Směrnice děkanky Fakulty stavební Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. č.1/2013



Podobné dokumenty
Směrnice děkana Fakulty stavební Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. č.1b/2014

Směrnice děkanky Fakulty stavební Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. č.1/2011

Studijní a zkušební řád Březen 2012 Praha

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDIUM V MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDIUM V MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Studijní a zkušební řád

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD

Studijní a zkušební řád leden 2009 Praha

ACADEMIA RERUM CIVILIUM - VYSOKÁ ŠKOLA POLITICKÝCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD, s.r.o. STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1 Úvodní ustanovení

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD. Obecné zásady klasifikace

Studijní a zkušební řád Vysoké školy realitní - Institut Franka Dysona s.r.o. článek 1 Organizace studia. článek 2 Zápis ke studiu

Část první Část druhá Část třetí Část čtvrtá Část pátá Část šestá Část sedmá

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY SOCIÁLNĚ SPRÁVNÍ, z.ú.

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD UNIVERZITY HRADEC KRÁLOVÉ ze dne 18. srpna 2015

Řád doktorského studia Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD

PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU 2017/2018

Vyhláška děkanky č. 15VD/2013 o konání státních závěrečných zkoušek v bakalářských a magisterských studijních programech

VÝŇATEK ZE SMĚRNICE DĚKANA Č. 1/2010

SMĚRNICE DĚKANA PRO REALIZACI BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA FAKULTĚ STAVEBNÍ ČVUT V PRAZE

Řád celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UJEP

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ

Zásady pro hodnocení studentů VOŠ

Zásady studijního a zkušebního řádu. Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. platné pro účastníky. programů celoživotního vzdělávání

VÝŇATEK ZE SMĚRNICE DĚKANA Č. 1/2010

ZMĚNA STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD FAKULTY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ UJEP

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD

Průvodce studijním a zkušebním řádem Slezské univerzity v Opavě

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VŠ University of New York in Prague

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA PODNIKATELSKÁ

ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ

Studijní a zkušební řád

Studijní a zkušební řád Mezinárodní institut podnikatelství a práva,s.r.o.

ORGANIZACE STUDIA V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ UJEP

VÝŇATEK ZE SMĚRNICE DĚKANA Č. 1/2010

doc. Ing. Anežka Lengálová, Ph.D. v. r.

Úvod do doktorského studia Agronomické fakulty MENDELU 30. září 2011

Směrnice č. 1DS/2016 děkana Fakulty ekonomické ZČU Organizace státních závěrečných zkoušek na FEK ZČU

Výnos č /14 Upřesnění kreditního systému VŠCHT Praha pro akademický rok 2014/2015. Oddíl I Bakalářský studijní program

Příkaz ředitele č. 03/06-07

Řád celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UJEP

Článek 1 Obecná ustanovení

směrnice č. 4 SMĚRNICE DĚKANA FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU 2014/2015

INFORMACE O PRÁVECH A POVINNOSTECH STUDENTŮ

Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

ORGANIZACE STUDIA V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ UJEP

UPŘESNĚNÍ POSTUPU PŘI PŘIDĚLOVÁNÍ ZADÁNÍ

Směrnice, kterou se provádí některá ustanovení. Studijního a zkušebního řádu UP

Směrnice děkana č. 7/2010 a 10/2013 Opatření děkana pro organizaci studia na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE PRO BAKALÁŘSKÉ A MAGISTERSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY

Studijní a zkušební řád Vysoké školy podnikání a práva, a. s.

Č.j: OU-93783/ V Ostravě Směrnice děkana č. 16/2015

Studijní a zkušební řád

Směrnice EKF_SME_05_001 děkanky EkF VŠB-TU Ostrava o rozdělení práv a povinností vedoucích kateder, garantů studijních oborů a garantů předmětů

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD ZÁPADOMORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY TŘEBÍČ, O. P. S.

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD INTERNATIONAL ART CAMPUS PRAGUE

Studijní a zkušební řád České zemědělské univerzity v Praze

SMĚRNICE S 03/2018. Organizační a klasifikační řád pro VOŠ Název předpisu: Změny: č. předpisu. název předpisu účinnost od záznam provedl

Studijní a zkušební řád. Soukromé vysoké škole ekonomické Znojmo s.r.o.

PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA

Vnitřní předpisy České zemědělské univerzity v Praze

doc. Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D., Mgr. Libor Marek, Ph.D. doc. Ing. Anežka Lengálová, Ph.D., v. r.

Název materiálu: Směrnice rektora: Pravidla pro evidenci vyučovaných předmětů, studijních programů a oborů v informačním systému ČZU

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE PRO BAKALÁŘSKÉ A MAGISTERSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY

PŘÍLOHA Č. 1 JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY A PRAVIDLA PRO ORGANIZACI A PRŮBĚH STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY

Řád celoživotního vzdělávání na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 25. června 2010

Studijní a zkušební řád Vysoké školy polytechnické Jihlava

AKTUÁLNÍ ZNĚNÍ. OR č. 18/2016 STUDIUM MIMOŘÁDNÉHO PROGRAMU V RÁMCI CŽV

Pravidla pro evidenci vyučovaných předmětů, studijních programů a oborů v informačním systému ČZU

Řád celoživotního vzdělávání

Směrnice děkana č. 30/2015

Fakulta stavební VUT v Brně

k provedení Studijního a zkušebního řádu Univerzity Palackého v Olomouci ze dne na Právnické fakultě UP

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo s.r.o.

UZNÁVÁNÍ KREDITNÍCH BODŮ ABSOLVOVANÝCH PŘEDMĚTŮ NAHRAZUJÍCÍCH PŘEDMĚTY PŘEDEPSANÉ STUDIJNÍM PROGRAMEM

Studijní a zkušební řád

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD - KREDITNÍ Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo s.r.o.

Studijní a zkušební řád

Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D. Počet stran: 4 Počet příloh: 2

VYHLÁŠKA DĚKANA FAV 10D/2017. Organizační zabezpečení státní závěrečné zkoušky a formální náležitosti bakalářské a diplomové práce

k provedení Studijního a zkušebního řádu Univerzity Palackého v Olomouci ze dne na Právnické fakultě UP

Studijní a zkušební řád CEVRO Institut, z. ú Praha

SMĚRNICE DĚKANA FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU

VNITŘNÍ NORMA FAKULTY TECHNOLOGICKÉ Název: Jednací řád zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky Organizační závaznost:

ŘÁD RIGORÓZNÍHO ŘÍZENÍ Fakulty filozofické Univerzity Pardubice

ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY Článek 1. ČÁST DRUHÁ ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ SZZ Článek 2. Obsah a forma SZZ

Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Výnos děkana č. 7/2010

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDENTY ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 8. ČERVENCE 2015

Vyhláška děkana č. 4D/2019 O ORGANIZACI AKADEMICKÉHO ROKU 2019/2020 NA FAKULTĚ ELEKTROTECHNICKÉ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI

Studijní a zkušební řád Vysoké školy polytechnické Jihlava

II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU PRO STUDENTY ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 7. DUBNA 2009

Studijní a zkušební řád Vysoké školy polytechnické Jihlava ze dne 14. července 2015

PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA V DOKTORSKÝCH

Fakulta financí a účetnictví

Transkript:

Účinnost dokumentu od: 1. 9. 2013 Směrnice děkanky Fakulty stavební Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava č.1/2013 Studijní a zkušební řády v bakalářských a magisterských studijních programech. Směrnice je vydána v souladu se studijními a zkušebními řády VŠB TU Ostrava (dále jen,,řády ) z roku 2013. Směrnice obsahuje podstatné části řádů, ostatní ustanovení článků a odstavců řádů nejsou touto směrnicí dotčeny. Odstavce Směrnice, které jsou vytištěny tučně, obsahují ustanovení, která se týkají Fakulty stavební, nebo která řády ukládají děkance fakulty nebo fakultě. Řízená kopie č: Razítko: Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 1/22

