Ostrava 2015 Kandidatura na titul Evropské hlavní město kultury ZPRÁVA O ČINNOSTI
úvod Ostrava je město, kde se kultura nejen konzumuje, ale kde také vzniká. V Ostravě vyrůstají, studují, žijí a tvoří jak umělci interpretační, tak spisovatelé, básníci, malíři, výtvarníci, choreografové, režiséři, architekti a další. Ti všichni formulují autenticitu města, zpětně tím ovlivňují jeho život, podobu, životní styl, reflektují a pěstují jinakost Ostravy. Ostrava je známá tím, že ji umělci neopouštějí, ale naopak v ní zůstávají a výrazně se podílejí na jejím kulturním klimatu. Ostrava tak doplňuje pestrost měst v České republice, je nezaměnitelná, obohacuje a reprezentuje českou i evropskou kulturu. Čestmír Kopecký, ředitel projektu Ostrava 2015 Prvním krokem, který předcházel přípravě projektu, jímž Ostrava usiluje o titul Evropské hlavní město kultury 2015, bylo podrobné zmapování a analýza stavu kulturní nabídky. Analýzu provedla Univerzita Karlova v Praze a zapojilo se do ní více než 82 ostravských kulturních institucí a osobností. Následovalo zpracování Koncepce rozvoje kultury města Ostravy do roku 2020 jakožto strategického materiálu kulturní politiky celého města s aktivním zapojením širokého spektra kulturních profesionálů působících v Ostravě. Přípravný tým kandidátského projektu se na definování kulturní politiky města podílel a projekt Ostrava 2015 je s ní plně kompatibilní. 3 Nejužší vedení týmu před začátkem práce na projektu oslovilo více než 90 kulturních, neziskových, církevních a vzdělávacích institucí ve městě a přizvalo je ke spolupráci. Se zástupci těchto institucí, s kulturními profesionály, ale též s aktivisty se tým Ostrava 2015 v prostorách nově vzniklé Staré Arény Klubu pro kulturu a informace 2015 pravidelně potkával a hledal podobu kandidátského projektu pro výběrové kolo soutěže.
4
Klíčový projekt kandidatury v její investiční části Klastr Černá louka byl zahrnut do Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Klíčové stavby klastru koncertní dům a městská galerie pak byly identifikovány jako zásadní priority Strategického plánu rozvoje města Ostravy 2009-2015 a Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016. Další součásti klastru kreativní inkubátor a veškeré aktivity zaměřené na podporu kreativních odvětví se staly součástí Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2016. Zastupitelstvo města Ostravy schválilo částku 2 mld. Kč na realizaci Klastru Černá louka. Projekt Nové Vítkovice má zajištěnu 100% finanční podporu z Evropského fondu regionálního rozvoje a z národních veřejných zdrojů. Na zajištění externích zdrojů financování vznikla expertní skupina. Zdroje na realizaci dílčích částí projektu Ostrava Evropské hlavní město kultury 2015 jsou alokovány v Regionálním operačním programu Moravskoslezsko 2007-2013 v rámci Integrovaného plánu rozvoje města Magnet regionu a v rámci výzev zaměřených na podporu cestovního ruchu a občanskou vybavenost měst. Ostrava má možnost čerpat finanční prostředky i z holdingového fondu JESSICA, který se nyní jako první v České republice zavádí v Moravskoslezském regionu. Pro nové programovací období, jehož přípravy na úrovni regionu právě probíhají, je v jednání, aby se projekt Ostrava Evropské hlavní město kultury 2015 a jeho klíčová část Klastr Černá louka staly jednou z prioritních oblastí nově vznikajícího Regionálního operačního programu Moravskoslezsko 2014-2020. Kandidatura města na titul Evropské hlavní město kultury 2015 a projekt Ostrava 2015 se staly zastřešující a sjednocující silou pro realizaci dlouhodobých plánů a ambic města. Ty byly formovány intenzivní a zevrubnou debatou mezi kulturní veřejností a reprezentací města, jak mimo jiné dokládá Analýza potřeb obyvatel města Ostravy, kterou pro Ostravu zpracovala společnost DATAMAR, marketing research & consulting v prosinci 2009. Projekt Ostrava 2015 je součástí následujících strategických materiálů, definujících rozvojovou a kulturní politiku města: Mapování a analýza stavu kulturní nabídky (zpracovala Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra kulturologie v letech 2007-2008) Koncepce rozvoje kultury města Ostravy do roku 2020 Strategický plán rozvoje města Ostravy 2009-2015 Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013 5 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2016 Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016
