NOVÉ P ÍLE ITOSTI ANEB KAM JSME SE ZA ROK POSUNULI

NOVÉ P ÍLE ITOSTI ANEB KAM JSME SE ZA ROK POSUNULI Jan Kanta Manažer útvaru legislativa a trh Konference Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu XII. Špindler v Mlýn hotel Horal, 11. - 12. dubna 2017

CO M EME V OBLASTI VÝROBY ELEKT INY EKÁVAT? Rychlost rozvoje decentralizace by m l být iniciována primárn ochotou i touhou spot ebitel elekt iny vym nit bezstarostné využívání elekt iny za samovýrobu a sob sta nost. Centrální a decentrální energetika se zatím, v krátkodobém ani st edn dobém horizontu, jedna bez druhé neobejdou a proto bude d ležité hledání synergií a vzájemné koexistence. Z pohledu sou asných znalostí a technologií lze o ekávat, že zhruba do roku 2050 není možné zajistit poptávku po elekt in pouze z decentrálních zdroj. Sít budou decentrální výrobou ovlivn ny zásadním zp sobem, v p ípad p enosové soustavy se bude jednat primárn o zm nu tok výkonu na p edacích místech PS/DS, v p ípad distribu ní soustavy se zm ní charakter jejího provozování i rozvoje. Proto je nezbytné s dostate ným p edstihem p ipravovat technická a ekonomická opat ení sm ující k zachování bezpe ného provozu elektriza ní soustavy 1

JAKÉ NOVÉ MO NOSTI PRO DALŠÍ VYU ITÍ DECENTRALIZOVANÝCH ZDROJ NOVELA ENERGETICKÉHO ZÁKONA P INÁŠÍ? Výroba elekt iny bez licence na výrobu elekt iny ve zdrojích do 10 kw pro vlastní spot ebu zákazníka zákazník má možnost provozovat zdroj do 10 kw pro krytí vlastní spot eby bez licence, pouze na základ uzav ené smlouvy o p ipojení zákazník v takovém p ípad nejen, že si nemusí zajiš ovat licenci od ERÚ, ale také se nemusí stát podnikající osobou se všemi negativními sledky s tím pro spot ebitele elekt iny spojenými (nap. v p ípad ztráty zam stnání bude mít nárok na podporu) Zákazník si ve smlouv s obchodníkem vy eší krom nákupu té ásti elekt iny, kterou si sám nevyrobí, odpov dnost za odchylku vztahující se k elekt in doma vyráb né a p edevším jak bude nakládáno s elekt inou, kterou si zákazník v danou chvíli sám doma vyrobí, ale nespot ebuje. Zde se nabízí využití tzv. net meteringu na obchodní bázi. Zjednodušené p ipojení zdroje do 10 kw pro vlastní spot ebu zákazníka bez p etoku vyrobené elekt iny do distribu ní sít pouze zdroje s instalovaným výkonem do 16 A (10 A) na fázi, p ipojené do OM na nap ové úrovni NN ipojené zdroje budou spl ovat stanovené podmínky zamezení/zajišt ní nulové dodávky do distribu ní soustavy v každém okamžiku impedance sít nam ená v p edávacím míst zdroje bude menší než limitní hodnota vztažné impedance uve ejn ná provozovatelem distribu ní soustavy v p edávacím míst bude nainstalován elektrom r ící odb r a p ípadnou neoprávn nou dodávku Budou-li spln ny stanovené podmínky, nemusí zákazník žádat provozovatele o p ipojení, zdroj si nechá p ipojit a pouze to p ed jeho zprovozn ním oznámí provozovateli. Ob nové možnosti je možné kombinovat, pokud budou spln ny p íslušné podmínky 2

PODMÍNKY PRO STANDARDNÍ P IPOJENÍ MIKROZDROJE BEZ LICENCE Mikrozdroj - jednofázový nebo t ífázový zdroj s fázovým proudem do 16 A p ipojený do sít NN. Výsledkem žádosti o p ipojení mikrozdroje je smlouva o p ipojení, která obsahuje krom rezervovaného p íkonu i rezervovaný výkon, který je nastaven podle požadavku prosumer, nejvýše však ve výši 1,2 násobku instalovaného výkonu mikrozdroje. Osazen je elektrom r s m ením pr hu jak odb ru elekt iny ze sít, tak i dodávky elekt iny do sít (minimáln tzv. 2-kvadrant). U OTE je evidován 1 EAN s evidencí hodnot jak odb ru, tak i dodávky, tj. není možné rozd lit zodpov dnost za odchylku zvláš pro odb r a zvláš pro dodávku elekt iny. Podmínky nastavení ochran mikrozdroje jsou definovány v bod 8.1 p ílohy. 4 Pravidel provozování distribu ní soustavy. Podmínky chování mikrozdroje p ipojeného k distribu ní sítí za normálních provozních podmínek jsou definovány v bod 9.1.1 p ílohy Pravidel provozování distribu ní soustavy. 3

