ČESKÁ REPUBLIKA ÚVOD Hospodářská soutěž založená na infrastruktuře zůstává hlavní determinantou dynamiky trhu širokopásmového přístupu. Míra rozšíření broadbandu roste, ale růst broadbandu (rychlost zvyšování počtu širokopásmových přípojek) se zpomaluje. Nejvíce účastníků přibývá v oblasti DSL. Investice do sítí nové generace (NGN) se zatím uplatňují jen v omezené míře. Trh služeb mobilních sítí se blíží nasycení. Posun trhu směrem ke sbližování služeb mobilní a pevné telefonie je výraznější. Na trhu pevných hlasových služeb a kabelových služeb dochází k další konsolidaci. Druhé kolo analýz relevantních trhů bylo dokončeno u všech trhů, které nespadají pod současné Doporučení 1. Proces analýz trhů pokročil i v oblasti originace a terminace volání. Regulační snahy zaměřené na trhy související s broadbandem dosud nepřinesly zamýšlený výsledek, tj. stimulaci účinnější konkurence na platformě DSL. Česká republika nemá národní projekt rozvoje širokopásmového přístupu, avšak Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novou vládní politiku pro oblast digitálních komunikací, nazvanou Digitální Česko. Pokrok v zavádění digitálního vysílání vedl k ukončení analogového vysílání ve dvou krajích. ÚVOD Hlavní rysy vývoje regulace Vláda předložila do Parlamentu návrh novely zákona o elektronických komunikacích. Návrh zahrnuje mimo jiné přeměnu stávajícího systému financování univerzální služby na kompenzační mechanismus založený výhradně na financování ze státního rozpočtu, dále zavedení nových pravomocí, které národnímu regulačnímu orgánu umožňují odebrat kmitočtový příděl v případech, kdy operátoři nezačnou tento příděl ve stanovené lhůtě využívat, a dále návrh na posílení pravidel (z hlediska přístupu k údajům o účastnících) pro poskytovatele nabízející telefonní seznamy čísel účastníků mimo systém univerzální služby. Některé další drobné úpravy uvedeného zákona byly provedeny prostřednictvím jiných zákonů. Český regulační orgán ČTÚ (Český telekomunikační úřad) pokračoval v analyzování trhů. Dokončil druhé kolo analýz u všech trhů, které nespadají pod současné Doporučení a na kterých byl dříve stanoven podnik s významnou tržní silou. Kromě toho byly nově přezkoumány tři další velkoobchodní trhy. ČTÚ upravil národní plán využití rádiového spektra ve vztahu ke kmitočtovým pásmům 900 MHz a 1800 MHz 2. Probíhá veřejné připomínkování navrhovaných změn, které se týkají kmitočtového pásma 2,6 GHz. Navrhované úpravy mají odrážet změny ve správě spektra vyplývající z novelizované směrnice o GSM, pokud jde o využívání technologií. Ministerstvo schválilo aktualizaci číslovacího plánu s účinností od září 2009. Organizační otázky národního regulačního orgánu Oficiální funkční období předsedy Rady ČTÚ uplynulo koncem března 2009. Po krátkém mezidobí byl dosavadní předseda jmenován znovu koncem dubna, a to na dobu 1 roku. Kromě toho koncem dubna 2009 skončilo funkční období jednoho člena Rady a nový člen byl jmenován na pětileté období počínaje 1. květnem 2009. 1 Doporučení Komise ze 17. prosince 2007 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací [Úřední věstník EU, L 344, 28.12.2007] 2 Příslušné úpravy týkající se kmitočtových pásem 900 MHz a 1800 MHz byly přijaty v prosinci 2009. 1/12
Rozhodování Během vykazovaného období kontinuálně probíhal proces analýz trhů. ČTÚ oznámil výsledky druhého kola těchto analýz, a to u pěti trhů. Na základě výsledků testu tří kritérií byla zrušena regulace u všech zbývajících bývalých maloobchodních trhů a u bývalého velkoobchodního trhu rozhlasového a televizního vysílání. Byly provedeny nové analýzy velkoobchodních trhů ukončování volání (terminace) a původu volání (originace) v pevných sítích a terminace volání v mobilních sítích, kde se navrhuje mimo jiné další snížení maximálních cen. K realizaci těchto nápravných opatření je třeba vydat finální opatření. Notifikace druhé analýzy trhu zpřístupnění účastnických vedení (LLU) byla v červenci 2009 stažena. Pokud jde o rozsah nápravných opatření ve vztahu k trhům terminace volání, uplatňuje ČTÚ diferencovaný přístup k zavedeným operátorům a k alternativním operátorům. Vůči alternativním operátorům se navrhuje neuložení cenové regulace a uložení jemnějších nápravných opatření. Komise však zdůrazňuje, že v těchto případech je třeba regulaci uplatňovat symetricky a poměřovat postup porovnáním s náklady efektivně fungujícího operátora. Cenová regulace navrhovaná pro terminaci v mobilních sítích sice zatím neuplatňuje model dlouhodobých přírůstkových nákladů (LRIC), ale vylučuje z výpočtů určité konkrétní typy nákladů ve snaze nasměrovat nynější model plně alokovaných historických nákladů (FAHC) blíže k Doporučení o cenách za terminaci 3. Zatím se nezdá, že by nápravná opatření na velkoobchodní úrovni, která ČTÚ dříve uplatňoval s cílem řešit věcné otázky nastolované alternativními operátory, vyvolala významnější tržní odezvu. Regulátor provedl několik šetření a řešil spory kolem účinného uplatnění uložených nápravných opatření. V oprávněných případech (podle úsudku ČTÚ) bylo operátorovi s významnou tržní silou uloženo, aby upravil příslušnou referenční nabídku. Na popud alternativních operátorů pevných sítí bylo provedeno šetření možných praktik spojených se stlačováním marží (margin squeeze), ale uplatňování těchto praktik se neprokázalo. VÝVOJ TRHŮ A REGULACE Celkové hodnoty obratu a investic za rok 2008 dávají smíšený obraz (v porovnání s rokem 2007) 4. Celkový obrat v odvětví telekomunikací činil 5,7 miliard. Tržby