konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

Transkript

1 Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0

2 Energetické úspory jsou velkým tématem EU již deset let Přehled evropské legislativy vztahující se k energetickým úsporám a zvyšování účinnosti v energetice: Cíl (z roku 2007) Legislativní opatření EU, která mají za cíl splnění tří klimatických a energetických cílů do roku % snížení emisí skleníkových plynů v EU oproti roku Zvýšení podílu spotřeby energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na 20% v EU - 20% úspora spotřeby energie v EU vzhledem k projekcím pro tento horizont z roku 2007 EED směrnice (z roku 2012) Cíl v oblasti zvyšování energetické účinnosti (EE) je do roku 2020 pro členské státy nezávazný. Přesto je pomocí článku 7 EED nastaven i závazný cíl dosažení každoročních nových úspor ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům Cíle 2030 (z roku 2014) Cílem je snížení spotřeby energie v EU o minimálně 27% vůči projekcím pro 2030 z roku 2007 (celoevropský cíl, zatím bez rozpadu na členské země) 1

3 Česká republika má do roku 2020 cíl uspořit 48 PJ v konečné spotřebě Cíl České republiky k roku 2020 při rovnoměrném rozložení úspor každý rok: Nové úspory každý rok 6,8 PJ 1,9 TWh Celkové úspory za období PJ 53 TWh Kumulovaná úspora energie v roce PJ 13 TWh

4 Energetické úspory pro splnění cíle 2020 mají v ČR dostatečný potenciál Úspory v teple Průmysl Ostatní? Úspory v elektřině Dosažitelná úspora energie [PJ] ČR má potenciál dosáhnout úspory na konečné spotřebě tak, aby splnila cíl 2020 Významnou část je možné realizovat v průmyslu Dosažitelná úspora energie [PJ] Pozn.: pouze opatření s úsporou na koncové spotřebě elektřiny pro průmysl, služby, veřejný sektor a domácnosti. Průměrné hodnoty pro jednotlivá opatření. 3 Zdroj: interní studie

5 Velká část potenciálu úspor v zateplení bytových domů již byla vyčerpána [GJ] Nelze očekávat další dramatický pokles spotřeby tepla způsobený především předchozími dotačními výzvami V sektoru domácností lze předpokládat pokles spotřeby tepla o cca 8 až 10 % v následujících 5 až 7 letech v závislosti na dotačních programech Velká část zateplovacího potenciálu v sektoru domácností již byla vyčerpána 4 Zdroj: ČEZ

6 rozptyl cen elektřiny rozptyl cen tepla Nejdříve je vhodné podpořit ty projekty, které potřebují nejméně dotací na uspořený GJ 1. Projekty s minimální či žádnou potřebou dotace 2. Částečná potřeba dotace 3. Projekty s potřebou dotace Průmysl Ostatní Úspory v teple? Dosažitelná úspora energie [PJ] Nejdříve by měla být podporována opatření v průmyslu, jako nákladově nejvýhodnější a s nejmenší potřebou dotace Úspory v elektřině Dosažitelná úspora energie [PJ] Pro dosažení potenciálu úspor bude zapotřebí dostatečný objem dotací, až 100 mld. Kč Pozn.: Průměrné hodnoty. V rámci opatření existují projekty realizovatelné s nižšími či vyššími měrnými náklady. Některá úsporná opatření mohou šetřit kromě tepla a elektřiny i jiné typy energie. 5 Zdroj: interní studie

7 Realizace opatření musí být nákladově efektivní Investiční rozhodnutí o realizaci úsporného opatření závisí kromě investičních nákladů především na požadované návratnosti, cenách tepla, elektřiny či paliva a výši ostatních provozních nákladů. Národohospodářsky (z pohledu ekonomiky jako celku) je žádoucí, aby nejdříve byla realizována nákladově efektivní opatření. Míra podpory by měla být optimální, tj. aby na jednotku podpory dokázala vypákovat co nejvíce privátních zdrojů plánované veřejné zdroje jsou omezené, neměli bychom je vyčerpat zbytečně brzy na neefektivní opatření Značný potenciál úspor je možné realizovat v průmyslu, proto by bylo žádoucí podporovat tato opatření na úkor prostého zateplování (kde je navíc značná část potenciálu již vyčerpána minulými opatřeními) 6

8 Rozdělení dotací zatím není zcela přesně nastaveno a je potřeba je připravit efektivně a včas Nastavení podpůrných mechanismů vyžaduje citlivý přístup při nastavování jednotlivých programů a výzev vč. jisté míry flexibility postup na úrovni státu je třeba koordinovat (podpora je kombinována z více zdrojů na různé typy opatření) Přípravu programů a následně výzev je nicméně třeba urychlit, aby došlo k jejich realizaci a nastartování reálných opatření včas, aby dokázaly naplnit cíl, ke kterému se ČR zavázala Metodika sledování a vykazování úspor by měla být jednotná, jednoduchá a současně taková, aby dokázala podchytit všechny efekty úspor, které v ČR nastanou 7

