Kiání, vnění, usi. Kivý pohb. Poje ivého pohbu Děj, eý se opuje v učié čsové inevu. Opuje-i se pvideně nějý pohbový sv nzýváe ho peiodicý pohb. Mění-i se pvideně s čse jiná fziání vsnos (epo, eeicé npěí, huso posředí) uvíe o peiodicé ději. Peiodicý pohb opuje-i se pohbový sv honého bodu (ěes), učený poohou,chosí zchení. Peiod dob v níž se sv opuje. Oznčení:. Jedno: [] s Fevence oiá se dný pohb opuje z jednu seundu. Oznčení: f. Jedno: [f] s - Vzh fevence peiod: f. Kivý pohb pvideně se opující vých z ovnovážné pooh oznčujee jej jo příočý pohb. Vsnosi: ění se ožiá vých, chos, zchení. Apiud xiání vých.. Honicý ivý pohb Koý půě bodu při pohbu po užnici se jeví jo pohb ivý.
Honý bod M se pohbuje po užnici s úhovou chosí. Rchos obíhjícího bodu v 0 jeho zchení ířící do sředu je 0 Půě bodu M do AB učuje veios vých ozn.. V bodě M 0 je vých 0. Nechť je od M 0 O odch o úhe ϕ poíá se do bodu C. Výchu snovíe ϕ. Nejvěší vých je v bodě A: 0, p esá nue, p ose do opě jde nue. Peiodicý pohb při něž je vých funcí us nebo ous při osoucí úhu je honicý pohb. Rchos ivého pohbu: Učíe si jej z obázu ojúheníu MED výsedný vzh je: v cosϕ cos Ožiá chos se éž ění peiodic nejvěší je v ovnovážné pooze. Zchení (ožié) ivého pohbu: Veo zchení vžd sěřuje do sředu á opčnou oienci než veo chosi. 0 ϕ Honicý pohb je ový pohb, při něž je veo zchení oienován do ovnovážné pooh jeho veios je přío úěná ožié výchce: π π f - úhová fevence - fáze.3 Fáze ivého pohbu Vzh po,, v pí ehd, ěříe-i čs od půchodu ovnovážnou poohou. Dv pohb éže fevence, eé nejí součsně ovnovážnou poohou ijí s fázový ozdíe. Je-i počáeční fáze ϕ 0, p: ( ϕ 0 ). ϕ 0 >0 posun zádního gfu vevo, je-i ϕ <0 posun zádního gfu vpvo. 0
. Kivý pohb ěes n pužné spiáe Zjíá nás sí, eá způsobuje pohb ěes n pužné spiáe (pužině). Pode duhého pohbového záon ůžee psá vzh po síu: F F je sí, eá uděuje zchení honéu bodu při honicé pohbu, je peiodic poěnivá, je přío úěná výchce á sejnou fevenci jo ožiá vých je oienován do ovnovážné pooh. Měje spiáu dé 0, při zvěšení ěes honosi působí íhová sí F G g. Dojde podoužení spiá o. 0 N ěeso působí sí F sejně veiá jo sí F G, e sěřuje vzhůu ůžee ji uči o: F, uhos spiá. Pí F FG. Můžee z obě sí dosdi dosnee ovnici: g - ěeso je v idu ovnováze. Při podoužení o uvonění vzniá ivý pohb oe ovnovážné pooh. Ve výchce působí n ěeso sí F g ( ) je oienován do ovnovážné pooh. Je o podín e vzniu honicého pohbu. Zchení ohoo pohbu je Můžee uči ovnici z ní vjádříe oegu: odud ůžee uči fevenci f π π Fevence nezávisí n piudě..5 Sádání honicých pohbů v jedné příce Vonává-i bod součsně dv honicé pohb, pobíhjí ob pohb vzhede e zvoené ineciání vzžné sousvě nvzáje nezávise. Nejjednodušeji výsede dosnee supepozicí dvou honicých iání o sejné piudě ( ), eá pobíhjí v jedné příce se sejnou úhovou fevencí. Jejich vých vjdřují ovnice: ( ) 0 ϕ ϕ ( 0 ) Použijee gficou eodu. Sečee, popřípdě odečee dé úseče odpovídjících výchá v jednoivých ožicích 3
s přihédnuí e znénu vých. Křiv poožená oncovýi bod souču úseče učuje čsový půběh soženého iání. Příd sožených iání s ůzný fázový ozdíe sože.6 Honicý pohb z hedis enegie Při uvedení pužin do pohbu působíe n pužinu siou, jejíž veios ose přío úěně s podoužení: F Páce vonná při podoužení pužin: F W V jní bodě vých se ijící závží zsví, poo á v éo pooze jeno poenciání enegii: W. Páce po piudu : W π π Ceová enegie: ( ) cos cos v E E E p Při honicé pohbu se ění ineicá enegie v poenciání enegii nop, přičež v ždé ožiu je jejich souče sáý. Neění-i se enegie je vých sáá jedná se o neuený pohb. Koná-i se ivý pohb v učié posředí, působí n i sí odpou. Mechnicá enegie se spořebovává n přeonání ěcho si. Vých se zčne zenšov nsne uený pohb. 3 3.7 Meicé vdo
