburku Jmenovitý výčet ČOV v nerodinných domech: OÚ Doubice Penzion Matyáš Hotel Jef Stará Hospoda Fabrika Hlavní zdroje vypouštění komunálních odpadních vod v obci domácnosti zařízení cestovního ruchu 17/43

Výhled čištění komunálních odpadních vod v Doubici dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje V obci se (dle výše uvedeného plánu) v současné době i nadále uvažuje s individuálním likvidováním splaškových vod. Veškeré nečištěné vody budou odváženy na ČOV Varnsdorf, vyvážení na pole je v rozporu se zákonem č. 185/2001 sb. a prováděcích vyhlášek o odpadech. Vzhledem velkému podílu individuální a hromadné rekreace je doporučeno ve výhledu, po roce 2015, řešit odkanalizování výstavbou kanalizačního systému: ČOV pro 450 EO, stoky DN 300 dl. 5,4 km. 3.1.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na vypouštění komunálních odpadních vod jsou: obyvatelstvo zařízení cestovního ruchu Tlak (Pressure) Tabulka č. 9: Odhad produkovaného znečištění Skupina producentů PE maximum PE minimum trvale bydlící 90 85 chalupáři 450 40 zařízení cestovního ruchu 260 25 CELKEM Zdroj: vlastní odhad 800 150 PE maximum... populační ekvivalent v období největší koncentrace obyvatel PE minimum... populační ekvivalent v období nejmenší koncentrace obyvatel Graf č. 2: Rozložení počtu chalupářů a rekreantů v průběhu roku Doubice - časové rozložení rekreantů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. I:. I. II. Zdroj: odhad pana starosty Himmera 18/43

Pokud jde o množství vypouštěných komunálních odpadních vod do vodotečí (a koncentrace znečišťujících látek), je teoreticky vše v pořádku neboť všichni tvrdí, že likvidují odpadní vody (v případě bezodtokových jímek) vyvážením na ČOV ve Varnsdorfu. Dotazem u firmy zajišťující tento odvoz jsme však zjistili, že objem skutečně odvážených odpadních vod neodpovídá produkovanému znečištění. Stav (State) přestože se neměří, lze předpokládat, že kvalita vody v Doubickém potoce může být (zejména v letních měsících při nízkých průtocích a vysoké koncentraci obyvatel) klasifikována 3. stupněm dle ČSN 75 7221. Dopady (Impacts) obtěžující zápach v potoce nad Malým rybníkem v letním období v severovýchodní části obce možná zhoršená kvalita vody v Malém rybníce, který je využíván jako neoficiální koupaliště riziko ohrožení podmínek pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému podél Doubického potoka a Chřibské Kamenice v národním parku České Švýcarsko Odezva (Responses) v současné době je před zadáním analýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních vod v obci zároveň se v obci bude realizovat demonstrační projekt zaměřený na realizaci kořenové čistírny odpadních vod (včetně mechanického předčištění) pro objekty v centru obce u Velkého rybníka 3.1.3. Shrnutí hlavních problémů Hlavním problémem obce Doubice ve vztahu k čistotě vod je ohrožení kvality vody v Doubickém potoce ( a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období. 3.1.4. Vztahový diagram Dopad ohrožení ekosystémů snížená pohoda Stav Tlak znečištěné vodoteče (Doubický potok) nedostatečně čištěné komunální vody Příčina neplnění požadavků na provoz žump a septiků 3.2. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA 3.1.1. Fakta Poloha Doubice leží v mírně zvlněné krajině s pouze lokálním výskytem situací se špatnými rozptylovými podmínkami a to zejména v jihozápadní části obce. Na druhé straně nelze v žádném případě říci, že by Doubická kotlina byla bezproblémové provětrávána. Emise Tabulka č. 10: Emise základních znečišťujících látek v roce 2004 Stacionární velké zdroje TE SO2 NOx CO VOC NH3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 19/43

