STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 07. Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství Inventarizace ovocných stromů ve školní zahradě Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích Autor: Škola: Jan Böhm Česko anglické gymnázium s.r.o. Třebízského 1010 České Budějovice Konzultant: Kraj: RNDr. Květa Tůmová Jihočeský České Budějovice 2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou práci SOČ vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady (literaturu, projekty, SW atd.) uvedené v seznamu vloženém v práci SOČ. Dále prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné. Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V Českých Budějovicích dne.. podpis:
Poděkování Děkuji Vítězslavu Hauptovi, DiS., za obětavou pomoc při určování stromů a RNDr. Květě Tůmové za korekturu textové části práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří mi pomáhali s výzkumem a se sběrem dat, protože bez nich by tato práce nemohla vzniknout. ANOTACE Tento projekt by měl seznámit čtenáře s historií ČAGu, s problematikou starých a krajových odrůd v republice a vzbudit zájem veřejnosti o staré a již mizející ovocné odrůdy. Cíl této práce je rozšířit povědomí o těchto odrůdách a pomoci je uchovat pro další generace. Klíčová slova: Odrůda, krajové, problematika
ANNOTATION This project should introduce the readers to the history of Anglo Czech High School; also it deals with the issue of slowly disappearing old cultivars in the Czech Republic, and therefore the goal of this work is to get public interested in old and remarkable trees to preserve these trees for other generation. Key words: Cultivar, tree, issue
Obsah 1. Historie školy v Třebízského ulici v Suchém Vrbném... 7 1.1 Historické pozadí vzniku budovy... 7 2. Historie školní zahrady ČAG... 9 2.1 Analýza a průzkum současného stavu zahrady... 9 2.2 Graf rozložení druhů stromů ve školní zahradě... 10 3. Seznam a popis krajových odrůd stromů ve školní zahradě ČAG... 10 4. Seznam a popis odrůd stromů v zahradě ČAG, které nepatří mezi odrůdy krajové... 12 5. Tvorba cedulí a proces označování stromků... 14 5.1 Tvorba plánku školní zahrady... 14 5.2 Zmenšený model plánku školní zahrady... 14 5.3 Vytváření cedulek pro stromy... 15 1. Příloha č. 1 fotografie stromů...6 1.) Strom č. 1 Třešeň...6 Strom č. 5 Jabloň Parména zlatá... 10 Strom č. 8 Jabloň Parména zlatá... 13 Strom č. 13 Jabloň - Míšeňské... 18 Strom č. 15 Jabloň Ananasová reneta... 20 Strom č. 19 Jabloň Předobrá... 24 Strom č. 20 Jabloň Čistecké lahůdkové... 25 Strom č. 22 Hrušeň Kolmarská zlatá... 27 Strom č. 23 Jabloň Punčové... 28 Strom č. 30 Jabloň Šampaňská reneta... 35 5
Strom č. 31 Jabloň- Hornolužická muškátová reneta... 36 2.) Příloha č. 2 - Celý plánek školní zahrady... 