Monitoring těkavých organických látek



Podobné dokumenty
Koncentrace formaldehydu ve vnitřním prostředí

Program zkoušení způsobilosti pro škodliviny v ovzduší

Výsledky měření vnitřního ovzduší ve školách

Znečištění ovzduší města Liberce

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

(opakovaná studie) Fory, Hadinger,Hladík, Roubal (ČHMÚ P-Plzeň)

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most

Monitorování kvality ovzduší v České republice

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

M.Mikešová, B.Kotlík, H.Kazmarová K.Žejglicová,

MŠ Kamarád, Čtvrtě 3, Brno , třída Krtečci

INFORMAČNÍ SYSTÉM KVALITY OVZDUŠÍ V KRAJI VYSOČINA

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Měření vnitřního ovzduší ve školách

Monitoring ovzduší stav a vývoj subsystému. a jak to možná bude dál. MUDr. H. Kazmarová, RNDr. B. Kotlík, Ph.D. Konference MZSO Milovy

MŠ Vážka, Rybnická 45, Brno , třída Berušky

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2

EKOME, spol. s r.o. Měření emisí a pracovního prostředí Tečovská 257, Zlín - Malenovice

Vliv výměny starých kotlů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

SOP: ODBĚR VZORKŮ PRO STANOVENÍ KONCENTRACE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK VE VNITŘNÍM A VENKOVNÍM OVZDUŠÍ POMOCÍ PASIVNÍCH VZORKOVAČŮ

Využití měřícího vozu v roce 2013 a další aktivity pobočky v Ústí nad Labem. Porada OČO 2013, Telč Helena Plachá

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí SUBSYSTÉM I ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Co se skrývá v datech možnosti zpřesnění (odhadu) expozice (. Another Brick in the Wall..)

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A DOPRAVA. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice, šk. r. 2OO3/4

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Ambulantní měření na území Jihomoravského kraje. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Ing. Zdeněk Elfenbein Ing. Jana Šimková

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

EKO-SOP-001, část O (ČSN ISO 11465) EKO-SOP-001, část E (ČSN ISO ČSN EN )

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

SOP: ODBĚR VZORKŮ PRO STANOVENÍ KONCENTRACE ALDEHYDŮ A KETONŮ VE VNITŘNÍM A VENKOVNÍM OVZDUŠÍ POMOCÍ PASIVNÍCH VZORKOVAČŮ

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

Městská část Praha 18

Městská část Praha Vinoř

Vnitřní ovzduší. M.Mikešová, B.Kotlík. Centrum hygieny životního prostředí Odborná skupina hygieny ovzduší

Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava

Porovnání emisních parametrů při spalování hnědého uhlí a dřeva v lokálním topeništi

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích


Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Městská část Praha 15

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

Projekty na pobočce Brno v roce Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

Městská část Praha 11

2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, , 10:00 Znečištění ovzduší

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Městská část Praha 14

Městská část Praha 13

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

PROJEKT ODCOM - OBJEKTIVIZACE STÍŽNOSTÍ NA ZÁPACH V ERZGEBIRGKREIS A V ÚSTECKÉM KRAJI. Helena Plachá, Miroslav Bitter, Eva Rychlíková

Lokální topeniště a kvalita ovzduší v malých sídlech kotlíková dotace JMK. Ing. Tomáš Helán Jihomoravský kraj

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

Kotlíkové dotace zkušenosti z minulých výzev a jejich rekapitulace

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Ostrava odbor ochrany ovzduší MŽP

Monitoring bytů. Odbor chemických a fyzikáln 1

INFORMAČNÍ SYSTÉM KVALITY OVZDUŠÍ V KRAJI VYSOČINA

2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, , 10:00 Vnitřní ovzduší ve školách v ČR přehled situace

Územní energetická koncepce hl. m. Prahy ( ) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE. Hlavní město Praha

Lokální topeniště Měřicí kampaně kvality ovzduší v obcích Jihomoravského kraje během topné sezóny. Ing. Tomáš Helán Jihomoravský kraj

Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Ovzduší ve městě a ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Valašské Meziříčí

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

Naše ne zcela dobré zkušenosti s používáním zákona č. 472/2005 Sb. a souvisejících předpisů. - aplikace souvisejících předpisů (nařízení a vyhlášky)

Pavel Buchta Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Inovace Státní Imisní Sítě a nástrojů hodnocení kvality ovzduší (ISIS)

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

Ovzduší na českopolském pohraničí Trajektorie PM10 ve Slezsku

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Nařízení města Třinec č. 2/2006, kterým se vydává Místní program snižování emisí města Třince

