Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast vodního hospodářství a zemědělství

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast vodního hospodářství a zemědělství Výstup projektu Enviprofese č. CZ.2.17/1.1.00/32106 za finanční podpory v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast vodního hospodářství a zemědělství Zpracoval redakční kolektiv CENIA, česká informační agentura životního prostředí Kontakt: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 tel.: 420 267 225 340, fax: 420 271 742 306 info@cenia.cz, http://www.cenia.cz

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast vodního hospodářství a zemědělství Obsah Indikátory pro oblast Vodního hospodářství a jakost vod 4 Odběry vody 4 Vypouštění odpadních vod 11 Čištění odpadních vod 16 Jakost vody v tocích2 1 Indikátory pro oblast Půda a krajina 27 Využití území2 7 Fragmentace 31 Eroze zemědělské půdy 34 Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin 39 Ekologické zemědělství 42 3

Odběry vody Indikátory pro oblast Vodního hospodářství a jakost vod Téma zařazení do kapitoly Celkové odběry vody z povrchových a podzemních zdrojů indikují spotřebu vody jak pro výrobu pitné vody, tak pro potřeby jednotlivých hospodářských sektorů. Cílem SPŽP ČR je dlouhodobý pokles odběrů vod díky lepšímu hospodaření s vodou, především v souvislosti s předpokládanou změnou klimatu (častější a delší období sucha). Posledních 20 let lze sledovat dlouhodobý pokles odběrů vod v důsledku transformace národního hospodářství. Minima dosáhly odběry již na přelomu 20. a 21. století. S nástupem dalšího desetiletí byl pokles nahrazen mírně kolísajícím až stagnujícím trendem vývoje. Odběry vod podle sektorů jsou indikátory vývoje náročnosti jednotlivých sektorů na vodu a odrazem hospodárnosti jejího využívání vzhledem k rostoucí ceně vodného a stočného. V případě průmyslu jsou odběry vod ukazatelem náročnosti technologií na spotřebu vody (např. využívání nových průmyslových technologií s uzavřeným cyklem vody). V energetice je voda užívána především pro průtočné chlazení, kdy dochází k jejímu výparu a především i ke změnám jejích teplotních charakteristik. Odběry vody pro zemědělství zahrnují především odběry pro závlahy a chov hospodářských zvířat. Jsou závislé především na meteorologických podmínkách daného roku a odráží také strukturu zemědělského půdního fondu (zavlažování pouze některých kulturních plodin). Náročnost odběratelů ovlivňuje množství vody potřebné pro úpravu na pitnou vodu nebo pro průmyslové účely. Množství odebíraných vod následně ovlivňuje množství vypouštěných odpadních vod, a tím i nároky na jejich čištění (množství a kapacitu ČOV). Využívání vody představuje zásah do oběhu vody v krajině (např. výpar vody v energetice a při průmyslové výrobě, snižování hladiny podzemních vod, snižování průtoku v tocích apod.). Výstavba vodohospodářských staveb pro odběr vod (vodní díla) se může projevit i narušením rázu krajiny. Zařazení do DPSIR schématu Odběry vody teploty Voda v krajině populace elektrárenské chlazení Odběry vody Výroba elektřiny a tepla Průmyslová produkce Definice indikátoru Odběry vod představují spotřebu vody, a to jak obyvateli, tak jednotlivými hospodářskými sektory (veřejná potřeba, průmysl, energetika a zemědělství), přičemž je zvlášť zohledněn odběr z povrchových a podzemních zdrojů. Odběry vod vodovody pro veřejnou potřebu zahrnují odběry vod pro domácnosti, ale i služby či využití 4

Odběry vody v průmyslových podnicích (tam, kde je napojení na veřejný vodovod). Spotřeba vody na obyvatele vyjadřuje fakturovanou vodu pro domácnosti přepočtenou na počet zásobovaných obyvatel. Zobrazována je i cena vody (cena vodného a stočného) a ztráty vody ve vodovodní síti. Mezinárodní srovnání se týká odběrů vody v zemích EU podle jednotlivých sektorů. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Odběry povrchové vody jednotlivými sektory v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: mil. m 3 zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. poznámka: Data za rok 2005 jsou za rozšířené pětileté zjišťování, které bylo provedeno v tomto roce a které mimo evidence podniků Povodí, s.p. zahrnuje i evidenci Lesů ČR, s.p. a Zemědělské vodohospodářské správy. Graf 2 Odběry podzemní vody jednotlivými sektory v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: mil. m 3 zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. Graf 3 Odběry pitné vody z vodovodů jednotlivými odběrateli v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: mil. m 3 zdroj dat: ČSÚ, VÚV T.G.M., v.v.i. poznámky: Do roku 2003 jsou údaje uvedeny pouze za hlavní provozovatele. V roce 2003 je v kategorii ostatní odběratelé zahrnuto zemědělství, průmysl a ostatní. Graf 4 Obyvatelé připojení na vodovody pro veřejnou potřebu v ČR typ grafu: spojnicový období: 1991 poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČSÚ Graf 5 Spotřeba vody v ČR typ grafu: spojnicový období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: l.obyv. -1.den -1 zdroj dat: ČSÚ poznámka: Souhrnné údaje týkající se celkového množství vyrobené vody a celkového množství fakturované vody jsou stanoveny dopočtem za celou ČR. 5

