Časopis vydávaný žáky Základní školy Borová Lada

Časopis vydávaný žáky Základní školy Borová Lada Číslo 26 Červen 2014

Obrázek pro maminku KULTURNÍ OKÉNKO Všichni jsme jeli do Domu dětí a mládeže Vimperk, protože jsme chtěli vyrobit dárek ke Dni matek pro naše maminky. Rozdělili nás do dvou skupin. Pak jsme šli pracovat. Nakreslili jsme si dekor na hedvábí. Pak jsme ho obtáhli zlatou barvou, ofénovali jsme ho, aby uschnul. Po chvíli jsme ho vybarvovali různými barvami. My jsme nakreslili ptáčka. Potom jsme se šli nasvačit a jeli jsme domu, bylo to super. Maminkám se dárek hodně líbil, a tak nám zdobí stěnu obýváku. Adam Lyer a Vít Kaifer, redaktor Líbilo se mi, jak jsme kreslili obrázky pro maminky. Nakreslil jsem ptáčka a mámě připadal jako letadlo. Péťa Vondraš Vyráběli jsme tam s Áňou. Já jsem tam vyrobil tulipán a Anča berušku a moc se mi to tam líbilo. Jan Kostelecký Besídka pro maminky Já jsem zpívala se sborem a hrála jsem na flétnu. Já jsem mamince na konci dala kytičku. Měla radost a babička taky. Anička Pančíková Zpívali jsme tam Já mám náučnice z třešní a i Dudy v Edinburku. Říkali jsem Já mám slona a potom jsme mamče dali kytičky a obrázky, který jsme vyráběli ručně. Jan Kostelecký

ŠUŠKANDA POD LAVICÍ Vtípky pro dobrou náladu Proč blondýna tancuje u semaforu? Myslí si, že je na diskotéce. Jde Pepíček za maminkou a říká: Mami já už umím psát! Maminka: Vážně? A co jsi napsal? Pepíček: Nevím, ještě neumím číst. Farmář si chce koupit koně, a tak se mu farář nabídl, že mu koně prodá. Když farmář přišel pro koně, farář povídá: Prodám vám ho, ale musíte vědět, že kůň poslouchá jenom na díky bohu (to se rozjede) a pánbůh ( to zastaví). Tak na něj farmář skočí a říká DÍKY BOHU. A kůň se rozjede. Blíží se ke srázu a těsně před ním si farmář vzpomene, že musí říct PÁNBŮH. Řekne to a centimetr před srázem kůň zastaví. Farmář si oddechne a říká: Díky bohu! Ema Hrazánková, redaktorka Vtipy Víte, proč si blondýna strká rohlík do nosu? Chce nakrmit holuby. Přijde Pepíček k doktorovi s nateklou tváří a doktor se ptá: Vosa? a Pepíček odpoví:,,ano, bodla mě a brácha jí vzal lopatou! Víte, proč blondýna otevírá jogurt v obchodě? Protože je tam napsáno: Otevřít zde. Jezevčík je doma zavřený a kolem jde bulldog a říká:,,skoč dolů za mnou. A jezevčík odpoví:,,neskočím, nechci vypadat jako ty. Štěpán Vondraš

HÁDEJ, HÁDEJ HADAČI Hádanky od Zuzky Na stromě má hnízdo, po větvích skáče, a přece to není ptáče. Co je to? (rok) Panenka v červeném šátku hoví si pod kořenem v chládku. Co je to? (jahoda) Hádanky pro chytré hlavy Zuzka Jančiová Třem bratrům je dohromady 25 let. Pavel je o 3 roky starší než Petr, který je o 5 let starší než Honza. Kolik let je každému bratrovi? Hospodář vlastní 25 ovcí ve dvou ohradách. Z první ohrady přemístí 5 ovcí do druhé ohrady a tam jich 7 prodá.poté co to udělá zjistí,že v první ohradě je 2krát víc ovcí než ve druhé ohradě.kolik ovcí bylo v první ohradě původně. Řešení: Pavlovi je 12, Petrovi 9 a Honzovi jsou 4. Původně jich tam bylo 17. Kdo mluví všemi jazyky světa? (aněvzo) Bez jazyku pravdu říká? (oldacrz) Hádanky a Vtipy Kdo mé jméno vysloví a hned mě zničí? (ohcit) Když to člověk vidí tak nevidí? (amt) Viktor Budík Tři muži se potápí v řece, ale když vylezou z vody, jenom dva mají mokré vlasy. Jak je to možné? (ývalholoh ej nedej)