44 Úvod Má osobní motivace psát tuto práci vychází především z přesvědčení, že tato práce bude užitečná a smysluplná, dokáže přinést něco nového a vzbudit pozornost o téma, o které se málokdo zajímá. Také skutečnost, že jsem studentem Česko-anglického gymnázia značně přispěla k mému zájmu o tuto tématiku. Cílem této seminární práce je zařadit stromy ze zahrady Česko-anglického gymnázia do databáze starých krajových odrůd. Tyto odrůdy byly původní na území České Republiky, ale v současnosti jsou na pokraji zapomenutí. Ukázalo se, že některé ze stromů ve školní zahradě mezi krajové odrůdy patří a proto je cíl této práce je do databáze dostat. K dosažení tohoto cíle jsem stromy rozlišil a určil, a poté vytvořil plánek školní zahrady, který vnese přehlednost a systém do uspořádání celého areálu. V první kapitole bych chtěl seznámit čtenáře s budovou Česko-anglického gymnázia, s podrobnou historií celého areálu včetně zahrady. V následující kapitole už bych se zaměřil výhradně na školní zahradu, nejprve na všeobecné údaje o zahradě jako celku, poté budu rozebírat a analyzovat jednotlivé odrůdy stromů, poskytovat informace a tvořit o nich ucelený obraz. V třetí kapitole se pokusím přiblížit průběh označování stromů, zdokumentovat mé postupy při rozpoznávání a určování stromů a optimálně seznámit čtenáře se svými výsledky. 6
1. Historie školy v Třebízského ulici v Suchém Vrbném 1.1 Historické pozadí vzniku budovy Budova současného Česko-anglického gymnázia byla postavena v době druhé světové války z popudu německých obyvatel, kteří chtěli vybudovat německou obecnou školu v Suchém Vrbném. Před druhou světovou válkou byl přibližně každý devatenáctý občan v Suchém Vrbném německé národnosti, tudíž němečtí obyvatelé zde tvořili poměrně početnou menšinu. Vzájemné soužití bylo relativně bezproblémové a ani jedna strana se necítila být nijak výrazně diskriminována. Ale s rostoucím politickým a sociálním napětím v tehdejším Československu se samozřejmě i zde začala německá menšina hlásit ozývat a angažovat se ve vnitropolitických záležitostech obce. V dubnu 1 roku 1939 v obci vznikla místní organizace NSDAP 2, která se velmi urputně domáhala politického vlivu na chod obce. Jeden z cílů této strany byl vybudovat státní německou obecnou školu v Suchém Vrbném 3. 2. dubna 1940 byl tento záměr posvěcen ministerstvem školství a národní osvěty a byla ustanovena komise, jež měla zvolit vhodné místo pro stavbu školy 4. Komise shledala jako nejvhodnější pozemek Jana Kaisera a Vojtěcha Erharta u Tylovy ulice (dnešní ulice Jaroslava Ježka). Dne 27. dubna ale dorazil obecnímu zastupitelství přípis z úřadu českobudějovického Oberlandrata s požadavkem, aby obec podstoupila pozemek č. k. 1645/5 pro stavbu německé školy. 1 Zakládající schůze strany se konala 13. 4. 1939 Zdroj: Státní okresní archiv v Třeboni, kronika obce Suché Vrbné, kniha 2 (1933-1949) snímek 167, dostupné na webu: https://digi.ceskearchivy.cz/da?menu=3&lang=cs&doctree=1keosve&id=560 ; cit. 10. 11. 2014 2 NSDAP-National-sozialistische deutsche Arbeitspartei; totalitní strana, která vládla v nacistickém Německu. 3 Do té doby musely německé děti docházet do české školy anebo do vzdálené školy v Českých Budějovicích, což Němci vnímali negativně. Zdroj: Pamětní kniha Suché Vrbné; dostupné na webu: https://digi.ceskearchivy.cz/da?menu=3&lang=cs&doctree=1kessuf&id=601 4 Komisionální řízení se konalo 10. 4. 1940 k vyhlédnutí vhodného pozemku pro německou obecnou školu dle zmíněného výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 2. 4. 1940. 7
