Církevní a židovské památky

Církevní a židovské památky OBSAH Hradecko Hradec Králové... 3 Hradecko... 9 Krkonoše... 13 Podkrkonoší... 17 Kladské pomezí Kladské pomezí... 22 Broumovsko... 29 Orlické hory a Podorlicko... 35 Český ráj... 40 mapa... 44-45 seznam turistických informačních center... 46-47 vysvětlivky slovníček pojmů... 48 Morový sloup na Velkém náměstí v Hradci Králové

Církevní památky Královéhradeckého kraje Církevní památky budované v průběhu staletí tvoří podstatnou část kulturního dědictví našeho národa. Vznikaly z příspěvků věřících, iniciativy představitelů církví, mnišských řádů a bohaté, zbožné šlechty. Stávaly se dominantami měst, vesnic a ovlivnily ráz a vzhled krajiny, zejména v období baroka. Co vše lze považovat za církevní památky? Jde o poměrně široký pojem, protože do této kategorie nepatří pouze římskokatolické kostely, klášterní komplexy, venkovské kostelíky, poutní místa, drobné kaple či prostá boží muka v krajině, ale také synagogy a hřbitovy či moderní architektura kostelů Československé církve husitské. V neposlední řadě to jsou i objekty, které dnes církve nevyužívají k liturgickým účelům a v minulosti sloužily jako sociální, charitativní či zdravotní zařízení špitály, hospice, ústavy pro zdravotně postižené osoby nebo slouží světským, převážně kulturním účelům, a které nejsou v majetku církví. Královéhradecký kraj nabízí z hlediska umělecko historického širokou škálu rozmanitých typů, tvarů a všech výtvarných slohů, počínaje románskými prvky a konče funkcionalistickou architekturou první poloviny 20. století. Prezentuje díla evropsky uznávaných architektů a stavitelů Jana Blažeje Santiniho, Carla Luraga, G. B. Alliprandiho, K. I. Dientzenhofera, z moderních Josefa Gočára; sochařů M. B. Brauna, Řehoře Thényho, J. F. Pacáka a dalších tvůrců; malířů jako byl Petr Brandl nebo Václav Vavřinec Reiner, a dávno zapomenutých štukatérů, řezbářů, zlatníků a ostatních uměleckých řemeslníků. Nejvýznamnější památky, a není jich málo, jsou chráněny zákonem o památkové péči. U většiny z nich může vnímavý turista zhlédnout pouze jejich exteriér. Prohlídky kostelů v době bohoslužeb nejsou příliš vítány, lze je zorganizovat krátce před nebo po nich nebo po předchozí dohodě a ochotném souhlasu příslušného duchovního správce. Informace o konání bohoslužeb lze nalézt na www.diecezehk.cz. Kontakty na administrátory farností jsou tamtéž. V letních obdobích je možné nahlédnout do interiéru lodě některých kostelů z předsíně hlavního vchodu přes bezpečnostní mříž. Bohužel tak zůstane leckdy skryto bohatství vnitřní malířské a sochařské výzdoby, křehká krása štukatérských prací, nádhera vnitřního zařízení jemné dřevořezby obrazových rámů či kostelních lavic, monumentální varhany, rozmanité tvary svícnů či mešního náčiní. Jejich hodnoty jsou většinou těžko vyčíslitelné,v poslední době se staly předmětem krádeží. Vzhled některých církevních památek není v současné době stále ještě ideální. Poznamenala je doba, časté požáry, neúcta a vandalství v různých obdobích, naposledy v druhé polovině 20. století, židovské památky pak byly poškozeny zejména za německé okupace. Ne vždy se dostávaly peníze na údržbu, a tak byly některé objekty prodány, například synagogy, které nyní slouží jako modlitebny jiných církví. S tímto problémem se v současné době potýká i církev římskokatolická. Odprodala například některé neobsazené fary soukromým zájemcům a snaží se uzavřít problematiku restitucí. Církevní památky nechtějí a ani nemohou být samostatnou tématicky navštěvovanou kategorií, jako například hrady a zámky. Tvoří však neodmyslitelnou součást kulturních hodnot měst a obcí a z tohoto hlediska si zasluhují pozornost turistické veřejnosti. Pro mnohé z nás to jsou místa posvátná, jež vyžadují chvíle tichého rozjímání, hlubokého zamyšlení, nebo jen pouhého obdivu nad uměním a dovedností našich předků. Cílem této publikace není dokumentovat všechny církevní památky našeho kraje. Všímá si jen těch architektonicky nejhodnotnějších, typických pro jednotlivé umělecké slohy nebo výjimečně zajímavých. Proto například upozorňuje jen na nevýznamnější artefakty z oboru sochařství. Měla by posloužit široké veřejnosti jako pomůcka k objevování často opomíjených hodnot. 2

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ Katedrála sv. Ducha Majestátní gotická cihlová stavba katedrálního kostela sv. Ducha byla založena v 2. polovině 13. století královnou Eliškou Rejčkou. Obdélné trojlodí původní baziliky s presbytářem a věžemi bylo vystavěno patrně do požáru r. 1339. Poté došlo k celkové opravě, dokončení věží a zřízení tzv. královské předsíně s přilehlou sakristií. V letech 1788 1789 proběhly barokní úpravy chrámu a o 100 let později architekt F. Schmoranz přistoupil k náročným stavebním úpravám regotizaci. Trojlodí má převýšenou střední loď, která pokračuje pětiboce uzavřeným presbytářem, stejně dlouhým jako trojlodí. Po jeho stranách stojí dvě hranolové věže se sedlovými střechami. Kostel nese zevně všechny gotické architektonické prvky (opěráky, lomená okna s gotickými kružbami, portály). V jedné z krypt nacházejících se pod katedrálou měl být údajně pohřben Jan Žižka z Trocnova. Později byly jeho ostatky převezeny do Čáslavi. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Původně jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie postavil v letech 1654 1666 Carlo Lurago. Po požáru roku 1762 byl obnoven královéhradeckým stavitelem F. Kermerem. Kostel byl v 18. století vypleněn pruskými vojáky a po zrušení jezuitského řádu se stal posádkovým kostelem. Interiér byl několikrát renovován. Mimo jiné se zde nachází také obraz glorifikace sv. Ignáce od významného českého barokního malíře Petra Brandla. Kostel není orientovaný, portálem je obrácen k severu do náměstí. K obdélnému prostoru lodi přiléhají postranní otevřené kaple. Průčelí je členěno pilastry, v nikách jsou umístěny sochy jezuitských patronů. Štít s volutami uzavírají po stranách věže. Na jižní straně za presbytářem se nachází prostorná kaple sv. Josefa přístupná též z ulice Na Kropáčce. Kaple sv. Klimenta Údajně nejstarší kostel ve městě (připomínán na počátku 12. století). Po poškození požárem byl vystavěn již v gotické podobě. K pozdější gotické kapli byla přistavěna Bílá věž. Gotická kaple byla zbořena a nahrazena v letech 1714 1717 barokní novostavbou nákladem biskupa Jana Adama Vratislava z Mitrovic. Autorství je připisováno J. B. Santinimu. Venkovní půdorys je obdélníkový se zkosenými rohy, vnitřní je elipsovitý. Stavba je uzavřena eliptickou kupolí s lucernou, na jejíž bázi je zlacená papežská tiara. Vstup je přes portál Bílé věže. Havarijní stav kaple byl odstraněn koncem 20. století a počátkem našeho století byla vrácena k liturgickým účelům. Biskupská rezidence Na místě tří měšťanských domů na Velkém náměstí byla vystavěna počátkem 18. století biskupská rezidence. Palác byl postaven nákladem biskupů Jana Adama a Tobiáše Jana Beckera, jehož erb spolu s mitrou a berlou můžeme nalézt nad vstupním portálem. Přední část do náměstí navrhl M. A. Canevallo, zadní trakt barokní budovy byl dostavěn v letech 1714 1716 dle plánů J. B. Santiniho biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic. Roku 1777 bylo o patro zvýšeno hlavní průčelí. Součástí rezidence, která nepochybně stojí za zmínku, je kaple sv. Karla Boromejského z let 1720 1730. Je čtvercového půdorysu, klenuta se stropním zrcadlem ve štukových rámech s freskou apoteózy sv. Karla Boromejského, na stěnách v medailonech jsou fresky církevních Otců sv. Petra a sv. Pavla. Katedrála sv. Ducha s Bílou věží Interiér katedrály sv. Ducha Kostel Nanebevzetí Panny Marie Biskupská rezidence 3