Založení nových kulturních akcí
Hvězdy literární scény z Francie a Čech budou pendlovat mezi Brnem a Ostravou. Denně se v centru města vystřídají dvě osobnosti. Ostrava se tak na měsíc promění v oázu literárního čtení hvězd. Ostravu čekají opravdové svátky literatury a možného aspiranta na kulturní událost roku v Ostravě. Měsíc autorského čtení vypukne 1. července v samotném srdci Ostravy ve Staré Aréně. Akce, která už má za sebou deset let úspěšného fungování v Brně, se bude letos díky kandidatuře Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015 vůbec poprvé odehrávat také v Ostravě. Martin Jiroušek, redaktor MF Dnes Za poměrně krátkou dobu své existence podnítil projekt ostravské kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2015 vznik celé řady periodických kulturních akcí a trvalých děl. Stál také u zrodu významných jednorázových akcí a účastnil se událostí, které jsou na ostravské kulturní scéně již dlouhodobě zavedené. Mezi nově založené kulturní akce bezpochyby patří Mezinárodní filmový festival Ostrava Kamera Oko a ostravská část literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Díla podobně trvalého rázu, která vznikla díky ostravské kandidatuře, pak zahrnují zejména vydání dvou literárních publikací Bílé knihy s podtitulem 17 příběhů z ostravské kulturní historie a leporela Tajemná Ostrava autorky Lucie Seifertové. V neposlední řadě se jedná o odhalení památníku filmovému režisérovi a producentovi Karlu Reiszovi. Na podporu kandidatury zorganizoval tým Ostrava 2015 mimořádné kulturní akce a happeningy. Za rok 2009 byla bezesporu nejvýznamnější událostí výstava OSTRAVA?, v roce následujícím 2010 pak multižánrový kulturní happening Akce!!! Černá louka, který nesl podtitul Všechno, co nezažijete v obýváku. Mimoto se tým Ostrava 2015 aktivně účastnil nezanedbatelného množství již existujících akcí, festivalů a událostí kulturního života. Jako příklady lze jmenovat Filmový festival Jeden svět (22. 31. března 2010), účast na oslavách Mezinárodního dne tance (29. dubna 2010) a Mezinárodního dne dětí (1. června 2010), na Ostravské muzejní noci (25. května 2010) či mezinárodním hudebním festivalu Colours of Ostrava (15. 18. července 2010). Periodické akce 9 Díky projektu kandidatury se může Ostrava pyšnit vlastním filmovým festivalem Ostrava Kamera Oko, jehož první ročník proběhl na přelomu září a října minulého roku (25. září 4. října 2009). Přípravy letošního ročníku, který se uskuteční v obdobném termínu (23. září 3. října 2010), jsou v současné době plném proudu. Svou celkovou koncepcí se festival zaměřuje primárně na kameramanskou tvorbu, stejně jako však reflektuje filmovou tvorbu spojenou s městem Ostrava. Filmová přehlídka je pojímána jako městský festival, který se otevírá všem skupinám
publika, a který využívá tradičních i těch méně tradičních promítacích kapacit Ostravy. Diváci tak mohou filmy zhlédnut nejen v projekčních sálech kin Vesmír, Luna, Art, Minikino a Stará Aréna, ale také v Dolní oblasti Vítkovic, na Dole Hlubina nebo na náplavce u Sýkorova mostu. V loňském roce se rovněž promítalo v areálu Dolu Michal nebo na fasádách domů na Hlavní třídě v Ostravě- Porubě. Loňský zahajovací ročník se mohl pochlubit hojnou účastí řady filmových profesionálů. Do Ostravy se mimo jiné sjeli kameraman Marek Jícha, herec Tomáš Matonoha, děkan FAMU Pavel Jech, herec a režisér Jan Kačer, režisérka Věra Chytilová či režisér dokumentárního cyklu oceněného Českým lvem Zapomenuté transporty Lukáš Přibyl. Letošní ročník festivalu byl ještě před svým oficiálním zahájením