Část první Úvodní ustanovení Čl. 1 (1) Studium v bakalářských a magisterských studijních programech je uskutečňováno v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ). (2) Fakulta stavební (dále jen,,fakulta, nebo,,fast ) Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (dále jen VŠB-TUO ) je oprávněna uskutečňovat studium v akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programech. Seznam těchto studijních programů zveřejňuje na úřední desce VŠB-TUO a FAST. Akreditované bakalářské a magisterské studijní programy uskutečňuje fakulta samostatně nebo spolu s vysokoškolským ústavem. (3) Studium v bakalářském a magisterském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. Podmínky spolupráce upraví dohoda zúčastněných vysokých škol. (4) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky. (5) Absolventům bakalářských studijních programů uděluje VŠB-TUO akademický titul bakalář (ve zkratce Bc. uváděné před jménem). (6) Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, nenavazuje akreditovaný magisterský studijní program na bakalářský studijní program. (7) Absolventům magisterských studijních programů uděluje VŠB-TUO akademický titul inženýr (ve zkratce Ing. ) a akademický titul inženýr architekt (ve zkratce Ing. arch. ) uváděné před jménem. Část druhá Organizace studia Čl. 2 Organizace akademického roku (1) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor. Po projednání v kolegiu rektora stanoví také začátek organizované výuky a závazný harmonogram akademického roku VŠB-TUO. (2) V harmonogramu akademického roku VŠB-TUO je uveden zejména začátek a konec výuky, zkouškového období, období prázdnin, praxí a dalších akademických aktivit. (3) Akademický rok se dělí zejména na zimní semestr, letní semestr, zkouškové období zimního semestru, zkouškové období letního semestru a období prázdnin. (4) V každém semestru je zpravidla 14 týdnů výuky a nejméně 5 týdnů zkouškového období. V případě kratšího semestru může být zkouškové období ve stejném poměru kratší. Výuka je organizována podle týdenních rozvrhů. Vyučovací hodina má nejméně 45 minut. (5) Závazný harmonogram akademického roku s podrobným členěním akademických aktivit fakulty stanoví děkanka fakulty po projednání v kolegiu děkanky. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 2/22

Čl. 3 Organizace studia (1) Studium v bakalářských a magisterských studijních programech, které uskutečňuje fakulta, je organizováno v prezenční formě nebo v kombinaci prezenční a distanční formy (dále jen kombinovaná forma studia ). V prezenční formě studia je studijní program uskutečňován za přítomnosti studenta v prostorách fakulty. V distanční formě studia je studijní program uskutečňován s využitím studijních opor studijních předmětů (dále jen předmět ), e-learningu, kontaktu se studenty prostřednictvím počítačové sítě Internet a stanovených kontaktních konzultačních hodin s vyučujícím. V kombinované formě studia je studijní program uskutečňován kombinací prezenční a distanční formy studia. Časový rozsah přítomnosti studenta kombinované formy studia musí být uveden ve studijním plánu. (2) Standardní doba studia v bakalářských a magisterských studijních programech je uvedena v Seznamu akreditovaných studijních programů, zveřejněném na úřední desce fakulty a VŠB-TUO. (3) Studijní programy se zpravidla člení na studijní obory. Studijní obory sestávají ze systémově uspořádaných předmětů. Soubor studijních předmětů představuje studijní plán studijního oboru. Studijní obor může být členěn na specializace nebo zaměření složené z úzce systémově uspořádaných předmětů v rámci studijního plánu oboru. (4) Studijní předměty jsou dokumentovány ve studijních plánech v internetové síti VŠB TUO. Dokumentace studijních předmětů obsahuje: - název předmětu; - číslo předmětu; - kreditovou dotaci; - garanta a vyučujícího předmětu; - vymezení povinnosti a volitelnosti předmětu; - formu ukončení předmětu; - zařazení předmětu ve strukturovaném systému studia; - zařazení předmětu ve studijním plánu oboru; - vyučovací jazyk; - anotaci předmětu; - studijní literaturu; - prerekvizity a korekvizity předmětu; - osnovu předmětu; - podmínky absolvování. (5) Maximální doba studia od prvního zápisu do studia ve studijním programu do jeho ukončení v bakalářském i magisterském studijním programu je tvořena dvojnásobkem standardní doby studia a dny konání státní závěrečné zkoušky. Do této doby se započítávají jednotlivá přerušení studia. (6) Studentovi, který řádně neukončí studium v maximální době studia, je studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 4 písm. b) tohoto studijního a zkušebního řádu. Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (7) Magisterské studijní programy navazují zpravidla na bakalářský studijní program stejného nebo příbuzného studijního programu a studijního oboru. Studentům, kteří absolvovali jiné zpravidla bakalářské studijní programy, stanoví děkanka studijní plán prvního ročníku a podmínky přijetí ke studiu. Posouzení příbuznosti absolvovaného studijního programu provede děkanka především porovnáním obsahu obou studijních programů s využitím kreditového hodnocení předmětů. Čl. 4 Rada studijního programu (1) Studijní programy, které uskutečňuje fakulta, schvaluje vědecká rada fakulty. Studium v jednotlivých studijních programech sleduje a hodnotí rada studijního programu. Rada studijního programu dbá na realizaci studijních programů v akreditované podobě, implementaci kreditního systému, dává podněty ke změnám, aktualizaci a modernizaci studijních programů, koordinuje efektivní zapojení kateder, institutů a vysokoškolských ústavů VŠB-TUO (dále jen katedra ) do realizace studijního programu, hodnotí kvalitu realizace studijního programu. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 3/22

(2) Radu studijního programu a předsedu rady studijního programu jmenuje děkanka fakulty, na které je studijní program akreditován, po schválení vědeckou radou této fakulty z řad profesorů, docentů a předních odborníků významně se podílejících na realizaci studijního programu. Délku funkčního období rady stanoví děkanka. (3) Rada studijního programu navrhuje děkance fakulty garanty jednotlivých studijních programů a garanty jednotlivých studijních oborů z řad profesorů a docentů, kteří se významně podílejí na realizaci studijního programu, metodicky je vede a koordinuje jejich činnost. Garanty jednotlivých studijních programů a garanty jednotlivých studijních oborů jmenuje děkanka fakulty, která stanoví dobu, na kterou jsou jmenováni a jejich povinnosti. (4) Garant studijního oboru odpovídá za vědecko-pedagogickou úroveň a rozvoj studijního oboru. Garant oboru zejména: doporučuje děkance návrh na uznání výsledků studia získaných na zahraniční vysoké škole - nostrifikace; odpovídá za zadání správného, úplného a aktuálního studijního plánu do systému EDISON v termínu určeném v harmonogramu fakulty; koordinuje součinnost více kateder fakulty při organizaci SZZ v jednom oboru, účastní se Dne otevřených dveří, kde zájemce informuje o svém oboru, případně zodpovídá jejich dotazy; podílí se na výběrovém řízení studentů na studijní obory programu Stavební inženýrství FAST. (5) Garantující katedra garantuje vědecko-pedagogickou úroveň a rozvoj studijních předmětů, které garantuje a odpovídá za přípravu, organizaci a průběh státních závěrečných zkoušek. Vedoucí garantující katedry ve spolupráci s garantem oboru zejména: určuje garanta a vyučující předmětů garantovaných katedrou; na základě pokynu garanta předmětu stanoví způsob organizace, zajištění a provádění odborných praxí a exkurzí; vypisuje vždy na začátku akademického roku zadání bakalářských a diplomových prací na základě návrhu jejich vedoucích; jmenuje vedoucí bakalářských a diplomových prací a oponenta u diplomových prací; určuje předměty státní závěrečné zkoušky; navrhuje děkance termín, čas a místo konání SZZ. Čl. 5 Studijní plány (1) Studijní plány vymezují obsah a rozsah studia ve studijním programu uskutečňovaném fakultou. Obsahují předměty podle ročníků a semestrů, počet hodin výuky daného předmětu, ohodnocení předmětů kredity a stanoví, ze kterých předmětů a ve kterých semestrech jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky. (2) Studijní plány všech studijních programů jsou zpracovány pro každý ročník standardní doby studia. Studijní plán, kromě dalších informací, určuje i organizaci jednotlivých forem studia a doporučený časový plán studia. (3) Předmět je vymezen jako povinný, povinně volitelný nebo volitelný. Povinné předměty jsou předměty, které student musí absolvovat. Volitelné předměty si student zapíše z okruhu předmětů stanovených ve studijním programu podle svého rozhodnutí. Kredity, získané za volitelné předměty, se nezapočítávají do počtu kreditů stanovených studijním programem a studijním plánem pro úspěšné ukončení studia, ale budou uvedeny v Dodatku k diplomu. (4) Studijní plány bakalářských a magisterských studijních programů jsou sestaveny tak, aby počet výukových hodin nepřesáhl v prezenční formě studia 30 hodin týdně. Do tohoto počtu se nezahrnují hodiny tělesné výchovy, cizího jazyka, exkurzí a praxí. Rozsah výuky za přítomnosti studenta v kombinované formě studia je nejvýše 120 hodin v semestru. (5) Podle studijního plánu příslušného studijního programu (studijního oboru) a ročníku si podle pravidel daných tímto studijním a zkušebním řádem sestavuje student osobní studijní plán pro jednotlivé ročníky studia. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 4/22

