1. Velikost pracovní síly
|
|
- Vendula Doležalová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících třech letech poklesla o více než tis. osob a dostala se tak na úroveň let a 1. Tento vývoj je zcela odlišný od republikového, který je v posledních třech letech charakterizován nárůstem pracovní síly. Podíl kraje na celkové pracovní síle v ČR se snížil z, % v roce 7 na, % v roce 9. Graf č. 1 Práceschopné obyvatelstvo ve věku až let ve Zlínském kraji 1 Graf č. Míra ekonomické aktivity podle věku v letech 199 a 9 1 v tisticích osob 1 1 počet obyvatel pracovní síla míra ekonomické aktivity míra ekonomické aktivity () ČR Zlínský kraj 9 - ČR 9 - Zlínský kraj Trhu práce se účastní polovina obyvatel Nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních obyvatel mezi kraji Ekonomická aktivita nejnižší mezi kraji Nízká míra zaměstnanosti Pracovní sílu tvoří 9, % z celkového počtu obyvatel kraje a ve srovnání s ostatními kraji ČR je tento podíl třetí nejmenší. Při porovnáni pracovní síly k obyvatelstvu jenom ve věku 1 a více let, je tento podíl (míra ekonomické aktivity) nejmenší mezi kraji. Velikost pracovní síly ovlivňuje již samotná skladba obyvatel, tedy ve Zlínském kraji v populaci nad 1 let nadprůměrné podíly obyvatel ve věku až 9 let a ve věku a více let. Naopak jeden z nejmenších mezi kraji je podíl obyvatel ve věku až let. Nízká míra ekonomické aktivity je především důsledkem vysokého zastoupení ekonomicky neaktivního obyvatelstva v populaci nad 1 let, které je v mezikrajském srovnání nejvyšší. Výrazně se projevuje především u věkové skupiny 1-9 let, ve které je tento podíl rovněž nejvyšší mezi kraji a ve věkové skupině a více let, kde je nad republikovým průměrem. Od počátku 9. let. století byla ekonomická aktivita v kraji kromě let 7 a nejnižší, případně druhá nejnižší mezi kraji. Ve věkové skupině - let poklesla za poslední tři roky o 1, procentního bodu na 7, %. Ve srovnání s ostatními kraji byla v roce 9 nejnižší míra ekonomické aktivity mladých lidí ve věku 1-19 let a ve věku - let byla třetí nejnižší. Vlivem vysokého podílu ekonomicky neaktivního obyvatelstva je i míra zaměstnanosti v kraji jedna z nejnižších. Zaměstnaní v národním hospodářství Pracovní sílu tvoří všichni, kdo jsou ekonomicky aktivní, tj. ti, kdo se účastní trhu práce, a to jak zaměstnaní, tak nezaměstnaní. Zaměstnaní se dále člení podle postavení v zaměstnání na zaměstnance, zaměstnavatele a pracující na vlastní účet. V České republice se pracovní síla ve stejném období zvýšila o 1,9 %, tj. o 1, tisíce osob. Nejvyšší byl v roce 9 tento podíl v Hlavním městě Praze,9 %, průměr za celou ČR se pohybuje okolo, %. Nejvyšší byl v roce 9 tento podíl v Hlavním městě Praze, %, průměr za celou ČR se pohybuje okolo 7, %. Z demografického hlediska se za produktivní věk považuje 1 až let. Pro účely analýzy trhu práce se však tato věková skupina jeví jako příliš široká, neboť většina 1-letých v České republice se stále ještě připravuje na své budoucí povolání a na trh práce ještě nevstoupili. Věková skupina 1letých a starších, která se standardně používá ve statistice trhu práce, pak v sobě zahrnuje nejen tuto skupinu mladých, ale rovněž starší věkové skupiny ( a více let), které naopak z trhu práce již odešly. Z tohoto důvodu se pro účely studia pracovní síly zaměříme především na věkovou skupinu až let. VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH AŽ 9 7