uveden filmovými ochutnávkami sérií filmových projekcí pod širým nebem s názvem Kino za svitu měsíce, které proběhly v Porubě, Hlučíně, Mariánských Horách, na Prokešově náměstí a v Hrabůvce. Festival samotný bude slavnostně zahájen projekcí vítězného snímku z Cannes 2010 Strýček Búnmí. Ostravský filmový svátek nabízí po dobu svého trvání světovou soutěž s českými a mezinárodními premiérami, tradiční sekce jako Ostrava ve filmu, Works in Progress, filmový maraton se seriálem Sanitka, pocty kameramanům Juraji Šajmovičovi a letos zesnulému Williamu Lubtchanskému a mnoho dalšího. Oficiální sekce festivalu tvoří Mezinárodní soutěž celovečerních filmů o nejlepší kameru a Národní soutěž krátkometrážních filmů o nejlepší kameru. Soutěžní snímky bude hodnotit tříčlenná mezinárodní porota. Projekt ostravské kandidatury rozšířil kulturní život města nejen o filmový festival, ale také o festival literární. Jedenáctý ročník největšího literárního festivalu České republiky Měsíc autorského čtení se letos konal nejen v tradičním Brně v Divadle Husa na provázku, ale poprvé také v Ostravě v klubu Stará Aréna. Čestným hostem letošního ročníku byla Francie, celý Měsíc pak byl věnován památce nedávno zesnulého ostravského spisovatele Jana Balabána. Festival přivedl do Ostravy celkem 56 českých a francouzských spisovatelů mezi jinými například Jacquese-Pierra Ametta, povídkářku Annie Saumont či Laurenta Bineta, z českých autorů Michala Viewegha, Arnošta Goldflama, Pavla Kohouta nebo Otu Filipa. Celá akce v Ostravě probíhala pod záštitou pařížského starosty Bertranda Delanoëa, ostravského primátora Petra Kajnara, brněnského primátora Romana Onderky a Českého centra Mezinárodního PEN klubu za osobní asistence a účasti jeho předsedy Jiřího Dědečka. Realizace trvalých děl Bílá kniha 17 příběhů z ostravské kulturní historie podává v tematických okruzích přehledný souhrn základních informací o historii kultury v Ostravě. Těmi okruhy jsou například spolkový život, literatura, dramatické umění, architektura, hudba, fotografie a film, média či sport. Témata jsou v knize prezentována na dvou rovinách faktografické a subjektivní. Faktografická rovina se snaží podat obraz města objektivním způsobem, obvykle vyprávěním sledu historických událostí, druhá pak zachycuje město skrze osobní příběhy lidí, jimž Ostrava uvízla v duši a přirostla k srdci. 11 Další publikací, jež vznikla za přispění projektu ostravské kandidatury, je leporelo Tajemná Ostrava Lucie Seifertové. V této vůbec první rodinné knize o ostravské historii se mohou dětští čtenáři zábavnou formou seznámit s historií města od pravěku až po 20. století. Knihu tvoří
prostorové obrázky s krátkými texty, které odlehčenou formou líčí ostravskou historii a její pověsti. Kniha byla poprvé představena veřejnosti v rámci výstavy OSTRAVA?, kde ji návštěvníci mohli vidět v obří výstavní verzi, která měla výšku přes dva metry, na délku pak dosahovala deset a půl metrů. Neméně trvalým uměleckým artefaktem, který v Ostravě vznikl z iniciativy týmu Ostrava 2015, je pamětní deska odhalená světově proslulému režisérovi a producentovi ostravského původu Karlu Reiszovi. Autorem desky ve tvaru objektivu filmové kamery je básník, malíř a sochař Marek Pražák. Slavnostní odhalení předcházelo zahájení prvního ročníku festivalu Ostrava Kamera Oko a proběhlo za osobní účasti filmové režisérky Věry Chytilové a bratra Karla Reisze Pavla Reisze. Ten se stejně jako Karel zachránil před antisemitismem hitlerovského Německa útěkem do Anglie na jednom z tzv. dětských transportů organizovaných Sirem Nicolasem Wintonem. Z dalších můžeme jmenovat publikaci Viktora Koláře OSTRAVA vydanou u příležitosti autorových 70. narozenin, které tento světoznámý fotograf oslaví v příštím roce. Viktor Kolář je nejvýznamnějším městským fotografem České republiky a kromě let 1969-1973, která strávil v Kanadě, se věnuje až na výjimky Ostravě svému rodnému městu, jež zobrazuje s nenávistnou láskou. Kniha OSTRAVA má 204 