Čl. 6 Kreditový systém (1) Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia na VŠB-TUO se používá jednotný kreditový systém, jehož znaky jsou: a) jeden kredit představuje zpravidla 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, tj. celkem 30 kreditů za semestr a 60 kreditů za ročník studia, b) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu, c) tentýž předmět má stejné kreditové ohodnocení pro všechny studijní programy a formy studia, d) absolvováním předmětu předepsaným podle čl. 18 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, e) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, f) získaný počet kreditů je nástrojem pro kontrolu studia, g) za daný předmět lze v průběhu studia získat kredity pouze jednou. (2) Pro úspěšné ukončení studia musí student získat počet kreditů rovný alespoň šedesátinásobku počtu ročníků standardní doby studia, a to ve skladbě určené studijním programem a studijním plánem. (3) Kreditový systém VŠB-TUO je kompatibilní s Evropským systémem převodu kreditů (dále jen ECTS ) umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů. Čl. 7 Studium podle individuálního osobního studijního plánu (1) Studium podle individuálního osobního studijního plánu povoluje na základě žádosti studenta děkanka. (2) Ve studiu podle individuálního osobního studijního plánu se studentovi určí, při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného studijním plánem příslušného studijního programu (studijního oboru), zvláštní organizace studia. (3) Studenta lze uvolnit, případně vyslat k části studia na jinou vysokou školu, a to i v zahraničí. Průběh studia na zahraničních vysokých školách je zpravidla předem písemně vyjádřen v dohodě o studiu. O uznání výsledků studia na jiné vysoké škole, pokud jsou ekvivalentní studijnímu plánu studia ve studijním programu uskutečňovaném fakultou, rozhodne děkanka. U ostatních rozhodne děkanka na základě doporučení garanta studijního oboru. (4) V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené ( 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějích předpisů), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. Na uvedené období si může student nebo studentka podat žádost o individuální studijní plán. Čl. 7a Změna formy studia, studijního oboru. (1) Písemnou žádost o změnu formy studia, studijního oboru si student podává na studijní oddělení fakulty. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 5/22

Čl. 8 Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace (1) Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované vlastní samostatné práci. (2) Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, různé typy cvičení, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze. (3) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení. (4) Semináře jsou formy výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnosti učitele. Významnou součástí této formy výuky je prezentace výsledků vlastní práce a diskuse. (5) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování při aktivní účasti studentů. Specifickým typem cvičení jsou experimentální laboratorní práce a práce na počítačích. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí přípravou. (6) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení popřípadě i jiné formy výuky. (7) Odborné praxe slouží k upevňování a rozšiřování vědomostí a dovedností získaných studiem na základě práce studenta na odpovídajícím pracovišti. Jsou součástí studijních programů a pokynem děkanky nebo pokynem učitele garantující katedry je dán způsob jejich organizace, zajištění a provádění. (8) Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti na reálných objektech ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v praktickém životě. Jsou organizovány v rámci výuky příslušných předmětů nebo blokově. (9) Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí z požadavků studentů. (10) Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované výuky, za jejichž absolvování je udělován zápočet nebo klasifikovaný zápočet, je povinná v rozsahu stanoveném vedoucím katedry, ředitelem institutu nebo ředitelem vysokoškolského ústavu (dále jen vedoucí katedry ). (11) Přednášky vedou profesoři a docenti příslušného odborného zaměření a se souhlasem děkanky i odborní asistenti a významní odborníci z vědeckých pracovišť a praxe. Obsah přednášek odpovídá studijním plánům a programům předmětů. (12) Semináře a cvičení vedou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři příslušného oboru a odborníci z vědeckých pracovišť a praxe. Na cvičeních a seminářích se mohou podílet asistenti a děkankou pověření studenti doktorských studijních programů pod vedením učitelů uvedených v odstavci 11. (13) Garanta předmětu určí vedoucí katedry zajišťující výuku předmětu. Každý garant předmětu zveřejní v IS Edison nejpozději týden před zahájením výuky v semestru program předmětu, který obsahuje zejména: a) stručný přehled vyučované látky s rámcovým časovým rozvržením, b) požadavky na studenta v průběhu semestru, podmínky pro udělení zápočtu, rámcové podmínky a charakteristiku konání zkoušky. Obecnou podmínkou pro udělení zápočtu je minimálně 70% účast studenta ve výuce. Neúčast studenta ve výuce (max. 30 %) musí být omluvena a omluva musí být vyučujícím přijata. c) seznam literatury ke studiu. Tímto způsobem vyhlášené podmínky pro udělení zápočtu a konání zkoušky nelze v průběhu semestru měnit. (14) Vedoucí katedry po dohodě s garantem oboru určí před začátkem semestru učitele, kteří povedou výuku v přednáškách a cvičeních a jmenuje vedoucí učitele praktické výuky (terénní cvičení, praxe a exkurze). Vedoucími učiteli seminářů k diplomové práci a předdiplomních praxí jsou vedoucí diplomových prací. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 6/22

