Směrnice S 107/09 ZÁSADY ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA TEPELNOU ENERGII NA VYTÁPĚNÍ, NA POSKYTOVÁNÍ TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY A NA POSKYTOVÁNÍ PITNÉ VODY I. ÚČEL: Zajištění jednotného postupu při rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění, na poskytování teplé užitkové vody a na poskytování pitné vody v objektech ve vlastnictví, spoluvlastnictví nebo správě SBD Poruba. II. NAHRAZUJE: Směrnici S 107/02. III. GESTOR NORMY: Úsek provozní. IV. SCHVÁLENO: Představenstvem SBD Poruba dne 20. 7. 2009. V. ÚČINNOST OD: 21. 7. 2009. Ing. Karel Kolář předseda představenstva.. Eliška Prudilová místopředseda představenstva
Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Tyto Zásady rozúčtování. (dále jen Zásady ) jsou stanoveny v souladu s vyhláškou MMR ČR č. 372/2001 Sb. a konkretizují pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění dále jen (ÚT) a nákladů na poskytování teplé užitkové vody dále jen (TUV) mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období. 2. Současně dle Čl. 76 odst. 3 s) stanov SBD Poruba představenstvo v těchto Zásadách stanoví a konkretizuje pravidla pro rozúčtování nákladů na poskytování pitné vody dále jen (SV) mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období. Čl. 2 Základní pojmy Pro účely těchto Zásad se rozumí: a) zúčtovací jednotkou objekt, nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody, b) vytápěním ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepelné energie, vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných tepelnou energií z vlastních zdrojů tepelné energie, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž dodává a měří tepelnou energii na základě smlouvy dodavatel přímo konečným spotřebitelům, c) poskytováním teplé užitkové vody dodávka centrálně připravované teplé užitkové vody konečným spotřebitelům, d) podlahovou plochou podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkonů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným otopným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků, e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 k těmto Zásadám, mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce, f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování TUV vody podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 k těmto Zásadám, g) vlastníkem zúčtovací jednotky nebo části zúčtovací jednotky její vlastník, spoluvlastník a dále společenství vlastníků nebo osoba vlastníkem pověřená výkonem činností stanovených těmito Zásadami (dále jen vlastník ) h) zúčtovacím obdobím období, za které je provedeno rozúčtování a následné vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování TUV. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční, i) rozúčtováním nákladů rozdělení nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování TUV za zúčtovací období a zúčtovací jednotkou mezi konečné spotřebitele, j) vyúčtováním písemný doklad, na základě kterého se provede vyrovnání přeplatků a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů za zúčtovací období, včetně případných změn provedených na základě oprávněných reklamací, k) náměrem hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na základě odečtu naměřených hodnot na konci daného zúčtovacího období a na konci předchozího zúčtovacího období. l) vodoměrem měřicí přístroj (vodoměr) instalovaný u konečného spotřebitele sloužící k poměrovému rozúčtování nákladů. Strana 2 z 14 stran
Čl. 3 Náklady na tepelnou energii na (ÚT) a náklady na poskytování (TUV) 1. Náklady na ÚT a náklady na poskytování TUV, které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období zahrnují: a) náklady na tepelnou energii na ÚT, b) náklady na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu TUV, c) náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu TUV v cenách podle cenových předpisů. 2. Zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na ÚT a na poskytování TUV se stanovují přiměřeně k vývoji nákladů ve dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích. Měsíční výše zálohy činí jednu dvanáctinu takto stanovených ročních nákladů s přihlédnutím k předpokládanému cenovému nárůstu. Čl. 4 Náklady na poskytování (SV) 1. Náklady na poskytování SV, které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, zahrnují: a) náklady na vodné b) náklady na stočné v cenách podle cenových předpisů. 2. Zálohy na úhradu nákladů na poskytování SV se stanovují přiměřeně k vývoji nákladů v uplynulém zúčtovacím období s přihlédnutím k předpokládanému cenovému nárůstu. 3. Měsíční výše zálohy činí jednu dvanáctinu stanovených ročních nákladů dle odst. 2 Čl. 5 Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na ÚT 1. Náklady na ÚT v zúčtovací jednotce za zúčtovací období se rozdělí na složku základní a spotřební 2. Základní složka činí 50 % (vyhláška umožňuje rozpětí 40 50%) a rozdělí se mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelných podlahových ploch bytu k celkové započitatelné ploše bytů v zúčtovací jednotce. 