Úspory energie na malých komunálních čistírnách odpadních vod

Podobné dokumenty
Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

Energetické úspory na malých komunálních čistírnách odpadních vod

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Energie z odpadních vod. Karel Plotěný

Využití tepla z průmyslových a jiných procesů

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

Základní údaje o čistírně odpadních vod

Efektivní využití kogeneračních jednotek v sítích SMART HEATING AND COOLING NETWORKS

ZPRACOVÁNÍ KALŮ V CIRKULÁRNÍ EKONOMICE. Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

Jednotlivé paragrafy zákona jsou rozpracovány v příslušných vyhláškách, které vstupují v platnost - předpoklad v měsíci dubnu 2013.

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU

ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD. Cenné látky v odpadní vodě / Separované čištění proudů vod

Energetické hodnocení ČOV

ENVIROS - Company presentation

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP

BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR

Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

PODPORA LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ BIOMASOU Odborný seminář Vytápění biomasou

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

RENARDS Aktuální dotační možnosti v oblasti obnovitelné energie, akumulace a elektromobility

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Podpora komunitních obnovitelných zdrojů v připravovaných operačních programech

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

TEORETICKÝ POTENCIÁL ZÍSKÁVÁNÍ TEPLA Z ODPADNÍ VODY VE STOKOVÉM SYSTÉMU

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Popis stavby. Obrázek číslo 1 mapa s vyznačením umístění jednotlivých ČOV. ČOV Jirkov. ČOV Údlice. ČOV Klášterec nad Ohří ČOV Kadaň.

Klima, uhlíková stopa úřadu, energie. Josef Novák (CI2, o. p. s.) Praha,

LIFE2Water. Ověření a vyhodnocení technologií pro terciární dočištění komunálních odpadních vod. Radka Pešoutová AQUA PROCON s.r.o.

ENERSOL 2018 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Topení a chlazení pomocí tepla z odpadní vody - HUBER ThermWin

Regionální centra zpracování kalů

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice

Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování. Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s.

Jednotlivé paragrafy zákona jsou rozpracovány v příslušných vyhláškách, které vstupují v platnost, předpoklad k

REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI

PŘÍPADOVÁ STUDIE CASE STUDY

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

NOVÁ ENERGETICKÁ ŘEŠENÍ JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST CHYTRÝCH MĚST

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce

čistírnách odpadních vod (PČOV) hl. m. Praha

Stabilizovaný vs. surový ČK

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Celkem 1 927,8 PJ. Ostatní OZE 86,2 PJ 4,3% Tuhá palia 847,8 PJ 42,5% Prvotní elektřina -33,1 PJ -1,7% Prvotní teplo 289,6 PJ 14,5%

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Vstupní šneková čerpací stanice

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Přehled dotačních titulů pro investice do výroby a využití pelet v 2019/2020

Energetické audity v České republice

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

Zkušenosti z provozu vybraných membránových bioreaktorů

Strana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku

EKO-ENERGI G E M r. r Mi M lan Ky K s y elák Odb d o b r o e le l ktroe o ne n rge g tik i y k, y, M P M O

Popis nástroje - Energetický audit

Růst provozních nákladů a cen vstupů v letech PREMMI portál o hospodaření energií

Co přinese nový návrh českého zákona o odpadech, odpadová data MŽP 2015 a strategie MŽP ČR

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Využití tepla a nízkouhlíkové technologie OP PIK jako příležitost

Stav energetické účinnosti v ČR a podpora energetiky úsporných projektů

Inteligentní města a obce

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Alternativní energie KGJ Green Machines a.s. Kogenerace pro všechny. Buďte nezávislý a už žádné účty.

Pracovní skupina ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

MIX MAX- Energetika, s.r.o. Energetický management pro samosprávu obcí a měst

Návrh energetických opatření a uplatnění OZE při rekonstrukci objektu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze

ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ VYUŽITÍ KALŮ Z KOMUNÁLNÍCH ČOV MIKROREGION NOVOMĚSTSKO

Potenciál OZE a jeho pozice v energetickém mixu v dlouhodobé perspektivě pohled MPO

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE,

PŘEHLED STAVU ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V ČR - CURRENT STATE OF ENERGY EFFICIENCY AND RENEWABLE ENERGY IN THE CR

Aktivity Moravskoslezského energetického centra v oblasti energetických úspor

MODERNIZACE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY JAKO ZDROJ FINANCÍ PRO MĚSTA A OBCE

Redukce, modifikace a valorizace čistírenských kalů

konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

PROGRAM PASIVNÍ DOMY. Grafy Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím...5 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem...5

