Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2014 a strategie APZ pro rok 2015

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2014 a strategie APZ pro rok 2015 1

Obsah 1. Zaměstnanost... 3 1.1 Celková zaměstnanost v kraji... 3 1.2 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů... 8 1.3 Stručná charakteristika poptávky po pracovní síle... 9 2. Nezaměstnanost... 13 2.1. Vývoj nezaměstnanosti... 14 2.2 Územní rozložení registrované nezaměstnanosti... 19 3. Charakteristika problémových skupin a problémových regionů... 40 3.1 Problémové skupiny... 40 3.2 Problémové regiony... 45 4. Cizinci na trhu práce... 46 5. Prognóza vývoje trhu práce na rok 2015... 55 6. Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2014... 56 6.1 Realizace jednotlivých nástrojů APZ v roce 2013... 56 6.2 Rekvalifikace a poradenství... 60 6.3 Projekty ESF... 63 7. Cíle APZ pro rok 2015... 78 2

1. Zaměstnanost 1.1 Celková zaměstnanost v kraji. Podle údajů Výběrových šetření pracovních sil bylo v roce 2013 (průměrné celoroční stavy; údaj za rok 2014 ještě není k dispozici) v Jihomoravském kraji zaměstnáno celkem 556,4 tis. pracovníků, z toho bylo 311,9 tis. mužů a 244,6 tis. žen. Sektorová skladba zaměstnanosti v kraji je následující: primární sféra ekonomiky se nyní na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílí 2,9 %, sekundární sféra 35,3 %, zatímco zastoupení terciární sféry nyní dosahuje 61,8 %. Muži se na úhrnné zaměstnanosti podílejí 56,1 % (a jejich zastoupení v NH postupně klesá), zatímco ženy 43,9 %. Krajská sektorová skladba zaměstnanosti v zásadě odpovídá celostátnímu průměru s tím, že v kraji je nyní mírně nižší zaměstnanost v sekundární sféře ekonomiky a také v zemědělství, zatímco v terciární sféře je naopak zaměstnanost nepatrně vyšší. Tab. 1: Vývoj v sektorové skladbě zaměstnanosti v národním hospodářství Jihomoravského kraje v letech 2008-2013 Změna Podíl na celkové Počet pracovníků* počtu zaměstnanosti (%) Sektor NH 2013 2008 (v tis.) 2013 2008 Počet pracovníků úhrnem (v tis.) Index** I. sektor (zemědělství, lesnictví) 16,1 17,3-1,2 2,9 3,3 93,1 II. sektor (průmysl, stavebnictví) 196,6 221,1-24,5 35,3 41,2 88,9 III. sektor (ostatní odvětví NH) 343,7 298,6 45,1 61,8 55,6 115,1 Celkem 556,4 537,0 19,4 100,0 100,0 103,6 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - roční průměry 2013, ČSÚ Praha, 2014 * průměrné celoroční stavy ** bazický index (stav 2008 = 100 %) Z údajů VŠPS vyplývá, že počet zaměstnaných v Jihomoravském kraji se mezi lety 2008 a 2013 o 19,4 tis. osob zvýšil. Nešlo však o pozvolný mírný nárůst, ale o dynamický vývoj. V důsledku ekonomické krize nejprve v letech 2008 až 2009 počet zaměstnaných klesl o 13,5 tis. osob. V letech 2010 až 2011 se počet zaměstnaných pohyboval kolem 530 tis. osob, aby v roce 2012 narostl na 537,7 tis. osob a v roce 2013 narost o dalších 18,7 tis. na současných 556,4 tis. osob. Vývoj v jednotlivých sektorech ekonomiky však je rozdílný. Počet pracujících v primární a sekundární sféře ekonomiky se ve sledovaném období snížil cca o 7 % respektive o 9 %, zaměstnanost v terciéru naopak vzrostla o cca 15,1 %. V sekundárním sektoru se odlišně vyvíjel stav pracovníků v průmyslu a ve stavebnictví. Průmysl zasáhla velmi výrazně ekonomická krize, mezi lety 2008 a 2009 se snížil počet zaměstnaných v tomto odvětví o 27,1 tis. (z 164,8 tis. na 138,7 tis. osob). V letech 2010 a 2011 se počet pracovníků v průmyslu zvýšil na zhruba 145 tis. a v roce 2012 už uvádělo VŠPS 152,4 tis. osob zaměstnaných v průmyslu. V roce 2013 počet zaměstnaných 3

v průmyslu mírně poklesl na 149,5 tis. osob. Oproti tomu počet pracovníků ve stavebnictví mezi lety 2008 a 2009 ještě mírně rostl, propad nastal až v roce 2010 (pokles o 4,6 tis. osob) a následně se početní stavy pracovníků ve stavebnictví stabilizovaly na hodnotě kolem 46,5 tis. osob. Vývoj zaměstnanosti v sekundéru a konečně i celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ovlivnil především zpracovatelský průmysl. Toto odvětví vykázalo mezi lety 2008 a 2009 strmý propad, a to o 23,9 tis. (z 149,9 tis. na 126,0 tis.) osob, tedy více, než průmysl či sekundér celkově. Od roku 2010 se pak počet pracovníků ve zpracovatelském průmyslu opět postupně zvyšoval až na hodnotu 139,6 tis. v roce 2012. Ke konci roku 2013 dosahoval počet zaměstnaných v zpracovatelském průmyslu 134,1 tis. osob. Obr. 1: Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji v roce 2008 a 2013 podle hlavních sektorů ekonomiky Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - roční průměry 2013, ČSÚ Praha, 2014 Výslednou úroveň zaměstnanosti v kraji vylepšuje sféra terciární; v tomto sektoru NH se počet zaměstnaných od roku 2008 do roku 2013 naopak zvýšil o více než 45,1 tis. osob. Z dílčích odvětví terciárního sektoru vzrostl v období 2008-2013 v Jihomoravském kraji nejvíce význam Informační a komunikační činnosti (o 7,7 tis. osob) a zdravotní a sociální péče (o 7,1 tis. osob), nárůst ale zaznamenala i jiná odvětví (vzdělávání; peněžnictví a pojišťovnictví; veřejná správa a obrana; kulturní, zábavní a rekreační činnosti; administrativní a podpůrné činnosti a velko a maloobchod). U několika dalších odvětví pak v podstatě k žádné výraznější změně nedošlo (profesní, vědecké a technické činnosti a ubytování, stravování a pohostinství). Výraznější snížení počtu zaměstnanců zaznamenaly jen činnosti v oblasti nemovitostí a doprava a skladování. Ve struktuře zaměstnanosti Jihomoravského kraje, členěné podle jednotlivých odvětví národního hospodářství, stále dominuje zpracovatelský průmysl, jehož zastoupení na celokrajské zaměstnanosti dosahuje nyní 24,2 %. Další v pořadí, ale už s výrazně nižším podílem je odvětví obchodu (11,6 %), vysoké je stále i zastoupení stavebnictví (8,5 %). Na dalších významných pozicích se v kraji umisťují již výhradně jen odvětví terciární sféry: 4

vzdělávání (7,8 %) zdravotnictví (6,9 %), veřejná správa a obrana (6,9 %) a doprava a skladování (5,2 %). Obr. 2: Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji v roce 2008 a 2013 podle odvětví Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - roční průměry 2013, ČSÚ Praha, 2014 Rozdíly v sektorové skladbě zaměstnanosti mužů a žen jsou v kraji výrazné. Téměř 77 % žen je nyní zaměstnáno v odvětvích terciární sféry, přesně 2 % pracuje v primární sféře a zhruba 21 % v sekundární sféře ekonomiky. Mužů je v terciární sféře zaměstnána polovina (50,0 %), v sekundéru pak pracuje 46,5 % mužů. V průběhu hospodářské recese ztratila sekundární sféra v souboru mužů pozici nejdůležitějšího zaměstnavatele. Primární sektor ekonomiky také ani v souboru mužů není z hlediska zaměstnanosti významný; poskytuje zaměstnání pouze necelým čtyřem procentům mužů. Tab. 2: Vývoj ve skladbě zaměstnanosti v národním hospodářství Jihomoravského kraje a České republiky podle stupně vzdělání (KKOV) v roce 2013 Stupeň vzdělání Jihomoravský kraj ČR v tis. v % v tis. v % Základní (včetně nedokončeného) 19,0 3,4 207,9 4,2 Střední bez maturity 183,1 32,9 1 790,1 36,3 Střední s maturitou 198,9 35,7 1 836,8 37,2 Vysokoškolské 155,5 27,9 1 102,2 22,3 Celkem 556,4 100,0 4 937,1 100,0 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - roční průměry 2013, ČSÚ Praha, 2014 5

V hospodářské struktuře Jihomoravského kraje je nyní zaměstnáno 155,5 tis. pracovníků s vysokoškolskou kvalifikací (tj. 27,9 % z celkového úhrnu), 198,9 tis. pracovníků se vzděláním úplným středním s maturitou (35,7 %), 183,1 tis. zaměstnanců (tj. 32,92 %) má výuční list a 19,0 tis. pracovníků (3,4 %) vykazuje pouze základní vzdělání. Maturitní a vyšší vzdělání má tak v současné době více než 60 % z celkového úhrnu pracovních sil kraje a tento podíl stále roste. Oproti celostátnímu průměru je v kraji zaměstnáno podstatně více vysokoškoláků, podíl pracovníků se vzděláním středním s maturitou je v Jihomoravském kraji mírně nižší než v ČR jako celku, stejně tak je nižší i podíl vyučenců. Celkovou úroveň vzdělání pracovní síly v Jihomoravském kraji pozitivním způsobem formuje krajské město Brno, jehož pracovní síla je v České republice úrovní kvalifikace po Praze druhá nejlepší. Podobně jako kvalifikační struktura i zaměstnanecká skladba pracovních sil v Jihomoravském kraji je oproti celostátnímu průměru příznivější. Podstatné je především to, že hospodářská základna kraje využívá více než je tomu na ostatním území státu práci vysoce kvalifikovaných specialistů. Kategorie vědečtí a odborní duševní pracovníci se na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílejí celou jednou šestinou, zatímco v celostátním průměru se jedná o zhruba jednu sedminu. Nadprůměrné je v kraji i zastoupení pracovníků v kategorii vedoucí a řídící pracovníci i v kategorii nižší administrativní pracovníci (úředníci). Tab. 3: Vývoj ve skladbě zaměstnanosti v národním hospodářství Jihomoravského kraje a České republiky podle hlavních tříd kategorie zaměstnání v roce 2013 Kategorie zaměstnání Hlavní třída CZ- ISCO Jihomoravský kraj ČR v tis. v % v tis. v % Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 32,4 5,8 271,3 5,5 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 96,3 17,3 715,7 14,5 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 99,9 18,0 879,3 17,8 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 55,1 9,9 475,8 9,6 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 85,0 15,3 746,3 15,1 Kvalifikovaní dělníci v zem. a lesnictví 6 6,7 1,2 64,4 1,3 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci 7 91,2 16,4 851,0 17,2 Obsluha strojů a zařízení 8 58,8 10,6 641,7 13,0 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 30,5 5,5 274,8 5,6 Příslušníci armády 0 0,7 0,1 16,7 0,3 Celkem 556,4 100,0 4 937,1 100,0 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - roční průměry 2013, ČSÚ Praha, 2014 Na úseku dělnických profesí je situace v Jihomoravském kraji v zásadě obdobná jako na ostatním území státu. V kategorii řemeslníci a kvalifikovaní výrobci je v kraji zaměstnáno 91,2 tis. osob, což představuje 16,4 % z celkového počtu zaměstnaných (pro srovnání: podíl řemeslníků v celé ČR je mírně vyšší; v roce 2013 dosahoval 17,2%). V méně kvalifikačně náročné hlavní třídě 8 CZ-ISCO - Obsluha strojů a zařízení je v kraji vytvořeno 58,8 tis. 6

pracovních míst, což představuje 10,6 % z celokrajského úhrnu zaměstnanosti (v ČR to je ale 13 %). V důsledku vývoje v posledních deseti letech se podíl kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví snížil o polovinu a jejich zastoupení v zaměstnanecké skladbě Jihomoravského kraje (1,2 %) je dnes již dokonce nižší, než je tomu v ČR jako celku (1,3 %). Podíl pracovníků nekvalifikovaných (třída CZ ISCO 9) se v kraji v devadesátých letech prudce snižoval, po roce 2000 ale už spíše jen stagnuje na velmi nízké úrovni. V souboru mužů přitom počet nekvalifikovaných v posledních deseti letech ubývá pomaleji, než v souboru žen. Na celokrajském úhrnu zaměstnanosti se dnes tato nejnižší kvalifikační skupina podílí pouze 5,5 %, v ČR (5,6 %). 7

1.2 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb Tato kapitola obsahuje individuální data, a proto nemůže být zveřejněna. 8

1.3 Stručná charakteristika poptávky po pracovní síle Počet volných pracovních míst nabízených v Jihomoravském kraji se v roce 2014 pohyboval v průměru okolo 4,3 tis. Proti loňskému průměrnému stavu počet nabízených míst výrazně vzrostl (o 1 503 míst, z 2 819 v roce 2013 na 4 322 v roce 2014). Největší počet míst byl nabízen v září a to 4 984, nejméně naopak v lednu - 3 068 míst. Z regionálního hlediska bylo v roce 2014 nejvíce míst evidováno v Brně-městě, a to v měsíčním průměru 1 423, což bylo více než 34 % z celkového počtu. Nejméně bylo uchazečům nabízeno volných míst v okresech Vyškov (v průměru 263) a Blansko (v průměru 370). V roce 2014 na jedno volné pracovní místo připadlo v kraji v měsíčním průměru 16,7 nezaměstnaných, což je hodnota značně převyšující celorepublikový průměr (11,7). Nejnižší disproporce mezi nabídkou a poptávkou je evidována v okrese Břeclav, kde se o každé z nabízených míst aritmeticky uchází 11,7 nezaměstnaných, naopak nejvyšší je tato disproporce v okresech Hodonín (na každé z nabízených míst připadá 30,6 nezaměstnaných) Obr. 3: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v Jihomoravském kraji v roce 2014 (roční průměry) 9

