1 News OBSAH Klarifikovaný mezinárodní auditorský standard ISA 570 1 Trendy v mezinárodní daňové spolupráci 4 Povinnosti podnikatele při archivaci dokladů a případné sankce 5 Dopady novely zákona o přeměnách z pohledu znalce 6 Obliba evropských společností stále stoupá 7 Nejste v tom SAMi 8 APOGEO svět 9 Vážení čtenáři, čas prázdnin a léta je u konce a nás opět čekají stoly plné dokumentů, práce a povinností. Najíždíme na třetí kvartál a já věřím, že články psané zkušenými odborníky auditory, znalci, ICT experty, daňovými, mzdovými a účetními poradci mají opět co nabídnout. První školní den začal malým pražským kolapsem. Začaly platit novinky v Městské hromadné dopravě a nejen školáci se v naší metropoli marně snažili hledat tramvaje číslo 15, 19 a 21. Naštěstí zastávka, kde sídlí naše společnost APOGEO, byla pouze přejmenována z Vápenky na Vozovnu Žižkov. Naši politici chystají stabilizační balíček, který obsahuje vyšší DPH a další změny daní s tím spojené. Dle názoru našich daňových expertů není na tyto změny naše současná ekonomická situace vůbec připravena. Vláda schválila také omezení ve výdajových paušálech a dočasně se zruší stropy u zdravotního pojištění. Věřím, že pro Vás bude zařijové vydání důležitým informačním zdrojem. V případě dotazů či podnětů ke zpracování tématu, které Vás zajímá, mne neváhejte kontaktovat. Závěrem všem děkuji za dosavadní spolupráci a přeji příjemný pracovní start a krásné babí léto! Klára Sierra Marketing & Business Development Manager audit Klarifikovaný mezinárodní auditorský standard ISA 570 Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky stručné seznámení Dovolte mi představit další z řady klarifikovaných auditorských standardů, jehož obsahem jsou postupy pro ověření předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky. Jedná se o mezinárodní auditorský standard ISA 570 Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky (dále jen ISA 570). Tak jako ostatní klarifikované mezinárodní auditorské standardy je i ISA 570 účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu. Předmětem standardu je úprava povinností auditora, který v rámci ověřování účetní závěrky posuzuje, jakým způsobem vedení účetní jednotky při sestavování účetní závěrky uplatňuje předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky. Cílem auditora v rámci tohoto standardu je: získat dostatečné a vhodné důkazní informace týkající se toho, zda vedení při sestavování účetní závěrky správně použilo předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, na základě získaných důkazních informací rozhodnout, zda neexistuje významná (materiální) nejistota v souvislosti s událostmi nebo okolnostmi, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit schopnost dané účetní jednotky nepřetržitě trvat, určit dopady na zprávu auditora. Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky Při uplatnění předpokladu nepřetržitého trvání se na účetní jednotku pohlíží jako na subjekt, který bude v dohledné budoucnosti pokračovat ve své činnosti. Na základě předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky se sestavuje účetní závěrka k všeobecným účelům s výjimkou případů, kdy má vedení v úmyslu účetní jednotku zlikvidovat nebo ukončit její provoz, resp. kdy nemá jinou reálnou možnost, než tak učinit. Účetní závěrka určená pro zvláštní účely může či nemusí být sestavena v souladu s účetním rámcem, pro který je předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky relevantní (předpoklad nepřetržitého trvání např. nemusí být v některých jurisdikcích relevantní pro účetní závěrky sestavené pro daňové účely). Je-li použit předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, jsou aktiva a pasiva zaúčtována způsobem, který předpokládá, že účetní Koněvova 2660/141, Praha 3 / marketing@apogeo.cz
2 jednotka bude schopna v rámci své běžné činnosti realizovat svá aktiva a uhradit své závazky. Odpovědnost za posouzení schopnosti nepřetržitého trvání účetní jednotky Některé rámce účetního výkaznictví výslovně požadují, aby vedení vyhodnotilo schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat, a vymezují záležitosti, jež je nutné v souvislosti s předpokladem nepřetržitého trvání posoudit, a údaje, jež je nutné zveřejnit. Povinnost vedení vyhodnotit schopnost nepřetržitého trvání účetní jednotky je definována například mezinárodním účetním standardem (IAS 11). Podrobné požadavky týkající se povinnosti vedení vyhodnotit schopnost nepřetržitého trvání účetní jednotky a informace, které je v souvislosti s tím nutné zveřejnit v účetní závěrce, mohou být rovněž stanoveny právními předpisy. Některé jiné rámce účetního výkaznictví neobsahují výslovný požadavek, aby vedení zhodnotilo schopnost nepřetržitého trvání účetní jednotky. Jelikož je však předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky základním principem při sestavování účetní