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ Městská hudební síň Kanovnické domy Kanovnické domy Řada původně renesančních domů pro členy kapituly při chrámu sv. Ducha, upravovaných barokně podle návrhů J. B. Santiniho jako jednopatrové budovy s bohatě zdobenými štíty. Některé z domů mají gotické jádro (sklepy), dvůr domu č. p. 48 je na jižní straně uzavřen původní gotickou městskou hradbou s gotickými cihlami. Vrch hradby je dostavěn z jiného formátu cihel z pozdější doby. Kostel sv. Jana Nepomuckého (Městská hudební síň) Byl postaven v barokním slohu v l. 1709 1714 stavitelem Vojtěchem Schneiderem, původně sloužil jako seminární. V r. 1887 byl interiér upraven v beuronském stylu německými benediktiny, usazenými v té době v pražském emauzském klášteře (Na Slovanech). Situován je k severu jako centrála na půdorysu kříže s bohatě zdobeným průčelím se sochou sv. Jana Nepomuckého. Dnes je využíván jako Městská hudební síň. Bývalá jezuitská kolej (Nové Adalbertinum) Rozlehlá dvoupatrová budova přiléhající ke kostelu Nanebevzetí P. Marie byla založena již roku 1629. Stavět se začalo na začátku 70. let, ale k dokončení barokního komplexu podle plánu stavitele P. I. Bayera došlo až r. 1710. R. 1775 byla kolej zrušena, v letech 1810 1834 byla upravena dle projektů ing. Lauera v duchu dobového empíru pro vojenské a civilní účely. Areál se rozkládá kolem dvou nádvoří oddělených příčným traktem. Hlavní fasáda do náměstí je v patrech členěna pilastry. V 90. letech minulého století byl objekt restituován církví, která zde po generální rekonstrukci zřídila pastorační centrum Nové Adalbertinum. V současnosti se v budově nachází rovněž hotel, kongresové centrum a restaurace. Sbor kněze Ambrože Areál Církve československé husitské, komplex kostela, kolumbária, obytných a správních budov (biskupství a fary) z let 1926 1929. Dílo Josefa Gočára ve funkcionalistickém slohu. Kostel s třípatrovou zvonicí a kolumbáriem jsou betonovými stavbami, obytné a správní budovy jsou vystavěny z režného zdiva s betonovou konstrukcí. V roce 1952 byly instalovány varhany podle návrhu Jana Bedřicha Krajse. Tyto varhany jsou jedním z mála dochovaných nástrojů této konstrukce. V kolumbáriu uloženy ostatky dlouholetého starosty a budovatele Hradce Králové JUDr. Františka Ulricha. Sbor kněze Ambrože Nové Adalbertinum, zcela vlevo kostel Nanebevzetí Panny Marie 4

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ Děkanství Budova je připomínána již před rokem 1484. Při faře působila v 15. století nejstarší královéhradecká škola. Dnešní podoba je pozdně barokní, jednopatrová, situovaná za průchodem a menším nádvořím, část klasicistně upravována kolem roku 1780. Kostel sv. Antonína Poustevníka Na návrší Nového Hradce Králové uzavírá prospekt aleje zdaleka viditelný kostel sv. Antonína Poustevníka, vystavěný v pozdně barokním slohu v letech 1769 1772 hradeckým stavitelem F. Kermerem a tesařem J. Kroupou. Kostel je jednolodní, obdélníková loď i presbytář mají zkosené rohy. Hranolová věž s cibulí završuje severní průčelí. Dnešní podoba je výrazně ovlivněna jeho poslední generální opravou v letech 1990 1991. Děkanství Kaple Panny Marie Pomocné (Rožberk) Stojí na Slezském Předměstí v lokalitě Rožberk. Je jedinečnou ukázkou novorománského slohu. Navrhl ji v r. 1910 R. Němec na obdélníkovém půdorysu s půlkruhovou apsidou. Hlavní oltář je dílo sochaře Čeňka Vosmíka, sochu Panny Marie na bočním oltáři zhotovil hradecký sochař Josef Škoda. U kaple je malá kaplička Panny Marie z r. 1709. Kaple, která bývala cílem mnoha procesí, je nyní obklopena sídlištěm z 2. pol. 20. stol. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Byl postaven na Pražském Předměstí v letech 1928 1932 Bohumilem Slámou. Mohutná stavba s dvěma křídly a s hranolovitou věží inklinuje k funkcionalistickému slohu. Z větší části je ukryta v zástavbě okolních domů a z náměstí 28. října je viditelná pouze fasáda průčelí stavby. Uvnitř je rozlehlá loď s pravoúhlým presbytářem. Prostor je zklenut betonovými oblouky a kazetami. Vnitřní zařízení podle návrhu arch. Tomasiho z Dalmácie vznikalo postupně do r. 1938, od této doby má kostel jednotnou formu. Kostel sv. Jana Křtitele S výstavbou kostela se započalo patrně r. 1521. Tehdy pojal hradecký měšťan Lukáš Forman, jinak Hostovský z Hostovic, úmysl vystavět kostel na památku mistra Jana Husa, mistra Jeronýma z Prahy a jiných věrných mučedníků českých. Kostel byl dostavěn v r. 1530. V období protireformace byl přesvěcen a v průběhu staletí několikrát opravován, naposledy rozsáhle koncem 20. století. Prostá dřevěná stavba má téměř čtvercovou loď a trojboce uzavřený presbytář. Kolem kostela obíhá dřevěný ochoz nesený sloupky. U kostelíka se nachází rovněž osmiboká celodřevěná stavba zvonice s oddělenou štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí přecházející do čtvercové zvonové věže, stupňovitě zastřešené. Po zvonu z roku 1583 do zvonice přibyly další dva v letech 1609 a 1847. Kostel sv. Antonína Poustevníka Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Kostel sv. Jana Křtitele a sousední dřevěná zvonice v lokalitě Hradec Králové Na Zámečku Kaple Panny Marie na Rožberku 5