MO NOSTI DOTACÍ PODPORUJÍCÍ ROZVOJ MALÝCH INSTALACÍ PRO PROSUMERS Dota ní program Nová zelená úsporám, ást C.3 - Instalace solárních termických a fotovoltaických (FV) systém, podoblast C.3.4, C.3.5 a C.3.6 solární fotovoltaické systémy propojené s distribu ní soustavou Zahájení p íjmu žádostí: 22. íjna 2015 Ukon ení p íjmu žádostí: vy erpáním stanovené alokace nebo nejpozd ji do 31. prosince 2021 Alokace finan ních prost edk : dle aktuálních výnos z prodeje emisních povolenek 4

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM, ÁST C3 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA Žádat je možné p ed zahájením, v pr hu nebo po dokon ení realizace podporovaných opat ení. Realizace opat ení musí být provád na dodavatelsky, a to dodavatelem s p íslušnými oprávn ními a odbornou zp sobilostí pro provád ní prací daného typu. Celková výše podpory na jednu žádost je omezena na max. 50 % ádn doložených zp sobilých výdaj a je vyplácena až po ádném dokon ení realizace podporovaných opat ení, tzn. až po vydání Registrace a rozhodnutí. Maximální výše podpory pro jednoho žadatele je v rámci této výzvy stanovena na 5 mil. K. Rozhodné datum pro stanovení zp sobilosti výdaj je max. 24 m síc p ed datem zaevidování žádosti do informa ního systému a zárove ne d íve, než 1. 1. 2014. Na jeden rodinný d m lze uplatnit jen jednu žádost, ta ale m že obsahovat kombinaci opat ení z více podoblastí podpory 5

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM, PODOBLAST C.3.4, C.3.5 A C.3.6 DETAILNÍ PRAVIDLA (I.) Maximální instalovaný výkon systému nesmí být vyšší než 10kWp. Systém musí být propojen s distribu ní soustavou. Podpora se poskytuje pouze na systémy ipojené k distribu ní soustav po 1. 1. 2016. Systém musí být umíst n na stavb evidované v katastru nemovitostí. Systém musí být vybaven m ni em s minimální ú inností 94 % (Euro ú innost) a technologií pro sledování bodu maximálního výkonu s minimální ú inností p izp sobení 98 %. Minimální ú innost (vztažena k celkové ploše fotovoltaického modulu) p i standardních testovacích podmínkách (STC2)) je: 15% pro mono- a polykrystalické moduly; 10% pro tenkovrstvé amorfní moduly. Míra využití vyrobené elekt iny pro krytí spot eby v míst výroby musí být alespo 70 % celkového teoretického zisku systému. Celkový teoretický zisk ze systému se stanoví zjednodušen ze špi kového instalovaného výkonu jako: QFV celk [kwh*rok -1 ] = Pinst [kwp] *1000. Systém musí zajistit automatické ízení systému v závislosti na aktuální výrob a spot eb elektrické energie s prioritním využitím pro krytí okamžité spot eby elektrické energie (za ízení pro optimalizaci vlastní spot eby vyrobené elektrické energie) a akumulaci p ebytk energie. 6