2 představují, % všech obyvatel ve věku 1 a více let. Podobně jako v celé České republice, i ve Zlínském kraji působí největší část zaměstnaných (tj. využité pracovní síly) na trhu práce v postavení zaměstnanců. V roce 9 to bylo, % zaměstnaných a tento podíl je podobně jako podíl podnikatelů jen mírně nad průměrem ČR. Kartogram č. 1 Ekonomická aktivita obyvatel a struktura zaměstnaných podle krajů v roce 9 Graf č. Míra ekonomické aktivity 1letých a starších v roce 9 (v %) PHA KVK STC PLK JHC ČR HKK VYS PAK MSK JHM OLK LBK ULK ZLK, 1, 9, 9,,,7, 7,9 7, 7, 7, 7, 7, 7, 7, 1 7 Graf č. Míra podnikatelské aktivity v krajích České republiky v roce 9 (v %) PHA STC HKK LBK JHM OLK ĆR ZLK PLK KVK VYS JHC PAK ULK MSK 1,9 1, 17,7 1, 1, 1, 1, 1, 1,9 1,9 1,7 1,7 1, 1, 1, Demografické vlivy již pracovní sílu nezvyšují Změny ve věkové struktuře v České republice s výjimkou let 1 a zvyšují celkový počet ekonomicky aktivních osob. Ve Zlínském kraji je vliv změn ve věkové struktuře na velikost pracovní síly výrazně nižší a od roku působí na její snižování. To spolu se změnami v ekonomické aktivitě obyvatel vedlo ke snižování počtu ekonomicky aktivních osob ke konci sledovaného období. V období až 9 vzrostl počet osob ve věku nad let a osob ve věku až VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH AŽ 9
3 Pracovní síla stárne let. Naopak k poklesu došlo u věkové skupiny do 9 let a ve věku až let. Podíl osob ve věku nad let ve struktuře pracovní síly se tak zvýšil z, % na 7,7 %. Dlouhodobě klesá ekonomická aktivita lidí v nižších věkových skupinách (až do 9 let), nejvýrazněji je to v kategorii - let. Zároveň roste ekonomická aktivita lidí nad let, s výjimkou věkové kategorie a více let, kde od roku 7 dochází k poklesu. Kartogram č. Změna míry zaměstnanosti podle krajů v letech 7-9 Graf č. Vliv změny míry ekonomické aktivity a věkové struktury na velikost pracovní síly Graf č. Míra ekonomické aktivity vybraných věkových skupin (v %),, 1,, -1, vliv změny věkové struktury vliv změny ekonomické aktivity meziroční změna počtu ekonomicky aktivních , -, až let až let až 9 let až 9 let až let až let celkem Silné poválečné ročníky začínají z trhu práce odcházet Přechod silných ročníků ze 7. let zvyšuje velikost pracovní síly v kategorii -9 let, ale míra ekonomické aktivity v této kategorii klesá (v důsledku zvyšování počtu ekonomicky neaktivního obyvatelstva). Zároveň jsou na konci svého produktivního období silné poválečné ročníky, které zvyšují velikost pracovní síly a vedou k růstu míry ekonomické aktivity osob ve věku nad let. Ke zvýšení ekonomické aktivity v tomto věku vede i posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu. VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH AŽ 9 9
4 Graf č. 7 Počet obyvatel ve věku - let a - (generace přicházející a odcházející z trhu práce) v tis. osob 1 až let až let 199 Na trh práce zatím přichází více osob než z něj odchází Obyvatel bude ubývat Zatímco v ČR již došlo k vyrovnání nejstarší a mladší generace na trhu práce (tj. ti, co přichází a ti, co odchází), ve Zlínském kraji je stále početnější generace přicházejících než odcházejících. Lze ovšem předpokládat, že i v kraji dojde k vyrovnání a následně bude z trhu práce odcházet více osob než na něj přicházet. Na základě projekce obyvatel již v roce 19 bude počet odcházejících o 11, tis. a v roce 9 dokonce o 17, tis. osob vyšší než počet odcházejících. Projekce předpokládá, že trend neustálého snižování počtu obyvatel se bude projevovat i nadále a zároveň poroste podíl obyvatel v poproduktivním věku. Průměrný věk se zvýší z,9 v roce 9 na, let v roce 19 a v roce 9 na, let. Podíl obyvatel ve věku - let klesne v uvedených letech z,1 % postupně na 9,9 % a na, %. Tyto změny povedou k neustálému růstu indexu ekonomického zatížení, z, % v roce 9 na, % v roce 19 a na 9,9 % v roce 9. Při stejné ekonomické aktivitě obyvatel významně klesne pracovní síla kraje, přibližně o % každých deset let. Tento budoucí vývoj je postaven na základech projekce obyvatel, která je však zpracována bez migrace, která rovněž ovlivňuje strukturu obyvatel, resp. velikost pracovní síly. 7 9 Graf č. Věková struktura obyvatel v roce 9 a projekce v roce 19 a 9 Nejčastěji se stěhují lidé ve věku až let Ve Zlínském kraji dlouhodobě převyšuje počet vystěhovalých osob v rámci ČR počet přistěhovalých. Mimo dvou sousedních krajů - Jihomoravského a Olomouckého, je dalším krajem, kam se nejčastěji obyvatelstvo vystěhovává Hl. město Praha. Úbytek obyvatel vnitřním stěhováním je od roku zčásti kompenzován kladným saldem ze zahraničního stěhování, které v roce 7 představovalo 1, tis. osob, 1 VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH AŽ 9