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ Bývalý klášter minoritů s kostelem sv. Anny a hřbitovem Klášter byl stavěn v Kuklenách pro minority ze zrušeného kláštera na Pražském Předměstí v letech 1777 1784 dle návrhu arch. M. Walcha. V současné době slouží jako domov mládeže ve správě řádových sester salesiánek. Kostel sv. Anny je pozdně barokní architektura rovněž dle návrhu arch. M. Walcha, budovaný souběžně s klášterem. Jednolodní budova na obdélném půdorysu má zevně pravoúhlý presbytář. Jižní průčelí zdobí pravoúhlý portál, nad ním jsou niky s postavami světců uprostřed sv. Anna s Pannou Marií a po stranách sv. Antonín Paduánský a sv. František Xaverský. Dvouvěží je zdaleka viditelnou dominantou okolí. Kostel sv. Anny zůstal nadále jako farní a část kláštera byla proměněna ve školu. Za kostelem a klášterem je rozsáhlý hřbitov s obřadní síní dle návrhu O. Lisky. Bývalý klášter minoritů s kostelem sv. Anny a hřbitovem v Kuklenách Kostel Církve českobratrské evangelické Kostel Církve českobratrské evangelické Postaven podle návrhu O. Lisky za účasti stavitele J. Fňouka na nároží Nezvalovy ulice v letech 1911 1912. Ojedinělý objekt v secesním slohu s vysokou věží zakončenou helmicí. Prostá vnitřní výzdoba odpovídá liturgickým zásadám evangelické církve. Husův dům (původně Lutherův) Budova ve funkcionalistickém slohu je dílem královéhradeckého architekta Václava Rejchla z let 1913 1914. Původně sloužila jako modlitebna a shromaždiště věřících církve českobratrské evangelické a vzdělávací centru. Za války ji zabrala okupační správa pro potřeby Hitlerjugend. V roce 1995 zde synodní rada povolila provoz evangelické akademie a biblickou školu. Nyní jsou zde kanceláře různých firem a v přízemí Rokytova výstavní síň. Rudolfinum (bývalý ústav hluchoněmých) Budova vystavěna na Pospíšilově třídě vystavěna v letech 1901 1902 pro potřeby ústavu pro hluchoněmé děti. Autorem budovy, navržené na téma barokní palácové stavby, byl stavitel A. Jenčovský. V současné době je budova ve vlastnictví Královéhradeckého kraje. Husův dům Borromeum Původně církevní chlapecký internát, nyní Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína. Budova byla postavena z iniciativy biskupa Jana Nepomuka Brynycha V. Weinhengstem v novorenesančním slohu v r. 1902. Rudolfinum, brána a průčelí Borromeum na Orlickém nábřeží 6

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ Mariánský sloup Pískovcové sousoší bylo vytesáno a postaveno v letech 1715 1717 jako dík za ústup morové epidemie, která se před tím v Čechách šířila. Autorem je italský sochař Giovanni Battista Bulla, který se prosadil na více místech ve východních Čechách. Podnož této plastiky je tak důmyslně členěná, že vzbudila domněnku o spoluautorství Santiniho. Vůbec poprvé zde byl vyobrazen nový královéhradecký znak český lev držící písmeno G. Na soklu stojí sochy sv. Anny, sv. Jáchyma, sv. Karla Borromejského a sv. Jana Nepomuckého. Ve výklencích soklu jsou sochy sv. Rozálie a sv. Františka Xaverského. Kolem sloupu je kamenná balustráda, v jejíchž nárožích umístil sochař sochy sv. Václava, sv. Josefa, sv. Šebestiána a sv. Vavřince. Sloup je završen plastikou Panny Marie stojící na zeměkouli, tzv. Immaculaty. V roce 2004 byla památka celkově restaurována. Sousoší sv. Jana Nepomuckého Kamenná kašna na Malém náměstí z roku 1772 je zdobena sochou sv. Jana Nepomuckého stojícího mezi dvěma anděly. Pískovcové sousoší zhotovil žák Matyáše Brauna v roce 1718 na náklady císařského rychtáře Jana Fridricha a původně stálo před dnes již neexistující Pražskou branou. Po přenesení na současné místo v roce 1772, byla kolem sousoší vystavěna kašna. V roce 1990 byla vlastní plastika nahrazena zdařilou kopií. Originál byl předán do lapidária Muzea východních Čech. V roce 2000 byla kašna se sousoším restaurována. Mariánský sloup na Velkém náměstí Kostelík sv. Mikuláše v Jiráskových sadech (vlevo), interiér (vpravo) Kostelík sv. Mikuláše Roubený objekt pravoslavné církve z let 1502 1510 stával v obci Habura u Medzilaborců na východním Slovensku. Roku 1710 se dostal do Malé Polany. Svému účelu sloužil až do roku 1915, kdy byl silně poničen za první světové války. Opraven byl až po vzniku Československa, ale od konce 20. let dvacátého století nebyl využíván, protože v Malé Polaně byl postaven kostel kamenný. Kostel byl během května a června 1935 rozebrán a přepraven po železnici do Hradce Králové. V létě 1935 byl kostel umístěn v Jiráskových sadech a po drobných úpravách byl 28. října roku 1935 slavnostně otevřen jako památka padlých československých legionářů za první světové války. V současnosti je kostel majetkem města a slouží pravoslavné církvi. Kostel tvoří třídílná dřevěná budova krytá šindelem. Nad každou částí budovy je věžička, zakončená dřevěnou kopulí. Interiér kostela je bohatě zdoben množstvím obrazů svatých, tzv. ikonostasů. Areál kostela je oplocen původním ohrazením s šindelovou korunou, vlevo od kostela stojí dřevěný kříž se symboly umučení Krista. Sousoší sv. Jana Nepomuckého na Malém náměstí 7

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ Bývalý kněžský seminář V místě bývalého královského hradu byl v l. 1706 1714 vystavěn kněžský dům (stavitel Vojtěch Schneider), později kněžský seminář. Renesanční purkrabský dům, který je součástí areálu, byl vystavěn v letech 1585 86. Z původního královského hradu, vybudovaného ve 14. století, se coby součást purkrabství dochovala pouze klenutá síň. V 2. pol. 18. století byl seminář několikrát barokně přestavován F. Kermerem a v detailech byl modernizován až do likvidace v 50. letech 20. století. Nyní je zde Lékařská knihovna Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Bývalý kněžský seminář, nyní Lékařská knihovna LF UK Synagoga Bývalý klášter de Notre Dame na Pospíšilově třídě, dnes LDN Bývalý klášter de Notre Dame Zajímavá budova na Pospíšilově třídě byla postavena na přelomu 19. a 20. století. Inspiraci pro návrh stavby našel architekt V. Weinhengst (též autor divadla) ve vrcholné italské renesanci, kterou v členění průčelí poněkud zklidnil příklonem ke klasicismu. Dům byl postaven jako klášterní budova pro řád Školských sester de Notre Dame. Řád byl do města pozván na podzim roku 1858, tedy pět let po založení kongregace. Dnes léčebna dlouhodobě nemocných. Synagoga Byla postavena v l. 1904 1905 v secesním slohu s orientálními prvky podle projektu architekta V. Weinzettela. Jedná se o jednu z největších a nejzajímavěji architektonicky řešených staveb svého druhu ve střední Evropě. Kromě vlastního modlitebního sálu byl v budově byt rabína, šamese, domovníka a zasedací síň s archivem. Hebrejský nápis na průčelí hlásá: V příbytek boží jsme chodili pospolu. Bohoslužby se zde konaly do 2. světové války, po válce byla ŽNO na krátkou dobu obnovena, na konci 50. let byla pro úbytek věřících zrušena. V l. 1960 2007 v synagoze sídlila Státní vědecká knihovna, která adaptovala interiér pro své potřeby, tudíž není dochován. V průběhu roku 1988 byla provedena generální rekonstrukce celé kopule, byly dodány klempířské prvky z mědi, zhotoveny repliky původních ozdobných prvků a osazena nová židovská hvězda. V roce 2006 byla dokončena obnova fasády za dozoru restaurátora, její rekonstrukce byla vyhodnocena jako jedna z nejlepších za rok 2006. V roce 2007 byla budova navrácena židovské obci v Praze. Židovský hřbitov na Pouchově Nachází se při městském hřbitově na předměstí Pouchov, blízko kostela sv. Pavla. Byl založen roku 1877 a roku 1911 rozšířen na dnešní plochu 3244 m 2. Na hřbitově zaplněném zhruba z poloviny se dochovalo okolo 300 převážně novodobých náhrobků. V jeho východním rohu se nachází obřadní sín pro pohřby, někdy také uváděna jako márnice. Byla postavena v eklektickém slohu roku 1930 podle projektu architekta F. Bergera. Na hřbitově se kromě hrobů nachází i pomník obětí nacismu z roku 1950. Hřbitov je pro veřejnost nepřístupný. Židovský hřbitov na Pouchově, obřadní síň (márnice), hroby 8

