TOXICITA ULTRAJEMNÝCH ČÁSTIC V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ



Podobné dokumenty
Přednáška č. 7 Znečištění ovzduší, PAU

Zdravotní dopady znečištěného ovzduší v důsledku spalování uhlí a dřeva v lokálních topeništích

VÝSLEDKY PROJEKTU G-NEW DOPAD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA GENOM NOVOROZENCU

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION

Vliv znečištěného ovzduší na lidské zdraví, zkušenosti z Programu Teplice

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně

NOVÉ POZNATKY O VLIVU ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA MOLEKULÁRNÍ ÚROVNI

Přednáška č. 8 Znečištění ovzduší 2, PM Nanočástice

NOVÉ POZNATKY O VLIVU OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

DŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

OVZDUŠÍ Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR KŽP AV ČR, Praha,

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA OSTRAVSKU - DŮSLEDKY PRO ZDRAVÍ POPULACE

VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Přednáška č. 4 Karcinogenní účinky těžkých kovů (č. 2)

Vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace interpretace pro Ostravu

Využití metody pasivního vzorkování. -pro stanovení toxicity a genotoxicity vzorků volného ovzduší

THE ASSOCIATION OF SERUM BILIRUBIN AND PROMOTER VARIATIONS IN UGT1A1 WITH ATHEROSCLEROSIS

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (14) Účinky chemických látek

(GENO)TOXICITA PRACHOVÝCH ČÁSTIC

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE

Nová integrální strategie sledování organických polutantů v potravinách živočišného původu

Aplikace řasových biotestů pro hodnocení SPMD.

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part. Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová

růstu a buněčného dělění

Vás Katedra buněčné biologie a genetiky PřF UP srdečně zve na přednáškový den

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI

Atmosferickéčástice PM 10 PM 2.5. vazba. toxických látek. Velké množství. zdrojů. částic

Aplikace metodiky stanovení inhalačníexpozice asfaltovým parám

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

Měření PAHs a POPs na Observatoři Košetice. Adéla Holubová Šmejkalová Observatoř Košetice

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (01) Koncepce výuky chemie životního prostředí

NOVÉ POZNATKY O VLIVU ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA LIDSKÉ ZDRAVÍ

TOXIKOLOGICKÝ A GENOTOXIKOLOGICKÝ SCREENING KVALITY OVZDUŠÍ V CENTRU OSTRAVY

Účinky toxických látek 1 - Molekulární mechanismy - Luděk Bláha, PřF MU

Vliv oxidačního poškození na výsledky těhotenství. Oddělení genetické ekotoxikologie Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Characterization of soil organic carbon and its fraction labile carbon in ecosystems Ľ. Pospíšilová, V. Petrášová, J. Foukalová, E.

Využití biologických nástrojů pro sledování nebezpečných látek v prostředí

Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění

Vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace


BENZO[a]PYREN, JEHO ZDRAVOTNÍ DOPADY A ZNEČIŠTĚNÍ NA OSTRAVSKU. R. J. Sram Ústav experimentální mediciny AV ČR, Praha (sram@biomed.cas.

MASARYKOVA UNIVERZITA

Estrogeny a dal í látky s vlivem na jaderné receptory produkované sinicemi

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha,

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

ZEMNÍ PLYN A ZDRAVÍ. Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR Jesenná konferencia SPNZ, Horný Smokovec,

EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

MUDr. Vladimír Valenta Ph.D. Liberec

Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Účinky toxických látek 1 - molekulární / buněčné mechanismy - Luděk Bláha, PřF MU

Kvalita a ochrana ovzduší v městských aglomeracích v ČR

Laboratoř na čipu. Lab-on-a-chip. Pavel Matějka

Jaroslav Mráz. Státní zdravotní ústav, Praha

Effect of temperature. transport properties J. FOŘT, Z. PAVLÍK, J. ŽUMÁR,, M. PAVLÍKOVA & R. ČERNÝ Č CTU PRAGUE, CZECH REPUBLIC

Proč by se průmysl měl zabývat výzkumem nanomateriálů

VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

Projekt SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRO SPOLEČNOU BUDOUCNOST. Současná kosmonautika a kosmické technologie 2014

Struktura molekuly pentabromdifenyletheru

Sledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti.

