Vítáme vás
Svatý týden
Květná neděle Květná neděle je poslední postní nedělí, po níž začíná "Svatý týden". Označení "květná" připomíná Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky - paschou, kdy ho zástupy nadšeně vítaly a mávaly ratolestmi.
Oslava tzv. "Svatého týdne", který začíná Květnou nedělí, vyžaduje slavnostní vstup, v němž se symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom měli též podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tato myšlenka se nejlépe vyjádří průvodem s požehnanými ratolestmi. Ty se žehnají s prosbou: "požehnej také nás, ať s radostí jdeme za svým Králem Kristem".
Květná neděle Hosanna. Pořečtěný tvar hebrejského zvolání znamenající: "Zachraň(uj), vysvoboď, zachovávej, pomoz, spas". Z pokorné prosby se význam slova změnil v jásavé zvolání a radostný pokřik. Tento žalm ohlašuje příchod Vykupitele...
Květná neděle Při bohoslužbách této neděle se poprvé čtou "pašije" (od slova passio = části evangelia, které popisují zatčení, odsouzení a umučení Ježíše Krista).
Pondělí Svatého týdne Iz 42,1-7 Nebude křičet, nedá se slyšet na ulici. (První píseň o Hospodinově služebníku.) Jan 12,1-11 Marie vzala libru drahocenného oleje, pomazala Ježíšovi nohy a utřela mu je svými vlasy. Nech ji. Ať jej uchová pro den mého pohřbu.
Úterý Svatého týdne Iz 49,1-6 Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země. (Druhá píseň o Hospodinově Služebníku.) Jan 13,21-38 Jeden z vás mě zradí... Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.
Středa Svatého týdne Iz 50,4-9a Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou. (Třetí píseň o Hospodinově Služebníku.). Mt 26,14-25 Jidáš Iškariotský - odešel k velekněžím a zeptal se jich: "Co mi dáte, když vám ho zradím?" Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu člověku, který Syna člověka zradí.
Missa Chrismatis V biskupských kostelech (katedrálách) se koná na Zelený čtvrtek dopoledne bohoslužba za účasti biskupa a všech kněží, kteří mohou přijít. Této mši se také říká Missa Chrismatis, protože se při ní světí posvátné oleje - oleum infirmorum (olej nemocných), oleum chrismatis (křižmo) a oleum catechumenorum (olej katechumenů). Dále se při této bohoslužbě obnovují kněžské a jáhenské sliby.
VELIKONOČNÍ TŘÍDENÍ (TRIDUUM) Slavnost Velikonoc je tak tvořena Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí zmrtvýchvstání. (Podle židovského počítání začínal nový den po západu slunce, proto jsou tyto dny skutečně tři.)
VELIKONOČNÍ TŘÍDENÍ (TRIDUUM) Vrcholem a středem liturgie je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Toto třídení začíná večerní mší na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o Velikonoční neděli. (třídení se píše jedno n)
Zelený čtvrtek Zelený čtvrtek je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství a Eucharistie
Zelený čtvrtek - Bohoslužba slova - Obřad mytí nohou - Bohoslužba oběti - Přenesení eucharistie - Obnažení oltáře - Modlitba v Getsemanech
Zelený čtvrtek Při chvalozpěvu "Sláva na výsostech Bohu" se rozezní zvony a varhany, jež utichnou až do "Sláva na výsostech Bohu" velikonoční noci.
Zelený čtvrtek Mytí nohou je vzpomínka poslední večeře, při které Ježíš umyl svým učedníkům nohy. Umývání nohou bylo úkolem otroků vůči hospodářům domu a Ježíš dal tímto gestem najevo, že nechce vládnout, ale sloužit a že jeho láska k lidem nemá hranic a vede až k vydanosti ve smrti kříže.
Zelený čtvrtek Přenesení eucharistie po modlitbě po přijímání kněz přenese eucharistii na připravené místo v kostele a potom se obnaží všechny oltáře a odnesou se nebo zahalí všechny kříže v kostele. To vše na znamení Ježíšovy opuštěnosti.
Zelený čtvrtek Modlitba v Getsemanech večer se mohou věřící sejít na místě v kostele k tomu upraveném ke společné modlitbě, při níž rozjímají o Ježíšově zápase, úzkosti a opuštěnosti v Getsemanské zahradě a bdí s ním na základě jeho prosby adresované apoštolům: Bděte a modlete se.
