AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 212 217 Srní 4. 7. října 2004 Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) na monitorovacích plochách v lesích Boubínského masivu z hlediska dalšího monitorování stavu biotopů Beetle assamblages on the monitoring plots of the Boubín massive in the Bohemian Forest and perspectives of long term monitoring of biotopes state Jaroslav Boháč 1, * & Jan Matějíček 2 1 Ústav ekologie krajiny AV ČR, Na Sádkách 7, CZ-37005 České Budějovice, Česká republika 2 Formánkova 436, CZ-50011 Hradec Králové 11, Česká republika jardabo@uek.cas.cz Abstract In 2003 the investigation of beetle fauna by pitfall trapping, sifting and individual sampling was carried out in the area of the Boubín Mt. in the Bohemian Forest. During investigations, 98 beetle species were recovered. Forest species prevail in beetle communities (63%), the frequency of ubiquitous species was lower (24%). The relic species occurring in rests of virginal forests often with boreomontane distribution. ÚVOD Brouci (Coleoptera) jsou jedním z nejpočetnějších řádů hmyzu s více než 55 000 známými druhy v palearktické oblasti. Z České republiky je podle posledních údajů (JELÍNEK 1993) známo přes 6000 druhů. Brouci se vyskytují prakticky ve všech druzích terestrických a sladkovodních ekosystémů. Znalost ekologických nároků většiny středoevropských druhů je důvodem, že brouci jsou citlivými bioindikátory antropogenních změn prostředí (BOHÁČ 1999, HŮRKA et al. 1996). Cílem práce bylo zjistit současné složení společenstev brouk na monitorovacích plochách založených Správou Šumavského národního parku na Boubíně v původních lesních porostech a položit základ pro dlouhodobé monitorování těchto ploch. STUDOVANÉ SKUPINY A METODY STUDIA Výzkum fauny brouků byl na vybraných lokalitách proveden od června do listopadu 2003. Brouci byli sbíráni standardními metodami určenými pro biomonitorování ve státní ochraně přírody (ABSOLON 1993). Jedná se zejména o metody zemních pastí, prosívání v kvadrátech a smýkání. Individuálně byli sbíráni brouci pod kůrou padlých stromů a v plodnicích hub. Získaný materiál byl determinován a předběžně vyhodnocován na základě frekvence výskytu druhů podle reliktnosti výskytu (BOHÁČ 1999, HŮRKA et al. 1996). Vysoký podíl reliktů I. řádu ve stanovištích ukazuje na jejich původnost. Drabčíci byli rozděleni do skupin podle stupně ohrožení na základě kategorizace doporučené IUCN a upravené pro drabčíky (BOHÁČ et al. v tisku). 212
Tabulka 1. Přehled brouků z monitorovacích ploch Boubínského masivu. R1, CR - druhy přirozených stanovišť, kriticky ohrožené druhy, R1, VU druhy přirozených stanovišť, zranitelné druhy, R2 druhy stanovišť středně ovlivněné činností člověka (např. kulturní lesy, remízky), E druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněné člověkem. Table 1. List of beetles from monitoring plots of the Boubín massive. R1, CR species of natural habitats, critical endangered species, R1, VU species of natural habitats, vulnerable species, R2 species of areas medialy effected by man (e.g. cultural forests, hedges), E - species of open areas strongly effected by man. C a r a b i d a e 1 R1 Amara erratica (Duftschmid) s 2 R2 Bembidion deletum Audinet-Serville sd r r 3 R2 Bembidion geniculatum Heer r 4 R2 Calathus micropterus (Duftschmid) sd r 5 R2 Carabus auronitens auronitens Fabricius d d r r 6 R2 Carabus linnaei Panzer sd sd sd sd 7 R2 Carabus sylvestris sylvestris Panzer sd sd sd sd 8 R2 Carabus violaceus violaceus Linnaeus sd sd sd sd 9 R2 Cychrus caraboides caraboides (Linnaeus) r r r r 10 R2 Leistus piceus Fröhlich r r r r 11 R2 Molops elatus (Fabricius) r r r r 12 R2 Molops piceus piceus (Panzer) r r r r 13 Notiophilus sp. s 14 R2 Platynus assimilis (Paykull) s 15 R2 Pterostichus aethiops (Panzer) r r r r 16 R2 Pterostichus burmeisteri