Kvalita vnitřního prostředí škol a školských zařízení

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Subsystém I. Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

Identifikace zkušebního postupu/metody IP 100 (ISO 9096, ČSN EN )

Emise oxidu uhličitého

Národní programy MŽP s vazbou na ovzduší

Řízení kvality ovzduší v ČR

Akční plán TAKING COOPERATION FORWARD jednání Fóra kvality vnitřního prostředí SZÚ,

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

I. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí

Znečištění ovzduší a zdraví

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

Historický vývoj znečišťování ovzduší na Ostravsku ve vztahu k současným problémům stavu znečištění ovzduší regionu

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH. Protokol o analýze venkovního ovzduší

Transkript:

Monitoring těkavých organických látek Minulost, současnost, budoucnost (?) Ing. Věra Vrbíková

Monitoring těkavých organických látek Začátek: rok 1999, odběry v 5 městech Praha Ústí nad Labem Sokolov Karviná Hradec Králové od roku 2001 Ostrava odběry, analýzy odběry, analýzy odběry odběry, analýzy odběry 3 stanice, jiná metoda od roku 2002 monitoring ČHMÚ postupně rozšiřován, v současnosti na více než 20 stanicích 2

Těkavé organické látky (VOC) Alifatické uhlovodíky etan, propan, butan,butadien,. Aromatické uhlovodíky benzen, toluen, xyleny, styren, etylbenzen, trimetylbenzeny,.. Halogenderiváty tetrachlormetan, trichloreten, chloroform, tetrachloreten, chlorbenzen, vinylchlorid,.. freony Aldehydy a ketony acetaldehyd, formaldehyd, aceton 3

Limitní koncentrace dle NV č. 597/2006 Sb. Benzen 5 µg/m 3 Referenční koncentrace vyhlašuje MZ na návrh SZÚ Aromatické uhlovodíky Toluen 260 Xyleny 100 Etylbenzen 400 Styren 260* *nechrání proti obtěžování zápachem Chlorované uhlovodíky Vinylchlorid 1 Dichloreten 1 Trichlormetan 100 Tetrachlormetan 20 Trichloreten 2,3 Tetrachloreten 250 4

Metody stanovení VOC sorpční záchyt VOC na trubičku s aktivním uhlím, desorpce sirouhlíkem Výhody: rychlá, levná Nevýhody: pouze pro výševroucí látky V minulosti používána pro pracovní prostředí, od roku 2006 referenční - ČSN EN 14662 analyzátory vhodné pouze pro benzen, toluen a xyleny Výhody: snadná obsluha, výsledky v krátkém čase Nevýhody: pro málo látek, drahé kanystrové odběr do kanystru, zpracování v laboratoři, US EPA TO-14 Výhody: široké spektrum látek Nevýhody: pracné V minulosti referenční metoda v ČR Monitoringová metoda 5

Přístroj AERO TRAP Kanystr 6 l firmy Wedding Trap je chlazen tekutým dusíkem na teplotu -170 o C 6

Plynový chromatograf s hmotnostním detektorem 7

Organizace monitoringu VOC Odběr vzorků každý 6. den, v netopné sezóně každý 12. den Převoz vzorků do 3 laboratoří, které provádějí analýzu a čištění kanystrů, analýza do 1 měsíce Stanovení podle US EPA TO-14 celkem 42 látek, vyhodnocení 22 látek, ostatní PMS Zajištění kvality měření pomocí shodného referečního materiálu ve všech laboratořích, kontroly slepých stanovení 8

15 Koncentrace aromatických uhlovodíků průměr za 2004-2006 µg/m3 10 5 0 Praha 10 Sokolov Ústí nad Labem Hradec Králové Karviná Ostrava Benzen Toluen Etylbenzen Xyleny Styren Trimetylbenzeny 9

Koncentrace [µg/m 3 ] 12 10 8 6 4 2 0 Vývoj koncentrací benzenu v letech 2000-2006 Roční imisní limit 5 µg/m 3 Praha 4 Praha 2 Praha 10 Sokolov Ústí n. L. Hradec Králové Karviná 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Ostrava 10

14 12 10 µg/m 3 Sezónní průběh koncentrací benzenu na městských stanicích podle typu, 2006 nezatížené dopravou dopravní hot-spot zatížené dopravou a průmyslem silně zatížené průmyslem 8 6 4 2 0 I/06 II/06 III/06 IV/06 V/06 VI/06 VII/06 VIII/06 IX/06 X/06 XI/06 XII/06 11 Kalendářní měsíc

