SP Audit, s.r.o. Murmanská 1475 100 00 Praha 10 tel., fax: +420-295560374 tel.: +420-602150252 e-mail: spaudit@spaudit.cz internet: www.spaudit.cz AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY 07_2014 září 2014 OBSAH 1. Nesprávně identifikovaná platba daně... 2 2. Úrok z prodlení z titulu z titulu opožděně vrácené daně... 2 3. Osvobození od daně z převodu nemovitostí a podnikatelská činnost poplatníka... 3 4. Běh lhůty a nepravá retroaktivita... 3 5. Technické zhodnocení stavby nebo samostatná movitá věc... 4 6. Vydání stavebního povolení a rezerva na opravy... 4 7. Informace Finanční správy ČR k uplatnění slevy na dani pro starobní důchodce... 5 Stránka 1
V tomto (téměř) monotematickém čísla bychom Vás rádi ve stručnosti seznámili se zajímavými verdikty Nejvyššího správního soudu, které dokumentují, jak jsou v soudní praxi vykládána některá zákonná ustanovení upravující daňovou problematiku. Judikáty NSS tak mohou být velkým pomocníkem a vodítkem při posuzování potenciálních daňových rizik a analýze možného výsledku sporu se správcem daně. 1. Nesprávně identifikovaná platba daně Rozhodnutím 9 Afs 149/2013-33 ze dne 17.7.2014 Nejvyšší správní soud přisvědčil stěžovateli v jeho sporu s Odvolacím finančním ředitelstvím v Brně v otázce nedodržení procesního postupu správcem daně. Předmětem sporu byla otázka, zda ze strany stěžovatele, který je spol. s r.o., došlo k opožděné platbě daně z příjmů FO vybírané srážkou dle zvláštní sazby, pokud stěžovatel svoji daňovou povinnost uhradil dvěma platbami ze svého účtu, avšak na osobní daňové účty svých společníků, tj. s přiřazením variabilního symbolu svého společníka. Jelikož byla každá z obou plateb připsána na účet správce daně pod jiným v.s.., nedošlo k připsání plateb na osobní daňový účet stěžovatele. Dle správce daně tím došlo k pozdní úhradě daně a to do data, kdy stěžovatel požádal o převedení plateb na svůj osobní daňový účet a došlo tak k převedení plateb. Shodně posoudil oprávněnost předpisu úroku z prodlení z důvodu opožděné platby v rámci přezkumného řízení i krajský soud. NSS však konstatoval, že nejasná platba podle 162 odst. 2 daňového řádu (DŘ) vyžaduje součinnost správce daně v podobě výzvy k oznámení, na kterou daň byla platba určena. Taková výzva nebyla učiněna a místo toho správce daně až po žádosti stěžovatele provedl přeúčtování daně a následně vydal platební výměr o předpisu úroku z prodlení s placením daně. NSS uvádí, že bez vyjasnění účelu platby nelze dospět k závěru, že stěžovatel byl dle 252 odst. 1 DŘ v prodlení, neboť bez výzvy správce daně předvídané v 164 odst. 2 DŘ nebylo náležitě zjištěno, že nebyla naplněna podmínka spočívající v tom, že stěžovatel neuhradil daň v den její splatnosti. NSS proto zrušil rozsudek krajského soudu i rozhodnutí FŘ a FÚ. 2. Úrok z prodlení z titulu z titulu opožděně vrácené daně Přestože se následující rozhodnutí váže ještě k ustanovením zákona o správě daní a poplatků (ZSDP), který byl posléze nahrazen daňový řádem, považujeme jej interpretačně za natolik zajímavé, že bychom Vás rádi s jeho obsahem seznámili. Předmět sporu byla otázka, v jakém okamžiku vznikl nárok na úhradu úroku z prodlení dle 64 odst. 6 ZSDP z titulu opožděně Stránka 2
vrácené daně osobě registrované k DPH v jiném členském státě EU. Žalovaný (Odvolací finanční ředitelství, Brno) nepovažuje tento nárok na vrácení daně za přeplatek ve smyslu uvedeného ustanovení, a proto dle jeho názoru nebyl správce daně povinen stěžovateli uhradit úrok z prodlení za pozdní vrácení daně. Stěžovatel byl naopak přesvědčen, že mu úrok z prodlení náleží, neboť mu daň byla vrácena až po uplynutí lhůty stanovené v 82 odst. 8 zákona o DPH (ZDPH). NSS ve svém rozhodnutí číslo jednací 5 Afs 77/2012-58 ze dne 28.2.2014 poukázal na znění 82 odst. 8 ZDPH ve znění účinném pro rok 2007, podle kterého osobě registrované k dani v jiném členském státě, které vznikl nárok na vrácení daně, se daň vrátí nejpozději do 6 měsíců ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Pojem vrácení daně zahrnuje nejen její faktické vrácení, ale také tomuto vrácení předcházející rozhodnutí správce daně o jejím vrácení. V dané 6timěsíční lhůtě mělo být tedy podle stanoviska NSS správcem daně vydáno nejen rozhodnutí o vrácení daně, ale daň také měla být reálně vrácena. Ve vazbě na 64 odst. 1 a odst. 6 ZSDP nárok na úrok z částky daně, která měla být vrácena, vznikl již marným uplynutím zákonné 6timěsíční lhůty pro její vrácení, přestože o jejím vrácení dosud správcem daně nebylo rozhodnuto. 