TE SO2 NOx CO VOC NH3 Stacionární střední zdroje 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Stacionární malé zdroje 0,8 1,3 0,3 3,4 0,8 0,0 x x x x x x Doprava Zdroj: ČHMÚ V obci nejsou žádné velké ani střední zdroje znečišťování ovzduší. Malé zdroje zahrnují trvale obydlené domy, chalupy a zařízení cestovního ruchu. Výše uvedený odhad emisí je příliš nízký. ČHMÚ totiž při výpočtu emisí z malých zdrojů vychází z velmi hrubých odhadů, kdy do obcí rozpočítává okresní bilance emisí získané z odhadů spotřeb paliv po okresech. Skutečné emise jsou asi 2 násobně větší, zejména u tuhých emisí (odhad založen na spotřebě paliva a emisních faktorech). Přesto jsou velmi nízké. Imise V Doubici ani bezprostředním okolí nejsou žádné měřící stanice. V širším okolí jsou tři monitorovací stanice ČHMÚ: Valdek Lipnice Varnsdorf jejich umístění a rozsah měřených znečišťujících látek je uveden níže Obrázek č. 7: Přehled měřících stanic v okolí Českého Švýcarska Tabulka 11: Přehled měřících stanic a metod měření v okolí Českého Švýcarska 20/43

Zdroj: ČHMÚ Na žádné z těchto stanic nebyl v roce 2004 ani v předchozích letech překročen imisní limit pro žádnou z měřených znečišťujících látek. Vzhledem ke konfiguraci reliéfu a nízkým emisím nelze s výjimkou zimního období a údolní části obce předpokládat problémy s kvalitou ovzduší. Pokud by však docházelo k dalšímu rozvoji zařízení cestovního ruchu i nárůstu trvale žijících obyvatel, mohly by v budoucnu tyto problémy nastat. Doubice, ani celé České Švýcarsko, nepatří tedy mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Není tedy prioritní oblastí ve smyslu dotační politiky v oblasti ochrany ovzduší. Na druhé straně patří Doubice (a celé České Švýcarsko) do oblasti ve které je třeba kvalitu ovzduší pravidelně sledovat, protože namodelované koncentrace prachových částic frakce PM10 se imisnímu limitu blíží (v odborném slangu to znamená, že tyto koncentrace jsou nad tzv. horní mezí pro posuzování). Do těchto rizikových území patří cca 68 % území České republiky a na následující mapce jsou znázorněna okrovou barvou: Obrázek č. 8: Vymezení rizikových oblastí ČR ve vztahu k prachovým částicím Imise Zdroj dat: ČHMÚ 21/43

Paliva Převažujícími palivy v obci je hnědé uhlí a dřevo. Vzhledem k sociální struktuře obyvatel je riziko spalování pevného domovního odpadu velmi malé. Potenciál pro spalování biomasy Významný potenciál jak pro pěstování tak pro využití (s výjimkou spalování dřeva v rodinných domech a chalupách) biomasy v Doubici není. Jediným námětem v této oblasti by mohlo být vytápění hotelu JEF, který je v současné době topí uhlím. Potenciál pro využití větrné energie V Doubici není dostatek energie větru, nemluvě o devastujícím dopadu na krajinný ráz obce a celého širšího okolí. Obrázek č. 9: Potenciál větrné energie (data rok 2004) Úspory energie a využití tepelných čerpadel Pro jejich využití v Doubici neexistuje žádná bariéra s výjimkou finančních nákladů. O zateplení a možnou změnu vytápění na tepelné čerpadlo má zájem obecní úřad. 3.2.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na zátěži ovzduší jsou: obyvatelstvo zařízení cestovního ruchu Tlak (Pressure) 22/43

z látek významnějších pro kvalitu ovzduší jde o cca 1,5 tuny pevných látek ročně, 2 tuny SO2 ročně a 1,5 tuny VOC ročně Stav (State) v obci ani jejím okolí nejsou problémy s kvalitou ovzduší, s výjimkou údolní části v zimním období Dopady (Impacts) na zdraví obyvatel nejsou na pohodu ano v zimním období, ale jen krátkodobě na zdraví ekosystémů a vegetace rovněž ne Odezva (Responses) žádná nápravná opatření nebyla bezprostředně nutná 3.2.3. Shrnutí hlavních problémů v obci nejsou v současné době žádné vážné problémy s kvalitou ovzduší 3.2.4. Vztahový diagram Protože v obci není ve vztahu k ochraně ovzduší žádný významný problém, postrádá vztahový diagram smysl 3.3. KRAJINNÝ POKRYV, RETENČNÍ SCHOPNOST KRAJINY A ZEMĚDĚLSTVÍ 3.3.1. Fakta Struktura využití ploch Strukturu pozemků a využití ploch znázorňuje následující tabulka a grafy: Tabulka č. 12: Struktura využití ploch Druhy pozemků (údaje roku 2003) Ha % Celková výměra pozemků 1 928,83 100,00% Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy 1 725,41 149,12 8,61 6,19 39,5 89,45% 7,73% 0,45% 0,32% 2,05% 135,41 1,25 12,47 90,81% 0,83% 8,36% Louky Orná půda Zahrady Zdroj: ČSÚ 23/43