Tento požadavek byl českým zastupitelstvím zamítnut, protože tento pozemek byl určen pro stavbu české měšťanské školy. Dne 7. května proběhlo hlasování o prodeji školního pozemku, v němž zvítězil názor neprodávat v poměru 20/1 56. Nicméně Němci dále usilovali o stavbu německé obecné školy, a když bylo 29. července rozpuštěno obecní zastupitelstvo a správou obce byl pověřen Josef Filetz jakožto vládní komisař, tak se podařilo uzavřít kupní smlouvu na č. k. 1645/5 mezi obcí Suché Vrbné a Protektorátem Čechy a Morava. 7 Samotná kupní smlouva byla uzavřena 10. února 1941 a pozemek č. k. 1645/5 byl určen k výstavbě velké školní budovy 8. V srpnu 1941 byl vyhotoven projekt, který počítal s velkou přízemní budovou, jež měla východní a západní křídlo pravoúhle na sebe navazující do tvaru písmena L 9. 22. října 1941 se sešla komise, aby posoudila a doporučila ke schválení stavební návrhy a už 25. října 1941 byly tyto stavební návrhy přijaty okresním úřadem a stavba mohla začít 9. Stavební práce započaly v listopadu roku 1941 a skončily začátkem října 1943. S ohledem na úspěšné kolaudační řízení, které proběhlo 7. října 1943, byl udělen souhlas okresním hejtmanem k užívání budovy, platný od 1. listopadu 1943. Tato stavba stojí v mírně pozměněné podobě do dneška, ale k původním dvěma křídlům přibyla přístavba, což znamená, že místo původního písmena L tvoří stavba spíše písmeno U! Původní funkce budovy avšak zůstala zachována, namísto obecné německé školy zde od roku 1992 sídlí Česko-anglické gymnázium. 5 Zdroj: Státní okresní archiv v Třeboni, kronika obce Suché Vrbné, kniha 2 (1933-49) snímek 191, dostupné na webu: https://digi.ceskearchivy.cz/da?menu=3&lang=cs&doctree=1keosve&id=560 ; cit. 6. 11. 2014 7 Zdroj: DTTO, kniha 2, snímek 195-196, dostupné na webu: https://digi.ceskearchivy.cz/da?menu=3&lang=cs&doctree=1keosve&id=560 ; cit. 10. 11. 2014 8 K schválení prodeje obecním úřadem došlo 5. 5. 1941 Zdroj: Státní okresní archiv Třeboň; kronika obce Suché Vrbné, kniha 2, snímek 201, dostupné na webu: https://digi.ceskearchivy.cz/da?menu=3&lang=cs&doctree=1keosve&id=560 ; cit. 11. 11. 2014 9 Zdroj: Státní okresní archiv České Budějovice, Okresní úřad České Budějovice, karton 799, signatura VII/7. 9 Plány na výstavbu školy byly schváleny Zemským úřadem a ministerstvem práce a národní osvěty již dříve. 8
2. Historie školní zahrady ČAG Historie školní zahrady ČAG už tak přehledná není, protože založení zahrady zřejmě nebylo nijak významná událost, prioritou bylo postavit školní budovu a z tohoto důvodu není historie školní zahrady nijak zdokumentována. Je zde více možností, jak mohla tato zahrada vzniknout. Stáří stromů se pohybuje mezi 50-60 lety 10, což by odpovídalo výsadbám ovocných stromků, které byly prováděny v 50. letech 11 dobrovolníky 12, nebo obecními brigádami. Ze sčítání ovocných stromů z 15. 8. 1953 vyplývá, že v soudobém Suchém Vrbném bylo celkem 7766 ovocných stromů, 13 ale ovocné sady měly podle výměry pouze 49 arů. To znamená, že v této době zde nebyl žádný sad, jenž by měl více než hektar a z tohoto důvodu nemohla být zahrada ČAG v polovině 50. let sadem, protože výměra této zahrady je 2985 m 2. Z výše zmíněných důvodů se dá předpokládat, že část zahrady vznikla náletem, ale nejpravděpodobnější se jeví vysazení těchto stromů během veřejných brigád. 