HRADECKO Černilov Kostel Nalezení sv. Štěpána Jednolodní kostel, orientovaný k severu je postaven podle plánů Donata Morazziho z Chrudimi v l. 1752 1755. V presbytáři je umístěn hlavní oltář se sochami sv. Štěpána, sv. Petra a sv. Pavla, zdobená kazatelna, pískovcová křtitelnice z roku 1895 a nový oltář. V kryptě je pochován zakladatel kostela Jan František Nejedlý. Rozlehlá obec je pozoruhodná tím, že zde stojí tři kostely další dva jsou evangelické, neboť zde bývala početná komunita tohoto vyznání. Černilov, kostel sv. Štěpána Chlumec n. Cidl., zámecká kaple Chlum / Kostel Proměnění Páně Na východní straně návrší stojí původně gotický kostelík, dvakrát přestavovaný, r. 1740 a později empírově. Tvoří zdaleka viditelnou dominantu areálu bojiště bitvy u Hradce Králové z 3. července 1866. Když v nejbližším okolí kostela bitva rakouských a pruských vojsk vyvrcholila, kostel byl zasažen a poničen. U kostela je hřbitov, na něm válečné hroby a v okolí další památky na bitvu (pruský hřbitov, ossarium, mauzoleum). Chlumec nad Cidlinou / Kostel sv. Voršily Jednu z nejstarších renesančních staveb u nás (ještě s prvky pozdní gotiky) postavil v l. 1536 43 mistr Petr nákladem Jana z Pernštejna jako mohutné síňové trojlodí. Při dostavbě po polovině 16. století byla před západním průčelím vybudována vysoká hranolová věž dokonale architektonicky členěná spolu s obloučkovým renesančním štítem. Počátkem 20. století byla podoba stavby nově upravena Václavem Suchardou. Chlumec nad Cidlinou, kostel sv. Voršily Kostel Nejsvětější Trojice Původně románský kostel z roku 1134, na jehož základech vznikla koncem 13. století raně gotická stavba později přestavěná v 16. století, je nejstarší stavbou v Chlumci nad Cidlinou. V interiéru dnes hřbitovního kostela se nachází barokní polychromovaná kruchta ze 17. století. Kaple Zvěstování Panny Marie Sedmibolestné Drobná centrála byla do podoby s věží a s radiálními přízemními hmotami sakristie a oratoře dokončena r. 1765. Stojí u hlavní přístupové aleje vedoucí k zámku a sloužila Kinským jako rodinná hrobka. Architektonické řešení vede k domněnce o autorství Jana Blažeje Santiniho-Aichla, příp. někoho z okruhu tohoto významného barokního architekta. Chlumec nad Cidlinou, Loreta Bývalý klášter Loreta Budova kláštera byla vystavěna v letech 1717 1740 podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky. Okolo kláštera byly rozsáhlé zahrady s barokními sochami, jejichž torza jsou dnes vystavena na nádvoří. Po zrušení kláštera v roce 1786, sloužila budova mimo jiné i jako nemocnice a chudobinec. Nyní je v rekonstruované budově umístěno městské muzeum. Mariánský sloup Mariánský sloup na náměstí je z roku 1710. Postavit ho dal Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský na oslavu vítězství vojsk císaře Josefa I. a spojenců nad francouzskou armádou Ludvíka XIV. o španělské dědictví. Sloup je dílem sochaře F. M. Katterbauera a v jeho podnoží jsou umístěny sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Josefa a sv. Simeona. Chlum, kostel Proměnění Páně 9

HRADECKO Kozojedy, kostel sv. Václava Loučná Hora, kostel sv. Jiří Kozojedy Kostel sv. Václava Roubená podoba kostela pochází z r. 1689 a je významnou stavbou ze skupiny dochovaných lidových sakrálních staveb raného baroka. R. 1718 byl opraven a roku 1803 omítnut. V r. 1913 na popud Musejního spolku v Novém Bydžově restaurován strop lodi i presbytáře je prkenný, malovaný. Hlavní oltář a kazatelna z r. 1722 a oba postranní oltáře z r. 1718 jsou barokní, bohatě vyřezávané, ale bez polychromie. Kostel je jednolodní s šindelovou střechou na dřevěných krakorcích. Vedle stojící mohutná dřevěná zvonice, která kostel převyšuje, je vysoká 13 metrů. Kozojedy, interiér kostela sv. Václava s oltářem a malovaným stropem Měník, kostel sv. Václava a Stanislava Nový Bydžov, kostel sv. Vavřince Loučná Hora Kostel sv. Jiří Roubený barokní kostelík na návsi z let 1778 1782 (vysvěcen již 1780) s dřevěnou zvonicí (v obecním majetku), vybudovanou v r. 1942 jako kopie zvonice původní, byl díky komplexní obnově koncem 20. století zachráněn. Interiér zatím nevyužívaný. Patřil k okruhu lidových barokních omítaných kostelů, jež v sobě skrývají roubenou konstrukci (též Vysočany u Nového Bydžova, kostel sv. Markéty; Měník, kostel sv. Václava a Stanislava). Roubená konstrukce obnažená vinou zanedbávání nebyla znovu opatřena fasádou, zachoval se malý zbytek omítky na podstřešní římse. Měník Kostel sv. Václava a Stanislava Trojlodní kostel sv. Václava a Stanislava byl postaven v roce 1686 z trhanic, to jsou ploché úzké desky vzniklé podélným trháním kmene stromu. Jedná se o lidovou architekturu období raného baroka s přežívajícími gotickými prvky (zevně slepé arkády). Dřevěná polygonální zvonice před kostelem je z roku 1689. Nový Bydžov Kostel sv. Vavřince Jedná se o jeden z mála gotických kostelů, který kromě vnitřního zařízení a menších úprav nebyl výrazně barokizován ani regotizován (v ČR ojedinělý a jedinečný jev). Je to nejstarší stavba ve městě. Původně byl zasvěcen Matce Boží (podle Knihy svědomí už v r. 1311). Trojlodní pseudobazilika byla budována od r. 1305 do r. 1311 při vzniku města a poté až do poloviny 14. století. Stavební materiál je kámen s cihlovou křížovou klenbou. Hranolová věž v severním nároží slouží jako vyhlídková. Cenným prvkem je bohatě profilovaný a zdobený gotický portál v západním průčelí. 10

