Dvouměsíčník pro žáky, učitele, rodiče a přátele ZŠ Mikoláše Alše

Alšík Dvouměsíčník pro žáky, učitele, rodiče a přátele ZŠ Mikoláše Alše 42013 2014 Alšík se nám zamiloval! Ano, je to tak. Zanedlouho tu bude květen, tedy máj lásky čas. Proto v našem zamilovaném speciálu najdete všechno, co má Alšík rád. Knihy, jaro, novinky ze školy, sport i zábavu. Příjemné zamilované čtení vám přeje redakce P.S. Alšík miluje i historii, a tak pro vás připravil internetovou fotografickou EXTRA PŘÍLOHU Z HISTORIE ŠKOLY, kterou najdete pouze na školním webu nebo na facebooku. Odkazy najdete dole na této stránce. Nenechte si ujít! Piknik za školou 12. 6. 2014 Obsah Z obsahu tohoto čísla vybíráme: Strana 1 Nenechte si ujít: 12. 6. Piknik za školou Strana 2 3 Rozhovor s ředitelkou školy Strana 7 Povídka Moje slovenská babička Program: od 16.30 hod. Zahájení Přivítání budoucích prvňáků Vystoupení současných prvních tříd Vystoupení školního sboru Odpoledne plné her Bohatý výběr občerstvení za dobré ceny od 19.00 hod. Rozloučení s deváťáky Diskotéka Všichni žáci naší školy i budoucí prvňáčci včas obdrží pozvánku na piknik ve škole nebo ve své školce. www.zssuchdol.cz/tridy/skolni-noviny-alsik/ www.facebook.com/pages/alsik/555965491146443 1 redakce@zssuchdol.cz

...rozhovor Rozhovor s ředitelkou školy Mgr. Alexandrou Kejharovou Paní Alexandra Kejharová byla jmenována do funkce ředitelky ZŠ Mikoláše Alše 16. dubna 2013. U příležitosti ročního působení v naší škole jsme se jí zeptali na všechno, co o ní ještě nevíme a vědět chceme. Otázky jsou ponechány tak, jak je novináři z redakce Alšíka vymysleli, a v pořadí, v němž je paní ředitelce položili. Jaké to je být ředitelkou školy? Na to není úplně jednoduchá odpověď, ale má-li být stručná, tak je to strašně moc zajímavé a někdy je to dost veselé. Zároveň je to i těžké, protože to obnáší hodně práce. A to i práce, kterou jsem nikdy dřív nedělala, takže já jsem trochu jako vy, protože se tady učím každý den spoustu věcí. Jak se vám líbí tahle škola? Hodně mě zaujalo, že jsou tu dvě budovy základní školy. Takové spojení budov stará budova a nová budova jsem nikde jinde neviděla. Bylo trochu zvláštní si na to zvyknout. Nejdřív jsem myslela, že se tu vůbec nevyznám. Na první pohled je to hrozné bludiště, ale člověk se to rychle naučí, když tu probíhá chodbami. Jinak se mi tady ve škole líbí, já jsem tady spokojená. Jak se kamarádíte s moderní technikou? S moderní technikou se kamarádím průměrně. Nemám tu výhodu, že jsem se s ní mohla kamarádit od dětství, ale až jako dospělá, a to jde všechno hůř a pomaleji. Kamarádím se s ní díky panu zástupci, který mi v tom hodně pomáhá. Takže díky Petrovi Máchovi s ní trošku kamarádím. (smích) Když jste nastupovala do funkce ředitelky, chtěla jste v naší škole něco změnit? Co z toho jste už uskutečnila? Při svém nástupu jsem měla takové zprávy o suchdolské škole, že nemá úplně dobrou pověst. To bylo to hlavní, co jsem chtěla změnit. Jestli se mi to už trošičku podařilo, to musí asi posoudit hlavně děti, rodiče a učitelé. Doufám, že