VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ,

Podobné dokumenty
PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI

LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ

PODLE VĚTŠINY LIDÍ BY STÁT MĚL ZAJISTIT PRÁCI KAŽDÉMU, ALE

OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU

VEŘEJNOST STÁLE VELMI KRITICKÁ K VÝŠI

ZHRUBA ČTVRTINA ČECHŮ SI MYSLÍ, ŽE EKONOMICKÁ SITAUCE

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

ROK 2014 BYL ÚSPĚŠNÝ PRO DVĚ TŘETINY OBČANŮ, PŘI HODNOCENÍ

VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI

DŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální?

CO POVAŽUJE ČESKÁ VEŘEJNOST ZA NEBEZPEČÍ PRO NAŠI ZEMI?

FINANČNÍ PROBLÉMY MÁ TŘETINA DOMÁCNOSTÍ

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET

"Důvěřujete následujícím institucím?" (%)

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

PŘEDSTAVU O ČINNOSTI VÝZNAMNÝCH INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE MÁ ROK PO NAŠEM VSTUPU STÁLE JEN POLOVINA OBYVATEL ČR.

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2004 Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie?

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

NARŮSTÁ PODÍL LIDÍ, KTEŘÍ POSUZUJÍ EKONOMICKÝ VÝVOJ OPTIMISTICKY. JSME SVĚDKY OBRATU?

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2018

RETROSPEKTIVA POLITICKÝCH OSOBNOSTÍ : NEJVÍCE OBČANÉ OCEŇUJÍ PŮSOBENÍ V. HAVLA, DÁLE V. KLAUSE, J. LUXE A O. MOTEJLA

Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o americké radarové základně v ČR

DOVOLENOU LETOS VĚTŠINA ČECHŮ PLÁNUJE STRÁVIT V ČR. NEJČASTĚJI VYRAZÍ NA CHALUPU NEBO NA POBYTOVÝ ZÁJEZD.

pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

HLASOVÁNÍ VLÁDNÍCH STRAN:

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE KVĚTEN 2015

Zpráva z bleskového výzkumu

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o daních červen 2011

Občané o chudobě březen 2012

vojenské mise v zahraničí malého a středního podnikání, r) mzdy zaměstnanců rozpočtové sféry, s) diplomatická zastoupení podpora zemědělců

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

PODPORA ZAVEDENÍ EURA V ČR KLESÁ.

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

II. Složení a reprezentativita výběrového souboru

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 2016

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016

Graf 1: Důvěra/nedůvěra obyvatel ústavním institucím (%) PI rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje rozhodně nedůvěřuje neví Prezident

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění


Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Občané o americké radarové základně v ČR

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Strany a voliči září 2015

Hodnocení stavu společnosti je lepší než před rokem

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Názory veřejnosti na členství v Evropské unii duben 2014

Občané o životní úrovni

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2014

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - březen 2016

STEM PREFERENCE PREZIDENTSKÝCH KANDIDÁTŮ PROSINEC 2012

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /7

Tisková zpráva. Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben /6

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor 2016

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura duben 2018

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Srovnání současné situace s poměry před listopadem 1989 z pohledu veřejnosti

CO POVAŽUJE ČESKÁ VEŘEJNOST ZA NEBEZPEČÍ PRO NAŠI ZEMI?

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2016

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2018

Postoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013

Graf 1: Důvěra/nedůvěra obyvatel ústavním institucím (%) PI rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje rozhodně nedůvěřuje neví Prezident

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Koncesionářské poplatky

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Průzkum k distančním volbám

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

prosincem, kdy byla stejná otázka pokládána ve výzkumu naposledy, se zastoupení názoru, že změna stávajícího důchodového systému je potřebná, velmi vý

Stranické preference a volební model v září 2017

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR březen 2019

STEM PREFERENCE PREZIDENTSKÝCH KANDIDÁTŮ PŘELOM ŘÍJNA A LISTOPADU 2012

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Transkript:

TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/12 VYDÁNO DNE 7. 6. 12 VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, ŢE DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI BY MĚLY BÝT TAKOVÉ, ABY LIDÉ NEZTRÁCELI MOTIVACI HLEDAT SI PRÁCI. Více neţ dvoutřetinová většina občanů ČR dlouhodobě zastává názor, ţe nezaměstnaní by měli dostávat jen tak nízké dávky, aby byli nuceni si aktivně hledat práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek však není podle nadpoloviční většiny veřejnosti (56 %) dostatečně motivující pro to, aby si nezaměstnaní práci hledali. Téměř dvoutřetinový podíl dotázaných (63 %) odmítá zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 12.-21. 5. 12. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 975 respondentů. Součástí politiky státu v řešení problému nezaměstnanosti jsou sociální dávky a podpora v nezaměstnanosti. V této souvislosti můžeme konstatovat poměrně realistický přístup většiny občanů spočívající v tom, že vláda by podle většinového veřejného mínění měla poskytovat jen takové dávky, aby nezaměstnaní byli motivováni si hledat práci i za cenu přijetí méně kvalifikované práce, absolvování rekvalifikace, přestěhování apod. Necelá třetina veřejnosti naopak preferuje poskytovat tak vysoké dávky, aby nedošlo ke snížení životní úrovně nezaměstnaných. Zastoupení tohoto názoru v populaci je od roku 1998 v podstatě stabilní a nijak výrazně se nemění např. v závislosti na aktuální situaci na trhu práce. Čemu by podle Vás měla vláda dát v řešení nezaměstnanosti přednost? (%) Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1991-92, Trendy 1993-12

Současná výše podpor a sociálních dávek pro nezaměstnané nepředstavuje podle většiny občanů dostatečnou motivaci pro hledání zaměstnání. Z časové řady STEM vyplývá, že v letech 4-7 byl podíl lidí považujících dávky pro nezaměstnané za motivující zhruba na úrovni jedné čtvrtiny populace. V roce 8 (kdy politiku řešení problému nezaměstnanosti určovala vláda Mirka Topolánka) se tento podíl poněkud zvýšil, na dvě pětiny. Na této úrovni se pohyboval i v letech následujících. Stále však je názor, že aktuální podpora a dávky motivují nezaměstnané hledat si práci, postojem menšinovým. Motivuje podle Vás stávající úroveň podpor a sociálních dávek nezaměstnané, aby si hledali zaměstnání? (%) Pramen: STEM, Trendy 4-12 Lidé by většinou dále nerozšiřovali finanční pomoc nezaměstnaným, dvoutřetinová většina dotázaných se nedomnívá, že. Odlišný přístup zastávají pouze lidé, kteří deklarují vysokou míru obav z nezaměstnanosti. Tito lidé jsou také častěji přesvědčeni, že současné dávky nezaměstnané dostatečné motivují k hledání práce a že by stát měl poskytovat takové dávky, aby se lidem bez práce příliš nesnížila životní úroveň. Podíl lidí, kteří by zvýšili podporu v nezaměstnanosti, se podobně jako celkový názor na dávky v posledních letech téměř nemění. 2

Měl by stát zvýšit podporu v nezaměstnanosti? Pramen: STEM, Trendy 1999-12 Podle míry osobních obav z nezaměstnanosti (podíly kladných odpovědí v %) 7 57 57 5 45 46 3 33 35 24 34 25 19 37 28 1 určitě se obávají spíše se obávají spíše se neobávají určitě se neobávají Pramen: STEM, Trendy 5/12, 975 respondentů 3

Z analýzy rozdílů mezi různými skupinami lidí vyplývá, že na jedné straně jsou lidé aktuálně nezaměstnaní, do jisté míry i studenti, dále lidé z domácností v horší majetkové situaci, lidé zařazující se do nižší střední nebo dolní společenské vrstvy, levicově orientovaní občané a stoupenci ČSSD a KSČM. Tyto skupiny občanů jsou poněkud častěji pro poskytování tak vysokých dávek, aby nedošlo k výraznějšímu snížení životní úrovně nezaměstnaných, považují dávky za dostatečně motivující a častěji by byli pro zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Ovšem s výjimkou skupiny nezaměstnaných respondentů v žádné z uvedených skupin nemají jmenované názory nadpoloviční většinu. Odlišný pohled na problematiku dávek a podpory v nezaměstnanosti je charakteristický pro podnikatele a živnostníky, občany v lepší finanční situaci, hlásící se k politické pravici a sympatizující s ODS či s TOP 9. 8 Vybrané sociální skupiny (podíly kladných odpovědí v %) 52 64 48 44 45 35 36 28 28 22 34 25 nezaměstnaní studenti důchodci zaměstnanci živnostníci a podnikatelé Pramen: STEM, Trendy 5/12, 975 respondentů (údaje za nezaměstnané jsou vzhledem k jejich nízkému zastoupení pouze orientační) 4

Podle materiálního zajištění domácnosti (podíly kladných odpovědí v %) 26 31 43 36 39 51 47 14 velmi dobře+solidně průměrně zajištěni špatně, chudí Pramen: STEM, Trendy 5/12, 975 respondentů Podle stranických preferencí (podíly kladných odpovědí v %) 37 29 32 49 39 46 46 41 31 46 21 18 19 ODS TOP 9 ČSSD KSČM Nerozhodnutí Pramen: STEM, Trendy 5/12, 975 respondentů 5