Čl. 9 Studijní skupiny (1) Studenti jsou pro studium zpravidla rozděleni do studijních skupin. V prvním a druhém ročníku bakalářského studia určuje rozdělení studentů do studijních skupin proděkan pro studium. Od třetího ročníku je rozdělení studentů do studijních skupin závislé na počtu studijních skupin v jednotlivých studijních oborech. Jejich předběžný počet stanoví garant příslušného studijního oboru, konečné rozhodnutí stanoví děkanka fakulty. (2) Student má ve zdůvodněných případech právo požádat studijní oddělení fakulty o změnu zařazení do studijní skupiny. V případě, že výuku téhož předmětu zajišťuje paralelně více vyučujících, má student, v rámci kapacitních a rozvrhových možností, právo volit si vyučujícího. Toto právo může uplatnit do dvou týdnů od zahájení výuky v semestru podáním písemné žádosti na studijní oddělení fakulty. Čl. 10 Pedagogický poradce (1) Pokud to vyžaduje organizace výukového procesu na fakultě, může děkanka jmenovat pedagogické poradce. (2) Úkolem pedagogických poradců je zejména: a) na požádání informovat studenty o struktuře příslušného studijního plánu, o možnostech volby předmětů a konzultovat s nimi možnosti výběru studijního oboru, b) zodpovídat studentům dotazy zejména k tomuto studijnímu a zkušebnímu řádu, případně vnitřním předpisům fakulty a programům předmětů, c) upozorňovat děkanku na případné problémy ve výuce a studijních záležitostech, d) vyjadřovat se k některým žádostem studentů na základě žádosti děkanky, e) spolupracovat se studijním oddělením fakulty a příslušným proděkanem, f) organizovat návštěvy studentů na pracovištích kateder (laboratoře, počítačové učebny, experimentální pracoviště) vedoucí ke konkrétnímu poznání fakulty a její odborné práce. Část třetí Ověřování a hodnocení studijních výsledků Čl. 11 Ověřování studijních výsledků (1) Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem, zkouškou nebo zápočtem a následně vykonanou zkouškou. (2) Děkanka stanoví konečné termíny, do nichž lze získat zápočet, klasifikovaný zápočet ze zapsaných předmětů v příslušném semestru nebo akademickém roce a konat zkoušky. (3) Centrální evidenci o studijních výsledcích studentů fakulty vede a její správnost kontroluje studijní oddělení fakulty, a to včetně správy dat v informačním systému VŠB-TUO (dále jen informační systém ). Na požádání vydá studentovi doklad o absolvovaných předmětech nebo dodatek k diplomu podle standardu ECTS. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 7/22

Čl. 12 Zápočet a klasifikovaný zápočet (1) Zápočet nebo klasifikovaný zápočet se uděluje za splnění podmínek stanovených programem předmětu pro jejich udělení. Student se může zapsat do předmětu, jehož absolvování je podmíněno splněním prerekvizity v případě, že má splněn alespoň zápočet prerekvizity. Ke zkoušce z předmětu podmíněného prerekvizitou je nutno vykonat zkoušku z prerekvizity. (2) Zápočet nebo klasifikovaný zápočet uděluje učitel, který vyučuje příslušný předmět nebo v odůvodněných případech vedoucí katedry nebo jím pověřený učitel. (3) Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do informačního systému. (4) Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet ve stanoveném termínu, může učitel v odůvodněných případech povolit splnění podmínek k získání zápočtu v určeném náhradním termínu, nejpozději však do mezního termínu, stanoveného podle čl. 12 odst. 10. Ve zdůvodněných případech může děkanka v rámci daného akademického roku povolit splnění podmínek zápočtu a klasifikovaného zápočtu i v pozdějším termínu. (5) Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat garanta předmětu o přezkoumání rozhodnutí. Ve věci udělování zápočtu, klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností děkanka. (6) Výsledek předmětu ukončeného zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem předá vyučující neprodleně, nejpozději však do 5 dnů, do informačního systému. Pokud student se zapsaným výsledkem v IS nesouhlasí, může tuto skutečnost označit v IS do 5 dnů od zapsání do IS. Jinak je výsledek automaticky považován za odsouhlasený. Při zápisech výsledků plnění studijních povinností a řešení případných nesouhlasných vyjádření studentů je nutno respektovat data kontroly studia. Výsledky udělení zápočtu jsou evidovány na katedře garantující výuku daného předmětu nejpozději od ukončení zkouškového období následujícího po výuce daného předmětu. Způsob předání těchto výsledků a jejich archivaci v rámci fakulty určí děkanka. Písemné záznamy o výsledcích udělení zápočtu z předmětu jsou na katedře uchovány po dobu odpovídající maximální době studia podle čl. 3 odst. 5. (7) Zápočet u předmětu zakončeného zkouškou musí být udělen nejpozději před vykonáním zkoušky. (8) V případě, že VŠB-TUO nebo fakulta zabezpečí údaje v elektronickém informačním systému proti zásahu neoprávněných osob, lze považovat za výkaz o udělených zápočtech a klasifikovaných zápočtech výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou. (9) Stanovený termín pro udělení zápočtu a klasifikovaného zápočtu je po splnění podmínek poslední týden výuky daného semestru (zápočtový týden). (10) Mezní termín pro udělení zápočtu a kl. zápočtu je v zimním semestru datum zahájení výuky v následujícím semestru, v letním semestru termín kontroly studia za akademický rok. (11) K získání zápočtu z předmětu, který je ukončen formou testu, má student k dispozici stejný počet termínů, jakoby se jednalo o zkoušku. Čl. 13 Zkouška (1) Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí učitel bodovým hodnocením a klasifikačním stupněm. (2) Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (dále jen kombinovaná ). Zkoušky jsou neveřejné, mohou být i komisionální. V případě kombinované zkoušky Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 8/22

musí student uspět u každé její části. Podmínky stanoví zkoušející a jsou uvedeny ve studijních plánech. (3) Termíny a místo zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušek musí být s dostatečným předstihem zveřejněny v informačním systému. (4) Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo vykonat opravnou zkoušku. Zkoušku z jednoho předmětu lze opakovat maximálně dvakrát (první opravná zkouška, druhá opravná zkouška). Pokud student nevyhověl ani u druhé opravné zkoušky, musí opakovat předmět. Do informačního systému se zapíše výsledek zkoušky nevyhověl. (5) Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti u učitelů, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných učitelů garantující katedry (dále jen zkoušející ), určených vedoucím katedry. Podle podmínek na katedře může vedoucí katedry pověřit zkoušením téhož předmětu více zkoušejících. Na žádost studenta nebo zkoušejícího určí děkanka konání opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje. (6) Výsledek zkoušky se hodnotí bodovým systémem kompatibilním s ECTS přidělením bodů a známky podle národní klasifikační stupnice. Do informačního systému se uvádí odpovídající číselné vyjádření. Jejich přiřazení odpovídá národním klasifikačním stupňům a klasifikačním stupňům ECTS podle této tabulky: Bodové hodnocení v intervalu Klasifikační stupeň ECTS Bodové hodnocení v intervalu Národní klasifikační stupeň 100-91 90-81 80-71 70-61 60-51 50-0 A B C D E F 100-86 85-66 65-51 50-0 výborně velmi dobře dobře nevyhověl 1 2 3 Pokud byla vykonaná zkouška hodnocena bez přidělení bodového hodnocení pouze pomocí národního klasifikačního stupně nebo stupně ECTS, přiřadí se bodové hodnocení podle tabulky, které se použije zejména pro výpočet váženého studijního průměru: Stupeň ECTS Bodové Národní klasifikační Bodové hodnocení hodnocení stupeň A 95 výborně 93 B 85 velmi dobře 75 C 75 dobře 58 D 65 E 55 (7) Zkoušky a opravné zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období stanoveném harmonogramem daného akademického roku. Po dohodě se zkoušejícím lze skládat zkoušky i o prázdninách nebo v průběhu semestru, nejpozději však do termínu kontroly studia určeného harmonogramem příslušného akademického roku. Zkoušející určí termíny pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu. Student koná zkoušku v daném termínu zpravidla v jednom dni. (8) Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou nevyhověl (a). Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 9/22