Je 7 trpaslíků a ty máš 5 jablek. Jak uděláš, aby všichni dostali celé jablko? (ldůrtš šálědu) Víte proč nemůže kostlivec skákat bungy jumping? Nemá na to žaludek. Víte, jaké bonbony mají nejradši pyrotechnici? Tik tak. Ty takový sportovec, lyžař a piješ slivovici? Co se divíš, zítra neskáču, ale jedu slalom. Přesmyčky Sestav slovo z písmen v odstavci: emám: irád : asčoips: jémnme: smoá : Co je to: Viktor Budík, Vašík Vostradovský a Dan Buršík Ema Hrazánková, redaktorka Křížovka Pomalé zvíře s ulitou: Horký nápoj pro větší: Zvíře, co jí banány: Král zvířat: Kde jsou indiáni: Tajenka: Ema Hrazánková, redaktorka

S MIKROFONY ZA PANÍ UČITELKAMI Otázky pro paní učitelku Zuzku Co se vám vybaví pod slovem Ámos? Váš školní časopis a také Jan Ámos Komenský. Víte, jak Ámos vznikl? A proč si myslíte, že se tak jmenuje? Nevím, jak váš časopis vznikl, ale myslím si, že se jmenuje právě podle Jana Ámose Komenského. Jak se vám líbí na Borové Ladě? Líbí se mi tady moc. Kdybyste v ní mohla něco zlepšit, co by to bylo? Myslím, že není, co zlepšovat. A jak se vám učí? Učí se mi u vás moc dobře, někdy sice někdo trochu zazlobí, ale naštěstí ne moc. Chtěla byste být ředitelkou nebo by to pro vás bylo moc obtížné? To bych si zatím netroufla, sbírám zkušenosti. Chtěla byste něco na Ámosi zlepšit? Myslím, že váš časopis je super, o tom svědčí i vaše úspěchy v soutěži školních časopisů. Myslíte, že by se měl Ámos umístit i v druhém kole v Brně? Určitě. Myslíte, že by se měl počet žáků v této škole zmenšit nebo spíše zvýšit? Pár žáčků šikulů navíc by se sem ještě vešlo. Moc Vám děkuji za rozhovor. Prosím. Ema Hrazánková, reportérka

Rozhovor s paní učitelkou Kohoutovou Proč jste se stala učitelkou a proč učíte zrovna tady? Ráda krotím divou zvěř a učím tady, protože je to nejlepší škola v republice. Máte nějakého oblíbeného žáka nebo někoho, koho nesnesete? Každý má v sobě něco, co těší a něco co mě štve, vycházím se všemi. Jaký předmět učíte nejraději a jaký nesnášíte? Nejraději učím matematiku, nesnáším chemii, naštěstí ji neučím. Kdybyste mohla učit na nejlepší škole v republice, šla byste tam nebo byste zůstala tady? Zůstala bych tady, je to tu nejlepší. Kdybyste mohla cokoliv udělat v naší škole, co by to bylo? Zvětšila bych tělocvičnu, udělala bych velké venkovní hřiště a lesopark, aby se tu chovala zvířata. Přála byste si, aby tu studovaly i vaše děti, pokud ne proč? Ano. Vít Kaifer, redaktor