2.1 Analýza a průzkum současného stavu zahrady V současnosti školní zahrada obsahuje 43 stromů 14 převážně ovocných s několika výjimkami 15. Na grafu je zřetelně vidět že sad je tvořen z více druhů ovocných stromů, které jsou uspořádány v řadách. Byly zde vysázeny také lípy, které tvoří vstupní alej okolo cesty do školní budovy. Současný stav stromů je odpovídající jejich stáří, některé stromy nemají už plody, což ztížilo určování těchto odrůd. 10 Toto tvrzení není zcela přesné; nejpřesněji by se toto tvrzení mohlo určit spočítáním letokruhů, ale tato metoda není proveditelná. 11 20. října 1953 usnesla se ORV zakoupiti 60 ovocných stromků k další výsadbě kolem potoka. Zdroj: Pamětní kniha Suché Vrbné, snímek 103; dostupné na webu: https://digi.ceskearchivy.cz/da?menu=3&lang=cs&doctree=1keosvf&id=561 ; cit. 23.11 2014 12 Zdroj: Pamětní kniha Suché Vrbné, snímek 120, poděkování učiteli Václavu Veselému, dostupné na webu: https://digi.ceskearchivy.cz/da?menu=3&lang=cs&doctree=1keosvf&id=561, cit 23. 11. 2014 13 Zde přikládám podrobnější rozpis tohoto průzkumu; Zdroj: Pamětní kniha Suché Vrbné, snímek 126+129,dostupné na webu: https://digi.ceskearchivy.cz/da?menu=3&lang=cs&doctree=1keosvf&id=561 ; cit. 23. 11. 2014 14 9
V mé práci se zabývám pouze přední stranou zahrady, což je oplocená zahrada situovaná kolem vstupu do budovy. Nepočetné osamělé keře a skupinky stromů vzniklé náletem ve své práci nezohledňuji. 15 Stromy v zahradě, které nepatří mezi stromy ovocné, nejsou v práci určovány, ani klasifikovány. 2.2 Graf rozložení druhů stromů ve školní zahradě 16 Rozložení školní zahrady Jabloně Švestky Hrušně Třešně Lípy 9 % 12 % 35 % 21 % 23 % 3. Seznam a popis krajových odrůd stromů ve školní zahradě ČAG. 17 Každý strom ve školní zahradě má přidělené číslo, podle kterého je možné určitý strom zařadit do seznamu stromů, fotografie stromů s čísly je možné dohledat v přílohách. Parména zlatá (strom č. 5; č. 8) /Jabloň/ Parména zlatá je odrůda s poněkud nevyjasněným původem. Má se za to, že vznikla ve Francii. 18 Dle některé literatury se tato odrůda s největší pravděpodobností pěstovala už ve středověku. Její stromy rostou bujně, ke stáru v růstu polevují. Vytváří velké kulovité koruny. Parména zlatá je odolná proti mrazům, avšak náročnější na půdu. Trpí strupovitostí a často i rakovinou. Nemá ráda přemokřené půdy a uzavřené mrazové polohy. Do plodnosti nastupuje pravidelně velmi brzy, plodí pak hojně, ale méně pravidelně. Plody jsou středně velké, hladké, tupě kuželovitého tvaru, někdy tvaru kulatšího. Téměř vždy bývá tvar plodů pravidelný a souměrný. Základní barva plodu je ve zralosti zlatožlutá, na osluněných místech překrytá 16 Z grafu je zřejmé, že jde o ovocný sad, lípy zde slouží pouze jako alej. 17 Stromy v této kapitole patří mezi staré, krajové odrůdy, které jsou dnes částečně zapomenuty. 18 Stát původu je nejasný, nicméně dle Informačního systému EVIGEZ (Informační systém EVIdence GEnetických Zdrojů rostlin) je původ této odrůdy ve Velké Británii, pro tuto teorii svědčí názvy této odrůdy jako např.: 10