trošku lepší to už je. Není to jen díky mně, ale díky všem, kteří v této škole jsou, kteří sem chodí. Máte ráda zelenou barvu? Jakou barvu máte ráda? Nemám jednu nejoblíbenější barvu. Každá barva s něčím souvisí, takže zelenou mám ráda, protože mi připomíná přírodu. A černou mám ráda, protože nosím černé kalhoty. Bílou mám ráda třeba na květinách. Jaké je vaše nejoblíbenější zvíře, máte nějaké doma? Jela jste někdy na koni? Zvířata mám obecně ráda, strašně těžko snáším zprávy, že někdo ubližuje zvířatům. Nemůžu se například vůbec dívat na zprávy o tom, že někdo týrá koně nebo psy. Ale protože jsme psa měli dvanáct let, strašně jsem ho milovala a on mě, tak mám nejraději asi psy. Teď máme jen akvarijní rybičky, ale mívali jsme doma kromě psa i želvu. Přiznám se, že na koni jsem nikdy nejela. Máte ráda módu? Mám. Víme o vás, že umíte hezky zpívat. Umíte i hezky kreslit? Myslím si, že ne. Ve škole jsem dokonce mívala i trojku z kreslení, a tím jsem si vlastně přestala věřit a kreslení mě 2 přestalo bavit. Měla jsem pocit, že to není hezké, že se na to nekouká dobře. Ale chtěla bych to umět. Jaký máte oblíbený sport? Mám ráda docela dost sportů, ale čemu se opravdu věnuju, je jízda na kole, někdy chodím běhat a ráda lyžuju a plavu. Jaký zákusek máte nejraději? Nějaký hodně čokoládový. Kde jste pracovala před nástupem do naší školy? Pracovala jsem na ZŠ Petřiny sever, takže na Praze 6. Odtud je to kousek, vzdušnou čarou je to pár minut. Stěhovala jste se někdy? Stěhovala jsem se z Břevnova na Petřiny. Celý život žiju na Praze 6, od narození. Když jste nastupovala sem, věděla jste, co máte dělat? Nebo jste měla nějaké obavy? Věděla jsem, že se musím co nejdříve seznámit s co největším počtem dětí a se všemi učiteli. To bylo to první, co jsem začala dělat. Poznávat, co si myslí učitelé, jaké jsou děti ve škole. Když jste byla malá, učila jste se ráda? Ne. Moc ne, radši jsem běhala venku a hrála si. Do jaké školy jste chodila jako dítě? Chodila jsem na jazykovou ZŠ Pod Marjánkou v Břevnově. Chutná vám ve školní jídelně? Mně ve školní jídelně chutná. Za dopoledne mám vždycky tak obrovský hlad a nejsem vybíravá. Jaké máte ráda květiny? Obecně mám ráda všechny květiny. Ve váze mám ráda jarní květiny tulipány, narcisy. Máte ráda přírodu? Mám, moc. Když nejsem ve škole, trávím v přírodě hodně času. Jaké máte ráda vůně? Mám ráda vůni lesa nebo vůni venku po dešti. A pak mám v noci v přírodě ráda vůni táboráku. Jaká je vaše oblíbená knížka? Oblíbených knížek mám opravdu hodně. Z těch dětských jsem jako malá holka asi desetkrát četla knihu Pouští a pralesem. Máte ráda kávu? Mám. Mám ráda dobrou kávu a piju ji každý den několikrát. Foto: abe 3...rozhovor Během návštěvy v místní knihovně jsme vybrali naše nejoblíbenější knihy a napsali o nich pár slov. Poděl se s námi o NÁZEV TVÉ NEJOBLÍBENĚJŠÍ KNIHY. Když se sejde dostatečný počet tipů, vytvoříme z nich KNIŽ- NÍ HITPARÁDU, a zvolíme tak nejčtenější knihu v naší škole. Název oblíbené knížky se jménem jejího autora vhoď do schránky Alšík v přízemí staré nebo nové budovy naší školy do 30. 