Odběry vody Graf 6 Cena vody v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 1990 poslední dostupný rok jednotky: Kč.m -3 zdroj dat: ČSÚ poznámka: Do roku 2003 (včetně) je vodné a stočné uvedeno pouze za hlavní provozovatele; od roku 2004 jsou hodnoty dopočteny za ČR. Vodné a stočné je vykazováno bez DPH. Graf 7 Ztráta vody ve vodovodní síti v ČR typ grafu: spojnicový období: 2001 poslední dostupný rok jednotky: m 3. km -1.den -1 zdroj dat: ČSÚ Graf 8 Mezinárodní srovnání odběrů vody typ grafu: sloupcový složený období: poslední dostupný rok pro každou zemi jednotky: m 3.obyv -1 zdroj dat: Eurostat Obr. 1 2 Využití vody vyrobené v ČR typ obrázku: kruhový složený diagram období: 2000, poslední dostupný rok jednotky: mil. m 3, % Metadata Zdroje dat ČSÚ, MZe ČR, VÚV T.G.M., v.v.i., Povodí, s. p., EEA, Eurostat (mezinárodní data) Použité jednotky mil. m 3.rok -1, %, m 3.km. -1.den -1, l.obyv. -1.den -1, m 3.obyv. -1, Kč.m -3 Dílčí data odběry podzemní vody jednotlivými sektory odběry povrchové vody jednotlivými sektory obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů [%] voda vyrobená z vodovodů [mil. m 3 ] voda fakturovaná pitná celkem [mil. m 3 ] voda fakturovaná pitná pro domácnosti [mil. m 3 ] voda fakturovaná pitná pro průmysl [mil. m 3 ] voda fakturovaná pitná pro zemědělství [mil. m 3 ] voda fakturovaná pitná pro ostatní odběratele [mil. m 3 ] vodné celkem [mil. Kč] vypouštěné odpadní vody do kanalizace celkem [mil. m 3 ] stočné celkem [mil. Kč] voda vyrobená a určená k realizaci [mil. m 3 ] 6

Odběry vody ztráty vody v trubní síti [mil. m 3 ] délka vodovodní sítě [km] odběry vody na obyvatele [m 3.obyv. -1 ] ve vybraných evropských zemích pro vodovody pro veřejnou potřebu (water abstracted for public water supply), zemědělství (water abstracted for agriculture), chlazení při výrobě a distribuci elektřiny (water abstracted for electricity production and distribution: for cooling), zpracovatelský průmysl (water abstracted for manufacturing industry), chlazení pro zpracovatelský průmysl (water abstracted by manufacturing industry: for cooling) nefakturovaná voda celkem [mil. m 3 ] voda vyrobená z podzemní vody [mil. m 3 ] Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení RNDr. Klára Vočadlová, Ph.D., CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů Odběry povrchové vody jednotlivými sektory vývoj celkových odběrů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu, odběry vod pro průmysl (vč. dobývání), odběry vod pro energetiku, odběry vod pro zemědělství, odběry vod ostatní (vč. stavebnictví). Odběry podzemní vody jednotlivými sektory vývoj celkových odběrů vody pro vodovody pro veřejnou potřebu, odběry vod pro průmysl (vč. dobývání), odběry vod pro energetiku, odběry vod pro zemědělství, odběry vod ostatní (vč. stavebnictví). Odběry pitné vody jednotlivými sektory vývoj celkových odběrů fakturované pitné vody pro domácnosti, zemědělství, průmysl a ostatní. Obyvatelé připojení na vodovody pro veřejnou potřebu - vývoj podílu obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu ze středního stavu obyvatel v daném roce. Spotřeby vody vývoj specifické spotřeby z vody vyrobené (celkové množství vyrobené vody za den přepočtené na počet obyvatel skutečně zásobovaných vodou z vodovodů), specifické množství vody fakturované (celkové množství fakturované pitné vody za den přepočtené na počet obyvatel skutečně zásobovaných vodou z vodovodů), specifické množství vody fakturované pro domácnosti (celkové množství fakturované pitné vody pro domácnosti za den přepočtené na počet obyvatel skutečně zásobovaných vodou z vodovodů). Cena vody vývoj ceny vodného (poplatek za dodávku pitné vody) vypočtený jako podíl vodného celkem a fakturované vody celkem, v případě připojení domácnosti na kanalizaci je placeno stočné (poplatek za odvádění a čištění odpadních vod) vypočtený jako podíl stočného celkem a vypouštěné odpadní vody do kanalizace celkem. Ztráty vody ve vodovodní síti podíl ztrát pitné vody ve vodovodech pro veřejnou potřebu z vody vyrobené a určené k realizaci; množství vody z vody vyrobené a určené k realizaci, která se ztratí na 1 km vodovodní sítě za den. Mezinárodní srovnání odběrů vody - odběry vody na obyvatele ve vybraných evropských zemích pro vodovody pro veřejnou potřebu, zemědělství, chlazení při výrobě a distribuci elektřiny, zpracovatelský průmysl, chlazení pro zpracovatelský průmysl. 7