7 NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM, PODOBLAST C.3.4, C.3.5 A C.3.6 DETAILNÍ PRAVIDLA (II.)

AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY ROZVOJE PROSUMERS A NOVÉ ZELENÉ ÚSPORÁM 8 Podle dat Státního fondu životního prost edí bylo v roce 2016 schváleno financování pro 540 projekt s celkovým výkonem 4 833 kw. evažují instalace s akumulací do vody pro oh ev vody nebo vytáp ní a v p ípad baterií je zájem o olov né akumulátory, které jsou levn jší, ale asi ne nejvhodn jší ešení pro RD. Distributo i v lo ském roce p ipojily více než 500 nových FVE, z toho nejvíce p ipojených FVE v po tu 412 p ipojil EZ Distribuce. Primárn je zájem o standardní p ipojení, žádosti o zjednodušené p ipojení jsou výjime né. ERÚ vydal loni 72 nových licencí na nové FVE o souhrnném výkonu 920 kw, zbytek jsou mikrozdroje do 10 kw bez licence. V rámci Nové zelené úsporám s uvažuje o dopln ní další podoblasti, kde k již existující akumulaci do vody by k FVE byla instalována i akumulace do baterií s minimálním využitím vyrobené elekt iny 90 % a dotací ve výši cca 150 200 tis. K. Podle studie Solární asociace je potenciál nových FVE na st echách rodinných dom es 2000 MW a na st echách továren nebo obchod lze umístit dalších více než 5100 MW. Sou asn sv tové expertní organizace edpokládají, že cena solární panel klesne hem následujících deseti let o tém 60 %.

NOVÉ MO NOSTI DANÉ NOVELOU EZ NABÍZEJÍ MO NOST VYU ÍVAT NET METERING R je p ípustný pouze Net metering na ist ekonomické bázi (nettovat pouze silovou elekt inu) Jeho využití je založeno na obchodním vztahu samovýrobce a obchodníka, který má zodpov dnost za odchylku v daném odb rném míst Související skute nosti: Pokud bude výrobna p ipojena zjednodušeným zp sobem, nelze logicky Net metering využívat Legislativní podmínky pro využití Net meteringu po technické a regulatorní stránce jsou již nastaveny, i když k nim ješt postupn vznikají dodate né dotazy Je již jen na obchodnících, jak nové možnosti a p ípadn Net metering využijí 9 Paradoxn zaznívá volání obchodník po stanovení pravidel pro využití Net metering na obchodní bázi

AKTUÁLNÍ STAV VYU ÍVÁNÍ NET METERINGU Z dostupných dat vyplývá, že princip fungování systému Net metering se v r zných zemích liší. Ve státech EU, kde se Net metering již využívá, jde vesm s o provozní podporu decentralizované výroby, tedy alternativu k provozní podpo e formou výkupních cen nebo zelených bonus. Náklady spojené s využitím Net meteringu se ve v tšin chto zemí enášejí na kone né spot ebitele elekt iny, kte í Net metering nevyužívají, což však v R není cílem a podporováno. Podle dostupných informací v žádné z t chto zemí nelze Net metering kombinovat s jinou formou podpory. Nejv tší rozdíly jsou v systémech vypo ádání kladného p ebytku (p ebytku výroby). 10

NOVELA ZÁKONA O DANÍCH Z P ÍJM P EDPOKLÁDÁ I MO NOST P ÍJM Z VÝROBY BEZ LICENCE 11 Loni byla schválena novela zákona o daních z p íjm : Novela stanovuje, že íjmy z výroby elekt iny bez licence (nap. FVE do 10 kw),, které nejsou p edm tem podnikatelské innosti a slouží evážn pro vlastní spot ebu zákazníka, budou zda ovány jako ostatní p íjmy podle 10 odst. 1 písm. a). Nebude se tak již jednat o poplatníka, který má íjem z jiného podnikání ( 7 odst. 1 písm. c) zákona), ke kterému je pot eba podnikatelské oprávn ní. vodem pod azení t chto p íjm pod 10 odst. 1 písm. a) je skute nost, že u ostatních íjm je da ovým výdajem pouze výdaj na jejich dosažení s tím, že výdajem na dosažení p íjm nejsou odpisy hmotného majetku. Poplatník provozující malou výrobnu elekt iny, jiný výdaj než odpisy tohoto hmotného majetku prakticky nemá a z toho d vodu je ú elné vykompenzovat tuto skute nost osvobozením p íslušných p íjm do zákonného limitu. íjmy uvedené v 10 odst. 1 písm. a) jsou do limitu 30 000 K ro od dan z p íjm fyzických osob osvobozeny v souladu s 10 odst. 3 písm. a). Zp sob zdan ní p íjm z provozu výroben elekt iny u právnických osob se v souvislosti s touto zm nou nem ní.

