MALOSTRANSKÁ MOSTECKÁ VĚŽ A PRAHA HUSITSKÁ Komentovaná prohlídka pro II. stupeň ZŠ a SŠ STUDIJNÍ MATERIÁL PRO PEDAGOGY KE KOMENTOVANÝM PROHLÍDKÁM PRAŽSKÝCH VĚŽÍ DŮLEŽITÁ DATA PŘEHLED 1379 teolog Jan z Jenštejna je jmenován pražským arcibiskupem a nejvyšším zemským kancléřem 1391 24. 5. založena kaple Neviňátek betlémských, původně jako kazatelský dům 1393 20. 3. umučen generální vikář Jan z Pomuku 1402 14. 3. se stává správcem Betlémské kaple M. Jan Hus 1403 pražský m arcibiskupem jmenován Zbyněk Zajíc z Hazmburka 1410 16. července spálil Zbyněk Zajíc z Hazmburka v Biskupském dvoře zabavené Viklefovy spisy
1414 1. listopadu zahájen v Kostnici u Bodamského jezera církevní koncil, který usiloval o ukončení papežského schizmatu a reformu církve; na jeho svolání měl výraznou zásluhu Zikmund Lucemburský 1415 6. července předán k potrestání světskému rameni Jan Hus jako zatvrzelý kacíř a upálen za městskými hradbami města Kostnice 1419 30. července došlo na Novém Městě pražském k I. pražské defenestraci 16. srpna umírá na hradě v Kunratickém lese Václav IV. (Nový Hrádek u Kunratic) 1420 17. března vyhlásil papežský legát ve Vratislavi I. křížovou výpravu proti Čechům 8. května vypálena na Malé Straně komenda johanitů i Biskupský dvůr 8. července byly definitivně zformulovány tzv. čtyři artikuly pražské, jež hlásaly svobodu kázat slovo boží, právo přijímat pod obojí způsobou, požadavek odnětí církevního majetku a požadavek trestání všech hříchů smrtelných 14. července 1420 se odehrála bitva na Vítkově, křižácké vojsko bylo poraženo 1421 v květnu byla vyhlášena II. křížová výprava proti husitům (následovala ještě III., IV. a V. křížová výprava) 3. června byl zahájen sněm v Čáslavi, který vyhlásil zemským zákonem čtyři artikuly pražské, zbavil královského titulu Zikmunda Lucemburského a do přijetí nového krále měla řídit zemi dvacetičlenná Rada Království českého 1424 7. června se odehrála bitva u Malešova, ve které se střetlo vojsko Panského svazu a vojsko Jana Žižky z Trocnova, které zvítězilo 11. října skonal Jan Žižka z Trocnova 1433 16. ledna 8. dubna zasedal Basilejský koncil, na němž probíhaly disputace o pražských artikulech, další jednání dále probíhala v Praze 1434 30. května se v bitvě u Lipan střetla vojska radikálních husitů a Panské jednoty, jež zvítězila
1435 21. října byl univerzitní mistr a kališnický kněz Jan Rokycana zvolen pražským arcibiskupem, tato volba však nebyla papežem nikdy potvrzena 1436 5. června byla na zemském sněmu v Jihlavě za přítomnosti císaře Zikmunda vyhlášena kompaktáta a byla tak oficiálně uzákoněna existence dvojího lidu katolického a kališnického 14. srpna byl Zikmund Lucemburský v Jihlavě přijat českým králem 1437 9. prosince zemřel král Zikmund 1438 29. června byl českým králem korunován Albrecht II. Habsburský 1439 28. října umírá Albrecht II. Habsburský 1440 vládu v zemi si až do volby nového krále rozdělily tzv. landfrýdy (tj. svazky rytířů, pánů a královských měst) 1448 3. září obsadil Jiří z Kunštátu a Poděbrad Prahu a začal se titulovat zemským správcem 1453 českým králem korunován Ladislav Pohrobek 1457 23. listopadu náhle Ladislav Pohrobek umírá 1458 2. března zvolen Jiří z Kunštátu a Poděbrad českým králem 1465 28. listopadu byla na Zelené Hoře založena tzv. jednota zelenohorská sestávající především z katolického panstva, namířená proti vládě Jiřího z Poděbrad 1467 22. dubna vypověděl Jiří z Kunštátu a Poděbrad odbojnému panstvu (jednota zelenohorská)
válku vzniká samostatná církev Jednota bratrská; jednalo se o denominaci, která však byla potírána svorně katolíky i utrakvisty 1468 31. března začalo křížové tažení proti Českému království, v jehož čele stanul Matyáš Korvín 1469 Zemský sněm přijal nový Mincovní řád 1471 22. února umírá nepotvrzený pražský arcibiskup Jan Rokycana 22. března umírá Jiří z Kunštátu a Poděbrad; zanechal po sobě mužské potomky, kteří však neměli nárok na nástupnictví; Jiří Poděbradský prosazoval na český trůn rod Jagellonců SLOVNÍČEK POJMŮ eucharistie Nejsvětější svátost, pojem, jímž katolická církev označuje již proměněný chléb a víno, který křesťané přijímají při slavení eucharistie katolická církev považuje eucharistii za reálně přítomné Kristovo tělo a krev (tzv. transsubstanciace), protestantské církve ji naproti tomu chápou jako pouhou připomínku Kristovy Poslední večeře (Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo. Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. Mat, 26, 26 28). ukládá se do tzv. sanktuária (svatostánku) v 15. století se jednalo zpravidla o zdobný výklenek v levé straně kněžiště, uzavřený mřížkou v katolické církvi je v současnosti přijímání z kalicha vyhrazeno většinou duchovním, při slavnostních příležitostech i laikům znovuzavedení přijímání eucharistie podobojí (viz níže) se stalo jedním z hlavních bodů náboženské reformace XV. stol. (pokus o návrat k prvokřesťanské praxi) hostie hostia (lat.) oběť v katolické církvi nekvašený chléb ve formě kulaté oplatky, po jeho proměnění mluvíme o Nejsvětější svátosti