Velký Pátek Velký pátek je dnem přísného půstu a připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. V tento den se od pradávna neslaví mše, jen liturgická památka, která se skládá ze tří částí: - bohoslužba slova - uctívání kříže - svaté přijímání
Velký Pátek Těžištěm velkopáteční bohoslužby slova jsou pašije podle Jana. Církev dnes dává vzor modlitby ve velkých přímluvách, které pocházejí od prvních křesťanů. Po výzvě kněze naznačující úmysl, následuje chvíle setrvání v modlitbě, která je zakončená hlasitou modlitbou kněze.
Velký Pátek Obřad uctívání kříže jsou dva způsoby s křížem zahaleným, který je knězem postupně odhalován a nebo s křížem nezahaleným, který je přinášen kostelem dopředu s trojím pokleknutím. Vždy na výzvu kněze: Hle, kříž, na kterém umřel Spasitel světa. lid odpovídá: Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste.
Velký Pátek Svaté přijímání: Eucharistie se přinese z bočního oltáře, byla včera proměněna i pro dnešní obřady. Po přijímání se opět uloží do bočního oltáře. Není požehnání, jen modlitba na závěr. Všichni se v tichosti rozejdou.
BÍLÁ SOBOTA Na Bílou sobotu bdí věřící na modlitbách u Kristova hrobu. V kostelech bývá na jednom místě znázorněn Ježíšův hrob. Obětní stůl i oltář je obnažen a neslaví se mše svatá.
Velikonoční vigilie Dle starodávného zvyku, vycházejícího ze židovského počítání času, začíná nový den již po západu slunce. Oslava význačných svátků a událostí tak začínala již v předvečer příslušného svátku - tzv. vigilie. Oslava vzkříšení tak tedy začíná večer na Bílou sobotu, anebo v noci.
Velikonoční vigilie Oslava Velikonoční noci má tuto strukturu: - oslava velikonočního světla - bohoslužba slova - křestní obřady - bohoslužba oběti - eucharistie
Velikonoční vigilie Liturgie veliké noci začíná požehnáním ohně, od něhož se zapálí velikonoční svíce - paškál. Název velikonoční svíce "paškál" pochází z latinského "paschale" - velikonoční. Svíce je znamením vzkříšeného Krista, "pravého světla, které osvěcuje každého člověka"
Velikonoční vigilie Velikonoční svíce je vnášena do kostela a kněz zpívá: Světlo Kristovo. Všichni odpovídají: Sláva tobě, Pane. Po druhém zpěvu kněze si všichni zapálí svíčky od velikonoční svíce. Po třetím zpěvu se rozsvítí světla v kostele.
Velikonoční vigilie Poté následuje velikonoční chvalozpěv (Exultet). Ten je chválou světla, které dává Bůh svému lidu: "Pohleď, jak na celém světě rychle zmizely temnoty", protože, "to je ta noc, o které je psáno: Noc jako den se rozjasní.
Velikonoční vigilie Bohoslužba slova Po chvalozpěvu všichni usednou a zhasnou svíčky. Následují čtení ze Starého zákona. Je možno vybrat ze sedmi čtení.
Velikonoční vigilie Po posledním starozákonním čtení se rozsvítí svíce na oltáři a zpívá chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu. Opět se po třech dnech rozezní varhany a zvony a jako antifona k Žalmu zazní radostné Aleluja, které se nezpívalo po celou dobu postní. Následuje modlitba a čtení z Nového zákona.
Velikonoční vigilie Křestní bohoslužba 1. Zpívají se litanie ke všem svatým. 2. Svěcení vody, (následuje křest). 3. Obnova křestního vyznání. Na znamení obnovy kropí kněz lid svěcenou vodou.
Velikonoční vigilie Bohoslužba oběti Vrchol velikonoční vigilie. Setkáváme se se vzkříšeným Kristem. Přijetím viditelného Chleba se spojíme s Tělem a Krví vzkříšeného Pána. A to je záruka našeho vzkříšení při jeho druhém příchodu.
Velikonoční pondělí Hlavní den jarních svátků pomlázka, která nemá s církevními svátky nic společného. Vychází z tradic doby předkřesťanské. Pohan utrhl čerstvý proutek do kterého vstoupila míza plodivá síla a mrskal pole a modlil se k pohanskému bohu, aby plodivá síla přešla do pole a byla úroda. A mrskal kravičku a mrskal manželku