9 ČEZ je aktivní v oblasti úspor energie a zvyšování účinnosti v energetice Energetické úspory ve vlastních provozech úspory v jaderných a uhelných elektrárnách zvyšování účinnosti v jaderných, uhelných a vodních elektrárnách Nabídka úsporných opatření zákazníkům: - Instalace kogeneračních jednotek - Výměna stávajícího osvětlení za efektivnější - Optimalizace energetického hospodářství a využití odpadního tepla (EPC projekty) - Pilotní projekty v elektromobilitě - Pilotní testování chytrých termostatů (Smart Home) - Pilotní testování instalace a provozu solárních panelů pro domácnosti Analýzy, studie a projekty v oblastech efektivního využívání nových technologií (OZE, skladování energie, smart metering) a studie možností dosažení evropských energetických cílů 8

10 Příklady realizovaných a připravovaných úsporných projektů Oblast Lokalita a opatření Realizovaná akce Jaderné elektrárny Uhelné elektrárny Jaderná elektrárna Dukovany Využití projektových rezerv Jaderná elektrárna Temelín Využití projektových rezerv Výměna NT dílů turbogenerátorů Výměna separátoru a přihřívače páry Výstavba pracoviště použitého jaderného paliva a zkrácení odstávek Elektrárna Tušimice II Komplexní obnova bloků 4x200 MWe Elekrárna Prunéřov II Komplexní obnova bloků 3x250 MWe Elektrárna Ledvice Výstavba nadkritického bloku 660 MWe Navýšení výkonu EDU o 62,4 MWe Navýšení roční výroby ETE celkem o 1.4 TWh Navýšení účinnosti o 6 p.b. úspora 15 % paliva na MWh elektřiny Plán navýšení účinnosti o 6 p.b. snížení emisí CO2 o 17 % na MWh el. Plán navýšení účinnosti o 11 p.b. účinnost 42.5 % namísto 31.9 % Vodní elektrárny Elektrárna Lipno GO a navýšení účinnosti turbogenerátoru Elektrárna Kamýk GO a navýšení účinnosti turbogenerátoru Elektrárna Slapy GO a navýšení účinnosti turbogenerátoru Plán navýšení účinnosti o 3 % navýšení roční výroby o cca 1900 MWh Plán navýšení účinnosti o 5.5 % navýšení roční výroby o cca 950 MWh Plán navýšení účinnosti o 5 % navýšení roční výroby o cca 5500 MWh 9 GO = generální oprava, NT= nízkotlaký díl

11 Příklady realizovaných úsporných projektů Projekt Opatření Realizovaná úspora Rudolfinum EPC projekt. Rekonstrukce klimatizace a vzduchotechniky, výměna 2 chladicích jednotek, z nichž 1 nyní funguje jako tepelné čerpadlo. Zateplení stropu a modernizace osvětlení. Úspora 30% ročních nákladů za energie (největší úspora na teple (53%) a elektřině (36%). Vítkovice Steel Projekt v oblasti průmyslového osvětlení. Obnova osvětlení vnitřního a venkovního prostoru. Roční úspora 61% nákladů za spotřebu elektřiny a další úspory plynou ze snížení nákladů na servis a údržbu osvětlení. Rehabilitační ústav Kladruby Rekonstrukce kotelny a instalace kogenerační jednotky (KGJ). Úspora díky spojení výroby elektřiny a tepla s až 90% účinností, snížení nákladů na palivo a snížení množství zplodin. KGJ pokryje 42% celkové spotřeby tepla a slouží jako záložní zdroj, který zajistí dostatek elektřiny i v případě odstávek dodávky ze sítě. 10

12 Shrnutí ČR má potenciál s pomocí dotačních stimulů splnit svůj cíl úspor 48 PJ k roku Pro splnění cíle je zapotřebí podporovat nejdříve dotačně efektivní opatření a až následně nákladově náročnější projekty s menším přínosem úspor. Rozdělení dotací zatím není zcela přesně nastaveno a je potřeba je připravit efektivně a včas. Cíl 2030 je ještě o řád ambicióznější a jeho splnění bude vyžadovat významné úsilí a obzvlášť citlivé nastavení podpor. Do roku 2030 při přijetí úsporného cíle by pro ČR znamenalo nutnost dodatečných cca 200 PJ úspor. Proto je nezbytné vypracovat dlouhodobě udržitelné systémové řešení, které je národohospodářsky efektivní a již nyní by měla ČR komunikovat směrem k EU o reálných možnostech splnění cíle a nezbytnosti další finančních stimulů. 11