Ve struktuře volných pracovních míst podle požadovaného stupně vzdělání došlo v průběhu roku 2014 k výraznému nárůstu počtu hlášených volných pracovních míst ve všech kategoriích vzdělání. Nejvyšší nárůst počtu volných míst byl zaznamenán v kategorii vzdělání učňovské a střední bez maturity. Tato kategorie zaznamenala ve srovnání s rokem 2013 nárůst téměř o polovinu (o 898 míst). Mírný nárůst volných míst byl zaznamenán pro osoby se středoškolským vzděláním s maturitou, kterým bylo průměrně v letošním roce nabízeno 753 volných pracovních míst (nárůst o 109 míst). Nejméně míst je stále evidováno pro osoby s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním (průměrně v letošním roce pouhých 268 míst pro VŠ a 43 pro VOŠ). Na tuto skutečnost má do jisté míry vliv neochota zaměstnavatelů zveřejňovat svá vysoce kvalifikovaná místa prostřednictvím úřadů práce. Porovnání uchazečů a volných míst není ve struktuře dle vzdělání úplně přesné. Zaměstnavatelé ve volných místech udávají nejnižší požadované vzdělání, takže např. pokud je na volné místo požadováno vzdělání s maturitou, pravděpodobně se zaměstnavatelé nebudou bránit ani uchazečům s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním. Tab. 4: Struktura volných míst v Jihomoravském kraji podle stupně vzdělání Rok 2014 Rok 2013 Stupeň vzdělání Počet a podíl volných pracovních míst Počet a podíl volných pracovních míst celkem v % celkem v % základní a bez vzdělání (A - E) 1 270 29,4 900 31,9 učňovské a střední bez maturity (H, J) 1 989 46,0 1 091 38,7 střední s maturitou (K, L, M) 753 17,4 644 22,8 vyšší a vysokoškolské (N, R, T, V) 311 7,2 185 6,6 Celkem 4 322 100,0 2 819 100,0 Pramen: MPSV ČR, čtvrtletní statistiky, 2014 V průběhu roku 2014, stejně jako v předchozím období, se úřadům práce nedařilo dlouhodobě obsazovat některá volná pracovní místa. Jednalo se především o kvalifikované strojírenské profese (seřizovači a obsluha CNC, svářeči, soustružníci, brusiči atd.), ale také např. řidiči nákladních automobilů. Zde je důvodem především nedostatek vhodných uchazečů s potřebnou kvalifikací. Na druhé straně mezi obtížně obsaditelná patří i místa pro nekvalifikované, u kterých je nabízena nízká (většinou minimální mzda) nebo se jedná o fyzicky namáhavou práci (sezonní dělníci v zemědělství a stavebnictví). V evidenci volných míst převažují z hlediska kategorií zaměstnání především místa vhodná pro profese manuální. V hlavních třídách 5-9 CZ-ISCO bylo průměrně v roce 2014 evidováno 3 133 pracovních míst (tj. 72,8 % z jejich celkového úhrnu). Z toho třetina (1 028 míst) připadala na kvalifikované dělnické profese v 7. hlavní třídě CZ-ISCO - Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři. Tato třída zaznamenala v uplynulém roce výrazný nárůst nabídky volných pracovních a stala se nejžádanější třídou CZ-ISCO. Relativně nejvyšší byl však nárůst nabídky pracovních míst v 8. hlavní třídě CZ-ISCO 10

Obsluha strojů a zařízení, kde počet nabízených míst stoupl oproti předchozímu roku na trojnásobek. Tab. 5: Struktura volných míst v Jihomoravském kraji podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-ISCO) Kategorie zaměstnání Pramen: MPSV ČR, 2014, čtvrtletní statistiky Hlavní třída CZ-ISCO Průměrný počet volných pracovních míst v roce 2014 celkem v % Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 70 1,6 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 358 8,3 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci. 3 513 11,9 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 236 5,5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 680 15,7 Kvalifik. dělníci v zem. a les. (vč. příbuz. oborů) 6 16 0,4 Řemeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opraváři 7 1 028 23,8 Obsluha strojů a zařízení 8 674 15,6 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 735 17,0 Pracovníci armády 0 13 0,3 Celkem 4 322 100,0 Obr. 4: Změna počtu volných míst v Jihomoravském kraji podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-ISCO) v letech 2013 a 2014 Pramen: MPSV ČR, 2014, čtvrtletní statistiky 11

Mezi nejčastěji nabízené profese patřili v uplynulém roce zejména obchodní zástupci, všeobecní administrativní pracovníci a dále obory, ve kterých je obecně vysoká fluktuace pracovní síly jako kuchaři, číšníci, pracovníci ostrahy a strážní, uklízeči, pracovníci v zákaznických centrech, zedníci a dělníci ve výstavbě budov. U těchto profesí jsou však vysoké počty jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Žádáni jsou také programátoři počítačových aplikací, řidiči nákladních automobilů, skladníci a obsluha manipulačních vozíků, kde se aktuálně projevuje relativní nedostatek kvalifikované pracovní síly. Dlouhodobě jsou pak na trhu práce poptávány kvalifikované strojírenské profese, a to jak dělnické (nástrojař, svářeč, obráběč, obsluha CNC strojů), tak technické. Tato místa nejsou sice nabízena v tak vysokých počtech jako výše uváděné profese, poptávka je však trvalá a Úřad práce nemá na tyto pozice dostatek vhodných uchazečů. 12

2. Nezaměstnanost Po stagnaci v roce 2012 a výrazném nárůstu nezaměstnanosti v roce 2013 se v roce 2014 projevilo oživení ekonomiky a nezaměstnanost poprvé od roku 2011 začala klesat. Průměrný počet evidovaných uchazečů byl sice oproti k roku 2013 ještě o 122 osob vyšší (díky rekordním hodnotám z počátku roku), avšak počet uchazečů na konci roku 2014 byl již o 5,7 tis. osob nižší než na konci roku 2013. Ke 31.12.2014 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 66 203 uchazečů o zaměstnání. Na počátku 2014 dosáhl počet nezaměstnaných v kraji rekordní hodnoty v historii samostatné České republiky na konci ledna 2014 bylo v evidenci 75 378 uchazečů o zaměstnání. V průběhu roku však jejich počet klesl o 9,1 tis. osob a dostal se tak na úroveň konce roku 2012. Nezaměstnanost obdobně jako v celé ČR klesala v průběhu téměř celého roku, k obvyklému sezónnímu nárůstu došlo až v jeho samotném závěru a ve srovnání s předchozími dvěma roky byl podstatně nižší. Ve srovnání s Českou republikou ovšem situace v kraji není příznivá; podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu 15-64 let je zde dlouhodobě oproti celostátnímu průměru o 0,5 až 0,8 procentního bodu vyšší. Ke 31.12. 2014 dosáhl hodnoty 8,2 %. Obr. 5: Srovnání vývoje podílu nezaměstnaných v Jihomoravském kraji a v České republice v letech 2012-2014 13

počet uchazečů Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Brně Obr. 6: Roční vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji v letech 2011-2014 80 000 75 000 75 378 70 000 65 000 62 547 66 203 2011 2012 2013 60 000 2014 55 000 50 000 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 2.1. Vývoj nezaměstnanosti Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji na počátku roku 2014 výrazně rostl. V průběhu ledna vstoupilo do evidence 8,7 tis. nových uchazečů, což byla hodnota obdobná číslům z krizových let 2009 a 2010. Následný vývoj měl obvyklý sezónní průběh s maximy ukončených evidencí v jarních a letních měsících. Nejvíce uchazečů odešlo z evidence v dubnu, a to 9,4 tis., a počet evidovaných uchazečů se tak v tomto měsíci snížil o 4,3 tis. Celkově v jarním období (v měsících březnu až červnu) klesl počet evidovaných uchazečů o 10,5 tis. Ve stejném období předchozího roku to bylo o 7,8 tis. uchazečů. V červenci došlo k obvyklému nárůstu počtu uchazečů, který je spojen částečně se vstupem absolventů na trh práce, částečně s ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou ve školství, ale také s jistým útlumem aktivit a odkládáním hledání pracovního místa po dobu prázdnin a dovolených na straně uchazečů i zaměstnavatelů. Oproti loňskému roku byl však tento nárůst jen poloviční a již v srpnu začalo uchazečů opět ubývat. V září se jako obvykle zvýšil tok uchazečů spojený se vstupem absolventů na trh práce a oživením pracovního trhu po období prázdnin. Do evidence ÚP vstoupilo téměř 8 tis. nových uchazečů, ale zároveň uchazeči poměrně rychle evidenci opouštěli. Na rozdíl od předchozích dvou let tak nezaměstnanost i v podzimních měsících dále klesala. Ročního minima 62 547 evidovaných uchazečů bylo dosaženo v říjnu (k 31.10.2014). V samotném závěru roku 2014 již nezaměstnanost v kraji vzrostla, avšak nejméně od roku 2007. Z velké části byl tento vývoj dán velmi příznivým počasím v listopadu a prosinci, které umožnilo pokračování řady sezonních prací, avšak nesporně je také důsledkem celkového oživení 14

ekonomiky. V průběhu roku 2014 se na úřadech práce Jihomoravského kraje nově zaregistrovalo 72,6 tis. uchazečů, naopak vyřazeno z evidence bylo 78,4 tis. osob. Obr. 7: Vývoj počtu nově hlášených a vyřazených uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji v průběhu roku 2014 Obr. 8:Tok nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v letech 2000-2014 V souvislosti s poklesem počtu evidovaných uchazečů poklesl v kraji i podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15-64 let, který se z 8,9 % na konci roku 2013 snížil na 8,2 % v prosinci 2014; meziročně tak klesl - stejně jako v průměru v celé ČR o 0,7 p.b. 15

Obr. 9: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných v Jihomoravském kraji podle pohlaví v letech 2000-2014 Z hlediska kvalifikační struktury jsou v Jihomoravském kraji nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání osoby se středoškolským vzděláním bez maturity (celkem 41,0 %), následují je uchazeči se základním vzděláním (24 %) a osoby se středním odborným vzděláním s maturitou (17,8 %). Obr. 10: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání evidovaných v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2014 vysokoškolské vzdělání 8% vyšší odborné vzdělání 1% SOŠ s maturitou 18% základní 24% vyučení s maturitou 5% ÚSV vzdělání 3% střední odborné vzdělání (vyučen) 41% 16

Meziročně v kraji poklesl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání ve všech sledovaných vzdělanostních kategoriích, s výjimkou úplného středního všeobecného vzdělání a vyučených s maturitou. K absolutně nejvyššímu poklesu došlo v nejpočetněji zastoupené kategorii vyučen, v níž se počet uchazečů snížil z 31 120 osob na konci roku 2013 na 27 955 osob k 31.12.2014 (jedná se tedy o pokles o 3 165 osob, což představuje snížení o 10,2 % původního stavu). Počty uchazečů s úplným středním odborným vzděláním (s maturitou) se snížily o 14,6 %, počty uchazečů s vyšším odborným vzděláním se meziročně snížily o 8,2 % a počty osob se základním vzděláním poklesly o 8,0 %. Poměrně málo se meziročně snížily počty vysokoškoláků (o 4,8 %). V kraji meziročně vzrostly pouze počty nezaměstnaných s úplným středním vzděláním o 14,0 % a vyučených s maturitou o 28,3 %. Z hlediska věkové struktury jsou nejpočetnější kategorií osoby ve věku nad 50 let, tito uchazeči představují přes nyní 28 % uchazečů o zaměstnání. Věková struktura uchazečů se ovšem poněkud liší u jednotlivých pohlaví. Zatímco ve věku do 30-ti let převažují mezi nezaměstnanými muži, v kategoriích nad 30 let jsou to žen, nejvýrazněji pak mezi 35 45 lety, což souvisí s obtížným skloubením požadavků pracovního trhu a péče o děti. Tento poměr se láme až v kategoriích nad 55 let, kdy vyšší počet mužů v evidenci souvisí se stále ještě rozdílným odchodem věku do důchodu u mužů a u žen. Obr. 11: Věková struktura uchazečů o zaměstnání evidovaných v Jihomoravském kraji stav k 31. 12. 2014 nad 60 let 55-59 let 50-54 let 45-49 let 40-44 let 35-39 let 30-34 let 25-29 let 20-24 let do 19 let 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 muži ženy Meziročně se v kraji snížil počet nezaměstnaných ve všech věkových kategoriích, tento pokles však nebyl rovnoměrný. Jako obvykle při klesající nezaměstnanosti roste v evidenci relativní podíl skupin obtížně umístitelných uchazečů, jako jsou osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby starší, OZP a podobně. Navzdory absolutnímu poklesu tedy relativní podíl uchazečů nad 50 let vzrostl a k 31.12.2014 činil 28,2 % a průměrný věk nezaměstnaných v Jihomoravském kraji zvýšil o více než rok; k datu 31.12.2014 dosáhl hodnoty 40,3 let. 17

Obdobně došlo nárůstu počtu uchazečů evidovaných déle než 24 měsíců, a to o 1 849 osob (tedy o 11,4 % původní hodnoty). Tento nárůst se promítl také v celokrajském ukazateli průměrné délky evidence, který meziročně vzrostl o 76 dní (tedy rostl podstatně rychleji než letech předchozích) na současnou hodnotu 637 dní. Podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů v kraji na konci roku 2014 dosahoval 44,3 %, což je výrazně více, než v roce předchozím (40,4 %). Dlouhodobě evidovaní uchazeči jsou na volném trhu práce prakticky neuplatnitelní i v obdobích hospodářského růstu, prakticky jedinou možností jak je do pracovního procesu opět zapojit je umisťování na dotovaná pracovní místa v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Obr. 12: Struktura uchazečů podle délky evidence, stav k 31. 12. 2014 nad 24 měsíce 8 617 9 435 12-24 měsíců 5 442 5 827 9-12 měsíců 6-9 měsíců 2 324 2 436 2 658 3 007 3-6 měsíců 4 791 5 412 do 3 měsíců 6 799 9 455 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 muži ženy 18