ze samotného trhu pevné telefonie vzrostly o 2,1 % a tržby z mobilního trhu vzrostly o 3,2 %. Celková hodnota hmotných investic činila 594 milionů (tj. méně o 2,9 %). Investice mobilních operátorů poklesly o 4,7 % a investice pevných operátorů se zvýšily o 22,5%, přičemž ale investice realizované zavedeným operátorem poklesly o 13,3 %. Celkové tržby v roce 2008 představovaly 3,8 % hrubého národního produktu. Došlo k posílení tržních trendů zmiňovaných v dřívějších vykazovaných obdobích: služby se ve stále větší míře poskytují v balíčcích a uplatňují se konvergované nabídky pevných a mobilních služeb. Zavedený operátor nabízí kombinované pevné a mobilní služby už od roku 2007 (nabídka Duo Mobil). Největší mobilní operátor (měřeno podle počtu účastníků) může díky akvizicím na trhu služeb pevných sítí pro segment domácností dnes poskytovat konvergované služby v celostátním měřítku. I když počet zákazníků, kteří se rozhodli pro tyto služby, není zatím nijak velký, lze se už dnes domnívat, že jde o tržní trend, který bude v příštích letech převažovat. Konvergované služby byly dříve sice zajišťovány na míru a operátoři je poskytovali především podnikovým zákazníkům, ale dnes už začíná být patrné rozšiřování záběru i do sféry domácností. Například nově strukturovaná maloobchodní nabídka zavedeného operátora, která platí od května 2009, obsahuje zjednodušené portfolio služeb a skládá se ze základních služeb (hlasová služba, asymetrické digitální účastnické připojení ADSL nebo televize přes internet IPTV), které lze spojovat v jakékoli kombinaci s dalšími službami. Na vykročení tímto směrem můžeme usuzovat i z výše uvedených akvizic, které si největší mobilní operátor pořídil ve sféře domácností. Posun k souběžnému poskytování triple play je patrný i mezi operátory kabelových sítí. I menší 3 Doporučení Komise o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích v EU, Úř. věst. L. 124/67, 20.5.2009. 4 Po vydání poslední zprávy byly údaje o celkovém obratu a investicích aktualizovány. 2/12
operátoři ve stále větším rozsahu rozvíjejí hlasové služby, které nabízejí spolu s poskytováním širokopásmového připojení a tradičních televizních služeb. Rozvoj infrastruktury 3. generace (3G) pokračoval pomalu. Žádný z hráčů na trhu zatím nedosáhl celostátního pokrytí 3G. Síť pro univerzální mobilní telekomunikační systém (UMTS) zavedeného operátora pokrývá 16,5 % obyvatelstva, zatímco jeho datová síť pro vícenásobný přístup s kódovým dělením (CDMA) pokývá téměř 90 % všech obyvatel. Cílem tohoto operátora bylo dokončit rozvinutí infrastruktury 3G ve 14 největších městech do konce roku 2009. Největší mobilní operátor nabízí služby prostřednictvím UMTS s využitím provozu s časovým dělením (UMTS TDD) s pokrytím 60 % obyvatel a plánuje zahájení pilotního projektu pro vysokorychlostní paketový přístup (HSDPA). V březnu 2009 začal na komerční bázi poskytovat svoji síť UMTS nejmenší GSM operátor, a to v Praze a v Brně. Operátor, který vstoupil na trh zatím jako poslední, používá CDMA technologii k poskytování datových a hlasových služeb s pokrytím 84 % obyvatel. 5 V investicích do přístupových sítí nové generace (NGA) se pokročilo jen minimálně. Podle odhadu národního regulačního orgánu funguje přibližně 300.000 optických účastnických vedení, která mají pokrytí 8 % domácností 6. Obecně lze říci, že infrastruktura optických sítí existuje pouze v metropolitních oblastech a v nově zastavěných oblastech ( na zelené louce ). V budování optických sítí do bodu x (FTTx) hrají významnou roli lokální operátoři širokopásmových sítí včetně operátorů kabelových sítí. Posun k optickým sítím byl zaznamenán u některých operátorů bezdrátových účastnických vedení (WLL). Ti postupně nahrazují svoje bezdrátové sítě a nabízejí služby s použitím kombinace optické a metalické infrastruktury (optické vlákno k budově FTTB). Tento trend je však omezený, a to jak rozsahem, tak geograficky. Zavedený operátor neposkytuje žádné komerční služby založené na použití optických vláken. Širokopásmový přístup Situace na trhu (graf): Česká republika, míra rozšíření služeb širokopásmového přístupu v pevných sítích leden 2008 leden 2009 leden 2010 Míra rozšíření služeb širokopásmového přístupu v pevných sítích (pevného broadbandu) vzrostla o 2 procentní body (ze 17,1 % obyvatel v lednu 2009 na 19,1 v lednu 2010). V pořadí evropských zemí podle míry rozšíření pevného broadbandu zůstává ČR pod evropským průměrem, který činí 24,8 % a značně zaostává za evropskými zeměmi s největším rozšířením. Počet maloobchodních pevných širokopásmových přípojek sice neustále roste, ale tempo tohoto růstu se postupně zpomaluje: od ledna 2009 do ledna 2010 přibylo 233.659 nových vedení, zatímco přírůstek mezi lednem 2008 a lednem 2009 činil 272.764 vedení. Situace na trhu z hlediska rychlostních parametrů se podobá situaci z roku 2008: přibližně 75 % pevných širokopásmových 5 Uvedená data o pokrytí vycházejí z informací od ČTÚ. 6 Údaje ze září 2009, které byly obsaženy v oznámení zaslaném Komisi v souvislosti s analýzou trhu zpřístupnění účastnických vedení (trh LLU) CZ/2009/0933 3/12