5. 2014. Knihomolové, těšíme se na vaše příspěvky! A jaké knihy čtou děti v redakci Alšíka? Začtěte se Slovo má Hurvínek Pavel Grym O čem to je? O Hurvínkovi, který si koupil výherní los. Výhra byla velmi veliká africký slon. A Hurvínek nečekaně vyhrál! to velká legrace! kuk Kobercové Terry Prattchet O čem to je? Na začátku nebylo nic, jen koberec. Na tento koberec jen padal prach. Z toho prachu díky elektrodám vznikl život a nebyl to ledajaký život. Žilo zde mnoho kmenů pospolu. Jednou se napříč kobercem prošel Smet, a tak začalo dobrodružství dvou bratrů, Nerudela a Vzteklana z kmene Mizvoňů, kteří se vydají sledovat Smeta. Kdo nebo co je to Smet, se dozvíte po přečtení této knihy. Bude se vám to líbit, protože je to fantasy a pravděpodobnost, že se to opravdu stane, je nulová! palko Hon na Vermeera Blue Balliettová O čem to je? Petra a Calder spojí své schopnosti a účastní se napínavého pátrání po odcizeném obrazu Píšící dáma od holandského malíře Jana Vermeera. to detektivka! ary Zlobilky Martina Drijverová O čem to je? Byly jednou holčičky a ty moc a moc zlobily. Jedna si pořád vymýšlela, že ji něco kousne, druhá se nechtěla mýt, jiná stále na někoho neslušně ukazovala. Další se toulaly a byly strašné nepořádnice. A co teprve ostatní! S takovými zlobilkami si nevěděli rady ani rodiče. Ale na každého jednou dojde. A co že se těm holčičkám stalo? Přečtěte si sami, zlobit se opravdu nevyplácí! to o zlobivých holčičkách! svo Jaká paní učitelka na vás udělala velký dojem? Na mě největší dojem udělá paní učitelka, která umí s dětmi dělat legraci, umí se s dětmi smát, která to nebere tak moc vážně. Nakupujete ráda? A co? Nakupovat mě moc nebaví, ale třeba knížky nakupuju ráda, to ano. Který typ učitelů nemáte ráda? Nemám ráda typ učitelů, na nichž poznáte, že práci učitele nedělají rádi. Pak nemám ráda učitele, kteří jsou nespravedliví k dětem nebo mají nějaké osobní problémy a přenášejí je do své práce. Líbí se vám, jak pracují žáci ve třídách? Líbí se mi, jak někteří žáci pracují. Nejde to říct obecně o všech stejně, protože jsou mezi žáky a třídami velké rozdíly. Nejvíc mi vadí, když tam někdo sedí, jako by tam nebyl, když dává najevo, že ho to ale vůbec nezajímá. Děkujeme za váš čas a za rozhovor. Winx Club Ples pro Bloom Regina Bizziová O čem to je? Víla Bloom z Clubu Winx byla pozvána na velký rytířský ples, který se měl konat v sobotu 28. dubna t.r. od 20.00 v královském paláci v Eraklyonu. Bude se vám to líbit, protože kniha má krásné obrázky a velká písmena! moni Encyklopedie zvířat Pavel Auda O čem to je? V encyklopedii najdete kapitoly: Savci, Ptáci, Plazi a obojživelníci, Ryby, Hmyz a pavouci, Nižší živočichové, Vyhynulá zvířata, Chování zvířat, Životní prostředí Evropy, Životní prostředí naší Země, Ochrana přírody. tam všechno o zvířatech, která žijí v Evropě i v divočině. Nejsou tam jen zvířata, ale i jejich ochrana a vyhynulé druhy dinosauři. nas Jak se Vojta ztratil Petra Braunová Redakce...knižní hitparáda O čem to je? Na konci