(9) Výsledek zkoušky zadá zkoušející neprodleně, nejpozději však do 5 dnů, do informačního systému. Pokud student se zapsaným výsledkem v IS nesouhlasí, může tuto skutečnost označit v IS do 5 dnů od zapsání do IS. Jinak je výsledek zkoušky automaticky považován za odsouhlasený. Při zápisech výsledků plnění studijních povinností a řešení případných nesouhlasných vyjádření studentů je nutno respektovat data kontroly studia. V období výuky a zkouškového období vede evidenci o vykonaných zkouškách vyučující, který odpovídá za správné zadání výsledků do informačního systému. Způsob předání výsledků zkoušek a jejich archivaci v rámci fakulty určí děkanka. Po ukončení zkouškového období jsou výsledky zkoušek (datum zkoušky a výsledné hodnocení zkoušky), uchovány na katedře po dobu odpovídající maximální době studia podle čl. 3 odst. 5. (10) Uznané výsledky studia ze zahraniční vysoké školy se zapisují do evidence o studiu v souladu s ECTS a s uvedením této zahraniční vysoké školy. (11) V případě, že VŠB-TUO nebo fakulta zabezpečí údaje v elektronickém informačním systému proti zásahu neoprávněných osob, lze považovat za výkaz o udělených zkouškách výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou. (12) Zkušební termíny musí být vypsány rovnoměrně pro celé zkouškové období. (13) Zkoušející pedagog stanoví maximální počet studentů na jeden zkušební termín. (14) Minimální počet zkušebních termínů se stanoví podle vzorce Počet studentů oprávněných přihlásit se ke zkoušce Krát 2 Stanovený max. počet zkoušených studentů v jednom termínu (15) Polovinu zkušebních termínů z minimálního počtu je zkoušející povinen vypsat nejpozději 14 dnů před zahájením zkouškového období. Čl. 14 Studijní průměr (1) Jako kritérium hodnocení kvality studentových studijních výsledků slouží vážený studijní průměr (dále jen VSP ), který se zpracovává pro každého studenta za každý akademický rok a za celkové studium před konáním státní závěrečné zkoušky. (2) VSP se vypočte podle tohoto vztahu: VSP n 1 CP B n 1 i CP i i, kde je n počet klasifikovaných předmětů absolvovaných v hodnoceném období, CPi Bi počet kreditů i-tého absolvovaného předmětu ukončeného zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, bodová klasifikace studenta v i-tém absolvovaném předmětu. (3) U studentů, kteří část studia absolvovali nekreditově se počítá VSP pro účely celkového hodnocení studia jako vážený průměr ze studijního průměru za nekreditově studovanou část studia a z váženého studijního průměru kreditově studované části Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 10/22

studia, přičemž váhami jsou počty započítaných známek v obou skupinách. O započítávání známek a postupu rozhodne ve sporných případech děkanka. (4) VSP se užívá zejména: a) pro přiznání prospěchového stipendia, pokud tak stanoví Stipendijní řád VŠB-TUO nebo vnitřní předpis fakulty, b) pro stanovení celkového výsledku studia podle čl. 27, c) při rozhodování výběrového typu (zejména rozdělování na studijní obory v rámci studijního programu, zahraniční studium). Část čtvrtá Průběh studia Čl. 15 Zápis do studia (1) Uchazeč přijatý ke studiu podle Řádu přijímacího řízení VŠB-TUO se stává studentem dnem zápisu do studia. Zápis do studia se koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program v termínu stanoveném děkankou. (2) Po zápisu uchazeče do bakalářského prezenčního studia studia se koná do 30 dnů po zahájení výuky v prvním semestru imatrikulace. Součástí imatrikulace, kterou organizuje fakulta, je imatrikulační slib. (3) Student má právo se v rámci studijního plánu studia ve studijním programu, do kterého byl zapsán, a zvoleného studijního oboru a v souladu s řádem a touto směrnicí účastnit přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zápočty a konat zkoušky. Čl. 16 Zápis do dalšího ročníku studia (1) Do dalšího ročníku studia se zapisuje student, který do stanoveného termínu splnil všechny povinnosti určené mu osobním studijním plánem a tímto studijním a zkušebním řádem za uplynulou část studia ve studijním programu. (2) V případě bezindexového studia je kontrola studia prováděna elektronicky, její součástí je povinnost studenta verifikovat údaje za kontrolované období. V případě, že student neverifikuje údaje v určeném termínu nebo se neomluví anebo jeho omluva není děkanem uznána, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentu se ukončuje studium podle 56 odst. 1 písm.b) zákona a čl. 22 odst. 4 písm.b). Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (3) Při zápisu do dalšího ročníku studia se osobní studijní plán studenta, vytvořený podle čl. 17, stává platným pro daný ročník studia. (4) Zápis studentů do dalšího ročníku, kontrolu správnosti zapsaných předmětů a případné změny v osobním studijním plánu studenta provádí studijní oddělení fakulty, na které je student zapsán podle čl. 15 odst. 1. Čl. 17 Tvorba osobního studijního plánu Osobní studijní plán je na fakultě dán akreditovaným studijním plánem studijního programu a studijního oboru. Z toho důvodu čl. 17 směrnice, který je v plném znění převzat z řádu, platí pro studenty fakulty přiměřeně. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 11/22

(1) V jednotlivých ročnících studia si student sestavuje osobní studijní plán na zimní a letní semestr. Do osobního studijního plánu ročníku si student zapisuje předměty v pořadí povinné, povinně volitelné a volitelné přednostně s využitím informačního systému, v souladu s pravidly, která stanovuje studijní plán daného studijního programu (studijního oboru) a tento studijní a zkušební řád, aby získal předepsaný počet kreditů podle čl. 6 odst. 1. (2) Mezi šestým až dvanáctým týdnem semestru včetně stanoví děkanka nejméně dvoutýdenní období pro tvorbu osobního studijního plánu studenta na další semestr. (3) Předměty podmíněné prerekvizitami (dále jen podmiňující předmět ), lze absolvovat nejdříve v semestru, v němž je absolvován předmět podmiňující. Přitom úspěšné absolvování podmiňujícího předmětu je nutnou podmínkou připuštění ke zkoušce z předmětu navazujícího. (4) Omezení počtu studentů ve volitelných předmětech stanoví vedoucí kateder zajišťujících výuku předmětů. (5) Zapsaný volitelný předmět může student změnit pouze tehdy, nebyl-li daný předmět otevřen vzhledem k počtům stanovených děkankou nebo nebyl-li student ke studiu předmětu vybrán pro nadměrný počet zájemců anebo nesplnění vstupních podmínek. Tyto změny v osobním studijním plánu na další semestr je student povinen provést nejpozději ve čtrnáctém týdnu aktuálního semestru. (6) Konečnou podobu osobního studijního plánu potvrzuje garant studijního oboru, případně studijního programu. Schválený osobní studijní plán studenta se stává závazným. Změny v osobním studijním plánu studenta provádí studijní oddělení fakulty na základě souhlasu garanta studijního oboru, případně studijního programu. (7) Změny v osobním studijním plánu, vyvolané kolizí rozvrhu musí být realizovány nejpozději do konce druhého týdne výuky v každém semestru. (8) Studenti v opakovaném ročníku se řídí ustanoveními čl. 19 odst. 9 a 10. Č. 18 Absolvování a zakončení předmětu (1) Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu a je-li vyžadováno, vykonáním zkoušky po předešlém udělení zápočtu. (2) Student zakončí předmět, jestliže získá bodové hodnocení nejméně 51 ze 100 dosažitelných bodů. Z toho minimálně 18 bodů a maximálně 35 bodů může být uděleno za všechny aktivity ve cvičení u předmětů, zakončených zkouškou. Podmínky pro jednotlivé předměty jsou stanoveny ve studijních plánech. (3) Zakončení předmětu ukončeného zápočtem je potvrzeno zápisem do informačního systému. (4) Zakončení předmětu ukončeného zkouškou je potvrzeno vykonáním zkoušky. Absolvování předmětu zakončeného zápočtem a zkouškou je potvrzeno udělením zápočtu po získání stanoveného počtu bodů a následným vykonáním zkoušky. Pro celkové hodnocení předmětu se k bodům získaným u zkoušky přičítají body získané ve cvičení. (5) Zakončení předmětu ukončeného klasifikovaným zápočtem je potvrzeno splněním podmínek stanovených pro jeho udělení. Pro hodnocení se používá rovněž 100 bodové stupnice. (6) Zakončením předmětu podle odstavce 1 student řádně ukončil předmět a tím získal přiřazený počet kreditů. Předměty, které student již zakončil, si nesmí znovu zapsat, s výjimkou stanovenou v čl. 19 odst. 9. (7) Povinné předměty, které student úspěšně neukončil, si musí zapsat znovu. (8) Předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát. Třetí zápis předmětu se nepovoluje, pouze ve výjimečných případech povoluje děkanka fakulty třetí zápis jednoho předmětu studentům od 3. ročníku bakalářského studia prezenční a kombinované formy. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 12/22