2.2 Územní rozložení registrované nezaměstnanosti Dle administrativního členění se území Jihomoravského kraje člení na 7 okresů, 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkem se v kraji nachází 673 obcí, z nichž 49 má statut města. Jediné z nich - krajské město Brno - je statutárním městem. Z hlediska vnitřní struktury ÚP zahrnuje krajská pobočka v Brně celkem 20 tzv. kontaktních pracovišť. Tab. 6: Charakteristika okresů Jihomoravského kraje k 31. 12. 2014 Území Počet nezaměstnaných v tom celkem muži ženy Absolventi škol a mladiství Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné místo Podíl nezaměst. [%] Blansko 4 930 2 393 2 537 331 432 11,4 6,7 Brno-město 22 501 10 962 11 539 1 057 1524 14,8 8,8 Brno-venkov 9 023 4 417 4606 599 777 11,6 6,4 Břeclav 6 152 3 187 2 965 425 526 11,7 7,7 Hodonín 11 397 6 234 5 163 604 512 22,3 10,4 Vyškov 3 816 1 936 1 880 258 296 12,9 6,0 Znojmo 8384 4 158 4 226 490 456 18,4 10,9 Jihomoravský kraj 66 203 33 287 32 916 3 764 4 523 14,6 8,2 Česká republika 541 914 272 972 268 942 27 504 58 739 9,2 7,5 Pramen: MPSV ČR, 2014 měsíční statistiky Obr. 13: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 v obcích s pověřeným obecním úřadem Jihomoravského kraje k 31. 12. 2014 19

Úroveň nezaměstnanosti má v kraji jako celku a ve venkovských regionech kraje sezónní průběh. Nejvyšší nezaměstnanost je zaznamenávána v zimních měsících, nejnižší většinou v jarních a letních měsících. Výjimku představuje krajské město, kde se sezonní vlivy téměř neprojevují. Naopak nejvýraznější jsou sezonní výkyvy nezaměstnanosti v jižních okresech kraje s vysokým podílem zemědělské výroby. V okrese Znojmo jako celku nezaměstnanost v průběhu roku kolísá až o 4 p.b, v některých obcích a mikroregionech ještě výrazněji. Hodnotit vývoj nezaměstnanosti do úrovně obcí je však vzhledem ke konstrukci současného ukazatele nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu 15-64 let) poněkud problematické. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2014 byl zaznamenán v obci Stálky na Vranovsku (26,7 %), Prokopov (25,0 %) ležící na Znojemsku a v obci Louka (24,7 %) nacházející se na Boskovicku. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných osob byl zaznamenán ve vojenském újezdu Březina na Vyškovsku (0,0 %), v obci Ochoz u Tišnova na Tišnovsku (2,4 %) a v obci Krásensko na Vyškovsku (2,5 %). Obr. 14: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12. 2014 Vzhledem k velikosti sídel, geografické poloze, dopravní obslužnosti a s tím spojené odlišně atraktivitě pro zaměstnavatele (rozložení průmyslu a zemědělství) vykazují okresy rozdílnou nezaměstnanost. 20

Všechny údaje jednotlivých ukazatelů úrovně nezaměstnanosti jsou k 31. 12. 2014. Okres Blansko Okres Blansko je okresem s třetí nejnižší hodnotou podílu nezaměstnaných osob v Jihomoravském kraji (6,7 %) a druhým nejnižším počtem uchazečů připadajícím na jedno volné pracovní místo (na konci roku 2014 tento poměr činil 11,4). Krajská pobočka úřadu práce je v tomto okrese zastoupena dvěma kontaktními pracovišti: v Blansku a Boskovicích. Tab. 7: Charakteristika okresu Blansko k 31. 12. 2014 Území celkem Počet nezaměstnaných muži v tom ženy Absolventi škol a mladiství Osoby se ZP Volná pracovní místa Podíl nezaměst. [%] Adamov 235 110 125 11 48 14 7,0 Blansko 2 020 954 1 066 124 320 260 5,5 Boskovice 1 823 889 934 127 292 118 7,6 Letovice 515 263 252 47 93 32 7,5 Velké Opatovice 323 162 161 22 55 8 8,2 Okres Blansko 4 930 2 393 2 537 331 808 432 6,7 Pramen: MPSV,ČR, GIS Prostorová analýza, 2014 Obr. 15: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 15-64 v okrese Blansko k 31.12.2014 21

Adamovsko Kdysi průmyslové centrum Jihomoravského kraje. Adamovské strojírny (ADAST) zaměstnávaly přes 5 tisíc zaměstnanců a vyvážely tiskařské stroje do 30 zemí. Po pádu komunismu nebyly schopny kvalitou konkurovat nejmodernějším polygrafickým strojům, což znamenalo konec výroby. K 31. 12. 2014 bylo v celém mikroregionu evidováno 235 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob činil 7,0 %. Nejvýznamnější zaměstnavatel je společnost Adast Systems, a.s. Blanensko Mikroregion Blansko má průmyslový charakter. Svou polohou je součástí brněnské průmyslové aglomerace. Převažujícím odvětvím se staletou tradicí je strojírenství, následováno textilní výrobou, elektrotechnickým, potravinářským a dřevozpracujícím průmyslem. Nejvýznamnější průmyslové podniky regionu jsou rozmístěny převážně ve význačných sídlech, v těsné blízkosti železniční tratě Brno - Česká Třebová. V Blansku jsou to například firmy ČKD Blansko Holding, a.s., DSB EURO s.r.o., Metra Blansko a.s., APOS AUTO a.s. K 31. 12. 2014 bylo v celém mikroregionu evidováno 2 020 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob činil 5,5 %, což je v rámci kraje jedna z nejnižších hodnot. Boskovicko Jedná se o mikroregion, v němž se vzájemně výrazně ovlivňuje průmyslové centrum regionu (Boskovice) a jeho venkovské zázemí, a v jehož zaměstnanecké struktuře je výrazně zastoupeno zemědělství. V mikroregionu je mnohem více rozvinuto živnostenské podnikání než v jiných částech okresu. Specifickou částí mikroregionu je oblast Olešnicka. Hlavním důvodem je omezené množství pracovních příležitostí (práce zejména v zemědělství), chybějící infrastruktura a velké vzdálenosti (k vyjížďce za prací) do průmyslových center. Nejproblémovější z hlediska podílu nezaměstnaných jsou zejména obce Ústup, Křtěnov, Kněževes a Louka. V obci Louka podíl nezaměstnaných osob činil na konci roku 2014 20,0%. K 31. 12. 2014 bylo v celém mikroregionu evidováno 1 823 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob činil 7,6 %. K významným zaměstnavatelům patří Minerva Boskovice, a.s., NOVIBRA Boskovice s.r.o., Jednota Boskovice a v Sebranicích společnost ALPS Electric Czech, s.r.o. Letovicko Letovicko je průmyslový mikroregion s částečným podílem zemědělství na celkové zaměstnanosti. K významným zaměstnavatelům patří firmy Letovické strojírny, s.r.o, Tylex Letovice a.s., LETOPLAST s.r.o., Ledeko a.s., Keramika Letovice, spol. s r.o. Sídlí zde i množství menších firem. Větší část regionu má dobré dopravní spojení jak po silnici, tak i po železnici, problémovou oblastí se špatnou dopravní dostupností je ale oblast Kunštátu s převažujícím zemědělských charakterem a absencí nových podnikatelských aktivit. K největším zaměstnavatelům patří firma Best Bussines, a.s. (v Kunštátě). K 31. 12. 2014 22

bylo v uvedeném mikroregionu evidováno 323 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl 7,5 %. Velkoopatovicko Jedná se průmyslově - zemědělský region s jediným dominantním zaměstnavatelem (tím je společnost P D Refractories CZ a.s.) a několika menšími VOS zemědělců, a.s., Interkontakt, spediční a obchod. servis, spol. s r.o., Inkova spol. s r.o., Molat spol.s r.o. K 31. 12. 2014 bylo v tomto mikroregionu evidováno celkem 375 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob činil 8,2 %. Silné stránky okresu staletá tradice strojírenské výroby existence nově vybudovaných průmyslových zón kvalifikovaná pracovní síla dobrá vzdělanostní úroveň dobrá silniční i železniční dostupnost regionu atraktivní oblast z hlediska rozvoje cestovního a turistického ruchu Slabé stránky okresu nedostatek volných pracovních míst podprůměrná úroveň mezd přetíženost silnice 1. tř. č. 43 špatná silniční dostupnost mikroregionu Adamov, Kunštát a Olešnice Okres Brno-město Podíl nezaměstnaných osob dosahoval na konci roku 2014 v okrese Brno-město hodnoty 8,8%. Na konci roku 2014 bylo v Brně průměrně evidováno celkem 1 524 volných pracovních míst. O každé z nich se tedy ve městě ucházelo 14,8 nezaměstnaných. Vzhledem k tomu, že se jedná o krajské, a zároveň druhé největší město ČR je to hodnota extrémně vysoká, neboť aktuální průměr celé ČR dosahuje 9,2 osob na jedno volné pracovní místo. Tab. 8: Charakteristika okresu Brno-město k 31. 12. 2014 Území Počet nezaměstnaných celkem muži v tom ženy Absolventi škol a mladiství Osoby se ZP Volná pracovní místa Podíl nezaměst. [%] Okres Brno-město 22 501 10 962 11 539 1 057 1 830 1524 8,8 Pramen: MPSV,ČR, GIS Prostorová analýza, 2014 Město Brno je správním, ekonomickým a kulturním centrem Jihomoravského kraje. Zaměstnanost ve městě je rozložena do velkého počtu odvětví, přičemž žádné z nich nemá na trhu práce dominantní postavení. Největší zaměstnavatelé ve městě vyvíjejí činnost 23

v odvětvích terciární sféry (nemocnice, vysoké školy, dopravní organizace). V důsledku vysokého počtu pracovníků ve veřejné správě (úřady, policie, soudy), školství, zdravotnictví a sociální péči je podíl státu na zaměstnanosti ve městě značný. Takto vázaná pracovní síla je stabilní a méně ohrožena nezaměstnaností, což je při výrazných turbulencích na trhu práce pokládáno za značnou výhodu. V jihomoravské metropoli získávají díky zahraničním investicím na převaze pracovní místa vyžadující vyšší kvalifikaci. Není proto překvapením skutečnost, že odvětvím, které v období krize navýšilo nejvíce zaměstnanost, bylo odvětví informačních a komunikačních činností. V brněnských průmyslových zónách rostl počet zaměstnaných i v období krize. V největší zóně Černovická terasa se zvýšil počet pracujících během posledních let na 8 tis. a v Technologickém parku Brno je již zaměstnáno téměř 5 tis. osob. Zde na nárůstu počtu zaměstnanců má největší podíl společnost IBM Global Services Delivery Center Czech Republic. Brněnské centrum IBM se zaměřuje na podporu databázového a systémového programového vybavení. V Brně pracuje relativně vysoký počet cizinců, zejména Slováků, směřuje sem však i kvalifikovaná pracovní síla ze zemí EU. Silné stránky okresu rozsáhlý pracovní potenciál kvalitní střední, vyšší a vysoké školství kvalifikovaná pracovní síla kvalitní infrastruktura pro rozvoj inovativního podnikání a klastrů možnost využití vědeckovýzkumného potenciálu města Brna rozvoj průmyslových zón Slabé stránky okresu nepříznivá demografická struktura obyvatel města relativně vysoká nezaměstnanost vysoká koncentrace osob ohrožených sociální exkluzí a jejich slabá motivace k pracovnímu uplatnění Okres Brno-venkov Okres Brno-venkov je okresem s druhou nejnižší hodnotou podílu nezaměstnaných osob v Jihomoravském kraji (6,4 %) a zároveň s relativně vysokým počtem vytvářených volných míst. (1 240 míst). S tímto souvisí nízký počet uchazečů na jedno pracovní místo, v roce 2014 tento poměr činil 11,6. Úřad práce Brno-venkov sídlí v Brně. Detašovaná pracoviště jsou již umístěna ve městech okresu Brno-venkov (Ivančice, Pohořelice, Rosice, Tišnov a Židlochovice). 24

Okres Brno-venkov má průmyslový charakter, dříve poměrně vysoký podíl zaměstnaných v zemědělství v posledních letech neustále klesá (firmy na sezonní práce raději najímají pracovníky ze zahraničí). Díky své poloze má okres Brno-venkov značnou intenzitu dopravy. Silniční doprava (dálnice Brno-Praha-Bratislava-Ostrava) i železniční trasy zákonitě procházejí územím okresu a tím kladně ovlivňují hospodářství i rozvoj podnikatelských aktivit. Velká část obyvatel dojíždí za prací do města Brna. Okres Brno-venkov je výrazně závislý na trhu práce v brněnském okrese. Okres Brno-venkov se skládá z těchto mikro regionů viz tabulka: Tab. 9: Charakteristika okresu Brno-venkov k 31. 12. 2014 Území celkem Počet nezaměstnaných muži v tom ženy Absolventi škol a mladiství Osoby se ZP Volná pracovní místa Podíl nezaměst. [%] Ivančice 1 331 638 693 95 227 47 7,9 Kuřim 801 387 414 51 106 94 5,3 Pohořelice 729 361 368 32 117 64 7,5 Rosice 1 173 547 626 69 145 61 6,9 Šlapanice 2 214 1 088 1 126 142 239 209 5,1 Tišnov 1 478 739 739 119 256 71 7,3 Židlochovice 1 297 657 640 88 150 231 5,9 Okres Brno-venkov 9 023 4 417 4 606 599 1240 777 6,4 Pramen: MPSV,ČR, GIS Prostorová analýza, 2014 Ivančicko Ivančicko je průmyslově - zemědělským regionem, který byl stejně jako sousední region Rosicko v minulosti postižen útlumem hornictví. K tomu se přidává dlouhodobě nedobrá dopravní obslužnost, zejména málo intenzivní napojení na Brno a nedostatečný počet významných zaměstnavatelů. Nemalý vliv na stav nezaměstnanosti v tomto regionu má i sousedství s okresy Znojmo a Třebíč, což jsou okresy s vyšší podílem nezaměstnaných osob než okres Brno-venkov. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem byla v roce 2014 Nemocnice Ivančice. K 31. 12. 2014 bylo v celém mikroregionu evidováno 1 331 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob činil 7,9 %. Kuřimsko Naopak Kuřimsko je průmyslovým regionem s druhou nejnižší nezaměstnanosti v kraji. Na trhu práce se kladně projevuje přítomnost většího počtu středních a velkých zaměstnavatelů a dobré dopravní spojení s městem Brno. V Kuřimi sídlí nejvýznamnější zaměstnavatel v okrese Brno-venkov, společnost Tyco Electronics Czech. Výrobce elektrosoučástek. Dalším významným zaměstnavatelem v okrese je akciová společnost Slévárna Kuřim. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 801 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl 5,3 %. 25