Heer d sd sd sd 17 R2 Pterostichus niger (Shaller) r r r r 18 R2 Pterostichus pumilio (Dejean) r r r r 19 R2 Pterostichus rhaeticus Heer r 20 R2 Pterostichus unctulatus (Duftschmid) s s r 22 R2 Tachyta nana (Gyllenhal) s 23 E Trechus obtusus obtusus (Erichson) r r r 24 R2 Trechus rubens (Fabricius) r r 25 R2 Trechus splendens Gemminger et Harold r r r 26 R2 Trichotichnus laevicollis (Duftschmid) r r r r S t a p h y l i n i d a e 27 Aloconota sp. s r 28 R2 Anthophagus bicornis (Block) s 29 E Anotylus rugosus Fabricius r 30 Atheta (Dimetrota) sp. r 31 E Atheta triangulum (Kraatz) r 213
Tabulka 1. Pokračování. Table 1. Continued. 32 R2 Atrecus affinis (Paykull) sd sd r r 33 R1,EN Atrecus longiceps (Fauvel) r 34 R2 Atrecus pilicornis (Paykull) r 35 Atrheta (Dimetrota) sp. r r 36 R2 Autalia impressa (Olivier) r r s 37 R2 Bolitochara obliqua Erichson s 38 R2 Bolitochara pulchra (Gravenhorst) r r r 39 E Cordalia obscura (Gravenhorst) r r s 40 E Dinaraea angustula (Gyllenhal) r 41 R2 Dinaraea aequata (Erichson) s 42 R2 Domene scabricollis (Erichson) r s r 43 E Euplectus karsteni (Reichenbach) r 44 R2 Euryporus picipes (Paykull) s 45 R2 Eusphalerum signatum (Märkel) s 46 E Gabrius osseticus (Kolenati) r 47 R2 Gabrius splendidus (Gravenhorst) sd sd r 48 R2 Geostiba circellaris (Gravenhorst) r r 49 E Gyrohypnus liebei Scheerpeltz r 50 R2 Gyrophaena boleti (Linnaeus) sd 51 R2 Ischnopoda coarctata (Erichson) r 52 R2 Lathrobium brunnipes (Fabricius) s 53 E Lathrobium volgense Hochhuth s 54 R2 Lathrobium longulum (Gravenhorst) s 55 R2 Leptusa pulchella Mannerheim r 56 E Lesteva longoelytrata longoelytrata (Goeze) r r 57 R2 Lordithon trinotatus (Erichson) r r r 58 R2 Medon brunneus (Erichson) s 59 R2 Ocypus aeneocephalus De Geer s 60 R2 Ocyusa maura (Erichson) s 61 R2 Olophrum assimile Paykull r 62 R2 Othius subuliformis Stephens r 63 E Oxytelus laqueatus (Marsham) s 64 R2 Oxypoda alternans (Gravenhorst) d d sd 65 R2 Oxyporus rufus (Linaeus) r 66 E Philonthus cognatus Stephens r 67 R2 Philonthus decorus (Gravenhorst) sd sd s r 214
Tabulka 1. Pokračování. Table 1. Continued. 68 E Philonthus jurgans (Erichson) s 69 E Philonthus tenuicornis Rey r 70 E Phloeocharis subtilissima Mannerheim r r 71 R2 Phyllodrepa floralis (Paykull) s 72 E Proteinus atomarius Erichson r r 73 R2 Proteinus macropterus (Gravenhorst) r r r 74 R2 Quedius cinctus (Paykull) r 75 E Quedius cruentus (Olivier) r 76 R2 Quedius maurorufus (Gravenhorst) s r 77 E Quedius mesomelinus (Marsham) r r 78 E Quedius molochinus (Gravenhorst) s 76 R2 Quedius obscuripennis Bernhauer s 77 R2 Quedius paradisianus (Heer) r 78 R2 Quedius plagiatus Mannerheim sd sd r r 79 R2 Quedius xanthopus Erichson r r 80 E Scaphidium quadrimaculatum Olivier r s 82 E Scaphisoma assimile (Erichson) r r 81 E Stenus ater Mannerheim s 83 E Stenus clavicornis (Scopoli) sd 84 R2 Stenus fossulatus Erichson r 85 R1,VU Stenus montivagus Heer s 86 R2 Tachinus proximus (Kraatz) r r 87 E Tachinus signatus (Gravenhorst) r s 88 Tachyporus sp. r H i s t e r i d a e 89 R2 Abraeus granulum Erichson r 90 R2 Paromalus parallelepipedus (Herbst) sd S i l p h i d a e 91 Nicrophorus sp. sd sd sd L e i o d i d a e 92 Catops sp. sd sd E l a t e r i d a e 93 R2 Ampedus balteatus (Linnaeus) s 94 R2 Ampedus nigerinus Herbst s 95 R2 Ampedus sanquineus (Linnaeus) r 96 R1 Danosoma fasciata (Linnaeus) s 215