Čl. 19 Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu (1) Kontrola studia se provádí v časově vymezených úsecích daných studijním plánem studijního programu - semestr, akademický rok. (2) Způsoby kontroly jsou stanoveny v dokumentaci studijního programu. (3) Kontrolu celkových výsledků studia provádí studijní oddělení fakulty u studentů prezenční a kombinované formy studia po každém akademickém roce. U studentů prezenční formy studia v bakalářských studijních programech a v magisterských studijních programech, které nenavazují na bakalářský studijní program také po 1. semestru studia, u studentů kombinované formy studia po každém akademickém roce. (4) Při kontrole studia po 1. semestru v bakalářském studijním programu a v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, musí student dosáhnout nejméně 16 kreditů, aby mohl pokračovat ve studiu. Student v opakovaném 1. ročníku musí mít do kontroly studia po 1. semestru splněny všechny povinnosti zimního semestru, jinak je mu studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 3 písm. b). (5) Při kontrole studia po ukončení ročníku musí student, který nesplnil všechny povinnosti daného ročníku dosáhnout minimálně 40 kreditů ze studijního plánu daného ročníku a mít splněné povinnosti předcházejícího ročníku, aby mohl být zapsán do vyššího ročníku. Nesplněné povinnosti osobního studijního plánu nižšího ročníku si student při zápisu do vyššího ročníku zapisuje znovu s tím, že získané zápočty se mu uznávají. Za účelem zlepšení klasifikace může student požádat o nové splnění podmínek pro získání zápočtu. Studenti v opakovaném ročníku se řídí odstavci 9 a 10. (6) Do dalšího akademického roku je zapsán student, který splnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku nebo podmínky pro opakování ročníku. (7) Ve výjimečných a zdůvodněných případech, zejména zdravotních, může děkanka na základě doložené žádosti udělit studentovi výjimku z podmínek stanovených pro zápis do vyššího ročníku nebo podmínek pro opakování ročníku. (8) Pokud student nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může opakovat ročník nebo jinou část studia stanovenou podle 52 odst. 1 zákona a odstavce 1 (dále jen ročník ). Stejný ročník je možno opakovat maximálně jednou. (9) V opakovaném ročníku je studijní povinnost studenta dána nesplněnými povinnostmi osobního studijního plánu opakovaného ročníku. V opakovaném ročníku si student zapíše znovu všechny předměty, které v předchozím roce neabsolvoval předepsaným způsobem ukončení předmětu. V těchto předmětech se student musí účastnit výuky a získat znovu zápočty. Při změně studijních plánů může děkanka předepsat rozdílové studijní povinnosti a přiměřenou lhůtu k jejich vykonání. Student si může znovu zapsat předměty osobního studijního plánu opakovaného ročníku, ve kterých si chce zlepšit klasifikaci. Zapíše-li si student předměty za účelem zlepšení klasifikace, ruší se předchozí klasifikace studenta v těchto předmětech dosažená a vzniká povinnost jejich nového absolvování. Skladbu povinně volitelných a volitelných předmětů si může student změnit jen se souhlasem garanta studijního oboru, případně studijního programu. Při kontrole studia po ukončení ročníku musí student v opakovaném ročníku mít splněny všechny studijní povinnosti daného ročníku, tj. získat 60 kreditů z učebního plánu daného ročníku. (10) Pokud studijní povinnost v opakovaném ročníku sestavená podle čl. 19 odst. 9 je menší než 60 kreditů, může si student zapsat předměty ze studijního plánu vyššího ročníku maximálně v takovém rozsahu, aby celkové povinnost nepřesáhla 60 kreditů. Získané kredity se mu započítávají do hodnocení za vyšší ročník. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 13/22

Čl. 20 Přerušení studia (1) Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkanka na základě písemné žádosti studenta. Minimální doba přerušení je jeden semestr, maximální doba souvislého přerušení je jeden rok. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. (2) S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního semestru. (3) Nejdelší celková doba přerušení studia je taková doba, která spolu se standardní dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia stanovenou v čl. 3 odst. 5. (4) Student nebo studentka má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. (5) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 3 ani do maximální doby studia stanovené v čl. 3 odst. 5. (6) Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě, které bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia ve studijním programu. Pokud se v daném termínu osoba nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 4 písm. b). Zmeškání lhůty může děkanka v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkanka na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. (7) Při změně studijních plánů v době přerušení studia může děkanka předepsat rozdílové studijní povinnosti a přiměřenou lhůtu k jejich vykonání. Čl. 21 Zanechání studia (1) Pokud se student rozhodl zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně děkance. (2) Dnem ukončení studia je podle 56 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona den, kdy bylo fakultě, na které je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. (3) Osoba, která zanechala studia, se musí nejpozději do 5 pracovních dnů od podání svého oznámení dostavit na studijní oddělení fakulty a předloží doklad o vypořádání všech závazků vůči VŠB-TUO. Poté obdrží doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o době studia. Čl. 22 Ukončení studia (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část. (2) Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a studijního oboru studia vydává VŠB-TUO a dodatek k diplomu. (3) Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul podle zákona a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle legislativního stavu platného v příslušné zemi. V dokladech o studiu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole. (4) Studium se dále ukončuje: (a) zanecháním studia podle čl. 21, (b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu a tohoto Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 14/22

(c) (d) (e) studijního a zkušebního řádu, odnětím akreditace studijního programu, zánikem akreditace studijního programu podle 80 odst. 4 zákona, vyloučením ze studia podle 65 odst. 1 písm. c) nebo podle 67 zákona. (5) Dnem ukončení studia podle (a) odstavce 4 písm. a) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia, (b) (c) (d) (e) odstavce 4 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci; Rozhodnutí nabývá právní moci dnem poté, kdy marně uplyne lhůta pro podání žádosti o přezkoumání, nebo dnem poté, kdy se student písemně vzdal práva podat tuto žádost, anebo dnem poté, kdy bylo doručeno rozhodnutí rektora, odstavce 4 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ), odstavce 4 písm. d) je den, ke kterému VŠB-TUO oznámila zrušení studijního programu, odstavce 4 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. (6) V případech uvedených v odstavci 4 písm. c) a d) je povinností VŠB-TUO zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. (7) Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 4, vydá fakulta doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o době studia. (8) Pro studenta, který ukončil studium platí přiměřeně čl. 21 odst. 3. Část pátá Řádné ukončení studia Čl. 23 Státní závěrečné zkoušky (1) Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářských a magisterských studijních programech je obhajoba bakalářské práce nebo diplomové práce. (2) Státní závěrečnou zkoušku může vykonat student, který splnil do termínu závěrečné kontroly studia všechny studijní požadavky dané studijním plánem příslušného studijního programu, řádem a touto směrnicí, odevzdal v termínu bakalářskou nebo diplomovou práci a přihlásil se ke státní závěrečné zkoušce. Pokud student neodevzdá bakalářskou nebo diplomovou práci a nepřihlásí se ke státní závěrečné zkoušce do maximální doby studia stanovené v čl. 3 odst. 5, studium se mu ukončuje podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 4 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (3) Závěrečná kontrola studia se provádí v jednom dni, který je stanoven harmonogramem akademického roku. Spočívá v kontrole: - splnění studijních povinností stanovených studijním plánem studijního programu a oboru; - formy DP a BP, kterou řeší platná Směrnice děkanky:,,zásady pro vypracování bakalářské a diplomové práce. (4) Kontrolu splnění studijních povinností provádí studijní oddělení FAST. V případě podrobností vyžaduje součinnost kateder FAST a VŠB TUO. (5) Kontrolu odevzdání diplomových, resp. bakalářských prací provádí katedry FAST. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 15/22