King of the Pippins, Golden Winter Pearmain, George, Hampshire Yellow a Jones Southampton Pippins. červenými pruhy. Chuť plodů je sladce navinulá, se silným renetovitým nádechem. Sklízí se na počátku či v polovině září. 10 Čistecké lahůdkové (strom č. 20) /Jabloň/ Ač se to podle jména odrůdy nezdá, má Čistecké lahůdkové původ až v Kanadě 11. Přibližně v roce 1860 ji vyšlechtil pan Woolverton z Grimbsy v Ontariu. V Čechách pak byla objevena její mutace, která se začala šířit právě pod jménem Čistecké lahůdkové. Odrůda má ráda úrodné půdy, je odolná vůči mrazu. Při kvalitní a dostatečně vlhké půdě prosperuje Čistecké i ve vyšších polohách. Vyznačuje se středně bujným růstem. Jablka jsou střední nebo větší velikosti. Nezralé se zelenavou, ve zralosti pak se žlutou základní barvou, kterou z větší či menší části překrývá růžovočervená či nahnědle červenavá barva. Sklízí se v druhé polovině září, k jídlu dozrává následující měsíc. Jako opylovač se k Čisteckému hodí například odrůda Jonathan. Samo Čistecké platí za dobrého opylovače. Odrůda je ale velmi náchylná ke strupovitosti. Můžeme v podstatě říci, že silně strupovité plody patří k typickým rysům této odrůdy. 12 Punčové (strom č. 23) /Jabloň/ Odrůda Punčové nemá příliš vyjasněný původ. Hojně se pěstovala v severních Čechách v Polabí v okolí Lovosic či Děčína. Bylo známé také pod jménem Hedvábče. Odrůda roste v mládí bujně. Tvoří velké, rozložité a často velmi zahuštěné koruny. Punčové není nijak zvlášť náročná odrůda. Nejvíce jí však vyhovují vlhčí půdy středních poloh. Je odolná proti mrazu. Avšak obzvláště v některých letech dosti silně trpí strupovitostí a někdy padlím. Do plodnosti nastupuje celkem brzy, ale plodnost je co do množství spíše průměrná. Plody jsou menší či středně velké. Mají obvykle pravidelný, ploše kulovitý tvar. Bývají mírně žebernaté (od kalichu). Základní barvu mají zprvu žlutozelenou, poté slámově žlutou. I později ale mohou být trochu nazelenalé, zvláště u kalichu nebo v okolí stopky. Sklízí se obvykle na konci září až na počátku října. Do konzumní zralosti vstupuje v listopadu. Při dobrém uskladnění vydrží i do února následujícího roku. Pro Punčové jsou vhodnými opylovači odrůdy Coxova reneta či 10 PARMÉNA ZLATÁ. HAUPT, Vladimír. PROGRAM STARÉ A KRAJOVÉ ODRŮDY OVOCNÝCH STROMŮ [online]. 2011 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://www.zapomenuteodrudy.cz/jablone/parmena-zlata/ 11 Uvádí se ale také Československo. 12 HAUPT, Vladimír. JABLONĚ: ČISTECKÉ LAHŮDKOVÉ. PROGRAM STARÉ A KRAJOVÉ ODRŮDY OVOCNÝCH STROMŮ [online]. 2011 [cit. 2015-01-01]. Dostupné z: http://www.zapomenuteodrudy.cz/jablone/cistecke-lahudkove/ 11
Parména zlatá. Sama odrůda je dobrým opylovačem. Hornolužická muškátová reneta (strom č. 31) /Jabloň/ Synonymum pro tuto odrůdu je Lužická muškátová reneta. Tato odrůda pochází z území bývalého Československa, podle názvu z jižní Moravy. Strom je středního vzrůstu, daří se mu ve vyšších polohách. Je silně odolná proti strupovitosti, padlím však trpí silně. Plody jsou střední velikosti, kulovité, oranžově červeně mramorované a žíhané, sladce navinulé, velmi dobré chuti. Konzumuje se od listopadu do března, jinde se uvádí, že vydrží do prosince. 