vesnice stojí domek. Má červenou střechu, bílou fasádu a modrá okna. Kromě černé kočky s bílou skvrnkou na nose v něm bydlí i kluk Vojta. Ale je nějaký malinký, jako drobeček to první knížka, do které jsem se v první třídě se zájmem začetl! dav Tajemství cirkusu Lombardi Karin Müllerová O čem to je? Kristýna, Filip a Karolína jsou nadšením bez sebe. Na pozemcích, které patří ke statku Kristýniných rodičů, přezimuje cirkus Lombardi! Jenže v okolí se hned začnou množit krádeže. Trojice členů detektivní kanceláře Podkova se rázem ocitne uprostřed zapeklitého případu to napínavé! evik

co se děje ve škole a kolem školy Pravěká třída 3.B (moni) I na jaře jsme se učili v centrech, teď na téma Život v pravěku. Ve třídě máme dvě centra, ve kterých se vytváří jako ve výtvarné výchově. Je to Ateliér a Matematika. V Ateliéru se tentokrát vyrábělo pravěké obydlí a v Matematice se dělala zbraň ze škrobu a papíru. Děti si musely donést klacky, na které uvázaly kámen z papíru. Jiné děti mezitím pracovaly ve zbylých centrech (Čtení a Objevy). Prahou kráčí lev! (dav, svo) V březnu 2014 jsme s naší třídou 3.A byli v pobočkách Městské knihovny v Praze. Nejdřív jsme si povídali o knihách, které jsme třeba neznali, v knihovně na Břevnově. 24. března jsme byli v Národní technické knihovně v Dejvicích. Povídali jsme si o knížkách o Praze. Byla tam i mapa Prahy, kde byly všechny slavné stavby Prahy. Jedna kniha dostala cenu za krásné ilustrace, jmenuje se Prahou kráčí lev. Zeleno-žluto-kloboukovým dnem začalo jaro (evik) 20. 3. 2014 jsme ve třídě 4.B měli zeleno-žluto- -kloboukový den. Všichni v naší třídě byli zeleno-žluto- -kloboukově oblečení. Dostali jsme různé úlohy, paní učitelka pustila písničku a začala okolo nás tancovat. Měli jsme dokonce test z vlastivědy. Dělali jsme všechno ve dvojici, i test. A z testu jsem dostala dvojku. ZZZVÍŘEEE Ve dnech 8. 9. 4. 2014 probíhaly ve škole projektové dny na téma Zvíře. Žáci druhého stupně například navštívili zvířecí útulek, pražskou ZOO nebo se originální formou připojili k hnutí Greenpeace. Děti z prvního stupně navštívily farmu, četly bajky, zpívaly písně o zvířatech, kreslily ZOO, počítaly zvířata s dědou Lesoněm z oblíbené frausovské matematiky, řešily zvířecí pexeso na interaktivní tabuli, dozvěděly se mnoho o volně žijících zvířatech, dramatizovaly pověst o králi s oslíma ušima Výstupy z projektu můžete kromě školního webu vidět i ve spojovacím proskleném tunelu mezi starou a novou budovou školy. Na projekt tematicky naváže výstava ZVÍŘE. Výstavu výtvarných prací žáků ZŠ Mikoláše Alše můžete navštívit na suchdolské radnici v Alšově kabinetu od 30. dubna do 10. června tohoto roku. Reportáž z výstavy vám přineseme v dalším čísle Alšíka. A jaký byl projekt Zvíře očima dětí? Zajímavý a pro každého jiný P přemýšlivý R revoluční O originální J jednoduchý E encyklopedický K kreslící T tančící Tady je Krakonošovo (nas) Ve dnech 8. 2. 15. 2. 