AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY. 04_2012 květen 2012 OBSAH

Transkript

1 SP Audit, s.r.o. Murmanská Praha 10 tel., fax: tel.: internet: AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY 04_2012 květen 2012 OBSAH 1. Nerealizované kurzové zisky nejsou zdanitelným příjmem? Zveřejňování dokumentů ve sbírce listin Výdaje na pracovnělékařskou a jinou zdravotní péči...4 Stránka 1

2 1. Nerealizované kurzové zisky nejsou zdanitelným příjmem? Nejvyšší správní soud publikoval rozsudek (5 Afs 45/ ), který obsahuje přelomové závěry v oblasti zdaňování nerealizovaných kurzových zisků. NSS totiž dospěl k rozhodnutí, podle kterého nerealizované kurzové rozdíly nepředstavují zdanitelný příjem. Důvodem má být skutečnost, že nerealizované kurzové zisky vznikají pouze na základě přepočtu a nemají žádný relevantní základ v nakládání s majetkem (operativní činnosti podnikatelského subjektu), nemají žádný vliv a dopad na hospodářskou produktivitu, resp. výsledek hospodaření a jedná se de facto pouze o virtuální zisky (nebo ztráty). Nepovažoval-li zákonodárce (ale ani sám správce daně) nerealizovaný kurzový rozdíl z materiálního hlediska za příjem ve smyslu ustanovení 18 zákona o daních z příjmů (neboť tak výslovně neuvedl), přitom citované ustanovení se od účinnosti zákona, tj. od roku 1993 obsahově nezměnilo, nelze pouhou změnou metody účtování v následujících obdobích dospět k závěru, že se o příjem z materiálního hlediska jedná. Způsob účtování, v jehož důsledku jsou nerealizované kurzové rozdíly účetně zahrnuty do výnosů, nemůže mít automaticky za následek zdanění příjmu, který jím podle zákona o daních z příjmů svou povahou není. Z citovaného rozsudku vyvstává celá řada dalších, zatím nezodpovězených, otázek: Jak má být postupováno v okamžiku realizace kurzového rozdílu při zaplacení pohledávky? Mají být stejným způsobem hodnoceny též nerealizované kurzové ztráty? Lze vztáhnout logiku soudu i na další případy výnosů vznikajících z pouhého přepočtu? Jak budou postupovat správci daně při podání dodatečných daňových přiznání na snížení daňového základu? O dalším vývoji, jakož i o reakci daňové správy Vás budeme dále informovat. 2. Zveřejňování dokumentů ve sbírce listin Vzhledem k aktuálnímu období, kdy jsou dokončovány a statutárními orgány průběžně schvalovány účetní závěrky za předchozí účetní období, považujeme za užitečné připomenout si, jaké dokumenty mají být dle ustanovení obchodního zákoníku zakládány do sbírky listin. Podle 38i obchodního zákoníku sbírka listin obsahuje (mimo jiné): - tzv. zakladatelské dokumenty: společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu společnosti atd. - rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, - výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, Stránka 2

3 - návrh rozdělení zisku a jeho konečná podoba nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky - zpráva auditora o ověření účetní závěrky, - zprávu o vztazích mezi propojenými osobami podle 66a odst. 9 - rozhodnutí o zrušení právnické osoby, - rozhodnutí o přeměně obchodní společnosti nebo družstva, - zprávu o průběhu likvidace podle 75 odst. 1, seznam společníků podle 75a odst. 1 anebo zprávu o naložení s majetkem podle 75 odst. 6, - projekt přeměny; byl-li projekt přeměny uveřejněn na internetových stránkách podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, vzniká povinnost uložit projekt přeměny do sbírky listin až spolu s návrhem na zápis do obchodního rejstříku, - posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního kapitálu, - posudek znalce na ocenění jmění při přeměnách obchodních společností a družstev a na ocenění majetku podle 196a odst. 3, - rozhodnutí soudu vydaná podle insolvenčního zákona - smlouvu o převodu podniku nebo jeho části, smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části, - ovládací smlouvu ( 190b ) a smlouvu o převodu zisku ( 190a ), včetně jejich změn, a případné listiny prokazující zrušení smlouvy, - doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání podle zvláštního právního předpisu, - smlouvu o zastavení obchodního podílu, smlouvu o převodu obchodního podílu, Návrh na rozdělení zisku a jeho konečná podoba anebo na vypořádání ztráty, není-li součástí účetní závěrky, a zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, jestliže ovládaná osoba zpracovává výroční zprávu, se ukládají do sbírky listin spolu s účetní závěrkou nebo výroční zprávou. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin. Nově platí (ve smyslu zákona č. 351/2011 Sb.), že rejstříkové soudy na žádost toho, koho se to týká, odstraní ze sbírky listin podpisový vzor osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, podpisový vzor vedoucího organizační složky právnické osoby a smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání. A jaké hrozí sankce za neplnění povinností, týkajících se zveřejňování dokumentů ve sbírce listin? 1. dle zákona o účetnictví: pokuta až do výše 3 % hodnoty aktiv společnosti z účetní závěrky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo 2. přestupkový zákon: přestupek na úseku podnikání, za který lze uložit pokutu až do výše 50 tisíc Kč Stránka 3