závěrky, sestavení účetní závěrky vyžaduje, aby vedení účetní jednotky zhodnotilo její schopnost nepřetržitého trvání i v případě, že příslušný rámec účetního výkaznictví tento požadavek výslovně nestanoví. Při vyhodnocování schopnosti nepřetržitého trvání účetní jednotky vedení v určitém okamžiku uplatňuje úsudek ohledně budoucích výsledků událostí nebo okolností, které jsou svou podstatnou nejisté. Při tomto posuzování jsou relevantní následující faktory: míra nejistoty týkající se výsledku události nebo okolnosti se významně zvyšuje tím, čím vzdálenější budoucnosti se událost nebo okolnost, resp. jejich výsledek týká; z tohoto důvodu většina rámců účetního výkaznictví, které výslovně požadují, aby vedení vyhodnotilo schopnost nepřetržitého trvání účetní jednotky, současně také specifikuje období, po které musí vedení všechny dostupné informace brát v úvahu, na posuzování výsledků událostí a okolností má vliv také velikost a složitost účetní jednotky, charakter její činnosti a podmínky, ve kterých ji provádí, a to, do jaké míry ji ovlivňují externí faktory, veškeré posuzování týkající se budoucnosti vycházejí z informací, jež jsou k dispozici v okamžiku posuzování; události po datu účetní závěrky mohou vést k výsledkům, jež nebudou v souladu s původním úsudkem, který byl ve své době přiměřený. Povinnosti auditora Povinností auditora je získat dostatečné a vhodné důkazní informace o tom, zda vedení při sestavení účetní závěrky správně použilo předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, a rozhodnout, zda neexistuje významná (materiální) nejistota, pokud jde o schopnost dané účetní jednotky nepřetržitě trvat. Auditor má tuto povinnost i v případě, že rámec účetního výkaznictví použitý pro sestavení účetní závěrky výslovně nepožaduje, aby vedení vyhodnotilo schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat. Případný efekt přirozených omezení auditorovy schopnosti zjistit významné (materiální) nesprávnosti je větší u budoucích událostí nebo okolností, v jejichž důsledku by účetní jednotka nadále nemusela být schopna nepřetržitého trvání. Auditor tyto budoucí události nebo okolnosti nemůže předvídat. Pokud tedy ve zprávě auditora není uvedena žádná informace týkající se nejistoty, zda účetní jednotka bude schopna nepřetržitého trvání, nelze to chápat jako záruku, že je účetní jednotka nepřetržitého trvání schopna. Postupy při vyhodnocování rizik a související činnosti Při provádění postupů zaměřujících se na vyhodnocování rizik je auditor povinen posoudit, zda existují události nebo okolnosti, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat. V této souvislosti je auditor povinen zjistit, zda vedení již předběžně vyhodnotilo schopnost dané účetní jednotky nepřetržitě trvat a: jestliže takové vyhodnocení bylo provedeno, je auditor povinen vyhodnocení prodiskutovat s vedením a zjistit, zda vedení identifikovalo události a okolnosti, které mohou jednotlivě nebo v souhrnu zásadním způsobem zpochybnit schopnost dané účetní jednotky nepřetržitě trvat, a pokud tomu tak je, jak vedení hodlá tuto situaci řešit, jestliže takové vyhodnocení ještě provedeno nebylo, auditor je povinen projednat s vedením odůvodnění pro zamýšlené použití předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky a dotázat se, zda existují nějaké události nebo okolnosti, které mohou jednotlivě nebo v souhrnu zásadním způsobem zpochybnit schopnost dané účetní jednotky nepřetržitě trvat. Auditor je povinen věnovat během auditu pozornost důkazním informacím o událostech nebo okolnostech, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat. Posouzení vyhodnocení provedeného vedením Auditor je povinen posoudit vyhodnocení schopnosti účetní jednotky nepřetržitě trvat provedené jejím vedením. Při posuzování vyhodnocení schopnosti účetní jednotky nepřetržitě trvat, které provedlo vedení, je auditor povinen vycházet ze stejného období, jaké při vyhodnocení použilo vedení v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví nebo v souladu s právními předpisy, je-li jimi stanovené období delší. Jestliže vedení při posuzování schopnosti účetní jednotky nepřetržitě trvat použilo období kratší než dvanáct měsíců od data účetní závěrky, auditor je povinen vyzvat vedení, aby období použité při vyhodnocování prodloužilo minimálně na dvanáct měsíců od tohoto data. Při posuzování vyhodnocení provedeného vedením je auditor povinen posoudit, zda vedení při vyhodnocování zohlednilo veškeré relevantní informace, které jsou auditorovi na základě auditu známy. Budoucí období vedením nevyhodnocené Auditor je povinen dotázat se vedení, zda jsou mu známy nějaké události nebo okolnosti týkající se budoucího, vedením již nevyhodnocovaného období, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat. Koněvova 2660/141, Praha 3 / marketing@apogeo.cz /