2014 byli sedmáci a osmáci na lyžařském výcvikovém kurzu v Krkonoších. Byli jsme ubytováni v Kněžické chalupě u Vrchlabí. Bylo to docela dobré, až na ten kopec, který jsme museli vyjít. Jinak jsme si to hodně užili. Jako dozor s námi jela paní ředitelka, paní učitelka Radová a pan učitel Václavík. Už jsme se moc neučili jezdit, spíš jsme jen měli volné jízdy. Potkali jsme tam i krásné koně. Pohladila jsem si je, ráda bych se na nich i projela, koně pro mě hodně znamenají. Po návratu domů jsem šla hned pomáhat ke koním, pro koně udělám všechno. Co možná nevíte o Boženě Němcové narodila se 4. 2. 1820 zemřela 21. 1. 1862 rodné jméno: Barbora Novotná, později Panklová její manžel se jmenoval: Josef Němec chodila pouze na základní školu její čtyři děti se jmenovaly: Karel, Hynek, Jaroslav, Theodora její otec pracoval jako panský kočí její matka byla hospodyně samotná Božena Němcová byla spisovatelka její nejznámější díla: Babička, Divá Bára, Chyže pod horami Z zábavný V veselý Í interaktivní Ř řečnický E evoluční Poznatky z hodiny literatury 5. 3. 2014 v místní knihovně zpracoval palko Vzkazy do minulosti Žid Žlutou hvězdu nosíme Němců se však bojíme Spoustu zákazů máme, ale nějak se s tím vyrovnáme Žijeme teď v ghettu Vymýšlíme ŠKID Proč musím být Žid? Jsme nemocní a máme hlad Co ještě můžem postrádat? Rodinu a přátele Či zvířátka veselé Nesmíme je doma míti Jinak bychom byli biti Snad brzo skončí Neb úzko je mi Snad brzy budu mezi přáteli Ema, Eva, Miloš V minulosti bylo těžké žít A dobré potraviny mít Trápil je hlad a chudoba Kam zmizela lidská dobrota? Avšak měli touhu si hrát Navždy spolu stát Byli rádi i za zbytky jídla V jejich čase byl život opravdu bída Žili hromadně v malých bytečkách Však rádi byli, když si mohli hrát Ale žili šťastně pospolu A zažehnali bídu, chudobu Ester, Gábina, Klára, Ondra Ahoj, asi je psaní novin Vedem moc těžké, když máte takové hrozné podmínky. Myslím, že já bych to nedokázala a nepřežila. Je škoda, že jste mohli pracovat jenom několik měsíců Eva Ahojky, neztrácejte naději a držte pospolu. Ona ta 2. světová válka skončí a získáte svobodu. Snažte se zůstat v ghettu a neodjíždějte. Ta cesta za prací končí jistou smrtí. Snažte se přežít. My, žáci z budoucnosti 21. století, váš osud už známe. Ester, Gábina, Klára, Ondra Milí kluci! Chodíme do školy Mikoláše Alše v Praze Suchdole, do páté třídy. Četly jsme si vaše časopisy, jsou krásné. Držte se. My jsme z roku 2014 a víme, že válka brzo skončí. Hodně vás přežije. Držíme vám palce, Republiko ŠKID. Doufáme, že se o vás dobře starají. Andrea a Kateřina Alšíkův výlet do historie (abe) V pondělí 24. března 2014 se uskutečnilo na ÚMČ Praha - Suchdol setkání žáků ZŠ Mikoláše Alše a studentů Gymnázia Přírodní škola o.p.s. Rozhodně se nejednalo o setkání náhodné. Gymnazisté z Prahy 7 totiž stáli u zrodu projektu Vedem 2010. Tomuto projektu a časopisu Vedem, vydávaném 13 16letými chlapci v letech 1942 1944 v terezínském ghettu, byla věnována výstava Vedem Cesta terezínských kluků stále pokračuje. Své pocity ze zprostředkované atmosféry života uprostřed druhé světové války pak naši žáci, studenti gymnázia a redaktoři Alšíka vyjádřili v básních