5 v následujících letech však výrazně kleslo. V kraji se nejčastěji stěhují lidé ve věku až let a právě v tomto věku se projevuje nejvyšší úbytek obyvatel migrací, který vede ke snižování pracovní síly. Graf č. 9 Přírůstek obyvatel podle státní příslušnosti v období 7 až 9 (v tis.) v tisících osob přírůstek/úbytek občanů s českou státní příslušností přírůstek obyvatel s cizí státní příslušností PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Graf č. 1 Přírůstek cizinců ve věku až 9 let a celkový přírůstek cizinců v letech 7-9 v tisících osob celkový přírůstek ve věku až 9 let PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Kladný přírůstek stěhováním byl způsoben hlavně cizinci Osoby s cizím státním občanstvím se rovněž podílí na stěhování mezi kraji, hlavní směry stěhování jsou stejné jako u obyvatelstva celkem. Za období až 9 počet přistěhovalých odpovídá vystěhovalým a tudíž nepůsobí na velikost pracovní síly v kraji. Jinak tomu bylo u zahraničního stěhování, přírůstek cizinců v kraji ze zahraničního stěhování v období až 9 představuje, tis. osob. Nejvyššího salda bylo dosaženo v roce 7, a to 1, tis. osob. V následujících letech došlo k velkému poklesu, v roce 9 činilo saldo 19 osob. Graf č. 11 Přírůstek stěhováním mladých a celkový přírůstek stěhováním (na tis. obyvatel) přírůstek na 1 obyvatel celkový přírůstek stěhováním (na 1 obyvatel) celkový přírůstek stěhováním -9letých (na 1 obyvatel) přírůstek vnitřním stěhováním -9letých (na 1 obyvatel),7 1,,,7, -,1,1 -, -,, -, -, -, -,7 - -1,1-1, -1, -1, -, -1, -, - -, -,7 -,9 -, -,7 -, -, -,1 -, VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH AŽ 9 11
6 Nejnižší podíl cizinců Ve Zlínském kraji je dlouhodobě nejnižší podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel v ČR. Ke konci roku 9 jich zde žilo,1 tisíc, tj. necelá % z celkového počtu cizinců žijících v ČR. Ve věku - let bylo,9 % z celkového počtu cizinců, přitom nejpočetněji byla zastoupena věková kategorie až 9 letých. Převládají Slováci Ve struktuře cizinců mají jednoznačnou převahu lidé se slovenským občanstvím, po Hl. městě Praze a Středočeském kraji žije nejvíce obyvatel se slovenským státním občanstvím právě ve Zlínském kraji. Z celkového počtu cizinců ve Zlínském kraji tvoří téměř polovinu, v okresech Vsetín a Uh. Hradiště více než polovinu. Na druhém místě jsou Ukrajinci, kteří představují zhruba 1 % a okolo 7 % připadá na občany s vietnamským občanstvím. Kartogram č. Cizinci podle obcí k Graf č. 1 Vývoj počtu cizinců, zaměstnaných cizinců a cizinců s živnostenským oprávněním 7 evidovaní ÚP s živn. oprávněním počet cizinců celkem 7 Počet cizinců 1 1 Počet zaměstnaných cizinců VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH AŽ 9
7 Růst počtu cizinců na trhu práce se v roce zastavil Zaměstnanost cizinců v kraji až do roku postupně klesala, pak stejně jako v ČR následoval nárůst a pokles v roce 9. V roce 9 bylo v kraji zaměstnáno cizinců, z toho 9 se slovenským státním občanstvím. Podobně se vyvíjel i počet cizinců v zaměstnaneckém poměru. V roce 9 poklesl jejich počet o více než 1, tis. osob a dosáhl tak výše 11 osob. Počet cizinců s platným živnostenským oprávněním rostl jak v kraji, tak i na republikové úrovni po celé sledované období osob v roce 9 v kraji představovalo zhruba pětinu z celkového počtu zaměstnaných cizinců. Živnostenské oprávnění měli nejvíce Slováci a Vietnamci, zatímco v