maloobchodních vedení skýtá rychlost od 2 do 10 Mb za sekundu a ostatní pracují s rychlostmi nad 10 Mb za sekundu 7. Nejvyšší širokopásmové rychlosti (100 Mb za sekundu) zajišťují (v limitované nabídce) operátoři kabelových sítí. Zvolna roste počet účastníků s širokopásmovým přístupem založeným na mobilních technologiích zde míra rozšíření vyhrazených (dedicated) datových služeb dosahuje 3,5 % obyvatel (více než 370.000 aktivních účastníků). Český trh s pevným broadbandem je nadále charakterizován velkým rozsahem konkurence založené na infrastruktuře. V roce 2009 tento trh nevykazoval velkou dynamiku, pokud jde o přesuny podílů mezi jednotlivými infrastrukturními platformami. Podíly trhu, které patří převládajícím technologiím, jsou proto velmi podobné situaci z roku 2008: digitální účastnické přípojky (DSL) 38,8 % z celkového počtu pevných maloobchodních vedení; bezdrátová účastnická vedení (WLL) 33,9 %; a kabelové účastnické přípojky 22,0 %. Tržní podíl technologie s optickým vláknem (FTTx) je dosud velmi nízký (5,2 %). Nové hráči na trhu konkurují většinou s využitím jiných infrastruktur než DSL. Největší přírůstek co do počtu nových přípojek byl zaznamenán u DSL, pak následovaly WLL a kabel. Kabelovým operátorům ubírají na konkurenceschopnosti jejich geografická omezení, protože budování jejich sítí se omezuje jen na hustě obydlené oblasti. Operátorům WLL zase mohou vadit možná omezení z hlediska dosahovaných rychlostí. Na druhou stranu, rychlé rozšiřování DSL je brzděno maloobchodními nabídkami konkurenčních technologií, především pak kabelových sítí a WLL. Soutěž mezi platformami vyvolává konkurenční tlaky, které, jak se zdá, vedou k postupnému snižování maloobchodních cen (což platí přinejmenším o nejlevnějších nabídkách). Zavedený operátor začal v květnu 2009 zčásti v reakci na velkoobchodní poskytování holého DSL (naked DSL) zajišťovat vlastní služby naked ADSL (tj. už bez povinného pronájmu přípojky a bez hlasové služby). Noví operátoři na celkovém trhu pevného broadbandu dnes zajišťují 66,1 % přípojek na maloobchodní úrovni a mají na tomto trhu relativně dobře zabezpečené pozice. Postavení zavedeného operátora v poskytování DSL však nijak neohrozili. Jeho podíl na trhu DSL v roce 2009 sledoval stejný trend, jaký byl zaznamenán už v předcházejícím vykazovaném období, a mírně se zvýšil na 87,0 %. Počet plně zpřístupněných vedení mírně vzrostl, ale na druhé straně pokleslo využití ostatních velkoobchodních produktů, například sdílení linek a přístup k datovému toku (bitstream access). Přístup k datovému toku z regulované referenční bitstreamové nabídky byl využit. Jeden alternativní subjekt využívá dobrovolný velkoobchodní pronájem vedení (WLR), který nabízí zavedený operátor. Dva velcí alternativní operátoři na trhu pevné telefonie prodali největšímu mobilnímu operátorovi svoje podíly na trhu služeb pro domácnosti (jeden z nich i s infrastrukturou zpřístupněných účastnických vedení) a ponechali si jen zákazníky z podnikové sféry. Tento vývoj ilustruje sílící tendenci k nabízení konvergovaných pevných a mobilních služeb dnes jsou na trhu nejméně dva větší hráči, kteří mohou tyto služby nabídnout buď prostřednictvím vlastní sítě nebo v kombinaci s velkoobchodními širokopásmovými produkty. Zájem o posílení své přítomnosti na konvergovaném trhu v souladu s koncepcí total telco projevuje i třetí mobilní operátor. Mobilní operátoři tedy ve stále větší míře považují pevný broadband za hlavní pilíř širokopásmových služeb, které poskytují, a mobilní broadband za jeho doplněk. Tento tržní trend ale alternativním operátorům pevných sítí neponechává žádnou schůdnou alternativu pro konkurenci. Pracuje se na malých místních veřejných širokopásmových projektech (realizovaných z iniciativ obcí). Celostátní širokopásmový projekt nebo záměr, který by byl koordinován na úrovni vlády, neexistuje, avšak Ministerstvo připravuje novou vládní politiku elektronických komunikací pod názvem Digitální Česko. Problematika regulace 7 Jde o údaje z července 2009. Údaje z ledna 2010 nejsou k dispozici. 4/12
Nová regulace na trhu přístupu k datovému toku (bitstream), která byla přijata v lednu 2009, nyní zahrnuje i dlouhodobý požadavek alternativních operátorů (pevných i mobilních sítí) na dostupnost naked DSL. Zdá se, že díky zajišťování naked DSL je pro některé alternativní operátory snazší nabízet cenově konkurenceschopnější službu DSL. Zavedení možnosti hromadné migrace zákazníků na bitstreamu je reakcí na obavy vyjadřované alternativními operátory. Nové subjekty na trhu však uvádějí, že mají-li se poskytovat dostatečné záruky kvality, je nutné na koerční bázi dojednat poskytování dalších produktů mimo referenční bitstreamovou nabídku (RBO). Pro trh přístupu k datovému toku není zavedena žádná cenová regulace. Na základě iniciativy vyvíjené alternativními operátory provedl ČTÚ několik šetření o možném stlačování marží, avšak existence takových praktik se nepotvrdila. Souběžně s tím inicioval Úřad na ochranu hospodářské soutěže šetření o možném stlačování cen. Probíhají přípravy na třetí kolo analýzy trhu velkoobchodního širokopásmového přístupu. Na druhé straně ceny za zpřístupnění účastnických vedení (LLU) jsou regulovány od roku 2005. Poslední snížení cen je platné od ledna 2009, ale celkové průměrné náklady na plné zpřístupnění účastnického vedení, které dosahují 11,64, jsou dosud nad průměrem EU, který činí 9,75. Po provedeném šetření ČTÚ zaměřeném na účinné uplatňování nápravných opatření uložených na trhu LLU bylo v referenční nabídce zpřístupnění (RUO) provedeno několik změn s cílem zlepšit podmínky týkající se poskytování finančních záruk za kvalitu, zpracování objednávek, minimálních parametrů pro společné umisťování (kolokaci) a přístupu k neaktivní infrastruktuře. Přes tyto snahy dochází k dalšímu využívání LLU jen okrajově a nejsou známy žádné náznaky případných plánů na další investice