3 Jestliže byly zjištěny události nebo okolnosti, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat, auditor je povinen získat dostatečné a vhodné důkazní informace, aby mohl určit, zda existuje významná (materiální) nejistota, a to prostřednictvím dalších auditorských postupů, zahrnujících i posouzení faktorů snižujících příslušnou nejistotu. Tyto další postupy zahrnují následující: jestliže vedení ještě nevyhodnotilo schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat, auditor vedení vyzve, aby toto vyhodnocení provedlo, auditor vyhodnotí plány vedení na budoucí opatření v souvislosti s vyhodnocením schopnosti účetní jednotky nepřetržitě trvat, a posoudí, zda je pravděpodobné, že realizace těchto plánů přinese zlepšení, a zda jsou plány vedení za dané situace realizovatelné, jestliže účetní jednotka zpracovala prognózu peněžních toků a analýza této prognózy hraje významnou roli při posuzování budoucích výsledků událostí a okolností v souvislosti s vyhodnocováním plánů vedení na budoucí opatření, auditor: vyhodnotí spolehlivost podkladových údajů vygenerovaných k vypracování prognózy, zjistí, zda existuje dostatečná podpora pro předpoklady, z nichž prognóza vychází, auditor posoudí, zda od data, kdy vedení vyhodnocení provedlo, se neobjevila žádná další fakta nebo informace, auditor si od vedení a případně od osob pověřených správou a řízením účetní jednotky vyžádá písemná prohlášení týkající se jejich plánů na budoucí opatření a proveditelnosti těchto plánů. Závěry auditora a zpráva Auditor je povinen na základě shromážděných důkazních informací rozhodnout, zda podle jeho názoru existuje významná (materiální) nejistota, pokud jde o události nebo okolnosti, které by mohly jednotlivě nebo v souhrnu zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat. O významnou (materiální) nejistotu se jedná v případě, kdy míra jejího potenciálního dopadu a pravděpodobnost výskytu je taková, že je podle auditorova názoru nutné zveřejnit údaje o charakteru a důsledcích této nejistoty tak, aby: v případě rámce věrného zobrazení účetní závěrka věrně zobrazovala skutečnost, v případě rámce dodržení požadavků účetní závěrka nebyla zavádějící. Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky je správný, ale existuje významná (materiální) nejistota Jestliže auditor dojde k závěru, že je předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky v dané situaci uplatněn správně, ale existuje významná (materiální) nejistota, je povinen zjistit, zda: účetní závěrka přiměřeně popisuje hlavní události nebo okolnosti, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat, a plány vedení na řešení těchto událostí nebo okolností, je v účetní závěrce jasně zveřejněno, že existuje významná (materiální) nejistota, pokud jde o události nebo okolnosti, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat, a že účetní jednotka proto nemusí být schopna v rámci běžného podnikání realizovat svá aktiva nebo dostát svým závazkům. Jestliže údaje zveřejněné v účetní závěrce jsou přiměřené, auditor je povinen vydat nemodifikovaný výrok a zprávu auditora doplnit o odstavec obsahující zdůraznění skutečnosti, který: zdůrazní existenci významné (materiální) nejistoty, jež souvisí s událostí nebo okolností, která by mohla zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat, odkáže na bod přílohy účetní závěrky, v němž jsou zveřejněny údaje, že předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky je správný, avšak existuje významná (materiální) nejistota. Jestliže údaje zveřejněné v účetní závěrce nejsou dostatečné, auditor je povinen vydat výrok s výhradou, nebo záporný výrok. Auditor je ve zprávě povinen uvést, že existuje významná (materiální) nejistota, která může zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat. Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky není správný Pokud byla účetní závěrka sestavena na základě předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky, ale použití tohoto předpokladu vedením bylo podle auditorova názoru nepřiměřené, je auditor povinen vydat záporný výrok. Vedení není ochotno provést nebo rozšířit své vyhodnocení Jestliže vedení není ochotno na auditorovu žádost provést nebo rozšířit své vyhodnocení, auditor je povinen zvážit důsledky, které má tato skutečnost pro jeho zprávu (zde se zpravidla vracíme k modifikovanému výroku, např. záporný výrok popsaný v případě výše). Komunikace s osobami pověřenými správou a řízením účetní jednotky Pokud se všechny osoby pověřené správou a řízením účetní jednotky nepodílejí na jejím vedení, auditor je povinen tyto osoby informovat o zjištěných událostech a okolnostech, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat. Komunikace s osobami pověřenými správou a řízením účetní jednotky musí zahrnovat informace o tom: zda tyto události nebo okolnosti představují významnou (materiální) nejistotu, zda je použití předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky při sestavení její účetní závěrky správné, zda jsou související údaje zveřejněné v účetní závěrce dostatečné. Významná prodleva se schválením účetní závěrky Pokud nastane mezi datem účetní závěrky a datem jejího schválení vedením nebo osobami pověřenými správou a řízením účetní jednotky významná prodleva, auditor je povinen posoudit důvody, které ji způsobily. Jestliže se auditor domnívá, že prodleva souvisí s událostmi nebo okolnostmi týkajícími se hodnocení schopnosti účetní jednotky pokračovat v nepřetržitém trvání, je povinen Koněvova 2660/141, Praha 3 / marketing@apogeo.cz /