Obr. 16: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 15-64 v okrese Brno-město a Brnovenkov k 31.12.2014 Pohořelicko Pohořelicko má průmyslově - zemědělský charakter i proto, že se jedná o vinařskou oblast. Pro zaměstnanost na území mikroregionu mělo významnou roli vybudování průmyslové zóny Pohořelice - Dolní Štignary. Tato skutečnost kladně ovlivňuje situaci na trhu práce v celém regionu. Mezi významné zaměstnavatele na Pohořelicku patří například firma DHL Supply Chain s.r.o. se sídlem v Pohořelicích, DHL Packaging s.r.o., Pohořelice, Cross Speed s.r.o. v Branišovicích. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 729 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl 7,5 %. Rosicko Rosicko bylo v minulosti charakteristické především těžbou černého uhlí v Rosickooslavanské pánvi. Těžba však byla na počátku 90. let shledána nerentabilní a doly byly v roce 1992 uzavřeny. Těžební průmysl ustoupil do pozadí a největším zaměstnavatelem se stala strojírenská společnost Metalpress s.r.o. se sídlem v Zastávce u Brna. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 1 173 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl 6,9 %. 26

Tišnovsko Tišnovsko je průmyslovým regionem, který dříve patřil v rámci okresu Brno-venkov k oblastem s nižší nezaměstnanosti. Na trhu práce se kladně projevuje přítomnost většího počtu středních a velkých zaměstnavatelů a dobré dopravní spojení s městem Brnem. Situace v mikroregionu se zhoršila od roku 2005, kdy bylo k tomuto mikroregionu přiřazeno 24 převážně menších obcí s vyšší mírou nezaměstnanosti z okresu Žďár nad Sázavou. Z významných zaměstnavatelů v okrese, kteří v tomto mikroregionu působí, lze uvést firmy: Siemens Electric Machines s.r.o. v Drásově, ČSAD Tišnov s.r.o. v Tišnově, Steinhauser s.r.o. v Tišnově. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 1 478 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl 7,3 %. Šlapanicko Šlapanicko je regionem s nízkou nezaměstnanosti. Na trhu práce se kladně projevuje přítomnost většího počtu středních a velkých zaměstnavatelů a dobré dopravní spojení s městem Brno. V roce 1996 byla založena v Modřicích průmyslová zóna CTP Project Incest, ve které mají sídlo nejvýznamnější zaměstnavatelé regionu, ale i Jihomoravského kraje. Mezi významné zaměstnavatele patří následující společnosti: IFE CR, IMI Norgren, Andrew Telecommunications. Mezi další významné zaměstnavatele regionu patří Juli Motonwerk s.r.o., akciová společnost Vodňanská drůbež a Kovolit, a.s. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 2 214 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl 5,1 %, což je v rámci kraje nejnižší hodnota podílu nezaměstnaných osob. Židlochovicko K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 1 297 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl 5,9 %. Nejvýznamnější zaměstnavatel je výrobce pekárenských a cukrárenských výrobků společnost Karlova pekárna s.r.o. se sídlem v Židlochovicích. Silné stránky okresu rozmach průmyslových zón významné podnikatelské subjekty se zahraničním kapitálem na území okresu značný počet kvalifikované pracovní síly nižší cena pozemků oproti městu Brnu, což také ovlivňuje vstup zahraničních investorů významná tranzitní funkce okresu dobrá dopravní dostupnost obyvatel okresu do města Brna sousedství s univerzitním městem Brnem, které je rovněž sídlem řady středních a vyšších odborných škol, tedy dostatečná kapacita škol v dojížďkové vzdálenosti 27

Slabé stránky okresu dlouhodobě podprůměrná úroveň mezd nedostatečná mobilita pracovní síly nerovnoměrné rozložení pracovních příležitostí na okrese větší vliv sezónní zaměstnanosti na trh práce Okres Břeclav Během roku 2014 docházelo v okrese Břeclav k oživování ekonomiky a nezaměstnanost výrazně klesala. V lednu 2014 činil podíl nezaměstnaných 9,7 %, na konci roku již jen 7,7 %. Počet uchazečů na jedno pracovní místo v okrese Břeclav dosahoval na konci roku 2014 hodnoty 11,7. Krajská pobočka úřadu práce je v tomto okrese zastoupena třemi kontaktními pracovišti Břeclav, Hustopeče a Mikulov. Tab. 10: Charakteristika okresu Břeclav k 31. 12. 2014 Území celkem Počet nezaměstnaných muži v tom ženy Absolventi škol a mladiství Osoby se ZP Volná pracovní místa Podíl nezaměst. [%] Břeclav 3 106 1 636 1 469 225 373 329 7,4 Hustopeče 1 433 750 684 105 178 79 7,3 Klobouky u Brna 372 192 179 32 47 22 7,4 Mikulov 1 241 609 632 63 187 96 8,9 Okres Břeclav 6 152 3 187 2 965 425 785 526 7,7 Pramen: MPSV,ČR, GIS Prostorová analýza, 2014 Břeclavsko Z hlediska odvětví poskytuje nejvíce pracovních míst v okrese odvětví obchodu, dále pak zpracovatelský průmysl a odvětví stavebnictví. Největší průmyslový podnik břeclavského regionu s více než polovinou produkce určenou pro export je akciová společnost Gumotex, která zaměstnává 1119 osob. Významným zaměstnavatelem regionu je Nemocnice Břeclav, dále pak akciová společnost OTIS zabývající se výrobou eskalátorů (v letošním roce došlo k nárůstu počtu zaměstnanců v důsledku zakázky pro londýnské metro) a společnost BORS Břeclav zabývající se automobilovou dopravou. Zaměstnavatelé ze zemědělských firem a družstev řeší situaci na trhu práce se zaměstnanci tak, že je vždy ke konci roku propouštějí, posílají na úřad práce a s příchodem jarních měsíců je opětovně přijímají do zaměstnání. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 3 106 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl 7,4 %. Hustopečsko Hustopečsko má průmyslově - zemědělský charakter. Vzhledem ke geografické povaze regionu a dojezdovým vzdálenostem je v mikroregionu silná i vrstva živnostníků zabývajících se prvovýrobou a službami. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem regionu je MOSS logistics 28

s.r.o. zabývající automobilovou dopravou. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 1 433 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 7,3 %. Obr. 17: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 15-64 v okrese Břeclav k 31.12.2014 Kloboucko K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 372 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 7,4 %. Nejvýznamnější zaměstnavatel je výrobce plastových oken PRAMOS, a.s. Mikulovsko Mikulovsko má vzhledem ke specifickému postavení v rámci okresu tradičně nejvyšší nezaměstnanost. Tato situace je dána i tím, že jde o region s relativně významnou zaměstnaností v odvětví zemědělství, což se odráží v zaměření podnikatelských aktivit. Vzhledem k přírodním podmínkám je v regionu rozšířené pěstování vinné révy a její následné zpracování. Na tuto oblast podnikání je úzce navázána i agroturistika, aktivity v oblasti cestovního ruchu a rozvoj služeb s ním spojených. Ve výše uvedených případech však jde převážně o sezonní aktivity, které významně ovlivňují nezaměstnanost pouze v některých obdobích kalendářního roku. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je rakouská společnost na výrobu kabelů a kabelových svazků Gebauer a GrillerKabeltechnik, která zaměstnává přes 1 350 osob. V roce 2014 proběhla výstavba nové haly této společnosti pro cca 350 zaměstnanců a postupně dochází k naplňování její kapacity. K 31. 12. 2014 bylo 29

v mikroregionu evidováno celkem 1 241 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 8,9 %. Silné stránky okresu fungující spolupráce mezi obcemi (mikroregiony) existence nově vybudovaných průmyslových zón významný podíl malého a středního podnikání tradice vinařství a ovocnářství Slabé stránky okresu poměrně vysoká míra nezaměstnanosti, nedostatek volných pracovních míst, nesoulad mezi profesní kvalifikační strukturou nabídky a poptávky nízká klasifikace pracovních sil nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva nedostatečná dopravní síť a dopravní dostupnost mezi malými obcemi Okres Hodonín Okres Hodonín je okresem s druhou nejvyšší hodnotou podílu nezaměstnaných osob v Jihomoravském kraji (10,4 %), což je devátá nejvyšší úroveň nezaměstnanosti v rámci ČR. Okres Hodonín je zároveň charakterizován nízkým počtem vytvářených pracovních míst. S tím souvisí vysoký počet uchazečů na jedno pracovní místo, na konci roku 2014 jich bylo 22,3, v předchozím roce se však tento ukazatel pohyboval na hodnotách 30-40 uchazečů na jedno místo. Úroveň nezaměstnanosti v okrese Hodonín je výrazně ovlivňována průběhem sezónních prací v zemědělství. Nejvíce volných míst je hlášeno v letních měsících. Krajská pobočka úřadu práce je v tomto okrese zastoupena třemi kontaktními pracovišti: v Hodoníně, Kyjově a Veselí nad Moravou. Tab. 11: Charakteristika okresu Hodonín k 31. 12. 2014 Území Počet nezaměstnaných celkem muži v tom ženy Absolventi škol a mladiství Osoby se ZP Volná pracovní místa Podíl nezaměst. [%] Bzenec 800 440 360 39 95 13 9,0 Hodonín 5 107 2 742 2 365 264 776 244 11,8 Kyjov 2 391 1 358 1 032 143 366 56 9,3 Strážnice 499 272 228 30 62 28 9,7 Veselí nad Moravou 1 552 854 699 66 244 129 9,5 Velká nad Veličkou 545 301 244 25 107 23 9,5 Ždánice 502 267 236 37 66 19 8,1 Okres Hodonín 11 397 6 234 5 163 604 1716 512 10,4 Pramen: MPSV,ČR, GIS Prostorová analýza, 2014 30

Bzenecko Bzenecko vykazuje druhou nejnižší nezaměstnanost v rámci okresu Hodonín. V Mikroregionu je soustředěno několik středně velkých i velkých firem. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v mikroregionu patří konzervárenská společnost PIKA a.s., výrobce plastových výrobků společnost WMW a.s. a výrobce zahradního kovového nábytku společnost UNIKOv Steel s.r.o. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 800 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 9,0 %. Hodonínsko Hodonínsko je průmyslový mikroregion s významnou zemědělskou produkcí a vysokou hustotou zalidnění. Pro sídelní strukturu je typický častý výskyt městysů a velkých obcí s několika tisíci obyvateli. Hodonínsko bylo ze všech regionů v okrese nejvíce postiženo restrukturalizací hospodářství. V Hodoníně a okolí byla v minulosti nezvykle vysoká koncentrace zaměstnavatelů s několika stovkami, příp. i více než tisícem zaměstnanců. Tyto podniky však během poměrně krátké doby buď zanikly, nebo prošly radikálním snížením stavů zaměstnanosti a do dnešní doby za ně nevznikla adekvátní náhrada vytvořením obdobného počtu volných míst v jiných odvětvích. V současné době mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v mikroregionu Hodonín patří společnost Jihomoravská armaturka, Jednota spotřební družstvo Hodonín, Nemocnice TGM Hodonín, Delimax, a.s. a MND Drilling&Services, a.s. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 5 108 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 11,8 %, což je nejvíc v rámci celého okresu Hodonín. Obr. 18: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 15-64 v okrese Hodonín k 31.12.2014 31

Kyjovsko Kyjovsko je průmyslově - zemědělský region vyplňující severní část okresu. Většina ekonomických aktivit je soustředěna do osy Kyjov - Bzenec podél hlavní silnice protínající tento region. Kyjovsko jako celek je po Ždánicku a Bzenecku mikroregionem s třetí nejvyšší nezaměstnaností v okrese. Na okresní poměry relativně nízkou nezaměstnanost vykazuje i samotné město Kyjov. Na druhou stranu na území mikroregionu se nachází obce, kde podíl nezaměstnaných osob dosahuje 15 % (Ostrovánky, Nenkovice, Nechvalín a Hýsly). Nejvýznamnější zaměstnavatel regionu je Nemocnice Kyjov. Významným zaměstnavatelem je také společnost Vetropack Moravia Glass, a.s. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 2 391 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 9,3 %. Strážnicko Strážnicko je mikroregionem s relativně významným zastoupením zemědělství. Význam zemědělství je však v posledních letech menší, než tomu bývalo dříve. Ekonomickým centrem je město Strážnice. Sídlí zde největší podniky. Největším zaměstnavatelem na Strážnicku je Šohaj Strážnice, a. s., který působí v oblasti textilnictví a zaměstnává 303 zaměstnanců. Také druhý největší zaměstnavatel, Žerotín, a.s., sídlí ve Strážnici. V Mikroregionu se nachází pouze 3 obce Radějov, Strážnice, Tvarožná Lhota. Strážnicko je mikroregionem s druhou nejvyšší hodnotou podílu nezaměstnaných osob v okrese Hodonín. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 499 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 9,7 %. Veselsko Veselí nad Moravou je také průmyslový mikroregion s relativně významným zastoupení zemědělství. Mikroregion se nachází ve východní části okresu, do něhož zasahuje horská část Bílých Karpat. Žije zde ze všech tří regionů nejméně obyvatel a je zde zaznamenávána poněkud paradoxně nejnižší nezaměstnanost. Jako výhoda se projevuje existující přirozená spádovost obcí na sousední hospodářsky silnější Uherskohradišťsko. Na Veselsku je většina hospodářských aktivit soustředěna do samotného města Veselí nad Moravou a do dvou významnějších sídel do Moravského Písku a Blatnice. V současné době mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v mikroregionu Hodonín patří společnost Z-Group Steel Holding, a. s., Artech Moravia spol. s.r.o. a STIVAL Automotive s.r.o. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 1 552 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 9,5 %. Veličsko Veličsko je mikroregionem ležící v nejvýchodnější části okresu Hodonín, do něhož zasahuje horská část Bílých Karpat. Veličsko díky své odlehlosti a částečně i velké závislosti na jednom zaměstnavateli (Kordárna Plus), mívá spolu s Hodonínskem největší problémy s nezaměstnaností. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 545 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 9,5 % 32