Graf č. 3: Struktura využití ploch v obci Struktura využití ploch v obci Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Zdroj: ČSÚ Graf č. 4: Struktura využití zemědělských ploch v obci Rozdělení zemědělských ploch v obci 8,36% 0,83% Louky Orná půda Zahrady Zdroj: ČSÚ Z výše uvedené tabulky a grafů lze říci, že lesní půda tvoří převažující část ploch v katastru obce. Se zbytku zemědělské půdy pak tvoří většinu louky a pastviny. Orná půda tvoří necelé 1 % katastru obce. 24/43

Obrázek č. 10: letecký snímek obce Retenční schopnost území Obecně lze říci, že retenční schopnost je vysoká, neboť většinu katastru obce tvoří les. V okolí samotné obce byla retenční schopnost narušena v důsledku zániku dvou rybníků, Horního Rybníku východně od obecního úřadu a Dolního Rybníku na jižním okraji obce. 3.3.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) ve vztahu k využití krajiny či retenční schopnosti nejsou v Doubici žádné relevantní hnací síly přítomny (s výjimkou tlaku na zábor zemědělské půdy pro výstavbu) Tlak (Pressure) v současné době žádné zábory zemědělské půdy ani úpravy směřující ke změněnému využívání či snížení retenční schopnosti neprobíhají Stav (State) 25/43

s výjimkou zaniklých rybníků není problém. Dopady (Impacts) rozkolísané průtoky Doubického potoka pod obcí Odezva (Responses) snaha obce oba rybníky obnovit. 3.3.3. Shrnutí hlavních problémů Hlavním problémem obce Doubice je této oblasti je zánik Horního a Dolního rybníka 3.3.4. Vztahový diagram Dopad rozkolísání průtoku Doubického potoka Stav snížená retenční schopnost Tlak žádný Příčina zaniklý Horní a Dolní rybník 3.4. OCHRANA BIODIVERSITY A EKOSYSTÉMŮ 3.4.1. Fakta Základní informace Katastr obce Doubice zasahuje do Chráněné oblasti Labské pískovce, Chráněné krajinné oblasti Lužické hory a do Národním parku České Švýcarsko. Unikátnost geomorfologického členění vytváří neopakovatelný ráz krajiny těchto velkoplošných chráněných území. Pestrá a zajímavá fauna a flora oblasti je odrazem právě s geomorfologií souvisejících klimatických a mikroklimatických poměrů. Floristická i faunistická jedinečnost Českého Švýcarska je dána zejména velkou lesnatostí (71%), relativním klidem a nabídkou celé škály biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským stanovištím na dně hlubokých roklí. Pro České Švýcarsko jsou typická pískovcová skalní města, kde teplotní inverse v soutěskách a skalních roklích způsobuje zvrat vegetačních stupňů a následný výskyt montánních a submontánních druhů v nadmořské výšce pod 150 m. Významným prvkem v území jsou také čedičové kupy s výskytem naopak druhů teplomilných. Území je rovněž charakteristické tím, že se v něm nápadně projevují doznívající vlivy oceánského klimatu v Čechách ovlivňující množství srážek a průběh teplot. Lužické hory mají charakteristický reliéf tvořený protáhlými zalesněnými hřbety a výraznými kuželovitými nebo kupovitými vrchy znělcových či čedičových hornin. Krajina je bohatá na vodu. Na sever území zasahuje Lužická porucha oddělující lužický žulový masív od pískovcové oblasti. Na katastru obce se nachází cenné oblasti I. - III. zóny ochrany. Mezi nejvýznamnější patří biokoridor řeky Křinice, zalesněná území a pískovcová skalní města při hranici se SRN a PR Vápenka s výskytem jurských vápenců. Vzhledem k tomu, že významnou část katastru obce tvoří lesní pozemky, mezi priority ochrany přírody patří vhodné hospodaření v lesích, co nejvíce podporující přirozený vývoj ekosystémů a původní druhovou skladbu. V této souvislosti je zřejmá i nutnost posílení retenčních schopností krajiny minimálně obnovou původních vodních ploch. Významná i nutná jsou protierozní opatření (ta se provádí většinou již v rámci lesního hospodaření (viz. výše). Turistická návštěvnost a tedy i zátěž této oblasti je poměrně vysoká, s prognózou dalšího růstu. S tím souvisí nejen potřeba usměrňování turistů (vhodné turistické trasy) v místě i čase (rovnoměrnější návštěvnost v průběhu celého roku), ale také navazující otázka čištění odpadních vod. Za reálného požadavku udržitelnosti přírodního stavu krajiny je třeba nejen požadovat kvalitní čištění vod z restaurací a penzionů, ale postupně přivést k odpovídajícímu stupni čištění i objekty pro bydlení a individuální rekreaci. Vzhledem k charakteru 26/43