do LLU. Národní regulátor připravil druhou analýzu trhu LLU, která byla Komisi oznámena v červnu 2009, ale o měsíc později bylo oznámení staženo. V současné době se připravuje upravená analýza trhu. Regulátor uvedl, že do definice trhu zařadí alternativní technologie, především pak optické vlákno. Regulátor také formuloval svoje stanovisko k budoucí regulaci přístupu nové generace (NGA) a k této problematice uspořádal v listopadu 2009 debatu na specializovaném semináři s hráči daného trhu. Ze závěrů tohoto semináře vydal regulátor v prosinci 2009 zprávu, kde nastiňuje regulační otázky týkající se sítí nové generace. Zpráva má posloužit jako východisko pro další diskuse s příslušnými úřady a zainteresovanými subjekty. Dopad nápravných opatření uvalených na trhy související s broadbandem se celkově jeví jako omezený. Vlivy mohou být omezeny pokračující konsolidací trhu a potenciální konkurenční výhodností jiných platforem než DSL, nicméně platí, že tržní podíl alternativních pevných operátorů v oblasti DSL vykazuje pozvolný, avšak kontinuální sestupný trend. Další rozšiřování využití DSL by bylo možné podnítit s využitím marketingové síly mobilních operátorů. Komise při sledování vývoje trhů vyzývá ČTÚ, aby provedl analýzu potenciálních problematických faktorů na těchto trzích a řešil je účinným prosazováním nápravných opatření, která už jsou uložena, a aby jim věnoval pozornost i v analýzách trhů, které se připravují. Mobilní sítě Situace na trhu Míra rozšíření služeb mobilních sítí je vysoká (134,0% obyvatel). Zdá se, že trh služeb mobilních sítí se blíží nasycení, protože rychlost růstového trendu z hlediska počtu účastníků se zpomaluje. Podobný vývoj se slábnoucím růstem lze pozorovat i v objemu provozu. Největším zdrojem tržeb je volání v síti. Služba krátkých zpráv (SMS) dosud vykazuje růstovou tendenci. Stále se objevují náznaky svědčící o postupném nahrazování služeb pevných sítí službami mobilních sítí v mobilních sítích vzniká 77 % celkového hlasového provozu. Průměrná maloobchodní cena za minutu mobilního volání činí 13 eurocentů a odpovídá průměru EU za rok 2008. Všichni mobilní operátoři GSM (globálního systému pro mobilní komunikaci) 5/12
zvedli maloobchodní nabídky se sníženými cenami pro méně náročné zákazníky většina maloobchodních cen v roce 2009 poklesla nebo zůstala stejná 8. Operátoři zaznamenávají postupný posun zákazníků od předplacených služeb ke službám s měsíčním tarifem 49,1 % současných mobilních účastníků se rozhodlo pro služby účtované paušálně (v roce 2008 jich bylo 47 %) 9. Podíly jednotlivých poskytovatelů na trhu služeb mobilních sítí zůstaly relativně stabilní. Nový hráč na trhu služeb mobilní sítí nadále poskytuje datové a hlasové služby prostřednictvím své sítě CDMA, ovšem při omezeném pokrytí (84% obyvatel a 63% území). Celkový počet jeho účastníků sice roste, ale celkový dopad na trh je dosti nevýrazný. Nefungují žádní operátoři virtuálních sítí (MVNO); několik drobných subjektů zajišťujících prodej služeb jiných subjektů (přeprodejci) tvoří prakticky nevýznamnou skupinu. Problematika regulace (graf): Ceny za terminaci v mobilní síti Svislá osa: eurocenty za minutu Vodorovná osa: říjen 2007 říjen 2008 říjen 2009 průměr EU Česká republika Nový sestupný (glidepath) profil maximálních cen pro terminaci volání v mobilních sítích, který nadále vychází z první analýzy trhu (ale s aktualizovaným váženým průměrem ceny kapitálu, WACC), je v platnosti od ledna 2009. Tento sestupný profil je založen na FAHC a je nastaven na postupné snižování maximálních cen v šestiměsíčních intervalech do 31. července 2010. Ceny za mobilní terminaci (MTR) v České republice v říjnu 2009 dosahovaly úrovně 9,09 eurocentů, což je o dost více než evropský průměr, který činí 6,70 eurocentů. Nová maximální cena s platností od 1. ledna 2010 (stanovená v rámci uvedeného sestupného profilu) činí 7,70 eurocentů. Trh mobilní terminace byl analyzován v druhém kole analýz a výsledky byly oznámeny Komisi v srpnu 2009. ČTÚ navrhl, aby se na všechny operátory mobilních sítí pohlíželo jako na hráče, kteří ve svých jednotlivých sítích disponují významnou tržní silou, ale zároveň se k nim má uplatňovat diferencovaný přístup z hlediska nápravných opatření. Úplný rozsah nápravných opatření včetně cenové regulace se má uplatnit u všech tří operátorů GSM, ale novému subjektu se sítí CDMA se má uložit pouze povinnost transparentnosti (bez povinnosti zveřejnit referenční nabídku) a povinnost nediskriminace. Nemá se ukládat ani povinnost nákladové orientace, ale není jisté, zda je správné uplatnit u tohoto subjektu měkčí nápravná opatření. Cenová regulace navrhovaná v návrhové verzi opatření byla založena na modelu FAHC, který zahrnuje některé principy Doporučení o cenách za terminaci. Do modelu se tedy nepromítají náklady, které nejsou spojeny s provozem například náklady na SIM karty, na mobily, na 8 Zdroj: Zpráva o cenovém vývoji v telekomunikacích Telligen Report on Telecoms Price Developments from 1998 to 2009, prosinec 2009; koš služeb placených apušálně (nízké, střední, vysoké) s použitím verze koše OECD z roku 2006. 9 Při odhadu počtu aktivních účastníků s předplacenými službami bylo pro srovnatelnost dat z let 2009 a 2008 použito třináctiměsíční metodiky. 6/12