Odběry vody Využití vody vyrobené kruhový diagram znázorňující celkové množství vyrobené vody, podíl a celkové množství vyrobené vody z povrchových a podzemních zdrojů, podíl a množství nefakturované vody, fakturované vody pro domácnosti a fakturované vody pro ostatní odběratele. Konstrukce obrázku: vnitřní kruh objem vyrobené vody, 1. vnější prstenec objem a podíl vyrobené vody z vody podzemní a objem a podíl vyrobené vody z vody povrchové, 2. vnější prstenec objem a podíl nefakturované vody a podíl a objem fakturované vody, 3. vnější prstenec - objem a podíl fakturované vody pro domácnosti, objem a podíl vody fakturované pro zemědělství, podíl a objem fakturované vody pro průmysl, podíl a objem vody fakturované pro ostatní. Metodika sledování Odběry vody evidovány jsou odběry vod odběrateli nad 6 000 m 3 za rok nebo 500 m 3 za měsíc podle 10 vyhlášky č. 431/2001 Sb.; data za rok 2005 jsou za rozšířené pětileté zjišťování. Souhrnné údaje týkající se všech provozovatelů (včetně vodovodů nezahrnutých do statistického šetření) stanovil ČSÚ na základě modelu matematicko-statistického dopočtu, aby bylo možné dopočítat všechny sledované ukazatele vodovodů a kanalizací a ne jenom vybrané ukazatele. Rozdělení sektorů dle CZ-NACE používané od roku 2009 a staršího členění OKEČ: Vodovody pro veřejnou potřebu (bez převodů) Zemědělství (včetně závlah, bez chovu ryb) Energetika (výroba a rozvod elektřiny a tepla) Průmysl (včetně dobývání nerostných surovin, bez energetiky a vodovodů) Ostatní (včetně stavebnictví) Celkem (bez rybníků a převodů) NACE 36, OKEČ 41 bez 410010 NACE 0103, OKEČ 0105, bez 050200 NACE 35, OKEČ 401 a 403 NACE 0534, OKEČ 1045, bez 401, 403 a 41 NACE 3796, OKEČ 5093 NACE 0196, OKEČ 0193, bez 050200 a 410010 Do roku 2008 byla používána OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností ČSÚ, Praha 1998). Od roku 2009 členění podle kategorizace CZ-NACE dle Eurostatu (neúplná zkratka z francouzského označení Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne ). Obě klasifikace si jednotlivými skupinami odpovídají. Cena vody do roku 2003 (včetně) je vodné a stočné uvedeno pouze za hlavní provozovatele, od roku 2004 jsou hodnoty dopočteny za ČR. Vodné a stočné je vykazováno bez DPH. Ztráty vody ve vodovodní síti do roku 2003 (včetně) jsou data pouze za hlavní provozovatele, od roku 2004 jsou hodnoty dopočteny za ČR. Mezinárodní srovnání odběrů vody údaje převzaty z databáze Eurostat, poslední dostupný rok se může u jednotlivých států lišit. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) Směrnice EP a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách

Odběry vody Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavování a o údajích pro vodní bilanci Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) MZe ČR: Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR (tzv. Modré zprávy). MZe ČR: Vodovody a kanalizace ČR 2010 Ekonomika, ceny, informace. Vodohospodářské věstníky, VÚV T.G.M., v.v.i. OECD 2008: OECD Environmental Outlook to 2030. OECD 2010: Pricing water resources and water and sanitation services. OECD 2009: Managing water for all: An OECD perspective on pricing and financing key messages for policy makers. OECD 2008: OECD Environmental Data Compendium 20062008. EEA 2011: Safe water and healthy water services in a changing environment. EEA 2010: 10 messages for 2010 Freshwater ecosystems. EEA Report No 2/2009: Water resources across Europe confronting water scarcity and drought. EEA 2007: Climate change and water adaptation issues. EEA Topic report No 1/2003: Europe s water: An indicator-based assessment. Eurostat 2010: Environmental statistics and accounts in Europe. Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy EEA Indicators Use of freshwater resources (2010), Use of freshwater resources outlook from EEA (2007) Eurostat - Statistics Database OECD Factbook 2011-2012: Economic, Environmental and Social Statistics Water comsumption OECD Key Environmental Indicators 2008 Další zajímavé odkazy k tématu Portál MŽP, téma Voda Portál MZe, téma Voda Vodovody, kanalizace a vodní toky v roce 2010, tabulky ČSÚ Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M., v.v.i. Vodohospodářské věstníky, VÚV T.G.M., v.v.i. Vodohospodářský informační portál Evidence ISVS, MZe ČR, MŽP ČR WISE Water information system for Europe OECD Environment Directorate/Biodiversity, Water and Natural resource management EUROSTAT European Comission/Eurostat/Environment/Data/Main tables EUROSTAT Statistics Database/Environment and energy/environment/water Informační systém statistiky a reportingu, CENIA Politiky a jiné koncepční materiály, které se problematikou zabývají: Státní politika životního prostředí ČR na roky 20042010 Plán hlavních povodí České republiky (2007) 9

Odběry vody Plány oblastí povodí (2009) Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR Protokol o vodě a zdraví Operační program Životní prostředí na období 20072013 (OPŽP) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 10

Vypouštění odpadních vod Vypouštění odpadních vod Téma zařazení do kapitoly Indikátor ukazuje vývoj množství vypouštěných sledovaných znečišťujících látek z bodových zdrojů znečištění, které jsou hlavními zdroji znečištění vod. Trend vypouštěného znečištění závisí na celkovém charakteru a množství produkovaného znečištění a stupni jeho čištění. Celkové množství vypouštěných odpadních vod a jejich struktura dle sektorů národního hospodářství vypovídá o podílu jednotlivých odvětví na zatěžování povrchových vod antropogenním znečištěním. Průmyslové znečištění vypouštěné do vodních toků je ovlivněno charakterem výroby, resp. podílem odvětví s nadprůměrnou produkcí odpadních vod (např. papírenský a chemický průmysl). U bodových zdrojů ke snížení vypouštěného znečištění stejně zásadním způsobem přispívá technická úroveň koncových čistících zařízení (ČOV). V případě komunálních zdrojů vypouštěné znečištění odráží vybavenost obcí kanalizací s připojením na ČOV a stupeň čištění odpadních vod. Přestože došlo z dlouhodobého hlediska (od roku 1990) k výraznému poklesu produkovaného i vypouštěného znečištění, vývoj od roku 2003 vykazuje již pouze pozvolný pozitivní trend nebo stagnaci. Vzhledem k tomu, že velké zdroje znečištění (průmyslové podniky, všechna města nad 10 000 ekvivalentních obyvatel) mají ČOV již vybudovanou nebo rekonstruovanou, je v současné době snižování vypouštěného znečištění pozvolnější. Důvodem pomalejšího snižování množství znečišťujících látek ve vypouštěných odpadních vodách je i časová a finanční náročnost zajištění výstavby ČOV v menších obcích. Množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů přímo ovlivňuje především jakost povrchových vod, které jsou jejich recipientem a přispívá, spolu s plošnými zdroji, k eutrofizaci vod (především v nádržích). Koncové znečištění vod může mít vliv na biodiverzitu vodních a subakvatických druhů živočichů a rostlin a na zásobování obyvatelstva pitnou vodou z povrchových zdrojů. Zařazení do DPSIR schématu Průmyslová produkce Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin Jakost vody v tocích Vypouštění odpadních vod Čištění odpadních vod Voda v krajině Definice indikátoru Indikátor shrnuje úroveň zátěže povrchových vod bodovými zdroji znečištění jak z pohledu jednotlivých vypouštěných látek (relativní vyjádření vývoje vypouštěného znečištění, tzn. index k výchozímu roku pro ukazatele BSK 5, CHSK Cr, NL a N anorg., P celk. ), tak i z pohledu antropogenní činnosti produkující znečištění (množství odpadních vod vypouštěných sektory národního hospodářství). Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu životního prostředí v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů 11