KTERÉ DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI edpokládané náklady dodávky výrobny do 10 kw pro prosumers na klí se aktuáln pohybují cca v rozmezí 40 42 tis. K /kwp. asová náro nost pro instalaci (od podpisu smlouvy na dodávku po okamžik možnosti zahájení výroby) je cca 2,5 3,5 m síce. Spln ní podmínky p iznání dotace (70% využití vyrobené elekt iny v míst její výroby) je možné i jen s využitím akumulace do vody, což vychází výrazn ekonomicky efektivn ji, než akumulace do baterií. Pro obvyklé spot eby elekt iny v rodinných domcích (5 10 MWh) se realizované instalace FVE spl ující podmínky pro p iznání dotace pohybují cca v rozmezí 4 5 kwp. 12

CO JE NEZBYTNÉ DO EŠIT? Úprava tarifního systému, aby byl p ipraven na rozvoj decentralizované energetiky a požadavky prosumers a aby spravedliv zohled oval podíl uživatel sítí na nákladech, které svými požadavky uživatelé vyvolávají. ERÚ v srpnu 2016 vyhlásil desatero k vyváženému tarifnímu systému, kde jedním z bod je Zavedení speciálního tarifu pro odb ratele s výrobnou : Cílem tohoto tarifu je zajistit úhradu náklad, které tito odb ratelé vyvolávají a v sou asné tarifní struktu e adresn nehradí, zárove však tito odb ratelé využívají soustavu jako bezpe nostní prvek. Cílem tohoto tarifu není zabránit rozvoji decentrální výroby, ale naopak predikovatelnými pravidly rozvoj decentrální výroby podpo it. Cílem tohoto tarifu je zajistit vyšší bezpe nost pro decentrální výrobce a vhodným nastavením tarif omezit galvanické odpojování od distribu ní soustavy. Možnosti ešení: Vyšší stálá m sí ní platba za odb rné místo v návaznosti na instalaci pr hového m idla. Odd lení stálé m sí ní platby od velikosti jisti e a její navázání na jinou (optimáln kapacitní) položku, která nebude determinována bezpe nostními pravidly jako u hodnoty hlavního jisti e a bude v zásad ovlivnitelná chováním prosumers. 13

A O CO DALŠÍHO JE ZÁJEM V poslední dob se množí požadavky obchodník na využívání on-line hodnot z m ícího za ízení v odb rném míst zákazníka pro pot eby zákazníka. Otázku kontinuálního využívání dat z faktura ního m ení p ímo v odb rném míst (monitoring, ízení zát že, ) eší PPDS, konkrétn p íloha. 5, kapitola 2.10. i využití dat z faktura ního m ení p ímo v odb rném míst je nezbytné, aby zákazník uhradil provozovateli po ízení a montáž odd lovacího prvku (opto len nebo relé), když náklad se pohybuje ve výši cca 2-4 tis. K. Vzhledem k tomu, že existují na trhu levn jší ešení, tak se objevuje zájem o využití za ízení, typu sníma impuls LED diody, který se lepí na elektrom r, což je pro provozovatele nep ijatelné, a to z celé ady d vod (nap. riziko poškození elektrom ru, riziko ovliv ování funkce elektrom ru, komplikace p i kontrolách, ode tech a vým nách elektrom, atd.). S ohledem na vývoj technologií a trhu s elekt inou je nezbytné hledat na stran provozovatel nová ešení, která vyhoví pot ebám jejich PDS a sou asn budou ijatelná pro zákazníky a obchodníky. Nestane-li se tak, žeme se do kat nep edložených administrativních rozhodnutí typu plošný roll-out AMM, aniž by taková rozhodnutí m la ekonomické a v cné rácio. 14

15 CO ÍCI NA ZÁV R?

Novela energetického zákona p inesla pro obchodníky zajímavé možnosti, co nov nabízet zákazník m Využití Net meteringu na obchodní (ekonomické) bázi v R je možné Podmínky pro další rozvoj decentralizované výroby samovýrobc v R jsou postupn implementovány Rozsah a rychlost rozvoje produkt a služeb pro prusumers bude záviset p edevším na invenci obchodník Stále není uspokojiv do ešena otázka úhrady náklad prosumers, které vyvolávají a v sou asné tarifní struktu e adresn nehradí Provozovatelé by m ly hledat nová ešení v oblasti zp ístupn ní on-line hodnot z m ícího za ízení v odb rném míst zákazníka 16