ZE SPORTOVNÍCH KOLBIŠŤ Lehkoatletický trojboj v Horní Vltavici Výsledky: 1. místo: Martin Lyer, Ema Hrazánková, Zuzka Jančiová, Dan Buršík 2. místo: Viktor Budík, Albert Budík, Radek Juřík 3. místo: Sarah Přibylová, Karolína Kopfová 4. místo Anna Kostelecká Viktor Budík alias Viky, sportovní redaktor Vybíjená v Lenoře Vyjeli jsme z Borových Lad a jeli jsme do Lenory. Po příjezdu nás rozdělili do družstev. Družstva se jmenovala: Sýkorky, Lvi, Sloni a Žirafy. Každé družstvo hrálo s každým. Nejdřív Sloni a Sýkorky. Pak Lvi a Žirafy. Další hráli Žirafy a Sloni. Potom Lvi a Sýkorky a po nich Žirafy a Sýkorky. A pak zase Lvi a Sýkorky o 1. místo. Na konec byly Sýkorky na čtvrtém místě, Sloni na třetím, Žirafy na druhém a na prvním místě byli Lvi. Moc se mi to líbilo, a to nejen ceny, ale hlavně to, že jsme si super zahráli. Štěpán Vondraš a Vít Kaifer, redaktor Když budu ve vybice na týmy vybitej, tak zapojím svojí krakenovou sílu. Trochu jí mám zapojenou, i když nejsem vybitej. Jaká síla bere míče? Moje krakenová síla je nepřekonatelná. Honzík Walter

Lipenský plaváček 30.4. jsme odjeli na plavecké závody do Lipna nad Vltavou. Když jsme dorazili do Lipna, měli jsme 45 minut volnou zábavu a pak začaly závody.na letošní ročník plaveckých závodů přijelo pouze 6 škol, takže konkurence nebyla tak velká jako minulý rok. Začínalo se rozplavbami a poté následovalo finále, do kterého z každé třídy postoupili pouze 3 plavci. Tyto závody se nám povedly, získali jsme 6 zlatých, 1stříbrnou a 2 bronzové medaile. Po těchto závodech následovaly štafety. Ve štafetě jsme obsadili 1.místo. Dále byly skoky do vody na krásu, v těch jsme obsadily 3.místo. Vyhlašovala se také jiná ocenění. Michaela Uhlířová vyhrála cenu za celkově největší zlepšení, Nikola Morávková vyhrála cenu za nejhezčí dres, já a můj bratr Viktor jsme podle rozhodčích podali nejsportovnější výkon a já jsem navíc zaplaval nejrychlejší čas historie těchto závodů. Závody se nám všem moc líbily, cestou zpátky jsme se zastavili na bobové dráze a pak jsme jeli domů. Albert Budík Byli jsme na Lipenském plaváčku a strašně jsem se těšil. Když jsme tam dojeli, tak jsem se šel rozplavat a pak to začalo. Jako první plavali druháci, protože plavců z první třídy bylo málo, tak plavali rovnou finále. Když přišel můj start, plavčík písknul a já skočil do vody. V cíli jsem zjistil, že jsem vystartoval předčasně, ale i tak jsem byl první. Stejně jako moje sestra Sharah. Elias Přibyl Mně se líbilo, jak jsem byla na plaváčku a vyhrála jsem 3. místo. Potom jsem byla na bobové dráze a jela jsem rychle. A pak tam svítilo sluníčko. Na Lipně byly velké lipenské závody. Na bobové dráze jsme jezdili s Eliasem. Nikolka Morávková Martin Lyer

Jihočeský zvonek ZE STUPŇŮ VÍTĚZŮ Moc se mi líbila pěvecká soutěž. Vyhrála jsem 2. místo. A můj brácha vyhrál 3. Ema postoupila do finále. Martin měl 3. místo a Zuzka 2. Anička Kostelecká Přírodovědná soutěž 13.5 jsme já, Vít, Iva, Elias, Dan, Adam a Martin jeli na přírodovědnou soutěž. Museli jsme běhat na různá stanoviště, kde jsme měli plnit různé úkoly. Mě nejvíce bavilo místo, kde jsme museli poznávat zvířata a nejvíc pro nás bylo těžké, když jsme museli poznávat rostliny. Nakonec jsme každý dostali odměnu a jeli jsme domů. Sice byla zima, ale moc se nám to líbilo. Ema Hrazánková, redaktorka Poznávali jsme tam kytky a různá zvířata. A vyráběli jsme tam připínáčky na tričko. Dostali jsme tam sešit za to, že jsme to zvládli. Jan Kostelecký r

