Dějiny umění II: Umění renesance a baroka zkouškové termíny

Podobné dokumenty
Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R050 Restaurování a konzervace papíru, knižní vazby a dokumentů v akademickém roce 2015/2016

Dějiny výtvarné kultury Renesance

BAROKNÍ SLOH. Karel Švuger DVK/ 3. ročník Září Obrazová dokumentace,základní charakteristika, protiklad renesance VY_32_INOVACE_DVK23/01

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_10_CJ_NP1

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor Restaurování a konzervace nástěnné malby a sgrafita, v akademickém roce 2014/2015

RENESANČNÍ UMĚNÍ EVROPA

BAROKNÍ KULTURA. Vypracoval Mgr. David Mikoláš 5. října 2009

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

CZ.1.07/1.5.00/

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_09_CJ_NP1

CZ.1.07/1.4.00/ VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

MEZINÁRODNÍ POZDNÍ GOTIKA

Ověření ve výuce: Třída:

Mgr. Blanka Šteindlerová

RENESANCE ÚVOD VYMEZENÍ POJMU RENESANCE.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R048 Restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů v akademickém roce 2014/2015

(sobota) od 12:00 hod. Albrecht Dürer: renesance za Alpami První německý umělec, který psal o svém životě a s autoportrétem zacházel jako s

BAROKO. Matyášova brána na Pražském hradě první barokní stavba u nás


ČESKÁ BAROKNÍ ARCHITEKTURA

Základní škola Chodov, Husova 788, okr. Sokolov

ZÁKLADY DĚJIN UMĚNÍ CYKLUS SOBOTNÍCH PŘEDNÁŠEK

Základy dějin umění. Sobota 2017/2018. Základní. info. cena. zápis rezervace kontakt

Výtvarné umění 1. Otázka číslo: 1. Ve stejné době působili malířsky ve Francii: Camille Corot, Eugéne Delacroix, Honoré Daumier, Théodore Rousseau

Dej2 Renesance a humanismus. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

Volitelné dějiny umění

Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem Výuka na gymnáziu

Umění renesance v Itálii (úvod)

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R049 Restaurování a konzervace nástěnné malby a sgrafita v akademickém roce 2015/2016

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor Restaurování a konzervace papíru, knižní vazby a dokumentů v akademickém roce 2014/2015

MUO dětem, žákům a studentům

09/ Malířství 15. a 1. poloviny 16. století v Záalpí pozdně gotický hyperrealismus: Jan van Eyck Hieronymus Bosch Albrecht Dürer Pieter Bruegel

CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. České výtvarné umění na přelomu 19. a 20. století VY_32_INOVACE_21_05

BAROKO. Vznik: Itálie Řím : stol. 18.stol. sloh směšný, přemrštěný konec 19.stol. rehabilitace --- významné slohové období CHARAKTERISTIKA:

Matematika v 16. a 17. století

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník

ČESKÉ BAROKNÍ SOCHAŘSTVÍ

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

ROMANTISMUS. Bartoníčková Eliška, Tercie C

Jednooborové bakalářské studium: DĚJINY UMĚNÍ (8109R002) studijní plán platný od AR 2014/2015

M A T E M A T I K A A M O N A L I S A A N E B J E Z D R A V Y R O Z U M O P R A V D U Z D R A V Y? JAN ÁMOS VÍŠEK

STUDIJNÍ OPORA PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU MATURITNÍHO PŘEDMĚTU KNIHOVNICTVÍ

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í RENESANCE

Klementinum jezuitský barok

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Přijímací řízení specializace v pedagogice - výtvarná výchova - test Vv

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

renesance století vznik ve Florencii v Itálii

Estetická výchova výtvarná Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření

1

A) Pobělohorský manýrismus (1620 až 1700) - nejednotný ráz architektury, stavitelé cizí, představitelé: Francesco Maratti, Jean Baptista Mathey

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ - Výtvarný obor (VO)

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

Nově prohlášené národní kulturní památky

ZAALPSKÁ RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník Červen2012. Obrazová dokumentace, postup renesančních tradic mimo Itálii VY_32_INOVACE_DVK22/11