HRADECKO Kostel Církve československé husitské Husův sbor Základní kámen této funkcionalistické budovy byl položen v roce 1926 (J. Hurych) a již v roce 1927 byla budova sboru otevřena. Patří bezesporu k nejzajímavějším novodobým církevním stavbám v českých zemích. Je to obdélná budova s dvojitým středním rizalitem, členěným vysokým řádem pilířů, které probíhají až do zvýšeného podstřešního patra. Nad středem průčelí se zvedá poměrně vysoká hranolová věž s rovným uskočeným zakončením. Mariánský morový sloup Založen r. 1697 ale celé sousoší v základní podobě vzniklo až v r. 1716 po morové nákaze. Na čtyřboké základně se sochami ve výklencích a na horních rozích je sloup na čtyřbokém soklu zakončený ozdobnou hlavicí a sochou P. Marie Neposkvrněného početí (Immaculatou). Pískovcové sochařské dílo bylo později upravováno (docházelo rovněž k nahrazování starších plastik novými např. sv. Josef s Ježíškem z r. 1941 od hořického sochaře Karla Samohrda). Nový Bydžov, kostel Nejsvětější Trojice Kostel Nejsvětější Trojice Původní luteránský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v l. 1601 1620 a na na počátku 18. století byl barokně přestavěn (dvě věže v západním průčelí, původní klenba nahrazena plochým stropem). Přestavba byla provedena podle plánů mladoboleslavského architekta Mikuláše Rossiho, kamenické práce provedl J. Strouha. Roku 1838 byl kostel opraven (šindelová střecha nahrazena taškami, stržen a znovu vyzdvižen strop kostela). Opravu vedl místní architekt Alois Turek. Někdejší hřbitov se rozkládal na místě dnešního parku. Synagoga Ve městě žila početná a významná židovská komunita, která zanikla po požáru židovské čtvrti roku 1901. Bohatá náboženská obec postavila již r. 1568 synagogu (dle zmínky z roku 1660 se jednalo o dřevěnou budovu). Po požáru 1719 byla vystavěna nová synagoga již jako zděná. Později byla několikrát upravována. Poslední významná úprava byla provedena v secesním slohu v roce 1902. Další opravy proběhly r. 1985 a v 90. letech 20. století. Od r. 1950 slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Starý židovský hřbitov Nachází se asi 400 m JV od náměstí, naproti budově sokolovny (vchod je z Komenského ulice). Po pražském a kolínském hřbitově patří novobydžovský židovský hřbitov k nejstarším v Čechách (založen roku 1520 a rozšířen roku 1735) a patří tak mezi nejhodnotnější židovské památky u nás. Na ploše 5364 m 2 je dochováno kolem 1500 náhrobních kamenů, nejstarší z r. 1577, nejmladší z r. 1885. Řada velmi cenných náhrobků barokního a klasicistního typu s bohatou symbolikou, mezi nimi několik tumb, které jsou postupně restaurovány. (Pozornost si zaslouží i nový židovský hřbitov, který byl založen v roce 1885, a je součástí areálu městských hřbitovů.) Přístupný pouze na vyžádání. Kostel sv. Jakuba Většího (místní část Metličany) Dominantou obce (dnes součást Nového Bydžova) je jednolodní stavba kostela s protáhlou lodí, která je uprostřed rozšířena a jejíž obvodové zdi jsou konkávně a konvexně zprohýbány. Barokní kostel byl postaven hradeckým stavitelem Františkem Kermerem v letech 1768 až 1775 na místě gotického kostela z 13. století, jehož pozůstatky byly použity při stavbě kostela nového. Na jižní vnější straně Sakristie je umístěn náhrobek Barbory z Klebornu z r. 1825. Nový Bydžov, synagoga Starý židovský hřbitov v Novém Bydžově Nový Bydžov Metličany, kostel sv. Jakuba Většího 11

HRADECKO Starý Bydžov, kostel sv. Prokopa Smiřice, kaple Zjevení Páně Třebechovice p. O., kostel Božího Těla na Orebu Třebechovice p. O., mariánský sloup Smiřice Kaple Zjevení Páně národní kulturní památka Zámecká kaple Zjevení Páně náleží do významné skupiny staveb českého vrcholného dynamického baroka. Autorství je spojováno se jmény Kryštofa Dientzenhofera a Jana Blažeje Santiniho, ale není dosud přesně určeno. Základní kámen stavby byl položen již roku 1699 a dokončena byla kolem roku 1711. Poměrně krátká doba výstavby přinesla ojedinělý, kompaktní, slohově jednotný interiér. Na klenbách centrální oválné stavby jsou nástropní malby od J. K. Steinfelse z doby kolem r. 1713. Hlavní oltář zdobí přední dílo barokního mistra Petra Brandla Klanění tří králů které je (jako součást souboru šesti oltářních obrazů od Petra Brandla a Karla Škréty) od roku 2006 také národní kulturní památkou. Starý Bydžov / Kostel sv. Prokopa Pozdně románský, doložen již 1186, původně dvouvěžový, později přestavován goticky, renesančně a částečně zbarokizován. (Zachovány románské zdi, gotické opěráky a d.) Jedna z mála dochovaných románských památek v kraji souvisí se založením Bydžova. Vzhledem k nedostatku vody bylo nové město založeno roku 1305 jihovýchodně, blíže Cidlině, a Starý Bydžov ztratil svůj význam. Dodnes je jednolodní kostel s mohutnou věží zdaleka viditelnou dominantou krajiny. Třebechovice pod Orebem / Kostel sv. Ondřeje Pozdně barokní kostel postavený královéhradeckým stavitelem Františkem Kermerem v l. 1767 1771 nahradil původní gotický objekt doložený již 1348 (z původního kostela zůstala zachována pouze věž, která vyhořela v roce 1855 a teprve poté byla nahrazena novou). Obdélníkový půdorys je ukončen půlkruhovým presbytářem. Sakristie a kaple po stranách jsou čtvercového půdorysu. Průčelní hranolová věž má dvě postranní schodiště a je v ní umístěna dvoupatrová kruchta. Portály (hlavní i boční) jsou dotvářeny rokokovou dekorací. Interiér je zdoben malbami Josefa Kramolína z roku 1771. Při kostele fungovalo literátské bratrstvo. Kostel Božího Těla na Orebu Nahradil kapli na místě shromaždiště husitů a pozdější dřevěný kostelík z r. 1528 (zbořen v r. 1826). Současná stavba je novobarokní z r. 1835, o výstavbu se zasloužil národní buditel a místní rodák dr. Jan Theobald Held (jeho mramorová pamětní deska je osazena ve zdi kostela). Kostel je čtvercového půdorysu se zkosenými rohy s připojenou půlkruhovou apsidou. Na západní straně stojí hranolová věž. Na rozsáhlém hřbitově je pohřben i tvůrce slavného třebechovického betléma Josef Probošt. Evangelický kostel Novorománská stavba vystavěná církví helvétského vyznání v roce 1877 (1880) je nezvykle umístěna v řadové zástavbě severní fronty náměstí. Budova je dílem stavitele A. Nového z Rychnova nad Kněžnou. V interiéru se nachází mobiliář zhotovený místním řezbářem Janem Podstatou. Vedle bohoslužebných účelů slouží dnes i pro kulturní akce. Mariánský sloup a sousoší Nejsvětější Trojice Barokní mariánský sloup byl vztyčen v r. 1709, barokní sousoší Nejsvětější Trojice z dílny sochaře Pacáka pak v r. 1749. Jednoduchý sloup se sochou P. Marie nese na podstavci mimo jiné i český nápis Svatá Maria oroduj za nás nyní i v nebezpečný čas. Je připomínkou morové rány, která postihla město v roce 1680, a následně také požáru roku 1695. Později byl několikrát opravován. Rovněž sousoší Nejsvětější Trojice bylo několikrát opravováno. Poslední oprava byla dokončena v květnu 2005. 12