Pythagoriada 13. května jsem byl na okresním kole matematické soutěže ve Vimperku. Tato soutěž se jmenovala Pythagoriada. Byl jsem tam jediný z naší školy, protože nikdo kromě mě se nekvalifikoval. Když jsem dorazil do Vimperka, šel jsem se zapsat a za 15 minut jsme všichni začali počítat. Měli jsme hodinu na 15 matematických otázek. Test se mi nezdál těžký, ale zjistil jsem, jsem tam udělal 2 hloupé chyby. O týden později jsem se dozvěděl, že jsem skončil na prvním místě s třinácti body.na prvním místě jsem nebyl sám. Bylo nás celkem 5. Albert Budík Vyhlášení Ámosu v Českých Budějovicích Dne 30.4. jsme já a Vít jeli do Českých Budějovic. Cesta byla sice velmi dlouhá, ale stála za to. Když jsme dorazili, šli jsme do cukrárny. Koupili jsme si tam poháry a já ještě takovou neobvyklou sušenku. Pak jsme šli kolem sochy, která měla vedle sebe kamennou lebku a paní ředitelka nám řekla, že když měla mít zkoušky, hladila si tu lebku a ona jí přinášela štěstí. Tak jsme si jí taky hned pohladili. Pak jsme šli do budovy, ve které se mělo to vyhlášení konat. Byla tam hala s mikrofony a občerstvením jako bývá v televizi. Sedli jsme si tam na židli a poslouchali jednoho pána, který byl fotograf a zároveň reportér internetového zpravodajství. Pak byla přestávka na občerstvení a když skončila, přišel ještě jiný pán, který to měl vyhlásit. Jako první vyhlásil naší kategorii a my byli první. Já s Vítem jme museli jit před všechny ty lidi a převzít cenu. Byla to plná taška různých drobností. Vít tam našel takovou hru a oba jsme ji chtěli, ale pak jsem mu to přenechala. Potom jsme šli do Mac Donaldu a paní ředitelka nám tam koupila Milkshake. Já jsem si pak vystála dlouhou frontu, abych si mohla koupit chickenburger. Pak jsme jeli domů a byl to super zážitek, moc se mi to líbilo. Ema Hrazánková Zdravotnická soutěž Dne 22.4. jsem jeli na zdravotnickou soutěž. Vít, Ema, Martin, Jenda a Iva patřili do zdravotnického týmu. Ze začátku jsme dorazili ke škole, kde jsme se zaregistrovali. Pak byl nástup. Všichni se rozešli a my jsme jako jediní šli na hasiče. Jenda a Vít pumpovali u pumpy a Ema s Martinem se snažili sejmout dohromady 8 lahví. Měli jsme to za 6 sekund. Pak jsme šli na stanoviště, kde bylo evakuační zavazadlo, a to jsme měli za plný počet bodů. Na dalším stanovišti jsme probírali hasicí přístroje, a to jsme měli také za plný počet bodů. Potom jsme