stran a předmluvou ji opatřil Jan Balabán a text o Viktoru Kolářovi napsala Kate Bush. Kniha obsahuje kromě 146 černobílých fotografií z let 1959-2005 také rozhovor, který vedl s Viktorem Kolářem Petr Volf. Na samotném výběru fotografií se spolu s autorem podílel kurátor Tomáš Pospěch. Kniha je zároveň doprovodnou publikací k výstavám, které by měly v průběhu příštího roku proběhnout v Praze, Brně a Ostravě. Na mezinárodní půdě pak bude poprvé prezentována na Paris Photo 2010 v listopadu. Mimořádné akce 12 Do této sekce činnosti týmu Ostrava 2015 dozajista patří uspořádání výstavy OSTRAVA? pod vedením kurátorky Lenky Lindaurové (18. září 25. října 2009, Výstaviště Černá louka, pavilon A). Výstava představila v negalerijních prostorách zcela jedinečným způsobem artefakty související s regionem, s jeho minulostí a přítomností. Na návštěvníky čekal svérázný mix renomovaných děl (František Kupka, Oskar Kokoschka, Jan Zrzavý a další), dokumentů ostravské průmyslové historie a kuriozit z místních domácností. Počet vystavených děl, objektů a instalací byl 193, počet vystavujících autorů 156. Výstavu, která trvala 6 týdnů, přišlo navštívit bezmála deset tisíc lidí. Po celou dobu konání byli v jejích prostorách přítomni fotografové a kdo z návštěvníků měl zájem, mohl se nechat vyfotit s vybraným uměleckým dílem. Vznikla tak unikátní galerie 2619 snímků. Ty se tiskly hned dvakrát jeden snímek si návštěvníci mohli odnést domů jako památku na tuto mimořádnou akci, druhý pak byl umístěn na jeden z mnoha panelů přímo na výstavě. V půli roku 2010 zorganizoval tým projektu Ostrava 2015 celodenní kulturní happening Akce!!! Černá louka, který měl místem svého konání přivést pozornost k hlavnímu investičnímu záměru celé ostravské kandidatury k projektu kulturně-sociální čtvrti Klastr Černá louka. Akce byla přehlídkou uměleckých žánrů a forem na návštěvníky čekalo vše od graffiti jamu a prezentace uměleckých škol až po workshopy, čajovny a večerní vystoupení hudebních skupin.
Podobně laděnou akcí byla umělecká oslava pod názvem PřihláškaFest, která proběhla v červnu v nově zrekonstruovaném Provozu Hlubina. Událost byla stejnou měrou uměleckou přehlídkou, jako formou poděkování všem, kteří se podíleli na přípravě Přihlášky Ostravy do výběrového kola soutěže o titul EHMK 2015. Ta byla totiž na festivalu pokřtěna a o pět dní později 30. června oficiálně odevzdána na Ministerstvu kultury. Projekt Ostrava 2015 však nezaměřuje svou pozornost pouze k uměleckým oblastem kultury. Dokladem šíře záběru je uspořádání běhu Štafeta 2015. Ten povede přes kulturní, industriální a přírodní památky města všemi jeho 23 městskými obvody a historickými obcemi. Každý úsek štafety bude měřit symbolických 2015 metrů, pro ty méně zdatné pak 2015 decimetrů. Štafety se zúčastní významné osobnosti ostravského kulturního života, stejně jako mají možnost se přihlásit široké vrstvy veřejnosti. Spoluúčast na kulturních akcích Kromě samostatně organizovaných či spoluorganizovaných akcí se tým Ostrava 2015 výrazně zapojil do již existujícího kulturního dění. Snad nejvýznamnějším přispěním bylo vytvoření vlastní scény v rámci mezinárodního hudebního festivalu Colours of Ostrava scény Inspirace 2015. Ta se nacházela v prostorách klubu Stará Aréna, která se na čtyři dny proměnila v místo setkávání, diskutování, poslechových seancí a mnohého dalšího, vše pod vedením hudebního publicisty Pavla Klusáka. Scéna Inspirace 2015 poskytla své prostory také časopisu Reflex, a tak se ve Staré Aréně konaly besedy a projekce s fotografem Janem Šibíkem či redaktorem Milanem Tesařem. V rámci festivalu mohli účastníci letos poprvé využívat k pohybu mezi scénami také kola, to když pro ně tým Ostrava 2015 připravil dva cyklostany. V těch si mohli zájemci půjčovat po celou dobu festivalu z osmdesáti kol. Jako mnohé jiné akce v režii Ostravy 2015 se i tato setkala s velmi pozitivním ohlasem. Prostory Staré Arény jsou také pravidelně využívány zaběhnutými festivaly a