4 a zákaz činnosti na dobu do jednoho roku. 3. trestní zákoník: podle 254 odstavec 2 trestního zákoníku bude odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti potrestána osoba, která jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu (mimo jiné) neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinna. Přísněji ji lze potrestat v případech, kdy bude daným jednáním způsobena na cizím majetku značná škoda (nejméně 500 tisíc Kč) nebo škoda velkého rozsahu (nejméně 5 milionů Kč). Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob tento trestný čin přidává i do výčtu trestných činů, za které je nově možno trestat i samotnou právnickou osobu. 3. Výdaje na pracovnělékařskou a jinou zdravotní péči V rámci Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR byla projednávána otázka daňové uznatelnosti výdajů zaměstnavatele na lékařskou péči. Toto téma bylo nastoleno v souvislosti s novou úpravou pracovnělékařské péče ve smyslu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a související změnu legislativy dle zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické službě. Druhým z výše jmenovaných zákonů došlo (mimo jiné) ke změně zákona o daních z příjmů, ustanovení 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP, které od nově zní: pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,. Ve shodě se zástupci Generálního daňového ředitelství bylo konstatováno, že nahrazení slov závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče slovy pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb by z hlediska podmínek uplatňování výdajů (nákladů) v základu daně nemělo představovat žádnou změnu v přístupu k této problematice. Náklady na pracovnělékařské služby jsou daňově uznatelné v rozsahu služeb a postupů upravených vyhláškou o pracovnělékařských službách, pokud jde o smluvní úhradu mezi nespojenými osobami a cenu obvyklou mezi spojenými osobami. V oblasti vstupních lékařských prohlídek zazněl ze strany GFŘ názor, že pokud uchazeč o zaměstnání neuzavře se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah nebo obdobný vztah, na základě kterého tento uchazeč o zaměstnání splní podmínky pro vymezení pojmu zaměstnanec pro účely zákona o daních z příjmů, avšak v souladu s 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen zákon č. Stránka 4

5 373/2011 Sb. ) se obě strany dohodnou, že vstupní lékařskou prohlídku uhradí zaměstnavatel, lze při splnění všech zákonem stanovených podmínek uvažovat na straně zaměstnavatele o možnosti uplatnění výdajů dle 24 zákona o daních z příjmů. Náklady na nadstandardní zdravotní péči zajišťovanou a hrazenou zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení jsou daňově neuznatelným nákladem ve smyslu 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů. Z pohledu zaměstnance platí, že: - Úhrada pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem neovlivní výši zdanitelného příjmu zaměstnance/uchazeče o zaměstnání (tzn., není zdanitelným příjmem). - Nadstandardní zdravotní péče poskytnutá zaměstnavatelem ve formě možnosti využívat zdravotnické zařízení zaměstnancem představuje zdanitelný příjem zaměstnance, který je dle podmínek uvedených v 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů osvobozen od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Stránka 5

6 Pro další informace kontaktujte naše pracovníky přímo nebo prostřednictvím mailové adresy Dotazy zaslané na tuto adresu budou neprodleně předány příslušným odborníkům na danou oblast. Upozornění: Uvedené informace poskytuje společnost SP Audit, s.r.o. s cílem podat základní a obecné informace o významných změnách a novinkách v daňové či účetní legislativě. Účelem těchto informací není poskytování garantovaných poradenských služeb v oblasti účetnictví, daní či práva. Na informace zde uvedené neposkytujeme záruky žádného typu a jejich použití je možné pouze na vlastní riziko. Společnost SP Audit, s.r.o. neodpovídá za žádné škody vzniklé v důsledku použití tohoto dokumentu. Veškerá Vaše rozhodnutí, které hodláte přijmout na základě skutečností zde uvedených, doporučujeme dále konzultovat s Vaším odborným a kvalifikovaným poradcem. Stránka 6