KRKONOŠE Dolní Lánov / Kostel sv. Jakuba Původně postaven jako malá pohřební svatyně. Poté byl objekt dvakrát rozšířen (1599 a 1603) podle C. Valmadiho. Vznikla tak trojlodní stavba s polygonálním presbytářem, dvoupatrovou věží na jižní straně a na severu se sakristií a oratoří. Kolem kostela obíhá lunetová římsa jako opakovaný příklad typického zdobného prvku stavitele Valmadiho. V plášti věže, postavené v letech 1511 1518, jsou zazděny pozdně gotické kamenné reliéfy. Na hřbitově kolem kostela je umístěna kamenná křížová cesta, dnes již bez obrazů. Dolní Olešnice / Kostel sv. Jakuba Na místě starší stavby byl v roce 1559 postaven nový kostel v přechodném pozdně gotickém a renesančním slohu. Obdélná jednolodní budova byla přestavěna v roce 1589 stavitelem Carlo Valmadim a v 17. století dále rozšiřována (r. 1608 přistavěna věž, r. 1629 přistavěna předsíň). Po obou průčelích kostela obíhá renesanční lunetová římsa zdobená sgrafity s poprsím Krista a dvanácti apoštoly. Sgrafitová rustika a renesanční hřebínkové valené klenby umocňují dojem naprosté slohové čistoty. V interiéru převážně rokokové zařízení z 2. pol. 18. století. Ve hřbitovní zdi zazděna původní renesanční brána z r. 1578. Kostel je jednou z nejvýznamnějších staveb české renesance. Horní Maršov / Kostel Nanebevzetí Panny Marie Na místě původního dřevěného protestantského kostelíka z roku 1568 postavil Carlo Valmadi v letech 1605 1608 nový zděný kostel na náklad Hanibala z Valdštejna v pozdně renesančním slohu. Opakuje zde svůj oblíbený postup síňové trojlodí. Hranolová věž je situována v západním průčelí. Presbytář i loď jsou sklenuty valeně a hudební kruchta je mimořádně dvoupatrová. Hřbitovní kostel spolu se sousední původně barokní farou, 400 let starou lípou, barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, hrobkou šlechtického rodu Aichelburgů a řadou zajímavých náhrobků tvoří významný historický areál Horního Maršova. Dolní Lánov, kostel sv. Jakuba Dolní Olešnice, kostel sv. Jakuba Dolní Olešnice, kostel sv. Jakuba H. Maršov, kostel Nanbevzetí P. Marie Hostinné, kostel Nejsvětější Trojice Hostinné / Kostel Nejsvětější Trojice Nejstarší architektonická památka města je poprvé zmiňována v roce 1270. V období pozdní gotiky a renesance v 16. století vzniklo síňové trojlodí a byla dostavěna dvoupatrová západní věž s ochozem, opatřeným kamenným kružbovým parapetem z r. 1572. Tato dostavba je připisována C. Valmadimu, což je patrné ve spodní části zvonice, která je hranolová, ve druhém a posledním patře polygonální. V postranní kapli sv. Jáchyma jsou umístěny ve zdi vzácné náhrobní kameny příslušníků českého rodu Valdštejnů. Kostel prodělal v poslední čtvrtině 19. století regotizaci řízenou F. Schmoranzem. V těsném sousedství kostela je budova děkanství, rovněž přestavěná v l. 1572 1610 a vyzdobená sgrafity. Na vnitřní straně ohradní zdi okolo kostela je zajímavě řešená křížová cesta. 13

KRKONOŠE Hostinné, bývalý františkánský klášter s kostelem Neposkvrněného Početí Panny Marie Hostinné Bývalý františkánský klášter s kostelem Neposkvrněného Početí Panny Marie Františkánský klášter v Hostinném je raně barokní stavba z let 1677 1684 postavená Wolfgangem Dientzenhoferem podle plánu pražského stavitele Martina Reinera. V dvoulodním klášterním kostele Neposkvrněného početí Panny Marie se nachází Galerie antického umění. Odlitky antických plastik jsou součástí jedné z nejvýznamnějších evropských sbírek a představují výběr nejlepších děl, která byla v antickém sochařství vytvořena. Do nedávné minulosti chátrající areál byl uspěšně rekonstruován a v roce 2012 oceněn titulem Stavba roku. V historických prostorách kláštera jsou nyní umístěny stálé sbírky městského muzea a rovněž městská knihovna. Rudník, kostel sv. Václava; vnější výzdoba kostela Rudník Kostel sv. Václava Kostel je doložen již ve 14. století. V letech 1598 1602 byl renesančně přestavěn patrně C. Valmadim, soudě podle lunetové podstřešní římsy, která obíhá okolo celé jednolodní stavby. Hranolová věž je dvoupatrová s pozdně gotickým portálem a aliančním znakem stavebníka Hanibala z Valdštejna a jeho manželky Kateřiny Berkové. Do stěny presbytáře jsou vsazeny figurální náhrobníky Hanibala z Valdštejna a Mariány Kaplířové ze Sulevic. U kostela se nachází barokní fara z roku 1766 (jednopatrová přízemní stavba s mansardovou střechou) a před farou stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1714. Kaple sv. Vavřince na Sněžce Sněžka Kaple sv. Vavřince V minulosti Sněžka bývala především poutním místem, jehož nejstarší stavbou je rotundová kaple sv. Vavřince vysoká čtrnáct metrů. V kapli se konaly pětkrát do roka bohoslužby. Tehdy sem přicházely zástupy lidí, na vrcholu stály kramářské a jarmareční boudy. Roku 1771 byla kaple zasažena bleskem, poté zpustla a fungovala jako hospoda a útulek, později byla obnovena a roku 1854 znovu vysvěcena. Každoročně 10. srpna se zde koná tradiční církevní pouť o svátku sv. Vavřince. 14