Struktura a funkce biomakromolekul

Zdravotní aspekty užití nanočástic včetně nástřiků s TiO 2. MUDr. Michael Vít, PhD, RNDr. Bohumil Kotlík, PhD SZU Praha

Polycyklické halogenované uhlovodíky. Dioxiny, Furany, Bifenyly

Centrum základního výzkumu v oblasti nanotoxikologie v ČR

Ověření kritických míst analytického postupu při analýze vzorku stavebního materiálu na obsah PAH

NEPŘÍZNIVÝ VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA CNS

2. Dobiáš, L. a kol.: Riziko genotoxických faktorů v provozech hutnictví železa, Pracovní lékařství 50, 1998, s

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ podrobné hodnocení lokality Rýmařov. 1

Polétavý prach. zjišťování škodlivin v ovzduší jednotné analytické metody 60, sv. 52/1981). V současné době se tohoto pojmu již nepoužívá.

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Biosensors and Medical Devices Development at VSB Technical University of Ostrava

Inovativní metody monitorování emisí naftových motorů v reálném městském provozu (MEDETOX) Innovative Methods of Monitoring of Diesel Engine Exhaust

Moderní přístupy studia biochemických a buněčných mechanismů toxicity v ekotoxikologických biotestech. Klára Hilscherová

Odhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 2012

TOXICITY AND GENOTOXICITY OF HALOGENATED ALIPHATIC HYDROCARBONS IN DROSOPHILA MELANOGASTER

RYBÁŘSKÉ ŘETĚZY FISHING CHAINS

THE EFFECT OF PRODUCTION EFFICIENCY ON ECONOMIC RESULTS IN PIG BREEDING

OBSAH. Proč monitoring CL. Jaký monitoring CL. Diskuze (?)

Hodnocení adsorpce polycyklických aromatických uhlovodíků na částicích PM a PM 2.5

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Dynamika tvorby hydroxymethylfurfuralu v medu

Zpráva ze zahraniční služební cesty

CZ.1.07/1.5.00/

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

Studium Ekotoxikologie na PřF MU v Brně. Základní informace

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 2010

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR, Praha Seminář MŢP ČR, Hustopeče,

Tvorba ROS a oxidativní stres

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

STUDIUM KINETIKY SORPCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK NA VLÁKNA SPME PŘI ANALÝZE METODOU GC/MS

TESTY EKOTOXITY A FYTOTOXICITY ZEMINY KONTAMINOVANÉ POLYAROMATICKÝMI UHLOVODÍKY PO UKONČENÍ KOMPOSTOVACÍHO PROCESU PILOTNÍ TEST

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Transkript:

TOXICITA ULTRAJEMNÝCH ČÁSTIC V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ M. Machala Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno machala@vri.cz

OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. Co je nanotoxikologie? 2. Mechanismy toxicity PAHs a dalších chemických kontaminantů vázaných na vzduchové částice 3. Terénní studie: jsou nanočástice hlavními nosiči PAHs and jejich genotoxicity a dioxinové aktivity?

CO JE NANOTOXIKOLOGIE?

INTRODUCTION I. Nanotoxicology and human toxicology of engineered nanoparticles II. Airborne ultrafine and nanoparticles toxic effects of NPs as well as chemicals adsorbed on surface of particulate matter (PM), environmental health & human biomarkers of exposure III. Nanobiomaterials, nanomedicine, pharmacokinetics / particokinetics, adverse effects of biocompatible nanomaterials Nano-bioanalytical sciences (determination of size, surface, and other physico-chemical characteristics, chemical composition etc.) Modes of action of NPs and chemicals adsorbed on NPs Exposure scenarios and risk assessment of nanomaterials, nanosafety

Studies on effects of engineered and environmental nanoparticles - major biological models: in vitro models; ecotoxicology tests (bacteria Vibrio fischeri, Daphnia magna, Chlorella vulgaris, zebrafish etc.); experimental animal studies (rodents); human biomarkers (oxidative stress, inflammation and immunity parameters).