šli na první pomoc. Nejdřív jsme šli na stanoviště, kde byly dvě dívky. Jedna měla úpal a druhou štípla včela a ona na to byla alergická. Jelikož to bylo první stanoviště z první pomoci, tak jsme to trochu zpackali, protože jsme se nejdřív museli pořádně rozkoukat, ale pak už to šlo. Jako další tam bylo stanoviště, kde měla holka střep v ruce. To jsme měli za plný počet bodů. Pak jsme šli na stanoviště, kde malá holčička spadla z prolézačky a měla vyražený zub. U ní ani nechyběla babička, která začala šílet ze šoku a dusit se.pak jsme šli na obvazovou techniku a každý měl někoho a něco zavázat. Chvíli potom nějaká holka opravdu omdlela, ale jestli to bylo z horka nebo jestli se lekla z krve, to se neví. Pak jsme šli na stanoviště s dotazníkem. Tam jsme všechno věděli, až na to kolik km má krevní řečiště a je to 10km. Nakonec bylo vyhlášení a věřte tomu nebo ne, náš tým se umístil na prvním místě. A jako malý bonus jsme se umístili v hasičích jako třetí. Byl to moc pěkný zážitek. Ema Hrazánková,a Vít Kaifer, redaktoři Zdravotnická soutěž v Písku Dne 29.5. jsme já (Ema),Vít,Marin,Iva a Jenda jeli na krajské kolo mladých zdravotníků, do kterého se rovnou zapojili i hasiči a policajti. Ze začátku každý dostal svého závodčího, který nás měl vodit na jednotlivé stanoviště, abychom v Písku nezabloudili. Pak jsme netrpělivě čekali asi hodinu na start. První stanoviště pro nás bylo celkem těžké, protože tam byly dvě zraněné dívky: Jedna se srazila na bruslích s druhou a měla rozseknuté čelo (a navíc byla v bezvědomí) no a ta druhá, ta měla velkou modřinu na břichu a pochopitelně jí bolelo břicho. Já (Ema), Jenda a Iva jsme šli k poraněné s břichem a Vít s Martinem šli za dívkou s rozseknutou hlavou. Další stanoviště bylo s dívkou, která měla otevřenou zlomeninu (čouhala jí kost z kolena). Kromě toho tam u ní byla holka, které jsme pak říkali paní hysterka a to proto, že pochopitelně hysterčila. No a druhá dívka brečela. A navíc byly hodně velké, takže to bylo o to obtížnější. Tam nám strhli dokonce 20 bodů za to, že jsme neodvedli paní hysterčivou pryč, aby se na to nekoukala. Páni, já jsem byla tak vystrašená. No nic, pokračujeme ve vyprávění a pro vás spíše čtení. Další stanoviště bylo o obvazové technice a každý si tam vylosoval lísteček s částí těla, kterou musí obvázat. To jsme trochu popletli, ale stát se to může. Na dalším stanovišti byla holka, kterou včela bodla do krku. Museli jsme to zchladit, ale zapomněli na to nejdůležitější a sice vyndat žihadlo. Pak jsme měli jít na stanoviště, kde byli hasiči. Museli jsme dát do kufru, co nejrychleji vše, co patří do evakuačního zavazadla. Měli jsme to za 47 sekund, což bylo bohužel moc. Pak jsme si udělali malou přestávku a šli jsme se podívat do vodní elektrárny. Bylo to tam moc pěkné. Další stanoviště byli také hasiči. Museli jsme sestřelit 10 lahví, a to jsme měli za 17 sekund. Pak jsme šli za policajty a museli jsme v policejním autě udělat test s dopravními značkami. Tam jsme měli jednu chybu. Pak jsme museli také poznávat značky také s jednou chybou. Pak jsme šli na oběd a pak bylo vyhlášení. Ve zdravotnících jsme byli 5., v hasičích nevíme a v policajtech 1. Byl to moc pěkný zážitek. Ema Hrazánková,a Vít Kaifer, redaktoři

Naše zdravotnická hlídka: Jenda, Martin, Ema, Vít a Iva

Angličtina s Jeffem NEJEN VE ŠKOLNÍ LAVICI Bylo tam hodně obrázků a Jeff nám povídal o městech, třeba Chicago a New York. A povídal nám i o sekvojích. Spojené státy jsou větší než ČR. Honzík Kostelecký Amerika je mnohem větší než Česká republika. Na Vánoce jí krocana. A povídal nám o městech jako třeba New York. A ukazoval nám vačici. A povídal nám o sekvojích. Největší mrakodrap je v New Yorku. Ráďa Juřík Plavecký výcvik Moc se mi líbilo tento rok plavání. Potápěli jsme se a taky hráli různé hry. A nakonec jsem s Nelčou plavala s plaveckým oddílem. Ohnivá čeština Anička Kostelecká První hodinu jsme šli na koberec a paní učitelka Soňa nám ukázala pečetidlo. V minulosti ho používali králové a dnes my. Jak na to. Zapálili jsme svíčku a udělali jsme loužičku vosku a nechali jsme to vystydnout. Uschlý vosk jsme orazítkovali pečetidlem a vzor lilie byl hotový. Budeme si to pomatovat, protože pokus byl zajímavý a hezký. Kája Kopfová a Zuzka Jančiová