22 4. Seznam a popis odrůd stromů v zahradě ČAG, které nepatří mezi odrůdy krajové. Míšeňské (strom č. 13) 23 /Jabloň/ Tato odrůda pochází z Německa a je známá pod více jmény, synonyma Edelborsdorfer, Borsdorfer, Edler Winterborsdorfer, Leipziger Renette, Weißer Winterborsdorfer jsou jen některé příklady. Strom je spíše středně velkého vzrůstu, s dlouhým a tenkým kmenem. Z mládí roste bujně, tvoří polokulovité až kulovité koruny a nemívá vedoucí větev. Plody mají zvláštní sladko-kyselou chuť s údajně vínovou příchutí 24. Ovoce je ale nutno nechat dozrát, jinak plody brzo vadnou a ztrácejí chuť. Odrůda se vyskytuje v Evropě už od středověku, snese sušší i vlhčí podmínky a je odolná proti škůdcům. Šampaňská reneta (strom č. 30) /Jabloň/ Původ této odrůdy není zcela zřejmý. Nejpravděpodobnější státy původu jsou Německo a Francie. Odrůda je menšího vzrůstu, tvoří košatou korunu, má listy velmi pravidelného tvaru a dlouhý, nerovný kmen, který je jen velmi málo rozvětven. Růst středně silný, plodí brzy a poměrně pravidelně. Kvete dlouho, je dobrý opylovač. Nehodí se do všech podmínek, nevydrží v příliš horkém prostředí, avšak je mrazuodolná. 22 LOKOČ, Radim. Krajové odrůdy východních Čech. In: Studie regionální tradice ovocných dřevin a zpracování a užití ovoce[online]. 2013 2014 [cit. 2015-01-02]. http://www.nadorlici.cz/files/venkovske_tradice_v_krajine/studie-lokoc.pdf 23 ENGELBRECHT, TH. DEUTSCHLANDS APFELSORTEN. In: BUND-Lemgo Obstsortendatenbank: Edelborsdorfer [online]. 3.vyd. Braunschweig: Friedrich Vieweg, 1889 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.obstsortendatenbank.de/osdb/eng/edelborsdorfer_eng.pdf 24 12
Unsere besten deutschen Obstsorten: 52 Sorten in naturgetreuer Darstellung mit beschreibendem Text. In: BUND-Lemgo Obstsortendatenbank: Edelborsdorfer [online]. 6. vyd. Wiesbaden: Verlag Rud. Bechtold & Comp., 1929 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.obstsortendatenbank.de/osdb/ubd/edelborsdorfer_ubd.pdf Kolmarská zlatá (strom č. 22) /Hruška/ Původ této odrůdy je Belgie. Strom této odrůdy roste mírněji a do výše, později mírně poklesává. Plodit začíná brzy, plodí v chomáčcích. Tvoří hustou, dosti rozvětvenou korunu nevzhledného tvaru. Listy jsou menší, kulovitého tvaru. Není příliš náročná, snáší i vyšší polohy, avšak musí být teplé. Plody jsou střední velikosti, tečkované, s typicky hruškovitým tvarem. Sklízí se v říjnu, zraje v listopadu a vydrží do ledna, výjimečně do března. 25 Předobrá (strom č. 19) /Jabloň/ Plody střední (průměrně 140g). Tvar plodů je kuželovitý, nesouměrný a základní barva plodů je zelenožlutá, doplňková barva je slabě načervenalá a skořicová, plody mají líčko a tečky. Dužnina je měkká a řídká, chuť plodu je výborná, - sladce a příjemně navinulá, kořenitá a výrazná. Plody z horších stanovišť bývají natrpklé. Vhodná hlavně do optimálních vlhkostních podmínek - vyžaduje půdy bohaté živinami s optimální kyselostí. Z mládí strom roste bujně, tvoří vzpřímené jehlancovité koruny. Dřevo je středně odolné proti škůdcům i mrazu, pružné udrží i bohatší úrodu. Strom kvete středně pozdě a je dobrý opylovač. Odrůda se sklízí počátkem října. Ananasová reneta (strom č. 26) 26 /Jabloň/ Tato odrůda pochází z Nizozemska. Strom tvoří jehlanovitou korunu, vyzrálé plody jsou zelenožluté, tečkované a velmi chutné. Jablko jsou menší velikosti, válcovitého tvaru. Plodnost začíná velmi záhy po výsadbě a je každým druhým rokem velmi hojná. Vhodná odrůda na zákrsky + výborný oplozovač jiných odrůd. Vyžaduje hlubokou půdu, v suché půdě se jí nedaří, potřebuje polohu chráněnou před větry. K jejím špatným vlastnostem patří náchylnost k rakovině, trpí padlím a je hojně vyhledávána škůdci. Křížením této odrůdy s kanadskou renetou a gdanským hranáčem vznikla známější odrůda jménem Sudetská reneta 27. 