Studies on effects of engineered and environmental nanoparticles: major toxicological end-points DNA damage, oxidative stress; disruption of intercellular communication and cell adhesion, remodeling of membrane lipids and cytoskeleton and modulation of cell-surface mediated and intracellular signaling; modulation of gene expression; effects on cell populations (proliferation, cell death, differentiation).

Current limits of nanotoxicological studies: We have only limited understanding of fate, transport and toxicity of ENPs and airborne PM. The tools to study these interactions are being developed. Several potentially important toxic modes of action are currently not covered within nanotoxicology. Exposure protocols are based on classical toxicology paradigms and are often insufficient (NPs agregate, sorption, surface effects etc...).

HLAVNÍ MECHANISMY TOXICITY LÁTEK ADSORBOVANÝCH NA ČÁSTICE

HLAVNÍ MECHANISMY TOXICITY XENOBIOTIK Přímé mutageny / genotoxiny; metabolická aktivace promutagenů, adukty s proteiny a DNA, chromosomální aberace AhR-dependentní dioxinová aktivita Další receptor-dependentní mechanismy endokrinní disrupce (např. estrogenita) Oxidativní stres (tvorba ROS, peroxidace lipidů, oxidativní poškození DNA a proteinů), modulace signální transdukce pomocí ROS Neurotoxicita, imunotoxicita, poruchy metabolismu endogenních látek atd.

GENOTOXICITA METABOLICKÁ AKTIVACE POLYCYKLICKÝCH AROMATICKÝCH UHLOVODÍKŮ

GENOTOXICKÉ EFEKTY PAHs, POSTGENOTOXICKÉ SIGNÁLY, APOPTÓZA 1. Metabolická aktivace cytochromy P450 (CYP1A1, CYP1A2, CYP1B1) + alternativní dráha (AKR1C9, AKR1A1) Oxidativní stres Stabilní adukty DNA-PAH Oxidativní poškození DNA (oxidace bazí, apurinová místa)

GENOTOXICKÉ EFEKTY PAHs, POSTGENOTOXICKÉ SIGNÁLY, APOPTÓZA 2. DETEKCE POŠKOZENÍ DNA (stabilní adukty DNA s metabolity PAHs) Metoda 32P-postlabeling: expozice buněk, izolace DNA, digesce a značení 32P, TLC, detekce radioakt. fosforu DBalP, DBaeP, BgChry, BaP silně genotoxické PAHs; DBahA, BbF, Chry, BaA převážně negenotoxické efekty (aktivace AhR atd.)

GENOTOXICKÉ EFEKTY PAHs, POSTGENOTOXICKÉ SIGNÁLY, APOPTÓZA 3. POSTGENOTOXICKÉ SIGNÁLY (sensory poškození, regulátory DNA repairu a apoptózy) Roos, Kaina, 2006 Sensory genotoxicity, přenos post-genotoxických signálů a regulace: ATM, ATR, H2AX, ChK1, ChK2, p53

HLAVNÍ TYPY POŠKOZENÍ DNA ( apurinic sites a oxidačně modifikované báze) Oxidativní deaminace Depurinace (nestabilní modifikované nukleotidy)

Biomarker oxidativního poškození DNA (stanovení HPLC) PRODUKTY OXIDATIVNÍHO POŠKOZENÍ DNA

AhR ligand DIOXINOVÁ TOXICITA - AhR activation: hsp90 p23 XAP2 cytoplasm ARNT?? nucleus transcriptional coregulators (modified from Kewley et al., 2004) TNGCGTG Xenobiotic response genes