akcemi, čímž se propojuje činnost týmu Ostrava 2015 s již existujícím ostravským kulturně-uměleckým děním. Za všechny je možno jmenovat například spoluúčast projektu ostravské kandidatury na oslavách Mezinárodního dne dětí, kdy se Stará Aréna proměnila na nitro vysoké pece. V té si děti mohly na vlastní kůži interaktivním způsobem vyzkoušet cestu železa od jednotlivých surovin až po konečný produkt železnou matku. V jiný večer se zase Stará Aréna změnila v muzeum, to když se projekt Ostrava 2015 zapojil do druhého ročníku Ostravské muzejní noci. Stará Aréna je od počátku koncipována jako prostor multižánrový jeho smysl se právě takovýmto prolínáním s ostravskou kulturní sférou naplňuje. 13
Prezentace kultury města v České republice a zahraničí
Jsem rád, že mohu Ostravu reprezentovat za jejími hranicemi a dokázat tak, že si titul Evropské hlavní město kultury 2015 zaslouží. Jaromír Nohavica, zpěvák, textař a skladatel Díky kandidatuře města na titul EHMK 2015 se dostalo Ostravě a kulturním akcím pořádaným v jejím rámci mimořádné pozornosti v regionálních i celostátních médiích. Tým Ostrava 2015 se nikdy nesnažil propagovat pouze samotnou kandidaturu města. Komunikační strategií bylo o kandidatuře informovat vždy prostřednictvím kulturních událostí, které byly součástí kandidátského projektu. Tyto události byly pracovně rozděleny do dvou celků. Ostrava 2009 zahrnovala čtyři mimořádné kulturní akce: výstavu OSTRAVA?, Mezinárodní filmový festival Ostrava Kamera Oko, vydání leporela Tajemná Ostrava a vydání Bílé knihy. Letos na tento projekt tým Ostrava 2015 navázal Ostravou 2010, která opět zahrnula řadu výjimečných kulturních akcí. Tým Ostrava 2015 připravil například kulturní prezentace Ostrava v Bruselu (1. 20. června 2010) a Ostrava v Praze (25. května 10. září 2010), která se stala dosud největším a nejkomplexnějším představením výtvarné, hudební a divadelní tvorby města Ostravy v Praze. Partner projektu ostravské kandidatury, Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, se zase postaral o představení Ostravy a její klasické hudební scény v sousedních Katovicích. Na všech akcích organizovaných projektem Ostrava 2015, které se těšily velkému zájmu regionálních a národních médií, byla prezentována kandidatura Ostravy na titul EHMK 2015. Zájem médií za hranicemi Moravskoslezského kraje vzbudila zejména přehlídka Ostrava v Praze. Ostrava v Praze Jedná se o kulturní přehlídku probíhající v hlavním městě České republiky, v jejímž rámci má pražské publikum možnost seznámit se s nejúspěšnějšími ostravskými divadly a jejich inscenacemi, zpěváky a kapelami, stejně jako s ostravskou tvorbou fotografickou, výtvarnou a architektonickou. Celá přehlídka byla zahájena 24. května v pražském kině Světozor promítáním snímku Tomáše Vorla Kouř, doplněného o středometrážní studentský film Ing. téhož režiséra. Zahájení bylo komponovaným hudebně-filmovým večerem, kterým provázela živá hudba a písničky Divadla Sklep a Pražské 5. 17 Filmové zahájení přehlídky jednoznačně odkazovalo k její následné filmové sekci složené ze dvou částí. V té první, Ostrava ve filmu, město ukazovalo svou tvář fantasticko-realistickou, realistickou i fantastickou tak, jak ji zachytili režiséři Tomáš Vorel (Kouř), Martin Šulík (Sluneční stát aneb Hrdinové dělnické třídy) a Ludvík Ráža (Tajemství Ocelového města). Druhá část pod
názvem Karel Reisz: Retrospektiva pak představila slavného filmového režiséra, zakladatele britské nové filmové vlny Free Cinema a ostravského rodáka Karla Reisze. Ten byl prezentován jako producent (Ten sportovní život), režisér (V sobotu večer, v neděli ráno) a kurátor bloku krátkých dokumentů Free Cinema (Krajina snů, Maminka to nedovolí, Spolu). Stejně jako zahájení přehlídky se i ostatní filmové projekce odehrály v kině Světozor. Jednou z nejvýznamnějších linií Ostravy v Praze byla prezentace ostravských divadel. Všechny scény Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo Petra Bezruče, Divadlo loutek