Luční víla První hodinu jsme šli na louku a tam nás čekal Standa. Nejdřív jsme se uvítali a pak jsme šli hledat v klíčích květiny, které má luční víla na sobě, potom jsme šli hledat skládačky s květinami. Všechny jsme našli a říkali jsme si názvy. Potom jsme hledali květiny do rámečku. Pak jsme si říkali názvy květin, které jsme nasbírali. A pak jsme se s květinami vyfotili. Zuzana Jančiová Byl tady program o luční víle. Sbírali jsme kytky a hráli hry. A potom jsme poznávali kytičky. Anička Kostelecká Povídali jsme si o kytkách, třeba prha arnika, a o luční víle. Také o tom, jak se stala louka. A hledali jsme tam různé kytky. Jan Kostelecký Co se mi ve škole líbilo nejvíc Mně se nejvíc líbila besídka. Mně se nejvíc líbila luční víla. Mně se líbilo kreslení, jak jsme kreslili pro maminky. Mně se nejvíc líbilo, jak jsme koukali dalekohledem. Vašík Hovorka Mně se líbil program, že jsme jeli do Vimperka a malovali na hedvábí. A líbilo se mi to, jak jsme jezdili na lyžích. A že jsme poznávali kytky. Líbilo se mi kreslení pro mamku, program o vílách. Líbilo se mi, že jsem pro maminku kupovala prstýnky. Nela Nováková Karolínka Morávková

Na Lipně na plaveckých závodech byli Sarah, Martin, Jenda, Iva, Niky a Elias. Vyhrál Martin a Sarah. Sáry maminka nám povídala o Belgii. Byl tady program z NP Šumava luční víla. Hledali jsme kytky a podle klíče jsme museli sbírat správný kytky. Byl tady Jeff a učil nás angličtinu. Byli jsme na Kvildě a lyžovali jsme s učitelem. Jezdili jsme na koních v lese a měli jsme tam deku. Sarah Přibyl V zimě jsme byli sjezdovat a bylo to fakt dobrý. Ve škole jsme se koukali dalekohledem na stromy. A besídka byla taky moc dobrá! Na louce jsme se učili, jak se starat o louku. Mně se ještě líbilo, jak jsme malovali na hedvábí. Jedno odpoledne v družině Míša Krejčová Líbilo se mi, když jsme šli s družinou do sovárka. Byl tam výr, puštík, sova pálená, poštolka, kalous ušatý a ještě jiný a jiný sovy. A potom jsme byli se sborem na hřišti. A hráli jsme fotbal a vybíjenou. A potom jsme šli zpátky. Vesmír s panem Kohoutem Anička Kostelecká Povídal nám že vesmír není nekonečný. A povídal nám tam o Saturnu, Venuši a Neptunovi. Jan Kostelecký

Loupežnický výlet ve Volarech Dne 3.6. jsme jeli na výlet do Volar. Nejdřív jsme jeli na Lipku na nádraží. Pak jsme jeli vlakem na Soumarský most. Asi jsme cestou přestupovali, ale jak, kdy a kde, tak to si nepamatuji.na Soumarském mostě nás čekal Standa a německé děti. Šli jsme spolu po cestě mezi rašeliništěm a přitom jsme hráli různé hry. Když jsme dorazili na rozhlednu, chvíli jsme svačili a pak jsme šli zase nějakou trasou. Bohužel začalo pršet a my museli mít pláštěnky, ale naštěstí to byla jenom přeháňka. Pak jsme šli pěšky do Volar. Já a Vít jsme byli kapitáni loupežnické výpravy. Po 7 km jsme dorazili do Volar. Nejdřív jsme šli do muzea a pak jsme šli do školní družiny, kde jsme si vybalili věci a spacáky. Pak jsme šli na večeři do Bobíka, kde jsme měli hranolky a hamburger. Všem to moc chutnalo. Pak jsme šli do tělocvičny a tam jsme hráli různé hry až do tmy než jsme usnuli. Já jsem ze začátku nemohla usnout, protože si všichni povídali a hráli na mobilu. Ráno jsme se nasnídali a pak jsme šli za panem Kučerou, který má 85 psů. Krmili jsme je a všem se to moc líbilo. Dokonce tam byla dvě štěňátka. Cestou zpátky jsme byli v bazénu. Nakonec jsme jeli domů, a když jsme přestupovali do vlaku tak málem paní učitelce ujel vlak. Moc se nám to líbilo!!! Ema Hrazánková a Vít Kaifer, redaktoři