KRKONOŠE Kostel Narození Panny Marie v Trutnově celkový pohled na město s kostelem Kostel Narození Panny Marie v Trutnově Trutnov Kostel Narození Panny Marie Počátky kostela spadají do období založení města, přestavován byl na počátku 16. století. Dnešní podoba je výsledkem pozdně barokní úpravy s klasicistními a rokokovými prvky, která proběhla v letech 1756 1782 a je dílem L. Niederröckera. Vnějšek upravil v třicátých letech 20. století architekt J. S. Hoberland. Jednolodní stavba je ukončena zploštělým půlkruhovým presbytářem se třemi páry bočních pravoúhlých kaplí. Hranolová věž stojí na jižní straně lodi. Barokní sloup Nejsvětější Trojice Jedenáctimetrový barokní sloup Nejsvětější Trojice je součástí sousoší s osmi postavami světců, umístěných stupňovitě ve dvou okruzích čtvercového podstavce. Sloup nese český, německý a latinský nápis, podle kterého jej nechal postavit trutnovský občan Jan Jiří Najdík. Datum jeho postavení je v latinské verzi textu ukryto v chronogramu (zvýrazněná velká písmena jako římské číslice prozrazují rok zřízení sloupu 1704). V 16. století stával v těchto místech pranýř, u kterého se výjimečně i popravovalo. Temný Důl Kaplička sv. Anny a křížová cesta na Starou horu Cesta vede stejnojmennou osadou Stará Hora, která je jedním z nejzachovalejších souborů lidové architektury Krkonoš s řadou původních horských chalup, kolem kaple sv. Anny, která byla postavena Johanem Benschem a jeho manželkou Elizabetou v roce 1752 a patří tak mezi nejstarší náboženské objekty východních Krkonoš, až na Starou horu. Zde křížová cesta končí u studánky, jejíž voda má podle pověsti léčivou moc. Jednotlivá zastavení pocházejí z roku 1854. Po lesní kalamitě v roce 1966 byla studánka poškozena a cesta sama byla ve 3. čtvrtině 20. století zničena vandaly, kteří strhli všech čtrnáct zastavení a svrhli je do údolí. Rekonstrukce křížové cesty, která byla dokončena v roce 2001, znamenala nejen obnovu všech zastavení, ale i studánky s kaplí sv. Anny. Původní poničené obrazy jednotlivých zastavení křížové cesty od malíře Adolfa Seiferta byly v rámci obnovy nahrazeny netradičně pojatými symbolickými vyobrazeními na smaltovaných tabulích od výtvarníka Aleše Lamra. Sloup Nejsvětější Trojice v Trutnově Temný Důl, křížová cesta 15

KRKONOŠE Vrchlabí Klášter augustiniánů s kostelem sv. Augustina Konvent augustiniánů ve Vrchlabí byl založen v roce 1705 hrabětem Maxmiliánem Františkem Felixem Morzinem; stavitel Matyáš Auer z Rakouska. V roce 1712 započala stavba konventního kostela zasvěceného sv. Augustinovi. Od roku 1760 provozovali řeholníci lékárnu. V roce 1881 byla založena klášterní knihovna. V klášterním kostele se nachází rodová hrobka rodu Morzinů. V roce 1895 areál vyhořel a obnoven byl až v roce 1904. Roku 1950 byli augustiniáni v rámci Akce K vyhnáni a klášter byl řádu navrácen v 90. letech 20. století. Řád poté klášter prodal správě KRNAP a areál byl počátkem 21. století rekonstruován dnes jsou zde expozice Krkonošského muzea a v klášterním kostele se konají koncerty. Vrchlabí, interiér klášterního kostela sv. Augustina Mariánský sloup Stávající sloup je (až na část postavy Panny Marie) kopií původního sloupu, který nechali r. 1696 postavit majitelé vrchlabského panství Jan Rudolf z Morzinu a jeho paní Eva Konstancie jako poděkování za ochranu při morové nákaze. Autorem sloupu byl vrchlabský sochař Kristián Puntschuh, kovové doplňky pocházely z dílny místního zámečníka Zikmunda Bandta. Původně stál sloup v blízkosti hlavní ulice. Roku 1896 byl rozebrán a přemístěn na dnešní stanoviště, starý podstavec a sloup nahradily nové prvky. Ze čtyř postav, které sloup obklopovaly (sv. Šebestián, sv. Roch, sv. Rozálie a sv. Jan Nepomuk světci obdaření mocí chránit před morem), se dochovaly pouze dvě. Sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha se nacházejí v depozitáři vrchlabského muzea. Žacléř / Kostel Nejsvětější Trojice Na místě nynějšího kostela stál dříve dřevěný kostelík. Roku 1677 postavili jezuité kamenný kostel, který byl v roce 1732 barokně přestavěn. V polovině 18. století k němu byla přistavěna loretánská kaple. Kostel je jednolodní s trojbokým presbytářem a monumentálním kamenným portálem, jehož sochařská výzdoba symbolizující svatou Trojici je dílem sochaře J. F. Pacáka. Tento žák Matyáše Bernarda Brauna je rovněž autorem plastické výzdoby interiéru kostela. Žacléř, mariánský sloup Mariánský sloup Barokní dílo významného východočeského sochaře Jiřího Františka Pacáka. Postaveno za panování jezuitů roku 1725. Na vrcholu sloupu je umístěna postava Panny Marie, ve střední části, u paty sloupu jsou plastiky světců sv. Dominik, Bernard a Jeroným v širáku se lvem, v popředí je pak sv. Ignác z Loyoly zakladatel jezuitského řádu. Žacléř, kostel Nejsvětější Trojice Žacléř, okolí kostela Nejsvětější Trojice 16

PODKRKONOŠÍ Červená Třemešná, kostel sv. Jakuba Většího Dvůr Králové nad Labem, děkanský kostel sv. Jana Křtitele Červená Třemešná / Kostel sv. Jakuba Většího Stojí uprostřed hřbitova a je připomínán již k roku 1358. Obnoven byl v 15. a 16. století, věž přistavěna roku 1862. Do té doby stála dřevěná zvonice opodál. Jednoduchý jednolodní kostelík, obdélný s hranolovou věží. Gotický původ připomínají zevně opěráky a hrotitá okna. Ve východní zdi jsou zabudovány renesanční náhrobníky (nejstarší z let 1606 a 1611). Ke kostelu se vztahuje dílo K. J. Erbena balada Poklad. Dubenec / Kostel sv. Josefa PůvodnÍ pozdně gotický kostel byl založen r. 1343 Hynkem z Náchoda a zasvěcen sv. Václavu. Stavba byla poškozena v době husitských válek a později v roce 1645 za Třicetileté války Švédy zcela zbořena. Nový kostel byl z iniciativy jezuitů z Žírce vystavěn po roce 1660 a v letech 1736 1740 přestavěn a rozšířen v barokním slohu a zasvěcen sv. Josefu. Jednolodní kostel s kaplí sv. Václava a hranolovou věží v průčelí je v interiéru vyzdoben mimo jiné i oltářem, který je dílem sochaře Jiřího Františka Pacáka. U kostela je rovněž fara z roku 1753. Dvůr Králové nad Labem / Kostel sv. Jana Křtitele Kostel byl vystavěn z iniciativy manželky krále Václava IV., Žofie Bavorské, ve 14. století v gotickém slohu na místě starší románské basiliky z 13. století. Kostelní věž byla přistavěná roku 1644 a v současné době je vysoká 64 metrů. V letech 1893 1900 byl kostel regotizován podle projektu F. Schmoranze. V dolní polovině věže, na kostelním kůru je tzv. rukopisná kobka, kde Václav Hanka údajně nalezl 16. září 1817 tzv. Rukopis královédvorský. O jeho pravosti se dodnes vedou spory. Kostel Povýšení sv. Kříže Kostel byl první církevní stavbou na území města. Zápis o dřevěném kostele sv. Kříže na Dolním předměstí je z roku 1500. Místo zchátralého dřevěného kostela dala česká královna Marie Terezie v roce 1752 postavit zděný kostel Povýšení Svatého Kříže. Hlavní oltář namaloval na zeď Jan Kramolín z Nového Bydžova. Autor namaloval Ježíšovo ukřižování, v pozadí je město Dvůr Králové nad Labem, jak vypadalo v 18. století. Mariánský sloup Barokní sloup z r. 1754 od chrudimského sochaře Josefa Procházky vévodí náměstí. Hlavním donátorem byl zdejší rodák, P. Jan Antonín Petera, farář ve Vysokém Chvojně. Kolem sloupu stojícího v kovovém oplocení šest postav světců (sv. Jan Nepomucký, sv. Ignác z Loyoly, sv. Norbert, patron města sv. Jan Křtitel, sv. František Xaverský a sv. Jakub Větší). Na římse podstavce sv. Kosma a sv. Damián, sv. Florián a sv. Vavřinec. Na sloupu socha P. Marie Immaculaty. Dubenec, kostel sv. Josefa Dvůr Králové n. L., kostel Povýšení sv. Kříže Dvůr Králové n. L., mariánský sloup 17