ENDOKRINNÍ DISRUPCE: AKTIVACE AhR A NUKLEÁRNÍCH RECEPTORŮ Aktivace AhR (indukce CYP1A1/1A2/1B1; modulace bun. cyklu, apoptózy, imunosuprese, syndromy dioxinové toxicity, vývojová toxicita, metabolismus steroidních hormonů) Xenoestrogeny a antiestrogeny (efekty na ERa, ERb a efekty na biosyntézu estrogenů) Xenoandrogeny / antiandrogeny (efekty na AR) Xenobiotika modulující thyroidní funkce efekty (efekty na transport a metabolismus thyroidů, modulace TR )

CHEMICKÁ KARCINOGENEZE

CHEMICKÁ KARCINOGENEZE 1. GENOTOXICKÉ POŠKOZENÍ - INICIACE 2. PŘEŽÍVANÍ / PROLIFERACE GENOTOXICKY POŠKOZENÝCH BUNĚK 3. TRANSFORMACE VE VÍCE AGRESÍVNÍ, METASTAZUJÍCÍ KLON(Y)

ZÁKLADNÍ MECHANISMY NÁDOROVÉ PROMOCE Negenotoxické efekty cizorodých látek Endogenní látky (cytokiny, růstové faktory, signál. transdukce) (Hannahan, Weinberg, 2000)

Základní stavební jednotkou jsou proteiny konexiny (connexin 32, 43 atd.), které tvoří hexamery (konexony); konexony sousedních buněk mohou tvořit společný kanál, kterým procházejí signální molekuly (camp, Ca 2+ atd.) INTERCELULÁRNÍ SPOJENÍ GJIC

INHIBICE GJIC (scrape-loading / dye transfer assay; prostup fluoreskující luciferové žluti monovrstvou buněk) kontrola expozice nádorovými promotery vede k inhibici GJIC

DISRUPCE ADHERENTNÍCH SPOJENÍ (ADHERENS JUNCTIONS)

DISRUPCE ADHERENTNÍCH SPOJENÍ (ADHERENS JUNCTIONS) signálování kateninu/cadherinu biosensor density kontrola bun. akumulace

ARE ULTRAFINE PARTICLES MAJOR CARRIERS OF c-pahs AND THEIR GENOTOXICITY AND DIOXIN- LIKE ACTIVITY?

Aim of the study: There is a wide range of organic and inorganic pollutants that become associated with NPs (including ultrafine/nanofraction of PM). There are two major goals to assess toxicity of NPs and to assess toxicity of chemicals adsorbed on the surface of NPs (toxicological impact of organic pollutants such as PAHs, PCBs, dioxins). Focus on the major toxic modes of action of PM genotoxicity and dioxin-like activity.

What is dioxin-like activity and how to determine it? 1) Aryl hydrocarbon receptor (AhR) is a key transcription factor of many developmental, metabolic and other processes. 2) Sustained AhR activation is associated with chemical carcinogenesis (including tumor progression), developmental perturbations and immunotoxicity. 3) Exposure to highly persistent TCDD and TCDD-like compounds as well as chronic exposure to PAHs leads to long-term activation of AhR and AhR-mediated toxicity.

What is dioxin-like activity and how to determine it? TCDD and Related Compounds + AhR Src HSP90 1 ARNT HSP90 HSP90 2 P Nuclear Factors AhR ARNT HSP90 Src Activated DRE-Luc P Increased Protein Phosphorylation Modulation of Gene Expression Light Membrane Proteins P Cytosolic Proteins Luciferase Adapted from Blankenship (1994)

Materials and Methods Air sampling in 4 sites by HiVol cascade impactor (ultrafine aerosol collected on PTFE coated Glass Micro Fiber Absolute filters) Extraction by DCM and HPLC/FD analysis of c-pahs In vitro acellular assay with DNA adduct analysis by P 32 -postlabeling and TLC Determination of AhR-dependent reporter gene expression ( dioxin-like activity ) in H4IIE.GudLuc cells exposed to DCM extracts of subfractions (DR-CALUX assay)

Diesel engine PM agregates (carbonaceous nano-pm aggregates) (Murr, Garza, 2009)

Example of formation of PM (soot formation from PAHs and other compounds) PAHs, dioxins,... adsorbed on PM surface