Vypouštění odpadních vod stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Relativní vyjádření vypouštěného znečištění v ukazatelích BSK 5, CHSK Cr a NL v ČR typ grafu: spojnicový období: 1990 poslední dostupný rok jednotky: index, 1990 = 100 zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. Graf 2 Relativní vyjádření vypouštěného znečištění v ukazatelích BSK 5, CHSK Cr a NL v ČR typ grafu: spojnicový období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: index, 2000 = 100 zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. Graf 3 Relativní vyjádření vypouštěného znečištění v ukazatelích N anorg. a P celk. v ČR typ grafu: spojnicový období: 2003 poslední dostupný rok jednotky: index, 2003 = 100 zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. Graf 4 Množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových v ČR typ grafu: sloupcový období: 1995 poslední dostupný rok jednotky: mil. m 3 zdroj dat: ČSÚ, MZe poznámky: Zdroje evidované správci povodí podle vodní bilance stanovené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Sleduje se celkové vypouštění do vod povrchových nad 500 m 3 /měsíc nebo 6000 m 3 /rok. Data za rok 1995 a 1996 jsou dopočítána zpětně podle metodiky platné od roku 1997. Obr 1 2 Množství vypouštěných vod v ČR typ obrázku: kruhový složený diagram období: 2000, poslední dostupný rok jednotky: mil. m 3, % zdroj dat: ČSÚ, VÚV T.G.M., v.v.i. poznámky: Konstrukce obrázku: vnitřní kruh množství vypouštěných vod celkem, 1. vnější prstenec objem a podíl vypouštěných důlních vod a objem a podíl vypouštěných odpadních vod, 2. vnější prstenec objem a podíl odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace, objem a podíl odpadních vod vypouštěných průmyslem, objem a podíl odpadních vod vypouštěných energetikou, objem a podíl odpadních vod vypouštěných zemědělstvím, objem a podíl odpadních vod vypouštěných ostatními odvětvími. Metadata Zdroje dat ČSÚ, VÚV T.G.M., v.v.i. Použité jednotky mil. m 3, % 12

Vypouštění odpadních vod Dílčí data množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK 5 [t.rok. -1 ] množství vypouštěného znečištění v ukazateli CHSK Cr [t.rok. -1 ] množství vypouštěného znečištění v ukazateli nerozpuštěných látek [t.rok. -1 ] množství vypouštěného znečištění v ukazateli P celk. [t.rok. -1 ] množství vypouštěného znečištění v ukazateli N anorg. [t.rok. -1 ] množství vypouštěných vod celkem [mil. m 3 ] množství vypouštěných odpadních vod [mil. m 3 ] množství vypouštěných důlních vod [mil. m 3 ] množství odpadních vod vypouštěných veřejnými kanalizacemi [mil. m 3 ] množství odpadních vod vypouštěných průmyslem [mil. m 3 ] množství odpadních vod vypouštěných energetikou [mil. m 3 ] množství odpadních vod vypouštěných zemědělstvím [mil. m 3 ] množství odpadních vod vypouštěných ostatními odběrateli [mil. m 3 ] Geografický rozsah dat ČR Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení RNDr. Klára Vočadlová, Ph.D., CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů Relativní vyjádření vypouštěného znečištění - množství znečištění vypouštěného do povrchových vod z bodových zdrojů znečištění za rok v ukazatelích BSK 5, CHSK Cr, NL, N anorg. a P celk. v t.rok -1. Údaj z výchozího roku datové řady vývoje je pro konstrukci indikátoru považován za 100 %. Množství znečištění v ostatních letech je na základě toho přepočítáno jako procentuální podíl výchozí hodnoty [%]. Množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových v absolutních hodnotách, pro zdroje evidované dle vyhlášky č. 431/2001 Sb. Množství vypouštěných vod kruhový diagram znázorňující celkové množství vypouštěné vody, objem a podíl vypouštěných odpadních a důlních vod, nakonec pak objem a podíl vypouštěných vod podle prvotních odběratelů (veřejné kanalizace, průmysl, energetika, zemědělství, ostatní). Metodika sledování Vypouštěné znečištění udává souhrn znečištění evidovaného správci povodí podle vodní bilance stanovené vyhláškou č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Sleduje se celkové vypouštění do vod povrchových nad 500 m 3 /měsíc nebo 6000 m 3 / rok. Od roku 1997 jsou vykazovány veškeré odpadní vody včetně vod chladících z průtočného chlazení, vod srážkových a důlních. Hodnoty pro rok 1995 a 1996 jsou tudíž dopočítány zpětně. 13