Soustředění pěveckého sboru V pátek 13.6 jsme jeli na kole na Knížecí Plán, bylo to soustředění pěveckého sboru. Moc mě to tam bavilo, hlavně jsem se zasmála, když si tam v hospodě někdo objednal palačinky a zapomněl na ně, tak si je Ema a Kája daly. Kluci hráli fotbal, jako vždycky a my se houpaly na houpačkách a dávaly si různé úkoly. Potom jsme si jeli koupit zmrzlinu do Borovky, ale ještě předtím Honzík spadl kvůli tomu, že měl na řidítkách moc těžký baťoch a převážil ho. Pak jsem spadla i já, protože se mi tkanička zamotala do řetězu. Pak jsme jeli do školy, kde jsem já a Zuzka chtěly spát pod stolem. Hráli jsme vybíjenou na hřišti a připravili pro ostatní stezku odvahy. Nejvíc se báli ti největší, nestrašnější příšera byl Martin. Večer jsme šli do lesa na!prachárnu.! Svíčku jsem bránila já, Martin a Jenda. Hra trvala pěkně dlouho, protože jsme pořádně bránili. Nakonec svíčku sfoukl Vít. Sami jsme šli do školy. Po pohádce jsme spali až do rána. Druhý den jsme hráli různé hry. Soustředění se mi moc líbilo. Iva Kaiferová První den jsme jeli na kole na Pláně. Když jsme tam dorazili, objednala jsem si společně s Ivou palačinky. Pak šli kluci hrát fotbal a já jsem s Martinem a Kájou šla lézt na strom.pak jsme s Martinem, Kájou, Zuzkou, Ivou a Aničkou K. hráli různé hry. Martin tam začal utíkat, spadl na zem a odřel si koleno. Vít chtěl Martina ošetřit, jenže když přišel, Martin už měl náplast, a to ho naštvalo. Pak jsme jeli zpátky přes panelovku, a to jsme museli jezdit ve velkých rozestupech a ve dvojicích, abychom do sebe nenarazili. Zastavili jsme u Jelení studánky a šli jsme se podívat na kešku. Pak jsme jeli domů. Moc moc moc se mi to líbilo. Ema Hrazánková, redaktorka První den jsme jeli na kolech na Knížecí Pláně, na některých zastávkách jsme hráli různé hry. Když jsme tam dojeli, tak bylo hrozné horko a neměli ani nanuk, tak to asi všechny naštvalo. Já, Daník, Adam, Jenda, Štěpán, Elias a Péťa jsme šli hrát fotbal. Při cestě domů jsme se zastavili u Jelení studánky. Ve škole jsme nejdřív hráli vybiku a pak pašeráky. Pak jsme udělali bojovku. Měli jsme další hru venku, ale už za tmy. Další den to bylo super. Hned po snídani jsme hráli městečko Palarmo, vracečku a vybiku, potom jsme jeli domů. Vít Kaifer, redaktor

NAŠE TVORBA Hvězdička Letí letí, hvězda plná, Plná celé radosti, Přináší všem lidem Hodně zdraví a taky radosti. Letí letí, kam až může, A řekne: Děti s dobrou hlavou, a s dobrým srdcem se těší do školy, i po roce. Karolína Kopfová a Martin Malík Řeknu já vám básničku, Krásnou jako kytičku. Ten Ámos je tu zas, a to je pro nás slast. Zas přečteme si hádanky, Také naše poznámky. Všichni se moc pobavíme, S radostí si zazpíváme, o tom jak je Ámos skvělý o tom jsme vám říci chtěli. Ema Hrazánková, redaktorka

Omalovánky II. třída

Naši milí páťáci: Ve velkém světě se určitě neztratíte, jste moudří, báječní a jedineční. Emča je navíc skvělá zpěvačka, Víťa přírodověděc s obrovským rozhledem a Albert kromě duše vědce skrývá i velké srdce sportovce. Ať vaše samostatné kroky provází štěstí, moudrost, pokora, láska a dobrá mysl. Držíme vám palce! Vaše Alena Braunová Albert Ema Vít

Redakce: Albert Budík, Ema Hrazánková, Vít Kaifer, Mgr. Alena Braunová, Mgr. Lenka Kohoutová Autorka obálky: Radka Zbořilová 50 ks Neprodejné!