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

Možnosti podpory v oblasti úspor energie a související. kraje

Cape Verde Kapverdská republika

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM

FINANČNÍ ZDROJE - UDRŽITELNÁ ENERGETIKA Pakt starostů a primátorů , Praha

Současná vodní politika v Nizozemsku jako možná inspirace pro ČR. Kryštof Krijt/Pavel Novák Ministerie van Infrastructuur en Milieu Nizozemí

Hlavní zásady pro používání tepelných čerpadel

Transkript:

Úspory energie na malých komunálních čistírnách odpadních vod Marek Holba, ASIO, spol. s r.o., Kšírova 552/45, 619 00 Brno, e-mail: holba@asio.cz Jana Matysíková, ASIO, spol. s r.o., Kšírova 552/45, 619 00 Brno Souhrn Nejen v ČR, ale i ve světovém měřítku je snaha o snížení provozních nákladů u komunálních čistíren odpadních vod pomocí energetické optimalizace. Provádí se benchmarking, který vyústí v zavedení úsporných opatření, čehož se uplatňuje pro větší čistírny (desítky tisíc EO a větší). Nás cíl je zaměřit se na menší čistírny odpadních vod (pod 10 000 EO), kde vytvoříme jak novou typovou modulární čistírnu odpadních vod, tak nabídneme optimalizační scénáře pro rekonstrukce již postavených čistíren. Klíčová slova: energetické úspory, odpadní vody, čistírny odpadních vod, optimalizace provozu Summary The cut off of operational costs at the wastewater treatment plants by energy optimization are recently focused not only in the Czech Republic but also worldwide. The benchmarking tool is applied to establish austerity measures. Bigger wastewater treatment plants (generally, more than 10 000 PE) implement those cost saving scenarios. However, we will focus on the smaller wastewater treatment plants (less than 10 000 PE) to create and design novel modular wastewater treatment plant and also optimization scenarios for the retrofit of existing wastewater treatment plants. Keywords: energy optimization, wastewater, wastewater treatment plants, operational optimizations Úvod Současné čistírny odpadních vod menšího rozsahu (ca. pod 10 000 EO) obce zpravidla vybudovaly společně s kanalizací díky různým dotačním programům, kdy rozhodující kritérium pro výběr typu a způsobu provozování komunální čistírny odpadních vod byly investiční náklady. Výstavba takovýchto čistíren vedla k situacím, kdy pro obce jsou provozní náklady čistíren neúměrně vysoké a snaží se proto nalézt vhodné technologické optimalizace vedoucí k provozním úsporám. I v kontextu vzrůstajících cen energie jsou tlačeny k optimalizaci využívání dostupné energie a k hledání alternativních zdrojů. Ve světě už došlo ke změně postoje a na odpadní vodu se pohlíží ne jako na odpad, ale jako na surovinu, protože odpadní voda obsahuje organické látky, nutrienty, tepelnou a kinetickou energii. Z hlediska energií nejsou čistírny odpadních vod v současné době provozovány v optimálním režimu. Proto byly stanoveny čtyři hlavní oblasti, kde mohou být nalezeny úspory: (a) optimalizace přístrojového vybavení a technologických postupů na čistírně, (b) recyklace energie, (c) využití obnovitelné energie a u větších ČOV d) získávání energie z biomasy, Náš projekt Modulární čistírna odpadních vod pro obce s využitím vlastního energetického potenciálu k minimalizaci provozních nákladů podpořený z Technologické agentury České republiky si proto klade za cíl vytvořit modulární čistírnu odpadních vod pro obce do 2 000 ekvivalentních obyvatel s minimálními nebo nulovými energetickými nároky.