Vypouštění odpadních vod Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) Směrnice EP a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a č. 23/2011 Nařízení vlády 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech ve znění nařízení vlády č. 219/2007, nařízení vlády č. 108/2008. Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavování a o údajích pro vodní bilanci Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) MZe ČR: Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR (tzv. Modrá zpráva). MZe ČR: Vodovody a kanalizace ČR 2010 Ekonomika, ceny, informace. Vodohospodářské věstníky, VÚV T.G.M., v.v.i. EEA 2011: Europe s environment An Assessment of Assessments. EEA 2011: Hazardou substances in Europe s fresh and marine waters - An overview. EEA 2010: 10 messages for 2010 Freshwater ecosystems. EEA 2007: Europe s environment The fourth assessment. EEA Report No 7/2005: Source apportionment of nitrogen and phosphorus inputs into the aquatic environment. Eurostat 2010: Environmental statistics and accounts in Europe. Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy EEA Indicators Emissions to water of hazardous substances from urban sources, Emissions to water of hazardous substances from industry, Emissions of organic matter, Emmisions of nitrogen and phosphorus from wastewater treatment plants Eurostat 2010: Environmental statistics and accounts in Europe. Další zajímavé odkazy k tématu Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M., v.v.i. Prohlížení dat VODA, VÚV T.G.M., v.v.i. 14

Vypouštění odpadních vod Vodohospodářský informační portál Evidence ISVS, MZe ČR, MŽP ČR OECD Environment Directorate/Biodiveristy, Water and Natural resource management Informační systém statistiky a reportingu, CENIA Politiky a jiné koncepční materiály, které se problematikou zabývají: Státní politika životního prostředí ČR na roky 20042010 Plán hlavních povodí České republiky (2007) Plány oblastí povodí (2009) Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR Protokol o vodě a zdraví Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v ČR pro roky 20102013 Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod Operační program Životní prostředí na období 20072013 (OPŽP) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 15

Čištění odpadních vod Čištění odpadních vod Téma zařazení do kapitoly Hustota a kvalita vodohospodářské infrastruktury, resp. kanalizační sítě a sítě čistíren odpadních vod je jedním z ukazatelů životní úrovně společnosti a jejího vztahu k životnímu prostředí. Zvyšování podílu obyvatel připojených na kanalizaci, resp. výstavba chybějící vodohospodářské infrastruktury ČOV a kanalizačních systémů, rekonstrukce a zlepšení technologií čištění odpadních vod vedoucí ke splnění požadavku směrnice 91/271/EHS, jsou základními cíli SPŽP ČR. Rozvoj infrastruktury má souvislost s investicemi a efektivností opatření a realizovaných projektů v oblasti odvádění odpadních vod. Úroveň hustoty připojení obyvatel na kanalizaci a tím bezpečné odvádění splaškových (komunálních) vod pozitivně ovlivňuje zdraví obyvatel. Stupeň čištění odkanalizovaných odpadních vod ovlivňuje množství a charakter vypouštěných znečišťujících látek a tedy i jakost vodních útvarů, jakožto jejich recipientů (např. terciérní stupeň čištění snižuje množství vypouštěného N a P, což přispívá ke snižování eutrofizace vod). Ve svém důsledku tak ovlivňují i využití vody k vodárenským účelům a kvalitu vody ke koupání. Zařazení do DPSIR schématu Vypouštění odpadních vod Využití území Čištění odpadních vod Voda v krajině Definice indikátoru Indikátor charakterizuje vývoj vodohospodářské infrastruktury v oblasti odvádění a čištění odpadních vod. Hodnocení je založeno na vývoji podílu obyvatel připojených na kanalizaci a na kanalizaci zakončenou ČOV, vývoji počtu čistíren podle stupně čistění odpadních vod (terciární, sekundární, primární) a mezinárodním srovnání podílu obyvatel připojených na ČOV podle stupně čištění. Objem čištěných a nečištěných odkanalizovaných odpadních vod a jejich následné vypouštění do recipientů má přímý vliv na jakost vody. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. 16

Čištění odpadních vod Grafické prvky Graf 1 Připojení obyvatel na kanalizaci v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 1991 poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČSÚ Graf 2 Délka kanalizační sítě v ČR typ grafu: spojnicový období: 1990 poslední dostupný rok jednotka: km zdroj dat: ČSÚ poznámka: Uvedená časová řada je ovlivněna změnami ve statistickém zjišťování a důsledky postupných transformací bývalých podniků vodovodů a kanalizací (převod kanalizací do vlastnictví měst a obcí). Graf 3 Objem čištěných a nečištěných odpadních vod typ grafu: sloupcový složený období: 1991 poslední dostupný rok jednotky: mil. m 3 zdroj dat: ČSÚ Graf 4 Počet čistíren podle stupně čištění odpadních vod v ČR typ grafu: sloupcový složený období: 2002 poslední dostupný rok jednotky: počet zdroj dat: ČSÚ Graf 5 Mezinárodní srovnání podílu obyvatel připojených na čistírny odpadních vod podle stupně čištění typ grafu: sloupcový složený období: poslední dostupný rok pro každou zemi jednotka: % zdroj dat: Eurostat Metadata Zdroje dat ČSÚ, Eurostat Použité jednotky %, km, mil. m 3 Dílčí data počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci s ČOV střední stav obyvatel délka kanalizační sítě [km] vypouštěné odpadní vody do kanalizace celkem [mil. m 3 ] čištěné odpadní vody bez vod srážkových [mil. m 3 ] počet ČOV celkem 17