maloobchodní prodej a na režii a náklady na spektrum. Komise sice oceňuje modifikaci modelu, ale připomíná, že se k uplatňování cen má přistupovat s ohledem na budoucnost podle nákladů efektivně fungujícího operátora. Komise kromě toho (s přihlédnutím k vysoké úrovni MTR a záměru dodržet sestupný profil stanovený pro první pololetí roku 2010) upozorňuje, že by se tyto sazby měly snížit dřív. Regulace roamingu Zdá se, že všichni tři operátoři GSM, kteří působí na mobilním trhu v ČR, dodržují maximální ceny hlasových služeb, SMS a datových služeb podle požadavků Nařízení o roamingu. V eurotarifu, který nabízejí operátoři, se odráží maximální cena stanovená v uvedeném nařízení. Maloobchodní ceny za standardní datový roaming jsou v některých případech vysoko nad maximální velkoobchodní cenou. Pevné sítě Situace na trhu Podle ČTÚ je míra rozšíření pevných linek nízká (21 % obyvatel). Přitom dále postupně klesá, i když v minulém roce byl tento pokles poněkud mírnější než v období let 2005 2008. Objem minut volání vznikajících a ukončovaných v pevných sítích postupně klesá, přičemž přibližně 77 % hlasového provozu vzniká v mobilních sítích, což svědčí o postupujícím trendu přechodu od pevné telefonie k mobilní 10. Tržní podíl alternativních operátorů pevných sítí mírně poklesl na 37,1 % (měřeno podle maloobchodních tržeb). Tyto subjekty nadále s největším úspěchem působí v oblasti zajišťování mezinárodních volání, kde si udržují relativně stabilní podíl na trhu 47,6 % (podle maloobchodních tržeb) a 52,2 % (podle objemu provozu). Pro zajištění přímého přístupu k pevné telefonii jen velmi malé procento účastníků (6,9 %) používá služeb jiného než zavedeného operátora. Toto číslo je mnohem nižší než evropský průměr, který činí 24,1 %. V roce 2009 docházelo na českém trhu služeb pevných sítí k další konsolidaci, jejíž nejvýznamnějším rysem bylo značné posílení pozic největšího mobilního operátora na trhu pevných služeb získal totiž všechny zákazníky (v segmentu domácností) dvou velkých alternativních poskytovatelů služeb sítí. Původně se zaměřoval na podnikový segment trhu a nyní se tedy jeho zaměření rozšířilo i na segment domácností. Po restrukturalizaci maloobchodních cen se přístup k síti zavedeného operátora (pronájem vedení) už neúčtuje jako samostatná služba, ale jeho cena se započítává do maloobchodních cen jednoho ze základních produktů. Klasická veřejná komutovaná telefonní síť (PSTN) zažila všeobecný odliv účastníků, zatímco ostatní platformy, například hlasová služba přes internetový protokol (VoIP), naopak získaly nové zákazníky. Roste počet menších operátorů nabízejících hlasové služby prostřednictvím kabelových sítí. Tržní podíl VoIP je však dosud malý (3,9 %) a proto nijak významně neovlivňuje dynamiku trhu. V případě kabelové platformy jsou hlasové služby obvykle součástí balíčku. Problematika regulace Byl dokončen proces zpracování druhého kola analýz trhů, a to u všech trhů, které nespadají pod nové Doporučení. Tyto trhy nesplnily test tří kritérií, a proto byla v červnu 2009 zrušena jejich regulace. Připravovala se nová analýza maloobchodního trhu přístupu. Pokud jde o velkoobchodní trhy pevné telefonie, bylo v srpnu 2009 Komisi oznámeno druhé kolo analýz trhů originace a terminace volání v pevné síti. U provozovatele s významnou tržní silou na velkoobchodním trhu originace volání v pevné síti (tj. u zavedeného provozovatele) byla uplatněna nápravná opatření v plném rozsahu včetně maximálních cen založených na modelu dlouhodobých přírůstkových nákladů (LRIC) pro geografická čísla. 10 Poměr objemu odchozího provozu z pevných sítí a z mobilních sítí v roce 2008 činil 23 % k 77 %. 7/12
Pokud jde o velkoobchodní službu terminace volání v pevné síti, kde bylo navrhováno označit 24 operátorů za podniky s významnou tržní silou. Regulátor navrhuje diferencovaný rozsah nápravných opatření pro zavedeného operátora a pro ostatní hráče na trhu. Pro zavedeného operátora bylo navrženo uplatnění nápravných opatření v plném rozsahu včetně povinnosti zveřejnit referenční nabídku pro propojení (RIO) a včetně cenové regulace založené na modelu bottom up LRIC vytvořeném pro efektivně fungujícího operátora (podle pokynů v Doporučení o cenách za terminaci). Nápravná opatření plánovaná pro ostatní podniky s významnou tržní silou byla omezenějšího rozsahu a zahrnovala pouze povinnost nediskriminace a povinnost transparentnosti. Zde regulátor argumentoval tím, že ostatní subjekty na trhu nemají dost silné pozice, aby si mohly dovolit jednat bez ohledu na ostatní hráče na trhu a na zákazníky. Komise k tomuto přístupu vyjádřila výhrady a uvedla, že účinné povinnosti poskytovat přístup i povinnost účtovat nákladově orientované ceny je třeba uložit účinným způsobem s použitím postupu, který by neznamenal příliš velkou procesní zátěž pro menší operátory. Navrhovaná definice trhu terminace volání v pevné síti zahrnovala mimo jiné terminaci v mobilních sítích s použitím technického řešení omezujícího mobilitu koncového bodu například zajištění pevného připojení prostřednictvím pobočkové ústředny (PBX). Touto změnou (spolu se změnou číslovacího plánu) reagovaly národní orgány na dlouhodobé stížnosti pevných alternativních operátorů, kteří tvrdili, že postup mobilních operátorů, kteří pro tento typ služby používali mobilní čísla, nepřiměřeně poškozuje hospodářskou soutěž. Velkoobchodní ceny za propojení snížil regulátor o 5 % u prvního tranzitu při originaci v pevné síti a u posledního tranzitu při terminaci v pevné síti. Sazby za propojení v pevné síti v ČR však nadále zůstávají jedněmi z nejvyšších v EU. Celkově se zdá, že pokud jde o dopad nápravných opatření uložených na trzích služeb pevných sítí, není současná regulace příliš úspěšná při