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

BAROKNÍ UMĚNÍ V EVROPĚ

Renezance a humanismus

CZ.1.07/1.4.00/ VY_32_INOVACE_ 120_VV9 ZÁTIŠÍ. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

1

Seznámení se s výtvarnou kulturou a uměním prostřednictvím obrazně vizuálních vyjádření Kvinta a první ročník

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

OVU. Dějiny výtvarných umění (Bakalářské jednooborové prezenční studium) varianta textu: 01

OVU. Dějiny výtvarných umění (Bakalářské jednooborové prezenční studium) varianta textu: 02

Renesance a humanismus

Přehled dějin evropského umění Záalpské umění mezi gotikou a renesancí

Otázka: Baroko. Předmět: Dějiny umění. Přidal(a): zuko. Baroko: vznik Itálie

Obsah. 16 Slovo 19. Pravěk a raný středověk Milan 21

Barokní umění jako prostředek reprezentace

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Seznam a plány přednášek bakalářského studijního oboru DĚJINY KŘESŤANSKÉHO UMĚNÍ

DOKUMENTACE PAMÁTEK. (bakalářské studium) dne Jméno:...

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika

Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta

Renesance a humanismus

Barokní tvorba v Itálii

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

1

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1. Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Pro školní rok 2012/13 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky:

UMĚLECKÉ SLOHY. VY_32_INOVACE_ dubna 2013

Roeland Savery dvorní malíř císaře Rudolfa II.

RENESANCE V ČECHÁCH. mecenáš umění rudolfínská doba

Dějiny výtvarného umění Kulturně historické souvislosti vzniku a vývoje architektury, výtvarného a užitého umění od pravěku do umění novověku

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Umělecko-historická příprava Název: Renesance - shrnutí

Transkript:

Dějiny umění II: Umění renesance a baroka zkouškové termíny Milí studenti, níže připojuji informace ke zkoušce z Dějin umění II. Těším se na viděnou a přeji hezké prázdniny! Štěpán Vácha stepan.vacha@avu.cz Předpokladem k připuštění k ústní zkoušce je zápočet za ZS a úspěšné zvládnutí písemného testu z probrané látky v LS (termíny viz níže). Test bude koncipován jednodušeji než v zimě a k ústní zkoušce si student připraví téma podle vlastního výběru. Namísto sumárního výčtu životních dat umělců a přehledu uměleckých děl oceňuji podání dílčího úseku života umělce či tématu v historickém kontextu s důrazem názornou prezentaci (možno vzít ke zkoušce tištěnou prezentaci). Pozor! Ti, kdo ještě nemají zápočet za ZS, mohou přijít si jej napsat v termínech konání připouštěcích testů. Termíny písemný test: čtvrtek 1. června, 15:15 v přednáškové místnosti č. 6 úterý 6. června, 13:30 v přednáškové místnosti č. 6 úterý 13. června, 13:30 v přednáškové místnosti č. 6 zkoušení: úterý 6. června v 14:30 17:00 v místnosti č. 15 (Kabinet Katedry teorie a dějin umění) úterý 13. června v 14:30 17:00 v místnosti č. 15 (Kabinet Katedry teorie a dějin umění) úterý 20. června v 14:30 17:00 v místnosti č. 15 (Kabinet Katedry teorie a dějin umění) Pro připomenutí připojuji níže tematické okruhy v tomto a předešlém semestru a také literaturu pro čerpání inspirace. Umění baroka probraná látka v letním semestru Umění renesance ve střední Evropě Recepce italské renesance za Matyáše Korvína Rané ohlasy renesance na Moravě Stavební úpravy Pražského hradu za Jagellonců symbióza gotiky a renesance 1