Čištění odpadních vod počet ČOV mechanických počet ČOV mechanicko-biologických celkem počet ČOV mechanicko-biologických s dalším odstraňováním N počet ČOV mechanicko-biologických s dalším odstraňováním P počet ČOV mechanicko-biologických s dalším odstraňováním NP počet obyvatel připojených na ČOV ve vybraných zemích EU - celkem (population connected to urban wastewater treatment: total), obyvatelé připojených na ČOV s primárním čištěním (population connected to urban wastewater treatment: primary treatment), obyvatelé připojených na ČOV se sekundárním čištěním (population connected to urban wastewater treatment: secondary treatment), obyvatelé připojených na ČOV s terciárním čištěním (population connected to urban wastewater treatment: tertiary treatment), Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení RNDr. Klára Vočadlová, Ph.D., CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů Připojení obyvatel na kanalizaci - vývoj podílu obyvatel bez připojení na kanalizaci, připojených na kanalizaci bez ČOV a připojených na kanalizaci zakončenou ČOV, vypočte se jako podíl počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci (resp. počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci s ČOV) a středního stavu obyvatel v daném roce. Délka kanalizační sítě - vývoj délky kanalizační sítě za sledované období. Objem čištěných a nečištěných odpadních vod vývoj objemu nečištěných odpadních vod vypouštěných do kanalizace (rozdíl celkového objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace a čištěných vod bez vod srážkových) a objemu čištěných odpadních vod bez vod srážkových. Počet čistíren podle stupně čištění odpadních vod - Vývoj počtu čistíren odpadních vod podle stupně čištění odpadních vod (primární, sekundární, terciární). Mezinárodní srovnání podílu obyvatel připojených na čistírny odpadních vod podle stupně čištění podílu obyvatel připojených na čistírny odpadních vod dle stupně čištění (primární, sekundární, terciární) v zemích EU. Metodika sledování Délka kanalizační sítě časová řada je ovlivněna změnami ve statistickém zjišťování, přesto dokládá zřetelný trend prodlužování kanalizační sítě. Objem čištěných a nečištěných odpadních vod objem odpadních vod svedených do kanalizace s rozlišením, zda byly odvedené odpadní vody čištěny. Celkový objem vypouštěných odpadních vod do kanalizace je uvažován bez zahrnutí srážkových vod svedených do kanalizace. Počet čistíren podle stupně čištění odpadních vod primární čištění = mechanické čistírny odpadních vod, sekundární čištění = mechanicko-biologické mechanické čistírny odpadních vod bez odstraňování dusíku anebo fosforu, terciární čištění = mechanicko-biologické mechanické čistírny odpadních vod 18

Čištění odpadních vod s dalším odstraňováním dusíku anebo fosforu. Mezinárodní srovnání podílu obyvatel připojených na čistírny odpadních vod podle stupně čištění data se vztahují k nejnovějšímu roku v databázi Eurostatu pro daný stát EU, některé země nerozlišují stupeň čištění. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) Směrnice EP a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění č. 229/2007 Sb. a č. 23/2011 Sb. Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Nařízení vlády 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007, nařízení vlády č. 108/2008 II. akční program přijatý podle článku 5 směrnice Rady 91/676/EHS nařízením vlády č. 108/2008 Sb. Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) MZe ČR: Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR (tzv. Modrá zpráva). MZe ČR: Vodovody a kanalizace ČR 2010 Ekonomika, ceny, informace. Vodohospodářské věstníky, VÚV T.G.M., v.v.i. OECD 2008: OECD Environmental Data Compendium 20062008. EEA 2011: Europe s environment An Assessment of Assessments. EEA 2011: Hazardous substances in Europe s fresh and marine waters - An overview. EEA 2010: 10 messages for 2010 Freshwater ecosystems. EEA 2007: Europe s environment The fourth assessment. EEA Report No 7/2005: Source apportionment of nitrogen and phosphorus inputs into the aquatic environment. Eurostat 2010: Environmental statistics and accounts in Europe. Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy EEA Core Set of Indicators Urban waste water treatment Eurostat - Statistics Database OECD Key Environmental Indicators 2008 Další zajímavé odkazy k tématu Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M., v.v.i. Prohlížení dat VODA 19

Čištění odpadních vod Vymezení a revize zranitelných oblastí pro nitrátovou směrnici Rady 91/676/EEC ČHMÚ, Hydrologie oddělení jakosti vod MŽP ochrana vod Vodohospodářský informační portál Evidence ISVS ČHMÚ Informační systém ARROW Aktualizace strategie financování požadavků na čištění městských odpadních vod Urban Waste Water Treatment Directive Viewer Politiky a jiné koncepční materiály, které se problematikou zabývají: Státní politika životního prostředí ČR na roky 20042010 Plán hlavních povodí České republiky (2007) Plány oblastí povodí (2009) Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR Protokol o vodě a zdraví Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v ČR pro roky 20102013 Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod Operační program Životní prostředí na období 20072013 (OPŽP) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 20

Jakost vody v tocích Jakost vody v tocích Téma zařazení do kapitoly Jakost vodních toků vyjádřená vývojem koncentrací znečišťujících látek odráží stupeň antropogenního zatížení území. Má přímou vazbu na vypouštění znečišťujících látek v odpadních vodách a nepřímo tak souvisí s vývojem struktury průmyslu a průmyslových technologií a čištěním průmyslových i komunálních odpadních vod. Svoji roli hraje také plošné znečištění ze zemědělství, především splachy minerálních hnojiv ovlivněné způsobem hospodaření (intenzivní vs. ekologické zemědělství; změny ve využití území, zejména v rozloze orné půdy), eroze půdy a znečištění vod způsobené haváriemi. Dále se na jakosti vody projevují meteorologické podmínky daného roku (vysoké teploty a nízké srážky ovlivňují jakost vod negativně) i schopnost samotných vodních toků vyrovnat se s jejich organickým znečištěním (tzv. samočištění). Neznečištěná voda je důležitá pro organismy zvyšuje biodiverzitu vodních toků i přilehlých ekosystémů (např. říční nivy), ovlivňuje míru potřebných úprav na pitnou vodu a využití vod pro rekreaci. Zařazení do DPSIR schématu Emise prekurzorů ozonu Emise okyselujících látek Imise depozice Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin Eroze zemědělské půdy Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť Jakost vody v tocích Voda v krajině Ekologické zemědělství Vypouštění odpadních vod Definice indikátoru Hodnocení je založeno na vývoji průměrných ročních koncentrací vybraných ukazatelů (BSK 5, CHSK Cr, N-NO 3-, P celk., AOX, Cd, FKOLI a chlorofylu) v profilech státní monitorovací sítě, které jsou pro jednotlivé ukazatele graficky znázorněny relativním indexem k výchozímu roku. Hodnocení je dále prováděno jako vývoj podílu profilů s překročením norem environmentální kvality ukazatelů vyjadřujících stav vody ve vodních tocích ČR. Prostorové znázornění rozdílů a vývoj v jakosti vody v ČR představují mapy jakosti vody v tocích ČR za období 19911992 a 20102011. 21