15 Koncentrace halogenovaných uhlovodíků průměr za 2004-2006 µg/m3 10 5 0 Praha 10 Sokolov Ústí nad Labem Hradec Králové 1,4 Karviná Ostrava Trichlormetan - RfC 100 Tetrachlormetan - RfC 20 Trichloreten - RfC 2,3 Tetrachloreten - RfC 250 12 Freon 11 Freon 12 0,3

Sezónní průběh koncentrací freonů Ústí nad Labem 60 569,06 257,98 100 µg/m3 Freon 11 80 Freon 12 Freon 113 40 20 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 13

Shrnutí výsledků monitoringu VOC Měřené koncentrace v jednotkách až desítkách µg/m 3 Ve srovnání s referenčními koncentracemi řádově nižší (RfC - stovky až tisíce µg/m 3 ) Benzen limit překračován pouze výjimečně v roce 2006 z 23 stanic na 2 v Ostravě (průmyslový zdroj) Dopravní Hot spot stanice (Legerova) koncentrace 2,5-5,3 µg/m 3 Pozaďová stanice Košetice 0,5 µg/m 3 14

Shrnutí současného stavu sledování VOC v ČR V resortu MZ sledovány na 8 městských stanicích V resortu MŽP automatické analyzátory celkem na 27 městských stanicích Máme dostatečné informace o zátěži městského obyvatelstva VOC Volné kapacity pro sledování VOC by bylo možné využít pro cílené studie 15

Možnosti: Studie VOC 1. Zaměřit se na oblasti s nedostatkem informací o VOC a) malá sídla zdrojem VOC jsou emise z lokálních topenišť neexistuje zde systematický monitoring, pouze měření v rámci krátkodobých projektů b) okolí benzínových stanic 2. Sledovat specifické znečištění v okolí velkých zdrojů např. Kralupy nad Vltavou, Litvínov, Valašské Meziříčí 16

Zdroje emisí VOC Emise VOC v ČR 1990 440 000 t/rok 2005 186 000t /rok Druh zdroje Podíl emisí Velké Střední Plošné a malé Mobilní REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 10% 2% 58% 30% Plošné a malé zdroje - tj. lokální topeniště, zemědělské zdroje a použití rozpouštědel, činí více než polovinu všech emisí VOC. Dálkové vytápění velké a střední zdroje 17

Návrh přidružené studie VOC Cíl: Sledování VOC v malých sídlech, kde jsou hlavním zdrojem především lokální topeniště Využití výsledků 1.Zmapování situace v několika sídlech pod 5000 obyvatel (není pokryto monitoringem MZ ani MŽP) 2.Porovnání výsledků s hodnotami na městských stanicích 18

Látka Emisní energetické faktory pro různé druhy paliv (g/1 MJ energie) Tuhé emise SO 2 NO x CO VOC Hnědé uhlí 0,08 0,6 0,13 6,3 1,70 Černé uhlí 0,04 0,6 0,11 2,2 1,00 Koks 0,03 0,4 0,05 0,4 <0,01 Jasanové dřevo Dřevní brikety Hnědouhelné brikety 0,02 0,01 0,10 7,9 0,30 0,07 0,01 0,10 7,2 0,50 0,10 0,2 0,09 3,4 1,90 19 Zemní plyn <0,01 <0,01 0,04 0,01 <0,01

Plán změny sledování VOC Návrh z poloviny roku 2007 k 31.12.2007 ukončení systematického sledování VOC na 5 stávajících stanicích od 1.1.2008 zahájení přidružené studie v 5 malých sídlech Charakteristika: převažující lokální topeniště na spalování tuhých paliv nevýznamná dopravní zátěž počet obyvatel - méně než 5000 nesmí být ovlivněno velkým nebo středním bodovým zdrojem znečištění 20

Plán změny sledování VOC Návrh z poloviny roku 2007 frekvence odběrů každý 6. den v topné sezóně, každý 12. den v netopné délka odběru okamžitý, tj. nasátím vzduchu do vakuovaného kanystru (používá MŽP v rámci evropského monitoringu) zpracování vzorků na stejných pracovištích jako dosud, tj. SZÚ, ZÚ Ústí nad Labem, ZÚ Ostrava (Karviná) výběr malých sídel spolupráce SZÚ a ZÚ, ve kterém budou vzorky analyzovány 21

Plán změny sledování VOC Návrh z listopadu roku 2007 Vzhledem k finančním prostředkům přislíbeným na projekt MZSO na rok 2008 se přidružená studie zatím nebude realizovat a měření VOC na 5 stanicích bude ukončeno 22