Ždánicko Nejnižší nezaměstnanost v rámci okresu vykazuje mikroregion Ždánicko, kde pouze jediná obec (Násedlovice) dosahuje 10,0 % podílu nezaměstnaných osob. Tato situace je z větší míry způsobena vyjížďkou pracovní síly do města Brna. Občané z tohoto mikroregionu tradičně ve velké míře denně dojíždějí za prací do krajského města. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 502 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 8,1 %. Nejvýznamnější zaměstnavatel regionu je společnost NAREX Ždánice. Důvody vysokého podílu nezaměstnaných ve výše uvedených regionech lze nejspíše spatřovat v jejich relativně významném zastoupení zemědělství ve struktuře národního hospodářství toto provází víceméně všechny výše citované regiony. Dalším důvodem je značný úbytek pracovních příležitostí v souvislosti s restrukturalizací hospodářských odvětví sahající do devadesátých let minulého století, a to především ve spádových centrech Kyjově (úbytek míst např. ve sklářském a šroubárenském průmyslu) a zejména Hodoníně, kam byli obyvatelé z mikroregionů léta zvyklí dojíždět za prací. Silné stránky okresu blízkost dálnice D2 a hustá síť dopravní infrastruktury vysoká podpora zaměstnávání z národních i evropských zdrojů příhodné podmínky pro zemědělství tradice průmyslové výroby Slabé stránky okresu nadprůměrná nezaměstnanost na rozlohu okresu atypicky vysoký počet obyvatel, a tudíž i vysoká pracovní síla, pro kterou v okrajovém regionu republiky trh práce negeneruje dostatek pracovních příležitostí. sezónnost trhu práce nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva nízká úroveň mezd Okres Vyškov Okres Vyškov je okresem s dlouhodobě nejnižší hodnotou podílu nezaměstnaných osob v Jihomoravském kraji (ke 31.12.2014 6,0 %). Okres těží z relativní blízkosti a dobré dopravní dostupnosti krajského města, kam řada obyvatel dojíždí za praci. Počet uchazečů na jedno pracovní místo dosahoval ke konci roku 2014 hodnoty 12,9. Krajská pobočka úřadu práce je v tomto okrese zastoupena dvěma kontaktními pracovišti: v Bučovicích, Slavkově a Vyškově. 33

Tab. 12: Charakteristika okresu Vyškov k 31. 12. 2014 Území Počet nezaměstnaných celkem muži v tom ženy Absolventi škol a mladiství Osoby se ZP Volná pracovní místa Podíl nezaměst. [%] Bučovice 805 407 398 54 88 168 7,2 Ivanovice na Hané 229 137 91 14 34 37 5,5 Rousínov 311 151 160 17 37 33 5,0 Slavkov u Brna 806 386 420 61 120 2 5,2 Vyškov 1 665 854 811 111 226 56 6,1 Okres Vyškov 3 816 1 936 1 880 258 505 296 6,0 Pramen: MPSV,ČR, GIS Prostorová analýza, 2014 Obr. 19: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 15-64 v okrese Vyškov k 31.12.2014 Bučovicko K dlouhodobě problematickým částem okresu patří obce v mikroregionu Bučovicko. Za hlavní příčinu tohoto stavu je možno označit minimum středních a velkých 34

zaměstnavatelských subjektů v této části okresu a dále pak kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 805 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 7,5 %. Významným zaměstnavatelem v této části okresu patří textilní výrobce DINA HITEX, spol. s r.o. v Bučovicích. Další významní zaměstnavatelé sídlí v průmyslové zóně v Brankovicích, a to výrobce bezpečnostních komponentů do automobilů EMS-PATVAG s.r.o. a výrobce lahůdek společnost KOKR BRANKOVICE, s.r.o. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 805 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 7,5 %. Ivanovicko K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 229 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 5,5 %. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v mikroregionu patří výrobce veterinárních výrobků společnost Bioveta, a.s. a výrobce komponentů do motorových vozidel společnost Fischer automotive systems s.r.o., která v loňském navýšila počet zaměstnanců o 100 osob. Rousínovsko Hospodářské aktivity na území mikroregionu Rousínov jsou do značné míry podmíněny charakterem a socioekonomickými podmínkami zdejšího území. V mikroregionu má sídlo vedle malých a středních firem (tj. podniku do 250 pracovníku) i nejvýznamnější zaměstnavatel okresu Vyškov společnost European Data Project, která na konci roku 2014 zaměstnávala 1 180 osob. Dalším důvodem nízké nezaměstnanosti mikroregionu je jeho dobrá poloha v rámci Jihomoravského kraje. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 311 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 5,0 %, což jen nejnižší hodnota podílu nezaměstnaných osob v rámci Jihomoravského kraje. Slavkovsko Slavkovsko je průmyslový mikroregion s relativně výrazným zastoupením zemědělství. Mikroregion se nachází v jižní část okresu. Většina ekonomických aktivit je soustředěna do města Slavkov u Brna. Na stabilizaci zaměstnanosti se i nadále podílejí společnost Lohmann & Rauscher, s.r.o., Liko-S, a.s., Pegas - Gonda s.r.o., Cutisin a.s., ViskoTeepak, s.r.o., Auto- Bayer, s.r.o., E-COM s.r.o., Chemis engine a.s. a EMP s.r.o. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 806 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 5,2 %, což je třetí nejnižší úroveň nezaměstnanosti v rámci Jihomoravského kraje. Vyškovsko Největším zaměstnavatelským subjektem na Vyškovsku je European Data Project s.r.o., výrobce elektronických zařízení, s výrobním závodem v Komořanech. Tato společnost byla v průběhu minulého roku největším výrobním zaměstnavatelem v rámci celého Jihomoravského kraje. K největším zaměstnavatelům v okrese Vyškov v nevýrobní sféře stále patří Nemocnice s poliklinikou ve Vyškově a Ministerstvo obrany ČR vojenské útvary se sídlem ve Vyškově - Dědicích. 35

V mikroregionu Vyškov se nachází několik průmyslových zón. Ve městě Vyškov se nacházejí tři průmyslové zóny, kde mají svá sídla následující společnosti: Lear Corporation Czech Republic s.r.o., Fritzmeier s.r.o., BKR ČR s.r.o, STAEG, spol. s r.o., Böttcher ČR, k. s., SMC Industrial Automation CZ, s.r.o. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 1 665 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 6,1 %. Silné stránky okresu ve struktuře zaměstnavatelů nepřevažuje výrazně jeden obor na zaměstnanosti v okrese Vyškov se podílejí především drobné a středně velké firmy výborná poloha okresu, kterým prochází páteřní komunikace D1 Slabé stránky okresu nedostatek pracovních míst a to jak obecně v absolutním počtu, tak i dle struktury pro jednotlivé sociální skupiny nízká úroveň mezd Okres Znojmo Okres Znojmo je okresem s nejvyšší hodnotou podílu nezaměstnaných osob v Jihomoravském kraji (10,9 % k 31.12.2014), což je sedmá nejvyšší úroveň nezaměstnanosti v rámci ČR. Okres Znojmo je zároveň charakterizován na svou rozlohu s nízkým počtem volných míst. Počet uchazečů na jedno pracovní místo v okrese Znojmo dosahoval k 31. 12. 2014 hodnoty 18,4. Úroveň nezaměstnanosti v okrese Znojmo je ze všech okresů kraje nejvíce ovlivněna průběhem sezónních prací v zemědělství. Tab. 13: Charakteristika okresu Znojmo k 31. 12. 2014 Území Počet nezaměstnaných celkem muži v tom ženy Absolventi škol a mladiství Osoby se ZP Volná pracovní místa Podíl nezaměst. [%] Hrušovany n. Jevišovkou 876 466 410 46 79 13 10,8 Miroslav 477 226 251 27 67 8 10,0 Moravský Krumlov 967 437 530 72 117 17 9,1 Vranov nad Dyjí 554 260 294 26 51 20 15,3 Znojmo 5 510 2 769 2 741 319 535 398 10,8 Okres Znojmo 8 384 4 158 4 226 490 849 456 10,9 Pramen: MPSV,ČR, GIS Prostorová analýza, 2014 Trh práce v okrese Znojmo je nevyvážený a má sezónní charakter s velkými výkyvy v zaměstnanosti. Průmysl je koncentrován do Znojma a jeho blízkého okolí. Nedostatek pracovních příležitostí je zejména v okrajových mikroregionech Vranovska a Hrušovanska, kde se rovněž nejvíce projevuje sezónnost. Řada místních občanů vyjíždí za prací do 36

blízkého Rakouska, ale v převážné míře se jedná pouze o pomocné sezónní práce v zemědělství a ve službách. Krajská pobočka úřadu práce je v tomto okrese zastoupena čtyřmi kontaktními pracovišti: v Hrušovanech nad Jevišovkou, Moravském Krumlově, Vranově nad Dyjí a Znojmě. Obr. 20: Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 15-64 v okrese Znojmo k 31.12.2014 Hrušovansko Region Hrušovany nad Jevišovkou patří v rámci kraje k nejproblémovějším. Dopravní obslužnost je nedostatečná, zvláště v okrajových oblastech, které jsou odkázány na silniční dopravu. Ta je vzhledem k velkým vzdálenostem mezi obcemi neefektivní a přepravci ji trvale redukují. Velkou výhodou je doprava železniční, neboť mikroregionem prochází tratě Znojmo-Břeclav a Znojmo-Brno. Ve srovnání s Vranovskem je zde situace po transformaci zemědělství příznivější. Bývalý Státní statek Znojmo (dříve největší zaměstnavatel okresu) se rozpadl na řadu nových zemědělských subjektů, které zaměstnaly značnou část uvolněných pracovníků. Hlavním odvětvím regionu je zemědělství, které ovlivňuje svou sezonností také místní průmysl, orientovaný na zpracování zemědělských produktů tj. průmysl konzervárenský a cukrovarnický. S produkcí je úzce spjata také činnost přepravních společností. Mezi největší zaměstnavatele mikroregionu patří Moravskoslezské cukrovary a.s., Hrušovany nad Jevišovkou a firma VAPAS a.s., Hrušovany nad Jevišovkou. V menší míře je v regionu zastoupen průmysl stavebních hmot, dřevozpracující, kovoobráběcí a elektro průmysl. V současnosti již dochází k navýšení stálých pracovních míst. 37

Díky své poloze blízkosti rakouských hranic roste v regionu podíl soukromých firem, jejichž předmětem podnikání je obchod, služby a pohostinství čerpající z potenciálu zahraniční klientely. Řada místních občanů vyjíždí za prací do blízkého Rakouska. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 876 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob, který byl v rámci okresu druhý nejvyšší, dosáhl hodnoty 10,8 %. Miroslavsko Málo rozsáhlý region při hlavní dopravní komunikaci spojující Znojmo s Brnem. Poměrně výhodná dopravní poloha umožňující dojíždět za prací do krajského města i do větších hospodářských center okresu Brno-venkov způsobuje, že nezaměstnanost je v tomto mikroregionu na okresní poměry nízká, je dokonce nižší než na vlastním Znojemsku. K datu 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 477 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob činil 10,0%. Moravskokrumlovsko S nejnižší nezaměstnanosti v rámci okresu Znojmo se můžeme setkat v regionu Moravský Krumlov. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 967 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob činil 9,1 %. Tato skutečnost je způsobena zejména přítomností města Moravský Krumlov, které je po okresním městě druhým nejvýznamnějším hospodářským centrem okresu. Ve městě samotném však ubývá pracovních příležitostí. Svoji činnost zde v nedávné době ukončila společnost Saint-Gobain Vertex, s.r.o. a aktuálně i Jatky Moravský Krumlov. Nedaří se přivést investory, kteří by vytvořili nová pracovní místa. Významnou roli hraje i sousedství regionu s okresem Brno-venkov, kde v rámci kraje je nezaměstnanost trvale nejnižší, a rovněž i možnost dojíždět ze severních částí regionu za prací do města Brna. Nejvýznamnější zaměstnavatel je spotřební družstvo Jednota Moravský Krumlov. Vranovsko V mikroregionu Vranovsko se na trhu práce výrazně projevuje vliv sezónnosti, v důsledku čehož míra nezaměstnanosti klesá v letních měsících na polovinu stavu zimního. Jedná se o trvale problémovou část okresu. V jižní části regionu se rozkládá Národní park Podyjí, který svými striktními ochranářskými předpisy neumožňuje rozvoj dalšího průmyslu ani podnikání v této oblasti. Trh práce je jednostranně orientován na zemědělství, lesnictví a v letním období i na cestovní ruch v oblasti Vranovské přehrady. Nově vytvářené pracovní příležitosti jsou až na malé výjimky pouze sezónního charakteru. V oblasti není rozvinut téměř žádný průmysl. Pracovní příležitosti v sousedním regionu Rakouska jsou většinou krátkodobého sezónního charakteru. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 554 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob činil 15,3 %. Jedná se o mikroregion, v němž v rámci Jihomoravského kraje je úroveň nezaměstnanosti nejvyšší. V rámci obcí Jihomoravského kraje leží na Vranovsku čtyři obce, ve kterých je podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2014 vyšší než 20 % (Stálky, Vysočany, Uherčice a Lančov) 38