Jakost vody v tocích Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Profily sítě Eurowaternet ČR s překročením norem environmentální kvality ukazatelů vyjadřujících stav vody ve vodních tocích ČR typ grafu: spojnicový období: 1993 poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ, VÚV T.G.M., v.v.i., MZe ČR poznámka: V legendě jsou uvedeny normy environmentální kvality jednotlivých ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod (vyjádřené jako celoroční průměrné hodnoty podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb.) Hodnoty jsou vypočítány i zpětně pro všechny uvedené roky. Časové rozmezí, územní rozsah a počty profilů budou přizpůsobeny dostupnosti dat. Graf 2 Koncentrace ukazatelů znečištění (BSK 5, CHSK Cr, N-NO 3 - a P celk. ) ve vodních tocích v ČR typ grafu: spojnicový období: 1993 poslední dostupný rok jednotky: index, 1993=100 zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Data za rok 2009 jsou dopočtena z průměrných koncentrací za dvouletí 20082009 a za rok 2008 v jednotlivých profilech. Indexy pro jednotlivé ukazatele k zvolenému výchozímu roku jsou vypočteny na základě aritmetických průměrů pro každý rok z průměrných ročních hodnot pro jednotlivé profily sítě Eurowaternet ČR. Časové rozmezí, územní rozsah a počty profilů budou přizpůsobeny dostupnosti dat. Graf 3 Koncentrace ukazatelů znečištění (AOX, Cd, FKOLI, chlorofyl) ve vodních tocích v ČR typ grafu: spojnicový období: 1998 poslední dostupný rok jednotky: index, 1998=100 zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Indexy pro jednotlivé ukazatele k zvolenému výchozímu roku byly vypočítány na základě aritmetických průměrů pro každý rok z průměrných ročních koncentrací pro jednotlivé profily sítě Eurowaternet ČR. Časové rozmezí, územní rozsah a počty profilů budou přizpůsobeny dostupnosti dat. Graf 4 - Profily sítě Eurowaternet ČR na základě statistické významnosti trendu typ grafu: skládaný pruhový období: trend za 1993 poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: ČHMÚ, CENIA Graf 5 - Profily sítě Eurowaternet ČR na základě statistické významnosti trendu typ grafu: skládaný pruhový období: trend za 1998 poslední dostupný rok jednotka: % zdroj dat: ČHMÚ, CENIA 22

Jakost vody v tocích Tabulka 1 - Profily v jednotlivých skupinách ukazatelů ve třídách jakosti vody podle ČSN 75 7221 období: poslední dostupný rok jednotky: počet, % zdroj dat: ČHMÚ poznámka: Časové rozmezí, územní rozsah a počty profilů budou přizpůsobeny dostupnosti dat. Obr. 1 2 - Porovnání jakosti vody v tocích ČR mezi dvouletími 19911992 (horní obr.) a 20102011 (spodní obr.) období: dvouletí 19911992 a 20102011, resp. poslední dostupné zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. z podkladů s.p. Povodí Graf 6 - Průměrné hodnoty koncentrací ukazatelů znečištění v tocích, mezinárodní srovnání ČR a východní Evropy typ grafu: spojnicový období: 1993poslední dostupný rok jednotka: mg.l -1 zdroj dat: ČHMÚ, EEA poznámka: Průměr východní Evropy je vyjádřen jako průměrná roční koncentrace (váženo počtem profilů v jednotlivých státech) z profilů sítě Eurowaternet v následujících státech: Česká republika, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Slovinsko, Polsko (kromě N-NO 3- ). Metadata Zdroje dat ČHMÚ, VÚV T.G.M., v.v.i., Povodí, s.p., EEA Použité jednotky %, mg.l -1 Dílčí data celoroční aritmetický průměr koncentrací ukazatelů BSK 5, CHSK Cr, N-NO 3-, P Celk. [mg.l -1 ], AOX, Cd [g.l -1 ], FKOLI [KTJ.ml -1 ], chlorofyl [μg.l -1 ] v profilech sítě Eurowaternet na území ČR výsledné třídy jakosti vody podle ČSN 75 7221 ve vybraných profilech na území ČR průměrné hodnoty koncentrací ukazatelů BSK 5, CHSK Cr, N-NO 3-, P Celk. pro profily sítě Eurowaternet na území ČR, Slovenska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Slovinska, Polska Geografický rozsah dat ČR, vybrané státy EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení RNDr. Klára Vočadlová, Ph.D., CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů Profily sítě Eurowaternet ČR s překročením norem environmentální kvality ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod v ČR. Pro výpočet jsou použity roční průměrné koncentrace ukazatelů BSK 5, CHSK Cr, N-NO 3-, P Celk. [mg.l -1 ], AOX, Cd [g.l -1 ], FKOLI [KTJ.ml -1 ], chlorofyl [μg.l -1 ] v jednotlivých profilech. Do grafu je vynesen podíl profilů překračujících normy environmentální kvality dané pro 23