Současná situace ve světě Efektivní a ekonomický systém čištění odpadních vod by měl v kontextu energetických úspor a udržitelného rozvoje založen na těchto hlavních cílech [1]: 1) volba vhodného systému odkanalizování (centralizované x decentralizované) pro danou lokalitu, 2) volba vhodného typu technologie (technologie s nejmenšími nároky na energii), 3) minimalizace množství energie potřebné na čištění vod optimálním řízením, 4) výměna přístrojového vybavení za energeticky úspornější, 5) volba vhodného předčištění, 6) produkce energie z kalů, 7) recyklace energie, 8) využití další energie z obnovitelných zdrojů, 9) ochrana recipientu a životního prostředí, snižování odtokových koncentrací polutantů včetně mikropolutantů, 10) zvyšování kvality kalů aplikovaných na půdu, 11) minimalizace množství vznikajících odpadů a ukládání na skládky, 12) snižování celkové stopy zařízení (carbon footprint, zápach, zastavěná plocha, apod.), 13) čištění vzduchu, zachytávání aerosolů, 14) využívání vznikajícího CO 2, 15) výběr technologie s menšími požadavky na zastavěnou plochu, 16) umožnění recyklace energie, nutrientů, vody, Postup uplatňování by měl začít od úvah nad celkovým řešením a teprve pak řešit detaily podle toho, co je racionálně realizovatelné. Rozdílná řešení budou akceptovatelná pro velké komunální čistírny odpadních vod (ČOV), zatímco pro malé budou některá z výše zmíněných možností iracionální a irrelevantní. V řadě případů může být ekonomičnost optimalizace spojena až např. s celkovou rekonstrukcí ČOV nebo s výměnou některých opotřebovaných zařízení. Dá se prokázat se, že v komunálních vodách je až 9x více energie [2], než je jí potřeba k jejímu vyčištění v podstatě by tedy teoreticky ČOV měla energii spíše produkovat, než spotřebovávat. Dnešní skutečnosti (zařízení a technologie) a technické možnosti říkají, že současným cílem by měla být alespoň minimalizace spotřeby, případně i energetická soběstačnost. To by samo o sobě představovalo nemalé snížení provozních nákladů. Spotřeba energie na větších čistírnách totiž tvoří ca 15 30 % nákladů, na menších čistírnách je to 30 40 % [3]. Proto je potřebné provést na čistírně bilanci energetických vstupů a výstupů, což může v praxi znamenat schéma znázorněné na Obr. 1:

Zařízení s nízkou spotřebou energie Čerpadla s nízkou spotřebou energie Kontrola čerpadel hydrauliky ČOV Bojlery, výměníky tepla Spotřebiče s nízkou spotřebou vhodných zařízení Kontrola a optimalizace Zahuštění Odvodnění Čerpání Gravitační spád Vytápění Aerace Míchání Nakládání s kaly Hydraulika Teplo Biologická část SPOTŘEBA ENERGIE ENERGETICKÁ ROVNOVÁHA ZDROJE ENERGIE Nakládání s kaly Hydraulika Teplo Biologická část Spalování Transformace na bioplyn Pyrolýza, zplyňování Teplo, tepelná energie Obr.1: Mapa možných zdrojů a spotřeb energii na čistírnách odpadních vod [4] Potenciál energetických úspor na čistírnách je tedy určen vzájemnou konverzí mezi jednotlivými typy energií, a to jak při jejich tvorbě, tak při jejich spotřebě a lze definovat následujícími způsoby: - optimalizace přístrojového vybavení a technologických postupů na čistírně - recyklace energie Kogenerace Vyhnívání - získávání energie z biomasy - využití obnovitelné energie Přímé využití metanu Elektrická energie z turbín Tepelná energie z tepelných čerpadel Řasová kultura Nutrienty Uhlík Dusík Anaerobní čištění Mikrobiální palivové články Možná řešení pro malé čistírny odpadních vod Jak již bylo zmíněno v předchozích odstavcích, tak hlavním určujícím faktorem pro aplikaci vhodných energetických úspor na čistírnách je jejich velikost. Většina zásahů na menších čistírnách má svoje ekonomická omezení. Prvním krokem je energetický audit, který definuje požadavky na optimalizaci přístrojového vybavení a technologické postupy na čistírně. U malých čistíren budou poté následovat následující kroky: - kontrola nainstalovaných zařízení a jejich případná výměna za zařízení s nižší spotřebou, ale minimálně stejnou účinností - optimalizace čerpání odpadních vod - optimalizace provzdušňování, např. zařazením cyklování nebo senzorů nebo instalací kyslíkové sondy - nakládání s přebytečným kalem zvážení vlastního odvodňovacího zařízení - implementace inovativních technologií s nižšími provozními náklady Byla provedena důkladná studie na evropských čistírnách, která prokázala, že bez výrazných investičních nákladů lze uspořit 10 15 % celkových nákladů na energii [3].