Znojemsko I přes vysokou nezaměstnanost je Znojemsko mikroregionem s nejvyšší hospodářskou a sociální úrovní v rámci okresu. Tato je ovlivňována zejména městem Znojmem, které představuje přirozené centrum regionu s nejvíce pracovními příležitostmi v průmyslu, stavebnictví, obchodě i ve službách. Velká přednost pro budoucí rozvoj této části okresu spočívá v jeho výhodné poloze na příjezdu do České republiky. Ze své polohy, zejména z pohledu mezinárodního, může znojemský region do budoucna více získávat. Jedná se především o pracovní příležitosti ve službách a cestovním ruchu zaměřené z velké části na zahraniční klientelu. Mnoho pracovních míst již v příhraniční části regionu vzniklo; řada podnikatelských aktivit je zaměřena na poskytování služeb zejména rakouským občanům. K 31. 12. 2014 bylo v mikroregionu evidováno celkem 5 510 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob činil 10,8 %. V současné době mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v mikroregionu Znojmo patří společnost Saint-Gobain Adfors CZ, Nemocnice Znojmo, Laufen CZ a Tamura-Europe-Limited. Společným znakem mikroregionu Znojemsko je především sezonnost prací, a to téměř ve všech odvětvích výrobního i nevýrobního charakteru. Nedochází ke vstupu nových investorů, kteří by mohli pozitivně ovlivnit míru nezaměstnanosti. Některé obce se potýkají s nedostatečnou dopravní obslužností lidé nemohou dojíždět za prací do větších měst, popř. do sousedních regionů. Osoby samostatně podnikající vytvářejí pracovní místa především pro svou osobu a mnohdy pouze na sezonu. Vliv na rozdílnost ve výši nezaměstnanosti pak mají také SÚPM a VPP, která jsou uzavírána v mikroregionu Znojemska sice v hojné míře, nicméně se jedná opět především o místa sezonní. Nejhorší situace na trhu práce je v oblasti ležící východně od města Znojma (okolí obce Jaroslavice). Jedná se oblast s převažující zemědělskou produkcí a převažujícím sezonním zaměstnáním. Částečně jsou obyvatelé zaměstnáváni v mikroregionu Hrušovany nad Jevišovkou, s nímž tato oblast sousedí. I zde jsou především zemědělské popř. stavební činnosti vykonávány v době sezony. Velký podíl na zaměstnanosti v této lokalitě má bezprostřední blízkost hranic, kdy se opět jedná o práci po dobu sezony. Silné stránky okresu blízkost rakouských hranic a příliv zahraničního kapitálu Slabé stránky okresu sezónnost trhu práce nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva nadprůměrná nezaměstnanost 39

3. Charakteristika problémových skupin na krajském trhu práce a problémových regionů 3.1 Problémové skupiny K dlouhodobě obtížně umístitelným skupinám osob v Jihomoravském kraji vždy patřily osoby starších 50-ti let, dlouhodobě nezaměstnaní, nekvalifikovaní, zdravotně postižení a absolventi škol a mladiství. Tyto skupiny se mnohdy vzájemně prolínají a většina problémových uchazečů tak náleží k více skupinám současně. Absolventi a mladiství Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili v Jihomoravském kraji na konci roku 2014 absolventi škol a mladiství 5,7 % (3 764 osob). Z hlediska absolutního počtu došlo meziročně k poklesu počtu absolventů a mladistvých (o 1 375 osob, tj. o 26,8 % jejich původního stavu). Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů je v Jihomoravském kraji o 0,6 procentního bodu vyšší než je republikový průměr (ten k 31. 12. 2014 dosáhl hodnoty 5,1 %). Tab. 14: Vývoj ukazatelů nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v období 2012-2014 vyjádřený bazickým indexem a Pramen: MPSV ČR, měsíční statistiky, 2014 V současné době firmy při náboru nové pracovní síly často preferují osoby s praxí a uplatnitelnost čerstvých absolventů se tak mírně zhoršuje. S tímto problémem se potýkají hlavně absolventi bez jasné profesní profilace a bez dostatečných IT dovedností či jazykových znalostí. S velkým ohlasem se proto setkala realizace projektů RIP Odborné praxe pro mladé do 30-ti let v JMK, Praxí k perspektivní kariéře, a Příležitost pro mladé do 30 let 40

Z regionálního hlediska je k 31. 12. 2014 měřeno celkovým počtem je absolutně nejnižší počet absolventů evidován v okrese Vyškov (258 osob), nejvíce jich logicky je ve městě Brně (1 057 osob). Z hlediska podílu absolventů na celkovém počtu uchazečů nejnižší hodnotu vykazuje okres Brno-město (4,7 %), naopak nejvyšší Vyškov (6,8 %). V případě okresu Brno-město má na nízkém podílu absolventů mezi uchazeči o zaměstnání rovněž vliv rostoucí počet společností zaměřených na poskytování strategických služeb, které často přijímají i osoby bez praxe (administrativní pracovníky, programátory, účetní). Obr. 21: Podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraj k 31. 12. 2014 Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu široké odborné veřejnosti ve všech evropských zemích. Známá skutečnost, že úroveň vzdělání je rozhodující pro uplatnění na trhu práce, se potvrzuje i u mladé generace vstupující na pracovní trh. Získání přinejmenším středního vzdělání s maturitou či v poslední době i vysokoškolského vzdělání, se stává standardem pro mladé lidi. Osoby se zdravotním postižením V evidenci poboček úřadu práce v Jihomoravském kraji bylo na konci prosince 2014 registrováno celkem 7 732 uchazečů se zdravotním postižením, což bylo o 252 osob více než před rokem. Meziročně jejich podíl na celkové nezaměstnanosti mírně vzrostl, a to z 11,1 % na 11,7 %. Uplatnění zdravotně handicapovaných uchazečů na trhu práce v Jihomoravském kraji je v současné době obtížné především z kvalifikačních a osobních důvodů na straně 41

uchazečů. Velká část těchto uchazečů má pouze základní vzdělání, což v kombinaci se zdravotním handicapem znamená, že na trhu práce jsou téměř neuplatnitelní. Na straně zaměstnavatelů ovšem někdy ještě přetrvávají obavy osoby zdravotně postižené zaměstnávat, a to i přesto, že jejich pracovně - právní ochrana již není tak výrazná jako v předchozích letech. Podpora ze strany státu, a to nejen finanční ( 78 zákona o zaměstnanosti, zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP dle zákona 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách) vytváří pro zaměstnávání OZP podmínky více než dobré a představuje pro řadu zaměstnavatelů významnou motivaci. Tab. 15: Vývoj ukazatelů nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v období 2012-2014 vyjádřený bazickým indexem Pramen: MPSV ČR, měsíční statistiky, 2014 Z regionálního hlediska nejnižší podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů vykazuje okres Brno-město (8,1 %), což je dáno tradičně vysokou koncentrací zaměstnavatelů zaměřených na zaměstnávání OPZ. Naopak nejvyšší hodnoty dosahuje okres Blansko (16,4 %). Dlouhodobě nezaměstnaní s délkou evidence nad 12 měsíců Ke 31.12.2014 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 29 321 uchazečů déle než jeden rok. Podíl této skupiny se v kraji zvyšoval ve všech sledovaných čtvrtletích roku 2014. Meziročně se podíl na celkovém počtu uchazečů v kraji zvýšil ze 40,4 % (ve čtvrtém čtvrtletí 2013) na 44,3 % (ve čtvrtém čtvrtletí 2014). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných tak dosahuje podstatně vyšších hodnot než před nástupem hospodářské krize (pro porovnání: k 31. 12. 2008 činil v kraji podíl dlouhodobě nezaměstnaných pouze 30,3 %). Nezaměstnaností delší než 12 měsíců jsou postiženy především osoby ve věku nad 50 let, dále uchazeči se základním vzděláním a osoby se zdravotním omezením. Více než polovina z počtu dlouhodobě nezaměstnaných je navíc v evidenci úřadu práce déle než dva roky (jedná se o 18 052 osob z celkového počtu 29 321 osob dlouhodobě 42

nezaměstnaných, tedy o 61,6 % z jejich úhrnu). Zhruba třetina těchto osob již přesáhla věk 50 let, třetina má pouze základní vzdělání, mnoho jich navíc současně spadá do některé z dalších problémových skupin (OZP, osoby pečující o děti do 15 let). Tito lidé se, často ne vlastní vinou, vydělili ze společnosti a k možnosti najít nové pracovní uplatnění bývají skeptičtí. S hledáním zaměstnání mívají negativní zkušenosti zaměstnavatelé je často již předem považují za osoby nezaměstnatelné. Faktem ovšem zůstává, že někteří z nich o pracovní uplatnění příliš nestojí a v evidenci úřadu práce zůstávají pouze kvůli možnosti požádat o sociální dávky. Nadále platí známá poučka, že dlouhodobá nezaměstnanost je především problémem sociálním, na jehož řešení běžné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nestačí. Z hlediska podílu dlouhodobě nezaměstnaných osob na celkovém počtu uchazečů nejnižší hodnotu vykazuje okres Vyškov (37,6 %), naopak nejvyšší okres Hodonín (49,6 %). Od září 2014 realizuje proto ÚP - Krajská pobočka v Brně cílený program Nová šance, zaměřený na podporu pracovního zapojení osob dlouhodobě nezaměstnaných. Program je určen pro venkovské regiony Jihomoravského kraje (tj. území mimo okres Brno město), které jsou dlouhodobou nezaměstnaností nejvíce postiženy. Jedná se o spádové obvody KOP Boskovice, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Ivančice, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Tišnov, Veselí nad Moravou a Znojmo. Do programu bude zařazeno nejméně 300 osob, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců. Jejich uplatnění na trhu práce je podporováno formou dotovaných pracovních míst. Skupina osob nad 50 let Skupina osob starších 50 let patří v Jihomoravském kraji k těm, jimž je věnována trvale zvýšená pozornost. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů dosahuje v současné době více než jednu čtvrtinu (28,2 %) a meziročně se o 1,8 procentního bodu zvýšil. Ke 31.12.2014 to bylo 18 639 osob. Problémem při zaměstnávání osob nad 50 let věku je často nedostatečná kvalifikace či zdravotní omezení, velká část uchazečů nad 50 let má pouze základní vzdělání, či patří mezi OZP. V případě kvalifikovaných uchazečů pak určitou roli hrají také předsudky ze strany zaměstnavatelů k osobám v tomto předdůchodovém věku, neboť je považují za málo flexibilní a ochotné učit se novým věcem. Objektivními důvody jsou často nedostatečné znalosti cizích jazyků či práce s počítačem. Pozitivním faktorem je naopak dostatek praxe. Někdy ovšem tento faktor působí kontraproduktivně, protože je často spojován také s vyššími mzdovými náklady pro zaměstnavatele. Z regionálního hlediska je k 31. 12. 2014 nejnižší podíl osob nad 50 let věku evidován v okrese Brno-město (26,1 %), naopak nejvyšší v okrese Znojmo (30,9 %). 43

Nekvalifikovaní uchazeči Ke 31.12.2014 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 15 493 uchazečů se základním vzděláním (včetně kategorie bez vzdělání ). Meziročně se jejich počet snížil o 1 341 osob, tedy o 8,0 % jejich původního stavu. Podíl této skupiny nezaměstnaných na počtu všech evidovaných činil koncem roku 2014 23,5 %. Problémem této skupiny osob je často jejich nízká motivace pracovat, neboť rozdíl mezi příjmem ze zaměstnání a příjmem ze sociálních dávek je mnohdy minimální, a v některých případech dokonce ve prospěch sociálních dávek. Na trhu práce se tito pracovníci nesnadno umisťují, pomoc úřadů práce proto spočívá i v možnosti nabídnout jim umístění např. prostřednictvím veřejně prospěšných prací. Důležitá je rovněž organizace rekvalifikačních kurzů či podpora zaměstnavatelů při přijetí a zaškolení těchto uchazečů o zaměstnání. Z hlediska podílu nekvalifikovaných osob na celkovém počtu uchazečů nejnižší hodnotu vykazuje okres Blansko (19,1 %), naopak nejvyšší okres Brno-město (27,2 %). Osoby pečující o děti do 15 let Výraznému zvýšení zaměstnanosti této skupiny brání, stejně jako v minulosti, nízká flexibilita pracovního trhu v ČR. Ochota ze strany zaměstnavatelů zaměstnávat rodiče (většinou matky) na zkrácený pracovní úvazek je minimální, zároveň však i pro uchazeče/uchazečky práce na zkrácený úvazek často není z ekonomického hlediska dostatečně zajímavá. V posledních letech se navíc přidává nedostatek míst ve školkách, chybí přitom možnost zabezpečit péči o děti formou finančně nenáročné služby, či v rámci rodin. Rodiče vracející se z mateřské dovolené zaměstnavatelé přirovnávají k absolventům. Navíc se obávají časté nemocnosti dětí a s tím spojené absence rodiče na pracovišti. Ke 31. 12. 2014 bylo v evidenci ÚP v jihomoravském kraji vedeno 5 684 takovýchto osob. 44

3.2 Problémové regiony Na většině území Jihomoravského kraje se nezaměstnanost dlouhodobě pohybuje nad průměrem České republiky. Ze 34 mikroregionů vymezených dle území pověřených obecních úřadů přesně v polovině byla ke konci roku nezaměstnanost vyšší než byl průměr ČR (7,5%). Nad krajským průměrem (8,2%) pak bylo 14 mikroregionů. V osmi mikroregionech pak je podíl nezaměstnaných nejméně o dva procentní body nad průměrem České republiky - viz následující tabulka: Tab. 16 Problémové mikroregiony Jihomoravského kraje. Údaje k 31. 12. 2014 Území počet nezaměstnaných muži podíl (%) Podíl dlouhodobě nezaměstnaných Podíl nezaměstnaných [%] Vranov nad Dyjí 554 46,9 53,1 36,1 15,3 Hodonín 5 107 53,7 46,3 47,3 11,8 Hrušovany nad Jevišovkou 876 53,2 46,8 31,6 10,8 Znojmo 5 510 50,3 49,7 41,3 10,8 Miroslav 477 47,4 52,6 41,9 10,0 Strážnice 499 54,4 45,6 38,2 9,7 Velká nad Veličkou 545 55,3 44,7 48,1 9,5 Veselí nad Moravou 1 552 55,0 45,0 45,8 9,5 Jihomoravský kraj 66 203 50,3 49,7 44,3 8,2 ženy Nezaměstnaností nejvíce postižený je dlouhodobě celý okres Znojmo. Všechny mikroregiony se zde pohybují nad celorepublikovým i krajským průměrem. Jednoznačně nejproblémovějším mikroregionem je Vranovsko, kde nezaměstnanost na konci roku dosáhla 15,3%, tedy více než dvojnásobek průměru ČR. O dva a více procentních bodů nad celorepublikovým průměrem byly ke konci roku i mikroregiony Znojmo, Hrušovany nad Jevišovkou a Miroslav. Pouze v mikroregionu Moravský Krumlov byl podíl nezaměstnaných o něco nižší (9,1%), přesto však stále nad úrovní ČR i kraje. Druhým nejvíce postiženým okresem je okres Hodonín. I zde mají všechny mikroregiony vyšší nezaměstnanost než je průměr ČR, celková hladina nezaměstnanosti je však o něco nižší než v okrese Znojmo. Podíl nezaměstnaných o nejméně dva procentní body vyšší než průměr ČR měly čtyři z osmi mikroregionů okresu, a to Hodonín, Strážnice, Velká nad Veličkou a Veselí nad Moravou. Bližší charakteristika jednotlivých mikroregionů je uvedena v kapitole 2.2 45