stimulování dalšího rozvoje směrem k efektivnější hospodářské soutěži. V tomto kontextu je také třeba připomenout, že mezi výzvy, jimiž by se regulace měla zabývat, patří i klesající trend hlasového provozu v pevných sítích. Rozhlasové a televizní vysílání Situace na trhu Podle údajů z července 2009 se terestrický přenos jako základní způsob přenosu na trhu televizního vysílání uplatňuje při poskytování služeb pro 1,8 milionů domácností (tj. 41,2 % z celkového počtu domácností). Podíl digitální technologie na terestrickém přenosu se odhaduje na 1,1 milionu domácností. Satelitní televize se uplatňuje také u 1,1 milionu domácnosti (25,4 %) a kabelová televize u 8,8 milionu domácností (18,9 %) 11. Zdá se, že pokračující přechod na digitální technologii jde ruku v ruce s rostoucím zájmem spotřebitelů o jiné platformy, než je klasický terestrický přenos, který na trzích vysílání dosud převládal. Tento trend je nejmarkantnější u satelitního vysílání, u kterého byl zaznamenán největší nárůst počtu účastníků, kteří toto vysílání využívají. Na trhu působí čtyři větší hráči. Určitý nárůst počtu účastníků se projevil také u kabelového vysílání, avšak nárůst míry rozšíření kabelových sítí není tak výrazný jako v případě satelitních. V kabelové části trhu vysílání dosud ve značném rozsahu probíhá konsolidace. Do modernizace a rozšiřování technologií a rozšiřování nabídky byl investován jen omezený objem prostředků. Nárůst počtu účastníků zaznamenalo televizní vysílání prostřednictvím internetového protokolu (IPTV), avšak dopad tohoto vývoje na celý trh je dosud dosti omezený (0,3 milionu domácností, tj. 6 % z celkového počtu). 11 Údaje týkající se té které platformy značí počet domácností přijímajících televizní programy primárně přes danou platformu. 8/12
Problematika regulace Pokračuje proces přechodu na digitální vysílání. Analogové vysílání bylo už vypnuto ve dvou regionech: v Praze a v Plzni. Paralelní analogové a digitální vysílání (alespoň s jednou digitální sítí) už bylo zahájeno ve všech oblastech s výjimkou Zlína a Jeseníku. Vypnutí analogového vysílání u všech hlavních vysílačů se plánuje na 11. listopad 2011. Zbývající vysílače vypnou analog v první polovině roku 2012. V České republice fungují čtyři digitální terestrické sítě. První z nich přenáší veřejnoprávní kanály (v rámci veřejného multiplexu) a ostatní tři přenášejí komerční vysílání. V září 2009 fungovala alespoň jedna digitální síť u 83 % všech domácností, první dvě sítě u 60 % domácností a všechny čtyři u 26 % domácností. Pro zajištění transparentnosti celého procesu byly vytvořeny nové webové stránky se speciálním zaměřením na přechod k digitálnímu vysílání, kde občané naleznou informace o vývoji v jednotlivých regionech včetně praktických rad a doporučení. Tuto online službu zajišťuje národní koordinační skupina odpovídající za informační kampaň a kromě ní i regulátor a různé komerční subjekty. Další informace jsou občanům k dispozici prostřednictvím celostátní bezplatné telefonní služby. Zprávu o pokroku prací na digitalizaci zveřejňuje ČTÚ každých 6 měsíců. Regulátor také provádí technickou koordinací celého postupu s vnitrostátními institucemi a zainteresovanými subjekty. Na velkoobchodním trhu rozhlasového a televizního vysílání provedl regulátor test tří kritérií a na základě jeho výsledků zrušil v srpnu 2009 nápravná opatření uložená na tomto trhu od konce roku 2006. Horizontální regulace Správa spektra Byly dány k dispozici další kmitočty v pásmu 900 MHz, které dříve používalo Ministerstvo obrany, a ČTÚ následně (v červnu 2009) tyto nové kmitočty přidělil třem stávajícím operátorům GSM, a to na základě výběrového řízení. Příděly byly asymetrické a tato asymetrie měla usnadnit dosažení rovnováhy konkurenčních podmínek na trhu každý ze stávajících operátorů totiž měl z dřívějška ve své části spektra různý objem kmitočtů. ČTÚ předpokládá, že příděly také dále posílí výhody pro uživatele, protože všichni operátoři GSM budou mít dostatečně velký objem spektra, aby mohli alespoň základní část budoucích mobilních širokopásmových služeb poskytovat v pásmu 900 MHz. Komise tuto problematiku sleduje. Proběhly nebo probíhají veřejné konzultace k návrhu úprav národního plánu využití rádiového spektra, pokud jde o kmitočtová pásma 900 MHz, 1800 MHz a 2,6 GHz. Úpravy v pásmech 900 MHz a 1800 MHz jsou v platnosti od ledna 2010. Dosud probíhaly veřejné konzultace k novým návrhům pro pásmo 2,6 GHz regulátor k tomu uvedl, že hodlá stimulovat zájem o toto pásmo, které se v současné době nevyužívá. Zájem o toto pásmo se na trhu dosud neprojevil, a to i přes změny plánu využití tohoto pásma, které platí od ledna 2009. V pásmu 1800 MHz byl počet práv na užívání zvýšen na čtyři. Jelikož je k dispozici celý blok kmitočtového spektra, skýtá zmíněná úprava možnost, aby na trh vstoupil nový hráč. Předpokládá se, že výběrové řízení o pásmo 1800 MHz bude zahájeno v roce 2010. Zaměstnanci Komise aktivně monitorují tyto procesy, pokud jde o plnění požadavků evropského regulačního rámce. Obchodování s kmitočtovým spektrem je ošetřeno v legislativě, ale dosud k žádné takové transakci nedošlo. V roce 2009 se v České republice aktivně diskutovalo o budoucím využití digitální dividendy. V březnu 2009 ČTÚ uzavřel druhé kolo národní veřejné debaty o digitální dividendě tím, že uspořádal druhý veřejný seminář, jehož se mimo jiné zúčastnili diskutující ze sousedních členských zemí EU. Byla vyslovena široká podpora budoucímu využívání digitální dividendy k zajišťování nových širokopásmových sítí a služeb. Příslušné kmitočtové kanály budou uvolněny během přechodu na digitální vysílání. Časový rámec pro přidělení kmitočtového spektra z digitální dividendy vychází z technického plánu přechodu na digitální 9/12