PODKRKONOŠÍ Hořice, kostel Narození Panny Marie Hořice, bývalá synagoga Hořice, židovský hřbitov Hořice Kostel Narození Panny Marie Vrcholně barokní stavba vysoké výtvarné hodnoty na místě dvoulodního gotického chrámu Narození Panny Marie, který roku 1738 vyhořel. V letech 1741 1744 byl vystavěn dnešní kostel podle plánů K. I. Dientzenhofera na půdorysu kříže. Příčná loď je užší a mezi jejím ramenem na severní straně a přední částí podélné lodi je vestavěna věž. Západní průčelí vrcholí trojúhelníkovým štítem s volutami po stranách a reliéfem Madony. Kromě pravidelných bohoslužeb je kostel díky své vynikající akustice využíván k pořádání občasných koncertů nejen chrámové a varhanní hudby. Prostranství kolem kostela vymezené ozdobnou balustrádou se v průběhu doby stalo lapidáriem barokních soch, když jejich původní stanoviště zanikla nebo byla ohrožena stavebními úpravami. Jsou zde umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého, Anděla strážce a Panny Marie s Ježíškem. K hlavnímu (nyní neužívanému) vstupu z Husovy ulice vede nástupní pískovcové schodiště, u něhož je umístěna barokní socha sv. Floriána. Synagoga Původně dřevěná stavba z let 1726 30 byla v roce 1767 nahrazena stavbou zděnou, která byla po požáru v roce 1859 opravena, zvýšena a opatřena taškovou krytinou. Další větší rekonstrukce budovy proběhla na přelomu 19. a 20. století (slavnostní otevření bylo v roce 1902). V době 2. světové války byla synagoga uzavřena a liturgické předměty z ní byly odvezeny do Židovského muzea v Praze. Při rekonstrukci budovy pro potřeby Církve československé husitské v roce 1952 byly odstraněny veškeré prvky původní židovské výzdoby a zbořena prastará židovská škola. Z původní výzdoby se zachovaly jen pískovcové desky s Desaterem a část dlažby. Starý židovský hřbitov Založen ve 2. polovině 17. století (první zmínky až 1748). Několikrát byl rozšiřován, naposledy v roce 1818. Hřbitov s četnými náhrobními kameny, z nichž některé jsou výrazně umělecké hodnoty. Bohužel značně poškozené jsou především nejmladší náhrobky. Součástí je také budova márnice (dnes sloužicí jako rodinný dům). Pohřbeni jsou zde údajně i vojáci z napoleonských válek. Svou funkci plnil až do roku 1897, kdy se začalo pohřbívat na novém židovském hřbitově na vrchu Gotthard. Konecchlumí, kostel sv. Petra a Pavla Konecchlumí Kostel sv. Petra a Pavla Byl postaven na místě staršího gotického kostela (připomínán 1355) v letech 1728 1729 stavitelem D. T. Morazzim z Chrudimi. Je dokladem barokního slohu, jeho umění situovat významné církevní stavby jako dominanty do krajiny. Stavba zvýrazňuje počátek svahu a podle názvu obce konec dlouhého hořického chlumu. Jednolodní objekt charakterizuje hranolová věž s bání v západním průčelí. V interiéru byla na počátku tohoto století instalována křížová cesta, životní dílo nedávno zesnulého východočeského malíře Vladimíra Komárka. U kostela stojí mohyla Viléma Konecchlumského, popraveného r. 1621 s dalšími českými pány na Staroměstském náměstí v Praze. 18

PODKRKONOŠÍ Kuks, celkový pohled na areál; socha alegorie Náboženství Kuks / Hospital Kuks a Braunův Betlém národní kulturní památka Kuks samotný je nejvíce proslulý barokními sochami M. B. Brauna a někdejším lázeňským areálem. Na pravém břehu Labe je vystavěna rozlehlá hospitální budova s kamenným kostelem Nejsvětější trojice a skupinou alegorických soch. Stavba budovy kostela byla započata roku 1707 podle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Současně s kostelem se stavěly také budovy hospitalu. Pod kostelem se nachází rodinná hrobka Šporků. Autorem hodnotné sochařské výzdoby celého komplexu je Matyáš Bernard Braun se svou dílnou. Symetričnost barokního komplexu dotvářela budova zámku umístěná na protějším břehu, která roku 1896 vyhořela a roku 1901 byla stržena. Betlém nechal F. A Špork vytvořit ve 20. 30. letech 18. století. Autorem je opět M. B. Braun. Jedná se o unikátní sochařskou rezervaci evropského barokního sochařství. Lanžov Kostel sv. Bartoloměje Jednolodní podélná stavba otočená pětibokým presbytářem na jihovýchod. Z původní románské stavby je dochována loď stavěná kvádříkovou technikou a možná i přízemní část věže. Roku 1684 byl rozšířen o věž a oratoř nad sakristií. V roce 1804 byla přistavěna na jižní straně kněžiště pětistranná kaple sv. Apoleny, kterou dal zřídit František X. rytíř Cecinkar z Birnic jako rodovou hrobku. Rakve z krypty pod oltářem byly v roce 1864 přeneseny do nové rodové hrobky. Další přestavba byla provedena v roce 1804 a úpravy pak v letech 1910 a 1914. Lázně Bělohrad Kostel Všech Svatých Jako farní byl připomínán roku 1354. Zpustl ve třicetileté válce. Dnešní podoba je barokní z let 1689 1700, zásluhou stavebníka Bertholda Viléma z Valdštejna. Na výstavbě jednolodní budovy kostela se významnou měrou podílel slavný stavitel Giovanni Santini. Kostel obklopuje hřbitov ohraničený kamennou zídkou, u kostela je vystavěna i fara. V interiéru kostela jsou iluzivně malované oltáře od J. Kramolína. Dále zde nalezneme také oltář od malíře A Mühla a obraz Madony od Václava Březiny. Ve výklenku zdi nalezneme sochu sv. Blažeje a u schodiště sochu sv. Václava datovanou do roku 1774. Kostel prošel v současné době rekonstrukcí a jeho dvoupatrová věž byla osazena novým hodinovým strojem. Kuks, křížová cesta 21. století Lanžov, kostel sv. Bartoloměje Lázně Bělohrad, kostel Všech Svatých 19