(6) Pokud student nesplní jednu z podmínek bodu (2) tohoto článku, nebude připuštěn ke státní zkoušce. (7) Části a jednotlivé předměty nebo tematické okruhy státní závěrečné zkoušky jsou dány studijním programem, který také stanovuje jejich pořadí. Celková doba státní závěrečné zkoušky nemá trvat déle než jednu hodinu; do této doby se nezapočítává čas na přípravu. (8) Státní závěrečná zkouška se koná v termínech určených děkankou, a její průběh a vyhlášení výsledků jsou veřejné. Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce, jakož i její organizační zabezpečení, stanoví děkanka. (9) Pokud se student ke státní závěrečné zkoušce nedostaví v určeném termínu a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodů písemně neomluví, je klasifikován známkou nevyhověl (a). Zmeškání lhůty může děkanka ze zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout. (10) Studentovi, který v daném akademickém roce splnil podmínky podle odstavce 2, ale nevykonal státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část, může být z rozhodnutí děkanky počínaje následujícím akademickým rokem nebo v případě navazujícího magisterského studia v programu Stavební inženýrství počínaje následujícím semestrem přerušeno studium až do termínu konání státní závěrečné zkoušky, případně do termínu nezbytně nutného pro činnost na fakultě související s přípravou na státní závěrečnou zkoušku. Státní závěrečná zkouška musí být vykonána nejpozději do dvou let od ukončení akademického roku, ve kterém studentovi vznikl nárok na její konání ve smyslu odstavce 2. Pokud student státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se mu ukončuje podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 4 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (11) Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoliv její část lze jedenkrát opakovat. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován známkou nevyhověl (a). Čl. 24 Zkušební komise pro státní závěrečnou zkoušku 1) Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise pro státní závěrečnou zkoušku je nejméně pětičlenná a je složena z předsedy, místopředsedy a ostatních členů. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze jmenovat více zkušebních komisí. 2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy zkušební komise jmenuje a odvolává na návrh vedoucích kateder děkanka z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty. MŠMT může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. 3) Všichni členové komise pro státní závěrečnou zkoušku bakalářského studia včetně vedoucího bakalářské práce se skládají z interních zaměstnanců fakulty. Komise pro státní závěrečnou zkoušku navazujícího magisterského studia je složena z interních a externích členů, přičemž předseda komise a oponent diplomové práce musí být z řad externích členů. 4) Jednání zkušební komise řídí její předseda nebo místopředseda, pokud není přítomen předseda. Zkušební komise je usnášení schopná, jsou-li přítomni nejméně tři členové a předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo místopředsedy, pokud není předseda přítomen. Čl. 25 Klasifikace státní závěrečné zkoušky (1) Státní závěrečná zkouška (dále také SZZ) na Fakultě stavební VŠB-TUO se skládá ze dvou částí: (a) z obhajoby bakalářské nebo diplomové práce (dále také BP a DP); (b) z odborné rozpravy nad kvalifikační prací (souhrnný název BP nebo DP). (2) Odborná rozprava nad kvalifikační prací: Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 16/22

(a) v bakalářských studijních oborech z tematických okruhů profilujících předmětů (cca 40 otázek); (b) v magisterských studijních oborech z tematických okruhů profilujících předmětů (cca 60 otázek). (3) Vedoucí katedry garantující vedení BP nebo DP zajistí zveřejnění otázek profilujících předmětů (4) Termíny konání SZZ na Fakultě stavební VŠB-TUO stanovuje časový harmonogram akademického roku vyhlášený děkankou. (5) Nejpozději čtyři týdny před vypsaným termínem konání SZZ jsou děkankou na návrh vedoucích kateder jmenováni a písemně pověřeni všichni předsedové, místopředsedové a členové zkušebních komisí SZZ příslušných oborů. Vedoucí kateder předloží děkance a vloží do IS EDISON návrh zkušebních komisí do 28. 2. akademického roku v bakalářském stupni studia a v magisterském stupni programu Architektura a stavitelství a do 15. 11. akademického roku v magisterském stupni programu Stavební inženýrství. (6) Komise SZZ zasedají dle rozpisu, který stanovila děkanka na návrh vedoucích kateder nejpozději čtyři týdny před termínem konání SZZ. Na katedrách je pro jednotlivé komise zveřejněno místo, kde probíhají SZZ, a časový harmonogram se jmenovitým rozpisem pro jednotlivé přihlášené studenty. Doba trvání konání SZZ jednoho studenta nemá trvat déle než jednu hodinu. SZZ je zahájena představením studenta členům komise, seznámením komise s průběhem a výsledky jeho studia a se zadáním DP, resp. BP. (7) Následuje obhajoba DP, resp. BP. Student nejprve seznámí státní zkušební komisi se zadáním DP, resp. BP, s postupem řešení a uvede výsledky své práce. Na vyzvání vedoucího DP, resp. BP se student vyjádří k připomínkám uvedeným v posudku recenzenta a v hodnocení vedoucího DP, resp. BP. V další rozpravě a diskusi student odpovídá na dotazy členů zkušební komise k problematice řešení v DP, resp. BP. (8) Ihned po obhajobě DP, resp. BP následuje odborná rozprava, která ověří, zda student získal potřebné komplexní znalosti. Členové komise přiměřeně využijí okruhu otázek profilujících předmětů. (9) Po ukončení obou částí SZZ studenta se uskuteční neveřejné zasedání komise, na němž komise rozhodne o klasifikaci jednotlivých částí SZZ a celkové klasifikaci SZZ. Součástí hodnocení je přitom také posouzení studijních výsledků studenta v průběhu celého studia. (10)Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise na základě hodnocení jejích částí včetně obhajoby DP, resp. BP. Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena stupněm nevyhověl (a), je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen nevyhověl (a). (11)Student, který byl z jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky podle čl. 23 odst. 3 klasifikován známkami výborně (1), velmi dobře (2) a dobře (3) vykonal státní závěrečnou zkoušku s celkovým prospěchem výborně, velmi dobře nebo dobře v závislosti na hodnocení jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky podle tabulky č. 1 pro 4 části státní závěrečné zkoušky, resp. podle tabulky č. 2 pro 3 části státní závěrečné zkoušky a podle tabulky č. 3 pro 2 části státní závěrečné zkoušky. Tabulka č. 1 Část 1 Část 2 Část 3 Část 4 Hodnocení 1 1 1 1 výborně 1 1 1 2 výborně 1 1 2 2 výborně 1 1 1 3 velmi dobře 1 1 2 3 velmi dobře 1 2 2 2 velmi dobře 1 2 2 3 velmi dobře 1 1 3 3 velmi dobře Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 17/22