3. Spotřební složka, která činí zbytek nákladů, se rozdělí mezi konečné spotřebitele úměrné výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí nebo výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. Náklad na realizaci tohoto odstavce je ekonomicky oprávněným nákladem a bude zúčtován k tíží příslušné zúčtovací jednotky. 4. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustného rozdílu, bude provedena úprava výpočtové metody uvedené v odst. 3. 5. V zúčtovací jednotce, ve které nejsou u konečných spotřebitelů instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění bude spotřební složka nákladů rozdělena mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem jako složka základní. 6. Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6 násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1m 2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje dle přílohy č. 2 odst. A těchto zásad. 7. Úhrady konečných spotřebitelů stanovené dle odstavce 6 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím období. 8. Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo indikátoru vytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče nebo indikátoru spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 6. U těch indikátorů vytápění, u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Strana 3 z 14 stran
Čl. 6 Rozúčtování nákladů na poskytování TUV v zúčtovací jednotce 1. Náklady na poskytování TUV v zúčtovací jednotce za zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu. 2. Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev TUV se rozdělí na složku základní a složku spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. 3. Základní složka se rozdělí mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti podlahové prostory bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. 4. Spotřební složka se rozdělí mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů. 5. V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka rozdělí dle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období nebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtované jednotce mající vliv na odběr TUV budou zohledněny přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. 6. Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m 2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 odst. B k těmto zásadám. 7. Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 6 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování TUV v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím období. 8. Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1m 2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 6. 9. Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování TUV se rozdělí mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů. Ustanovení odstavců 5 až 8 platí obdobně. Čl. 7 Rozúčtování nákladů na poskytování SV 1. Náklady na poskytování SV se rozdělí mezi konečné spotřebitele poměrně dle náměru vodoměrů. 2. Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměru nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele náklad 1,5 násobku průměrné hodnoty nákladu připadající na 1m 2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 4 těchto Zásad. 3. Úhrady konečných spotřebitelů stanovených dle odstavce 2 jsou součástí úhrady nákladů na poskytování SV v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období. 4. Při obnovení odečtu vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od zjištěného stavu spotřeba odpovídající průměrné hodnotě nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m 2 podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného v odst. 3. U vodoměru, u kterého nelze zpětný odečet zjistit se při obnovení odečtu pro odečítání zúčtovací období použije průměrná hodnota nákladů připadající na 1 m 2 podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. 5. V objektech bez instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů se náklady na poskytování SV se rozdělí mezi konečné spotřebitele podle průměrného počtu osob užívajících byt v zúčtovacím období anebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše bytů v zúčtovací jednotce. Strana 4 z 14 stran
Čl. 8 Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na ÚT a nákladů na poskytování TUV v zúčtovací jednotce 1. Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné energie nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody, připadne 60 % nákladů na tepelnou energii na vytápění a 40 % nákladů na tepelnou energii na ohřev užitkové vody. 2. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění se rozúčtovává základní složka nákladů podle Čl. 5 odst. 2; na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu TUV se rozúčtovává základní složka nákladů podle Čl. 6 odst. 3. 3. Náklady na poskytování TUV odebrané přímo jednotlivými konečnými spotřebiteli ve společných prostorách zúčtovací jednotky (např. prádelny), kde jsou instalovány vodoměry, se rozúčtují na tyto konečné spotřebitele podle evidence spotřeb nebo, jsou-li v rámci zúčtovací jednotky vybírány v průběhu zúčtovacího období zálohy na takto odebranou TUV, zúčtují se vzniklé náklady včetně nákladů na spotřebovanou vodu v rámci hospodaření příslušné zúčtovací jednotky. 4. Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru vytápění nebo instalovaného vodoměru je spotřební složka za dobu poruchy stanoví podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období. 5. Dojde-li ke změně konečného spotřebitele v průběhu zúčtovacího období a nejsou-li známy odečty k termínu změny, rozdělí se a) spotřební složka nákladů na tepelnou energii na vytápění podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny konečného spotřebitele; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k těmto zásadám, b) základní složka nákladů na tepelnou energii na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny konečného spotřebitele, c) spotřební složka nákladů na tepelnou energii na poskytování TUV včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob a počtu dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového konečného spotřebitele, nedohodnou-li se původní a nový konečný spotřebitel jinak, d) základní složka nákladů na tepelnou energii na poskytování TUV podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového konečného spotřebitele. 6. Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého konečného spotřebitele, rozumí se konečným spotřebitelem vlastník. 7. U více vchodových objektů (budov) kde každý vchod je zúčtovací jednotkou s instalovaným samostatným fakturačním měřidlem dodávané tepelné energie pro ÚT a společný prostor v některé z nich je k dispozici i všem ostatním konečným spotřebitelům z objektu (např. sušárna, prádelna apod.), se náklad na vytápění tohoto společného prostoru rozdělí v poměru započitatelných ploch jednotlivých zúčtovacích jednotek. Náklad společného prostoru se stanoví na základě požadavku a písemného usnesení samosprávy nebo společenství vlastníků dle vztahu: Kde: N S N SP = ------------------- x PP SP PP B + PP SP N SP - náklady společného prostoru N S - náklady zúčtovací jednotky s předmětným společným prostorem PP B - započitatelná podlahová plocha všech bytů v zúčtovací jednotce s předmětným společným prostorem PP SP - započitatelná podlahová plocha předmětného společného prostoru v/kč/ Strana 5 z 14 stran
Čl. 9 Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na ÚT nákladů na poskytování TUV a nákladů na poskytování SV, TUV konečným spotřebitelům 1. Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování TUV připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce se vyúčtovávají jednou ročně, a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. V tomto termínu se zajistí, aby s konkrétním vyúčtováním byl písemně seznámen konečný spotřebitel. 2. Vyúčtování bude obsahovat a) za zaúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepelné energie na vytápění, spotřebu tepelné energie na ohřev užitkové vody v GJ a množství vody v m 3 spotřebované na poskytování TUV, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie na vytápění a tepelné energie spotřebované na ohřev užitkové vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování TUV v Kč/m 3, c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou energii na vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování TUV, podíly základních a spotřebních složek nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody v % a Kč, d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele v m 2, v případě poskytování TUV vody průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) TUV v bytě či nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele podle evidence spotřeb v m 3, e) spotřebu tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku, vyjádřenou v GJ na m 2 započitatelné podlahové plochy, f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování TUV, g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného spotřebitele, h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele, i) lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným spotřebitelem, j) způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku vypočteného podle písmene h). k) fakturované množství SV za zúčtovací jednotku v m 3 l) cena SV v Kč/m 3 m) náklady na poskytování SV za zúčtovací jednotku v Kč n) součet náměrů vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr konečného spotřebitele v /p.j./ kde /p.j./ je poměrová jednotka odpovídající m 3 na vodoměru o) celkový počet osob užívajících byt v zúčtovací jednotce a u konečného spotřebitele v daném zúčtovacím období p) koeficient přepočtu nákladů na poskytování SV v zúčtovací jednotce v Kč/p.j. 3. Uplatní-li konečný spotřebitel svou žádost, bude seznámen s podklady, ze kterých provedené vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na ÚT a nákladů na poskytování TUV mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce. Strana 6 z 14 stran