Lucas Cranach, Monogramista IW, konfese a umění reformace Renesanční portrét v Čechách Umění na dvoře císaře Rudolfa II. Trojhvězdí figuralistů Spranger, Heintz, Aachen Pražské inovace žánr, krajina, zátiší Povýšení malířství z řemeslné tvorby na Umění Caravaggio (1571 1610) Estetické kategorie: naturalismus, temnosvit, aktualizace biblických výjevů, významová nejednoznačnost a ambivalentnost výpovědi obrazu Raná tvorba žánrové obrazy, zátiší Vrcholná tvorba v Římě sakrální historické obrazy Caravaggiovy obrazy v Neapoli, na Maltu a Sicílii Baroko jako slohový fenomén Etymologie pojmu baroko Baroko jako sloh a jeho vymezení vůči renesanci Papežský Řím jako střed katolického světa (chrámové stavby S. Pietro in Vaticano, architekt Francesco Borromini) Baroko jako afekt a citové hnutí (Itálie, Řím, G. L. Bernini) Barokní klasicismus (Francie, příklady, jména) Baroko jako životní styl rezidenční kultura (Versailles) Karel Škréta a maliřství 17. století v Čechách Rudolfínská tradice (obrazy rudolfínských dvorních malířů v pražských kostelech) Slohový obrat (obraz Umučení sv. Tomáše od P. P. Rubense v kostele sv. Tomáše) Karel Škréta jako hlavní protagonista barokní malby v Čechách Znalost klíčových děl K. Škréty Diego Velázquez (1599 1660) Působení v Seville žánrové náměty (bodegóny) Ve službách španělského krále portréty panovnické rodiny a trpaslíků Narativní obrazy: antická a mytologická tématika Metafyzika obrazu Přadleny, Las Meninas (Dvorní dámy) Zlatý věk nizozemského malířství Politická a náboženská situace v Nizozemí (rozdělení na Holandsko a Španělské Nizozemí) Paul Peter Rubens italský pobyt a vlivy, ateliérová organizace malířské tvorby, aktivní znalost klíčových děl Anthonis van Dyck a barokní aristokratický portrét (na dvoře anglického krále) Frans Hals a koncept dramatizovaného portrétu, skupinové portréty Jan Vermeer a koncept nadčasového žánrového obrazu; pasivní znalost děl Rembrandt jemná a hrubá manýra (pittura della macchia non finito styl stáří Tizian) Umění vrcholného baroka v Čechách (1. třetina 18. století) 2

Nové tendence: 1) tíhnutí k monumentalitě; 2) exaltovanost a senzualismus; 3) koncept kolektivně řešeného výtvarného díla ( Gesamtkunstwerk ) při účasti umělců různých výtvarných oborů Znamení slohového obratu: 1) Kostel sv. Františka Serafínského na Starém Městě pražském (architekt Jean Baptiste Mathey, malíř Jan Kryštof Liška, sochař Matěj Václav Jäckel) 2) Zámek Trója a jeho fresková výzdoba (J. B. Mathey, Abraham Godyn) Názorová a stylová pluralita v architektuře: Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, Jan Blažej Santini-Aichel (aktivní znalost nejvýznamnějších realizací v klášterní architektuře) Karlův most v Praze jako veřejná galerie sochařských pomníků a přehlídka stylové plurality (Ferdinand Maxm. Brokof vs. Matyáš Bernard Braun) Petr Brandl aktivní i pasivní znalost klíčových děl *** Umění renesance probraná látka v zimním semestru Staré umění mrtvé umění? Dnešní diváci a staré umění (kde se starým uměním setkáváme: společenské, kulturní a sakrální instituce) Staré umění jako zdroj inspirace pro moderní a současné umělce Umění rané renesance v Itálii Florencie jako místo zrodu nového umění Co spojuje a rozděluje italskou renesanci se středověkem Vztah renesance k antice Lidská postava jako měřítko všeho Aplikace optické perspektivy ve výtvarném umění Společenské postavení a status umělců, formy jejich vzdělání Portrét jako autonomní obrazový žánr, typologie muže a ženy Sochařství, pomníky Umění vrcholné renesance v Itálii Sandro Botticelli a neoplatonismus (paganismus v křesťanském umění, mytologie v umění) Leonardo da Vinci jako uomo universale, vyjádření půvabu a lidského dramatu, sfumato Michelangelo a kult génia, sochy, architektura, sloh stáří Raffael a jeho úsilí k dosažení harmonie (spojení znalostí díla předchozích umělců) Italský manýrismus a benátské malířství Definice pojmu, časové ohraničení Florentští protagonisté Benátky: colore versus disegno Význam Antonella da Messina První benátské trojhvězdí harmonie barvy, člověka a přírody: Giovanni Bellini Giorgione raný Tizian 3