4 provést dodatečné auditorské postupy a posoudit důsledky pro jeho závěry týkající se existence významné (materiální) nejistoty. Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, jeho posouzení, je jeden ze základních předpokladů proveditelnosti auditu. Pouze díky erudici a zkušenosti auditora je možné tento předpoklad fundovaně ověřovat a podrobovat ho dalšímu testování. Na vedení účetní jednotky je pak veliká zodpovědnost, aby tento předpoklad dokázala auditorovi řádně zdokumentovat. Nespolehlivé prokázání tohoto předpokladu totiž může mít pro účetní jednotku fatální následky, neboť jakákoliv modifikace zprávy auditora v tomto duchu znamená ve většině případů začátek konce účetní jednotky. Závěrem mi dovolte již tradičně odkaz na stránky Komory auditorů České republiky (www.kacr.cz), kde v případě zájmu najdete nejen standard ISA 570 v českém a anglickém jazyce, ale i všechny ostatní mezinárodní auditorské standardy, kterými jsou povinni se auditoři Vaší společnosti řídit. Ing. Tomáš Brabec Partner, Audit services brabec@apogeo.cz tel.: +420 267 997 765 tax Trendy v mezinárodní daňové spolupráci Daně tvoří významnou položku veřejných rozpočtů téměř všech států. Nezasahují pouze území daného státu, ale s postupující globalizací se staly otázkou nadnárodní s ohledem na mezinárodní investice a mezinárodní obchod. Dvojí zdanění nastává v situaci, kdy daňový subjekt vykonávající podnikatelskou činnost na území dvou států je v obou státech považován za daňového rezidenta, resp. daný příjem je kvalifikován jako příjem ze zdrojů na území obou států a oba dva státy si nárokují právo zdanit jeho příjem. Dvojí zdanění je nežádoucí, jelikož demotivuje osoby k podnikání na území jiných států snížením jeho čistého zisku. Těmto negativním jevům by měly zamezit právě smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění nezavádějí nové typy daní, ale pouze mění či doplňují ustanovení národních daňových systémů jednotlivých států tak, aby nedocházelo k mezinárodnímu dvojímu zdanění, resp. nezdanění příjmů. Základem smluv o zamezení dvojího zdanění je tzv. vzorová smlouva OECD. Vzorová smlouva určuje pro smluvní státy základní pravidlo, na jehož základě se v konkrétních dohodách mezi jednotlivými státy rozhoduje, který ze států má přednost ve výběru daně z příjmů poplatníka a který z nich se naopak příjmů vzdá. V současnosti se uplatňují dvě modelové koncepce při uzavírání těchto smluv: model OECD - podle něj jsou sjednávány smlouvy mezi vyspělými zeměmi. Právo zdanit příjem poplatníka je ponecháno státu, jehož je poplatník rezidentem. model OSN - podle něj jsou uzavírány smlouvy s rozvojovými zeměmi. Na jejich základě jsou daňové výnosy ponechány rozvojovým zemím, neboť právo zdanit příjem je ponecháno státu zdroje příjmu poplatníka. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou nadřazeny národním zákonům. Platnosti nabývají ratifikací a publikací ve Sbírce mezinárodních smluv. Vyhlášením se smlouva stává podle čl. 10 Ústavy ČR součástí českého právního řádu a zároveň má přednost před národním zákonem. Princip priority dodržování daňových smluv je zakotven i přímo v zákoně o daních z příjmů, a to konkrétně v 37: Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. V současné době je trendem ve vývoji v rámci mezinárodní daňové spolupráce v oblasti problematiky tzv. daňových rájů dvoustranná jednání s jurisdikcemi s preferenčním daňovým režimem o uzavření dohod o výměně informací v daňových záležitostech. Stejným směrem se ubírá rovněž Česká republika. V roce 2011 byly sjednány dohody o výměně daňových informací s Kajmanskými ostrovy, Bermudami, Ostrovem Man, Guernsey, Jersey, Britskými Panenskými ostrovy a San Marinem. V letošním roce vstoupila v platnost první dohoda, a to dohoda sjednaná s Bermudami. Vstup v platnost dalších uzavřených dohod se očekává v blízké budoucnosti. Pomocí těchto dohod může česká daňová správa prověřit, zda příjem nebo majetek rezidentů České republiky byl řádně zdaněn. Nepřihlíží se přitom k tomu, Koněvova 2660/141, Praha 3 / marketing@apogeo.cz /