Ostrava, Divadlo Aréna, soubor Janáčkovy konzervatoře, soubor Setkání (Občanské sdružení Bílá holubice podporující společenskou integraci občanů se zdravotním handicapem) a Bílé divadlo s sebou do hlavního města přivezly inscenace, které z velké části zpodobňovaly zvláštnosti ostravské minulosti a přítomnosti. Ostravská divadla se představila na scénách Divadla Bez zábradlí a na piazzettě Nové scény Národního divadla. Přehlídka ostravské kultury v české metropoli by nebyla kompletní bez hudební produkce regionu. V Praze si tak zahráli Jaromír Nohavica a Buty, ale například také mladá třinecká kapela ověnčená třemi cenami Anděl Charlie Straight, progresivní ethno groove formace Evolution Dejavu či bubenické uskupení Pavla Nowaka Camara. Pražané si mohli na ostravské umělce zajít do Paláce Akropolis, Divadla Kalich, Klubu Roxy, Klubu Lucerna Music Bar nebo Divadla Archa, ve kterém vystoupilo mezinárodní uskupení Ostravská banda. To bylo v roce 2005 založeno jako rezidenční orchestr Ostravských dnů Institutu a Festivalu nové hudby a soustřeďuje se na interpretaci nové a experimentální hudby. Ve výstavní síni Mánes probíhá až do 10. září výstava kavárna OSTRAVA, která představuje průřez ostravskou minulostí a tak trochu i budoucností. Skládá se ze tří relativně samostatných celků Ostrava sběratelská, Ostrava architektonická a Ostrava šumná a jsou na ní k vidění klasická díla s mezinárodním přesahem jako například obrazy Oskara Kokoschky nebo Františka Kupky. Paralelně s kavárnou OSTRAVA vystavovala v Praze na přelomu července a srpna také mladá nastupující generace ostravských umělců. Ti předvedli své práce v projektu nazvaném Ostravský polibek, jehož kurátorkou byla Lenka Lindaurová. Na ostravské umělecké scéně je velice významně zastoupena také fotografická tvorba, jejíž tradici dokládala výstava 15 z Fiducie (26. května 19. června 2010) sdružující díla patnácti fotografů spojených se soukromou galerií Fiducia. Ke skupině 15 z Fiducie se mimo jiné hlásí Martin Popelář a Roman Polášek (oba společně vedou galerii Fiducia), Jiří David, Jiří Šigut, Dita Pepe, Petr Hrubeš a další. 18 Ostrava v Bruselu Ostravská kultura vyjela nejen za hranice kraje, ale ve stejné době také za hranice České republiky. V první půli června (1. 17. června 2010) probíhala v Českém centru v Bruselu výstava z názvem Ostrava, město mé naděje, která byla stejně jako fotografická výstava v Praze společným projektem 15 z Fiducie. Vystavované fotografie rozhodně nevykazovaly formální jednotu vedle sebe se sešly tak odlišné přístupy, jako metaforické reflexe výstavních skříní, ateliérové portréty bezdomovců či subjektivní momentky z ulic města. Jediné, co je spojovalo, bylo téma Ostravy. Tu výstava prezentovala jako město s vysoce charakteristickou a nezaměnitelnou atmosférou, které však už dávno nesetrvává na originalitě plynoucí pouze z její průmyslové
historie. Ostrava se ukázala jako město, které pokračuje v nastoupené přeměně od industriální minulosti k moderní evropské přítomnosti a budoucnosti. Nejen výstava samotná, ale i prezentace projektu Ostrava 2015, která výstavu v Českém centu v Bruselu doprovázela, měla velký úspěch. Vernisáže se zúčastnili poslanci Evropského parlamentu, zástupci Evropské komise, stálá představitelka České republiky při Evropské unii Milena Vicenová, krajané, ale i zástupci bruselských kulturních institucí. Vernisáž oficiálně zahájila právě velvyslankyně Vicenová, která citovala text písně Jaromíra Nohavici Ostravo. Přinejmenším stejný ohlas jako výstava samotná sklidilo i vystoupení ostravské zpěvačky, textařky a skladatelky Vladivojny La Chii, která v současné době patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Ostrava v Katovicích Město Ostrava bylo za dobu posledních několika měsíců prezentováno za svými hranicemi nejen samotným týmem Ostrava 2015, ale také jeho partnery. Jeden z nich, Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, v rámci svého letošního pětatřicátého ročníku