území a rozptýlení zástavby je třeba vybrat a podpořit řešení specifická k místní podmínkám (např. podpora domovních čistíren apod.). Na katastru se nachází i část zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Pro ty je prioritou obnova lučních společenstev. Proto je pro udržení původního rázu krajiny neopominutelná podpora extensivních forem hospodaření a alternativních zemědělských výrob včetně agroturistiky a bioprodukce (s tím souvisí i ochrana původního genofondu odrůd ovocných stromů). Problematika odpadů (zde především TKO) je řešena v měřítku širší oblasti a vůči ochraně přírody není rizikem, stejně jako otázka znečištění ovzduší. S rozvojem turismu rovněž souvisí tlak na zábor ploch mimo zastavěná území obcí pro individuální rekreaci tedy řešení pro ochranu přírody nepřijatelné a v dlouhodobém hledisku území škodícím i z pohledu jeho návštěvníků. Správy chráněných území se rovněž dostávají do potenciálních konfliktů při ochraně krajinného rázu, který je prostředkem k ochraně a zachování původní urbanistické skladby obcí včetně charakteristických prvků místní architektury. Proto je potřeba komunikovat nejen mezi Správami a turisty (ovlivňování turistiky a poskytování služeb prostřednictvím informačních center Správ), neméně důležité je propagovat zájmy ochrany přírody a rozvíjení komunikace a vhodné reflexe mezi Správami a dalšími subjekty významně ovlivňujícími rozvoj území tedy zejména s jednotlivými obcemi. K tomu je třeba, mimo jiné, Správami stanovit tam kde je to možné, jasná pravidla pro konzistentní výkon státní správy. Zonace Intravilán obce patří menší částí do 2. zóny CHKO Labské Pískovce a svou hlavní částí do 3. zóny ochrany CHKO Lužické Hory. Zonace obou CHKO i národního parku je obsažena v následujících mapkách: Obrázek č. 11: Zonace Národního parku České Švýcarsko Zdroj: Správa NPČŠ Obrázek č. 12: Zonace CHKO Labské Pískovce 27/43

Zdroj: Správa CHKO Labské Pískovce Obrázek č. 13: Zonace CHKO Lužické Hory Zdroj: Správa CHKO Lužické Hory Natura 2000 28/43

Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. V rámci této soustavy jsou vymezovány dva nové typy chráněných území: ptačí oblasti k zajištění ochrany volně žijících ptáků evropsky významné lokality k zajištění ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Celý katastr obce Doubice patři do následujících chráněných území v rámci systému Natura 2000: Ptačí oblast Labské pískovce Kód lokality: Kraj: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: CZ0421006 Ústecký kraj 35.516,06 ha Chřástal polní, Datel černý, Sokol stěhovavý, Výr velký Evropsky významná lokalita České Švýcarsko Kód lokality: Kraj: Status: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: CZ0424031 Ústecký kraj Navrženo 10.626,90 ha Stanoviště Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Evropská suchá vřesoviště Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně přístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Středoevropské lišejníkové bory Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Živočichové losos atlantský vydra říční Rostliny (stanoviště a druhy) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 29/43