5 zda jsou příslušné informace v držení bank nebo dalších finančních institucí. Správci daně to umožňuje získat informace, které potřebuje pro účely správy daní i od země, se kterou nebyla dosud mezinárodní smlouva tohoto typu uzavřena. Rok 2012 je zatím pro Českou republiku z pohledu mezinárodní daňové spolupráce průlomový, protože v červenci tohoto roku uzavřela Česká republika s Panamou Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, a to včetně protokolu, který se týká její interpretace a aplikace. Tato smlouva znamená obrovský krok k omezování off-shore společností. Musíme dodat, že v obou státech bude nyní následovat další nezbytný legislativní proces vedoucí ke vstupu této smlouvy v platnost. Česká republika se však také snaží aktualizovat své stávající mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Důkazem toho je nová Smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Polskem nebo Protokol ke smlouvě s Chorvatskem. Tyto dokumenty se začnou provádět od 1. ledna 2013 a tímto datem přestanou být v platnosti původní dokumenty. V 1. 1. 2012 měla Česká republika uzavřeno 77 smluv o zamezení dvojího zdanění. Uzavírání smluv s dalšími státy, zejména se státy, které jsou označovány za daňové ráje, je znakem rozvíjející se mezinárodní daňové spolupráce. Jaroslava Hanková Senior Tax Consultant hankova@apogeo.cz tel.: +420 267 997 721 finance Povinnosti podnikatele při archivaci dokladů a případné sankce Jednou z mnoha důležitých povinností podnikatele je archivace dokladů. Na tu musí pamatovat jak v průběhu podnikání, tak i po jeho ukončení a likvidaci své firmy. I po výmazu společnosti z obchodního rejstříku musí být některé doklady týkající se minulého působení firmy archivovány. Archivaci řeší více zákonů podle druhu dokladu, kterého se zrovna týká. Délku uchování daňové evidence určuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, na dobu tří let od 1. ledna následujícího roku, kterého se daňová evidence týká. Doklady za rok 2012 se tedy budou uchovávat do konce roku 2015. Doba archivace se může prodloužit až na 10 let, a to ve dvou případech: podnikatelský subjekt je zároveň registrovaný k placení daně z přidané hodnoty pokud došlo při daňovém přiznání k daňové ztrátě Nelze tedy paušálně říci, že budete moci např. faktury z roku 2012 skartovat po roce 2015 (nehledě k tomu, že podle účetních předpisů se mají uchovávat minimálně ). Finanční úřady mohou kontrolovat daňová přiznání za uplynulé tři roky, ale pokud v nich je využito snížení daňového základu z titulu ztrát z předchozích let, mohou kontrolovat i vznik těchto ztrát a jít tedy hlouběji do minulosti. Archivace dokladů při vedení účetnictví se řídí podle 31 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Doklady pro evidenci DPH jsou řešeny podle 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Doklady pro mzdovou agendu se archivují podle 35 a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Přehled doby archivace: Druh dokumentu kopie evidenčních listů důchodového pojištění účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví účetní doklady účetní knihy odpisové plány inventurní soupisy účtový rozvrh pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti účetní závěrka (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha) výroční zpráva daňové doklady pro DPH mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění Počet let archivace 3 roky 6 let 10 let 10 let 10 let 30 let Obecnou zásadou pro všechny podnikatelské subjekty je čitelnost a prokazatelnost. U tištěných dokumentů je nejčastějším problémem vyblednutí účtenek. Řešením je, mít společně s originálem účtenky i její kopii, kde nehrozí ztráta čitelnosti. V případě elektronických dokumentů musíme zajistit aktualizaci formátu, aby bylo možné soubory přečíst i za několik let. V současné době se doporučuje formát pdf. Pokud dojde ke zničení dokladů, např. kvůli živelným pohromám apod. a doklady není možné již nahradit, musí se oznámit tato skutečnost finančnímu úřadu, kde je třeba doložit příslušnou dokumentaci od policie. Při nedodržení archivace dokumentů podle příslušných zákonů hrozí pokuta až do hodnoty 3 % aktiv podniku. Stejně tak hrozí sankce pro firmy zapsané v obchodním rejstříku. Skartují-li dokumenty ještě před skartovacím řízením ve státním archivu, mohou počítat s pokutou až do výše 250 000 Kč. Významným pomocníkem jsou směrnice, které upravují oběh, zpracování a archivaci dokladů. Jsou pomocníkem jak při archivaci, tak pro správný postup vedení účetnictví. Ve větších organizacích jsou i zákonem danou povinností. Mohou upravovat, jaké máme druhy a formy dokumentů, které organizace přijímá a vytváří, kdo je za ně zodpovědný, jaký je přesný postup při jejich archivaci apod. Při podnikání je tedy třeba mít na paměti nejen to, aby byla správně zdokumentována současnost, ale i to, aby minulost firmy byla správně a bezpečně archivována alespoň po dobu, kterou stanoví jednotlivé právní předpisy. Bc. Veronika Prokopová Accountant, Accounting & Payroll prokopova@apogeo.cz tel.: +420 267 997 749 Koněvova 2660/141, Praha 3 / marketing@apogeo.cz /