uskutečnil poprvé koncert mimo území České republiky. Stalo se tak v polských Katovicích a koncert, kterého se zúčastnili primátoři Ostravy i Katovic, byl uspořádán v rámci partnerských vztahů obou měst a zároveň na podporu kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015. Volba padla na Katovice také z toho důvodu, že samy jsou jedním z jedenácti polských aspirantů na titul EHMK 2016. Posluchači si v krásném moderním sále katovické Hudební akademie vyslechli skladby Milana Slavického, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka v podání Komorního orchestru Quattro a pod taktovkou Marka Štilce. Vrcholem večera pak bylo provedení Concertina pro klavír a komorní soubor Leoše Janáčka, v němž klavírní part přednesl Igor Ardašev. Ředitel Janáčkova máje Jaromír Javůrek vysvětlil, že koncert, který byl symbolicky nazván Ostrava zdraví Katovice, si kladl za cíl kromě podpory kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015, založit také novou tradici společného hudebního Slezska. 19
Stará Aréna Klub pro kulturu a informace 2015
Je to nádherný prostor, který tady máte. Krásný a působivý. Téměř se nechce věřit, že se vám v tak krátké době podařilo vytvořit takové místo. Claude Mouchard, profesor literatury, básník, esejista a spisovatel Z iniciativy týmu Ostrava 2015 byl obnoven tradiční kulturní prostor v samotném centru města 3. března 2010 zde byla založena Stará Aréna Klub pro kulturu a informace 2015. Tento prostor, který byl pět let opuštěný, oživil právě projekt Ostrava 2015 a vrátil jej zpět kultuře. Kromě informačních akcí, kampaní a vzdělávacích seminářů, konferencí a workshopů se zde téměř každý den organizují akce, které aktivně vtahují obyvatele do procesu kandidatury a projektu samotného. Stará Aréna prezentuje nejaktuálnější kulturní dění z České republiky i Evropy a svou aktivitou stimuluje a přispívá k evropské spolupráci. Současně podporuje vznik místních nezávislých projektů studentů, uměleckých iniciativ i amatérů. Vznik multižánrového klubu se setkal s obrovskou pozitivní odezvou obyvatel a médií. Prostor sám, ale i medializace jeho programu výrazným způsobem napomohla rozšířit a aktivizovat širší cílovou skupinu. Již po prvním měsíci svého fungování se klub stal zcela spontánně platformou sjednocující kulturní frontu Ostravy. Je to právě Stará Aréna, kde se potkávají nejvýznamnější kulturní síly ve městě a kde vzniká fungující networking při přípravě mnoha kulturních projektů (např. Dětí plná Ostrava, Ostrava dokořán!!!, TOVÁRNA zahájení činnosti centra pro mladou generaci a další). Od minulosti do současnosti Budova dnešní Staré Arény má bohatou kavárenskou i divadelní minulost. Od 60. let 19. století v ní sídlila kavárna s hostincem, kterou později noví vlastníci manželé Reiszovi (rodiče Karla Reisze) pojmenovali kavárnou Central. Od roku 1951 pak v prvním patře působilo Divadlo hudby.v prostorách Divadla hudby krátce fungovalo také legendární ostravské divadlo Waterloo (říjen 1968 březen 1970). Soubor založil Tomáš Sláma a kromě autorských představení uskupení produkovalo nejrůznější jednorázové pořady text-appealy, autorské večery či večery poezie s hudbou, recitály apod. Na ty byli často zváni hosté, jako například Eva Olmerová, Hana Hegerová, Miroslav Horníček, Eduard Pergner nebo Karel Kryl. V březnu 1970 byla však činnost divadla po udání spolupracovníkem StB ukončena. 23 V roce 1994 vznikla z Divadla hudby Komorní scéna Aréna nejmenší ostravské divadlo oblíbené především mezi středoškolskou a vysokoškolskou mládeží. O jedenáct let později se Komorní scéna Aréna přestěhovala do nové divadelní budovy v blízkosti Sýkorova mostu a prostory na Masarykově náměstí zůstaly prázdné. Budovu nasáklou tvůrčím uměleckým duchem znovuoživila až kancelář projektu Ostrava 2015, která dnes sídlí v druhém patře, a především kavárna, jež se nachází v prvním poschodí. Ta je pravidelně otevřena každý všední den od 9 do 22 hodin, o víkendech pak podle aktuálního programu.