Horské sečené louky Přechodová rašeliniště a třasoviště Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních Rašelinný les Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 3.4.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) cestovní ruch Tlak (Pressure) pohyb návštěvníků po cenných územích CHKO a NP Stav (State) narušení přírodního prostředí pro výskyt ohrožených druhů Dopady (Impacts) možné mizení ohrožených druhů Odezva (Responses) návštěvní řád národního parku vyhlášení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v rámci soustavy chráněných území Natura 2000 3.4.3. Shrnutí hlavních problémů hlavním problémem je regulace pohybu návštěvníků tak 3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí Tlak pohyb návštěvníků po území CHKO a NP Příčina absence regulace návštěvnosti 3.5. ODPADY 3.5.1. Fakta Základní informace Jak svoz komunálního a části tříděného odpadu zajištují TS Rumburk (Remondis), zbytek tříděného odpadu zajišťuje pro obec Doubici společnost Pro Eko Varnsdorf s.r.o. Se systémem nejsou žádné problémy. 30/43

Tabulka č. 13: Přehled objemu komunálního odpadu v roce 2004 Komunální odpad 2004 (tuny/rok) Nebezpečné odpady Plastové obaly Papírové obaly Směsné obaly Kovové obaly Kovy Plasty Směsný komunální odpad Objemný odpad Ostatní Celkem Sběrný dvůr Zdroj: MěÚ Rumburk Doubice 0,000 0,074 0,006 0,000 0,000 0,000 0,000 4,053 68,780 2,230 75,143 NE Tabulka č. 14: Přehled objemu tříděného obalu v prvním čtvrtletí roku 2005 31/43

Zdroj: Obecní úřad Doubice Tabulka č. 15: Přehled objemu tříděného obalu ve třetím čtvrtletí roku 2005: Zdroj: Obecní úřad Doubice Za povšimnutí stojí, že objem tříděného odpadu ve třetím čtvrtletí je 20 násobně větší než ve čtvrtletí prvním. Tento nárůst je způsoben následujícími faktory: chalupáři hosté a návštěvníci v hotelech, penzionech a restauracích procházející turisté změna systému třídění odpadu Lze odhadnout, že nárůst objemu odpadu v důsledku cestovního ruchu je v letním období cca 3 násobný. Černé skládky nepředstavují významný problém 3.5.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) obyvatelstvo cestovní ruch Tlak (Pressure) 32/43

vyprodukovaný komunální odpad je nerovnoměrně rozložen v čase Stav (State) odpad jako takový nepředstavuje významnou zátěž pro životní prostředí Dopady (Impacts) nejsou Odezva (Responses) poplatkový systém nestačí pokrýt náklady sběru a svozu komunálního odpadu a obec jej musí dotovat. V roce 2004 obec dotovala sběr a svoz komunálního odpadu cca 70 tis. Kč, 3.5.3. Shrnutí hlavních problémů Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů 3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad finanční deficit systému svozu komunálního odpadu Stav Tlak žádná významná zátěž pro vysoká produkce třiživotní prostředí ditelného komunálního odpadu Příčina cestovní ruch v obci 3.6. SHRNUTÍ 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů ohrožení kvality vody v Doubickém potoce ( a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období. Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů Zánik Horního a Dolního rybníka Regulace pohybu návštěvníků ve vztahu k omezením vyplývajícím z požadavků soustavy Natura 2000 3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav Tlak Příčina ohrožení ekosystémů snížená pohoda znečištěné vodoteče (Doubický potok) nedostatečně čištěné komunální vody neplnění požadavků na provoz žump a septiků rozkolísání průtoku Doubického potoka snížená retenční schopnost žádný zaniklý Horní a Dolní rybník pohyb návštěvníků po území CHKO a NP absence regulace návštěvnosti možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí 33/43