Jakost vody v tocích jednotlivé ukazatele nařízením vlády 61/2003 Sb. v platném znění. NEK pro chlorofyl a FKOLI nejsou v nařízení vlády určeny, a proto nejsou tyto ukazatele v grafech uvedeny. Data pro ukazatele BSK 5, - CHSK Cr, N-NO 3 a P celk. za rok 2009 byly dopočteny z průměrných koncentrací za dvouletí 2008/2009 a za rok 2008 v jednotlivých profilech. Data pro ukazatele AOX, Cd, FKOLI a chlorofyl za rok 2009 nejsou k dispozici. Koncentrace ukazatelů znečištění ve vodních tocích: pro jednotlivé ukazatele graficky znázorněna změna oproti uvedenému výchozímu roku, který odpovídá hodnotě 100. Vstupními hodnotami jsou v daném roce aritmetické průměry vypočítané z průměrných ročních hodnot jednotlivých ukazatelů a to pro profily sítě Eurowaternet. Profily sítě Eurowaternet na základě statistické významnosti trendu statistická významnost tendence v období uvedených let je určena na základě oboustranného neparametrického Mann- Kendall testu. K odhadu sklonu lineárního trendu je použita Sen`s metoda. Mann-Kendall test testuje hypotézu, že hodnoty časové řady mají náhodný charakter (tzn. jsou bez trendu). Byl vyvinut pro data, u kterých je možné předpokládat monotónní růst nebo pokles bez přítomnosti cyklů apod. Při nižším počtu pozorování než 10 je počítána Mann-Kendallova statistika S, při vyšším počtu statistika Z s normálním rozložením. Z hodnoty S, resp. Z se pak usoudí na průkaznost p zamítnutí hypotézy, a to při čtyřech hladinách významnosti (0,001, 0,01, 0,05 a 0,1). Pro účely indikátoru byly první tři hladiny spojeny a uvažují se jako ukazatele jasné průkaznosti stoupající anebo klesající tendence. Hladina významnosti 0,1 je pak považována za hranici statisticky méně průkazné tendence a statistické neprůkaznosti trendu. Směr sklonu lze odvodit podle toho, zda jde o pravý nebo levý ocas z příslušného rozložení. Statistická průkaznost trendu Profily v jednotlivých skupinách ukazatelů ve třídách jakosti vody podle normy ČSN 75 7221 podíl zastoupení výsledných tříd jakosti vody ve skupinách ukazatelů A, B, C, D v profilech na území ČR podle ČSN 75 7221. Klesající tendence p 0,025 Statisticky méně průkazná klesající tendence 0,025 < p 0,05 Neprůkazný trend 0,05 < p < 0,95 Statisticky méně průkazná rostoucí tendence 0,95 p < 0,975 Rostoucí tendence 0,975 p Porovnání jakosti vody v tocích ČR mapy vodních toků s vyznačenou třídou jakosti vody podle normy ČSN 75 7221. Souhrnná třída jakosti je sestavena tříd jakosti v ukazatelích BSK 5, CHSK Cr, N-NH 4, N-NO 3-, P celk., saprobní index makrozoobentosu a to pro profily původní státní sítě sledování jakosti vody v tocích, tzn. pouze vybrané profily na vodohospodářsky významných tocích, kde je dlouhodobě měřena jakost vody. Metodika sledování Monitoring vybraných ukazatelů probíhá v rámci monitoringu ČHMÚ. Aktuální monitorovací programy pro ČR naleznete ZDE. Pro tento indikátor byly vybrány následující ukazatele znečištění: BSK 5, CHSK Cr, N-NO 3-, P celk., AOX, Cd, FKOLI, chlorofyl, pro které byly na základě naměřených měsíčních koncentrací v profilech sítě Eurowaternet ČR (73 stanic) vypočítány průměrné roční koncentrace. Data za rok 2010 pro celou ČR nejsou k dispozici. 24

Jakost vody v tocích Při hodnocení podle ČSN 75 7221 je řazení do tříd prováděno použitím soustavy mezných hodnot tříd jakosti vody podle vypočtených charakteristických hodnot (hodnota s pravděpodobností nepřekročení 90 %) jednotlivých ukazatelů jakosti vody podle uvedené normy. Jakost vody se klasifikuje zvlášť pro každý jednotlivý ukazatel. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění u jednotlivých ukazatelů ve skupině ukazatelů. Klasifikace jakosti povrchových vod: I. neznečištěná voda ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku II. mírně znečištěná voda dosud umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému III. znečištěná voda podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému nemusí být vytvořeny IV. silně znečištěná voda podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému V. velmi silně znečištěná voda podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému Skupiny ukazatelů podle ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod A Obecné, fyzikální a chemické ukazatele B Specifické organické látky C Kovy a metaloidy D Mikrobiologické a biologické ukazatele. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) Směrnice EP a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod Směrnice Komise 2009/90/ES, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění č. 229/2007 Sb. a č. 23/2011 Sb. Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Nařízení vlády 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007, nařízení vlády č. 108/2008 II. akční program přijatý podle článku 5 směrnice Rady 91/676/EHS nařízením vlády č. 108/2008 Sb. 25

Jakost vody v tocích Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) MZe ČR: Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR (tzv. Modré zprávy). ČHMÚ: Hydrologické ročenky ČR. Vodohospodářské věstníky, VÚV T.G.M., v.v.i. EEA 2011: Europe s environment An Assessment of Assessments. EEA 2011: Hazardou substances in Europe s fresh and marine waters - An overview. EEA 2010: 10 messages for 2010 Freshwater ecosystems. EEA 2007: Europe s environment The fourth assessment. Eurostat 2010: Environmental statistics and accounts in Europe. Další zajímavé odkazy k tématu Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M., v.v.i. Vymezení a revize zranitelných oblastí pro nitrátovou směrnici Rady 91/676/EEC ČHMÚ, Hydrologie oddělení jakosti vod MŽP ochrana vod Vodohospodářský informační portál Evidence ISVS ČHMÚ Informační systém ARROW WISE interactive maps Politiky a jiné koncepční materiály, které se problematikou zabývají: Státní politika životního prostředí ČR na roky 20042010 Plán hlavních povodí České republiky (2007) Plány oblastí povodí (2009) Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR Protokol o vodě a zdraví Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v ČR pro roky 20102013 Operační program Životní prostředí na období 20072013 (OPŽP) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 26