vysílání. V současné době se vytvářejí podmínky pro uvolnění pásma z digitální dividendy v roce 2012. Třetí kolo národních konzultací k této problematice připravuje ČTÚ na rok 2010. V souvislosti s digitální dividendou Česká republika zatím nespecifikovala žádné plány na přerozdělení spektra (spectrum refarming) s cílem zajistit účinnější využívání kmitočtů. Provádění rozhodnutí o spektru Česká republika ohlásila proveedení následujících rozhodnutí Komise o harmonizaci kmitočtového spektra: Rozhodnutí č. 2005/513/ES, 2005/928/ES, 2006/771/ES, 2006/804/ES, 2007/131/ES, 2004/545/ES, 2005/50/ES, 2007/90/ES, 2007/98/ES, 2008/294/ES, 2008/411/ES, 2008/432/ES, 2008/477/ES, 2008/671/ES a 2008/673/ES. Probíhá provádění Rozhodnutí č. 2007/344/ES o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra, kterým se zajišťuje dostupnost specifikací pro oddělená rádiová rozhraní v databázi kmitočtového informačního systému ERO (EFIS). Číslování Změna národního číslovacího plánu, o níž se ČTÚ zmiňoval v roce 2008, vstoupila v platnost formou úpravy číslovacího plánu od září 2009. Pro konvergované služby byl vyhrazen nový číselný rozsah 61X. Dočasná ustanovení zároveň umožňují, aby se tam, kde mobilní sítě poskytují připojení v pevném místě, mohla mobilní čísla používat pro pevné/mobilní linky alespoň do vypršení příslušných zákaznických smluv. ZÁJMY SPOTŘEBITELŮ Transparentnost tarifů a kvalita služeb Pravidla, podle nichž se na národní úrovni stanovují požadavky na transparentní cenové informace, které mají poskytovat operátoři sítí a poskytovatelé služeb, jsou zakotvena v legislativě. Mezi požadavky ČTÚ na zajištění kvality služeb patří povinnost poskytovat mimo jiné informace o lhůtě pro realizaci připojení, o počtu poruch na jednu linku, o lhůtě pro zajištění opravy, o vyřizování stížností na správnost fakturace, o podílu přerušení volání v mobilních sítích a další. Regulátor na svých webových stránkách uvádí porovnání cen různých nabídek. Kromě toho shromažďuje a publikuje informace o kvalitě služeb u jednotlivých operátorů. Na trhu však zatím není k dispozici interaktivní webový nástroj k porovnání cen a kvality. Univerzální služba Národní regulátor provádí pravidelné monitorování dílčích služeb univerzální služby, které nejsou uloženy v rámci univerzální služby. U služeb přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, vydávání telefonních seznamů čísel účastníků a poskytování informační služby o telefonních číslech účastníků, došel regulátor k závěru, že není třeba je znovu ukládat v rámci univerzální služby. Po provedeném přezkumu služeb vydal ČTÚ rozhodnutí, podle něhož již není nutné poskytovat v rámci univerzální služby tzv. doplňkové služby, kterými jsou postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné telefonní síti pro spotřebitele, bezplatné selektivní zamezení odchozích volání a bezplatné položkové vyúčtování ceny. Neuložené dílčí služby v rámci univerzální služby jsou na dostačující úrovni zajišťovány na komerční bázi bez nutnosti formálně je uložit. Tuto problematiku je však třeba nadále sledovat. Rozhodnutí o určení zavedeného operátora poskytovatelem dílčí služby veřejných telefonních automatů je platné do roku 2012. Zájem veřejnosti o tuto službu klesá, a proto od července 2009 došlo ke snížení počtu veřejných telefonních automatů provozovaných v rámci univerzální služby na základě hustotních kritérií. Další rozhodnutí zaměřené na postupné snižování počtu veřejných telefonních automatů v roce 2010 bylo přijato v září 2009. V červnu 2009 ČTÚ vydal nové rozhodnutí o stanovení poskytovatele dílčí služby speciálních koncových zařízení. Službu tzv. zvláštních cen určenou pro uživatele se zdravotním postižením nadále poskytují dva určení poskytovatelé zavedený operátor a nejmenší mobilní operátor GSM. Mimo rozsah povinností 10/12
univerzální služby nabízí službu obdobnou službě zvláštních cen pro uživatele se zdravotním postižením ještě jeden další subjekt na mobilním trhu, a to na dobrovolné bázi. Pro onu část univerzální služby, kde je zdrojem financování fond, bylo zajišťování univerzální služby nastaveno do roku 2006. Do roku 2006 již byly jednotlivé příspěvky stanoveny a uhrazeny do fondu univerzální služby. V srpnu 2009 vynesl Nejvyšší soud rozhodnutí, které všem přispívajícím operátorům udělil právní status účastníka správního řízení o výpočtu čistých nákladů. Pro ČTÚ to znamená, že musí znovu přezkoumat kalkulace čistých nákladů, které už byly dokončeny za roky 2001 2006, kdy účastníkem řízení směl být jen operátor určený ČTÚ poskytovatelem univerzální služby. Nové správní řízení se má zahájit počátkem roku 2010. Konečné určení čistých nákladů za rok 2007 dosud není stanoveno, protože bylo podáno odvolání. Jinak za jednotlivá léta do roku 2008 byly čisté náklady na poskytování zvláštních cen financované ze státního rozpočtu už stanoveny a uhrazeny. Česká republika v současné době neuvažuje o zařazení broadbandu do rozsahu univerzální služby. Přenositelnost čísel Regulátor přijal úpravu pravidel pro přenositelnost čísel s podrobným uvedením snížení časových limitů pro přenesení čísel s účinností od ledna 2009. Limity pro realizaci procesů mezi operátory byly zkráceny. Předávající operátor by měl uvolnit mobilní číslo do 3 