Dopad Finanční deficit systému svozu komunálního odpadu 4. Stav Tlak žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu Příčina cestovní ruch v obci Stanovení cílového stavu 4.1. FORMULACE CÍLOVÉHO STAVU VE VZTAHU KE HLAVNÍM PROBLÉMŮM 4.1.1. Legislativní požadavky Čistota vod žádné legislativní požadavky na čištění odpadních vod pro obec velikosti Doubice nejsou Snížená retenční schopnost krajiny žádné legislativní požadavky na zvýšení retenční schopnosti pro obec Doubice nejsou. Ochrana biodiversity V souvislosti se zaváděním systému Natura 2000 jsou již národním parkem vyhlašována omezení vstupu. Odpady Legislativně je stanovena maximální výše poplatku 500 Kč na osobu. 4.1.2. Strom cílů Níže uvedený strom cílů zahrnuje pouze cíle, které se týkají bezprostředně obce jako takové. Širší cíl zajistit zdravé životní prostředí a přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů v obci Doubice Specifické cíle omezit vypouštění špatně čištěných komunálních vod zvýšit retenční schopnost území obce zajistit finanční udržitelnost systému sběru a svozu komunálního odpadu snížit energetickou náročnost s případným využitím obnovitelných zdrojů na objektech v majetku obce 5. Návrhy konkrétních opatření Návrhy konkrétních opatření/projektů jsou členěny podle výše uvedených specifických cílů 5.1. VODA - VYPOUŠTĚNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADNÍCH VOD Projekt 1.1. analýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních vod 34/43

stav připravuje se zadání v rámci projektu Integrovaný management ekosystémů v severních Čechách náklady cca. 60 tis. Kč financování v rámci výše uvedeného projektu Projekt 1.2. Doubice střed - demonstrační projekt decentralizovaného čištění komunálních odpadních vod s využitím kořenové čistírny v centru obce stav připravuje se zadání v rámci projektu Integrovaný management ekosystémů v severních Čechách náklady cca. 2 mil. Kč financování v rámci výše uvedeného projektu Projekt 1.3. předpokládají se další 2-4 projekty decentralizovaného čištění, pravděpodobně využívající kořenové čistírny odpadních vod stav přesná podoba vyjde z analýzy proveditelnosti náklady dosud neurčeny, lze odhadnout v rozmezí 15-20 mil. Kč financování externí zdroje 5.2. VODA V KRAJINĚ - ZVÝŠENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI ÚZEMÍ Projekt 2.1. Obnova Horního rybníka stav Projekt připraven k realizaci náklady cca. 600 tis. Kč financování v jednání (program revitalizace říčních systémů) Projekt 2.2. Obnova Dolního rybníka stav Záměr, před zadáním projektové dokumentace náklady cca. 1 mil. Kč financování dosud nezajištěno 5.3. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA Projekt 3.1. zpracovat zjednodušený energetický audit budovy obecního úřadu stav námět náklady cca. 15 tis. Kč financování v rámci budoucích strukturálních fondů Projekt 3.2. zateplení a instalace tepelného čerpadla (případně v kombinaci ze solárními systémy) v budově obecního úřadu stav námět náklady cca. 600 tis. Kč financování v rámci budoucích strukturálních fondů 35/43

5.4. ODPADY Projekt 4.1. Spolu s ostatními obcemi požádat MŽP o zavedení pravidelné dotace přes správu národního parku stav námět náklady cca. 50 tis. Kč/rok financování ze státního rozpočtu prostřednictvím správy národního parku 6. Posouzení možnosti realizace 6.1. PŘIPRAVENOST KONKRÉTNÍCH PROJEKTŮ/NÁMĚTŮ V současné době jsou ve stádiu příprav následující projekty Projekt 1.1. analýza čištění komunálních odpadních vod (před zadáním, financování zajištěno) Projekt 1.2. demonstrační projekt čištění komunálních odpadních vod ve středu obce (před zadáním projektové dokumentace, financování zajištěno) Projekt 2.1. obnova Horního rybníka (před zadáním projektové dokumentace 6.2. FINANČNÍ SITUACE OBCE Obec nemá téměř žádné vlastní zdroje. Odhad finančních prostředků, použitelných ročně na přípravu projektů i na spolufinancování lze odhadnout na cca 100 tis. Kč. 6.3. IDENTIFIKACE A ANALÝZA MOŽNÝCH FIN. ZDROJŮ 6.3.1. SFŽP Ode dne 15. března 2006 obnovil ministr životního prostředí příjem žádostí do národních programů Státního fondu životního prostředí ČR, vybraných programů Příloh I a Příloh II.: Přílohy I: 1.2. Program - Ochrana zdrojů pitné vody, nebo přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, nebo opatření u zdrojů znečištění na území národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) a jejich ochranných pásem 2.1. Program snižování emisí látek znečišťujících ovzduší u zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných za účelem veřejně prospěšných činností 2.7.1 Územní program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší 2.7.2. Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek 2.8 Program posuzování ekologických opatření vedoucích k významnému snížení skleníkových plynů 3.1.2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků 3.1.5. Realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území 3.1.6. Výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích 3.2.2. Program na vytvoření plánů opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obcích na území národních parků a jejich ochranných pásem 8.2. Program podpory výstavby, rekonstrukce environmentálních center Přílohy II: 36/43