a vzkazech adresovaných terezínským klukům. Pokusili se o jakýsi komunikační most ze současnosti do doby před zhruba sedmdesáti lety. Ty nejzajímavější si můžete přečíst na této straně. Noc tmavá, všude je tma, nevidím tebe já. Jenom odraz světla. Pod stromem je stín, kdo tam je, netuším, jediné, co teď vím, je, že noc se blíží. Za horou je pláč, všichni spí, neslyší, potom uvidím stín. Už se nikdo nevrátí. Nasťa Ahoj kluci, v dnešní době jsou všichni svobodní. Máme spoustu nové elektroniky. Časopisy píšeme na počítači a tiskneme tiskárnami. Škoda, že jste se nenarodili v dnešní době, kdy je vše lepší. Žijeme ve 21. století a jmenujeme se Pavel a Filip Ahoj, jak se máte v Terezíně? Co vaše noviny a kamarádi? Válka skončí v květnu 1945, držte se. David, Šárka Připravila redakce 4 5

z ohlasů našich čtenářů Na naši anketní otázku Těšíte se na jaro? A proč? jsme obdrželi zajímavé odpovědi od dětí z 1.B a dokonce i jeden obrázek. Moc děkujeme! Čtěte a dívejte se zde: Těším se na jaro, protože budeme grilovat. A na jarní sporty, třeba na florbal a fotbal a na procházky se psem. Táda Dub, 1.B Já se těším na jaro, protože na jaře mám narozeniny. A protože na jaře jsou Velikonoce a 1. dubna je apríl. Malvínka Chamrádová, 1.B Honzík Krumpholc ze 2.B nám dokonce poslal do redakce návrh svého oblíbeného jídelníčku. Pochutnali byste si také? PO ÚT ST ČT PÁ Polévka: Rajská Špagety po boloňsku Ovocný čaj, sirup Polévka: Vývar 1. Svíčková na smetaně, brusinky, šlehačka 2. Koprová omáčka, vajíčko Černý čaj, sirup Polévka: Kulajda Smažený sýr, brambor nebo hranolky Jahodový čaj, sirup Polévka: Květáková Buchtičky se šodó Ovocný čaj, sirup Polévka: Bramboračka Kuře, brambor, hořčice, tatarka Černý čaj, sirup z literární tvorby žáků naší školy Rozhovor s Barborkou Kočíbovou, vítězkou mezinárodní literární soutěže Žákyně naší školy Barbora Kočíbová získala 1. místo v 9. ročníku mezinárodní Literární soutěže Jána Kollára. Nedávno se zúčastnila slavnostního vyhlašovacího ceremoniálu v Nostickém paláci v Praze a převzala ocenění za svou povídku Moje slovenská babička. Přinášíme vám rozhovor s autorkou a otiskujeme i její vítězné literární dílo. Ahoj Barborko, kolik ti je let a do které chodíš třídy? Je mi osm a čtvrt roku a chodím do 2.B. Píšeš opravdu krásné příběhy. Zdědila jsi po někom literární talent? Moje babička i děda oba píšou, jsou novináři, tak asi po nich. Píšeš denně nebo píšeš, když máš nějaký nápad? Vždycky chvíli počkám, než mě něco napadne. A máš na to nějaký zvláštní sešit, máš někde uložena svá díla? Začala jsem psát knížku a píšu do ní pohádky, které mě napadnou. Píšu je na počítači. Chtěla bys být spisovatelkou nebo novinářkou? To ještě nevím, zatím jsem chtěla být spíš zvěrolékařkou, ale ještě nejsem rozhodnutá. Možná by bylo úplně nejlepší být zvěrolékařkou a současně psát knihy o zvířatech, tak by se obojí propojilo. My všichni se na tvé knihy budeme těšit! Připravily Vladimíra Čunátová a Šárka Ábelová Jaro na Suchdole Autor obrázku: Ondřej Bouda, 1.B (kuk) Suchdol nám rozkvetl a