3. Osvobození od daně z převodu nemovitostí a podnikatelská činnost poplatníka V rozhodnutí č.j. 5 Afs 72/2012-95 ze dne 28.2.2014 se NSS znovu vrátil k otázce, jakým způsobem má být posuzována podnikatelská činnost poplatníka pro vznik nároku na osvobození od daně z převodu nemovitostí dle 20 zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí (tzv. trojdani), potažmo k samotnému procesu dokazování v rámci daňového řízení. NSS uvedl, že ani skutečnost, že poplatník neměl v obchodním rejstříku zapsaný předmět podnikání spočívající ve výstavbě nebo prodeji staveb a bytů, ještě bez dalšího neznamená, že nesplnil podmínky pro osvobození stanovené v 20 odst. 7 zákona o trojdani. Při posuzování splnění těchto podmínek je podle právního názoru NSS nezbytné zkoumat nejen formální zápis v OR, ale primárně i skutečný obsah činnosti vykonávané stěžovatelem. NSS dále konstatoval, že závěr o splnění či nesplnění podmínek pro osvobození od daně nebyl podložen výsledky řádně vedeného dokazování. Dokazování vedené finančními orgány mělo směřovat mj. ke zjištění, zda stěžovatel účel zákona naplnil, či nikoli. Správce daně se však omezil pouze na zjištění údajů zapsaných v OR a další důkazy odmítl. NSS proto zrušil rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 4. Běh lhůty a nepravá retroaktivita V dalším judikátu, se kterým Vás chceme touto cestou seznámit, se NSS zabýval Stránka 3
hojně diskutovanou otázkou tzv. nepravé retroaktivity. Podle přechodného ustanovení 264 odst. 4 věty první a druhé daňového řádu (DŘ) běh a délka lhůty pro vyměření daně, která neskončila do 31.12.2010, se ode dne účinnosti DŘ řídí pravidly v něm obsaženými, avšak počátek této lhůty a účinky právních skutečností, které měly vliv na její běh a které nastaly před 1.1.2011, se dále posuzují podle ZSDP. NSS ve svém rozhodnutí 4 Afs 105/2014-38 ze dne 7.8.2014 uvádí, že se jedná nepochybně o případ nepravé retroaktivity, která nezasahuje do minulosti a časový střet dvou právních norem řeší tak, že vznik, platnost a následky právního vztahu, k nimž došlo před účinností nového zákona, se posuzují podle práva dřívějšího, a jestliže takový právní vztah trvá i nadále, řídí se současným právem i jeho právní následky, které nastaly po účinnosti nového zákona. Podle dosavadní judikatury Ústavního soudu je nepravá retroaktivita obecně přípustná, avšak v jednotlivých případech mohou být dány důvody pro závěr o její ústavní nepřípustnosti. Zákonodárce odůvodnil přijetí přechodného ustanovení 264 odst. 4 DŘ pouze snahou vyhnout se výkladovým problémům při přechodu ze starého na nový systém posuzování lhůt pro stanovení a placení daně. Nikterak však nevysvětlil nezbytnost jím zvoleného řešení tohoto přechodu. Uvedená absence odůvodnění 264 odst. 4 věty první a druhé DŘ podle názoru NSS značně oslabuje vyhlídky na úspěch tohoto přechodného ustanovení v testu proporcionality. NSS zde shledal důvody pro výjimečný závěr o neústavnosti nepravé retroaktivity zakotvené v 264 odst. 4 DŘ a proto předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení 264 odst. 4 věty první a druhé DŘ. 5. Technické zhodnocení stavby nebo samostatná movitá věc Častý původcem daňových doměrků je nesprávné posouzení výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, resp. hranice mezi technickým zhodnocením stávajícího majetku a pořízením nové samostatné věci. NSS v odůvodnění svého rozhodnutí 9 Afs 147/2013-53 ze dne 14.8.2014 uvádí, že při posuzování skutečnosti, zda dotčený výdaj je výdajem na pořízení samostatné věci (popř. nákladem), nebo technickým zhodnocením existující nemovité věci, je nezbytné posoudit následující otázky: 1) zda nově pořízený majetek umožňuje funkci a účel stavby, 2) zda je se stavbou pevně spojen a 3) zda by jeho demontáží došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavby. Pokud lze na uvedené podmínky odpovědět kladně, je takový výdaj součástí stavby a tedy jejím technickým zhodnocením. 6. Vydání stavebního povolení a rezerva na opravy V dalším judikátu, se kterým Posledním rozhodnutím, na které Vás chceme v aktuálním vydání bulletinu upozornit, je rozhodnutí č.j. 6 Afs 23/2014-35 ze dne 19.6.2014. Stránka 4