zaměstnaneckém poměru po Slovácích byli nejpočetnější Ukrajinci a Poláci. Ve vývoji počtu cizinců registrovaných úřady práce nebyly od roku 7 mezi okresy Zlínského kraje žádné výrazné rozdíly. Graf č. 1 Měsíční vývoj počtu cizinců registrovaných úřady práce v okresech Zlínského kraje Počet cizinců v okresech Kroměříž Uh.Hradiště Vsetín Zlín Graf č. 1 Struktura cizinců evidovaných úřady práce podle státního občanství v krajích České republiky k % % Podíl cizinců % % % % Ekonomicky neaktivních přibývá, podíl důchodců klesá Počet studujících roste PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Slovensko Ukrajina Polsko Vietnam Rusko ostatní Nejvýznamněji se na celkovém počtu ekonomicky neaktivních obyvatel podílí invalidní a starobní důchodci, kteří v roce 9 představovali, %. Od roku se počet důchodců vyvíjel značně nerovnoměrně, nejnižší byl v roce 7, v následujících letech narůstal, ale nepřesáhl úroveň roku. V roce 9 byl proti roku nižší o tis. osob a podíl menší o,1 procentního bodu. Nadprůměrné zastoupení ekonomicky neaktivních v populaci nad 1 let a především mladých do let, které nepříznivě ovlivňuje pracovní sílu v kraji, bylo způsobeno neustále rostoucím počtem osob, které se připravují na své budoucí povolání, a to o 1, tis. osob za sledované období. Podíl této skupiny na celkovém počtu neaktivních osob se zvýšil z, % v roce na, % v roce 9. Přitom ale klesá počet připravujících se v učilištích a roste počet studujících na středních a vysokých školách. Trend rostoucího počtu středoškolských a vysokoškolských studentů se projevuje i na republikové úrovni, ve Zlínském kraji je však růst nadprůměrný. V mezikrajském srovnání je podíl studujících na vysokých školách VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH AŽ 9 1
8 druhý nejvyšší a podíl studentů středních škol včetně učňů dokonce nejvyšší. Graf č. 1 Struktura cizinců evidovaných úřady práce podle státního občanství ve Zlínském kraji (k 1. 1.) 9 7 Slovensko Polsko Rusko Ukrajina Vietnam Graf č. 1 Budoucí a minulá pracovní síla ekonomicky neaktivní ve Zlínském kraji (v tis. osob) 1 1 Žáci a studenti Děti do 1 let Starobní a invalidní důchodci v tis Zvyšuje se počet vysokoškolských studentů Nárůst počtu studentů v kraji významně ovlivnilo zřízení Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně k V roce 9 z, tis studentů vysokých škol trvale bydlících ve Zlínském kraji studovalo na UTB téměř %, což představuje přibližně jednu polovinu studentů této školy. 1, tis. vysokoškolských studentů z kraje na konci sledovaného období studovalo v jiných krajích a je otázkou, zda po ukončení studia najdou uplatnění v kraji a zvýší tak vzdělanostní úroveň pracovní síly nebo zda budou mít lepší příležitosti v místě studia. Počet absolventů studijních oborů vysokých škol v kraji se každý rok zvyšuje. Zatímco v roce 7 to bylo 1 9 osob, v loňském roce již 1 9 osob. Graf č. 17 Studující na střední škole, učilišti a VŠ (v %) 1% % učiliště střední škola vysoká škola % % % % VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH AŽ 9
9 Kartogram č. Změna počtu studentů vysokých škol mezi lety -9 Lidé vstupují na trh práce dříve a dříve z něj odcházejí Na základě porovnání výše ekonomické aktivity v pětiletých věkových skupinách podle krajů v časové řadě lze konstatovat, že ve Zlínském kraji vstupují na trh práce mladí lidé spíše později a starší věkové skupiny jsou méně ekonomicky aktivní než v ostatních krajích. Graf č. 1 Studenti vysokých škol s bydlištěm ve Zlínském kraji a mimo něj Graf č. 19 Poměr studentů VŠ s bydlištěm v kraji k počtu obyvatel ve věku -9 let k (v %) Studenti s bydlištěm v kraji Studující na VŠ v kraji ZLK PHA,9 7,7 1 MSK, v tisících osob studující na VŠ v ostatních krajích studující na VŠ v kraji 1 9 bydlící v ostatních krajích bydlící v kraji OLK,9 JHC, VYS, JHM, ČR, HKK, PAK, STC 1, LBK, PLK, ULK 19, KVK 17,,, 1, 1,,,,, VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH AŽ 9 1
