PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ



Podobné dokumenty
ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V SILNIČNÍCH TUNELECH

Znečištění ovzduší a zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Ambulantní měření na území Jihomoravského kraje. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Ing. Zdeněk Elfenbein Ing. Jana Šimková

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

POPIS ODBĚROVÉHO MÍSTA

HSRM. dne Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ PODOMÍ

Kvalita ovzduší v MB PM část. Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Částice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

APLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

DOPRAVNÍ VAV CENTRUM V OCHRANĚ OVZDUŠÍ. Jiří Jedlička, Jiří Huzlík

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

Znečištění ovzduší města Liberce

Konference Ochrana ovzduší ve státní správě, teorie a praxe VIII Plzeň

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách

Hodnocení externích nákladů vyvolaných emisemi z dopravy

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

(opakovaná studie) Fory, Hadinger,Hladík, Roubal (ČHMÚ P-Plzeň)

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Identifikace dopadů emisí z dopravy a jejich ocenění

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

Národní program snižování emisí ČR

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2017

PM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

Top-down přístup. Odhady škod na národní úrovni Odhady působení škodlivin na národní úrovní Podíl škodlivin na celkové škodě v %

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

Zdravotní ústav se sídlem v Brně

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Měření PM ₂,₅ na stanici Mladá Boleslav. Markéta Bajerová ČHMÚ Hradec Králové

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha,

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRO PROJEKTY PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

Kvalita ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy - výsledky projektu Air Silesia

Statistické metody vyhodnocení vlivu škodlivin na denní úmrtnost, hospitalizaci a příznaky kardiovaskulárních a respiračních onemocnění

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů

Vliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz

Ovzduší a zdraví v Moravskoslezském kraji Konference Buď zdráv, 6. až Hucisko - Polská republika

Kontrolní měření prašnosti na území města Valašské Meziříčí v roce 2008

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.4 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

zdroj

Bratislava, 12. února 2013

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené

NPSE. zpracování vyžaduje ustanovení 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění

Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Transkript:

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ Vladimír Adamec 1, Bohumil Pokorný 2, Roman Ličbinský 1, Jiří Huzlík 1, Andrea Krumlová 2 1 Centrum dopravního výzkumu, ČR Zdravotní ústav se sídlem v Brně, ČR

VaV 1F54H/098/520 Prašnost z dopravy a její vlivy na imisní zatížení ovzduší suspendovanými částicemi Na základě výsledků měření koncentrace PM z dopravy v ovzduší, zjištění jejich vlastností, charakteru transportu v ovzduší a vztahu k dopadům na zdraví člověka vytvořit metodický pokyn ke snižování prašnosti z dopravy.

Zdroje PM stacionární - lokální topeniště, spalovny, zemědělská činnost, těžba a dobývání, chemická výroba mobilní - silniční, vlaková, lodní a letecká doprava znečištění vnitřního ovzduší - kouření, spalování, vaření, čištění, vytěkávání zvnitřních materiálů

Zdroje PM z dopravy Spalovací procesy spalování pohonných hmot Nespalovací procesy otěry pneumatik otěry brzdového obložení otěry spojkového obložení otěry povrchu silnic koroze (vozidla, svodidla, dopravní značení, osvětlení apod.) nečistoty z vozidel, ztráty z převáženého materiálu ošetření vozovky (soli, inertní materiál) resuspenze prachu

Zdravotní rizika PM z dopravy Krátkodobé účinky obtíže při dýchání zhoršení zdravotního stavu u astmatiků Dlouhodobá expozice respiračních onemocnění (bronchitida astma, alergické reakce, rakovina plic) kardiovaskulárních onemocnění (infarkt myokardu) zkrácená délka života o několik let zvýšená mortalita

Vývoj produkce PM jednotlivými druhy dopravy

Přehled a charakteristika odběrových lokalit Lokalita Intenzita dopravy (vozidel/24hod) Zdroj PM Brno (Kotlářská) 36 000 doprava Brno (Arboretum) 34 500 doprava Hulín 21 375 doprava Pravčice 7 947 nedopravní Pohořelice 2 431 nedopravní Sedlec 1 939 nedopravní

Charakteristika měření 1. Dlouhodobý monitoring NV 350/2002 Sb. roční průměry - vstupní data pro SW AirQ a HRA (metodický pokyn MŽP č. 9/2005) 2. Krátkodobá měření časový průběh velikostní distribuce PM, kvantifikace zdrojů Použité přístroje: Leckel MVS6 Sven Leckel Ingenierbüro, Německo EnvironCheck 107 Grimm Aerosol Technik GmbH, Německo

Časový vývoj koncentrací PM 2.5 a podmínek měření 80 25 koncentrace PM2.5 [µg.m -3 ] 60 40 20 20 15 10 5 0 0 březen 1 květen 2 červen/ 3 4 5 listopad/ srpen říjen 6 7 únor/ 8 červenec prosinec leden březen odběrová kampaň -5 Kotlářská Arboretum teplota [ C] nejvyšší koncentrace (XI/XII) - nejnižší koncentrace (VI/VII) roční průměr nad uvažovanou limitní hodnotou 25 µg.m -3 (návrh směrnice EU /SEC (2005) 1133/)