pracovních dnů 12. Pro přenos pevného čísla je stanoveno maximum 15 kalendářních dnů ode dne odeslání příslušného příkazu předávajícímu operátorovi 13. V nové úpravě pravidel, která platí od ledna 2010, se maximální doba pro přenos pevného čísla dále zkracuje na 10 pracovních dnů. Asymetrické nákladově orientované velkoobchodní ceny, stanovené regulátorem ČTÚ jako výsledek diskusí o přenositelnosti mobilních čísel, zůstávají v platnosti. Nejmenší mobilní operátor, který neuplatňuje závazné spotřebitelské smlouvy, vyjádřil obavy ze zaváděné asymetrie. Velkoobchodní ceny za přenos mobilních čísel jsou sice v ČR vyšší, než činí průměr EU, avšak maloobchodní náklady účtované spotřebitelům jsou buď nulové, nebo činí symbolickou 1 Kč. Náklady na přenositelnost mobilních čísel na maloobchodní úrovni závisí na přejímajícím operátorovi a pohybují se od nuly (u zavedeného operátora) do částky hrazené na velkoobchodní úrovni. Velkoobchodní cena u pevných sítí byla snížena na 34 za jednotlivý příkaz, přesto však tato cenová sazba zůstává jednou z nejvyšších v EU. Využívání přenositelnosti mobilních čísel je zatím poněkud omezené. Provozovatelé VoIP mají možnost uplatnit přenositelnost čísel pod podmínkou, že se jejich služba nabízí jako PATS (veřejně dostupná telefonní služba) s použitím geografických účastnických čísel. V návrhové verzi novelizace příslušného zákona se navrhuje rozšíření možnosti přenosu čísel mezi pevnými a mobilními sítěmi s přihlédnutím ke specifickým negeografickým číslům, která se používají u služeb s přidanou hodnotou. Informace o cenách volání na přenesené číslo se zajišťují prostřednictvím hlasové zprávy uvedené při realizaci hovoru. Tyto informace jsou také k dispozici na webových stránkách daného operátora a podávají se prostřednictvím SMS. Komise průběžně sleduje vývoj situace kolem přenositelnosti čísel. Stížnosti spotřebitelů V roce 2009 se většina spotřebitelských sporů tradičně týkala problémů kolem rostoucího počtu nezaplacených faktur. Tyto soukromoprávní spory musí nejdříve řešit regulátor a teprve pak lze věc předat soudu k případnému vymáhání dluhů. Pro regulační orgán to znamená značnou zátěž, protože pro tyto záležitosti není personálně dostatečně vybaven, takže při vyřizování dochází ke zpožděním. V roce 2009 bylo regulátorovi předloženo přes 100.000 nových návrhů na urovnání sporů se spotřebiteli. ČTÚ hlásí průměrné vytížení ve výši 3,5 správních řízení denně na jednoho 12 Časový limit pro uvolnění mobilního čísla pro přenos činí 5 hodin u předplacených služeb a 3 dny u služeb paušálně.. 13 Časový limit pro uvolnění pevného čísla pro přenos dnes činí 10 dnů. 11/12
pracovníka je to číslo, z něhož lze snadno odvodit příčinu zdržení. Jinak se spory týkají kvality služeb a televizního signálu po digitalizaci terestrického přenosu. V oblasti spotřebitelských sporů spolupracuje ČTÚ s Českou obchodní inspekcí, s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže a s Úřadem na ochranu osobních údajů. Evropské číslo tísňového volání 112 Nejmarkantnějším problémem, který pociťují vnitrostátní orgány v souvislosti s fungováním jednotného čísla tísňového volání 112, je velmi vysoký (70procentní) podíl falešných oznámení (volání obsahující nepravdivá oznámení nebezpečných situací). Navrhovaná novelizace zákona o elektronických komunikacích, která byla vypracována v roce 2008 a která má řešit problém vysokého podílu falešných oznámení na telefonních číslech všech služeb tísňového volání, byla předložena ke schválení do Parlamentu. V novelizaci se zavádí mechanismus identifikace falešných volajících a možnost nepřijímat jejich volání na služby tísňových volání. K vyvážení potenciálních negativních dopadů tohoto blokovacího postupu se v návrhu řeší také mechanismus odblokování uživatelských zařízení. Centra služeb tísňových volání dále pracují na zdokonalování postupů s cílem dosáhnut snazšího a dostupnějšího užívání pro osoby s postižením. Faxy pro příjem tísňových oznámení od těchto uživatelů jsou dnes k dispozici ve všech regionálních tísňových centrech. Příchozí hovory od volajících, kteří používají speciální koncová zařízení, se směrují do jednoho tísňového centra specializovaného na řešení volání tohoto typu, přičemž pomoc lze poskytnout stejným způsobem jako u ostatních volání. Zvyšuje se povědomí občanů o čísle 112 jako o čísle tísňového volání platném v celé Evropské unii. O možnosti přivolat pomoc kdekoli v EU voláním na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 vědělo 61 % respondentů v ČR, zatímco evropský průměr činí 25 % 14. Harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou (116) Nadále je v provozu unijní harmonizované číslo 116 111, vyhrazené pro linky bezpečí pro děti. K dispozici jsou i další dvě harmonizovaná evropská čísla: 116 000 a 116 123. eprivacy (ochrana soukromí) Národní právní rámec pro regulaci spamu se jeví jako funkční a český Úřad na ochranu osobních údajů má pravomoc ukládat pokuty těm, kdo spam rozesílají. Spolupráce s ostatními státními úřady je založena na principu správní pomoci. Jsou k dispozici všeobecné informace o spamu a phishingu, ale rezervy jsou v informování o špionážním a škodlivém softwaru (spyware a malware). Mezinárodní spolupráce v těchto otázkách je spíše teoretická 15. U předplatných karet není identifikace účastníka povinná. 14 Bleskový průzkum Eurobarometru o evropském čísle tísňového volání 112 (únor 2010) 15 Studie o činnostech souvisejících se spamem, spyware a malware time-lex, říjen 2009. 12/12