1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji neustále roste Pracovní síla 2 v Plzeňském kraji dosáhla v posledních třech létech v průměru 2 tis. osob. Z retrospektivního pohledu to znamená nárůst o
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji stagnovala, v republice mírně rostla Pracovní síla 2 v Olomouckém kraji zahrnovala průměrně 316 tisíc osob (27-29). Od roku 2 spíše stagnovala, naproti tomu
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji od poloviny 9. let snižuje a celorepublikový růst kopíruje až v posledních letech Moravskoslezský kraj (dále MS kraj) disponuje v mezikrajském srovnání
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní sílu tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (zaměstnaní + nezaměstnaní) Velikost pracovní síly ovlivňují změny ekonomické aktivity a demografické změny Počet pracovních
Více1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY
1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní sílu tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (zaměstnaní a nezaměstnaní). Velikost pracovní síly ovlivňují změny ekonomické aktivity a demografické změny. Pracovní síla
VíceDemografické charakteristiky krajů České republiky
Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. CZ.3.4.74/././_19/2748 Demografické
Více2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto
Více2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob.
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Dále klesá počet zaměstnaných osob. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil představovala v Kraji Vysočina v roce 20 pracovní síla celkem 251 tis. osob., tj. 57,2 % z celkového
VíceVyužití pracovní síly
Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice
Více7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,
7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování
Více1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět
Více3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY
3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY Mezi, kteří se do Česka přistěhovali v letech 2001 2011, jich 34,7 % směřovalo do hlavního města Jak již bylo uvedeno několikrát dříve v textu, absolutní počet přistěhovalých osob
VícePŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH
PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023,
Více2. Vzdělání a vzdělávání
2. Vzdělání a vzdělávání Vzdělanost podle nejvyššího ukončeného vzdělání Třetina mladé generace měla podle výsledků sčítání lidu úplné střední vzdělání s maturitou, dalších 28 % juniorů v kraji mělo dosud
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
VíceÚdaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS).
tis. osob 2. Sociální vývoj Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS). Počet nezaměstnaných se snížil.
Více4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY
4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY Za celé období let 2001 2011 se z Prahy vystěhovalo 294,3 tis. osob. Počty vystěhovalých od roku 2006 klesají s výjimkou roku 2010. Vystěhovalí z Prahy směřovali většinou do jiných
VíceDEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)
DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet
Více7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,
7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo
VíceE: Analýza regionálních rozdílů
E: Analýza regionálních rozdílů Analýza regionálních rozdílů se skládala ze dvou částí: 1. z analýzy shlukové 2. z analýzy korelační. V obou analytických částech bylo potvrzeno zejména specifické postavení
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č.18/26 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 27.