6 Esteem Dopady novely zákona o přeměnách z pohledu znalce V dnešním článku bych Vás ráda seznámila s jednou z nejvýznamnějších změn, která má výrazný dopad na znaleckou činnost. Od 1. 1. 2012 vstoupila v platnost novela zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, která zejména v rámci realizace projektů přeměn obchodních společností klade vyšší nároky na práci znalce. Na základě praktických zkušeností z realizace přeměn v první polovině roku 2012 bych ráda k novele zákona o přeměnách uvedla následující. Významnou změnou, kterou přináší tato novela z pohledu znalce, je možnost stanovení rozhodného dne nejen před datem vyhotovení projektu, ale nově také po datu vyhotovení projektu. Dle původní varianty je pro znalce datem, ke kterému dochází k ocenění jmění zanikající společnosti (odborně nazýváno datum ocenění), datum předcházející rozhodnému dni, tj. datum ke kterému je sestavena konečná účetní závěrka. V případě, kdy bude za rozhodné datum přeměny zvoleno datum následující po vyhotovení projektu, například z důvodu zvolení rozhodného dne stejného jako dne právních účinků přeměny, datum ocenění pro znalce bude ke dni vyhotovení poslední účetní závěrky zanikající společnosti, tzn. nejpozději před datem vyhotovení projektu fúze. S možností volby rozhodného dne až po datu vyhotovení projektu přeměny vzniká v případě absence vzájemné komunikace výstupů jednotlivých zúčastněných odborníků před zahájením projektu přeměny značné riziko, že dojde v závěru prací na projektu ke zjištění nemožnosti realizace daného projektu. Nejčastěji je toto zjištění spojováno s vyhotovením zahajovací rozvahy nástupnické společnosti a následným zjištěním úpadku nástupnické společnosti. Na možnost vzniku úpadku nástupnické společnosti pamatuje zákon. Nově v rámci realizace přeměny ukládá nutnost doložit vyhotoveným znaleckým posudkem, že u nástupnické společnosti, která je obchodní společností, v důsledku přeměny nedojde k úpadku. A to pro případ, kdy vlastní kapitál nástupnické společnosti klesne pod polovinu základního kapitálu nebo v případě, že je zde před realizací projektu přeměny reálná obava, že by mohlo k úpadku dojít. Jak vyplývá z výše uvedeného, pro úspěšnou realizaci projektu přeměny je klíčovým aspektem vzájemná komunikace mezi představiteli dané společnosti, advokátní kanceláří zaštiťující vyhotovení projektu přeměny, znalcem, případně auditorem a účetním či daňovým poradcem ještě před zahájením realizace projektu přeměny. U projektů fúze sloučením a rozdělení sloučením dochází oproti původnímu znění zákona k nutnosti vyhotovit znalecký posudek určený k přecenění jmění zanikající společnosti nebo přecenění rozštěpované nebo odštěpované části jmění pouze v případě, kdy dochází ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti. V souvislosti s přijetím novely zákona o přeměnách je v rámci realizace projektu přeměny na znalce kladena větší míra zodpovědnosti. Zákon znalcům nově ukládá ve znaleckém posudku uvést vyjma informací o předmětu ocenění a částce, na kterou se jmění zanikající společnosti oceňuje na základě použití minimálně dvou metod, také vyjádření k výši vkladů společníků zanikající společnosti na společnosti nástupnické. Konkrétně například u fúze splynutím znalec ve znaleckém posudku musí potvrdit, že výše podílů (vkladů) společníků na nástupnické společnosti nepřesahuje hodnotu jejich podílů v zanikající společnosti, tudíž v rámci fúze nezískali vyšší hodnotu u nástupnické společnosti výměnou za jmění zanikající společnosti. V souvislosti s vyjádřením znalce k výši vkladů společníků na společnosti nástupnické je znalec povinen promítnout do této úvahy také dopad na hodnotu podílů společníků v případě, že dochází k fúzi mateřské společnosti do dceřiné nebo dceřiné společnosti do mateřské. Do zákona o přeměnách bylo nově zakomponováno také ustanovení, které ukládá znalci použití pouze obecně uznávaných objektivních metod ocenění, které odpovídají účelu ocenění. Vzhledem k tomu, že v českém právním řádu dosud neexistuje výčet ucelené metodiky oceňování podniků, znalec bude nucen při zvolení objektivní metody ocenění vycházet z obecně uznávané metodiky oceňování podniků popsané v odborné literatuře nebo v mezinárodních účetních standardech. Nezbytným předpokladem pro splnění tohoto požadavku je dostatečná odborná úroveň znalce či znaleckého ústavu vybraného a následně usneseného soudem v rámci realizace přeměny. Ing. Alena Banye (dříve Ptáčková) Institute Valuation Manager banye@apogeo.cz tel.: +420 267 997 706 Koněvova 2660/141, Praha 3 / marketing@apogeo.cz /