Recyklace energie a získávání energie z biomasy je pro menší čistírny nerentabilní, zatímco využití obnovitelné energie nabízí vhodnou alternativu pro další energetické úspory. Všech 27 zemí Evropské Unie se zavázalo do r. 2020 vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrojů a zvýšit účinnost využívání energie o 20 % [3]. Mezi obnovitelnými zdroji energie nachází opodstatnění aplikace solární energie. Solární články využívají sluneční světlo pro výrobu energie a tepla, zatímco fotovoltaické články transformují sluneční záření přímo na elektrickou energii. Jsou zpravidla instalovány na střechách pro výrobu teplé užitkové vody a/nebo teplé vody/vzduchu pro vytápění kancelářských a obytných budov. Z dalších případně použitelných obnovitelných zdrojů energie se jedná o vodní mikroelektrárny. Ve světě už je známých několik různých návodů nebo scénářů, jak energetické úspory, zejména na větších čistírnách odpadních vod, provádět. Jedním z nejzajímavějších návodů je manuál, který vydala americká EPA [5] a dále ENERGY STAR Portfolio manažer [6]. Ze starších návodů se sluší připomenout určitě SAIC [7] nebo UK WIR [8]. Naše řešení Naše řešení vyžaduje podrobnou identifikací a specifikací místních podmínek a požadavků, a také souvisí s návrhem, výpočtem, dimenzí a konstrukcí ČOV ve spolupráci s vybranými malými obnovitelnými zdroji energie. Dojde k navržení konkrétní koncepce technického řešení, které bude podloženo potřebami konkrétní obce, ekonomickou analýzou a současně bude disponovat vlastností implementovat inovativní myšlenku na technické provedení s univerzálním využitím. Toto vše vyústí v inovativní komplexní propojení jednotlivých technologií, popsaných matematicko-fyzikálními modely. Propojení těchto modelů povede k prvotnímu návrhu architektury řídicího systému, měření, predikce, optimalizaci systému a k vyvíjení a testování aplikovatelných algoritmů. Algoritmy budou začleněny do softwarové aplikace, která bude uceleným způsobem inteligentně/systémově řídit a optimalizovat provoz vybrané menší čistírny odpadních vod. Poslední fáze řešení předpokládá úspěšnou validaci opatření, zpracování technické dokumentace a závěrečné hodnocení. Závěry Na čistírny odpadních vod bychom se měli začít dívat jako na stavby, které jsou schopny být i energeticky soběstačné a jsou schopny využívat různé nové a alternativní zdroje energie, které byly doposud přehlíženy. Lze předpokládat, že energetické nároky budou při současné ekonomické krizi zmiňovány více a více nejen při návrzích nových čistíren odpadních vod, ale i při jejich optimalizacích. V současnosti se projektové týmy soustřeďují především na velké čistírny odpadních vod, na kterých lze dosáhnout podstatně větších energetických úspor. Nicméně i na menších čistírnách lze dosáhnout zajímavých úspor, které ocení zejména jejich provozovatelé. Poděkování Projekt TH02020518 - Modulární čistírna odpadních vod pro obce s využitím vlastního energetického potenciálu k minimalizaci provozních nákladů je řešen s finanční podporou Technologické agentury České republiky. Na projektu řešeném v letech 2017-2019 se vedle společnosti ASIO, spol. s r.o. podílí i VUT Brno, Teco a.s. a Obec Moravičany. Seznam použité literatury 1 - DWA Merkblatt M 114: Energie aus Abwasser Wärme- und Lageenergie. Deutsche Vereinigung für Wasserwirtschaft, Abwasser und Abfall e.v. Hennef, 2009 (in German): Energy from wastewater heat and potential energy. 2 - Fillmore L., Shaw A., Stone L., Tarallo S.: Energy Management Towards Energy Neutral Wastewater Treatment, WEFTEC - CONFERENCE PROCEEDINGS - CD-ROM EDITION, 57 Water Environment Federation, WEFTEC 2011- Technical exhibition and conference, New Orleans, 2011.

3 - Ertl T., Kretschmer F., Plihal H., Weissenbacher N.: Critical review and feasibility study: Energy recovery in the area of wastewater collection and treatment, Final report from JIC CENTROPPE Research programme, Vídeň, 2011. 4 - Holba M., Bartoník A., Škorvan O., Horák P., Počinková M., Plotěný K.: Energetický potenciál odpadních vod, Vodní hospodářství 62 (2), 42-48, 2012. 5 An Energy Management Guidebook for Wastewater and Water Facilities, EPA, 2008. 6 ENERGY STAR Portfolio manager, http://www.energystar.gov/, navštíveno 2.2. 2017 7 Water and Wastewater Energy Best Practice Guidebook, Wisconsin Focus on Energy, SAIC, 2006. 8 Energy Efficiency in the Water Industry: A Compendum of Best Practices and Case Studies Global Report, UK Water Industry Research, London, 2010.