Více3. Zaměstnanost cizinců v ČR
Život cizinců v ČR 3. Zaměstnanost cizinců v ČR Cizinci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnost jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé (živnostníci). Pro účely této publikace se pod pojmem
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby
VíceTÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM
1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
VíceVelikost pracovní síly
Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly v kraji rostla obdobně jako na celorepublikové úrovni. Velikost pracovní síly 1 na Vysočině se v posledních letech pohybuje v průměru kolem 257 tisíc osob
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Důchodci, důchody Z podkladů České správy sociálního zabezpečení se stavem ke konci roku 214 vyplývá, že v Moravskoslezském kraji pobíralo jen starobní důchod (bez souběhu
Více2013 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 24.12.2016 Život cizinců v ČR - 2013 Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203625 Dílo
Více7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,
7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba
VíceSTATISTICKÁ DATA O ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI
STATISTICKÁ DATA O ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI Věra Varmužová Pakt zaměstnanosti KHK, jednání 13. dubna 2017 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Datové zdroje a publikace
Více2. Kvalita pracovní síly
2. Kvalita pracovní síly Význam vzdělání neustále roste...je však spojen s klesajícím zájmem o učňovské obory Graf 22 Vzdělanostní struktura pracovní síly v Libereckém kraji Vzdělání jako nezbytný předpoklad
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo
VíceVÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2009 (vybrané kapitoly)
SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2010 Informace o regionech, městech a obcích Kód publikace: 311363-10 České Budějovice, 31. prosince 2010 Č. j.: 341/2010-7107 VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH
VíceStrategický plán rozvoje města Kopřivnice
2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,
VíceCizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji
Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji Počet cizinců v kraji se za 11 let zdvojnásobil Jihomoravském kraji žilo na konci roku 211 více než 36 tisíc cizinců, což představovalo dvojnásobek
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo
VíceTab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013
4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceDávky státní sociální podpory a pěstounské péče, příspěvek na péči
5. Sociální služby Uživatelé sociálních služeb Klienty vybraných sociálních služeb se v roce 216 v kraji stalo téměř 5,5 tisíce osob ve věku 18 let a méně. Nejvýznamnější roli v posledních 8 letech sehrávala
Více3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,
3 Rozvodovost Podle údajů získaných od Ministerstva spravedlnosti ČR bylo v roce 2016 rozvedeno 25,0 tisíce manželství, o 1,1 tisíce méně než v předchozím roce a nejméně od roku 2000. Úbytek rozvodů byl
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji
VíceKandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014
6. Aktivity seniorů Pro zhodnocení aktivit seniorů a jejich participace na rozvoji občanské společnosti byla využita především data o výsledcích voleb do zastupitelstev obcí v roce 214, která umožňují
Více3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,
3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována
Více8 Populační vývoj v krajích
8 Populační vývoj v krajích Česká republika se od roku 2000 územně člení do čtrnácti vyšších územních samosprávných celků (krajů), jejichž hranice jsou vymezeny zákonem 25. Ve sledovaném období let 2006
Více5. Cestovní ruch. Kartogram 1
5. Cestovní ruch Ekonomický vývoj v posledních třech letech (2008 až 2010) měl zajímavý průběh, který se promítl do řady lidských činností. Jednou z prvních oblastí lidského života, která velmi citlivě
VíceSociodemografická analýza SO ORP Mohelnice
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia
VíceZlínský kraj - statistické údaje
Zlínský kraj - statistické údaje Počet obyvatel ve Zlínském kraji v letech 2007-2017 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet obyvatel celkem (k 31. 12.) 590 780 591 412 591 042 590
VíceBarometr 1. čtvrtletí roku 2015
Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky
VíceGraf 8 Ekonomická aktivita a zaměstnanost podle sektorů ve Středočeském kraji v letech 1993 až % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% podíl
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ EKONOMICKÁ AKTIVITA, ZAMĚSTNANOST, OBECNÁ NEZAMĚSTNANOST podle šetření VŠPS Po dvou meziročních sníženích začala míra zaměstnanosti v kraji opět růst Podle výsledků výběrového šetření
VíceGraf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,
VíceInformace o vývoji členské základny volejbalu v letech na základě podkladů z evidence VIS
Český volejbalový svaz V Praze dne 6. dubna 2016 Registračně matriční komise Informace o vývoji členské základny volejbalu v letech 2008 2015 na základě podkladů z evidence VIS Obsah: Úvod 1. Základní
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly Kraj se vyznačuje průměrnou ekonomickou výkonností Graf č. 3 Vývoj HDP a zaměstnanosti v národním hospodářství (rok 199 = 1) Určujícím prvkem využití a rozvoje lidských zdrojů
Vícez toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci
4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků
Více4 Porodnost a plodnost
4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním
Více5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina
5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina Počet příslušníků ukrajinského státního občanství se v roce 2012 vyšplhal na 112 549 osob, z čehož 61 649 bylo mužů a 50 900 žen. V populaci Ukrajinců
Více3. Pracovníci ve zdravotnictví
3. Pracovníci ve zdravotnictví Zdravotnictví je ekonomicky sociálním systémem, majícím velký význam pro život celé společnosti. Plní její nejzákladnější potřeby, do značné míry přispívá k tomu, aby mohlo
Více5. Sociální zabezpečení
5. Sociální zabezpečení Další z genderově citlivých oblastí je sociální zabezpečení. Je třeba si uvědomit, že sociální zabezpečení zahrnuje mj. vyplácení ů a že podíl ců v populaci se neustále zvyšuje.
VíceDaniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha
CIZINCI V ČR V ČASE A PROSTORU Daniel Chytil Tisková konference, 13. února 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Něco na začátek Zdroje dat Ministerstvo vnitra
Víceprůměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )
2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují
VíceKOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ
KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ Daniel Chytil Tisková konference, 12. ledna 2017, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Na úvod Zdroje dat Ministerstvo vnitra, Ministerstvo
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel kraje poklesl Každý šestý obyvatel kraje bydlí v krajském městě Rok 2013 představoval další pokles počtu obyvatel Olomouckého kraje. Na konci roku žilo v kraji celkem
VíceIV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,
IV. PORODNOST V průběhu roku 2008 se v České republice živě narodilo 119 570 dětí 7, o 4,9 tisíce více než v roce předcházejícím. Počet živě narozených dětí roste nepřetržitě od roku 2002, avšak meziroční
VíceInformace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV
Český volejbalový svaz V Praze dne 31. srpna 2016 Registračně matriční komise Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech 2000-2015 na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV Obsah: Úvod
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,
5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia
VíceZměny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001
1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích
Více2.2 Demografický vývoj
2.2 Demografický vývoj 2.2.1 Počet obyvatel K 31. 12. 2005 žilo na území Zlínského kraje 590 142 obyvatel. Zlínský kraj je počtem obyvatel na osmém místě v rámci České republiky. Od roku 1994 se počet
VíceVeřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.
5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen
VíceVývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský
Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská
VíceRychlý růst vzdělanosti žen
3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob
VíceVěc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2016/225554-992 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti
VíceDlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji
Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem
Více1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel začal v kraji mírně klesat v roce 211 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Vliv SLDB 211 představuje snížení početního stavu obyvatel kraje. Královéhradecký
Více5. Mezikrajské srovnání
5. Mezikrajské srovnání Ekonomice se v roce 215 dařilo, což dokládá nárůst hrubého domácího produktu (HDP) České republiky o víc než 4 % nejvyšší za posledních osm let. V regionálním pohledu jsou však
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,
5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost
Více2. Vzdělanost a ekonomická aktivita seniorů
2. Vzdělanost a ekonomická aktivita seniorů V současné době, kdy se z důvodu prodlužujícího se u a nízké porodnosti navyšuje pro odchod do starobního důchodu, nabývají na stále větším významu i otázky
Více2. Kvalita pracovní síly
2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia
VíceVývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018
Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018 Ve zkratce: Hostů celkem: 3,587.700 ze zahraničí: 3,019.243 (84,2 %) z tuzemska: 568.457 (15,8 %) Celkový přírůstek hostů: 128.875 osob (3,7%) nerezidenti
VíceKandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014
6. Aktivity seniorů Aktivní stárnutí znamená nejen přijmutí zdravého životního stylu, příležitost déle pracovat a odcházet do důchodu později, ale být aktivním i po tomto odchodu. K aktivnímu životu seniorů
VíceSTRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců
Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Jihočeský kraj má nejnižší hustotu zalidnění v ČR a poměrně rozdrobenou sídelní strukturu. Jihočeský kraj rozlohou 1 tis. km 2 představuje 13 % území České republiky, ale na obyvatelstvu
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2016/2017 činil 111 044, z toho do studia
Více