komenda comes (lat.) druh, společník označuje středověké sídlo rytířského řádu, pro které je charakteristické spojení monastických a obranných prvků: klášter, svatyně, fortifikace, špitál, hospodářské budovy apod. odpovědnictví organizování kořistných a záškodnických akcí mezi šlechtici i mezi šlechtici a městy roku 1517 došlo k narovnání mezi šlechtou a městy tzv. Svatováclavskou smlouvou podobojí sub utraque species (lat.) pod obojí způsobou, tedy přijímání proměněných hostie a vína (tedy Těla a Krve Páně) během bohoslužby k prvnímu laickému přijímání z kalicha v rámci husitské reformace u nás došlo na popud Jakoubka ze Stříbra v kostele sv. Martina ve Zdi na Starém Městě pražském roku 1414 přijímání pod obojí se stalo roku 1420 obsahem jednoho ze čtyř artikulů pražských toto laické přijímání pod obojí bylo prosazeno do basilejských kompaktát mezi husity a koncilem v Basileji pozdní gotika na našem území mluvíme o pozdní gotice zhruba mezi lety 1430 1520 až po dobu panování Jiříka z Kunštátu a Poděbrad navazuje gotika na předhusitské vzory, nešlo ani tak o nedostatek invence, ale spíš nedostatek financí v závěrečné fázi mluvíme o tzv. jagellonské gotice právo útrpné neboli mučení bylo v rámci právně vymezeného schématu považováno za legitimní způsob, jak dosáhnout přiznání obviněného během výslechu na území habsburské monarchie bylo právo útrpné zrušeno r. 1787 INSPIRACE PRO VÝUKU: Období, které předcházelo výstavbě Malostranské mostecké věže, bylo jednou z tíživých epoch naší historie a vepsalo se i do podoby této mostní stavby, která vznikala v 60. letech 15. století, i do podoby jejího bezprostředního okolí
1) Vyzvěte žáky, aby v Praze (příp. v jiném městě či kraji) našli stavby, které zanikly či jejichž výstavba byla přerušena během husitských bouří. Vybídněte je, aby se pokusili přijít na to, z jakého důvodu tomu tak bylo např.: stavba byla zástupným symbolem katolické církve, stavba byla obranným bodem nepřítele apod. (Na území Prahy můžeme kromě biskupského dvora či johanitské komendy jmenovat např. přerušenou a ve své zamýšlené podobě již nikdy nedostavěnou stavbu kostela P. Marie Sněžné, vypleněnou katedrálu sv. Víta, hrad Vyšehrad či Nový Hrádek u Kunratic) 2) Stavbou, jejíž výzdoba byla také částečně realizována až v době panování Jiříka z Kunštátu a Poděbrad je kostel P. Marie před Týnem (Týnský chrám). Vybídněte žáky, ať zjistí, jak bylo průčelí tohoto kostela vyzdobeno a pokusí se v podobném duchu navrhnout výzdobu Malostranské mostecké věže. Jakou výzdobu navrhnou a proč? 3) Jeden ze státních symbolů České republiky úzce souvisí s epochou, které je věnován tento program (nápis na prezidentské standartě). Vybídněte žáky, ať tento symbol určí a zjistí, z čeho byl převzat a k jaké osobnosti se váže. Vkládáme do onoho hesla stejný význam i dnes nebo je význam tohoto hesla posunut? (Jedná se o heslo na prezidentské standartě, které zní Pravda vítězí a je přejato z nápisu na kalichu, který byl umístěn na Týnském chrámě, jež zněl Veritas Dei vincit Pravda Páně vítězí. Ten byl zas přejat z listu vězněného M. Jana Husa pražské univerzitě: Jinak, nejmilejší v Kristu Ježíši, stůjte v poznané pravdě, která vítězí nade vším a sílu má až na věky.... ) 4) V Muzeu hl. m. Prahy se nachází exponát Krista Bolestného, který je připisován Mistru Týnské Kalvárie autorovi, který opustil naše území pravděpodobně po r. 1420. Pokuste se s žáky definovat pohnutky malířů, sochařů či stavitelů, které je vedly k odchodu z Českého království (obavy o vlastní bezpečnost, obrazoborectví, nedostatek zadavatelů, nedostatek materiálu apod.). DOPORUČENÁ LITERATURA: České země v letech 1437 1526, Čechura Jaroslav, Libri 2010 Jan Nepomucký, česká legenda, Vít Vlnas, Paseka 2013 Malé dějiny Prahy, Janáček Josef, Orbis 1967 Rytíři svatého Jana Jerusalémského u nás, Skřivánek František, Klub pro českou heraldiku a genealogii, 1998 Svatováclavská smlouva, Francek Jindřich, Havran 2006 Ze zpráv a kronik doby husitské, Hlaváček Ivan, Svoboda 1981
INFORMACE: Program připravilo lektorské oddělení Muzea hlavního města Prahy ve spolupráci s oddělením historických sbírek Muzea hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, Praha 8, 180 00 Studijní materiál zpracovala Markéta Gausová Zörnerová, supervizor PhD. Jana Bělová Program vede: Markéta Gausová Zörnerová, 221 709 666, 725 847 752 Programy lektorského oddělení objednávejte na www.muzeumprahy.cz