7 SMART Office & Companies Obliba evropských společností stále stoupá, v Evropě jich je nyní již 1286 Absolutním lídrem v zakládání těchto společností je bezkonkurenčně Česká republika K prvnímu červnu roku 2012 bylo ve 25 členských státech EU zapsáno v rejstříku celkem 1286 evropských akciových společností, neboli Societas Europaea (zkráceně SE). Absolutním lídrem v zakládání SE je Česká republika, která se na celkovém počtu založených společností podílí 61 procenty. Jen v ČR bylo k 1. červnu tohoto roku založeno celkem 790 evropských společností, za ní následuje Německo s 210 založenými společnostmi, uvádí Jana Babůrková ze společnosti SMART Companies, která se zabývá zakládáním, prodejem a následnou správou společností. Rok od roku obliba evropských společností strmě stoupá. Dokazují to i celoevropské statistiky, kdy od roku 2004 do roku 2010 bylo založeno necelých 500 společností s touto právní formou a od roku 2010 k dnešnímu dni je to již téměř trojnásobek, uvádí Jana Babůrková. Trend dokazují i čísla za domácí trh, kdy v České republice bylo za rok 2011 založeno 306 společností s právní formou evropská společnost, což představuje téměř dvojnásobný počet oproti roku 2010. Počty založených evropských společností v Evropě k 1. červnu 2012 PORTUGALSKO 1 FINSKO 1 ITÁLIE 1 ŠPANĚLSKO 2 POLSKO 2 LITVA 2 DÁNSKO 4 LICHTENŠTEJNSKO 5 MAĎARSKO 5 LOTYŠSKO 5 ESTONSKO 5 MALTA 5 NORSKO 5 ŠVÉDSKO 5 BELGIE 7 IRSKO 9 KYPR 13 RAKOUSKO 18 FRANCIE 21 LUCEMBURSKO 26 NIZOZEMÍ 33 SLOVENSKO 49 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA 62 NĚMECKO 210 ČESKÁ REPUBLIKA 790 (zdroj: ETUI ECDB, http://ecdb.worker-participation.eu) Důvodů k upřednostnění této právní formy společnosti před formami typu a. s. či s. r. o. je několik. Mezi hlavní patří větší důvěryhodnost v očích obchodních partnerů a lepší image, úspora nákladů na správu a řízení a v neposlední řadě také možnost změnit sídlo v rámci EU a tedy i možnost výběru lokality s vhodnějším právním či daňovým systémem. I to mohou být důvody, proč velké mezinárodní společnosti, jako je např. E.ON Energy Trading SE, Porsche Automobil Holding SE, PUMA SE či společnost Allianz SE, volí pro podnikání právě tuto právní formu. Kromě České republiky a Německa patří k aktivním zemím při zakládání evropských společností i Slovensko, Nizozemí, Velká Británie, Francie, Lucembursko, Rakousko a Kypr. V těchto devíti zemích je registrováno až 90 % všech evropských společností. V České republice patří k nejaktivnějším regionům Praha a Střední Čechy, kde bylo v roce 2011 založeno 216 evropských společností. Třetím nejaktivnějším regionem pak bylo Brno s počtem 62 nově založených SE, uzavírá statistiky Jana Babůrková ze společnosti SMART Companies. SMART Companies je lídrem trhu v oblasti zakládání a prodeje a následné správy společností po celém světě. SMART Companies je průvodcem podnikatelů ve světě businessu. SMART Companies poskytuje řešení veškeré legislativně-administrativní agendy spojené se zahájením podnikání v České republice a v další 30 zemích světa. Jana Babůrková Business Manager baburkova@smart-office.cz tel.: +420 267 997 764 Koněvova 2660/141, Praha 3 / marketing@apogeo.cz /
8 ICT Nejste v tom SAMi Na poli informačních technologií lze historicky sledovat největší vzestupy a pády, skvělé myšlenky se špatnou realizací a špatné myšlenky se skvělou realizací, některé přežívají léta a jiné zanikají již při startu. Dnes nás zkrátka informační technologie obklopují na každém kroku a my nemáme moc šancí jim uniknout. Na začátku jejich rozvoje nejprve existovala zařízení, která ulehčovala člověku život, tedy z dnešního pohledu hardware. Ten si prožil svůj boom a následně se začlenil do každodenního života. Abychom jej nebrali jen jako jinou formu pracovního nástroje, jako například obyčejné kladivo, bylo třeba nalézt přidanou hodnotu. Tou se stal software, který práci s hardwarem zefektivnil, a oba se společně začlenily do každodenního života. Dokonce tak, že dnes hardware i software běžně používáme a o této skutečnosti nepřemýšlíme jako o něčem výjimečném. Na světě je jen minimum oborů, kterých se tento fenomén nedotknul. Vezměme například jen jeden pracovní den průměrného zaměstnance. Začíná ho ráno tak běžnou věcí, jako je snídaně. Uvaří si kávu a k ní si bere z lednice potraviny. Kávovar či varnou konvici řídí software, čerstvost potravin v lednici opět garantuje software. Následně si vezme do ruky mobilní telefon, zase software. Zkontroluje e-mail a kalendář software, nasedne do auta a co jiného, než software. A nirvánou v podobě technologií představuje vstup do práce, kde je útok softwaru a hardwaru nezadržitelný. Střetu s informačními technologiemi se zkrátka nikdo z nás nevyhne. Naším dnešním kladivem je počítač a software v něm. Je však kladivo jiné než software? I malé dítě řekne, že samozřejmě ano. Kladivo člověk vidí, může ho vzít do ruky, v zásadě hned ví, co s ním. Specialista na software Vám řekne, že u kladiva ví, k jakému účelu slouží a co s ním, ale u softwaru to pravdou vždy není. Já však tvrdím, že kladivo a software mají společného mnoho, ale je třeba tuto skutečnost