Druhé benátské trojhvězdí exprese barvy a postavy: pozdní Tizian Tintoretto Veronese Nizozemské malířství 15. století Vymezení teritoria a historické souvislosti (neantická tradice) Charakteristika nizozemské malby (realismus, deskripce, optické stránky materiálu) Robert Campin (Mistr z Flémalle) jako průzkumník všedního světa Jan van Eyck a optická revoluce v malířství Symbolismus a realismus v nizozemském malířství Ve stopách Jana van Eycka. Nizozemské malířství v letech 1450 1550 Rogier van der Weyden a jeho ušlechtilý patos Rozvoj nizozemského portrétu (Petrus Christus) Počátky žánrového obrazu (Quentin Matsys) Romanisté (Jan Gossaert) Nizozemské malířství 16. století Hieronimus van Bosch a jeho pojetí pekla na zemi (středověká zbožnost a duchovní literatura, výtvarné zdroje jeho imaginace, Boží plán stvoření a náchylnost tvoření k hříchu versus utopický ráj na zemi) Pieter Bruegel a realismus života venkovana Renesance v Německu Matthias Grünewald pozdně gotická exprese a děsivá obrazotvornost Albrecht Dürer uomo universale Severu, vztah k benátskému umění, autoportrét jako prostředek sebezpytu a prezentace Doporučená literatura Renesance: Peter Burke, Italská renesance: kultura a společnost v Itálii. Praha: Mladá fronta 1996. Dějiny českého výtvarného umění II/1, 2. Od počátků renesance do závěru baroka. Praha: Academia 1989. Eliška Fučíková ad., Umění na dvoře Rudolfa II. Praha: Aventinum 1991. Ivo Hlobil Eduard Petrů, Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha: Academia, 1992. Jan Chlíbec Tomáš Černušák, Savonarola a Florencie: jeho působení a estetické názory. Praha: Artefactum 2008. Gary Schwartz, Hieronymus Bosch: cesta do nebe a pekla. Praha: Knižní klub 2016. Michal Šroněk Jaroslava Hausenblasová, Urbs Aurea: Praha císaře Rudolfa II. Praha: Gallery 1997. Umění italské renesance: architektura, sochařství, malířství, kresba, z německého originálu přeložili Jiřina Hořejší ad. Praha: Slovart, 1996 a 2000 (2. vydání). Jarmila Vacková, Jan van Eyck. Praha: Academia 2005. Frank Zöllner Johannes Nathan, Leonardo da Vinci (1452 1519). Praha: Slovart 2011. Frank Zöllner, Michelangelo (1475-1564): dílo. Praha: Slovart 2008. 4

Baroko: David Hockney, Tajemství starých mistrů. Praha: Slovart 2003. Baroko: Theatrum mundi svět jako umělecké dílo, Rolf Toman (ed.). Praha: Slovart 2013. Gilles Néret, Caravaggio (1571 1610): génius, který předběhl svou dobu. Praha: Slovart 2010 (2. vyd.). Petr Macek Richard Biegel Jakub Bachtík (edd.), Barokní architektura v Čechách. Praha: Karolinum 2015. Jaromír Neumann, Petr Brandl, Andrea Steckerová (ed.). Praha: Národní galerie v Praze 2016. Pavel Preiss, Václav Vavřinec Reiner: dílo, život a doba malíře českého baroka. Praha: Academia 2013. Lenka Stolárová Vít Vlnas (edd.), Karel Škréta (1610 1674). Doba a dílo (kat. výst.). Praha: Národní galerie v Praze 2010. Pro obrázky neváhejte použít Google a Wikipedii Doporučuji také http://petrbrandl.eu/homepage/ 5