2 2 2 2 velmi dobře 2 2 2 3 velmi dobře 1 2 3 3 dobře 1 3 3 3 dobře 2 2 3 3 dobře 2 3 3 3 dobře 3 3 3 3 dobře Tabulka č. 2 Část 1 Část 2 Část 3 Hodnocení 1 1 1 výborně 1 1 2 výborně 1 2 2 velmi dobře 1 1 3 velmi dobře 1 2 3 velmi dobře 2 2 2 velmi dobře 2 2 3 velmi dobře 1 3 3 dobře 2 3 3 dobře 3 3 3 dobře Tabulka č. 3 Část 1 Část 2 Hodnocení 1 1 výborně 1 2 výborně 2 2 velmi dobře 1 3 velmi dobře 2 3 dobře 3 3 dobře (12) Ihned po neveřejném zasedání komise oznámí předseda studentovi rozhodnutí komise o celkovém výsledku SZZ. Podrobné hodnocení jednotlivých částí SZZ, celkové výsledky SZZ a celkové hodnocení studia vyhlásí předseda komise absolventům shromážděným na závěr dne konání SZZ. (13) Pokud byla kterákoliv část SZZ hodnocena jako nevyhovující, je celkový výsledek SZZ nevyhověl, nevyhověla. (14) Pokud byla klasifikována jako nevyhovující obhajoba DP, resp. BP, komise rozhodne, zda student DP, resp. BP doplní, či zcela přepracuje nebo vypracuje práci s jiným zadáním. Zdůvodnění rozhodnutí komise uvede do protokolu o státní závěrečné zkoušce. Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 18/22

(15) SZZ (DP, resp. BP) se opakuje jenom z části, která byla hodnocena jako nevyhovující, tj. obhajoba nebo z části odborné rozpravy nad BP, resp. DP, která byly hodnoceny jako nevyhovující. SZZ nebo kteroukoliv její část lze jedenkrát opakovat. (16) Studentovi určí děkanka náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky, jestliže: (a) neodevzdal DP, resp. BP včas, tuto skutečnost písemně zdůvodnil a omluva byla děkankou akceptována; (b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu opakování a jeho neúčast byla do pěti dnů písemně řádně omluvena a omluva byla děkankou uznána. (17) Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není uznána, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky nevyhověl. Omluva se podává děkance, která o její důvodnosti s konečnou platností rozhoduje. (18) Náhradní termín státní závěrečné zkoušky bakalářského studia se bude konat v období řádného termínu státních závěrečných zkoušek bakalářského studia následujícího roku. (19) Náhradní termín státní závěrečné zkoušky magisterského studia se bude konat v období řádného termínu státních závěrečných zkoušek magisterského studia následujícího roku. Studentovi určí děkanka termín opakování státní závěrečné zkoušky, jestliže: (a) (b) (c) neodevzdal DP, resp. BP v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil; nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast do pěti dnů řádně písemně neomluvil; jeho obhajoba DP, resp. BP nebo jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena známkou nevyhověl (a). (20) Termín pro opakování státní závěrečné zkoušky bakalářského studia se bude konat v období řádného termínu státních závěrečných zkoušek bakalářského studia následujícího roku. (21) Termín pro opakování státní závěrečné zkoušky magisterského studia se bude konat v období řádného termínu státních závěrečných zkoušek magisterského studia následujícího roku. (22) Studentovi, který i při opakování státní závěrečné zkoušky bakalářskou práci neodevzdal v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nebo obhajoba bakalářské práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena nevyhověl (a), se ukončuje studium podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 4 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (23) O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden zápis. Ten obsahuje průběh a hodnocení obhajoby bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky, jakož i celkovou klasifikaci státní závěrečné zkoušky. Přílohou tohoto zápisu je posudek oponenta nebo oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské práce. Zápis ze státní závěrečné zkoušky je uložen do archívu VŠB-TUO. Čl. 26 Bakalářská a diplomová práce (1) Bakalářskou a diplomovou prací student prokazuje, že je schopen na požadované úrovni řešit a ústně a písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. (2) Zadání bakalářských prací na základě návrhu jejich vedoucích vypisují vždy na začátku akademického roku vedoucí kateder. Témata mohou vycházet z návrhů předložených studenty ( 62 odst. 1 písm. f) zákona). Termíny a způsob Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 19/22

zveřejnění témat a výběru bakalářské práce stanoví děkanka v harmonogramu akademického roku, ve kterém se bude konat SZZ. (3) Zadání diplomových prací pro posluchače navazujícího magisterského studia vypisují vedoucí kateder v průběhu zimního semestru prvního ročníku studia. Témata mohou vycházet z návrhů předložených studenty ( 62 odst. 1 písm. f) zákona). Termíny a způsob zveřejnění témat a výběru diplomové práce stanoví děkanka v harmonogramu akademického roku, který předchází roku konání SZZ. (4) Písemné zadání bakalářské práce předá vedoucí katedry studentovi nejpozději do 31. 10. akademického roku, ve kterém se bude konat obhajoba bakalářské práce a SZZ. Kopie zadání vedoucí katedry neprodleně předá studijnímu oddělení FAST. (5) Písemné zadání diplomové práce programu Architektura a stavitelství, předá vedoucí katedry studentovi nejpozději do 31. 10. akademického roku, ve kterém se bude konat obhajoba diplomové práce a SZZ, programu Stavební inženýrství do 28. 2. 1. ročníku (tj. předchozího akademického roku, ve kterém se bude konat obhajoba diplomové práce a SZZ). Kopie zadání vedoucí katedry neprodleně předá studijnímu oddělení FAST. (6) Zadání bakalářské a diplomové práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny a jméno vedoucího bakalářské nebo diplomové práce. Vedoucím bakalářské nebo diplomové práce může být i osoba, která není zaměstnancem VŠB-TUO. (7) Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce a v případě diplomové práce i její oponent, kterého jmenuje vedoucí katedry, vypracují posudky k této práci. Student má právo se s posudky seznámit nejméně tři dny před konáním obhajoby. V případě potřeby může vedoucí katedry jmenovat více oponentů. (8) Platí, že odevzdáním bakalářské nebo diplomové práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. (9) Bakalářská nebo diplomová práce odevzdaná uchazečem k obhajobě, musí být nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněna k nahlížení veřejnosti v místě katedry, kde se má konat obhajoba, a která organizuje státní závěrečné zkoušky tohoto uchazeče. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Vedoucí katedry, která organizuje státní závěrečné zkoušky, zajistí evidenci osob, které využily této možnosti. (10) VŠB-TUO nevýdělečně zveřejňuje bakalářské a diplomové práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje Ústřední knihovna VŠB-TUO za podpory informačního systému. (11) V případě, kdy zadání bakalářské nebo diplomové práce vychází ze spolupráce s jinými právnickými a fyzickými osobami a je zaměřeno na aktuální témata jejich výrobní, výzkumné a obchodní činnosti, je řešení studenta, týkající se citlivých dat spolupracující osoby, zpracováno v samostatné zprávě, která je uložena na katedře zadávající práci a v práci je citována. V úvodu práce je vloženo prohlášení zástupce spolupracující právnické nebo fyzické osoby o souhlasu se zveřejněním bakalářské nebo diplomové práce. (12) Ustanovení odstavců 7 až 9 se použijí, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství nestanoví jinak. Čl. 27 Celkový výsledek studia (1) Celkový výsledek studia se hodnotí stupni: a) prospěl (a) s vyznamenáním, b) prospěl (a), c) neprospěl (a). (2) Student prospěl s vyznamenáním, jestliže za dobu celého studia v bakalářském a samostatně v navazujícím magisterském studijním programu dosáhl VSP, stanoveného podle čl. 14, minimálně 84 bodů a státní závěrečnou zkoušku vykonal s Správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem 20/22