vidět. Oboje představuje nástroj či prostředek k realizaci a tvorbě našich představ a idejí. Oboje se ve firmách eviduje jako majetek. Oboje potřebuje člověka jako uživatele, který promění představy v činy. Oboje je dnes potřeba a oboje bereme jako nástroje každodenní spotřeby. Kde je tedy problém? Ten je jednoznačně v hmotnosti či nehmotnosti obou nástrojů. Zatímco kladivo vezmeme, uložíme fyzicky někam do skladu a pak ho buď svěříme přímo zaměstnanci, nebo na svého uživatele teprve čeká ve skladu, k softwaru se takto nechováme. Jako nehmotný ho nelze koupit jako fyzické vlastnictví, pouze můžeme získat právo ho užívat. To výrazně ztěžuje nakládání s ním a to je ten kámen úrazu. Protože se k němu chováme, že nám patří, což ve většině případů není pravda. Problematikou řízení softwaru v organizaci se zaobírá specializovaný obor, který se zkráceně nazývá SAM (Software Asset Management). Obor získal i český název - Správa softwarových licencí či aktiv, avšak přesnější je původní anglický název. SAM tedy řeší tzv. životní cyklus softwaru, a to z pohledu už predikce samotné potřeby softwaru ve firmě s následnou potřebou ho zakoupit, zavést do firmy k užití a v případě nepotřeby či zastarání jej vyřadit. V podstatě stejný proces jako s kladivem. Tím však SAM nekončí, zároveň se tento obor zabývá procesním řízením souvisejícím se softwarem. Tedy sledováním dodavatelů a interních uživatelů organizací, řízením změn v organizaci a rizik, přenesením odpovědností, ale také plánováním a rozdělováním zdrojů pro hladké pořizování a rozmístění softwaru ve firmě. Krédem SAM je v podstatě maximalizovat efektivitu při nakládání se softwarem jako nástrojem a minimalizovat náklady na veškerou operativu s tím spojenou včetně pořízení, respektive vyřazení softwaru ve firmě. To vše je logické a dalo by se říci, že díky éře kladiv jsou firmy na takové procesy připraveny. Bohužel existuje jeden atribut, který jsem dosud nezmínil a který dost zásadně mění pravidla hry. Tím je užívání softwaru známé pod názvem licenční ujednání. Jak jsem se již dříve zmínil, kupujeme si pouze právo software užívat, nikoliv vlastnit, a tudíž se musíme seznámit s faktem, co nám poskytovatel licence ukládá jako správný model pro právo užívat software. A protože tato problematika není rozhodně jednoduchá, spíše jsem se pokusil jen nastínit některé základní myšlenky, co vlastně všem může SAM nabídnout. V APOGEU jsou Vám k dispozici na SAM odborníci. Mohou vám svou odborností přinést jak úspory nákladů při pořizování nového software, tak i pomoci při řešení již vzniklých problémů včetně těch, které vznikají nedodržováním licenčních podmínek a mohou vést až k soudním sporům. Proto je tu pro vás SAM, abyste v tom nebyli SAMi! Ing. Jakub Vlček, DiS. Odborný konzultant pro oblast SAM a licencování vlcek@wnw.cz tel.: +420 605 884 382 Koněvova 2660/141, Praha 3 / marketing@apogeo.cz /
9 svět Připravujeme Workshop - Nové trendy ve využívání mezinárodních struktur. Workshop se bude konat dne 13. září 2012 od 9,00 do 11,00 hodin v prostorách Prague Business Club, Juárezova 2, Praha 6. V případě zájmu o tento odborný seminář nás neváhejte kontaktovat na e-mailu: marketing@apogeo.cz. NATLAND Golf Tour Warm Up turnaj 2013 Golfová sezóna 2012 se pomalu blíží do své závěrečné části, a proto je vhodný čas ochutnat něco z toho, co nám přinese další, již 5. ročník NA- TLAND Golf Tour 2013 presented by APOGEO. Cílem je představit nové trendy, golf se pro nás stává komplexním nástrojem celoroční komunikace k zajištění spokojených klientů a partnerů. Vše odpálíme na GR Zbraslav dne 12. září a zbytek ukončíme na afterparty ve Žlutých lázních. Turnaj a následný večer bude moderován Ondřejem Hejmou a vše proběhne v záři luxusu, sportu, jedinečné gastronomie a kvalitní hudby. Za zmínku stojí, že jeden z hostů na after party odejde s perlovými náušnicemi s diamanty od společnost Akoya Pearl - výrobce a prodejce luxusních perlových šperků a golfisté Warm Up turnaje si odnesou limitovanou edici dárku, která je navrhnuta pouze pro tento 5. ročník NATLAND Golf Tour 2013. Více na www.natlandgolftour.cz Více o připravovaných akcích na Proběhlo Insurer of the green 30. srpna 2012 Vítězslav Hruška předává cenu vítězi na brutto rány, Miroslavu Holubovi Turnaj na Karlštejně se hrál na skvěle připraveném hřišti, za krásného počasí a především v báječné a velmi přátelské atmosféře. K pohodě přispěl i skvělý catering a vynikající argentinská vína. Úroveň turnaje podtrhlo perfektně označené hřiště podle standardů PGA Tour. Mezi hráči byla řada špičkových manažerů pojišťoven a také skupina APOGEO, která byla na tomto turnaji jedním z partnerů. Koněvova 2660/141, Praha 3 / marketing@apogeo.cz /
Kvalita je standard text Atraktivní lokality Unikátní architektonické koncepce Velkorysá prostorová a světelná řešení Nadstandardní kvalita materiálů DEVELOP www.bmdevelop.cz