4. Cizinci na trhu práce Ke dni 31. 12. 2014 bylo na kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR v Jihomoravském kraji registrováno téměř 32 tis. cizinců. Kromě toho bylo živnostenskými úřady v kraji registrováno dalších 6,9 tis. cizinců, kteří soukromě podnikají. Celkem se tedy na trhu práce v Jihomoravském kraji legálně pohybuje zhruba 38,8 tis. zahraničních pracovníků. Tab. 17: Počet cizinců na trhu práce v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2014 * kvalifikovaný odhad Vzhledem k opakovaným změnám v programovém vybavení úřadů práce v letech 2012-2014, kdy migrace dat mezi systémy řádně neproběhla ani v jednom směru, údaje o počtu cizinců registrovaných Úřadem práce nejsou zcela přesné. V případě okresu Brnoměsto se pokud jde o cizince z EU a cizince z třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání (informace cizinců dle 98 ZoZ), jedná pouze o kvalifikovaný odhad. Řada firem navíc splní svoji informační povinnost pouze při vstupu cizince na trh práce, avšak ukončení jeho působení již ne vždy úřadu práce nahlásí. Jedná se zejména o občany Slovenské republiky, jejichž skutečný počet na trhu práce v kraji tedy může být poněkud nižší než vykazovaná čísla. V případě pracovních povolení zase stále nejsou z hlediska statistického sledování dořešeny legislativní změny, které přesunuly v polovině roku 2014 vydávání většiny nových pracovních povolení na Ministerstvo vnitra (tzv. zaměstnanecké karty). V tomto kontextu je tedy nutno hodnotit i vývoj celkového počtu cizinců na trhu práce po roce 2011. Přes uvedené nepřesnosti je však zřejmé, že výrazný nárůst počtu cizinců ze zemí EU (zejména ze Slovenska), se v posledním roce zastavil, ne-li obrátil. Důvodem je pravděpodobně oslabující česká koruna, kdy pro Slováky již není zaměstnání v ČR natolik atraktivní. 46

počet cizinců Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Brně Obr. 22: Vývoj celkového počtu cizinců v Jihomoravském kraji v letech 2006-2014 45 000 40 000 41 206 35 000 35 529 38 758 30 000 25 000 29 193 20 000 24 083 15 000 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obr. 23: Vývoj počtu cizinců na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2006-2014 podle typu registrace 30 000 25 000 25 375 20 000 15 000 10 000 5 000 0 11 520 6 436 465 14 911 16 054 13 380 6 148 1 090 9 002 2 044 6 888 5 357 1 090 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pracovní povolení Informace - občané EU/EHP a Švýcarska Informace - cizinci na území ČR cizinci - podnikatelé registrovaní živnostenskými úřady 47

Struktura cizinců působících na trhu práce v Jihomoravském kraji doznala v průběhu posledních let výrazných změn. Přestože údaje po roce 2011 (zejména za okres Brnoměsto) je nutné brát s rezervou, je zřejmé, že po mírném poklesu těsně po nástupu hospodářské krize došlo naopak k výraznému nárůstu počtu pracovníků ze zemí EU, a to nejen Slováků. Zdá se, že hospodářská recese po roce 2008, vedoucí k výraznému omezení počtu cizinců působících zde na pracovní povolení naopak urychlila příliv cizinců, kteří pracovní povolení nepotřebují, a v jejichž zemích původu byly dopady krize výraznější. Zatímco v roce 2008, těsně před nástupem hospodářské krize, byl počet pracovníků ze zemí EU a cizinců působících v kraji na pracovní povolení téměř vyrovnaný, v současné době téměř 80% cizinců evidovaných úřady práce (tedy cizinců v postavení zaměstnanců) v Jihomoravském kraji představují občané EU/EHP. Pokud jde o celkové počty cizinců v kraji včetně živnostníků, tak podíl cizinců z EU zjistit nelze. Současná statistika živnostenského podnikání totiž nesleduje občanství cizinců-podnikatelů do úrovně krajů či okresů. Obr. 24: Cizinci v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2014 dle typu registrace cizinci - podnikatelé registrovaní živnostenskými úřady 18% Pracovní povolení 3% Informace - cizinci na území ČR 14% Informace - občané EU/EHP a Švýcarska 65% Vedle rostoucího počtu cizinců ze zemí EU/EHP roste trvale také počet cizinců z třetích zemí, kteří pracovní povolení nepotřebují. Právě do této kategorie totiž (díky splnění zákonných podmínek pro trvalý pobyt) přechází část cizinců, působících zde dříve na standardní pracovní povolení. Rovněž nárůst počtu cizinců - podnikatelů v letech 2009-2011 byl důsledkem toho, že část cizinců, jimž bylo odmítnuto standardní pracovní povolení, řešila situaci založením živnosti. Bylo to však zřejmě pouze dočasné řešení, protože po roce 2011 počet těchto živností postupně opět klesá na úroveň roku 2009. S velkou pravděpodobností značná část těch, kteří situaci takto řešili, zažádala později o trvalé pobyty a živnostenské oprávnění nyní již k legalizaci pobytu nepotřebují. Jediným segmentem pracovního trhu, který v oblasti zahraniční zaměstnanosti může Úřad práce regulovat či ovlivňovat, je vydávání pracovních povolení, což v současné době 48

představuje pouhá 3% cizinců na trhu práce v kraji. V případě pracovních povolení došlo od roku 2011 ze strany Úřadu práce k výraznému omezení vydávání těchto povolení pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Poptávka po této pracovní síle však neklesá, neboť pro zaměstnavatele je stále atraktivní zaměstnávat zahraniční pracovníky, kteří jsou ochotni, na rozdíl od českých uchazečů, přistoupit na často fyzicky namáhavou práci a nabízené nízké (obvykle minimální) mzdy. Značnou roli samozřejmě hraje nezájem a nechuť českých uchazečů o zaměstnání pracovat na těchto neatraktivních pozicích, přestože odpovídají jejich kvalifikační úrovni. Obr. 25: Podíl jednotlivých okresů v Jihomoravském kraji na celkovém počtu cizinců (včetně podnikatelů k 31. 12. 2014 Hodonín 5% Vyškov 3% Znojmo 2% Blansko 4% Břeclav 7% Brno-venkov 8% Brno-město 71% Zhruba tři čtvrtiny všech cizinců působících v kraji jsou koncentrovány ve městě Brně a jeho blízkém okolí. Zahraniční zaměstnanost je v současné době v Jihomoravském kraji relativně vysoká především díky vysokému počtu zde pracujících občanů Slovenska. Brno však nabízí také velký počet pracovních příležitostí v nadnárodních společnostech, které sem umístily svá mezinárodní centra a požadují kvalifikovanou a hlavně dobře jazykově vybavenou pracovní sílu. Na tyto pozice směřují jak cizinci ze západní Evropy, tak i kvalifikovaná pracovní síla ze třetích zemí. Ve venkovských okresech kraje je zastoupení cizinců výrazně nižší a rozdílná je i jejich struktura. Zatímco v Brně převažují cizinci s maturitním a vysokoškolským vzděláním, ve venkovských okresech jsou to naopak cizinci se základním vzděláním a vyučení. Pracují zde nejčastěji v dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví a také jako sezónní dělníci v zemědělství. 49

Obr. 26: Kvalifikační struktura cizinců v Brně-městě a ve venkovských okresech k 31. 12. 2014 VŠ SŠ s maturitou vyučen základní 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0 % venkovské okresy Brno-město Obr. 27: Kvalifikační struktura cizinců v Jihomoravském kraji v letech 2006-2014 dle typu registrace k 31. 12. 2014 % 45,0 40,0 39,5 35,0 30,0 25,0 20,0 20,4 30,9 28,5 22,4 28,5 32,6 25,8 20,7 20,9 19,2 15,0 10,0 9,1 5,0 0,0 cizinci s pracovním povolením občané EU/EHP, Švýcarska Informace cizinců dle 98 základní vyučen SŠ s maturitou VŠ 50

Kvalifikační struktura zahraniční pracovní síly se ve srovnání s minulostí (roky 2008-2009) zlepšila v souvislosti s výrazným omezením vydávaných pracovních povolení pro nekvalifikované, a v současné době je v rámci celku poměrně vyrovnaná. Necelých 30% cizinců má základní vzdělání, 22% tvoří vyučení, maturitní vzdělání má 28% a 21% vzdělání vysokoškolské. Rozdíly v kvalifikační struktuře cizinců jsou však jak regionální, jak již bylo uvedeno výše, tak z hlediska typu registrace. Jak je zřejmé z grafu, na pracovní povolení sem přichází buď nekvalifikovaná pracovní síla (sezónní zemědělští dělníci a málo kvalifikovaní dělníci ve zpracovatelském průmyslu), nebo naopak pracovní síla vysoce kvalifikovaná (odborníci v IT, manažeři, učitelé jazyků). Struktura pracovní síly ze zemí Evropské unie je naopak velmi vyrovnaná, což je dáno především vysokým zastoupením Slováků, kteří pracují téměř ve všech oborech. Geografická blízkost Slovenska, neexistence jazykové bariéry a poměrně dobrá dopravní dostupnost umožňují občanům SR uplatnění ve většině oblastí pracovního trhu. Z cizinců registrovaných úřadem práce Slováci představují cca 65%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou Ukrajinci (cca 8-9%), přičemž většina z nich zde má již trvalý pobyt. Následují občané Rumunska a Bulharska s cca 6-7%. Cizinci z třetích zemí se koncentrují především do Brna, ve venkovských okresech je (mimo Ukrajinců) jejich počet minimální. Výjimkou je pouze okres Blansko, kde pracuje přes 200 občanů Mongolska. Zhruba polovina z nich jich přitom již také získala trvalý pobyt. Informační karty - občané EU/EHP a Švýcarska Ke konci roku 2014 bylo Úřadem práce registrováno v Jihomoravském kraji 25,4 tis. pracovníků ze zemí Evropské unie. Největší podíl na této pracovní síle (cca 75%) mají občané Slovenska. Ti pracují kromě Brna především v příhraničních okresech Břeclav a Hodonín, kde využívají denní dojížďky do zaměstnání, a dále také na území okresu Brnovenkov. Slovenští občané jsou nejčastěji zaměstnáváni jako dělníci ve strojírenství, ve stavebnictví a zemědělství, navíc se - díky neexistenci jazykové bariéry velmi často uplatňují rovněž v obchodě, službách a zdravotnictví. V Brně však postupně roste podíl vysoce kvalifikované pracovní síly ze Slovenska, což je spojeno jednak s rozmachem zaměstnavatelů poskytujících služby v oblasti informačních technologií, jednak s vysokým počtem slovenských studentů vysokých škol v Brně, kteří zde často po ukončení studia zůstávají a hledají si zaměstnání. Cizinci z ostatních zemí Evropské unie jsou koncentrováni především do Brna; jedná se vesměs o vysoce kvalifikovanou pracovní sílu (programátoři, analytici a pracovníci operačních systémů, ale také učitele jazyků, obchodní zástupci a vedoucí a řídící pracovníci). Největším zaměstnavatelem těchto cizinců je firma IBM. V okrese Znojmo třetí nejpočetnější skupinu cizinců (po Slovácích a Ukrajincích) představují občané Rakouska, kteří působí především ve firmách s rakouskou majetkovou účastí a ve školství. 51