Meicé vdo je ěeso vei ých ozěů zvěšené n váně sáé dé, jehož honos je znedbená vzhede honosi ěes. íhová sí G se ozádá n dvě sož F n F. F n g cosϕ F g ϕ - o sí npíná váno uší se v důsedu pevnosi závěsu. Předpoádeje, že pí ϕ < 5, poo se us úhu éěř neiší od úhu ěřeného v diánech ůžee psá ϕ ϕ, de je přibižně BA (obouová vých vd). Zchení vd: F g - je přío úěné výchce, poo při ých ozvech oná eicé vdo honicý pohb. Dob iu vd: g π g > π g.8 Fzicé vdo Je o ždé ěeso oáčivé ooo os, ěžišě iá po uhové obouu. Při vchýení fzicého vd z ovnovážné pooh o úhe ϕ působí n vdo oen sí o veiosi: M g ϕ. Fzicé vdo se používá:. jo eguáo hodin (vzhede eguovenosi peiod). ěření íhového zchení 3. v geodézii v seizice íhové zchení se ěří evezní (převný) vde. Revezní vdo á dvě os se sejnou dobu vu. Dé eicého vd, eé á sejnou dobu vu jo dné fzicé vdo, se nzývá eduovná dé dného fzicého vd. Je-i * eduovná dé evezního vd vzájená vzdáenos obou os), p je jeho dob vu zchení: g π * ; * π. Odud vpočíáe íhové g.9 uený echnicý osciáo 5
Konjí-i se i v učié posředí, působí zde sí odpou echnicá enegie se spořebovává n přeonání ěcho si piud se zenšuje uený pohb 3 3 o pí po obě čási gfu. Rovnice vjdřující uené b i: e ( ϕ ) b oeficien úuu Picé vužií ueného iání: Nápv uoobiů jsou spojen s pužini, eé uožňují péování nápv, í zjišťují pohb uoobiu bez veých vývů i po neovné eénu. o pužin spoečně s honosí uoobiu vš vváření echnicý osciáo, eý b se po njeí n eénní neovnos nebezpečně ozi. Poo jsou pužin dopněn uiči péování, eé iání uoobiu che uuí..0 Ki vsní nucené. Rezonnce Má-i sousv, v níž se ůže ineicá enegie ěni n enegii poenciání nop, jednu z ěcho enegií, oziá se. Mění-i se o enegie n jiné fo enegií je iání vé, v opčné přípdě se uuí. P říáe, že sousv oná vsní i. Ab ve i i sousv, jejíž vsní i se zái enegie uí, usíe jí dodáv ve enegii o pvideně (peiodic). Muvíe o uených iech. Jsou-i i vnucován přivádění enegie, nzývá se způsob přenesení enegie spřžení. Při ěsné se přenáší více enegie než při voné. Rezonnce Při nucených iech je poo důežiý přípd ovnosi nucené vsní fevence, d vznijí i o veé piudě vých. Nsává ezonnce. Nucené i při ezonnci vznijí i při vei voné spřžení. Při ěsné spřžení ůže piud vzůs, že se pouší ceisvos eiáu. 6
přípd ezonnce. Zdoje vnění je. Čí je vdo dáe od, í je vzb vonější. Kvd 5 jsou s vde ěsněji, e jí odišné dé, odišné vsní fevence, ozijí se s nejenší piudou vých. Poi ou vd 8, jež jí sejnou déu sejnou vsní fevenci jo vdo, se ozijí s věší piudou vých. Předsvují Picé vužií: Loď n oři se sině ozhoupá, á-i příboj vn fevenci ovnou fevenci vsních iů odi jo pužného ěes. Ki odi se uí Fhnový ne (vodní nádží s fevencí iů vod shodnou s fevencí iů odi). Poo se víc oziá vod v nu oď oná jen é i. Mjí-i náz o n spojích oejnic sejnou fevenci s i pužin, n nichž spočívá žeezniční vgón, p se vgón znčně oziá.. Spřžené osciáo Je-i, zdoje budicí sí po uený osciáo jiný osciáo nzýváe je osciáo spřženýi. Zřízení, eé siové působení nebo enegii přenáší, nzýváe vzb osciáoů. Přenášení enegie z n duhý nop. Ab, uený osciáo oh ve i s vsní fevencí onsnní piudou usí přijou z vnějšího zdoje oi enegie běhe ždé peiod, jou ve sejné době odevzd svéu ooí. Funguje zde zpěná vzb. Osciáo vsní pohbe eguuje přívod enegie z vnějšího zdoje. Příd: vdo hodin 7