Časový průběh velikostní distribuce PM 10, PM 2.5 a PM 1.0 160 160 Koncentrace PM [µg.m-3] 140 120 100 80 60 40 20 Koncentrace PM [µg.m-3] 140 120 100 80 60 40 20 0 0 27.6.05 28.6.05 29.6.05 30.6.05 1.7.05 Datum 2.7.05 3.7.05 4.7.05 29.11.05 30.11.05 1.12.05 2.12.05 Datum 3.12.05 4.12.05 5.12.05 PM10 PM2.5 PM1.0 PM-10 PM-2.5 PM-1.0 Porovnání průběhu hodinových koncentrací PM 10, PM 2.5 a PM 1.0 aprůměrného podílu jednotlivých frakcí z PM 10 na lokalitě Brno Kotlářská v létě (vlevo) na podzim (vpravo)

Vztahy mezi koncentracemi PM 10 apm 2.5 100 100 koncentrace PM Arboretum [µg.m-3] 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 20 40 60 80 100 120 koncentrace PM2.5 [µg.m-3] 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 20 40 60 80 100 120 koncentrace PM10 [µg.m-3] koncentrace PM Kotlářská [µg.m-3] PM2.5 PM10 Lineární (PM2.5) Lineární (PM10) Kotlářská Lineární (Arboretum) Arboretum Lineární (Kotlářská) Korelace koncentrací PM 2.5 a PM 10 mezi lokalitami Brno Kotlářská a Brno - Arboretum Korelace mezi koncentracemi PM 2.5 a PM 10 na lokalitách Brno Kotlářská a Brno - Arboretum

Hodnocení zdravotních rizik PM využity dva přístupy porovnání s hodnotami AQG (WHO, 2006) nejnižší úroveň koncentrací, při kterých byl pozorován při dlouhodobé expozici významný nárůst kardiovaskulárních nemocí i rakoviny plic (10 µg.m -3 pro PM 2.5, 20 µg.m -3 pro PM 10 ) PM 10 naměřené koncentrace 2krát vyšší než AQG na lokalitě Kotlářská, cca. o 15 µg.m -3 vyšší na lokalitě Arboretum PM 2.5 naměřené koncentrace 4krát vyšší než AQG na lokalitě Kotlářská, 3krát vyšší na lokalitě Arboretum uvažované škodliviny mohou představovat pro exponované obyvatele možné zdravotní riziko

Hodnocení zdravotních rizik PM Lokalita Kotlářská Arboretum postupem publikovaným K. Aunanovou (1995) frakce PM 2.5 PM 10 PM 2.5 PM 10 diagnóza Astma dospělých Celková úmrtnost Bronchitid a u dětí Astma dospělých Celková úmrtnost Bronchitid a u dětí koncentrace C (µg/m 3 ) Max. denní 105,79 Max.denní 114,42 Průměrná roční 50,24 Max. denní 92,27 Max.denní 70,54 Průměrná roční 35,56 RR OR p i celková prevalence (%) p Počet případů způsobený jen vlivem noxy(%) Uvádí se absolutní hodnota denní incidence I = β x ln C Incidence I=0,28 záchvatů denně Akutní 1,1472 3,7483 28,8 x 10-6 3,7 x 10-6, tj 3,7 z milionu denně. 0,104, tj.10,4% z celkového počtu dětské populace 7,4 % z celkového počtu dětí Uvádí se absolutní hodnota denní incidence I = β x ln C Incidence I=0,27 záchvatů denně Akutní 1,0883 2,5477 27,3 x 10-6 2,2 x 10-6, tj. 2,2 z milionu denně. 0,073, tj.7,3% z celkového počtu dětské populace 4,3 % z celkového počtu dětí Celkový počet zasažených osob z dané populace způsobený vlivem noxy: (Celkem 1412 osob, dospělí 941, děti 471) 0,0026 osoby pro daný den 0,0052 osoby z celkové populace pro daný den Necelých 35 případů (přesněji 34,8) 0,0025 osoby pro daný den 0,0024 osoby z celkové Populace pro daný den Necelé 2 případy (přesněji 1,6) z dětské populace

Závěry vliv teploty na průměrné týdenní koncentrace PM 2.5 letní měsíce podíl PM 1.0 zpm 10 přibližně 50 % ztráta těkavých komponent PM (např. amonných solí); vertikální stabilita atmosféry (konvekce - proudění) podzimní měsíce podíl PM 1.0 z PM 10 až 90 % lokální topeniště, studené starty; vertikální stabilita atmosféry (inverze - zvrstvení) roční imisní limit pro PM 10 na lokalitě Kotlářská překročen o 10,4µg.m -3 připravovaný limit pro PM 2.5 (25 µg.m -3 ) v rámci směrnice EU (Directive of the European Parliament and council on ambient air quality and cleaner air for Europe) překročen na obou lokalitách stanovené koncentrace PM mohou představovat zvýšené zdravotní riziko pro exponované obyvatele