1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby 2.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí 3.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody nebo výroby elektřiny ve školství, zdravotnictví a objektech sociální péče 4.A. Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby 8.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody v účelových zařízeních Doba příjmu je limitována disponibilními prostředky Fondu. Fond přijme žádosti v celkové výši dvojnásobku alokovaných prostředků, aby tak byla zajištěna možnost výběru kvalitních projektů k podpoře. Po dosažení takto stanovené hranice bude příjem opět uzavřen. V žádném programu Příloh I a II nebude žadatelům poskytována podpora formou půjček. Pro budoucnost lze předpokládat, že SFŽP v současné podobě zanikne a bude se orientovat pouze na spolufinancování strukturálních fondů a kohezního fondu Evropské Unie. 6.3.2. Strukturální fondy V současnosti se připravují podkladové materiály pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů na období 2007-2013. Z připravovaného operačního programu životní prostředí jsme vybrali (v návrhové verzi) ta opatření, která jsou pro podmínky obce relevantní. VODA Opatření 1.1 Výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod, snížení difúzního znečištění a monitorování stavu vod Výstavba a rekonstrukce ČOV nebo ekvivalentního přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO s funkčním stokovým systémem na úroveň ukazatelů ve vypouštěných odpadních vodách požadovanou vodoprávním orgánem, prioritně v chráněných územích. Dostavba a rekonstrukce stokových systémů v aglomeracích pod 2000 EO tam, kde je stokový systém již částečně vybudován a dostavba je nutná pro přivedení odpadních vod na ČOV, výstavba nové kanalizace prioritně v chráněných územích. VZDUCH Opatření 2.1. Zlepšení kvality ovzduší Operace 2.1.1. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy Systémy ke zlepšení průjezdnosti (řízení, kruhové objezdy) Budování infrastruktury pro systémy "park and ride", "bike and ride" Operace 2.1.2. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT Operace 2.1.3. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů, včetně CZT Operace 2.1.4. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární prašnosti z povrchů Výsadba a rekonstrukce zeleně jak v intravilánech tak extravilánech (liniové i plošné, i v areálech) Generální opravy vozovek nižších tříd (místních komunikací) ODPADY 37/43

Opatření 2. Rekultivace starých skládek Rekultivace starých skládek převážně komunálního a ostatního odpadu Odstranění nepovolených (černých) skládek ve zvláště chráněných územích ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY Opatření 5.1. Implementace a ochrana území soustavy Natura 2000 neinvestiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000 investiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000 Opatření 5.2. Podpora biodiverzity investiční opatření ke snižování vlivu fragmentace krajiny a dalších antropogenních vlivů (odstraňování migračních bariér, např. rybí přechody, zprůchodňování jezů, zprůchodnění liniových staveb...) realizace schválených plánů péče ve zvláště chráněných územích a územích a objektech začleněných do soustavy Natura 2000, investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných a dalších přírodně cenných územích (včetně návštěvnických středisek). Opatření 5.3. Obnova krajinných struktur Realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy, realizace prvků ÚSES zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.) a historických krajinných struktur (vč. ošetření stromů ve významných alejích) Opatření 5.4. Optimalizace vodního režimu krajiny Realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní (budování a obnova retenčních prostor, podpora přirozených rozlivů v nivních plochách,...) opatření k ochraně proti vodní erozi (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů). Opatření 5.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších zátěží ze zvláště chráněných území a územích zařazených do soustavy Natura 2000. UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ Opatření 1. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla (výtopny) zahrnuje investiční podporu zdrojů tepla tj. fototermických systémů, tepelných čerpadel, systémů na biomasu a geotermálních systémů Opatření 3. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (teplárny) zahrnuje investiční podporu kombinovaných zdrojů tepla a elektřiny tj. bioplynových stanic využívajících biomasu, kogenerace ze skládkového plynu, geotermálních tepláren, parní kogenerace z biomasy Opatření 4. Podpora do realizací úspor energie 38/43