25 13
KOŠNER, Jindřich. PlantsData. EKOLOGICKÉ CENTRUM MELUZÍNA RCAB. Archivní odrůdy ovoce: Archivní odrůdy jabloní, hrušní a třešní [online]. EC Meluzína RCAB, 1998 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.plantsdata.com/ovoce.aspx. 26 VANĚK, Josef. Lidová pomologie: 1OO jablek. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury, 1935. 27 KAMENICKÝ, Ing. Dr Karel, Ing. Karel KOHOUT a Ing. Josef KRUTINA. Atlas tržních odrůd ovoce. 3. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1957 5. Tvorba cedulí a proces označování stromků. 5.1 Tvorba plánku školní zahrady Plánek byl vytvořen v základním běžně dostupném programu Malování. Vyobrazuje školní zahradu s ptačí perspektivy a jsou zde označené, číslované stromy, ke kterým je přiřazena tabulka s jejich názvy. Stromy jsou odděleny čísly, ale i barvou. Pro lepší orientaci zde přiložím zmenšený model plánku. Celý plánek bude v přílohách. 5.2 Zmenšený model plánku školní zahrady Protože každý strom má své číslo, je možné každý určitý strom snadno dohledat v prostorách zahrady. Toto je zejména podstatné pro vyhledávání starých a krajových odrůd, které není možné odlišit od normálních stromů pouhým okem. Tyto odrůdy jsou proto vyznačeny černým písmem. Názvy druhů stromů jsou latinsky, ale všechny jsou známé a také jsou vyjmenované v grafu v 2. kapitole. 14
5.3 Vytváření cedulek pro stromy Cedulky jsou vytvořeny jako nákres. Dá se z nich vyčíst jméno stromu (Jabloň, Švestka.) a odrůda, jež je psána pod tímto údajem (Předobrá..) Cedulky mají změněný formát a jsou zalaminovány v laminátu pro lepší výdrž. Jsou načrtnuty v programu Word, pomocí potřebné otvory jsou vytvořeny pomocí děrovačky a připevněny pomocí lana na strom. Náhled cedulky:: Takto bude vypadat cedulka na daném stromě. Je možné dvojí připevněný cedulek ke stromům, první možnost je připojit je na ceduli zabořenou v zemi. Tato varianta by byla využitelná v případě samostatně stojících stromů, což by v případě naší zahrady taky šlo využít, ale vhodnější bude zvolit variantu číslo 2, a to připevnit cedulky na stromy samotné pomocí provázku. Takže z důvodu blízkého posazení stromů k sobě budou ve většině případů použity vázané cedulky. 15
Závěr Jak jsem už nastínil v úvodu, tato seminární práce si klade za svůj cíl seznámit čtenáře s krajovými odrůdami, které dnes jsou už mizející. Stromy, jež do této kategorie spadají, budou zařazeny do příslušné databáze, a tím se rozšíří poznání o výskytu těchto stromů. To byl první cíl určit, označit a systémově uspořádat stromy ve školní zahradě Česko anglického gymnázia. Další cíl je rozšířit povědomí o těchto odrůdách, protože tyto odrůdy se mohou nacházet na kohokoliv pozemku a byla by škoda, kdyby takovéto stromy