Čl. 10 Nedoplatek / Přeplatek Nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle Čl 9 odst. 2 písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. V případě uplatněných a uznaných reklamací je konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný do 8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Čl. 11 Provádění odečtů naměřených hodnot u konečných spotřebitelů 1. Zúčtovacím obdobím v objektech ve vlastnictví, spoluvlastnictví nebo správě SBD Poruba je kalendářní rok. 2. Není-li dohodnuto jinak, např. provádění odečtů instalovaných měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění současně s prováděním korekcí dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. je zajištěno smluvně s firmou, odečty naměřených hodnot měřičů tepla, indikátorů a vodoměrů u konečných spotřebitelů provádí osoby zmocněné SBD Poruba. 3. Odečty se provádějí 1x ročně ke konci zúčtovacího období tak, aby odečtové karty byly odevzdány na správu SBD Poruba nejpozději do konce kalendářního roku. 4. S datem a hodinou provádění odečtů musí být koneční spotřebitelé seznámeni nejméně 8 dnů předem formou oznámení umístěného v dané zúčtovací jednotce na obvyklém místě. 5. Bude-li zjištěn při výměně vodoměru za účelem povinného ověřování vyplývajícího ze zák. č. 505/90 Sb. v platném znění nižší stav počítadla než je evidován na správě SBD Poruba a byl využit v předchozím rozúčtování jako koncový, bude zjištěná hodnota využita k rozúčtování za probíhající zúčtovací období jako hodnota počáteční. 6. V případě neprovedení odečtu nebo v případě nenainstalovaných měřičů tepelné energie, indikátorů vytápění nebo vodoměru u konečného spotřebitele, které nebyly způsobeny jednáním konečného spotřebitele, bude příslušný náměr pro vyúčtování daného zúčtovacího období stanoven z dosažené průměrné roční hodnoty v příslušné zúčtovací jednotce za vyúčtované zúčtovací období. 7. V případě vadného vodoměru bude náměr konečného spotřebitele za zúčtovací období stanoven jako průměr posledních dvou zúčtovaných období nebo dle části náměru probíhajícího zúčtovacího období a to v závislosti na zjistitelných faktech. V případě změn rozhodných skutečností, které neumožní využít výše uvedený postup, bude postupováno dle odst. 6. Čl. 12 Reklamace vyúčtování 1. Konečný spotřebitel může uplatnit reklamaci vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh a to písemně ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy vyúčtování obdržel. 2. Reklamace dle bodu 1 budou uznány za oprávněné pouze v případě chybných výpočtů při rozúčtování nákladů ze strany SBD Poruba. V případě chybných odečtů instalovaných indikátorů vytápění nebo vodoměrů, které jsou potvrzeny podpisem konečného spotřebitele, bude reklamace uznána za oprávněnou jen za podmínky, že konečný spotřebitel uplatňující reklamaci uhradí náklady vzniklé z provedení opravného vyúčtování. 3. Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů bude v případě uznané reklamace provedeno do 30 dnů opravné vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh. S takto provedeným opravným vyúčtováním budou neprodleně písemně seznámeni koneční spotřebitele v zúčtovací jednotce. 4. Rozhodnutí ve věci podané reklamace obdrží reklamující do 30 dnů ode dne jejího doručení na správu SBD Poruba. Strana 7 z 14 stran
Čl. 13 Reklamace nadměrné spotřeby TUV a SV Reklamace nadměrné spotřeby (výměna a zkouška byt. vodoměru státní zkušebnou) budou prováděny při dodržení tohoto postupu: 1. Reklamace musí být podána konečným spotřebitelem písemně na správu družstva. 2. V pokladně družstva bude reklamujícím složena zálohová částka na reklamační řízení ve výši 1.500 Kč na jeden vodoměr. 3. Reklamovaný vodoměr bude vyměněn a zaslán k provedení zkoušky do státní zkušebny. Výsledek zkoušky bude reklamujícímu sdělen do 60 dnů od provedení úhrady zálohové částky v pokladně. 4. Nebude-li zjištěna závada na vodoměru nebo z výsledků zkoušky vyplývá, že vodoměr způsoboval podměřování není reklamace uznána. Ze složené zálohy se uhradí vzniklé náklady (výměna a zkouška) a případný přeplatek se vrátí reklamujícímu. 5. Pokud bude zjištěna závada na vodoměru (nadměřování), bude uživateli dle nejvyšší odchylky uvedené v protokolu státní zkušebny přepočteno poslední zúčtované období a složená záloha bude reklamujícímu vrácena. Vzniklé náklady (výměna a zkouška) se zaúčtuje do nákladů příslušného střediska. Vzniklý rozdíl z provedeného přepočtu původního rozúčtování bude zohledněn při rozúčtování bezprostředně následujícího zúčtovacího období. 6. Uplatnění reklamace nadměrné spotřeby nemá odkladný účinek na dodržení termínu splatnosti nedoplatku z vyúčtování dle Čl. 10 odst. 1. Čl. 14 Ostatní ustanovení 1. O změně rozúčtování základní složky nákladů na ÚT (Čl. 5 odst. 2 těchto Zásad ), může rozhodnout členská schůze samosprávy resp. společenství vlastníků nadpoloviční většinou všech členů [platné stanovy SBD Poruba Čl. 83 odst. 2 i) a Čl. 85 odst. 1]. 2. Platné usnesení (zápis z členské schůze samosprávy resp. zápis ze shromáždění vlastníků) musí být na správu SBD Poruba doručeno nejpozději 1 měsíc před ukončením probíhajícího zúčtovacího období. Přílohy č. 1 Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy č. 2 Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a na poskytování TUV č. 3 Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti č. 4 Výpočet nákladů na poskytování SV Strana 8 z 14 stran