Žalobci byla dodatečně vyměřena daň z příjmů za zdaňovací období 2007, protože dle FÚ neměl důvod tvořit rezervu na opravu nemovitosti, neboť jemu vydané pravomocné stavební povolení neumožňovalo provést opravy nemovitosti způsobem, jak byly vyčísleny v rozpočtu. Práce podle stavebního povolení mají charakter technického zhodnocení (rekonstrukce) a není na ně možné tvořit rezervu na opravy dle 7 odst. 1 a 2 ZoR. NSS v rámci projednání kasační stížnosti podané stěžovatelem uvedl, že klíčovou právní otázkou je, zda je vydání stavebního povolení na stavební práce charakteru technického zhodnocení skutečností, na jejímž základě lze dovozovat, že pominuly důvody, pro které byly vytvořeny rezervy na opravu předmětné nemovitosti. NSS nerozporuje, že jednou ze subjektivních příčin, pro které pominou důvody pro tvorbu rezervy a daňový subjekt je povinen rezervu rozpustit, je rozhodnutí daňového subjektu provést místo opravy stavby její rekonstrukci. Ale teprve přikročením k realizaci rekonstrukce, případně až jejím provedením, zcela pominou důvody, pro které byla rezerva oprav nemovitosti tvořena. Samotné ukončení stavebního řízení vydáním stavebního povolení nemůže samo o sobě deklarovat, jaké konkrétní zásahy do majetku budou prováděny. Stavební povolení pouze stanoví podmínky provedení stavby, pokud k její realizaci stavebník přistoupí. Z rozsudku vyplývá právní věta: I. Hodnocení ekonomického smyslu vytváření rezerv na opravu hmotného majetku podle 7 ZoR, hraje zásadní roli při posuzování opodstatněnosti těchto rezerv. Nezákonná je rezerva, jejímž jediným účelem je získání neoprávněného daňového zvýhodnění. Tak tomu bude zejména v situaci, kdy nejsou opravy hmotného majetku, na které je rezerva vytvářena, od počátku uskutečnitelné. Oproti tomu v případě, že uskutečnění plánovaných oprav není jisté, ale stále se jedná o jednu z možných variant budoucího vývoje podnikatelského záměru daňového subjektu (např. vedle rekonstrukce mající povahu technického zhodnocení, na niž rezervu vytvářet nelze), vytváření rezervy na tyto opravy není v rozporu se zákonem. II. Vydání stavebního povolení či nabytí jeho právní moci je pouze aktem legalizujícím budoucí stavební činnost stavebníka a neznamená, že stavebník musí stavbu uskutečnit, ale pouze to, že při její případném vytváření se musí řídit podmínkami stanovenými ve stavebním povolení. 7. Informace Finanční správy ČR k uplatnění slevy na dani pro starobní důchodce Dne 25. září 2014 zveřejnila Finanční správa ČR následující sdělení k uplatnění slevy na dani pro pracující důchodce: Dne 22. září 2014 vyhlásil Ústavní soud nález, přijatý I. senátem Ústavního soudu dne 16. září 2014, jímž rozhodl o zrušení rozhodnutí finančního úřadu, dle něhož nebyla zohledněna základní sleva na dani starobnímu důchodci za rok 2013. Stránka 5
Finanční správa ČR s Ministerstvem financí v současné době analyzují ústavněprávní rámec ve věci možnosti uplatnění základní slevy na dani u starobních důchodců za rok 2013 v souvislosti s tímto nálezem. Zároveň se zvažují jednotlivé procesní možnosti směřující k jeho naplnění. V nejbližších dnech bude na webových stránkách Finanční správy ČR zveřejněn postup pro starobní důchodce a odpovědi na nejčastější dotazy těchto poplatníků týkající se možností způsobu uplatnění slevy na dani za rok 2013. Stránka 6
Pro další informace kontaktujte naše pracovníky přímo nebo prostřednictvím mailové adresy spaudit@spaudit.cz. Dotazy zaslané na tuto adresu budou neprodleně předány příslušným odborníkům na danou oblast. Upozornění: Uvedené informace poskytuje společnost SP Audit, s.r.o. s cílem podat základní a obecné informace o významných změnách a novinkách v daňové či účetní legislativě. Účelem těchto informací není poskytování garantovaných poradenských služeb v oblasti účetnictví, daní či práva. Na informace zde uvedené neposkytujeme záruky žádného typu a jejich použití je možné pouze na vlastní riziko. Společnost SP Audit, s.r.o. neodpovídá za žádné škody vzniklé v důsledku použití tohoto dokumentu. Veškerá Vaše rozhodnutí, které hodláte přijmout na základě skutečností zde uvedených, doporučujeme dále konzultovat s Vaším odborným a kvalifikovaným poradcem. Stránka 7