Distribution of c-pahs in extractable organic matter prepared from various size fractions of ambient-air PM (ng/mg PM)

Distribution of c-pahs in extractable organic matter prepared from various size fractions of ambient-air PM (ng/m 3 )

DNA formation after exposure to isolated subfractions of ambient PM (acellular genotoxicity assay: a sample + calf thymus DNA +/- S9) d ae :1 10 m 0.5 1 m 0.17 0.5 m <0.17 m +S9 -S9

DNA formation after exposure to isolated subfractions of ambient PM (acellular genotoxicity assay: a sample +calf thymus DNA + S9; expressed as DNA adducts/mg PM)

Normalized data from acellular genotoxicity assay (+S9 metabolic activation, DNA adducts/m 3 )

1-10 0.5-1 0.17-0.5 < 0.17 1-10 0.5-1 0.17-0.5 < 0.17 1-10 0.5-1 0.17-0.5 < 0.17 1-10 0.5-1 0.17-0.5 < 0.17 pg TCDD/m3 pg TCDD/m3 Dioxin-like activity of PM fractions (expressed as TCDD equivalents per m 3 ) 80 TEQ - DR-Calux 70 60 50 40 30 20 80 60 40 Strip mine Highway City centre Background station 10 0 20 0 1-10 0.5-1 0.17-0.5 < 0.17 Strip mine Highway City centre Background station

Chemická analýza velikostních frakcí (pouze PAHs, vzorek Praha 2010) ng/m 3 Compound Name 1-10 µm 0.5-1.0 µm 0.17-0.5 µm <0.17 µm 1 Phenanthrene 0.26 1.53 0.55 0.85 2 Anthracene 0.04 0.14 0.05 0.06 3 Fluoranthene 0.61 1.60 0.54 0.61 4 Pyrene 0.46 1.21 0.39 0.40 5 Benz[a ]anthracene 0.24 0.37 0.13 0.12 6 Chrysene 0.41 0.56 0.18 0.14 7 Benzo[b ]fluoranthene 0.35 0.48 0.14 0.11 8 Benzo[k ]fluoranthene 0.16 0.23 0.08 0.05 9 Benzo[a ]pyrene 0.25 0.45 0.15 0.10 10 Dibenz[a,h ]anthtacene 0.02 0.03 0.01 0.01 11 Benzo[g,h,i ]perylene 0.56 0.61 0.22 0.15 12 Indeno[1,2,3-cd ]pyrene 0.27 0.29 0.13 0.09 1 4H-Cyclopenta[def]phenanthrene 0.05 0.17 0.06 0.07 2 Benzo[c]phenanthrene 0.06 0.13 0.02 0.03 3 Triphenylene 0.08 0.09 0.03 0.02 4 Cyclopenta[cd]pyrene 0.14 0.36 0.11 0.06 5 Benzo[a]fluoranthene 0.08 0.11 0.00 0.00 6 Benzo[j]fluoranthene 0.20 0.32 0.10 0.08 7 Benzo[e]pyrene 0.17 0.22 0.07 0.05 8 Perylene 0.04 0.08 0.03 0.02 11 Dibenz[a,c]anthracene 0.02 0.03 0.01 0.01 12 Dibenz[a,j]anthracene 0.02 0.04 0.02 0.01 14 Coronene 0.10 0.10 0.04 0.02 22 Dibenzo[b,k ]fluoranthene 0.02 0.03 0.01 0.01 24 Naphtho[2,1-a ]pyrene 0.03 0.06 0.02 0.01 26 Naphtho[2,3-e ]pyrene 0.02 0.03 0.01 0.01 27 Naphtho[1,2-b ]fluoranthene 0.04 0.07 0.02 0.01 28 Naphtho[1,2-k ]fluoranthene 0.04 0.06 0.02 0.02 31 Benzo[a ]coronene 0.02 0.04 0.01 0.01 Sum of PAHs 4.78 9.45 3.17 3.15 30 25 20 15 10 5 0 30 25 20 15 10 5 0 Relativní koncentrace PAU s MW 252 [%] 30 1-10 µm 0.5-1.0 µm 25 20 15 10 5 0 BaF BbF BkF BjF BaP BeP Per BaF BbF BkF BjF BaP BeP Per 30 0.17-0.5 µm <0.17 µm 25 20 15 10 5 0 BaF BbF BkF BjF BaP BeP Per BaF BbF BkF BjF BaP BeP Per