Tabulka 1. Pokračování. Table 1. Continued. C r y p t o p h a g i d a e 97 Cryptophagus sp. r M y c e t o p h a g i d a e 98 R2 Mycetophagus decempunctatus Fabricius s E r o t y l i d a e 99 R2 Tritoma bipustulata Fabricius r C o c c i a e l l i d a e 100 Coccinella sp. s C o l y d i i d a e 101 R2 Bitoma crenata (Fabricius) r H y d r o p h i l i d a e 102 Laccobius sp. s S i l v a n i d a e 103 R2 Silvanus unidentatus (Fabricius) sd 104 R2 Uleiota planata (Linnaeus) sd sd r L e i o d i d a e 105 Agathidium sp. r 106 Catops sp. sd T r o g o s i t i d a e 107 R1 Ostoma ferruginea (Linnaeus) r 108 R1 Peltis grossum (Linnaeus) r C u r c u l i o n i d a e 109 Otiorhynchus sp. r r r 110 Hylobius sp. r Druhy byly zařazeny podle počtu nalezených exemplářů (metoda čtverců a individuální sběr) či podle aktivity (metoda zemních pastí) do tří základních skupin: d dominantní (počet zjištěných jedinců větší než 20), sd subdominantní (počet zjištěných jedinců 10 20), r recedentní (počet zjištěných jedinců 2 10), s subrecedentní (1 zjištěný exemplář). VÝSLEDKY A DISKUSE V materiálu brouků jsme determinovali celkem 98 druhů (Tab. 1). V materiálu ze všech sledovaných lokalit převažovaly druhy skupiny reliktů II. řádu (RII druhy stanovišť středně ovlivněných činností člověka, většinou druhy kulturních lesů, ale i druhy neregulovaných a původnějších břehů toků) tedy druhy charakteristické pro lesní pásmo Šumavy (69 % druhů). 216
Nižší byl podíl druhů patřících do skupiny expanzivních druhů (E druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka) (25 %). Jsou to zejména druhy žijící v hnijících rostlinných zbytcích. Nejvýznamnější skupinu z hlediska ochrany přírody představovaly druhy patřící do skupiny reliktů I. řádu (RI druhy biotopů nejméně ovlivněných činností člověka). V našem případě se jedná o druhy s boreomontánním rozšířením (drabčík Atrecus longiceps, známý dosud jen z Krkonoš a Novohradských hor), druhy s výrazným úbytkem lokalit za posledních 40 let (kovařík Danosoma fasciata) a nedávno nově potvrzené druhy pro ČR (Peltis grossum z málo známé čeledi Trogositidae). Mezi významné druhy jsme zařadili i následující střevlíky patřící do kategorie reliktů II. řádu z následujících důvodů. Střevlík Pterostichus pumilio se v Čechách vyskytuje jen na Šumavě a v Novohradských horách. Hustota jeho populací v uvedených oblastech není dostatečně známá a je třeba ji nadále sledovat. Další střevlík Pterostichus rhaeticus je druh s velmi málo známým rozšířením zaměňovaný s příbuzným P. nigrita. Vzhledem k nedostatečné znalosti rozšíření a hustoty populací je třeba ho sledovat. Střevlík Amara erratica je druh s boreomontánním rozšířením, na našem území není hojný. Velikost populací není přesně známa. Drabčík Euryporus picipes patří také k druhů řazeným do kategorie reliktů II. řádu. Na druhé straně je to však druh s velmi nízkou abundancí i v příhodných biotopech a jeho výskyt na našem území je třeba nadále sledovat. ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ SLEDOVANÝCH LOKALIT Z HLEDISKA BROUKŮ Nejvíce bohatá počtem biotopů a různým reliéfem se jeví lokalita, kde se nalézají jak lesní biotopy tak i biotopy na březích potoka, vlastní břehy a vodní biotopy. Kromě sledovaných mikrobiotopů nebyli brouci např. sbíráni v hnízdech mravenců rodu Formica sp., kde se dá očekávat bohatá a specializovaná fauna (sběr vzorků se provádí v zimním období). a Jilmová skála patří k menším rezervacím, které však hostí některé pralesní a boreomontánní druhy (viz výše). Zatím nejméně bohatá se nám jeví lokalita. Drabčíkovití brouci jsou mnohem více diverzifikovaní a odlišní na všech sledovaných lokalitách než střevlíci, kde druhová podobnost fauny (kromě lokality Čertova stěna) je velmi blízká. LITERATURA ABSOLON K., 1993: Metodika biomonitoringu ve státní ochraně přírody. Český ústav ochrany přírody, Praha, 45 pp. BOHÁČ J., 1999: Staphylinid beetles as bioindicators. Agriculture Ecosystems and Environment, 74: 357 372. BOHÁČ J., MATĚJÍČEK J. & ROUS R., v tisku: Červená kniha brouků ČR Staphylinidae. Příroda. HŮRKA K., VESELÝ P. & FARKAČ J., 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: 15 26. JELÍNEK J. 1993: Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Seznam československých brouků. Folia Heyrovskyana, Suppl. 1: 3 172 (in English and Czech). posl 217