Stará Aréna je žánrově velmi pestrým klubem. Za půl roku její existence se zde pravidelně konala setkání se středoškolskou mládeží, prezentace pro zahraniční skupiny, porady týmu Ostrava 2015, oblíbené besedy Večery ostravských příchodů, ale i mezinárodní konference Měkké faktory v regionálním rozvoji, sympozium s názvem Umění, kulturní rozmanitost a sociální inkluze nebo první ročník ostravské části největšího českého literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Stejně tak se zde odehrávala část programu mezinárodního hudebního festivalu Colours of Ostrava. Stará Aréna je mimo to také otevřeným prostorem, ve kterém mohou různé partnerské instituce pořádat své akce (v srpnu a září se tak klub stal dočasným zázemím architektonického studia Projektstudio), zkoušejí zde amatérská divadla i kapely a začínající umělci si zde mohou téměř kdykoliv vyzkoušet svá první veřejná vystoupení. Komorní divadelní a filmový sál a nově zavedená nekuřácká kavárna dávají prostor desítkám produkcí mladých i zavedených divadel, hudebníků, filmařů i výtvarníků. Dramaturgie se snaží oživit jindy ospalé centrum města a kromě klasického programu se pokouší interaktivně spolupracovat s občany Ostravy a blízkého okolí. Jednou z hlavních forem tohoto spoluvytváření kultury ve městě jsou nedělní v(ý)úlety, na kterých skupiny lidí vyrážejí do ulic, aby vysazovali rostliny, ulice zdobili či upozorňovali netradiční formou na nešvary i pozitiva města, v němž žijí. Stará Aréna se také stala platformou pro vznik nových uměleckých artefaktů. Ostrava je městem, kde sídlí Janáčkova konzervatoř i Fakulta umění Ostravské univerzity, tamní studenti však dosud neměli prostor, ve kterém by mohli svou tvorbu prezentovat a dále rozvíjet, kde by se mohli navzájem setkávat a vytvářet nové profesionální vazby. To dramaturgové Staré Arény velmi rychle pochopili a mladí lidé získali v centru města svůj klub, který se již teď může pyšnit několika premiérovými projekty vlastní produkce. Zároveň se však Stará Aréna neuzavírá ani konzervativnímu publiku a nabízí představení klasičtějších repertoárových divadel a umělců, kteří by jinak, ke škodě zdejších diváků, do Ostravy pozvání nedostali. 24 Budoucí koncepce programu klubu Stará Aréna vychází z několika základních linií, které dramaturgové tohoto prostoru pro kulturu a informace nastínili již během prvních šesti měsíců jeho fungování. Stará Aréna je klubem, který měsíčně nabízí širokou škálu různorodých kulturních akcí. Jde o pravidelné filmové úterky, divadelní představení, akční víkendy, konzervativní pondělky, kdy se zde mají možnost širšímu publiku představit studenti konzervatoře, výstavy, akce pro rodiče s dětmi, koncerty a mnohé jiné. V uplynulých šesti měsících mohli návštěvníci klubu Stará Aréna zhlédnout okolo 35 divadelních a 11 filmových představení, vidět 20 koncertů, účastnit se zhruba 12 outdoorových a guerillových akcí, 12 akcí určených pro rodiče s dětmi, 10 přednášek spojených s diskuzí, 2 konferencí, více než 65 autorských čtení nebo zhruba 5 amatérských vystoupení. V následujících letech se počítá s laboratoří pro novou tvorbu zaměřenou na netradiční propojování žánrů, stylů a druhů umění. Plánuje se studio Janáčkovy konzervatoře čili prostor pro autorskou tvorbu, stejně jako studio Ostravské univerzity; mělo by být oživeno centrum města guerillovými akcemi a performancemi; počítá se s workshopy i akcentací evropského rozměru (spolupráce s evropskými umělci a uměleckými skupinami, zapojování do mezinárodních projektů) a v neposlední řadě s funkcí komunitního projektu či dětskými sobotami coby pravidelným programem pro rodiny s dětmi.