Příloha č. 1 Směrnice S 107/09 A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy 1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání Druh místnosti Koeficient [ - ] v bytě 1,0 ve skladě 1,0 v kanceláři 1,2 ve zdravotním středisku 1,2 v mateřské školce 1,2 ve výstavním sále 1,2 v prodejně 1,3 v obchodním domě 1,3 v učebně 1,3 v tělocvičně 1,3 v dílně 1,3 v restauraci, kavárně, vinárně 1,4 a) Koeficienty podle tabulky se používají i pro místnosti s obdobným způsobem využívání. b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou t i (garáže apod.) se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce: kde je t i - t es s = ------------------- [ - ], t is - t es s - součinitel [ - ] t i - teplota [ C ], na kterou má být podle projektu vytá pěna předmětná místnost, není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem t es - průměrná teplota venkovního vzduch [ C ] v otopném obdob í podle dlouhodobého průměru t is - průměrná vnitřní výpočtová teplota [ C ] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla + 20 C) Strana 9 z 14 stran
2. místnosti bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí Koeficient [ - ] Jednou stěnou 0,1 Dvěma stěnami 0,2 Třemi stěnami 0,35 Čtyřmi stěnami 0,5 Pěti a více stěnami 0,75-1,0 a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso. b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepelné energie (vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce 5S n = ---------- [ - ] A Kde je: n - navýšení [ - ] S - povrch potrubí [ m 2 ] A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m 2 ], přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než 1,0 (k + n = 1). c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu B. Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na TUV se stanoví odborným posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití TUV. Strana 10 z 14 stran
Příloha č. 2 Směrnice S 107/09 A. Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění podle čl. 5 odst. 6 se provede podle vzorce 1,6. S c. P ni S ni = -------------------- P c /Kč/ Kde je S ni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření /Kč/ S c - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku /Kč/ P ni - započitatelná podlahová plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření /m 2 / P c - celková započitatelná podlahová plocha v zúčtovací jednotce /m 2 / B. Výpočet spotřební složky nákladů na poskytování TUV podle čl. 6 odst. 6 se provede podle vzorce 3. S c. P ni S ni = -------------------- /Kč/ P c Kde je S ni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření /Kč/ S c - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku v /Kč/ P ni - podlahová plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření /m 2 / P c - celková podlahová plocha v zúčtovací jednotce /m 2 / Strana 11 z 14 stran
Příloha č. 3 Směrnice S 107/09 Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti Měsíc % Měsíc % leden 19 červenec 0 únor 16 srpen 0 březen 14 září 1 duben 9 říjen 8 květen 2 listopad 14 červen 0 prosinec 17 Strana 12 z 14 stran
Příloha č. 4 Směrnice S 107/09 Výpočet nákladů na poskytování SV podle Čl. 7 odst. 2 se provede podle vzorce: 1,5. N c. P i N i = -------------------------- /Kč/ P c Kde je N i - náklad připadající na konkrétní byt, u něhož není znám údaj z měření /Kč/ N c - celkové náklady za zúčtovací jednotku /Kč/ P i - podlahová plocha konkrétního bytu, u něhož není znám údaj z měření /m 2 / P c - celková podlahová plocha v zúčtovací jednotce /m 2 / Strana 13 z 14 stran
ROZDĚLOVNÍK Směrnice S 107/09 ZÁSADY ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA TEPELNOU ENERGII NA VYTÁPĚNÍ, NA POSKYTOVÁNÍ TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY A NA POSKYTOVÁNÍ PITNÉ VODY V OBJEKTECH VE VLASTNICTVÍ, SPOLUVLASTNICTVÍ NEBO SPRÁVĚ SBD PORUBA A. Originál f. A4 Představenstvo -1x Úsek provozní - 1x K archivaci - 1x Celkem 3x B. Kopie f. A5 Představenstvo - 1x Kontrolní komise - 1x Sekretariát ředitele - 1x Ředitel - 1x K archivaci - 1x Celkem 5x C. Informace na serveru na disku S:\ ve složce NORMY 1. Ve složce Normy VÚ jsou uloženy vybrané normy a vnitrodružstevní předpisy, k nimž mají přístupová práva vedoucí útvarů správy, SŘ, PD a KK. 2. Ve složce Normy V jsou na serveru uloženy normy a vnitrodružstevní předpisy, k nimž mají přístupová práva všichni zaměstnanci, PD a KK. 3. Ve složce Normy W jsou na serveru uloženy normy a vnitrodružstevní předpisy, k nimž mají přístupová práva všichni zaměstnanci, PD, KK a jsou k nahlédnutí a vytištění členům družstva za úplatu. D. Informace na webové stránce Normy a závazné vnitrodružstevní předpisy uložené ve složce Normy - W jsou rovněž na webové stránce družstva na adrese www.sbdporuba.cz. Strana 14 z 14 stran