zvířátka mají mláďata. I k nám domů přišlo jaro, koupili jsme kozy. Dvě jsou těhotné a jedna z nich je teprve měsíční kůzle. Každý den je chodíme krmit. Moje sestřenice dokonce vstávala ve tři ráno kvůli měsíčnímu kůzlátku. Výherci z minulého čísla: Správné znění tajenky osmisměrky z třetího čísla školních novin zní: Škola v přírodě. V redakci jsme vylosovali tři úspěšné luštitele. Jsou to: Filip Šturma (2.A), Jan Krumpholc (2.B), Martin Šíp (2.A). Výherci obdrží svůj osobní výtisk školních novin Alšík č. 4 a drobný dárek. Gratulujeme! MOJE SLOVENSKÁ BABIČKA Barbora Kočíbová Moje babička je moc hodná a skoro vždycky mi všechno dovolí. Je ze Slovenska, mluví slovensky a je s ní legrace. Umí nakreslit jenom prasátko a taky zná vtipy jen o prasátkách. Když jsme spolu na dovolené, nechodí nikdy do vody, pokud není úplně horká. Půjčuje nám své šperky a nevadí jí, když je zamotáme. Každou chvíli si někde něco zapomene a nebo někde zabloudí. Minule si doma zapomněla klíče, a když se pro ně vrátila, nechala zas doma telefon. Je výjimečná tím, že není tak stará jako ostatní babičky, aspoň si to myslím, ona je jenom strašně roztržitá. A tahle babička slavila v létě kulaté narozeniny. A že to byly opravdu kulaté narozeniny, pozvala na ně asi dva tisíce lidí, hlavně ze Slovenska, a všichni to byli naši příbuzní. No možná jich nebyly dva tisíce, ale v té restauraci to tak vypadalo, protože byli dost hluční. Samozřejmě že my jsme byli hlavní hosté, a proto jsme měli za úkol přivézt dort. Teta Kristina sice řídila auto, ale táta ji musel navigovat, protože přijela z Velkého Grobu. Před restaurací byla závora, abychom tam mohli jenom my, a ne jiní lidé z Čech. Závoru nám měla přijít otevřít babička, ale nemohla od ní najít čip. Táta měl pocit, že bude rychlejší závoru objet, než čekat, až babička čip najde, a tvrdil tetě Kristině, že vysoký obrubník její auto bez problému přejede. Ale bez problému to nebylo. Auto zůstalo viset na obrubníku a nemohlo tam ani zpátky. Teta Kristina se hádala s tátou, že jí tam neměl navádět, protože zpátky do Grobu asi už nedojede, máma se hádala s tátou, že bylo jasné, že se tudy nedá projet, a děda, který mezitím přišel, se hádal s tátou, že měl počkat. My děti jsme se jenom zoufale dívaly, co bude dál. Pak děda zavolal další chlapy, aby tátovi pomohli vytlačit auto zpět na silnici. Když se jim to podařilo, vzal táta náš krásný dort a položil si ho na závoru, protože potřeboval vzít ještě jiné věci. Vtom přišla babička, která konečně našla čip a volala na nás, ať se nebojíme, že nás už pustí dovnitř. Zmáčkla tlačítko na čipu, závora se otevřela a dort letěl velkým obloukem a nedopadl moc dobře. Z jedné strany už nebyl kulatý, velké piškoty, co byly kolem na ozdobu, se rozdrtily, a pečlivě naskládané jahody už nebyly vůbec pečlivě naskládané. Babička ale řekla, že to vůbec nevadí, že je dort aspoň zajímavý a potom, když se s ním fotila, snažila se rozbité části dortu zakrýt vlastním tělem. Jinak se oslava docela vydařila, až na to, že strejda Petr vypil za krátkou dobu