Využití chemických dat pro výpočet relativních toxických potencí Karcinogenita: CEQ [ng BaP eq./m 3 ] =RF (RPF) x konc. [ng/m 3 ] RPF (Relativní faktory karcinogenní potence): US EPA (2010): Development of a relative potency factor (RPF) approach for polycyclic aromatic hydrocarbon (PAH) mixtures Mutagenita: MEQ [ng BaP eq./m 3 ] = RMF x konc. [ng/m 3 ] RMFs (Relativní mutagenní faktory): Durant et al., 1996; Durant et al., 1999. Dioxinová aktivita: IEQ [pg TCDD eq./m 3 ] = IEF x konc. [pg/m 3 ] IEF (indukční ekvivalenční faktory): Machala et al., 2001; Švihálková et al., 2007; Marvanová et al., 2008 a další články (užito testu DR-CALUX).

Toxické efekty vypočtené z koncentrací toxikantů Karcinogenní potence 2.0 CEQs [ng BaP eq. /m3] 4.0 Mutagenní potence MEQs [ng BaP eq. /m3] Dioxinová potence 1.0 IEQs [pg TCDD/m3] 3.0 1.0 2.0 0.5 1.0 0.0 1-10 µm 0.5-1.0 µm 0.17-0.5 µm <0.17 µm 0.0 1-10 µm 0.5-1.0 µm 0.17-0.5 µm <0.17 µm 0.0 1-10 µm 0.5-1.0 µm 0.17-0.5 µm <0.17 µm

1-10 0.5-1 0.17-0.5 <0.17 1-10 0.5-1 0.17-0.5 <0.17 1-10 0.5-1 0.17-0.5 <0.17 1-10 0.5-1 0.17-0.5 <0.17 Dioxin-like activity of c-pahs (calculated from concentration data and induction equivalency factors of individual PAHs) 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 IEQ Strip of c-pah mine calculated from chemical data 1-10 0.5-1 0.17-0.5 <0.17 0,0 Strip mine Highway BaA City Chrycenter BbFBackground BkF station BaP DBahA IPY

CONCLUSIONS The upper accumulation fractions (0.5-1 um) of ambient-air aerosols are major carriers of PAHs and exhibit the highest production of DNA adducts (when normalized per m 3 ). The fractions of ultrafine particles (1-170 nm) showed generally lower concentrations of PAHs and lower efficiency to form DNA adducts. Similarly, the most potent induction of AhRdependent gene expression ( dioxin-like activity, assessed in DR-CALUX assay) was found for the upper accumulation fraction; ultrafine fractions elicit the lowest activity. Nevertheless, chemical contaminants associated with nanoparticles contribute significantly to the overall toxicity of airborne particulate matter. Toxicity of nanoparticles themselves?

FUTURE EXPERIMENTS: Toxicity of ultrafine and nanoparticles themselves vs. toxicity of coarse, upper accumulation and lower accumulation particles in lung epithelial and bronchial cells. Studies on effects of NPs and adsorbed chemical contaminants associated with carcinogenic and tumor promoting processes. Risk assessment of environmental NPs.

Acknowledgements K. Pěnčíková, M. Ciganek, J, Neča, J. Turánek (Dept. Chemistry and Toxicology, Veterinary Research Institute, Brno, Czech Republic) J. Vondráček (Department of Cytokinetics, Institute of Biophysics, ASCR, Brno) A. Milcová, J. Schmuczerová, R. Šrám, J. Topinka (Laboratory of Genetic Toxicology, IEM, Prague) Supported by the Centre of Excelence CENATOX (Czech Science Foundation, project No. P503/12/G147)