Počet v kraji registrovaných zahraničních pracovníků ze zemí EU/EHP sice v důsledku krize v první polovině roku 2009 mírně poklesl (uvolňováni byli zejména agenturní pracovníci v dělnických profesích), od druhé poloviny roku 2009 však již jejich počet začal opět růst a již na konci roku 2010 byl vyšší než před počátkem krize. Tento trend pak pokračoval i v následujících letech, výrazné navýšení počtu po roce 2011 však může být do jisté míry důsledkem nepřesností v databázích ÚP a neplnění odhlašovacích povinností ze strany zaměstnavatelů. V roce 2014 se tento nárůst zastavil a došlo pravděpodobně i k mírnému poklesu. (Za Brno město jsou počty sice stále jen odhadovány, avšak údaje ze zbývajících okresů tyto odhady potvrzují). Důvodem je pravděpodobně menší zájem občanů Slovenska o práci v ČR v důsledku klesajícího kurzu české koruny. Pracovní povolení a zaměstnanecké karty V polovině roku 2014 došlo k významné změně v oblasti vydávání pracovních povolení pro cizince. Dne 24. 6. 2014 vstoupila v platnost novela zákona o pobytu cizinců a zákona o zaměstnanosti, která zavádí nový druh povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR tzv. zaměstnanecké karty. Ty spojují do jednoho dokladu pracovní povolení a povolení k pobytu a vydává je Ministerstvo vnitra. Úřad práce k vydání těchto karet vydává závazné stanovisko, posuzující možnost obsazení daného pracovního místa českými uchazeči o zaměstnání. V kompetenci Úřadu práce nadále zůstává vydávání pracovních povolení pro společníky a členy družstev. V souvislosti s touto právní úpravou není stále dořešeno zpětné informování Úřadu práce o počtu vydaných zaměstnaneckých karet a o skutečném obsazení pracovních pozic cizinci. Dále uváděné údaje o počtu cizinců s platným pracovním povolením a zaměstnaneckou kartou je tedy nutno brát jako orientační. Vycházejí z počtu cizinců s platným pracovním povolením dle staré úpravy a počtu souhlasných stanovisek vydaných Úřadem práce. Ke 31. 12. 2014 bylo v Jihomoravském kraji přibližně 1 090 cizinců s platným pracovním povolením nebo zaměstnaneckou kartou. Tato pracovní síla představuje v současné době pouze 3 % cizinců pohybující se na trhu práce v kraji. Pro vydávání souhlasných stanovisek k vydání zaměstnanecké karty jsou uplatňována obdobná kritéria, jaká byla v roce 2011 nastavena pro vydávání pracovních povolení. Souhlasná stanoviska jsou vydávána pouze pro kvalifikovanou pracovní sílu (vyučeni a více), při změně místa výkonu práce, či při specifických požadavcích zaměstnavatele, kdy úřad práce není schopen nabídnout zaměstnavateli pracovníky s odpovídající kvalifikací či zdravotním stavem a ochotou pracovat. Prodlužování starších povolení pak je posuzováno zejména s ohledem na dobu, po kterou zde již žadatel žije a s ohledem na rodinné poměry. Někteří cizinci totiž nechtějí žádat o trvalý pobyt, přestože na území ČR již dlouhodobě žijí i se svými rodinami. Stále značná část pracovních povolení je využívána pro méně kvalifikované, často sezónní práce v zemědělství či stavebnictví. Jedná se však o případy, kdy ÚP není schopen nabídnout a zajistit odpovídající pracovní sílu, a to zejména z důvodů nezájmu ze strany českých uchazečů o zaměstnání (fyzicky náročná a málo placená práce). V Brně se jedná především o stavební dělníky a pracovníky v úklidu, ve venkovských okresech pak většinou o sezónní práce v rostlinné výrobě. Výjimkou je okres Blansko, kde největším zaměstnavatelem cizinců je firma APOS-AUTO, s.r.o. zaměstnávající cizince především 52

občany Mongolska - při obšívání volantů kůží. Jedná se o specifickou výrobu, s požadavkem na manuální zručnost. Zaměstnavatel se potýká s velkou fluktuací zaměstnanců a opakovaně hlásí na ÚP volná pracovní místa, která se dlouhodobě nedaří obsazovat českými uchazeči. Část cizinců z Ukrajiny i dalších východoevropských zemí však působí i v kvalifikovaných dělnických profesích (svářeči, zámečníci, brusiči, frézaři, zedníci, tesaři, elektromechanici), které jsou na trhu práce (zejména pokud jde o strojírenské profese) trvale nedostatkové. Vysokoškolsky kvalifikovaná pracovní síla je soustředěna především do Brna, a jejím největším zaměstnavatelem je firma IBM (IBM Global Services Delivery Centre Czech Republic, s.r.o), poskytující služby v oblasti informačních technologií. Důvodem zaměstnávání cizinců je především nedostatečná jazyková vybavenost českých uchazečů, neboť vedle počítačové odbornosti je zde vyžadována výborná znalost minimálně jednoho světového jazyka. Z mimoevropských zemí jsou zde zaměstnáni především Indové. Další cizinci působí v Brně na vysoce kvalifikovaných pozicích především jako manažeři, učitelé cizího jazyka, odborní a pedagogičtí pracovníci na vysokých školách. Informační karty dle 98 Zákona o zaměstnanosti Cizinci z třetích zemí, kteří působí v ČR na základě zvláštních předpisů (cizinci s povolením k trvalému pobytu, vědečtí pracovníci, stáže, rodinní příslušníci občana EU apod.), jsou úřady práce také pouze registrováni a nepotřebují pracovní povolení. Jejich počet i význam na pracovním trhu rychle roste. Zejména díky poměrně snadnému způsobu získávání trvalého pobytu tak v této skupině cizinců již nepřevládají vysoce kvalifikovaní pracovníci jako v předchozích letech, ale naopak osoby s nízkou kvalifikací, pocházející z východoevropských a asijských zemí. Ke 31.12.2014 bylo touto formou v Jihomoravském kraji evidováno 5 357 cizinců, tedy již pětkrát více než současný počet cizinců působících v kraji na základě pracovního povolení. Zhruba 50% těchto cizinců v Jihomoravském kraji představují nyní Ukrajinci. Zelené karty Možnost zaměstnávat cizince na tzv. zelené karty byla využívána poměrně zřídka, vzhledem ke složitosti celého procesu. Podle novely zákona o pobytu cizinců platné od poloviny roku 2014 již nebudou zelené karty dále vydávány. Ke 31. 12. 2014 pracovalo v Jihomoravském kraji na zelené karty pouze 21 cizinců, z toho 20 v okrese Brno-město. Modré karty Modrá karta vydaná Českou republikou je povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Cizinec, který má modrou kartu, je oprávněn: pobývat na území České republiky a pracovat na pracovním místě, na které byla modrá karta vydána, a případně toto 53

místo za definovaných podmínek změnit. Modrá karta tedy (obdobně jako zaměstnanecká karta) spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Modrá karta se vydává pracovníkům s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním, kteří mají pracovní smlouvu nejméně na dobu jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a sjednanou hrubou měsíční nebo roční mzdu, jejíž výše odpovídá alespoň 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy v České republice. Platnost modré karty je na dobu výkonu zaměstnání stanovenou v pracovní smlouvě plus 3 měsíce, nejdéle však na 2 roky. K 31. 12. 2014 pracovalo v Jihomoravském kraji na modré karty 27 cizinců, z toho 25 v okrese Brno-město. 54

5. Prognóza vývoje trhu práce na rok 2015 Předpokládaný vývoj na trhu práce v Jihomoravském kraji. Varianty možného vývoje nezaměstnanosti Očekáváme, že nezaměstnanost v Jihomoravském kraji bude v roce 2015 - za předpokladu že nedojde k neočekávaným událostem ve vývoji jak domácí, tak zahraniční ekonomiky - sledovat obdobný vývoj jako v roce 2014 - tedy pokračující oživení ekonomiky a mírný pokles nezaměstnanosti,. Nárůst počtu evidovaných, k němuž dochází na počátku roku, vystřídá v jarních měsících pokles nezaměstnanosti spojený s nástupem sezónních prací v zemědělství, stavebnictví a turistickém ruchu. K výraznějšímu poklesu dojde zejména v jižních okresech kraje (Hodonín, Znojmo, Břeclav). Domníváme se, že v průběhu 1. pololetí 2015 by se stav nezaměstnaných evidovaných na kontaktních pracovištích úřadu práce v kraji mohl snížit o 2,0 tis. 5. tis. osob. Předpokládáme, že v závěru druhého pololetí 2015 bude nezaměstnanost v kraji opět mírně růst (vstup absolventů na trh práce a postupné ukončování sezónních prací) v důsledku čehož by se výsledný počet registrovaných nezaměstnaných v Jihomoravském kraji mohl k 31. 12. 2015 pohybovat v rozmezí 60,0 65,0 tis. osob. Zaměstnavatelé očekávají v nadcházejícím období nejčastěji mírný nárůst počtu pracovníků (dle získaných zakázek). S významnějším zvýšením počtu zaměstnanců počítá pouze několik větších zaměstnavatelů. Požadavky na sezónní pracovníky v nekvalifikovaných profesích firmy stále častěji řeší zaměstnáváním zahraničních pracovníků, kteří jsou ochotni - na rozdíl od domácích uchazečů - akceptovat minimální mzdu a náročné pracovní podmínky. Celkově v rámci kraje předpokládáme v průběhu roku 2015 pokračující oživení trhu a nárůst zaměstnanosti. Lze předpokládat, že v průběhu roku 2015 zůstanou na regionálním trhu práce vymezeny věkové, vzdělanostní i profesní skupiny osob, u nichž je získání pracovního uplatnění na volném trhu práce velmi ztíženo. K nejvíce ohroženým skupinám uchazečů budou v kraji stále náležet nekvalifikovaní pracovníci, uchazeči starší 50-ti let, uchazeči pečující o děti do 15 let věku a občané zdravotně postižení. Uplatnění těchto uchazečů bude nadále nutno podporovat v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. 55

6. Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2014 Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2014 vynaloženo celkem 701,2 mil Kč, z toho v rámci národní APZ 106,4 mil Kč a z prostředků ESF-OPLZZ 594,8 mil Kč. Z celkového objemu prostředků vyčleněných na APZ (ze schváleného rozpočtu na rok 2014) tak bylo vyčerpáno cca 86,9 %. V rámci APZ bylo v Jihomoravském kraji v roce 2014 vytvořeno celkem 6 690 pracovních míst a na tato místa bylo umístěno 6 623 uchazečů o zaměstnání. Celkem 5 042 osob bylo rekvalifikováno a 429 osob bylo zařazeno do poradenských programů a pracovní rehabilitace. 6.1 Realizace jednotlivých nástrojů APZ v roce 2013 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti byla v roce 2014 ve všech okresech Jihomoravského kraje prováděna v souladu s Normativní instrukcí MPSV 1/2014, Směrnicemi GŘ 8/2014 a 9/2014. Na základě této metodiky byly příspěvky z APZ podpořeny přednostně kategorie uchazečů o zaměstnání znevýhodněných na trhu práce: uchazeči do 25 let a nad 55 let věku, ženy vracející se na trh práce po rodičovské dovolené, osoby se zdravotním postižením, uchazeči ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností a uchazeči, kterým je třeba věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Z nástrojů APZ byly nejvíce využívány veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa s příspěvkem na vyhrazení, u kterých byla preferována místa s perspektivou trvalého umístění. Oba tyto nástroje byly vytvářeny převážně v rámci NIP VSPR! - Pracovní příležitosti a financovány v rámci OP LZZ, méně pak s využitím rozpočtu národních prostředků na APZ. V oblasti podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením bylo preferováno jejich umísťování na otevřeném trhu práce, v odůvodněných případech byla vymezována nebo zřizována chráněná pracovní místa. Při poskytování příspěvků na podporu zaměstnávání OZP byla preferována podpora vzniku nových pracovních míst. Intenzita využití nástrojů APZ je v jednotlivých okresech rozdílná. Dlouhodobě mezi okresy s nejvyššími počty vytvářených pracovních míst patří okres Brno město, Hodonín a Znojmo. V okrese Brno město převažuje využívání SÚPM vyhrazených, o vytváření VPP je zde ze strany starostů městských částí nižší zájem než ve zbytku kraje. Naopak v okrese Znojmo dlouhodobě převažuje tvorba míst v rámci VPP a žádostí zaměstnavatelů o vytváření SÚPM je méně. 56

Počet vtvořených míst Počet umístěných uchazečů Z toho OZP Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Brně Tab. 18: Využití vybraných nástrojů APZ v Jihomoravském kraji v roce 2014 nástroj APZ národní APZ VPP 382 397 43 SÚPM zřízená zaměstnavatelem 0 0 0 SÚPM vyhrazená zaměstnavatelem 1 074 1 074 51 SÚPM - SVČ zřízená UoZ 415 415 16 CHPM zřízená zaměstnavatelem 111 104 101 CHPM - SVČ osob se ZP 2 2 2 CHPM, CHPD, CHPM SVČ provoz 0 4 4 příspěvek na zapracování 0 0 0 překlenovací příspěvek 0 68 4 rekvalifikace (bez zvolené) 0 1 148. zvolená ekvalifikace 0 419 8 poradenské činnosti 0 427 19 pracovní rehabilitace 0 2 0 celkem národní APZ 1 984 4 060 248 ESF - OP LZZ VPP NIP 1 817 1 772 160 SÚPM NIP 1 924 1 894 107 rekvalifikace NIP (bez zvolené) 0 464. zvolená rekvalifikace NIP 0 1 042 103 poradenské činnosti NIP 0 214 9 pracovní rehabilitace NIP 0 0 0 RIP OP LZZ (bez odborných praxí) 382 382 2 odborné praxe pro mladé do 30 let 583 583 0 grantové projekty ESF 0 202 22 celkem ESF - OP LZZ 4 706 6 553 403 celkem nár. APZ + ESF 6 690 10 613 651 57

Přehled o využití nástrojů APZ v jednotlivých okresech podává následující tabulka: Tab. 19: Uchazeči podpořeni vybranými nástroji APZ v roce 2014 Veřejně prospěšné práce Nástroj je využíván především pro časově omezené umísťování dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání s nižší kvalifikací, u kterých je důležitá obnova pracovních návyků. VPP jsou vytvářeny ve spolupráci s městskými a obecními úřady, také v neziskové sféře a charitativních organizacích. Následně je podporován i postup uchazeče mezi nástroji VPP a SÚPM, aby došlo k podpoře plynulého začlenění uchazeče na trh práce s perspektivou trvalého pracovního uplatnění. Počty vytvářených VPP jsou podmíněny zájmem obcí tato místa zřizovat. V menších obcích je o tento produkt mezi starosty stále velký zájem, obce VPP využívají především na úklid a údržbu veřejných prostranství. Okresy s nejvyššími počty vytvářených VPP jsou tradičně Znojmo a Hodonín. Ve větších městech je dlouhodobě zájem nižší než v menších obcích, ve městě Brně mají zájem o vytváření VPP i školy a neziskový sektor, tradičním zájemcem je i Zoologická zahrada Brno. Rozpočtová a nezisková sféra využívá VPP často jako pomocné sociální pracovníky. Z hlediska administrace je pro ÚP nevhodné postupné navyšování alokace projektu VSPR! - PP v průběhu celého roku. Relativní nedostatek volných prostředků v alokaci v jarních měsících roku 2014, tedy v době, kdy se uzavírá největší množství dohod o zřízení míst na VPP nutí ke kratší době platnosti těchto dohod. Následně jsou uzavírány dodatky k prodlužování dohod, což zbytečně zvyšuje administrativní náročnost nejen pro samotné pracovníky ÚP, ale i zaměstnavatele. Vhodnější by bylo uvolnit celou alokaci na počátku roku. Ze strany starostů obcí se také zvyšuje tlak na opakované zaměstnávání uchazečů na VPP. Celkem bylo v rámci VPP vytvořeno 2 169 pracovních míst, nejvíce v okresech Hodonín a Znojmo. Většina těchto míst byla v roce 2014 financována ze zdrojů ESF. 58