tolik vína, že pak musel jít ven, spát do auta. Babička dostala spoustu krásných dárků, například krajkovaný deštník, který se hned po prvním otevření rozbil, a od tety Zuzky dostala blahopřání, kde bylo napsáno, že je babička stejně stará jako třeba zpěvák Nohavica. Taky dostala strašně moc květin, takže ještě dodnes má nějaké u sebe doma. My děti jsme se na oslavě bavily dobře hlavně kvůli strejdovi Martinovi, který pro nás vymýšlel tolik her, že vůbec nestihl posedět s dospělými, což trochu vadilo tetě Zuzce. Když si přece jenom na chvíli sednul a vyhlásil soutěž o to, kdo sní první dvacet slaných tyčinek bez zapití, my děti jsme ho tahaly, ať jde s námi hrát vybíjenou před restauraci ke garážím. Naštěstí měl můj malý bratříček s sebou míč, protože on s sebou vždycky nosí nějaký míč, a tak nám ho nerad půjčil. Do hry na vybíjenou jsme postupně zapojili skoro všechny dospělé, takže v restauraci zůstala jen moje prababička a můj praděda. Byla to hrozná legrace, protože všichni hráli ve slavnostních šatech, a my děti jsme byly rády, že máma a ostatní tety mají podpatky, a tím pádem moc nestíhají. Potom jsme objevili, že v zadní části restaurace mají klavír, a tak jsme my děti dost dlouhou chvíli všechny najednou na ten klavír hrály. Byla to velmi povedená oslava, některé děti usnuly už cestou domů v autě a všichni ostatní pak odpadli doma. Jsem ráda, že mám tak nádhernou a legrační slovenskou rodinu. (převzato z česko-slovenské revue ZRKADLENIE ZRCADLENÍ, č. 1 4/2013) 6 7

zábava, sport 14. 6. 2014 10.00 13.00 Poznejte své okolí, udělejte něco pro své zdraví a přijďte se pobavit! Zasoutěžte a zasportujte si v sobotu 31. 5. 2014 v areálu fotbalového hřiště Slavoje Suchdol! Soutěže Dětského dne startují od 10 do 12 hod. Julijan Laznik, 3.B co se děje v redakci Pátrali jsme ve školním archivu a vypátrali exkluzivní materiály! Foto: abe V osmistránkové internetové příloze jsme se zaměřili na místo, na němž v současnosti stojí nová budova naší školy. Fotografie vás provedou likvidací požáru původní budovy, stavbou a slavnostním otevřením nové školní budovy. Aby to bylo ještě zajímavější, vyfotografovali jsme i současný stav. Proto se určitě podívejte na EXTRA PŘÍLOHU Z HISTORIE ŠKOLY na školním webu (http://www.zssuchdol.cz/ tridy/skolni-noviny-alsik/) nebo na facebookové stránce Alšíka. Uzávěrka příspěvků do dalšího čísla je 30. 5. 2014. Těšíme se na zprávy z akcí vašich tříd, fotografie, postřehy a také na vaše oblíbené knížky. Alšík č. 5 vyjde na začátku června 2014. Alšík dvouměsíčník pro žáky, učitele, rodiče a přátele ZŠ M. Alše. Vydává ZŠ Mikoláše Alše Praha-Suchdol, Suchdolská 360/61, 165 00 Praha-Suchdol, IČ: 60434651. Redakce: Anastasia Gasanova (nas), Arina Yuferova (ary), David Ábel (dav), Eva Bostanzijeva (evik), Kateřina Jana Kuklová (kuk), Monika Růžičková (moni), Pavel Penk (palko), Šárka Svobodová (svo). Vedoucí redakce: Mgr. Šárka Ábelová (abe). E-mail: redakce@zssuchdol.cz Toto číslo vyšlo 22. 4. 2014. Náklad: 100 výtisků. Vydáváno výlučně pro vnitřní potřebu vydavatele.