byly pokáceny, protože je poté těžké je znovu vysadit. Aby krajové odrůdy mezi ostatními stromy byly snadno dohledatelné a klasifikovatelné, na těchto stromech jsou cedulky, které zřetelně poskytnou základní informace o daném stromu. Pro nalezení cedulek je vypracován plánek, který určí rozložení stromů v zahradě. V přílohách jsou dohledatelné fotky stromů, které právě mezi krajové odrůdy patří. Jako další zdroj pro určení stromů, může čtenář využít mého seznamu literatury, zejména pak webových stránek v něm uvedených. Bohužel pro úplnost této práce, stromy budou příští rok znovu pomologicky přezkoumány a některé chybějící doplněny. Z tohoto důvodu se tato práce může v budoucnu měnit. 16
SEZNAM LITERATURY: KOŠNER, Jindřich. PlantsData. EKOLOGICKÉ CENTRUM MELUZÍNA RCAB. Archivní odrůdy ovoce: Archivní odrůdy jabloní, hrušní a třešní [online]. EC Meluzína RCAB, 1998 Dostupné z: http://www.plantsdata.com/ovoce.aspx. Vaněk J. Lidová pomologie II 100 hrušek 1. vydání. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury (Josef Vaněk), 1936. ISBN neuvedeno. Vaněk J. Lidová pomologie I 100 jablek 1. vydání. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury (Josef Vaněk), 1935. ISBN neuvedeno. KAMENICKÝ, Ing. Dr. Karel, Ing. Karel KOHOUT a Ing. Josef KRUTINA. Atlas tržních odrůd ovoce. 3. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1957 Unsere besten deutschen Obstsorten: 52 Sorten in naturgetreuer Darstellung mit beschreibendem Text. In: BUND-Lemgo Obstsortendatenbank: Edelborsdorfer 6. vyd. Wiesbaden: Verlag Rud. Bechtold & Comp., 1929 Dostupné z: http://www.obstsortendatenbank.de/osdb/ubd/edelborsdorfer_ubd.pdf ENGELBRECHT, TH. DEUTSCHLANDS APFELSORTEN. In: BUND-Lemgo Obstsortendatenbank: Edelborsdorfer [online]. 3.vyd. Braunschweig: Friedrich Vieweg, 1889. Dostupné z: http://www.obstsortendatenbank.de/osdb/eng/edelborsdorfer_eng.pdf LOKOČ, Radim. Krajové odrůdy východních Čech. In: Studie regionální tradice ovocných dřevin a zpracování a užití ovoce[online]. 2013 2014 [cit. 2015-01-02]. http://www.nadorlici.cz/files/venkovske_tradice_v_krajine/studie-lokoc.pdf HAUPT, Vladimír. JABLONĚ: ČISTECKÉ LAHŮDKOVÉ. PROGRAM STARÉ A KRAJOVÉ ODRŮDY OVOCNÝCH STROMŮ [online]. 2011 Dostupné z: http://www.zapomenuteodrudy.cz Pamětní kniha SuchéVrbné, snímek 103; dostupné na webu: https://digi.ceskearchivy.cz/da?menu=3&lang=cs&doctree=1keosvf&id=561 Státní okresní archiv v Třeboni, kronika obce Suché Vrbné, kniha 2 (1933-49) snímek 191, dostupné na webu: https://digi.ceskearchivy.cz/da?menu=3&lang=cs&doctree=1keosve&id=560 Státní okresní archiv České Budějovice, Okresní úřad České Budějovice, karton 799, signatura VII/7. 17
1. Příloha č. 1 fotografie stromů 1.) Strom č. 1 Třešeň
2. Strom č. 2 Třešeň
3. Strom č. 3 - Švestka
4. Strom č. 4 Švestka
Strom č. 5 Jabloň Parména zlatá 5. Strom č. 6 Jabloň
6. Strom č. 7 Švestka
Strom č. 8 Jabloň Parména zlatá
Strom č. 9 Třešeň
10. Strom č. 10 Švestka
11. Strom č. 11 Třešeň
Strom č. 12 Třešeň
Strom č. 13 Jabloň - Míšeňské
Strom č. 14 Strom č. 14 Jabloň
Strom č. 15 Strom č. 15 Jabloň Ananasová reneta
tato zkrácená verze neobsahuje obrázky stromů č. 16 39 2.) Příloha č. 2 - Celý plánek školní zahrady
Strom č. 17